Ekonomický styl myšlení II
9. přednáška
Téma: Stát a jeho hospodářská politika (fiskální).
Obsah přednášky
1. Hospodářská politika – důvody pro zásahy státu do ekonomiky
2. Fiskální politika
Zajištění literaturou:
Fuchs K. Ekonomie (skripta vložená v IS), 12. kapitola
1. Hospodářská politika
• Hospodářskou politiku můžeme definovat jako činnost (použití nástrojů)
státu ovlivňující hospodářství za určitým cílem.
• Zásahy ze strany státu se v tržních ekonomikách začínají objevovat
přibližně v 70. letech 19. století.
• Silný rozvoj (zejména makroekonomické HP) zaznamenáváme po 2. SV.
• K výraznému obratu (návratu k liberalismu) dochází od 70. let 20. století.
Příčiny státních zásahů
• Sociální: zmírňování sociálních tvrdostí plynoucích z tržního rozdělení
• Poznatek o prohlubování a zkracování cyklických výkyvů (jde o
narůstající labilitu systému?)
• Mikroekonomické: související s projevy nedokonalé konkurence a
dalších tržních selhání (alokační a výrobní neefektivnost trhů).
Cíle hospodářské politiky
• Po druhé světové válce dominují tradiční cíle hospodářské politiky
(magický čtyřúhelník):
• nízká a stabilní nezaměstnanost,
• ekonomický růst,
• cenová stabilita,
• vnější rovnováha
• Od 70. let se hlavní cíle zúžily do dvou oblastí:
• cenová stabilita - preferován
• plná zaměstnanost (a ekonomický růst)
Mikro vs. makroekonomická HP
• Mikroekonomická – odstranění/řešení tržních selhání (směřování k
alokační efektivnosti). Typy POHS, strukturální politika aj.
• Makroekonomická – omezení/eliminace cyklických výkyvů =
stabilizační politika. Typy fiskální, monetární, důchodová a vnější
hospodářská politika.
Liberalismus vs. intervencionismus
• Rozlišujeme dva přístupy k roli státu v ekonomice:
Liberalismus (stát vytváří základní pravidla pro fungování trhu, vymezení a
vymáhání vlastnických práv a smluvních vztahů) – trhu je ponechán co
největší prostor (vyzdvihování negativ státních zásahů).
Intervencionismus (tržní systém jako soustava vnitřně nestabilní –
poruchy – nezaměstnanost). K překonávání poruch slouží HP.
Oba přístupy se prolínají ekonomickým myšlením i hospodářsko-politickou
realitou.
Typy a cíle HP
FP Celkové výdaje zaměstnanost
Keynesovský
FP
AD zaměstnanost
neokeynesovský
MP i
MP Peněžní masa (M) Cenová stabilita
Monetaristický
2. Fiskální politika
• Je určována a prováděna vládou s využitím státního rozpočtu jako hlavního
nástroje, respektive jeho příjmů a výdajů.
• Státní rozpočet může být přebytkový, deficitní nebo vyrovnaný.
• V důsledku kumulace deficitů vzniká státní dluh.
• Deficit SR 2019: -28,5 mld. Státní* dluh 2019: 1.740,3 mld.
• Deficit SR 2023: - 288,5 mld. Státní* dluh 2023: 3.288,4 mld.
*Dluh sektoru vládních institucí (zdroj: Český statistický úřad, on-line)
Státní rozpočet
• Příjmy: zejména daňové (nepřímé, přímé daně)
povinné odvody (sociální pojištění)
nedaňové příjmy (z privatizace, půjčky, příjmy z pronájmu)
V roce 2019* 1.523,2 mld. Kč. V roce 2023 1.914,1 mld. Kč.
• Výdaje: transfery (domácnostem a firmám)
nákup statků a služeb (smíšené statky)
ostatní (placené úroky)
V roce 2019* 1.551,7 mld. Kč. V roce 2023 2.206,2 mld. Kč.
