1
Ekonomický styl myšlení II
11. přednáška
6. května 2024
2
Obsah přednášky
1. Pracovní trh
odvození nabídky práce a poptávky po práci
rovnováha na trhu práce
2. Nezaměstnanost
měření a typologie
3
1. Pracovní trh – trh práce
• Navazujeme na téma probírané v minulém
semestru. Částečně tedy jde o opakování.
• Práce = výrobní faktor
vyznačuje se specifiky
• Nabídku práce tvoří domácnosti.
• Poptávku po práci tvoří firmy.
4
Odvození poptávky po práci
• Poptávku po práci lze chápat jako
poptávku odvozenou.
• DL je dána (jako u všech VF) mezním
produktem, resp. příjmem z MP (MRPL)
• Svoji roli sehrávají též množství a ceny
ostatních výrobních faktorů.
5
Poptávka po práci (individuální)
L
w
dL
Horizontálním
součtem
získáme
tržní poptávku
6
Odvození nabídky práce
• Majitelem výrobního faktoru práce, tzn.
nositelem pracovní síly je člověk (jedinec,
domácnost).
• Domácnost volí mezi volným časem a
časem věnovaným práci, který přináší
důchod a tím umožňuje spotřebu.
• Nabídka práce je závislá na reálné mzdě.
7
Individuální nabídka práce
L
w
sL
w0
w1
w2
w3
4 6 12 24
8
Individuální nabídka práce
• Substituční efekt (SE) důsledek: se
zvyšující se mzdou se zvyšuje nabízené
množství práce.
• Důchodový efekt (IE) důsledek: se
zvyšující se mzdou množství nabízené
práce klesá.
• Do úrovně mzdy w2 převládá substituční,
poté převládá důchodový efekt.
9
Tržní nabídka práce
L
w
SL
LEA
10
Rovnováha na pracovním trhu
L
w
SL
DL
wE
LE
Proč mzdová sazba spíš roste
než klesá?
• Mzdová sazba má tendenci růst.
• Jde o specifickou cenu – plní reprodukční
funkci (je hlavním zdrojem důchodu
většiny domácností).
• Smlouvami je vyvíjen tlak na růst mezd (je
bráněno poklesu).
• Vliv odborů se projevuje tlakem na růst
mezd.
Faktory ovlivňující nabídku a
poptávku po práci
• Práce je prostředkem k získání statků
nutných k uspokojování potřeb.
• Nabídka práce je ovlivněna
mimoekonomickými faktory (sociálními a
demografickými).
• Naopak poptávka po práci je určována
zejména ekonomickými faktory.
2. Nezaměstnanost
• Pomocí míry nezaměstnanosti je možné
popsat stav a vývoj na trhu práce.
• Pojmy:
zaměstnaný (člověk, který pracuje)
nezaměstnaný (člověk práceschopný, který je
ochoten pracovat, ale momentálně nepracuje)
ekonomicky aktivní obyvatelstvo (zaměstnaní
a nezaměstnaní)
13
14
Měření nezaměstnanosti
• Nezaměstnanost se nejčastěji měří pomocí
míry nezaměstnanosti:
L = U + E
L…počet ekonomicky aktivních v ekonomice
U…počet nezaměstnaných
E…počet zaměstnaných
100=
L
U
u
15
Míry nezaměstnanosti
• Dle metodiky MPSV je za nezaměstnaného
považován ten, kdo nemá práci a zároveň:
– ji aktivně hledá;
– je schopen do práce okamžitě nastoupit.
• Rozlišujeme zejména podíl nezaměstnaných
(dříve míra registrované n.) a obecnou míru
nezaměstnanosti. Existuje však řada
specifických měr nezaměstnanosti.
Vybrané míry nezaměstnanosti
průměr
2020
průměr
2021
průměr
2022
průměr
2023
březen
2024
Obecná míra
nezaměstnanosti
2,6 % 2,8% 2,2% 2,6% 3%
Podíl
nezaměstnaných
3,5 % 3,8 % 3,4% 3,6% 3,9%
16
Zdroj dat: ČSÚ a MPSV
17
Obr. 1: Původní míra registrované nezaměstnanosti
ve srovnání s novým ukazatelem podílem
nezaměstnaných 15-64 let, ČR
Zdroj: ČSÚ
18
Typologie nezaměstnanosti
• Dle příčiny vzniku
- frikční
- strukturální,
- cyklická.
(sezónní)
• Dle délky (dlouhodobá, krátkodobá).
• Dobrovolná a nedobrovolná.
19
Přirozená míra nezaměstnanosti
• Odpovídá plnému využití zdrojů.
• Při přirozené míře nezam. se na trhu
vyskytuje pouze dobrovolná nezaměstnanost.
• Obsahuje frikční a strukturální složku.
• NAIRU – Non Accelerating Inflation Rate of
Unemployement
• POZOR přirozená m. nezam. není nulová!
20
Dobrovolná nezaměstnanost
L
w
SL
DL
wE
LE
LEA
A B
21
Nedobrovolná nezaměstnanost
L
w
SL
DL
w1
LC
LEA
E
FC D
LD
Rok 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
OMN
7,0 7,0 6,1 5,0 4,0 2,9 2,2 2,0 2,6 2,8 2,2 2,6
Podíl
nezam.
6,76 7,68 7,70 6,57 5,55 4,26 3,20 2,80 3,51 3,82 3,41 3,61
Míra nezaměstnanosti v ČR v
letech 2012-2023
(v %)
Zdroj: Český statistický úřad, on-line (2024-04-01),
dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/hmu_cr