Homomorfismy grup Jan Paseka Masarykova univerzita Brno Homomorfismy grup ­ p.1/23 Abstrakt V této kapitole se budeme zabývat studiem vzájemných vztahů mezi grupami. Homomorfismy grup ­ p.2/23 Abstrakt V této kapitole se budeme zabývat studiem vzájemných vztahů mezi grupami. K tomu účelu budeme používat zobrazení mezi těmito grupami, která budou "přenášet strukturu grupy" - homomorfismus grup. Homomorfismy grup ­ p.2/23 Abstrakt V této kapitole se budeme zabývat studiem vzájemných vztahů mezi grupami. K tomu účelu budeme používat zobrazení mezi těmito grupami, která budou "přenášet strukturu grupy" - homomorfismus grup. Ukážeme, že každou podgrupu lze vnořit do vhodné grupy permutací. Prozkoumáme vztah mezi počty prvků grupy a její podgrupy. Homomorfismy grup ­ p.2/23 Obsah přednášky Homomorfismus grup. Podgrupa. Homomorfní obraz grupy. Vnoření. Izomorfismus grup. Cayleyho věta. Homomorfismy grup ­ p.3/23 Obsah přednášky Homomorfismus grup. Podgrupa. Homomorfní obraz grupy. Vnoření. Izomorfismus grup. Cayleyho věta. Levé třídy podle podgrupy. Vlastnosti levých tříd. Ř ád grupy a index podgrupy, Lagrangeova věta. Stabilizátor a orbita Homomorfismy grup ­ p.3/23 Homomorfismus grupy Definice.Necht' (G, ) a (H, ) jsou dvě grupy a necht' f : G H je zobrazení. Homomorfismy grup ­ p.4/23 Homomorfismus grupy Definice.Necht' (G, ) a (H, ) jsou dvě grupy a necht' f : G H je zobrazení. Ř ekneme, že f je homomorfismus grupy (G, ) do grupy (H, ), je-li splněna podmínka (a, b G)(f(a b) = f(a) f(b)). Homomorfismy grup ­ p.4/23 Homomorfismus grupy Definice.Necht' (G, ) a (H, ) jsou dvě grupy a necht' f : G H je zobrazení. Ř ekneme, že f je homomorfismus grupy (G, ) do grupy (H, ), je-li splněna podmínka (a, b G)(f(a b) = f(a) f(b)). Je ­ li zobrazení f navíc injektivní, pak se nazývá vnoření, resp. je ­ li zobrazení f navíc bijektivní, pak se nazývá izomorfismus . Homomorfismy grup ­ p.4/23 Příklady I Příklad. 1. Necht' (G, ) je libovolná grupa. Pak identické zobrazení idG : G - G je vždy homomorfismus, který je navíc vždy izomorfismem. Homomorfismy grup ­ p.5/23 Příklady II 2. Necht' (G, ) a (H, ) jsou dvě grupy, e neutrální prvek H . Potom zobrazení f : G - H , definované : f (x) = e pro každé x G je homomorfismus. Tento homomorfismus je vnořením, právě když množina G je jednoprvková, resp. je izomorfismem právě když obě množiny G, H jsou jednoprvkové. Homomorfismy grup ­ p.6/23 Příklady III 3. Vezměme libovolné číslo n N a uvažme zobrazení h : Z Zn dané pro každé a Z předpisem h(a) = [a]n. Homomorfismy grup ­ p.7/23 Příklady III 3. Vezměme libovolné číslo n N a uvažme zobrazení h : Z Zn dané pro každé a Z předpisem h(a) = [a]n. Pak zobrazení h je homomorfismus grupy (Z, +) do grupy (Zn, +), nebot' pro libovolná a, b Z máme [a + b]n = [a]n + [b]n. Homomorfismy grup ­ p.7/23 Příklady III 3. Vezměme libovolné číslo n N a uvažme zobrazení h : Z Zn dané pro každé a Z předpisem h(a) = [a]n. Pak zobrazení h je homomorfismus grupy (Z, +) do grupy (Zn, +), nebot' pro libovolná a, b Z máme [a + b]n = [a]n + [b]n. Tento surjektivní homomorfismus není vnoření a není izomorfismus. Homomorfismy grup ­ p.7/23 Příklady IV 4. Necht' n N je libovolné číslo. Pro kterékoliv dvě permutace , Sn platí