Obsah
OSN pořádala tři celosvětová setkání k udržitelnému rozvoji:
UN Conference on the Human Environment, Stockholm (1972)
United Nations Conference on Environment and Development (UNCED), Rio de Janeiro, 3-14 June 1992
Johannesburg Summit - The World Summit on Sustainable Development 2002
ustavena Komise OSN pro udržitelný rozvoj - Commission on Sustainable Development (CSD)
přijata tzv. Agenda 21
Vzhledem k tomu, že klimatické změny jsou jedním z hlavních globálních rizik, věnuje jim OSN (CSD) speciální pozornost:
Rámcová úmluva OSN o změně klimatu přijata v roce 1992
ČR přistoupila v roce 1993
Kjótská konference r. 1997 ve formě Kjótského protokolu úmluvu dále rozpracovala
Vláda na základě toho vypracovala Strategii ochrany klimatického systému Země v České republice.
Proces a perspektivy přibližuje prezentace J. Pretela (ČHMÚ) Rámcová úmluva OSN o změně klimatu v roce 2001.
Přehled mezinárodních politických jednání poskytuje článek Mezinárodní dohody o změně klimatu z velmi pěkně zpracovaných (českých!) přehledových stránek Změna klimatu (Lukáš Tofan, VŠE).
E-zine Ekolist má speciální sekci o klimatických změnách.
Úmluva o biologické rozmanitosti (Convention on Biological Diversity - CBD) je rámcovou úmluvou, která sleduje tyto hlavní cíle:
ochranu biologické rozmanitosti
udržitelné využívání jejích složek
rovnoměrné a spravedlivé využívání biologických zdrojů
Úmluva byla sjednána v Rio de Janeiru v roce 1992 a v současné době má 188 smluvních stran. Jedná se o globální smlouvu, která zahrnuje ochranu různých složek živé přírody v jejich vzájemné interakci a principy jejich využívání.
Basilejská úmluva o mezinárodní přepravě a nakládání s nebezpečným odpadem (Basel Convention on the Control of Transboundary Movements of Hazardous Wastes and their Disposal - BC)
Pod hlavičkou UNEP byla na základě principu předběžné opatrnosti podepsána dohoda o ochraně ozonové vrstvy Země (Montrealský protokol).
Roku 1998 zřízena při OECD Ministerial level Round Table on Sustainable Development
OECD publikuje Environmental Outlook, http://electrade.gfi.fr/cgi-bin/OECDBookShop.storefront/EN/product/972001011P1
European Union Sustainable Development Strategy byla přijata na návrh Evr. komise na zasedání Evropské Rady v Gothenburgu r. 2001.
Integruje ekonomické, sociální a ekologické aspekty.
Přijetí této strategie by postupně mělo ovlivnit formulace společných politik EU jako jsou:
Hlavní zásady (ponecháno v angl. originálu):
Limiting climate change and increasing the use of clean energy
the phasing out of subsidies to fossil fuel production and consumption by 2010
a new framework for energy taxation
tradeable permits for CO2
promoting alternative fuels, such as biofuels for cars and trucks
actions to improve energy efficiency.
Addressing threats to public health.
establishing a European Food Authority in 2002
further reorientation of support from the Common Agricultural Policy towards quality in production methods and output rather than quantity, including the phase out of tobacco subsidies, while putting into place measures to develop alternative sources of income and economic activity for tobacco workers and growers
improving consumer information and awareness through clear food labelling
a comprehensive Community strategy to promote health and safety at work.
Managing natural resources more responsibly
establishing indicators on biodiversity and resource use
reducing the EU fishing fleets to a level compatible with global sustainability
further reform of the CAP
an Integrated Product Policy to cut waste
putting in place of EU legislation on environmental liability by 2003.
Improving the transport system and land use
a framework for transport charges to get prices for different modes of transport right
prioritising investments in public transport and railways
inland waterways and short sea shipping
developing open markets at EU level for railways and air traffic.
