Globální environmentálni problémy. Obsah Globální environmentálni problémy................................................................................2 Ekonomický růst - současnost................................................................................................2 Ekonomický růst - trendy......................................................................................................2 Modely spotřeby .................................................................................................................2 Problémy charakteru ekonomického růstu................................................................................3 Růst a spotřeba - příspěvek vyspělých zemí..............................................................................3 Globální environmentálni problémy - klima .............................................................................4 Globální environmentálni problémy - odlesňovaní.....................................................................4 Globální environmentálni problémy - degradace půd..................................................................4 Globální environmentálni problémy - znečištění........................................................................5 Neobnovitelné zdroje ...........................................................................................................5 Energie .............................................................................................................................5 Lidský a sociální rozvoj........................................................................................................6 Nabídka dalších relevantních kurzů ........................................................................................6 Změny klimatu ...........................................................................................................6 Co jsou změny klimatu.........................................................................................................6 Čím jsou způsobeny ............................................................................................................7 Co způsobují ......................................................................................................................7 Jaký je současný stav změn?..................................................................................................7 Vysvětlení .........................................................................................................................8 Sledování klimatických změn................................................................................................8 Příčiny oteplování - skleníkový efekt ......................................................................................9 Skleníkové plyny - vodní pára ...............................................................................................9 Skleníkové plyny - oxid uhličitý.............................................................................................9 Skleníkové plyny - metan ...................................................................................................10 Skleníkové plyny - ozón.....................................................................................................10 Skleníkové plyny - ostatní...................................................................................................10 Oteplování - vliv letecké dopravy.........................................................................................10 Ochlazování, globální zatemňování ......................................................................................11 Trendy - opět oteplování? ...................................................................................................11 