Životní cyklus a likvidace objektů
Co je životní cyklus?
• Doba mezi vytvořením (new), používáním, nepoužíváním a zánikem objektu (instance).
• Začíná vytvořením pomocí new.
• Faktické používání objektu končí ve chvíli, kdy na něj ztratíme odkaz - např. když odkaz je
lokální proměnná metody, kterou opustíme.
• Fyzická existenci končí buďto koncem programu nebo zrušením objektu pomocí garbage
collectoru, "uklízeče smetí".
• Chování je přibližně stejné jako v Pythonu, ale zcela jiné než v C++ či Rust.
Závislosti mezi objekty
• správě závislostí mezi objekty, tzn. jeden objekt se své činnosti potřebuje další objekt nebo
objekty, se věnuje speciální sekce Dependency Injection.
Vyhnout se zbytečným objektům
• Avoid unnecessary objects
• Vytváření objektů je "drahá" operace - stojí výpočetní čas i paměť.
• Objekt se musí v řadě případů též dealokovat, zlikvidovat, což stojí další čas.
• V řadě případů není třeba objekt vytvářet, ukážeme si typické situace:
◦ řetězce: každé zřetězení s = s + t znamená vytvoření nového objektu!
◦ úplně stejně s += t vede k vytvoření nového objektu
◦ new namísto zavolání (statické) tovární metody rovněž vždy vytvoří objekt
◦ řadu složitějších objektů lze vytvořit jen jednou a znovupoužívat
◦ pooling (skladiště) objektů
Metody místo new
• Raději Boolean.valueOf("true") namísto new Boolean("true"), neboť to vytvoří pokaždé
(obsahově stejný) objekt Boolean
• Obdobně pro další typy - navíc statické metody mohou obecně vrátit i null, když se nezdaří.
• U řetezců se mohutně využívá internalizace (neplést s internacionalizací), tzn. uložení do poolu
v rámci běžící JVM.
• Každý řetězec zadaný jako literál (do uvozovek, třeba "abcde") je internalizován a opakované
použití odkazuje na tutéž instanci a nezabírá další paměť.
1
• Internalizaci lze vyvolat i pomocí metody s.intern() - u dlouhých řetězců by sdílení mohlo mít
smysl!
• Je to proto, že řetězcové literály - nebo obecněji řetězce, které jsou hodnotami konstantních
výrazů (§15.28) - jsou "internalizovány" tak, aby sdílely jedinečné instance pomocí metody
String.intern (§12.5).
• blíže viz Java Language Specification, 3.10.5. String literals
Předkompilace u regex
• Regulární výrazy jsou silnou a častou používanou technikou, jak nalézat nebo ověřovat vzory v
řetězcích.
• Jsou použitelné ve všech běžných jazycích vč. Javy.
• Lze je buďto:
◦ rychle napsat, ale pomalu používat: "řetězec".matches("regex")
◦ zdlouhavěji zapsat a rychle - i opakovaně - vykonávat
Pattern pattern = Pattern.compile("regex");
// i opakovaně, bleskově provedeno (násobně rychleji):
String s = ...
if(pattern.matcher(s).matches()) ...
Nepoužívejme finalize()
• Finalizér, tj. metoda finalize() vlastní všem objektům, může teoreticky být překryta a tím
umožněn adekvátní "likvidační" postup při zániku objektu - sestávající obvykle z uvolnění
systémových zdrojů - síťové sokety, spojení na databázi atd.
• V Javě nicméně není zaručeno, že se finalizér skutečně zavolá - JVM jej nemusí volat, pokud
nepotřebuje fyzicky uvolnit paměť obsazenou (již nepoužívaným) objektem.
• I kdyby finalizér zavolán byl, zůstává problém s určením okamžiku, kdy je volán a v jakém
pořadí jsou finalizéry na mrtvých objektech volány.
• Celkově tedy na finalize() nespoléhat a nepoužívat je - zdroje uvolňovat explicitním zavoláním
vhodné metody.

Tento tip je javově-specifický, jde o to, jak a kdy pracuje garbage collector při
likvidaci nepřístupných ("mrtvých") objektů.
2