Java striktně rozlišuje mezi hodnotami

Základní rozdíl je v práci s proměnnými:

Důsledek -> dvě objektové proměnné mohou nést odkaz na tentýž objekt

Proměnné těchto typů nesou elementární, z hlediska Javy atomické, dále nestrukturované hodnoty.

Deklarace takové proměnné (kdekoli) způsobí:

V Javě existují tyto skupiny primitivních typů:

V Javě jsou celá čísla vždy interpretována jako znaménková

"Základním" celočíselným typem je 32bitový int s rozsahem -2 147 483 648 až 2147483647

větší rozsah (64 bitů) má long, cca +/- 9*10^18

menší rozsah mají

Pro celočíselné typy existují (stejně jako pro floating-point typy) konstanty - minimální a maximální hodnoty příslušného typu. Tyto konstanty mají název vždy Typ.MIN_VALUE , analogicky MAX... Viz např. Minimální a maximální hodnoty

char představuje jeden 16bitový znak v kódování UNICODE

Konstanty typu char zapisujeme

Java vnitřně kóduje znaky a řetězce v UNICODE, pro vstup a výstup je třeba použít některou za serializací (převodu) UNICODE na sekvence bajtů:

Problém může nastat při interpretaci kódování znaků národních abeced uvedených přímo ve zdrojovém textu programu.

Ve zdroj. textu správně napsaného javového vícejazyčného programu by žádné národní znaky VŮBEC neměly vyskytovat.

Je vhodné umístit je do speciálních souborů tzv. zdrojů (v Javě objekty třídy java.util.ResourceBundle).

Kódována podle ANSI/IEEE 754-1985

Možné zápisy literálů typu float (klasický i semilogaritmický tvar) - povšimněte si "f" za číslem - je u float nutné!:

float f = -.777f, g = 0.123f, h = -4e6f, 1.2E-15f;

double: tentýž zápis, ovšem bez "f" za konstantou!, s větší povolenou přesností a rozsahem

Kladné a záporné nekonečno:

Konstanta NaN - Not A Number

Viz také Minimální a maximální hodnoty

Přípustné hodnoty jsou false a true.

Na rozdíl od Pascalu na nich není definováno uspořádání, nelze je porovnávat pomocí <, >, <=, >=.

Význam podobný jako v C/C++.

Není v pravém slova smyslu datovým typem, nemá žádné hodnoty.

Označuje "prázdný" typ pro sdělení, že určitá metoda nevrací žádný výsledek.

Pole v Javě je speciálním objektem

Můžeme mít pole jak primitivních, tak objektových hodnot

Kromě pole v Javě existují i jiné objekty na ukládání více hodnot - tzn. kontejnery, viz dále

Syntaxe deklarace

typhodnoty [] jménopole

	Poznámka
	na rozdíl od C/C++ nikdy neuvádíme při deklaraci počet prvků pole - ten je podstatný až při vytvoření objektu pole

Syntaxe přístupu k prvkůmjménopole[indexprvku]Používáme

Syntaxe vytvoření objektu pole: jako u jiného objektu - voláním konstruktoru:

jménopole = new typhodnoty[ početprvků ]; nebo vzniklé pole rovnou naplníme hodnotami/odkazy

jménopole = new typhodnoty[] {prvek1, prvek2, ...};

Pole je objekt, je třeba ho před použitím nejen deklarovat, ale i vytvořit:

Person[] lidi; 
lidi = new Person[5];    

Clovek

Nyní můžeme pole naplnit:

lidi[0] = new Person("Václav Klaus"); 
lidi[1] = new Person("Libuše Benešová"); 

lidi[0].writeInfo(); 
lidi[1].writeInfo();    

Co kdybychom pole pouze deklarovali a nevytvořili:

Person[] lidi; 
lidi[0] = new Person("Václav Klaus");    

Toto by skončilo s běhovou chybou "NullPointerException", pole neexistuje, nelze do něj tudíž vkládat prvky!