Jak to celkově působí? .......................................................................................................11 Odlesňovaní.............................................................................................................12 Současný stav...................................................................................................................12 Problémy v sociální rovině..........................................................................................12 ŽP a bezpečnost................................................................................................................12 Pojmy .............................................................................................................................12 ŽP a konflikty ..................................................................................................................13 Environmentálni migrace....................................................................................................13 Zdroje informací o globálních problémech i Globální environmentálni problémy. • UNEP Global Environmental Outlook [http://www.unep.org/geo/geo3/] obecně • WWF Living Planet report [http://www.wwf.de/imperia/md/content/naturschutz/LPR2002.pdf] ochrana přírody • UNDP Human Development Report [http://hdr.undp.org] lidský a sociální rozvoj • OECD Environmental Outlook [http://www.oecd.org/bookshop] situace z pohledu vyspělých zemí Globální environmentálni problémy Ekonomický růst - současnost • Ekonomický růst, vyjádřený typicky jako růst hrubého domácího produktu, bývá jedním z nejpoužívanějších ukazatelů rozvoje dané země či regionu. • Přestože globálně vykazuje světová ekonomika v poslední době (např. ve srovnání s osmdesátými lety) nemalý růst - a to i v rozvojových zemích, mezi jednotlivými zeměmi a skupinami zemí jsou obrovské rozdíly. Průměrně rostly ekonomiky "třetího světa" o 5,3 %, přičemž ve východní Asii dokonce o 6,1 %. Naproti tomu odstup Afriky od zbytku světa nabývá hrozivých rozměrů - spotřeba průměrné africké domácnosti poklesla za čtvrtstoletí o 20 procent. Ekonomický růst - trendy • Lze předpokládat, že následující léta tyto trendy jedině posílí, odsup nejchudších zemí se prohloubí, naopak např. východní a jihovýchodní Asie budou pokračovat v rychlejším než průměrném růstu, následované některými zeměmi Latinské Ameriky. Poměrně optimistickejšou i prognózy pro vyspělý svět; otázkou zůstává vývoj v postkomunistických zemích. • Ekonomickým růstem je dosud indukován i nárůst spotřeby téměř všech neobnovitelných i obnovitelných zdrojů. Navíc bývá HDP kritizován za to, že jeho růst může být v některých situacích způsoben i environmentálne nepříznivým jevem, např. ekologickou katastrofou, na jejíž odstranění je třeba masivně uvolnit rezervy, vyprodukovat určitou službu, atp. Že jde o "pozitivní" efekt krátkodobý, je jasné. Učebnicovým příkladem je havárie tankeru Exxon Valdes u aljašských břehů, jež indukovala krátkodobý nárůst HDP. Modely spotřeby Skladba, mezinárodní a intrasociální distribuce spotřeby je velmi různorodá. Spotřeba u 80 % obyvatel Země roste. 2 Globální environmentálni problémy. • HDP na obyvatele světa dosáhl cca 5000 USD ročně, stále však asi 1300 mil. lidí musí vyžít z méně než jednoho dolaru denně [GEO2000]. Ani ve vyspělých zemích není situace optimální. Stejně jako v některých rozvojových zemích jsme zde kromě prohlubujícího se rozdílu mezi bohatými a chudými svědky poklesu částky, jenž jsou obyvatelé schopni (nebo ochotni) uspořit - např. průměrná americká domácnost ušetří dnes jen polovinu toho, co před patnácti lety. • Tento trend je charakteristický i pro ekonomiky přecházející od plánovaného k tržnímu hospodářství, zejména díky skokovému poklesu životní úrovně ale i díky širší