Článek EkoListu Jahnova skupina navrhuje radikální reformu ekologických zákonů
Abstrakt
V souvislosti se vstupem ČR do EU si uvedeme podstatu environmentální politiky Evropské Unie.
Poznáme hlavní strategické kroky ČR v oblasti ŽP před vstupem do EU a problémy s tím spojené.
Národní program: http://www.euroskop.cz/euroskop/site/cr/dokumenty/dokumenty/NP2001cz.pdf
Jeho financování: http://www.euroskop.cz/euroskop/site/cr/dokumenty/dokumenty/NP2001cz_tabulky.pdf
Dopady vstupu: Zpráva Evropské komise - The Challenge of Environmental Financing in the Candidate countries
Dopady vstupu: Studie rady vlády ČR o dopadu vstupu do EU pro ČR
Rozvoj státu není možné chápat výlučně z makropohledu (agregovaně), je třeb se dívat i na jeho regionální rozložení, které je často velmi heterogenní.
V současnosti, za existence územně-samosprávného členění státu na kraje, je regionální rozvoj podstatným prvkem jejich fungování vyšších územněsprávních celků.
Přeshraniční spolupráce nabývá v EU jiné dimenze než klasická mezinárodní spolupráce.
V ČR jsou historické vazby zejm. JM a Dolního Rakouska, jakož i JM a slovenského Záhorí, českého a polského Slezka, SČ a Saska velmi těsné.
Problémy často velmi podobné - povodně (JM - Dyje), znečištěné živ. prostředí (SČ - Nisa), charakter průmyslu (Slezsko)
Přeshraniční spolupráce výhodná např. ve fungování integr. záchranného systému
Reakcí na tyto potřeby je vznik tzv. Euroregionů.
Při česko-německé/-polské hranici z iniciativy měst vznikly postupně tzv. Euroregiony.
Cílem je kromě navázání užší spolupráce vč. koordinace infrstrukturních záležitostí také získat možnost čerpat prostředky strukturních fondů EU.
80 obcí, cílem je hospodářský a kulturní rozvoj, doprava, hraniční přechody aj.
okr. CH, KV, SK, TC, cílem je hospodářský a kulturní rozvoj, doprava, obchod, hraniční přechody aj.
okr. MO, CH, LN, TP, cílem je hospodářský a kulturní rozvoj, ekologie, hraniční přechody aj.
okr. LT, TP, UL, DC, v Německu Dresden, Pirna, Meissen, cílem je doprava, ochr. ž.p., školství, kultura, sport aj.
LI, JB, CL, SE, dále v Sasku, Horním Slezsku, cílem je hospodářský a kulturní rozvoj, ekologie
OV, FM, KI, NJ + přilehlé polské okr., cílem je hospodářský a kulturní rozvoj, ekologie
Nils Jagnow et al: Sustainable Regional Development for Tourism in County Donegal, Republic of Ireland, University of Dortmund – Faculty of Spatial Planning, 2000/2001
Národní strategický plán rozvoje venkova ČR (NSPRV) vychází z hlavních strategických priorit EU pro léta 2007–2013 s důrazem na zvyšování ekonomického růstu, vytváření nových pracovních příležitostí a udržitelný ekonomický rozvoj. V odpovídajícím rozsahu jsou také reflektovány závěry summitů v Lisabonu a Göteborgu.
Národní strategický plán rozvoje venkova ČR zajišťuje vazby mezi obecnými cíli rozvoje evropského venkova (vyjádřené nařízením Rady (ES) č. 1698/2005) a cíli rozvoje venkova ČR, odpovídajícími „evropským strategickým směrům“, třem strategickým rozvojovým osám (konkurenceschopnost, ochrana přírody, životního prostředí a krajiny, a rozvoj a diverzifikace venkovského života). NSPRV také zajišťuje spolupráci a koordinaci s ostatními nástroji politiky ČR a EU (strukturální politika, politika soudržnosti, ochrana životního prostředí a přírodních zdrojů, a rybářská politika) s cílem zabránit překryvům ve využívání těchto nástrojů a jejich účinným (efektivním) využíváním vytvářet synergické efekty.