Pozn. *2019 poslední „předkrizový rok“ = před propuknutím pandemie Covid-19
Příjmy státního rozpočtu leden až prosinec (mld. Kč)
2022 2023
Schválený po změnách Skutečnost Plnění (%) Schválený po změnách Skutečnost Plnění (%) SK - RpZ
Příjmy celkem 1 678,3 1 686,0 1 624,4 96,3 1 928,0 1 956,1 1 914,1 97,9 -42,0
v tom:
Daňové příjmy celkem 1 410,6 1 410,6 1 427,3 101,2 1 635,5 1 635,5 1 626,7 99,5 -8,8
Daňové příjmy (bez pojistného SZ) 775,2 775,2 789,7 101,9 947,2 947,2 937,4 99,0 -9,7
v tom:
DPH 351,4 351,4 345,2 98,2 381,8 381,8 365,1 95,6 -16,7
Spotřební daně *) - z toho: 158,6 158,6 153,5 96,8 157,3 157,3 148,2 94,2 -9,1
- Spotřební daň z minerálních olejů 73,0 73,0 71,8 98,3 69,2 69,2 73,9 106,8 4,7
- Spotřební daň z tabákových výrobků **) 62,7 62,7 59,4 94,7 65,2 65,2 53,1 81,5 -12,1
- Odvod z elektřiny ze slunečního záření 5,3 5,3 5,0 95,2 5,3 5,3 4,1 77,6 -1,2
Daně z příjmů PO (bez WFT a odvodu z nadměrných
příjmů)
131,4 131,4 151,5 115,3 157,2 157,2 201,7 128,3 44,5
Daně z příjmů FO - v tom: 118,8 118,8 123,6 104,1 134,7 134,7 148,8 110,5 14,1
- vybíraná srážkou 19,6 19,6 20,6 104,9 22,5 22,5 28,1 124,9 5,6
- placená plátci 91,4 91,4 94,1 102,9 105,2 105,2 111,1 105,6 5,9
- placená poplatníky 7,8 7,8 9,0 115,2 7,0 7,0 9,7 138,0 2,7
Daň z neočekávaných zisků (WFT) 0,0 0,0 0,0 . 85,0 85,0 39,1 46,0 -45,9
Odvod z nadměrných příjmů 0,0 0,0 0,0 . 15,0 15,0 18,5 123,5 3,5
Poplatky za uložení odpadů 1,7 1,7 1,7 103,2 1,7 1,7 1,7 101,7 0,0
Odvod za odnětí půdy ze zem půdního fondu 0,4 0,4 0,4 104,2 0,4 0,4 0,6 144,3 0,2
Daň z hazardních her (vč. zrušených odvodů z loterií a
VHP)
6,7 6,7 8,0 119,8 7,7 7,7 8,8 114,4 1,1
Ostatní daňové příjmy (dopočet do celku) 6,2 6,2 5,7 91,5 6,4 6,4 4,8 75,1 -1,6
Pojistné na soc. zabezp. a přísp. na st. polit. zaměstn.
- z toho:
635,4 635,4 637,7 100,4 688,3 688,3 689,3 100,1 1,0
- Pojistné na důchodové pojištění 568,4 568,4 572,9 100,8 615,8 615,8 616,8 100,2 1,0
Nedaňové a kapitál. příjmy a přijaté transfery 267,6 275,4 197,1 71,6 292,5 320,7 287,4 89,6 -33,2
v tom:
Kapitoly (mimo kapitol OSFA, SD a VPS) - z toho: 236,3 244,0 163,6 67,0 241,6 269,8 222,5 82,5 -47,3
- Příjmy z EU/FM 193,1 201,7 117,5 58,3 139,2 167,4 174,3 104,1 6,9
- Příjmy sdílené s EU 2,7 2,7 3,2 120,1 2,5 2,5 3,0 120,3 0,5
Kapitola Operace SFA 0,8 0,8 2,1 277,9 0,9 0,9 3,0 325,3 2,1
Kapitola Státní dluh 0,0 0,0 0,0 . 0,0 0,0 0,0 . .