rovnost ( ) = ()(). Homomorfismy grup ­ p.8/23 Příklady IV 4. Necht' n N je libovolné číslo. Pro kterékoliv dvě permutace , Sn platí rovnost ( ) = ()(). Tedy zobrazení : Sn Q - {0} přiřazující každé permutaci Sn její paritu () je homomorfismus grupy (Sn, ) do grupy (Q - {0}, ). Homomorfismy grup ­ p.8/23 Příklady IV 4. Necht' n N je libovolné číslo. Pro kterékoliv dvě permutace , Sn platí rovnost ( ) = ()(). Tedy zobrazení : Sn Q - {0} přiřazující každé permutaci Sn její paritu () je homomorfismus grupy (Sn, ) do grupy (Q - {0}, ). Tento homomorfismus není vnoření (pro n 3), není surjektivní a není izomorfismus. Homomorfismy grup ­ p.8/23 Zachovávání operací a skládání Tvrzení. Jsou-li (G, ), resp. (H, ) grupy mající jednotkové prvky 1, resp. 11 a je-li f : G H homomorfismus grupy (G, ) do grupy (H, ), pak jsou rovněž splněny podmínky f(1) = 11 a (a G)(f(a-1 ) = f(a)-1 ). Homomorfismy grup ­ p.9/23 Zachovávání operací a skládání Tvrzení. Jsou-li (G, ), resp. (H, ) grupy mající jednotkové prvky 1, resp. 11 a je-li f : G H homomorfismus grupy (G, ) do grupy (H, ), pak jsou rovněž splněny podmínky f(1) = 11 a (a G)(f(a-1 ) = f(a)-1 ). Tvrzení. Necht' (G, ), (H, ) a (K, ˇ) jsou grupy a necht' f : G H, resp. g : H K jsou homomorfismy grupy (G, ) do grupy (H, ), resp. grupy (H, ) do grupy (K, ˇ). Pak složené zobrazení g f : G K je homomorfismus grupy (G, ) do grupy (K, ˇ). Homomorfismy grup ­ p.9/23 Podgrupy Necht' (G, ) je grupa a necht' neprázdná podmnožina H G je uzavřená vzhledem k operaci tak, že (H, ) je sama grupou. Homomorfismy grup ­ p.10/23 Podgrupy Necht' (G, ) je grupa a necht' neprázdná podmnožina H G je uzavřená vzhledem k operaci tak, že (H, ) je sama grupou. Potom (H, ) se nazývá podgrupa grupy (G, ) . Homomorfismy grup ­ p.10/23 Podgrupy Necht' (G, ) je grupa a necht' neprázdná podmnožina H G je uzavřená vzhledem k operaci tak, že (H, ) je sama grupou. Potom (H, ) se nazývá podgrupa grupy (G, ) . Věta. Necht' (H, ) je podgrupa grupy (G, ) . Pak 1. jednička podgrupy (H, ) je totožná s jedničkou grupy (G, ) 2. inverzní prvek k prvku h H v podgrupě (H, ) je totožný s inverzním prvkem k prvku h v grupě (G, ) . Homomorfismy grup ­ p.10/23 Příklady V 5. Grupa (Z2, +) má dva prvky, totiž třídy [0]2 a [1]2. Množina čísel {-1, 1} je zřejmě podgrupou grupy (Q - {0}, ). Homomorfismy grup ­ p.11/23 Příklady V 5. Grupa (Z2, +) má dva prvky, totiž třídy [0]2 a [1]2. Množina čísel {-1, 1} je zřejmě podgrupou grupy (Q - {0}, ). Lze se přesvědčit, že zobrazení množiny Z2 na množinu {-1, 1} přiřazující třídě [0]2 číslo 1 a třídě [1]2 číslo -1 je izomorfismus grupy (Z2, +) na grupu ({-1, 1}, ). Homomorfismy grup ­ p.11/23 Příklady VI 6. Zobrazení log : R+ R přiřazující každému kladnému reálnému číslu x jeho přirozený logaritmus log(x) je bijekcí množiny R+ všech kladných reálných čísel na množinu R všech reálných čísel. Homomorfismy grup ­ p.12/23 Příklady VI 6. Zobrazení log : R+ R přiřazující každému kladnému reálnému číslu x jeho přirozený logaritmus log(x) je bijekcí množiny R+ všech kladných reálných čísel na množinu R všech reálných čísel. log je izomorfismus grupy (R+ , ) na grupu (R, +), nebot' pro libovolná kladná reálná čísla x, y platí log(x y) = log(x) + log(y). Homomorfismy