První zápočtový test ­ C Příklad 1 (1 bod). Kolik slov lze vytvořit ze slova ,,automobilka" změnou pořadí písmen? (Pochopitelně se nebere ohled na to, zda vzniklá slova mají jazykový smysl.) Řešení. Výsledek je 11! 2! 2! = 11! 4 . Příklad 2 (1 bod). Které z čísel (a) m + n - 1 n - 1 , (b) mn , (c) m + n - 1 m - 1 udává, kolika způsoby lze rozmístit n nerozlišitelných předmětů do m rozlišitelných přihrá- dek (pro obecná m, n N)? Napište a, b, nebo c. Řešení. Správná odpověď je ,,c", tedy m + n - 1 m - 1 = m + n - 1 n . Příklad 3 (2 body). Kolika způsoby lze rozdělit mezi tři osoby A, B a C 33 různých mincí tak, aby osoby A a B měly dohromady dvakrát více mincí, než má osoba C. Řešení. Výsledek je 33 11 222 . Příklad 4 (2 body). Z karetní hry o 108 kartách (2 x 52 + 4 žolíci) bez vracení vybereme 4 karty. Jaká je pravděpodobnost, že aspoň jedna z nich je eso nebo žolík? Řešení. Výsledek je 1 - 96 4 108 4 . Příklad 5 (2 body). V jednom klobouku je 5 bílých a 2 černé kuličky, ve druhém 3 bílé a 7 černých. Náhodně zvolíme jeden klobouk a vytáhneme z něj kuličku. Určete pravděpodobnost, že bude bílá. Řešení. Výsledek podle věty o celkové pravděpodobnosti (formule úplné pravděpodob- nosti; viz mj. skriptum doc. Hilschera, str. 10 nahoře) je 1 2 5 7 + 1 2 3 10 = 71 140 . = 0, 507. Příklad 6 (2 body). Z klobouku, v němž je 9 bílých a 1 černá kulička, namátkou vytáhneme kuličku a vrátíme ji zpět. Kolikrát tento pokus musíme provést, aby pravděpo- dobnost, že aspoň jednou vytáhneme černou kuličku, byla větší než 0,9? Řešení. Upozorněme, že podobný příklad byl řešen na cvičení. Výsledkem tohoto pří- kladu je, že daný pokus musíme provést alespoň dvaadvacetkrát. Řešení, k němuž by pak měli dojít studenti, je stanovení (nikoli vyčíslení) hodnoty := loga 0, 1 loga 0, 9 , (1) která určuje výsledek (hledaný počet opakování hry) tak, že jím je nejmenší přirozené číslo větší než reálné číslo zavedené v (1), kde a je libovolné reálné číslo větší než 1. (Povšim- něme si, prosím, ,,bohaté matematické" mluvy.) Příklad 7 (2 body). Řekněte, co znamená, že blíže neupřesněné jevy A, B, C, D jsou stochasticky nezávislé? (Neuvádějte intuitivní vystižení podstaty, nýbrž definici!) Řešení. Viz skriptum doc. Hilschera, str. 12, druhý odstavec. Příklad 8 (2 body). Zvolme zcela náhodně dvě nezáporná reálná čísla ostře menší 1. Jaká je pravděpodobnost, že součet jejich druhých mocnin je menší nebo roven 1? Řešení. Výsledek je 4 . (Viz skriptum doc. Hilschera, str. 13, Příklad 19.) Příklad 9 (1 bod). Napište, čemu se rovná (n)k pro všechna n, k N. Řešení. Výběr bez opakování je zaveden jako (n)k := n (n - 1) (n - 2) (n - k + 1) pro n k a jako (n)k := 0, je-li n < k.