Kapitola VPS 30,6 30,6 31,3 102,4 50,0 50,0 62,0 124,0 12,0
*) včetně energetických daní a bez odvodu z nadměrných příjmů, jehož skutečný výnos je z hlediska rozpočtové skladby sledován na položce "Příjem z daně z elektřiny"
**) včetně spotřební daně ze zahřívaných tabákových výrobků a ze surového tabáku
Výdaje státního rozpočtu leden až prosinec (mld. Kč)
2022 2023
Schválený po změnách Skutečnost Plnění (%) Schválený po změnách Skutečnost Plnění (%) SK - RpZ
Výdaje celkem 2 053,3 2 061,0 1 984,8 96,3 2 223,0 2 251,1 2 202,6 97,8 -48,5
Běžné výdaje 1 838,1 1 852,6 1 798,8 97,1 2 020,9 2 034,0 1 991,3 97,9 -42,8
v tom:
Platy a obdobné a související výdaje 153,0 155,8 154,3 99,0 164,3 167,5 165,6 98,9 -1,9
Neinvestiční nákupy a související výdaje - z toho: 127,0 137,4 140,9 102,5 151,8 152,8 149,9 98,1 -2,9
- Výdaje na obsluhu státního dluhu 53,7 51,7 49,7 96,2 69,2 68,9 68,3 99,1 -0,6
- Výdaje na realizaci záruk 0,0 0,0 0,0 . 0,0 0,0 0,0 . .
Neinvestiční transfery podnikatelům 103,6 122,4 89,1 72,8 74,2 131,9 137,8 104,5 5,9
Neinvestiční transfery neziskovým apod. osobám 18,0 21,2 21,7 102,8 19,1 22,9 23,4 102,2 0,5
Neinvestiční transfery státním fondům - z toho: 49,9 62,3 66,1 106,0 51,5 60,5 54,1 89,4 -6,4
- Neinvestiční transfery SZIF 36,1 39,8 43,5 109,1 33,6 37,0 30,6 82,7 -6,4
Neinv. transfery fondům soc. a veřejného zdrav. poj. 124,8 129,6 129,4 99,9 141,8 140,1 138,7 99,0 -1,4
Neinv. transfery rozpočtům územní úrovně 236,2 243,6 242,9 99,7 248,4 261,3 266,2 101,8 4,8
Neinv. transfery příspěvkovým a pod. organizacím 81,0 85,8 84,0 97,9 84,1 88,2 87,1 98,7 -1,2
Sociální dávky *) - v tom: 775,1 782,5 768,0 98,1 858,1 871,0 868,1 99,7 -2,9
- Důchody 588,3 588,5 588,1 99,9 671,5 685,7 685,2 99,9 -0,5
- Prostředky na podpory v nezaměstnanosti 9,9 10,7 9,8 92,2 9,2 10,4 10,5 100,1 0,0
- Ostatní soc.dávky 109,9 118,2 113,7 96,2 116,7 114,2 112,5 98,5 -1,7
- Státní soc.podpora 66,9 65,2 56,3 86,4 60,7 60,7 60,0 98,8 -0,8
Stavební spoření 4,3 4,3 4,3 100,0 4,4 4,4 4,2 95,3 -0,2
Státní příspěvek na důchodové připojištění 7,6 7,6 7,6 100,0 7,8 7,8 7,5 96,8 -0,3
Odvody vlastních zdrojů EU do rozpočtu EU 60,0 60,0 56,8 94,6 64,5 62,0 58,5 94,4 -3,5
Ostatní běžné výdaje (dopočet do celku) 97,6 39,9 33,6 84,2 150,8 63,4 30,0 47,3 -33,4
Kapitálové výdaje 215,2 208,4 186,0 89,3 202,1 217,1 211,4 97,4 -5,7
v tom:
Investiční nákupy a související výdaje 32,9 38,2 36,8 96,4 45,4 49,7 43,7 87,9 -6,0
Investiční transfery podnikatelům 16,3 21,9 16,9 77,0 8,5 18,8 22,9 121,6 4,1
Investiční transfery státním fondům - z toho: 100,0 92,5 90,0 97,3 84,0 89,1 84,9 95,2 -4,2