grup ­ p.12/23 Homomorfní obraz grupy Tvrzení. Necht' (G, ) a (H, ) jsou grupy a necht' f : G H je homomorfismus grupy (G, ) do grupy (H, ). Potom obraz f(G) = {f(a) | a G} při tomto homomorfismu je podgrupa grupy (H, ). Homomorfismy grup ­ p.13/23 Homomorfní obraz grupy Tvrzení. Necht' (G, ) a (H, ) jsou grupy a necht' f : G H je homomorfismus grupy (G, ) do grupy (H, ). Potom obraz f(G) = {f(a) | a G} při tomto homomorfismu je podgrupa grupy (H, ). Tvrzení. Jsou-li (G, ) a (H, ) grupy a je-li f : G H izomorfismus těchto grup, pak také inverzní zobrazení f-1 : H G je izomorfismem těchto grup. Homomorfismy grup ­ p.13/23 Shrnutí Necht' znovu (G, ) a (H, ) jsou grupy a necht' f : G H je homomorfismus grupy (G, ) do grupy (H, ). Homomorfismy grup ­ p.14/23 Shrnutí Necht' znovu (G, ) a (H, ) jsou grupy a necht' f : G H je homomorfismus grupy (G, ) do grupy (H, ). Obraz f(G) při tomto homomorfismu je podgrupa grupy (H, ) tj. (f(G), ) je sama grupou. Homomorfismy grup ­ p.14/23 Shrnutí Necht' znovu (G, ) a (H, ) jsou grupy a necht' f : G H je homomorfismus grupy (G, ) do grupy (H, ). Obraz f(G) při tomto homomorfismu je podgrupa grupy (H, ) tj. (f(G), ) je sama grupou. Je-li navíc zobrazení f prosté, pak lze toto zobrazení chápat jako bijekci množiny G na množinu f(G). Homomorfismy grup ­ p.14/23 Shrnutí Necht' znovu (G, ) a (H, ) jsou grupy a necht' f : G H je homomorfismus grupy (G, ) do grupy (H, ). Obraz f(G) při tomto homomorfismu je podgrupa grupy (H, ) tj. (f(G), ) je sama grupou. Je-li navíc zobrazení f prosté, pak lze toto zobrazení chápat jako bijekci množiny G na množinu f(G). Jde tedy o izomorfismus grupy (G, ) na grupu (f(G), ), jež je podgrupou grupy (H, ). Homomorfismy grup ­ p.14/23 Cayleyho věta Věta. Každá grupa (G, ) je izomorfní některé podgrupě grupy permutací (S(X), ) pro nějakou množinu X. Je-li uvedená grupa konečná, může být množina X také konečná. Homomorfismy grup ­ p.15/23 Cayleyho věta Věta. Každá grupa (G, ) je izomorfní některé podgrupě grupy permutací (S(X), ) pro nějakou množinu X. Je-li uvedená grupa konečná, může být množina X také konečná. Nástin důkazu: Pro a G definujeme zobrazení a : G G jako a(g) = a g pro g G. Homomorfismy grup ­ p.15/23 Cayleyho věta Věta. Každá grupa (G, ) je izomorfní některé podgrupě grupy permutací (S(X), ) pro nějakou množinu X. Je-li uvedená grupa konečná, může být množina X také konečná. Nástin důkazu: Pro a G definujeme zobrazení a : G G jako a(g) = a g pro g G. Zobrazení a je permutace množiny G. Homomorfismy grup ­ p.15/23 Cayleyho věta Věta. Každá grupa (G, ) je izomorfní některé podgrupě grupy permutací (S(X), ) pro nějakou množinu X. Je-li uvedená grupa konečná, může být množina X také konečná. Nástin důkazu: Pro a G definujeme zobrazení a : G G jako a(g) = a g pro g G. Zobrazení a je permutace množiny G. Zobrazení : G S(G) určené vztahem (a) = a, a G je hledané vnoření. Homomorfismy grup ­ p.15/23 Levé třídy podle podgrupy Bud' (G, ) grupa a H G její podgrupa. Pro libovolný prvek a G uvažujme množinu aH = {a h | h H}. Homomorfismy grup ­ p.16/23 Levé třídy podle podgrupy Bud' (G, ) grupa a H G její podgrupa. Pro libovolný prvek a G uvažujme množinu aH = {a h | h H}. Tato množina aH se