Existence a realizace NSPRV bude přínosem k orientaci ČR jako členského státu EU směrem k požadavkům rozvoje společného trhu v souladu s revidovanou Společnou zemědělskou politikou. Bude také přispívat k orientaci a podpoře investorů v zemědělství, lesnictví, potravinářském průmyslu, dřevozpracujícím průmyslu a venkovských oblastech směrem k úspěšné integraci do jednotného evropského trhu prostřednictvím rozvoje ekonomických příležitostí pro podnikání v naší zemi. Národní strategický plán rozvoje venkova ČR bude realizován v období let 2007 - 2013, prostřednictvím Programu rozvoje venkova (PRV).
viz NÁRODNÍ STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE VENKOVA ČESKÉ REPUBLIKY NA OBDOBÍ 2007–2013, MZe ČR:
celková rozloha venkovských regionů NUTS 3 v ČR 78 370,9 km2, tj. 99,37 % území státu
žije v nich cca 9,05 mil. obyvatel, tj. 88,55 % obyvatel státu
Za venkovské obce se v ČR zpravidla považují obce s méně než 2 000 obyvateli.
Venkovské regiony se vyznačují nižším podílem obyvatelstva v produktivním věku (70,8 %), přičemž nejnižší podíl obyvatelstva v produktivním věku (66,5 %) je v nejmenších obcích (do 100 obyvatel).
Vylidňování venkova se zastavilo, nicméně to je způsobeno masivní výstavbou rodinných domů v okolí velkých měst a vznikem husté satelitní zástavby v těchto oblastech.
V mezilehlých a odlehlých oblastech však k vysídlování venkova dochází stále.
Jedná se zvláště o pohraniční oblasti, oblast Vysočiny a regiony s vyšší mírou nezaměstnanosti.
Týká se také častěji nejmenších obcí (do 200 až 500 obyvatel).
Vysoký podíl zaměstnanosti v zemědělství, lesnictví a rybolovu:
celkem 230 tis. ekonomicky aktivních obyvatel, tj. 4,4 % v celé ČR, ale
v obcích do 2000 obyvatel činí tento podíl 11,1 %
Celkově je o 26 % nižší zaměstnanost ve službách než v městských oblastech
rozmanitost typů krajiny (atraktivita krajiny), přírodní bohatství
vhodná velikostní struktura zemědělských podniků z hlediska investic a konkurenceschopnosti
tradice obhospodařování půdy, a to i v méně příznivých oblastech
dostatečná síť a tradice zemědělského a lesnického školství
propracovaný systém chráněných území
kulturní dědictví, živé spolkové aktivity a bohatství tradic
lesnická legislativa zohledňující principy trvale udržitelného hospodaření
rozvinuté (telekomunikační) a husté (silniční, železniční) sítě a přijatelná dopravní obslužnost obcí
dočasně nízká cena zemědělské půdy a pracovních sil
zkušenosti s pozemkovými úpravami
stárnutí obyvatel venkova a odliv obyvatel v produktivním věku
nedostatek pracovních příležitostí na venkově
chudá struktura ekonomických činností na venkově, nízká podnikatelská aktivita
nedostatečná nabídka vybavení a služeb na venkově
zastaralé technické a technologické vybavení zemědělských a lesnických podniků
nízký podíl produkce s vyšší přidanou hodnotou, nízká úroveň příjmů v zemědělství, vysoká zadluženost
nedostatečné využívání marketingových praktik a poradenství zemědělskými podnikateli
pomalý přenos nových poznatků výzkumu a vývoje do praxe
vysoký podíl půd v méně příznivých oblastech nebo ohrožený erozí a degradací
snížená retence vody v půdě a krajině, nedostatečná preventivní protipovodňová opatření
nevyjasněné vlastnické vztahy k půdě
pokles biodiverzity a úbytek přírodních hodnot na druhově cenných stanovištích
nedostatečná integrace zemědělských prvovýrobců a zpracovatelského průmyslu
plošné znečištění povrchových i podzemních vod ze zemědělství a obcí
nízká vybavenost obcí do 2000 obyvatel kanalizací s čistírnou odpadních vod
