Nákladní doprava V ČR je asi 55 tis km silnic, dálnice a rychlostní komunikace tvoří asi 770 km (údaje z roku 1997). Pokud jde o množství přepraveného nákladu:
do roku 1989 výkon silniční nákladní dopravy narůstal
od 1989 do 1994 výkon poklesl (vlivem útlumu v průmyslu, zejména těžkém),
nyní výkon opět narůstá.
Vzrůstá podíl drobných přepravců. Z hlediska environmentální zátěže jde zejména při dopravě na větší vzdálenosti o neefektivní druh dopravy (ve srovnání s železnicí či lodní dopravou), má však řadu praktických výhod, díky nimž je stále častěji preferována:
pohotovost, pružnost (doprava snadno "od domu k domu")
silná konkurence stlačila ceny dolů (dopravci z EU požadují, aby jejich čeští konkurenti nesměli po jistou dobu po vstupu ČR do EU v EU podnikat)
zejména na kratší vzdálenosti je citelně rychlejší než železniční doprava
konkuruje ve velkém i tradiční námořní a zejména říční lodní dopravě (což např. přístav Hamburg pociťuje velmi silně)
Osobní doprava Trendy jsou obdobné jako ve vyspělých zemích:
nárůst individuální dopravy (i ve městech, kritická je situace v Praze)
pokles počtu přepravených osob v MHD
Vzniká začarovaný kruh: pokles počtu přepravených osob - rušení spojů - další pokles počtu přepravených osob ...
Stát podporuje tzv. základní dopravní obslužnost ("2 spoje v pracovní den") dotacemi autobusových dopravců a ČD
Kromě toho typické pro ČR (i v jiných postkomunistických zemích):
rapidní nárůst počtu osobních automobilů na počet obyvatel
nedostatečná silniční dopravní infrastruktura (řídká síť dálnic a rychlostních komunikací),
zanedbaná silniční dopravní infrastruktura (špatný stav silnic a dalších dopravních staveb, nedostatek prostředků na údržbu a opravy)
nedostatečné napojení na mezinárodní silniční síť
malé využívání kombinované přepravy (železnice-silnice)