nazývá levá třída grupy (G, ) podle podgrupy H (určená prvkem a). Homomorfismy grup ­ p.16/23 Levé třídy podle podgrupy Bud' (G, ) grupa a H G její podgrupa. Pro libovolný prvek a G uvažujme množinu aH = {a h | h H}. Tato množina aH se nazývá levá třída grupy (G, ) podle podgrupy H (určená prvkem a). Označme G/H = {aH | a G} množinu všech levých tříd grupy (G, ) podle podgrupy H. Homomorfismy grup ­ p.16/23 Vlastnosti levých tříd Tvrzení. Bud' (G, ) grupa a H G její podgrupa. Pak pro libovolné prvky a, b G platí: aH = bH b aH. Homomorfismy grup ­ p.17/23 Vlastnosti levých tříd Tvrzení. Bud' (G, ) grupa a H G její podgrupa. Pak pro libovolné prvky a, b G platí: aH = bH b aH. Důsledek. Bud' (G, ) grupa a H G její podgrupa. Pak množina G/H všech levých tříd grupy (G, ) podle podgrupy H tvoří rozklad množiny G. Homomorfismy grup ­ p.17/23 Vlastnosti levých tříd Tvrzení. Bud' (G, ) grupa a H G její podgrupa. Pak pro libovolné prvky a, b G platí: aH = bH b aH. Důsledek. Bud' (G, ) grupa a H G její podgrupa. Pak množina G/H všech levých tříd grupy (G, ) podle podgrupy H tvoří rozklad množiny G. Poznámka. G/H se nazývá levý rozklad grupy (G, ) podle podgrupy H. Jednou ze tříd rozkladu G/H je i podgrupa H sama, nebot' H = 1H. Homomorfismy grup ­ p.17/23 Příklady VII 7. Uvažme grupu (Z, +). Pak pro každé n N je nZ = {n | Z} podgrupa grupy (Z, +). Homomorfismy grup ­ p.18/23 Příklady VII 7. Uvažme grupu (Z, +). Pak pro každé n N je nZ = {n | Z} podgrupa grupy (Z, +). Zkoumejme nyní levý rozklad Z/nZ. Třídy tohoto rozkladu jsou množiny tvaru m + nZ = {m + n | Z} pro libovolná m Z. Homomorfismy grup ­ p.18/23 Příklady VII 7. Uvažme grupu (Z, +). Pak pro každé n N je nZ = {n | Z} podgrupa grupy (Z, +). Zkoumejme nyní levý rozklad Z/nZ. Třídy tohoto rozkladu jsou množiny tvaru m + nZ = {m + n | Z} pro libovolná m Z. Ale {m + n | Z} = {k Z | k m (mod n)} = [m]n. Je tedy levý rozklad Z/nZ roven množině Zn všech zbytkových tříd podle modulu n. Homomorfismy grup ­ p.18/23 Příklady VIII 8. Bud' n N. Uvažme symetrickou grupu (Sn, ) stupně n všech permutací množiny {1, 2, . . . , n} vzhledem ke skládání permutací, a její podgrupu An pozůstávající ze všech sudých permutací množiny {1, 2, . . . , n}. Homomorfismy grup ­ p.19/23 Příklady VIII 8. Bud' n N. Uvažme symetrickou grupu (Sn, ) stupně n všech permutací množiny {1, 2, . . . , n} vzhledem ke skládání permutací, a její podgrupu An pozůstávající ze všech sudých permutací množiny {1, 2, . . . , n}. Pro libovolnou permutaci Sn platí, že An = An (An = Sn - An ) právě tehdy, když je sudá (lichá) permutace. Homomorfismy grup ­ p.19/23 Příklady VIII 8. Bud' n N. Uvažme symetrickou grupu (Sn, ) stupně n všech permutací množiny {1, 2, . . . , n} vzhledem ke skládání permutací, a její podgrupu An pozůstávající ze všech sudých permutací množiny {1, 2, . . . , n}. Pro libovolnou permutaci Sn platí, že An = An (An = Sn - An ) právě tehdy, když je sudá (lichá) permutace. Levý rozklad grupy (Sn, ) podle podgrupy An má tvar Sn/An = {An, Sn - An}. Homomorfismy grup ­ p.19/23 Konečné grupy Bud' (G, ) konečná grupa. Pak počet prvků množiny G se nazývá řád grupy (G, ) a značí se |G|. Homomorfismy grup ­ p.20/23 Konečné grupy Bud' (G, ) konečná grupa. Pak