nevhodná druhová, prostorová a věková skladba lesů a jejich špatný zdravotní stav
špatný stavebně technický stav venkovských budov a památek
nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu a informovanost o jeho možnostech
nedostatečné využití moderních informačních a komunikačních technologií
narušení funkčnosti rybníků a vodních nádrží včetně jejich hrází
mezinárodní podpora trvale udržitelného rozvoje v EU, růstu a zaměstnanosti, ochrany přírody - soustava Natura 2000
možnost širšího využití trhů v EU a v třetích zemích
produkce obnovitelných zdrojů energie v souladu se závazkem EU, zpracování a využití těchto zdrojů
rostoucí poptávka po kvalitních potravinách a bioproduktech
využití kulturních specifik venkovských regionů pro cestovní ruch
rostoucí zájem společnosti o rozvoj venkova, ochranu přírody a krajiny
podpora rozvoje pracovních sil a zlepšující se vzdělanost a kvalifikace venkovského obyvatelstva
využití místních partnerství a spolupráce ve venkovském prostoru
rostoucí poptávka po mimoprodukčních funkcích zemědělství i lesa
zvýšení potenciálu vodních nádrží z hlediska možností jejich víceúčelového využití
zvýšení role zemědělských a lesnických subjektů v péči o krajinu a přírodu
dovoz levné zemědělské produkce z nákladově příznivějších regionů světa
tlak obchodních řetězců, monopolizace
vysoké náklady na plnění a dodržování evropských norem zaměřených na zemědělství, ochranu životního prostředí a zpracovatelský průmysl
ztráta pracovních míst a v některých oblastech vylidňování venkova
odchod specialistů ze zemědělských podniků v důsledku nekonkurenceschopných platebních podmínek v sektoru
klimatické změny a změny v hydrologickém režimu krajiny
nedostatečná informovanost o přírodním a kulturním dědictví
pomalý proces komplexních pozemkových úprav
nízká kupní síla venkovského obyvatelstva, malý investiční kapitál
ohrožení cenných stanovišť, vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů v zemědělsky obhospodařované krajině.
Cestovní ruch je významným hospodářským odvětvím (i v ČR - roční devizové příjmy přes 100 mld Kč).
Způsob, jakým je masová turistika prováděna, však v mnohém odporuje udržitelnosti:
výstavba turistických zařízení v unikátních lokalitách: příklad z ČR - Rancířov (Česká Kanada)
preference unifikované "globalizované" turistické zábavy: příjezd autem všude, golf, tenisové kurty, bazény, lanovky - viz např. rakouské nebo švýcarské Alpy
někde je působení rekreantů vysloveně škodlivé - např. devastace horských svahů lyžováním, lesních cest horskými koly
pomíjení místní kultury, tradic až izolace od místního obyvatelstva
využívání nevhodných druhů dopravy - letecká, osobním autem
Soft tourism (Eco tourism) - "měkká" turistika - je takový typ cestovního ruchu, který se snaží harmonizovat potřeby turistů a místního obyvatelstva, neničí ani přírodu ani kulturní unikátnost cílového místa.
Příkladem komerčně fungujícího katalogu eko-turistických nabídek je Ecotourist.
Je alternativou čistě "měkké" turistiky, chápe se jako „jako cestovní ruch, který se přímo váže na ekonomický, sociální, kulturní a přírodní potenciál území, v němž se odehrává.“
Turistům tedy nejsou vytvářeny unifikované ("globalizované") podmínky a služby, ale podmínky odpovídající místním možnostem a zvyklostem.
Integrovaná turistika se tak částečně přibližuje ideálu měkké turistiky.
Je turistikou, která upřednostňuje dopravu neznečištující životní prostředí - tedy bez individuální automobilové dopravy.
