' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 1 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce 3 Množiny, Relace a Funkce3 Množiny, Relace a Funkce V přehledu matematických formalismů informatiky se v této lekci zaměříme na základní ,,datové typy matematiky, tj. na množiny, relace a funkce. O množinách jste sice zajisté slyšeli už na základní škole, ale podstatou našeho předmětu je uvést povětšinou neformálně známé pojmy na patřičnou formální úroveň nutnou pro teoretické základy informatiky. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 1 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce 3 Množiny, Relace a Funkce3 Množiny, Relace a Funkce V přehledu matematických formalismů informatiky se v této lekci zaměříme na základní ,,datové typy matematiky, tj. na množiny, relace a funkce. O množinách jste sice zajisté slyšeli už na základní škole, ale podstatou našeho předmětu je uvést povětšinou neformálně známé pojmy na patřičnou formální úroveň nutnou pro teoretické základy informatiky. Stručný přehled lekce * Uvedení množin a operací množinového kalkulu. * Některé vlastnosti množin, princip inkluze a exkluze. * Relace a definice funkcí, základní vlastnosti. * Posloupnosti a rekurentní vztahy. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 2 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce 3.1 Pojem množiny3.1 Pojem množiny * Co je vlastně množina? ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 2 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce 3.1 Pojem množiny3.1 Pojem množiny * Co je vlastně množina? Na tuto otázku bohužel není zcela jednoduchá odpověď. . . ˇ Naivní pohled: ,,Množina je soubor prvků a je svými prvky plně určena. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 2 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce 3.1 Pojem množiny3.1 Pojem množiny * Co je vlastně množina? Na tuto otázku bohužel není zcela jednoduchá odpověď. . . ˇ Naivní pohled: ,,Množina je soubor prvků a je svými prvky plně určena. ˇ Pozor, není skutečného rozdílu mezi ,,množinami a ,,prvky . Množiny mohou být prvky jiných množin! ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 2 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce 3.1 Pojem množiny3.1 Pojem množiny * Co je vlastně množina? Na tuto otázku bohužel není zcela jednoduchá odpověď. . . ˇ Naivní pohled: ,,Množina je soubor prvků a je svými prvky plně určena. ˇ Pozor, není skutečného rozdílu mezi ,,množinami a ,,prvky . Množiny mohou být prvky jiných množin! ˇ Příklady: , {a, b}, {b, a}, {a, b, a}, {{a, b}}, {, {}, {{}}}, {x | x je liché přirozené číslo} ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 2 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce 3.1 Pojem množiny3.1 Pojem množiny * Co je vlastně množina? Na tuto otázku bohužel není zcela jednoduchá odpověď. . . ˇ Naivní pohled: ,,Množina je soubor prvků a je svými prvky plně určena. ˇ Pozor, není skutečného rozdílu mezi ,,množinami a ,,prvky . Množiny mohou být prvky jiných množin! ˇ Příklady: , {a, b}, {b, a}, {a, b, a}, {{a, b}}, {, {}, {{}}}, {x | x je liché přirozené číslo} Značení: Počet prvků (mohutnost) množiny A zapisujeme |A|. ˇ || = 0, |{}| = 1, |{a, b, c}| = 3, |{{a, b}, c}| = 2 ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 2 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce 3.1 Pojem množiny3.1 Pojem množiny * Co je vlastně množina? Na tuto otázku bohužel není zcela jednoduchá odpověď. . . ˇ Naivní pohled: ,,Množina je soubor prvků a je svými prvky plně určena. ˇ Pozor, není skutečného rozdílu mezi ,,množinami a ,,prvky . Množiny mohou být prvky jiných množin! ˇ Příklady: , {a, b}, {b, a}, {a, b, a}, {{a, b}}, {, {}, {{}}}, {x | x je liché přirozené číslo} Značení: Počet prvků (mohutnost) množiny A zapisujeme |A|. ˇ || = 0, |{}| = 1, |{a, b, c}| = 3, |{{a, b}, c}| = 2 Značení množin a jejich prvků: ˇ x M ,,x je prvkem množiny M . ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 2 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce 3.1 Pojem množiny3.1 Pojem množiny * Co je vlastně množina? Na tuto otázku bohužel není zcela jednoduchá odpověď. . . ˇ Naivní pohled: ,,Množina je soubor prvků a je svými prvky plně určena. ˇ Pozor, není skutečného rozdílu mezi ,,množinami a ,,prvky . Množiny mohou být prvky jiných množin! ˇ Příklady: , {a, b}, {b, a}, {a, b, a}, {{a, b}}, {, {}, {{}}}, {x | x je liché přirozené číslo} Značení: Počet prvků (mohutnost) množiny A zapisujeme |A|. ˇ || = 0, |{}| = 1, |{a, b, c}| = 3, |{{a, b}, c}| = 2 Značení množin a jejich prvků: ˇ x M ,,x je prvkem množiny M . ˇ některé vlastnosti a {a, b}, a {{a, b}}, {a, b} {{a, b}}, ˇ prázdná množina , a , {}, , ˇ rovnost množin {a, b} = {b, a} = {a, b, a}, {a, b} = {{a, b}}. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 3 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Definice: Množina A je podmnožinou množiny B, právě když každý prvek A je prvkem B. Píšeme A B nebo také B A; říkáme také, že se jedná o inkluzi. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 3 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Definice: Množina A je podmnožinou množiny B, právě když každý prvek A je prvkem B. Píšeme A B nebo také B A; říkáme také, že se jedná o inkluzi. ˇ Platí {a} {a} {a, b} {{a, b}}, {}, ˇ A B právě když A B a A = B (A je vlastní podmnožinou B). ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 3 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Definice: Množina A je podmnožinou množiny B, právě když každý prvek A je prvkem B. Píšeme A B nebo také B A; říkáme také, že se jedná o inkluzi. ˇ Platí {a} {a} {a, b} {{a, b}}, {}, ˇ A B právě když A B a A = B (A je vlastní podmnožinou B). Definice: Dvě množiny jsou si rovny A = B právě když A B a B A. ˇ Podle definice jsou množiny A a B stejné, mají-li stejné prvky. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 3 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Definice: Množina A je podmnožinou množiny B, právě když každý prvek A je prvkem B. Píšeme A B nebo také B A; říkáme také, že se jedná o inkluzi. ˇ Platí {a} {a} {a, b} {{a, b}}, {}, ˇ A B právě když A B a A = B (A je vlastní podmnožinou B). Definice: Dvě množiny jsou si rovny A = B právě když A B a B A. ˇ Podle definice jsou množiny A a B stejné, mají-li stejné prvky. ˇ Důkaz rovnosti množin A = B má obvykle dvě části: Odděleně se dokáží inkluze A B a B A. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 4 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Značení: Některé běžné množiny v matematice se značí N = {0, 1, 2, 3, . . .} je množina přirozených čísel, Z = {. . . , -2, -1, 0, 1, 2, 3, . . .} je množina celých čísel, Z+ = {1, 2, 3, . . .} je množina celých kladných čísel, Q je množina racionálních čísel (zlomků). R je množina reálných čísel. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 4 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Značení: Některé běžné množiny v matematice se značí N = {0, 1, 2, 3, . . .} je množina přirozených čísel, Z = {. . . , -2, -1, 0, 1, 2, 3, . . .} je množina celých čísel, Z+ = {1, 2, 3, . . .} je množina celých kladných čísel, Q je množina racionálních čísel (zlomků). R je množina reálných čísel. Poznámka: Tyto uvedené číselné množiny jsou vesměs nekonečné, na rozdíl od koneč- ných množin uvažovaných v předchozím ,,naivním pohledu. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 4 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Značení: Některé běžné množiny v matematice se značí N = {0, 1, 2, 3, . . .} je množina přirozených čísel, Z = {. . . , -2, -1, 0, 1, 2, 3, . . .} je množina celých čísel, Z+ = {1, 2, 3, . . .} je množina celých kladných čísel, Q je množina racionálních čísel (zlomků). R je množina reálných čísel. Poznámka: Tyto uvedené číselné množiny jsou vesměs nekonečné, na rozdíl od koneč- ných množin uvažovaných v předchozím ,,naivním pohledu. Pojem nekonečné množiny se přímo v matematice objevil až teprve v 19. století a bylo s ním spojeno několik paradoxů ukazujících, že naivní pohled na teorii množin pro nekonečné množiny nedostačuje. My se k problematice nekonečných množin, Kantorově větě a Russelově paradoxu vrátíme v závěru našeho předmětu. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 5 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce 3.2 Množinové operace3.2 Množinové operace Definice: Sjednocení a průnik dvou množin A, B definujeme A B = {x | x A nebo x B} ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 5 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce 3.2 Množinové operace3.2 Množinové operace Definice: Sjednocení a průnik dvou množin A, B definujeme A B = {x | x A nebo x B} , A B = {x | x A a současně x B} . ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 5 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce 3.2 Množinové operace3.2 Množinové operace Definice: Sjednocení a průnik dvou množin A, B definujeme A B = {x | x A nebo x B} , A B = {x | x A a současně x B} . ˇ Příklady {a, b, c} {a, d} = {a, b, c, d}, {a, b, c} {a, d} = {a}. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 5 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce 3.2 Množinové operace3.2 Množinové operace Definice: Sjednocení a průnik dvou množin A, B definujeme A B = {x | x A nebo x B} , A B = {x | x A a současně x B} . ˇ Příklady {a, b, c} {a, d} = {a, b, c, d}, {a, b, c} {a, d} = {a}. ˇ Vždy platí ,,distributivita A (B C) = (A B) (A C) a A (B C) = (A B) (A C). ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 5 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce 3.2 Množinové operace3.2 Množinové operace Definice: Sjednocení a průnik dvou množin A, B definujeme A B = {x | x A nebo x B} , A B = {x | x A a současně x B} . ˇ Příklady {a, b, c} {a, d} = {a, b, c, d}, {a, b, c} {a, d} = {a}. ˇ Vždy platí ,,distributivita A (B C) = (A B) (A C) a A (B C) = (A B) (A C). Definice: Pro libovolný počet množin indexovaných pomocí I rozšířeně iI Ai = {x | x Ai pro nějaké i I} ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 5 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce 3.2 Množinové operace3.2 Množinové operace Definice: Sjednocení a průnik dvou množin A, B definujeme A B = {x | x A nebo x B} , A B = {x | x A a současně x B} . ˇ Příklady {a, b, c} {a, d} = {a, b, c, d}, {a, b, c} {a, d} = {a}. ˇ Vždy platí ,,distributivita A (B C) = (A B) (A C) a A (B C) = (A B) (A C). Definice: Pro libovolný počet množin indexovaných pomocí I rozšířeně iI Ai = {x | x Ai pro nějaké i I} , iI Ai = {x | x Ai pro každé i I} . ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 5 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce 3.2 Množinové operace3.2 Množinové operace Definice: Sjednocení a průnik dvou množin A, B definujeme A B = {x | x A nebo x B} , A B = {x | x A a současně x B} . ˇ Příklady {a, b, c} {a, d} = {a, b, c, d}, {a, b, c} {a, d} = {a}. ˇ Vždy platí ,,distributivita A (B C) = (A B) (A C) a A (B C) = (A B) (A C). Definice: Pro libovolný počet množin indexovaných pomocí I rozšířeně iI Ai = {x | x Ai pro nějaké i I} , iI Ai = {x | x Ai pro každé i I} . ˇ Nechť Ai = {2.i} pro každé i N. Pak iN Ai je množina všech sudých přirozených čísel. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 5 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce 3.2 Množinové operace3.2 Množinové operace Definice: Sjednocení a průnik dvou množin A, B definujeme A B = {x | x A nebo x B} , A B = {x | x A a současně x B} . ˇ Příklady {a, b, c} {a, d} = {a, b, c, d}, {a, b, c} {a, d} = {a}. ˇ Vždy platí ,,distributivita A (B C) = (A B) (A C) a A (B C) = (A B) (A C). Definice: Pro libovolný počet množin indexovaných pomocí I rozšířeně iI Ai = {x | x Ai pro nějaké i I} , iI Ai = {x | x Ai pro každé i I} . ˇ Nechť Ai = {2.i} pro každé i N. Pak iN Ai je množina všech sudých přirozených čísel. ˇ Nechť Bi = {x | x N,x i} pro každé i N. Pak iN Bi = . ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 6 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Definice: Rozdíl \ a symetrický rozdíl dvou množin A, B definujeme A \ B = {x | x A a současně x B} ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 6 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Definice: Rozdíl \ a symetrický rozdíl dvou množin A, B definujeme A \ B = {x | x A a současně x B} , AB = (A \ B) (B \ A) . ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 6 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Definice: Rozdíl \ a symetrický rozdíl dvou množin A, B definujeme A \ B = {x | x A a současně x B} , AB = (A \ B) (B \ A) . ˇ Příklady {a, b, c} \ {a, b, d} = {c}, {a, b, c}{a, b, d} = {c, d}. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 6 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Definice: Rozdíl \ a symetrický rozdíl dvou množin A, B definujeme A \ B = {x | x A a současně x B} , AB = (A \ B) (B \ A) . ˇ Příklady {a, b, c} \ {a, b, d} = {c}, {a, b, c}{a, b, d} = {c, d}. ˇ Vždy platí například A \ (B C) = (A \ B) (A \ C) apod. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 6 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Definice: Rozdíl \ a symetrický rozdíl dvou množin A, B definujeme A \ B = {x | x A a současně x B} , AB = (A \ B) (B \ A) . ˇ Příklady {a, b, c} \ {a, b, d} = {c}, {a, b, c}{a, b, d} = {c, d}. ˇ Vždy platí například A \ (B C) = (A \ B) (A \ C) apod. Definice: Nechť A M. Doplněk A vzhledem k M je množina A = M \ A. ˇ Jedná se o poněkud specifickou operaci, která musí být vztažena vzhledem k nosné množině M ! ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 6 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Definice: Rozdíl \ a symetrický rozdíl dvou množin A, B definujeme A \ B = {x | x A a současně x B} , AB = (A \ B) (B \ A) . ˇ Příklady {a, b, c} \ {a, b, d} = {c}, {a, b, c}{a, b, d} = {c, d}. ˇ Vždy platí například A \ (B C) = (A \ B) (A \ C) apod. Definice: Nechť A M. Doplněk A vzhledem k M je množina A = M \ A. ˇ Jedná se o poněkud specifickou operaci, která musí být vztažena vzhledem k nosné množině M ! ˇ Je-li M = {a, b, c}, pak {a, b} = {c}. Je-li M = {a, b}, pak {a, b} = . ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 6 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Definice: Rozdíl \ a symetrický rozdíl dvou množin A, B definujeme A \ B = {x | x A a současně x B} , AB = (A \ B) (B \ A) . ˇ Příklady {a, b, c} \ {a, b, d} = {c}, {a, b, c}{a, b, d} = {c, d}. ˇ Vždy platí například A \ (B C) = (A \ B) (A \ C) apod. Definice: Nechť A M. Doplněk A vzhledem k M je množina A = M \ A. ˇ Jedná se o poněkud specifickou operaci, která musí být vztažena vzhledem k nosné množině M ! ˇ Je-li M = {a, b, c}, pak {a, b} = {c}. Je-li M = {a, b}, pak {a, b} = . ˇ Vždy pro A M platí A = A (,,dvojí doplněk). ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 6 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Definice: Rozdíl \ a symetrický rozdíl dvou množin A, B definujeme A \ B = {x | x A a současně x B} , AB = (A \ B) (B \ A) . ˇ Příklady {a, b, c} \ {a, b, d} = {c}, {a, b, c}{a, b, d} = {c, d}. ˇ Vždy platí například A \ (B C) = (A \ B) (A \ C) apod. Definice: Nechť A M. Doplněk A vzhledem k M je množina A = M \ A. ˇ Jedná se o poněkud specifickou operaci, která musí být vztažena vzhledem k nosné množině M ! ˇ Je-li M = {a, b, c}, pak {a, b} = {c}. Je-li M = {a, b}, pak {a, b} = . ˇ Vždy pro A M platí A = A (,,dvojí doplněk). ˇ Vždy pro A, B M platí A B = A B a A B = A B. (Viz Vennovy diagramy.) ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 7 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Uspořádané dvojice a kartézský součin Definice: Uspořádaná dvojice (a, b) je zadána množinou {{a}, {a, b}}. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 7 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Uspořádané dvojice a kartézský součin Definice: Uspořádaná dvojice (a, b) je zadána množinou {{a}, {a, b}}. Fakt: Platí (a, b) = (c, d) právě když a = c a současně b = d. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 7 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Uspořádané dvojice a kartézský součin Definice: Uspořádaná dvojice (a, b) je zadána množinou {{a}, {a, b}}. Fakt: Platí (a, b) = (c, d) právě když a = c a současně b = d. Příklad 3.1. Co je podle definice (a, a)? ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 7 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Uspořádané dvojice a kartézský součin Definice: Uspořádaná dvojice (a, b) je zadána množinou {{a}, {a, b}}. Fakt: Platí (a, b) = (c, d) právě když a = c a současně b = d. Příklad 3.1. Co je podle definice (a, a)? (a, a) = {{a}, {a, a}} = {{a}, {a}} = {{a}}. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 7 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Uspořádané dvojice a kartézský součin Definice: Uspořádaná dvojice (a, b) je zadána množinou {{a}, {a, b}}. Fakt: Platí (a, b) = (c, d) právě když a = c a současně b = d. Příklad 3.1. Co je podle definice (a, a)? (a, a) = {{a}, {a, a}} = {{a}, {a}} = {{a}}. 2 Definice 3.2. Kartézský součin dvou množin A, B definujeme jako množinu všech uspořádaných dvojic ze složek z A a B A × B = {(a, b) | a A, b B} . ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 7 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Uspořádané dvojice a kartézský součin Definice: Uspořádaná dvojice (a, b) je zadána množinou {{a}, {a, b}}. Fakt: Platí (a, b) = (c, d) právě když a = c a současně b = d. Příklad 3.1. Co je podle definice (a, a)? (a, a) = {{a}, {a, a}} = {{a}, {a}} = {{a}}. 2 Definice 3.2. Kartézský součin dvou množin A, B definujeme jako množinu všech uspořádaných dvojic ze složek z A a B A × B = {(a, b) | a A, b B} . ˇ Příklady {a, b} × {a} = {(a, a), (b, a)}, {c} × {a, b} = {(c, a), (c, b)}. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 7 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Uspořádané dvojice a kartézský součin Definice: Uspořádaná dvojice (a, b) je zadána množinou {{a}, {a, b}}. Fakt: Platí (a, b) = (c, d) právě když a = c a současně b = d. Příklad 3.1. Co je podle definice (a, a)? (a, a) = {{a}, {a, a}} = {{a}, {a}} = {{a}}. 2 Definice 3.2. Kartézský součin dvou množin A, B definujeme jako množinu všech uspořádaných dvojic ze složek z A a B A × B = {(a, b) | a A, b B} . ˇ Příklady {a, b} × {a} = {(a, a), (b, a)}, {c} × {a, b} = {(c, a), (c, b)}. ˇ Platí × X = pro každou množinu X. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 7 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Uspořádané dvojice a kartézský součin Definice: Uspořádaná dvojice (a, b) je zadána množinou {{a}, {a, b}}. Fakt: Platí (a, b) = (c, d) právě když a = c a současně b = d. Příklad 3.1. Co je podle definice (a, a)? (a, a) = {{a}, {a, a}} = {{a}, {a}} = {{a}}. 2 Definice 3.2. Kartézský součin dvou množin A, B definujeme jako množinu všech uspořádaných dvojic ze složek z A a B A × B = {(a, b) | a A, b B} . ˇ Příklady {a, b} × {a} = {(a, a), (b, a)}, {c} × {a, b} = {(c, a), (c, b)}. ˇ Platí × X = pro každou množinu X. ˇ Mnemotechnická pomůcka |A × B| = |A| |B| . ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 8 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Skládání součinu Definice: Pro každé k N,k > 0 definujeme uspořádanou k-tici (a1, , ak) induktivně takto ­ (a1) = a1, ­ (a1, , ai, ai+1) = ((a1, , ai), ai+1). ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 8 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Skládání součinu Definice: Pro každé k N,k > 0 definujeme uspořádanou k-tici (a1, , ak) induktivně takto ­ (a1) = a1, ­ (a1, , ai, ai+1) = ((a1, , ai), ai+1). Fakt: Platí (a1, , ak) = (b1, , bk) právě když ai = bi pro každé 1 i k. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 8 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Skládání součinu Definice: Pro každé k N,k > 0 definujeme uspořádanou k-tici (a1, , ak) induktivně takto ­ (a1) = a1, ­ (a1, , ai, ai+1) = ((a1, , ai), ai+1). Fakt: Platí (a1, , ak) = (b1, , bk) právě když ai = bi pro každé 1 i k. Definice kartézského součinu více množin: Pro každé k N definujeme A1 × × Ak = {(a1, , ak) | ai Ai pro každé 1 i k} . ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 8 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Skládání součinu Definice: Pro každé k N,k > 0 definujeme uspořádanou k-tici (a1, , ak) induktivně takto ­ (a1) = a1, ­ (a1, , ai, ai+1) = ((a1, , ai), ai+1). Fakt: Platí (a1, , ak) = (b1, , bk) právě když ai = bi pro každé 1 i k. Definice kartézského součinu více množin: Pro každé k N definujeme A1 × × Ak = {(a1, , ak) | ai Ai pro každé 1 i k} . ˇ Příklad Z3 = Z× Z× Z = {(i, j, k) | i, j, k Z}. ˇ Co je A0? ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 8 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Skládání součinu Definice: Pro každé k N,k > 0 definujeme uspořádanou k-tici (a1, , ak) induktivně takto ­ (a1) = a1, ­ (a1, , ai, ai+1) = ((a1, , ai), ai+1). Fakt: Platí (a1, , ak) = (b1, , bk) právě když ai = bi pro každé 1 i k. Definice kartézského součinu více množin: Pro každé k N definujeme A1 × × Ak = {(a1, , ak) | ai Ai pro každé 1 i k} . ˇ Příklad Z3 = Z× Z× Z = {(i, j, k) | i, j, k Z}. ˇ Co je A0? {}, neboť jediná uspořádaná 0-tice je právě prázdná . Poznámka: Podle uvedené definice není součin asociativní, tj. obecně nemusí platit, že A × (B × C) = (A × B) × C. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 8 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Skládání součinu Definice: Pro každé k N,k > 0 definujeme uspořádanou k-tici (a1, , ak) induktivně takto ­ (a1) = a1, ­ (a1, , ai, ai+1) = ((a1, , ai), ai+1). Fakt: Platí (a1, , ak) = (b1, , bk) právě když ai = bi pro každé 1 i k. Definice kartézského součinu více množin: Pro každé k N definujeme A1 × × Ak = {(a1, , ak) | ai Ai pro každé 1 i k} . ˇ Příklad Z3 = Z× Z× Z = {(i, j, k) | i, j, k Z}. ˇ Co je A0? {}, neboť jediná uspořádaná 0-tice je právě prázdná . Poznámka: Podle uvedené definice není součin asociativní, tj. obecně nemusí platit, že A × (B × C) = (A × B) × C. V matematické praxi je někdy výhodnější uvažovat ,,upravenou definici, podle níž sou- čin asociativní je. Pro účely této přednášky není podstatné, k jaké definici se přikloníme. Prezentované definice a věty ,,fungují pro obě varianty. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 9 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Potenční množina Definice 3.3. Potenční množina množiny A, neboli množina všech podmnožin, je definovaná vztahem 2A = {B | B A} . ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 9 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Potenční množina Definice 3.3. Potenční množina množiny A, neboli množina všech podmnožin, je definovaná vztahem 2A = {B | B A} . ˇ Platí například 2{a,b} = {, {a}, {b}, {a, b}}, ˇ 2 = {}, 2{,{}} = {, {}, {{}}, {, {}}}, ˇ 2{a}×{a,b} = {, {(a, a)}, {(a, b)}, {(a, a), (a, b)}}. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 9 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Potenční množina Definice 3.3. Potenční množina množiny A, neboli množina všech podmnožin, je definovaná vztahem 2A = {B | B A} . ˇ Platí například 2{a,b} = {, {a}, {b}, {a, b}}, ˇ 2 = {}, 2{,{}} = {, {}, {{}}, {, {}}}, ˇ 2{a}×{a,b} = {, {(a, a)}, {(a, b)}, {(a, a), (a, b)}}. Věta 3.4. Počet prvků potenční množiny splňuje |2A| = 2|A|. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 9 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Potenční množina Definice 3.3. Potenční množina množiny A, neboli množina všech podmnožin, je definovaná vztahem 2A = {B | B A} . ˇ Platí například 2{a,b} = {, {a}, {b}, {a, b}}, ˇ 2 = {}, 2{,{}} = {, {}, {{}}, {, {}}}, ˇ 2{a}×{a,b} = {, {(a, a)}, {(a, b)}, {(a, a), (a, b)}}. Věta 3.4. Počet prvků potenční množiny splňuje |2A| = 2|A|. Důkaz: Stručně indukcí podle |A|: Pro A = platí |2A| = |{}| = 1. Pro každý další prvek b A rozdělíme všechny podmnožiny A {b} napolovic na ty neobsahující b a na ty obsahující b, tudíž |2A{b} | = 2 |2A | = 2|A|+1 . 2 ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 10 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce 3.3 Porovnávání a určení množin3.3 Porovnávání a určení množin Věta 3.5. Pro každé dvě množiny A, B M platí A B = A B. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 10 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce 3.3 Porovnávání a určení množin3.3 Porovnávání a určení množin Věta 3.5. Pro každé dvě množiny A, B M platí A B = A B. Důkaz v obou směrech rovnosti. ˇ A B A B: ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 10 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce 3.3 Porovnávání a určení množin3.3 Porovnávání a určení množin Věta 3.5. Pro každé dvě množiny A, B M platí A B = A B. Důkaz v obou směrech rovnosti. ˇ A B A B: Pro x M platí x A B, právě když x A B, neboli když zároveň x A a x B. To znamená x A a zároveň x B, z čehož vyplývá požadované x A B. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 10 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce 3.3 Porovnávání a určení množin3.3 Porovnávání a určení množin Věta 3.5. Pro každé dvě množiny A, B M platí A B = A B. Důkaz v obou směrech rovnosti. ˇ A B A B: Pro x M platí x A B, právě když x A B, neboli když zároveň x A a x B. To znamená x A a zároveň x B, z čehož vyplývá požadované x A B. ˇ A B A B: Pro x M platí x A B, právě když x A a zároveň x B, neboli když zároveň x A a x B. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 10 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce 3.3 Porovnávání a určení množin3.3 Porovnávání a určení množin Věta 3.5. Pro každé dvě množiny A, B M platí A B = A B. Důkaz v obou směrech rovnosti. ˇ A B A B: Pro x M platí x A B, právě když x A B, neboli když zároveň x A a x B. To znamená x A a zároveň x B, z čehož vyplývá požadované x A B. ˇ A B A B: Pro x M platí x A B, právě když x A a zároveň x B, neboli když zároveň x A a x B. To znamená x A B, z čehož vyplývá požadované x A B. 2 ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 11 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Věta 3.6. Pro každé tři množiny A, B, C platí A \ (B C) = (A \ B) (A \ C) . ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 11 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Věta 3.6. Pro každé tři množiny A, B, C platí A \ (B C) = (A \ B) (A \ C) . Důkaz. ˇ A \ (B C) (A \ B) (A \ C): Je-li x A \ (B C), pak x A a zároveň x (B C), neboli x B nebo x C. Pro první možnost máme x (A \ B), pro druhou x (A \ C). ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 11 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Věta 3.6. Pro každé tři množiny A, B, C platí A \ (B C) = (A \ B) (A \ C) . Důkaz. ˇ A \ (B C) (A \ B) (A \ C): Je-li x A \ (B C), pak x A a zároveň x (B C), neboli x B nebo x C. Pro první možnost máme x (A \ B), pro druhou x (A \ C). ˇ Naopak A \ (B C) (A \ B) (A \ C): Je-li x (A \ B) (A \ C), pak x (A \ B) nebo x (A \ C). Pro první možnost máme x A a zároveň x B, z čehož plyne x A a zároveň x (B C), a tudíž x A \ (B C). ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 11 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Věta 3.6. Pro každé tři množiny A, B, C platí A \ (B C) = (A \ B) (A \ C) . Důkaz. ˇ A \ (B C) (A \ B) (A \ C): Je-li x A \ (B C), pak x A a zároveň x (B C), neboli x B nebo x C. Pro první možnost máme x (A \ B), pro druhou x (A \ C). ˇ Naopak A \ (B C) (A \ B) (A \ C): Je-li x (A \ B) (A \ C), pak x (A \ B) nebo x (A \ C). Pro první možnost máme x A a zároveň x B, z čehož plyne x A a zároveň x (B C), a tudíž x A \ (B C). Druhá možnost je analogická. 2 ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 12 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Charakteristický vektor (pod)množiny V případech, kdy všechny uvažované množiny jsou podmnožinami nějaké nosné množiny X, což není neobvyklé v programátorských aplikacích, s výhodou vy- užijeme následující reprezentaci množin. Definice: Mějme nosnou množinu X = {x1, x2, . . . , xn}. Pro A X definu- jeme charakteristický vektor A jako A = (c1, c2, . . . , cn), kde ci = 1 pro xi A a ci = 0 jinak. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 12 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Charakteristický vektor (pod)množiny V případech, kdy všechny uvažované množiny jsou podmnožinami nějaké nosné množiny X, což není neobvyklé v programátorských aplikacích, s výhodou vy- užijeme následující reprezentaci množin. Definice: Mějme nosnou množinu X = {x1, x2, . . . , xn}. Pro A X definu- jeme charakteristický vektor A jako A = (c1, c2, . . . , cn), kde ci = 1 pro xi A a ci = 0 jinak. ˇ Platí A = B právě když A = B. ˇ Množinové operace jsou realizovány ,,bitovými funkcemi sjednocení OR, průnik AND, symetrický rozdíl XOR. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 13 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Princip inkluze a exkluze Tento důležitý a zajímavý kombinatorický princip je někdy také nazýván ,,princip zapojení a vypojení . A B A B C Věta 3.7. Počet prvků ve sjednocení dvou či tří množin spočítáme: |A B| = |A| + |B| - |A B| |A B C| = |A| + |B| + |C| - |A B| - |A C| - |B C| + |A B C| ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 13 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Princip inkluze a exkluze Tento důležitý a zajímavý kombinatorický princip je někdy také nazýván ,,princip zapojení a vypojení . A B A B C Věta 3.7. Počet prvků ve sjednocení dvou či tří množin spočítáme: |A B| = |A| + |B| - |A B| |A B C| = |A| + |B| + |C| - |A B| - |A C| - |B C| + |A B C| Všimněte si, že větu lze stejně tak využít k výpočtu počtu prvků v průniku množin. . . ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 14 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Příklad 3.8. Z 1000 televizí jich při první kontrole na výrobní lince má 5 vadnou obrazovku, 10 je poškrábaných a 12 má jinou závadu. Přitom 3 televize mají současně všechny tři vady a 4 jiné jsou poškrábané a mají jinou vadu. Kolik televizí je celkem vadných? ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 14 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Příklad 3.8. Z 1000 televizí jich při první kontrole na výrobní lince má 5 vadnou obrazovku, 10 je poškrábaných a 12 má jinou závadu. Přitom 3 televize mají současně všechny tři vady a 4 jiné jsou poškrábané a mají jinou vadu. Kolik televizí je celkem vadných? Řešení: Dosazením do Věty 3.7 zjistíme výsledek 17. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 14 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Příklad 3.8. Z 1000 televizí jich při první kontrole na výrobní lince má 5 vadnou obrazovku, 10 je poškrábaných a 12 má jinou závadu. Přitom 3 televize mají současně všechny tři vady a 4 jiné jsou poškrábané a mají jinou vadu. Kolik televizí je celkem vadných? Řešení: Dosazením do Věty 3.7 zjistíme výsledek 17. 2 Poznámka. Jen stručně, bez důkazu a bližšího vysvětlení, si uvedeme obecnou formu principu inkluze a exkluze: n j=1 Aj = =I{1,...,n} (-1)|I|-1 iI Ai (Jeho znalost nebude v předmětu vyžadována.) ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 15 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce 3.4 Relace a funkce mezi (nad) množinami3.4 Relace a funkce mezi (nad) množinami Dalším důležitým základním ,,datovým typem matematiky jsou relace, kterým vzhledem k jejich rozsáhlému použití v informatice věnujeme zvýšenou pozor- nost. Definice 3.9. Relace mezi množinami A1, , Ak, pro k N, je libovolná podmnožina kartézského součinu R A1 × × Ak . ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 15 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce 3.4 Relace a funkce mezi (nad) množinami3.4 Relace a funkce mezi (nad) množinami Dalším důležitým základním ,,datovým typem matematiky jsou relace, kterým vzhledem k jejich rozsáhlému použití v informatice věnujeme zvýšenou pozor- nost. Definice 3.9. Relace mezi množinami A1, , Ak, pro k N, je libovolná podmnožina kartézského součinu R A1 × × Ak . Pokud A1 = = Ak = A, hovoříme o k-ární relaci R na A. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 15 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce 3.4 Relace a funkce mezi (nad) množinami3.4 Relace a funkce mezi (nad) množinami Dalším důležitým základním ,,datovým typem matematiky jsou relace, kterým vzhledem k jejich rozsáhlému použití v informatice věnujeme zvýšenou pozor- nost. Definice 3.9. Relace mezi množinami A1, , Ak, pro k N, je libovolná podmnožina kartézského součinu R A1 × × Ak . Pokud A1 = = Ak = A, hovoříme o k-ární relaci R na A. Příklady relací. ˇ {(1, a), (2, a)} je relace mezi {1, 2, 3} a {a, b}. ˇ {(i, 2.i) | i N} je binární relace na N. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 15 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce 3.4 Relace a funkce mezi (nad) množinami3.4 Relace a funkce mezi (nad) množinami Dalším důležitým základním ,,datovým typem matematiky jsou relace, kterým vzhledem k jejich rozsáhlému použití v informatice věnujeme zvýšenou pozor- nost. Definice 3.9. Relace mezi množinami A1, , Ak, pro k N, je libovolná podmnožina kartézského součinu R A1 × × Ak . Pokud A1 = = Ak = A, hovoříme o k-ární relaci R na A. Příklady relací. ˇ {(1, a), (2, a)} je relace mezi {1, 2, 3} a {a, b}. ˇ {(i, 2.i) | i N} je binární relace na N. ˇ {(i, j, i + j) | i, j N} je ternární relace na N. ˇ {3.i | i N} je unární relace na N. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 15 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce 3.4 Relace a funkce mezi (nad) množinami3.4 Relace a funkce mezi (nad) množinami Dalším důležitým základním ,,datovým typem matematiky jsou relace, kterým vzhledem k jejich rozsáhlému použití v informatice věnujeme zvýšenou pozor- nost. Definice 3.9. Relace mezi množinami A1, , Ak, pro k N, je libovolná podmnožina kartézského součinu R A1 × × Ak . Pokud A1 = = Ak = A, hovoříme o k-ární relaci R na A. Příklady relací. ˇ {(1, a), (2, a)} je relace mezi {1, 2, 3} a {a, b}. ˇ {(i, 2.i) | i N} je binární relace na N. ˇ {(i, j, i + j) | i, j N} je ternární relace na N. ˇ {3.i | i N} je unární relace na N. ˇ Jaký význam vlastně mají unární a nulární relace na A? ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 16 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Funkce mezi množinami Definice 3.10. (Totální) funkce z množiny A do množiny B je relace f mezi A a B taková, že pro každé x A existuje právě jedno y B takové, že (x, y) f. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 16 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Funkce mezi množinami Definice 3.10. (Totální) funkce z množiny A do množiny B je relace f mezi A a B taková, že pro každé x A existuje právě jedno y B takové, že (x, y) f. Množina A se nazývá definiční obor a množina B obor hodnot funkce f. Neformálně řečeno, ve funkci f je každé ,,vstupní hodnotě x přiřazena jednoznačně ,,výstupní hodnota y. (V obecné relaci počty ,,přiřazených dvojic neomezujeme. . . ) ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 16 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Funkce mezi množinami Definice 3.10. (Totální) funkce z množiny A do množiny B je relace f mezi A a B taková, že pro každé x A existuje právě jedno y B takové, že (x, y) f. Množina A se nazývá definiční obor a množina B obor hodnot funkce f. Neformálně řečeno, ve funkci f je každé ,,vstupní hodnotě x přiřazena jednoznačně ,,výstupní hodnota y. (V obecné relaci počty ,,přiřazených dvojic neomezujeme. . . ) Značení: Místo (x, y) f píšeme obvykle f(x) = y. Zápis f : A B říká, že f je funkce s def. oborem A a oborem hodnot B. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 16 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Funkce mezi množinami Definice 3.10. (Totální) funkce z množiny A do množiny B je relace f mezi A a B taková, že pro každé x A existuje právě jedno y B takové, že (x, y) f. Množina A se nazývá definiční obor a množina B obor hodnot funkce f. Neformálně řečeno, ve funkci f je každé ,,vstupní hodnotě x přiřazena jednoznačně ,,výstupní hodnota y. (V obecné relaci počty ,,přiřazených dvojic neomezujeme. . . ) Značení: Místo (x, y) f píšeme obvykle f(x) = y. Zápis f : A B říká, že f je funkce s def. oborem A a oborem hodnot B. Funkcím se také říká zobrazení. ˇ Definujeme funkci f : N Npředpisem f(x) = x+8. Tj. f = {(x, x+8) | x N}. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 16 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Funkce mezi množinami Definice 3.10. (Totální) funkce z množiny A do množiny B je relace f mezi A a B taková, že pro každé x A existuje právě jedno y B takové, že (x, y) f. Množina A se nazývá definiční obor a množina B obor hodnot funkce f. Neformálně řečeno, ve funkci f je každé ,,vstupní hodnotě x přiřazena jednoznačně ,,výstupní hodnota y. (V obecné relaci počty ,,přiřazených dvojic neomezujeme. . . ) Značení: Místo (x, y) f píšeme obvykle f(x) = y. Zápis f : A B říká, že f je funkce s def. oborem A a oborem hodnot B. Funkcím se také říká zobrazení. ˇ Definujeme funkci f : N Npředpisem f(x) = x+8. Tj. f = {(x, x+8) | x N}. ˇ Definujeme funkci plus : N × N N předpisem plus(i, j) = i + j. Tj. plus = {(i, j, i + j) | i, j N}. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 17 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Definice: Pokud naší definici funkce upravíme tak, že požadujeme pro každé x A nejvýše jedno y B takové, že (x, y) f, obdržíme definici parciální funkce z A do B. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 17 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Definice: Pokud naší definici funkce upravíme tak, že požadujeme pro každé x A nejvýše jedno y B takové, že (x, y) f, obdržíme definici parciální funkce z A do B. V parciální funkci p nemusí být pro některé ,,vstupní hodnoty x funkční hodnota definována. Pro nedefinovanou hodnotu používáme znak . ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 17 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Definice: Pokud naší definici funkce upravíme tak, že požadujeme pro každé x A nejvýše jedno y B takové, že (x, y) f, obdržíme definici parciální funkce z A do B. V parciální funkci p nemusí být pro některé ,,vstupní hodnoty x funkční hodnota definována. Pro nedefinovanou hodnotu používáme znak . Další příklady funkcí. ˇ Definujeme parciální funkci f : Z N předpisem f(x) = 3 + x jestliže x 0, jinak. Tj. f = {(x, 3 + x) | x N}. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 17 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Definice: Pokud naší definici funkce upravíme tak, že požadujeme pro každé x A nejvýše jedno y B takové, že (x, y) f, obdržíme definici parciální funkce z A do B. V parciální funkci p nemusí být pro některé ,,vstupní hodnoty x funkční hodnota definována. Pro nedefinovanou hodnotu používáme znak . Další příklady funkcí. ˇ Definujeme parciální funkci f : Z N předpisem f(x) = 3 + x jestliže x 0, jinak. Tj. f = {(x, 3 + x) | x N}. ˇ Také funkce f : R R daná běžným analytickým předpisem f(x) = x je jen parciální ­ není definována pro x < 0. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 17 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Definice: Pokud naší definici funkce upravíme tak, že požadujeme pro každé x A nejvýše jedno y B takové, že (x, y) f, obdržíme definici parciální funkce z A do B. V parciální funkci p nemusí být pro některé ,,vstupní hodnoty x funkční hodnota definována. Pro nedefinovanou hodnotu používáme znak . Další příklady funkcí. ˇ Definujeme parciální funkci f : Z N předpisem f(x) = 3 + x jestliže x 0, jinak. Tj. f = {(x, 3 + x) | x N}. ˇ Také funkce f : R R daná běžným analytickým předpisem f(x) = x je jen parciální ­ není definována pro x < 0. ˇ Co je relace, přiřazující lidem v ČR jejich rodná čísla? ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 18 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce 3.5 Posloupnosti a rekurentní vztahy3.5 Posloupnosti a rekurentní vztahy Definice: Funkce p : N R se nazývá posloupnost. Mimo ,,funkčního zápisu p(n) často používáme ,,indexovou formu zápisu pn. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 18 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce 3.5 Posloupnosti a rekurentní vztahy3.5 Posloupnosti a rekurentní vztahy Definice: Funkce p : N R se nazývá posloupnost. Mimo ,,funkčního zápisu p(n) často používáme ,,indexovou formu zápisu pn. Poznámka: Obor hodnot posloupnosti může být i jiný než reálná čísla. Na posloup- nost se také díváme jako na ,,seřazení vybraných prvků z oboru hodnot, s povoleným opakováním hodnot (nemusí být prostá). ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 18 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce 3.5 Posloupnosti a rekurentní vztahy3.5 Posloupnosti a rekurentní vztahy Definice: Funkce p : N R se nazývá posloupnost. Mimo ,,funkčního zápisu p(n) často používáme ,,indexovou formu zápisu pn. Poznámka: Obor hodnot posloupnosti může být i jiný než reálná čísla. Na posloup- nost se také díváme jako na ,,seřazení vybraných prvků z oboru hodnot, s povoleným opakováním hodnot (nemusí být prostá). Také def. obor posl. může být od nuly nebo i od jedničky, jak je v aplikacích potřeba. ˇ Příklady posloupností: p0 = 0, p1 = 2, . . . , pi = 2i, . . . je posloupnost sudých nezáporných čísel. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 18 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce 3.5 Posloupnosti a rekurentní vztahy3.5 Posloupnosti a rekurentní vztahy Definice: Funkce p : N R se nazývá posloupnost. Mimo ,,funkčního zápisu p(n) často používáme ,,indexovou formu zápisu pn. Poznámka: Obor hodnot posloupnosti může být i jiný než reálná čísla. Na posloup- nost se také díváme jako na ,,seřazení vybraných prvků z oboru hodnot, s povoleným opakováním hodnot (nemusí být prostá). Také def. obor posl. může být od nuly nebo i od jedničky, jak je v aplikacích potřeba. ˇ Příklady posloupností: p0 = 0, p1 = 2, . . . , pi = 2i, . . . je posloupnost sudých nezáporných čísel. 3, 3.1, 3.14, 3.141, . . . je posloupnost postupných dekadických rozvojů . 1, -1, 1, -1, . . . je posloupnost určená vztahem pi = (-1)i , i 0. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 18 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce 3.5 Posloupnosti a rekurentní vztahy3.5 Posloupnosti a rekurentní vztahy Definice: Funkce p : N R se nazývá posloupnost. Mimo ,,funkčního zápisu p(n) často používáme ,,indexovou formu zápisu pn. Poznámka: Obor hodnot posloupnosti může být i jiný než reálná čísla. Na posloup- nost se také díváme jako na ,,seřazení vybraných prvků z oboru hodnot, s povoleným opakováním hodnot (nemusí být prostá). Také def. obor posl. může být od nuly nebo i od jedničky, jak je v aplikacích potřeba. ˇ Příklady posloupností: p0 = 0, p1 = 2, . . . , pi = 2i, . . . je posloupnost sudých nezáporných čísel. 3, 3.1, 3.14, 3.141, . . . je posloupnost postupných dekadických rozvojů . 1, -1, 1, -1, . . . je posloupnost určená vztahem pi = (-1)i , i 0. Pokud chceme stejnou posloupnost 1, -1, 1, -1, . . . zadat jako qi, i 1, tak ji určíme vzorcem qi = (-1)i-1 . ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 18 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce 3.5 Posloupnosti a rekurentní vztahy3.5 Posloupnosti a rekurentní vztahy Definice: Funkce p : N R se nazývá posloupnost. Mimo ,,funkčního zápisu p(n) často používáme ,,indexovou formu zápisu pn. Poznámka: Obor hodnot posloupnosti může být i jiný než reálná čísla. Na posloup- nost se také díváme jako na ,,seřazení vybraných prvků z oboru hodnot, s povoleným opakováním hodnot (nemusí být prostá). Také def. obor posl. může být od nuly nebo i od jedničky, jak je v aplikacích potřeba. ˇ Příklady posloupností: p0 = 0, p1 = 2, . . . , pi = 2i, . . . je posloupnost sudých nezáporných čísel. 3, 3.1, 3.14, 3.141, . . . je posloupnost postupných dekadických rozvojů . 1, -1, 1, -1, . . . je posloupnost určená vztahem pi = (-1)i , i 0. Pokud chceme stejnou posloupnost 1, -1, 1, -1, . . . zadat jako qi, i 1, tak ji určíme vzorcem qi = (-1)i-1 . ˇ Posloupnost je rostoucí či klesající, pokud pn+1 > pn či pn+1 < pn pro všechna n. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 19 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Rekurentní definice posloupnosti Slovem rekurentní označujeme takové definice (či popisy), které se v jistých bodech odvolávají samy na sebe. (Už jste se setkali s ,,rekurzí při programování? A víte, co znamená?) ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 19 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Rekurentní definice posloupnosti Slovem rekurentní označujeme takové definice (či popisy), které se v jistých bodech odvolávají samy na sebe. (Už jste se setkali s ,,rekurzí při programování? A víte, co znamená?) Ukázky rekurentních vztahů: ˇ Zadáme-li posloupnost pn vztahy p0 = 1 a pn = 2pn-1 pro n > 0, pak platí pn = 2n pro všechna n. ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 19 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Rekurentní definice posloupnosti Slovem rekurentní označujeme takové definice (či popisy), které se v jistých bodech odvolávají samy na sebe. (Už jste se setkali s ,,rekurzí při programování? A víte, co znamená?) Ukázky rekurentních vztahů: ˇ Zadáme-li posloupnost pn vztahy p0 = 1 a pn = 2pn-1 pro n > 0, pak platí pn = 2n pro všechna n. ˇ Obdobně můžeme zadat posloupnost qn vztahy q1 = 1 a qn = qn-1 + n pro n > 1. Potom platí qn = 1 2 n(n + 1) pro všechna n. Uměli byste toto dokázat indukcí? ' $' & $ %Petr Hliněný, FI MU Brno 19 IB000 "Úv. Inf.": Množiny, Relace a Funkce Rekurentní definice posloupnosti Slovem rekurentní označujeme takové definice (či popisy), které se v jistých bodech odvolávají samy na sebe. (Už jste se setkali s ,,rekurzí při programování? A víte, co znamená?) Ukázky rekurentních vztahů: ˇ Zadáme-li posloupnost pn vztahy p0 = 1 a pn = 2pn-1 pro n > 0, pak platí pn = 2n pro všechna n. ˇ Obdobně můžeme zadat posloupnost qn vztahy q1 = 1 a qn = qn-1 + n pro n > 1. Potom platí qn = 1 2 n(n + 1) pro všechna n. Uměli byste toto dokázat indukcí? ˇ Známá Fibonacciho posloupnost je zadaná vztahy f1 = f2 = 1 a fn = fn-1 + fn-2 pro n > 2.