počet prvků množiny G se nazývá řád grupy (G, ) a značí se |G|. Bud' H G podgrupa grupy (G, ). Pak také (H, ) je konečná grupa a její řád je |H|. Homomorfismy grup ­ p.20/23 Konečné grupy Bud' (G, ) konečná grupa. Pak počet prvků množiny G se nazývá řád grupy (G, ) a značí se |G|. Bud' H G podgrupa grupy (G, ). Pak také (H, ) je konečná grupa a její řád je |H|. Existuje jen konečný počet levých tříd grupy (G, ) podle podgrupy H. Tento počet se nazývá index podgrupy H v grupě (G, ) a značí se |G/H|. Homomorfismy grup ­ p.20/23 Vztah řádů grupy a podgrupy Tvrzení. Bud' (G, ) konečná grupa a bud' H G její podgrupa. Pak platí |G| = |G/H| |H|. Homomorfismy grup ­ p.21/23 Vztah řádů grupy a podgrupy Tvrzení. Bud' (G, ) konečná grupa a bud' H G její podgrupa. Pak platí |G| = |G/H| |H|. Důsledek. (Lagrangeova věta) Ř ád každé podgrupy konečné grupy (G, ) je dělitelem řádu grupy (G, ). Homomorfismy grup ­ p.21/23 Vztah řádů grupy a podgrupy Tvrzení. Bud' (G, ) konečná grupa a bud' H G její podgrupa. Pak platí |G| = |G/H| |H|. Důsledek. (Lagrangeova věta) Ř ád každé podgrupy konečné grupy (G, ) je dělitelem řádu grupy (G, ). Podle Cayleyho věty je každá grupa (G, ) izomorfní některé podgrupě grupy permutací (S(X), ) vhodné množiny X. Homomorfismy grup ­ p.21/23 Stabilizátor a orbita Bud' X neprázdná množina a bud' G S(X) libovolná podgrupa grupy permutací (S(X), ). Pak (G, ) je grupa, jejímiž prvky jsou některé permutace množiny X. Homomorfismy grup ­ p.22/23 Stabilizátor a orbita Bud' X neprázdná množina a bud' G S(X) libovolná podgrupa grupy permutací (S(X), ). Pak (G, ) je grupa, jejímiž prvky jsou některé permutace množiny X. Pro libovolný prvek x X uvažme množinu permutací Gx = { G | (x) = x}, kterou nazýváme stabilizátor prvku x v grupě (G, ), Homomorfismy grup ­ p.22/23 Stabilizátor a orbita Bud' X neprázdná množina a bud' G S(X) libovolná podgrupa grupy permutací (S(X), ). Pak (G, ) je grupa, jejímiž prvky jsou některé permutace množiny X. Pro libovolný prvek x X uvažme množinu permutací Gx = { G | (x) = x}, kterou nazýváme stabilizátor prvku x v grupě (G, ), a množinu prvků z X G(x) = {(x) | G}, kterou nazýváme orbita prvku x vzhledem ke grupě (G, ). Homomorfismy grup ­ p.22/23 Vlastnosti stabilizátoru a orbity Tvrzení. Bud' G S(X) podgrupa grupy (S(X), ). Pak stabilizátor Gx každého prvku x X je podgrupou grupy (G, ). Homomorfismy grup ­ p.23/23 Vlastnosti stabilizátoru a orbity Tvrzení. Bud' G S(X) podgrupa grupy (S(X), ). Pak stabilizátor Gx každého prvku x X je podgrupou grupy (G, ). Tvrzení. Bud' G S(X) podgrupa grupy (S(X), ). Pak množina {G(x) | x X} všech orbit prvků množiny X vzhledem ke grupě (G, ) tvoří rozklad množiny X. Homomorfismy grup ­ p.23/23 Vlastnosti stabilizátoru a orbity Tvrzení. Bud' G S(X) podgrupa grupy (S(X), ). Pak stabilizátor Gx každého prvku x X je podgrupou grupy (G, ). Tvrzení. Bud' G S(X) podgrupa grupy (S(X), ). Pak množina {G(x) | x X} všech orbit prvků množiny X vzhledem ke grupě (G, ) tvoří rozklad množiny X. Tvrzení. Bud' X konečná množina. Bud' dále G S(X) podgrupa konečné grupy (S(X), ). Pak pro počet prvků |G(x)| orbity G(x) kteréhokoliv prvku x X vzhledem ke grupě (G, ) platí, že |G(x)| = |G/Gx|. Homomorfismy grup ­ p.23/23