nabídce zboží vůbec a speciálně pak zboží na úvěr. Problémy charakteru ekonomického růstu • Rozvojové země v průměru vykazují v poslední době dynamický ekonomický růst, ovšem s velkými rozdíly - odstup těch nejchudších (zejména v Africe) se prohlubuje. Téměř ve všech rostoucích ekonomikách je velmi nerovnoměrná distribuce vytvořených statků - prohlubují se intrasociální rozdíly. • Zatímco ve vyspělých zemích neznamená ekonomický růst automaticky vyšší zatížení životního prostředí, rozvoj v zemích třetího světa má dosud zpravidla extenzivní povahu a vede k nárůstu spotřeby neobnovitelných zdrojů, znečištění životního prostředí, degradaci obnovitelných zdrojů, zvýšené produkci skleníkových plynů atd. Přes tento posun jsou vyspělé země v absolutním měřítku i nadále zdaleka hlavní příčinou neudržitelnosti současného rozvoje. • Zcela specifické postavení mají postkomunistické země, na jednu stranu zde většinou došlo po zhroucení plánovaného hospodářství k poklesu produkce škodlivin, přesto např. Česká republika stále představuje v produkce skleníkových plynů na obyvatele evropský nadprůměr. Růst a spotřeba - příspěvek vyspělých zemí Soukromá spotřeba v zemích OECD (tj. vyspělých) roste a bude i nadále sledovat růst HDP. Přestože zefektivnění výroby vede k úsporám primárních zdrojů, celkově jejich spotřeba roste. Množství produkovaného odpadu roste (1955-2020 o 43 %), země OECD produkují 67 % komunálního odpadu světa. Spotřeba primárních surovin v Evropě cca 50 tun/os/rok. Spotřeba potravin v zemích OECD je kvantitativně, ale stále málo je z lokálních zdrojů a organické ("bio") produkce. Spotřeba vody domácností OECD stagnuje nebo klesá, ale celkově (s průmyslem, zemědělstvím) stále nad úrovní spotřeby. Spotřeba energie vzroste do 2020 o 35 %, v průmyslu a domácnostech se spotřebuje 30 %, zbytek hlavně doprava. 3 Globální environmentálni problémy. • Vozový park OECD naroste do 2020 o 32 %, letecká doprava se ztrojnásobí. Spotřeba prostoru (zábor krajiny, její fragmentace) - denně mizí v Evropě cca 10 ha pod komunikacemi. Spotřeba času (poměr času na zajištění materiální a nemateriálni spotřeby) - klesala z dob prům, revoluce (4000 hod/os/rok) na cca 2500 (USA, Japonsko - "workoholici"), ČR (1900) a EU (1500). Iniciativy snížení spotřeby a zkrácení pracovní doby. Globální environmentálni problémy - klima • Jednoznačně hlavním problémem jsou globální klimatické změny (global climat change), známé také jako globální oteplování (global warming). • Většina vědců (byť ne všichni) má za příčinu oteplování uvolňování tzv. skleníkových plynů (zejména C02) do atmosféry v důsledku lidské činnosti, zejména při spalování fosilních paliv. • Důsledky oteplování mohou být velmi vážné - prvním důsledkem je tání ledovců, zvýšení hladiny moří a tím zatopení nízko položených oblastí - extrémně jsou ohroženy např. tichomorské korálové ostrovy, jimž hrozí zánik. • Dalšími následky klimatických změn bude vysychání rozsáhlých oblastí - např. v Africe, Střední Asii a posun vegetačních pásem ve všech oblastech, Evropu nevyjímaje. • K tomu je nutno připočíst zvýšení frekvence přírodních katastrof typu El Nino, rozsáhlých záplav v monzunových oblastech i v mírném pásmu (jen v okolních zemích: ČR 1997, 2002, Polsko 2001, Maďarsko 2001), sucha (ČR 2003) apod. Globální environmentálni problémy - odlesňovaní Dalším globálním problémem je odlesňovaní: tradičně vnímané: u deštných lesů v Jižní Americe i rovníkové Africe • ale hrozí i v Kanadě, Rusku atd. (mírný pás). • Rychlým ekonomickým růstem jsou ohroženy pralesní porosty jihovýchodní Asie (Indonésie, Malajsie, Thajsko...). Globální environmentálni problémy - degradace půd Globálním problémem j e degradace půd způsobená: • jednak intenzivním zemědělstvím (masivní anorganické hnojení, těžká technika), • tak i naopak