V Evropě se připravuje síť European Offer-Group "car-free tourism" (Europäisches Netzwerk Autofreier Tourismus - EUNAT).
Dalším typem ochrany jsou biosférické rezervace, zahrnuty v celosvětové síti UNESCO:
Specifickým (nižším) typem území "hodného zřetele" jsou tzv. přírodní parky (např. Halasovo Kunštátsko).
Chráněné krajinné oblasti jsou plošně rozsáhlá chráněná území s významným podílem původní nebo málo člověkem pozměněné přírody v harmonicky utvářené krajině.
Nejstarší je Český ráj (r. 1954)
V současnosti je jich v ČR 24.
Největší je CHKO Beskydy (1160 km2), nejmenší CHKO Blaník (41 km2).
V okolí Brna jsou nejbližšími CHKO Moravský kras (okr. BO, BK), Pálava (okr. BV), Žďárské vrchy (ZR)
Správu všech CHKO zastřešuje státní rozpočtová organizace Správa chráněných krajinných oblastí.
Stát chrání CHKO výkonem speciální státní správy propojeným s odbornou činností.
Rozdělením do zón diferencované ochrany.
Plánem péče o CHKO, který formuluje vlastní strategii ochrany a je výchozím podkladem pro územní a lesní hosp. plány a osnovy a jiné druhy plánovací dokumentace.
Toem financí ze státem garantovaných programů (Pg. péče o krajinu, Pg. revitalizace)
5 CHKO je v síti biosférických rezervací pg. MAB UNESCO (Bílé Karpaty, Křivoklátsko, Pálava, Šumava, Třeboňsko)
5 CHKO je částečně chráněno Ramsarskou konvencí o mokřadech (Kokořínsko, Litovelské Pomoraví, Poodří, Pálava, Třeboňsko)
Všechny CHKO jsou součástí navrhované evrop. ekologické sítě minimálně jako území zvýšené péče o přírodu a krajinu
Nejhodnotnější jsou jádrovými oblastmi této sítě.
v ČR převládá kulturní krajina s vysokým stupněm využívání (zemědělství, zástavba, komunikace)
vč. chráněných území
lyžování: vleky, lanovky, sněžné skútry
rozptýlená zástavba chatami
porušování zákazů vstupu
horská kola,...
nepropojenost, např. horní právo
nedostatky v trestním zákonu
problémy s vlastnickými právy - nap. jeskyně, podzemní voda
Strategickým dokumentem je Státní program ochrany přírody a krajiny http://www.env.cz/pvs/spopk
FSS MU: Globální ekosystémy a biotické krize v historii Země
vyučuje: Prof. RNDr. Rostislav Brzobohatý, CSc., Katedra geologie a paleontologie, PřF MU, Brno
Geologická minulost Země nabízí nepřeberný zápis planetárních informací během plných 4 miliard let. Neživá i živá složka sev něm vzájemně ovlivňují v obdivuhodném prolínání svých kroků. Jejich společným výtvorem je jedinečný obraz litosféry, hdydrosféry, atmosféry, biosféry a noosféry jak jej známe dnes. Kurz ukáže proměnlivost globálních ekosystémů v čase a roli biotických krizí v nich, dotkne se i problematiky vymírání. Z geologického záznamu se pokusí odvodit závěry pro pojetí evoluce jako nelineárního tvůrčího procesu a diskutovat antropocentrický pohled na tento proces.
Local Exchange Trading Systems (LETS) je souhranné označení pro komunitní hospodářské systémy fungující na bázi výměny služeb na místní bázi.