- Investiční transfery SFDI 83,3 79,7 76,7 96,3 75,9 70,6 68,1 96,4 -2,6
Investiční transfery rozpočtům územní úrovně 5,0 17,2 22,3 129,7 10,4 22,3 30,7 137,8 8,4
Investiční transfery příspěvkovým a pod.organizacím 18,3 19,8 12,8 64,6 14,2 20,0 20,9 104,8 1,0
Ostatní kapitálové výdaje (dopočet do celku) 42,7 18,8 7,2 38,5 39,6 17,2 8,3 48,4 -8,9
Saldo hospodaření SR -375,0 -375,0 -360,4 96,1 -295,0 -295,0 -288,5 97,8 6,5
*) pouze položka rozpočtové skladby 5410 "Sociální dávky", tj. bez souvisejících výdajů, které jsou z hlediska závazných ukazatelů také sociálními dávkami.
Klasifikace deficitu SR
• Deficit vzniká, když jsou výdaje vyšší než příjmy.
• Skutečný deficit obsahuje dvě složky:
Strukturální deficit (výdaje nastavené vyšší než rovnovážné).
Cyklický deficit (pokles příjmů je způsobem poklesem výkonu pod
potenciální produkt).
Grafické rozlišení strukturálního a cyklického deficitu
Q (produkt)
E, R
(výdaje)
(příjmy)
R
E
EE
Q*
Rovnovážné výdaje:
takové výdaje, které
odpovídají příjmům
při výkonu na úrovni
potenciálního produktu
Deficit SR v letech 1993 -2023 v mld. Kč
15
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
-93,7 -56,3 -97,6 -66,4 -20,0 -192,4 -156,4 -142,8 -101,0 -81,3
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003
1,1 10,4 7,2 -1,6 -15,7 -29,3 -29,6 -46,1 -67,7 -45,7 -109,1
2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
-77,8 -62,8 61,8 -6,2 2,9 -28,5 -367,4 -419,7 -360,4 -295,0
Zdroj: ČSÚ, Makroekonomické údaje [cit. 2024-04-19]
Nástroje fiskální politiky
• Vestavěné (automatické) stabilizátory – po zavedení působí
automaticky na omezování cyklických výkyvů, např. progresivní
zdanění, pojištění v nezaměstnanosti.
• Diskreční opatření – jednorázová opatření (zavedení/změna daní,
změna ve výdajích) využívaná pro stabilizaci výkonu ekonomiky.
• Čisté daně (daně – transfery) = prostředky, které v rozpočtu zbývají na
vládní výdaje (běžné i investiční).
Působení nástrojů FP
• Nástroje fiskální politiky působí skrze stranu agregátní poptávky.
• Jsou přímo její součástí (G) nebo působí skrze disponibilní důchod
(transfery/daně) a ovlivňují spotřební výdaje (C).
• Expanze je stimulací AD (posun nahoru) – dopad se odvíjí od výchozí
situace = zda byla ekonomika pod/na/nad potenciálním produktem.
Dopad expanzivní politiky (krátkodobé vs. dl.)
Q
AS
AD
P
E
LAS
E1
AD´
Q
AS
AD
P
E
LAS
E1
AS´
E2
AD´
Např. zvýšení vládních výdajů Např. daňová reforma
LAS´
E2
Jak nástroje ovlivňují výkon a cenovou hladinu
Nástroj změna AD AS Výkon Cen. hl. Typ HP
↑ ↑ X ↑ ↑ expanze
G
↓ ↓ X ↓ ↓ restrikce
↑ ↓ ↓ ↓ ↑ restrikce
t, T
↓ ↑ ↑ ↑ ↓ expanze
19