zemědělstvím extenzivním (spásání polopouštních a stepních porostů v pásmu Sahelu, 4 Globální environmentálni problémy. kácení deštných lesů a následné zakládání rychle degradujících plantáží). • Dalším degradujícím faktorem je eroze (např. na odlesněných půdách). Globální environmentálni problémy - znečištění Problémem globálního dosahuje také znečištění, a to jak vzduchu, tak i vod a půd. • Polutanty pocházejí nejen z průmyslové výroby, ale i ze zemědělství a především dopravy všeho druhu. Velmi nebezpečné je lokální znečištění ve velkých rychle rostoucích aglomeracích rozvojového světa (megapolis jižní, východní a jihovýchodní Asie, Latinské Ameriky), které postihuje zejména ty nejchudší. Globální dopady má znečištění těžkými kovy a nebezpečnými organickými látkami (pesticidy, PCB). Neobnovitelné zdroje • Za uplynulé půlstoletí narostla spotřeba neobnovitelných zdrojů několikanásobně (fosilní paliva, nerostné suroviny). • Nebezpečí ale představuje i exploatace obnovitelných zdrojů, vedoucí k jejich degradaci - intenzivní rybolov, těžba dřeva, spotřeba vody, intenzivní zemědělství. Energie Spotřeba energie přináší řadu problémů: • Její výroba je zajišťována z valné části spalováním fosilních paliv (tedy spotřebou neobnovitelného zdroje) a typicky s sebou nese produkci skleníkových plynů. Výroba energie z jiných než fosilních zdrojů také není bez problémů: • vodní elektrárny vyžadují stavbu přehrad obvykle s rozsáhlými ekologickými, ale často též sociálními důsledky (zábor orné půdy, likvidace původních porostů, vystěhování obyvatelstva atd.). • Jaderné elektrárny (kromě toho že také spotřebovávají neobnovitelný zdroj) představují kromě potenciálního rizika havárie nevyřešený problém s ukládáním vyhořelého paliva. Většina stávajících jaderných elektráren navíc "nespaluje" jaderné palivo dostatečně efektivně. • Obnovitelné zdroje dosud celkově představují ve světové výrobě energie nepodstatný zlomek. • Distribuce a spotřeba vyrobené energie je velmi nerovnoměrná - třetina světového obyvatelstva nemá částečně nebo vůbec přístup k elektřině, dokonce i ve vyspělých zemích trpí jistá část - zejména 5 Globální environmentálni problémy. staršího obyvatelstva - nedostatkem energie pro zajištění slušné životní úrovně a je nucena žít v tzv. "chladných obydlích" (cold homes), viz např. [UKSDAR2001]. Lidský a sociální rozvoj • Jak lze podle výše uvedených čísel očekávat, průměrný reálný příjem na obyvatele Země za posledních padesát let narostl - konkrétně (viz [GEO2000]) 2.6x na momentálních cca 5000 USD na osobu za rok. • Zvýšení reálných příjmů neznamená ovšem automaticky subjektivní pocit "uspokojivé životní úrovně", protože zvýšení příjmů nemusí stačit na pokrytí rostoucích nároků. • Lidé stále více berou za měřítko spokojenosti kromě finančního zajištění také kvalitu životního prostředí, dostatek pracovních příležitostí, pocit bezpečí, dostupnost vzdělávání a zdravotní péče. • V mnoha těchto oblastech došlo i ve vyspělých zemích za poslední desetiletí ke zhoršení - např. kriminalita ve Velké Británii byla počátkem devadesátých let, měřeno počtem evidovaných trestných činů na 100000 obyvatele - až třikrát vyšší než v roce 1970. • Naopak, v téže zemi došlo od r. 1970 k zvýšení vzdělanosti (kvalifikace) obyvatel a v posledním desetiletí k mírnému poklesu nezaměstnanosti. Nabídka dalších relevantních kurzů FSS MU: Globální environmentálni problémy vyučuje: RNDr. Pavel Nováček, CSc, Centrum interdisciplinárních studií UP, Olomouc Kurz je orientován na globální problémy, kterým lidstvo čelí na prahu 21. století (problém násilí a válek, populační růstv rozvojových zemích, potravinový problém, zdravotní problémy, růst měst, příčiny tenzí mezi tzv. rozvojovým Jihem a industrializovaným Severem aj.). Podrobněji budou zmíněny globální environmentálni