V současnosti existuje cca 1500 skupin LETS v 39 zemích
místo peněz se pro výměnu služeb (ale i zboží, zejména z drobné výroby) používají body (points)
komunity jsou mezinárodně provázané a členové se navštěvují
LETS jsou terčem kritiky daňových úřadů - z obratu (příjmu), který se nerealizuje v legální měně nelze kalkulovat daně
Podrobnější informace lze najít v The 20 Most Asked Questions About LETS.
zákonem garantovat návratnost investic do zařízení využívajících obnovitelné zdroje
zdanit čerpání neobnovitelných zdrojů
danové osvobození výnosů ekologických investičních fondů
zvýšit spoluúčast výrobců a dovozců na placení zpětného odběru výrobků/odpadu
zavést další ukazatele mimotržního stavu ekonomiky
motivovat zvýšení výdajů na výzkum v oblasti UR
např. ECOTAX
např. PROCURA 2003+
o vlivech výrobků po dobu životního cyklu
UNECE PRTR Protocol 2003
sledují zejm. nebezpečné látky
a deklarací EPD a podle ISO 14020
Podle (Velek, 2003) se vládě ČR doporučuje:
Zřídit Výbor pro US a výrobu (pod Radou vlády pro udržitelný rozvoj)
Odstranit environmentálně škodlivé dotace (vč. snížení DPH na příznivé)
Připravit vládní program "Zelená veřejná správa"
Vyhodnocovat indikátory UV a US v ČR a vyspělých zemích
Podporovat vzorové projekty šetrné spotřeby a výroby vč. podpory lokální výměny služeb (LETS)
Do konce 2004 by měl být připraven Desetiletý rámec programů udržitelné výroby a spotřeby.
Pojem biomasa (viz Wikipedia, Biomasa) označuje veškerou organickou hmotu vzniklou prostřednictvím fotosyntézy, nebo hmotu živočišného původu.
V užším slova smyslu je takto označována rostlinná biomasa využitelná pro energetické účely jako obnovitelný zdroj energie.
Převážně energetické, využívané spalováním biomasy nebo její přeměnouna ušlechtilejší biopaliva (bioplyn, bioetanol)
Biopaliva jsou obecně paliva vyrobená z biomasy. Mohou být:
tuhá - dřevo (štěpky, polena, pelety, piliny), sláma, seno
kapalná - alkoholová (bioetanol, biometanol), v některých zemích již regulérně využívané i k pohonu automobilů (Brazílie - nejčastěji z kukuřice, obilí, brambor, cukrové třtiny a cukrové řepy), olejová (rostlinný olej - i použitý potravinářský), bionafta - estery (MEŘO), získávaná transesterifikací rostlinných olejů a živočišných tuků.
plynná - bioplyn (rozkladem biomasy za nepřístupu vzduchu - směs metanu a oxidu uhličitého, vodních par), dřevoplyn (zplyňováním dřeva - směs vodíku, CO2, CO, vodních par)
Biomasa se vyskytuje všude, je také odpadem mnohých lidských činností vč. odpadů z domácnosti, zemědělství, průmyslového zpracování přírodních surovin (dřeva). Může být také cíleně pěstována
Rychlerostoucí dřeviny - jsou dřeviny s krátkou obmýtní dobou a s hmotovým přírůstkem významně převyšujícím průměrný hmotový přírůstek ostatních dřevin.
Sláma, seno
Biologické složky komunálního odpadu
Další zemědělské odpady
Odpady z dřevovýroby
Dohody o dobrém sousedství (Good Neighbour Agreement - GNA) byly prvně sestaveny v USA (bohatá tradice občanské společnosti).
Lze je charakterizovat takto, viz (Kundrata, Velek, 1998):
Dohody tomto širokém pojetí by měly vést podniky k tzv. "trvale udržitelné produkci", která je čistá a udržitelná pro prostředí, bezpečná pro život občanů i zaměstnanců, a sociálně spravedlivá z hlediska pracovních míst a jistot. Dohodu má prosazovat široká koalice lokálních autorit, občanských organizací a odborových organizací.
Lokální Agenda 21 (LA21) je program rozvoje obcí a regionů udržitelným způsobem. Koncepce lokálních agend tvoří součást Agendy 21 přijaté r. 1992 v Riu.
V signatářských zemích Agendy 21 jsou v míře uplatňování lokálních agend velké rozdíly - někde existují až v 90 % obcí, jinde (jako v ČR) jde spíše o výjimky.