WSDL

Pokud chceme používat nějakou webovou službu, musíme o ní znát některé základní informace. Především potřebujeme vědět, kde se webová služba nachází, jakými protokoly s ní můžeme komunikovat a jaké operace webová služba implementuje. K tomuto účelu slouží protokol WSDL, který popisuje rozhraní webové služby. Známe-li popis webové služby, můžeme vytvořit smysluplnou SOAP zprávu. SOAP zprávu můžeme vytvořit ručně nebo automatizovanými nástroji, které z popisu webové služby SOAP zprávu vytvoří.

Protokol WSDL vznikl z potřeby strukturovaně popsat rozhraní webových služeb. WSDL je založen na XML, je tedy platformně nezávislý. O jeho vznik se zasloužili především firmy Microsoft a IBM. Protokol WSDL vznikl ze tří jazyků: NASSL, SCL a SDL. V současnosti se používá verze WSDL 1.1. Konsorcium W3C vytvořilo pracovní skupinu Web Services Description Working Group, která nyní pracuje na vývoji verze WSDL 1.2.

Vztah mezi SOAP službou a WSDL je asi jako mezi zkompilovanou C knihovnou a header souborem se seznamem funkcí v ní obsažených.

WSDL dokument definuje webovou službu (service) jako množinu síťových uzlů, neboli bran (port). Brána je definována znovupoužitelnou vazbou (binding) a síťovou adresou. Znovupoužitelná vazba říká, jakým způsobem se s danou webovou službou spojím. Síťová adresa určuje, kde se webová služba nachází. V každé vazbě jsou definovány operace (operation), které daná webová služba implementuje. Tyto operace jsou však nejprve popsány abstraktně a až potom jsou svázány s konkrétní vazbou.

WSDL tedy nepopisuje sémantiku operací, pouze syntaxi jejich volání. Sémantiku je možné nanejvýš popsat lidským jazykem v tagu <documentation>, ale to není strojově zpracovatelný popis.