problémy, zejména ohrožení biodiverzity, ohrožení lesů, desertifikace, ohrožení kvantity a kvality vody a půdy, změny klimatu. • viz podrobněji na: http://www.fss.muni.cz/struktura/katedry/humenv/anotace.htm • Literatura: Moldan, B.: Globální problémy životního prostředí http://www.czp.cuni.cz/knihovna/Publikace/global/default.htm Změny klimatu Co jsou změny klimatu Globálními změnami klimatu označujeme dlouhodobé změny v teplotách a počasí probíhající v řádu dekád až miliónů let. Tyto změny zahrnují mj. efekty jako 6 Globální environmentálni problémy. • globální oteplování, které je nejznámnější, ale patři sem i ochlazování způsobené globálním zatemňováním Při posuzování, zda se jedná o globální oteplování, se většinou sleduje, • teplota atmosféry při povrchu Země, • teplota velkých vodních mas - vod v oceánech, případně teplota půdy. Abychom mohli identifikovat globální změny, musejí měření probíhat • dlouhodobě (po dekády až staletí) • globálně (na síti míst po celé planetě) Čím jsou způsobeny Příčinou změn může ale nemusí být činnost člověka. Člověkem způsobené změny označujeme jako antropogenní. U změn antropogenních, ale i jiných, se snažíme dopátrat příčiny - přiřadit změnu nějakému vlivu. Problememje vůbec změnu naměřit - a tím spíše určit její příčinu či podíl lidského působení. Co způsobují Klimatické změny mohou mít dlouhodobé vlivy na většinu oblastí lidské existence, primárně: • zemědělství • průmysl • a na životní prostředí (např. změny v druhové skladbě) Změnám je třeba čelit, ať už zabráněním/bržděním změn nebo • adaptaci na ně Jaký je současný stav změn? 7 Globální environmentálni problémy. Za posledních cca 150 let výrazně narostly lidskou činností uvolňované emise plynů, majících vliv na oteplování atmosféry - tzv. skleníkových plynů. V posledním století se zvedlo průměrná teplota na Zemi o cca 0,4 až 0,8 st. - přesnější údaje známe až z poslední doby. Vysvětlení • nejuznávanější teorie vysvětlují oteplování z větší částí činností člověka, zejména emisemi skleníkových plynů - viz dále • existují i alternativní teorie, žádná však jev oteplování nevysvětluje tak dokonale: • teorie přirozené variability klimatu • teorie, že Země se otepluje, protože opouštíme jakousi "malou dobu ledovou" • oteplování vlivem výkyvů sluneční radiace - intenzity slunečního záření Sledování klimatických změn Nejlepší dostupná data se týkají až období zhruba posledních 50 let. V roce 1995 vydal Intergovernmental Panel on Climate Change [http://en.wikipedia.org/wiki/IPCC] druhou zprávu (second assessment report, SAR), která s vysokou mírou důvěry připisuje oteplování lidskému působení. V následující, třetí zprávě, se tvrdí, že existují ještě další, silnější, důkazy, že oteplování způsobuje činnost člověka. Především: Modelováním globálních teplotních změn, ke kterým docházelo i dříve a porovnáním s vývojem v uplynulých 50 letech se má za to, že oteplení klimatu není způsobeno jen interními faktory, ale muselo být ovlivněno zvenčí. Mezi přírodní vlivy způsobující klimatické změny patří hlavně vulkanická činnost a proměny sluneční aktivity, ale i další studie tvrdí, že nemohly mít vliv skutečně signifikantní, ale jen sekundární. • Modely uvažující skleníkový efekt korespondují se skutečností daleko přesněji, než modely neuvažující tento efekt. • Některé procesy, zjištěné teprve nedávno (změny v korálech) nikdy předtím v historii nenastaly - a když, tak ne tak prudce. To hovoří o skokovém, nepřirozeném nárůstu teplot. Model klimatických změn a jejich příčin [http://en.wikipedia.Org/wiki/Image:Climate_Change_Attribution.png] Globální environmentálni problémy. Příčiny oteplování - skleníkový efekt Hlavní příčinou oteplování je skleníkový efekt způsobený zvyšováním koncentrace tzv. skleníkových plynů v atmosféře. Přítomnost tzv. skleníkových plynů (hlavně H20, C02 a CH4) zajišťuje, že teplota atmosféry je cca o 30 st. vyšší než bez nich - činí tedy Zemi obyvatelnou. Další zvyšování jejich koncentrace však způsobuje další - už nežádoucí - nárůst teploty. Skleníkové plyny jsou propustné pro krátkovlnná záření (viditelné světlo), které jimi pronikne na povrch Země. Země vyzáří (podle zákonitostí o záření absolutně černého tělesa) část energie zpět, ale už ve formě záření s delší vlnovou délkou, tepelného, které přes skleníkové plyny neunikne v takové míře ven do vesmíru. Homogenní dvouatomove molekuly další plynů ve vzduchu (hlavně 02 a N2) se na skleníkovém efektu nepodílí. • Vědecké debaty se nevedou o tom, zda skleníkové plyny oteplují atmosféru, ale spíše, jak velký vliv mají a jaké jsou další faktory - kladné i záporné. Skleníkové plyny - vodní pára H20 (voda, vodní pára) • dostává se přirozeným koloběhem do atmosféry, kde je buďto rozptýlená jako jeden z plynů nebo koncentrovaná a tvoří mraky • je nejvýznamnějším skleníkovým plynem s podílem 36-70 % (bez vlivu mraků) • její koncentrace se může i přirozenými vlivy měnit - voda na rozdíl od dalších skleníkových plynů fyzikálními procesy "obíhá" Skleníkové plyny - oxid uhličitý C02 (oxid uhličitý) • produkt metabolizmu - dýchání - živočichů, rostlin a dalších organizmů • v atmosféře ve velmi malé koncentraci - dnes kolem 380 ppm (rok 2006). Nárůst oproti předindustri-álním dobám je ale okolo 31 %. • zajímavý je obrat v padesátých letech 20. století - do té doby rostla koncentrace lineárně (315 ppm v roce 1958), pak se růst zrychlil 9 Globální environmentálni problémy. • způsobeno spalováním fosilních paliv - zejména s vyšším podílem uhlíku (uhlí), v 2. pol. 20. stol. i vlivem narůstající dopravy • plyn s druhým největším podílem na skleníkovém efektu v atmosféře - 9-26% • očekávaný nárůst koncentrace do r. 2100 je na stav od 541 do 970 ppm. Skleníkové plyny - metan CH4 (metan) • rovněž především produkt biochemických pochodů, ale i úniků z plynovodů metan je hlavní složkou zemního plynu • z lidských činností jej produkuje zejména zemědělství, ale i ukládání odpadů na skládky přirozeným zdrojem by mohly být i biochemické procesy v lesích • plyn s 3. největším podílem na skleníkovém efektu v atmosféře - 4-9% Skleníkové plyny - ozón 03 • podílí se na skleníkovém efektu asi 3-7 procenty • vyskytuje se jako přízemní ozón a pak v ozónové vrstvě • vzniká ionizací kyslíku, kdy se vytvářejí volné kyslíkové radikály napadající molekuly 02 s nimiž reagují za vzniku ozónu - 03 Skleníkové plyny - ostatní Vliv dalších plynů je již menší: • N20 (oxid dusný, "rajský plyn") - uvolňuje se v zemědělství i dopravě (spalováním za vysokých teplot a tlaků) • freony (halogenderiváty uhlovodíků) - největší skleníkový vliv na CFC-12, daleko více škodí jako likvidátori ozónové vrstvy Oteplování - vliv letecké dopravy Celkově má letecká doprava vliv především na oteplování atmosféry, uvolněné emise totiž přispívají ke 10 Globální environmentálni problémy. skleníkovému efektu: • pří provozu letadel j sou uvolňovány plyny, vodní pára i pevné částice • významná kromě C02 je zejména vodní pára, způsobující viditelný efekt bílých čar - kondenzačních stop - zůstávajících na obloze po průletu letadla • tyto stopy (condensation trails - "contrails") brání podobně jako skleníkové plyny - odrazu tepelného záření zpět do vesmíru a přispívají tak ke skleníkovému efektu • kondenzační stopy se mohou měnit na oblaka (ciry), které podle některých pramenů také posilují skleníkový efekt Ochlazování, globální zatemňování Přesto existují i vlivy opačné, kdy emise produkované letadly Zemi ochlazují: • při provozu letadel uvolňované pevné částice a částečně i vodní pára brání průchodu slunečního záření na Zem a způsobují tzv. globální zatemňování (global dimming [http://en.wikipedia.org/wiki/Global_dimming]) • po útocích na US A 11. září 2001 se civilní letecká doprava nad USA na několik dní téměř zastavila a byl pozorován nárůst teploty asi o 1 st. • efekt zvýšené oblačnosti vlivem vodních par z kondenzačních stop spočívá v ochlazení atmosféry ve dne a její oteplení noci • celkově se efekt globálního zatemňování odhaduje na 2-3 % pokles průniku slunečního záření na Zem na dekádu (desetiletí) Trendy - opět oteplování? Vyspělé země (např. Evropa) však pokročily ve snižování emisí pevných částic - daleko více než emisí C02. • to způsobuje, že atmosféra Země se "očistila" od pevných částic zhruba o 4 %, což způsobilo projas-nění (brightening). Jak to celkově působí? Někteří odborníci se domnívají, že vlivy zatemňování v kombinaci s oteplováním jsou vážné a již teď patrné: • znížení dopadu slunečního záření nad Atlantikem mohlo způsobit nižší odpařování vody a pokles srážek nad subsaharskou oblastí - pásmem Sahelu 11 Globální environmentálni problémy. "zatemněná" a ohřátá atmosféra by mohla způsobovat vlhčí klima, kde však méně prší... • ochlazování má také většinou i lokální efekt a znečišťující aerosoly (vč. S02) mají krátkou životnost (týdny), naproti tomu oteplující efekt skleníkových plynuje dlouhodobý, trvalý Odlesňovaní Současný stav • Podle relevantních zdrojů je cca 80 % původního lesního pokryvu Země zničeno nebo vážně poškozeno. • Odlesňovaní může za cca 30 % nárůst koncentrace C02 v atmosféře (viz Climate Change and Global Warming [http://www.globalissues.org/EnvIssues/GlobalWarming/Forests.asp]). Problémy v sociální rovině ŽP a bezpečnost Poznáte, jaký vliv na ŽP a naopak mají konflikty různé povahy a rozsahu. Pojmy Environmentálni stres Zahrnuje kvantitativní či kvalitativní nedostatek přírodních zdrojů nebo jejich • degradaci Environmentálni nedostatek je definován jako nedostatek obnovitelných či neobnovitelných zdrojů a en-vironmentálních služeb: • vyšší tlak na zdroje v důsledku populačního růstu • nerovnoměrná distribuce zdrojů • omezené množství zdrojů v důsledku jejich degradace nebo vyčerpání Národní a mezinárodní bezpečnost Národní bezpečnost znamená absence ozbrojeného konfliktu 12 Globální environmentálni problémy. • trvalá existence, integrita a suverenita státu Mezinárodní bezpečnost znamená • mírové soužití států v mezinárodním systému. Environmentálni služby jsou podmínky a procesy, jejichž prostřednictvím přírodní ekosystémy podporují a uspokojují lidské potřeby. Patří sem např. životadárné funkce běžně vykonávané ekosystémy (čištění vzduchu a vody, detoxikace a recyklace odpadu, udržování úrodnosti půdy...). Konflikt je dynamické proces různého stupně intenzity pohybující se mezi dvěma extrémy: • funkční spolupráce ~ válka ŽP a konflikty Vliv ŽP na konflikty Na vznik konfliktů obvykle působí řada faktorů (multikauzalita), environmentálni stres může být jedním z nich a jeho role bývá různě významná a může být nepřímá. Vztah ES-konflikt je obousměrný: konflikt může naopak působit zhoršování životního prostředí a další ES. Environmentálni stres může mít na konflikty vliv: 1. zásadní: po celou dobu je ve středu zájmů stran konfliktu 2. katalytický: posiluje nestabilitu a zvyšuje pravděpodobnost konfliktu 3. být impuls k vypuknutí: vlastní příčiny jsou jinde, ale vyhrotí se pod tlakem ES Typy environmentálních konfliktů 1. Etnicko-politické konflikty 2. Konflikty související s migrací 3. Mezinárodní konflikty o zdroje 4. Konflikty vyvolané globálními změnami či opatřeními proti nim Environmentálni migrace Migrace pod vlivem změn životního prostředí, např.: • vysychající (např. subsaharské) oblasti, obyvatelstvo závislé na pastevectví a extenzivním zemědělství migruje 13 Globální environmentálni problémy. • emigrace podobného rázu hrozí i např. Střední Asii (postsovětské republiky) 14