Pokud tuto chybu uděláme v rámci metody:

public class Pokus { 
   public static void main(String args[]) { 
      String[] pole; 
      pole[0] = "Neco"; 
   }
}    

překladač nás varuje:

Pokus.java:4: variable pole might not have been
    initialized pole[0] = "Neco"; ^ 1 error 

Pokud ovšem

pole

bude proměnnou objektu/třídy:

public class Pokus {
   static String[] pole; 
   public static void main(String args[]) { 
      pole[0] = "Neco"; 
   }
} 

Překladač chybu neodhalí a po spuštění se objeví:

Exception in thread "main"
    java.lang.NullPointerException at Pokus.main(Pokus.java:4)    

Co kdybychom pole deklarovali, vytvořili, ale nenaplnili příslušnými prvky:

Person[] lidi; 
lidi = new Person[5]; 
lidi[0].writeInfo();

Toto by skončilo také s běhovou chybou NullPointerException:

V Javě obecně přiřazení proměnné objektového typu vede pouze k duplikaci odkazu, nikoli celého odkazovaného objektu.

Nejinak je tomu u polí, tj.:

Person[] lidi2; 
lidi2 = lidi1;

V proměnnélidi2je nyní odkaz na stejné pole jako je vlidi1.

Zatímco, provedeme-li vytvoření nového pole + arraycopy, pak lidi2 obsahuje duplikát/klon/kopii původního pole.

Person[] lidi2 = new Person[5]; 
System.arraycopy(lidi, 0, lidi2, 0, lidi.length);

viz též Dokumentace API třídy "System"

	Poznámka
	Samozřejmě bychom mohli kopírovat prvky ručně, např. pomocí for cyklu, ale volání System.arraycopy je zaručeně nejrychlejší a přitom stále platformově nezávislou metodou, jak kopírovat pole.

Také arraycopy však do cílového pole zduplikuje jen odkazy na objekty, nevytvoří kopie objektů!

+, -, *, / a % (zbytek po celočíselném dělení)

Pozn: operátor dělení / je polymorfní, funguje pro celočíselné argumenty jako celočíselný, pro floating-point (float, double) jako "obyčejný".

Pracují nad logickými (booleovskými) hodnotami (samozřejmě vč. výsledků porovnávání <, >, ==, atd.).

logické součiny (AND):

logické součty (OR):

negace (NOT):

Tyto lze použít na porovnávání primitivních hodnot:

Test na rovnost/nerovnost lze použít na porovnávání primitivních hodnot i objektů:

Upozornění:

Bitové:

Posuny:

Dále viz např. Bitové operátory

Jediný ternární operátor, navíc polymorfní, pracuje nad různými typy 2. a 3. argumentu.

Platí-li první operand (má hodnotu true) ->

Typ prvního operandu musí být boolean, typy druhého a třetího musí být přiřaditelné do výsledku.

Výsledkem je vždy řetězec, ale argumenty mohou být i jiných typů, např.

sekvence int i = 1; System.out.println("promenna i="+i); je v pořádku

s řetězcovou konstantou se spojí řetězcová podoba dalších argumentů (např. čísla).

Pokud je argumentem zřetězení odkaz na objekt o ->

nejvyšší prioritu má násobení, dělení, nejnižší přiřazení

Na objekty nelze použít:

Zatímco test na rovnost/nerovnost lze použít na porovnávání primitivních hodnot i objektů:

Znovu podstatné upozornění:

Použití ==

Chceme-li (intuitivně) chápat rovnost objektů podle obsahu, tj.

Příklad: objekt třídy Clovek nese informace o člověku. Dva objekty položíme stejné (rovnocenné), nesou-li stejná příjmení:

public class Person implements Comparable { 
   private String firstname;
   private String surname; 
   public Person (String j, String p) { 
      firstname = j;
      surname = p;
   } 
   public boolean equals(Object o) { 
      if (o instanceof Person) { 
         Person c = (Person)o; 
         // dva lidé se (v našem případě) rovnají, mají-li stejná příjmení
         return surname.equals(c.surname); 
      } else {
         // porovnáváme-li osobu s objektem jiného typu, nikdy se nerovnají
         return false;
      }
   }
}

Méně agresivní verze by nemusela při porovnávání s jiným objektem než Person vyhodit výjimku, pouze vrátit false.

Jakmile u třídy překryjeme metodu equals, měli bychom současně překrýt objektů i metodu hashCode:

V těle hashCode s oblibou „přehráváme“ (delegujeme) řešení na volání hashCode jednotlivých složek objektu - a to těch, které figurují v equals:

public class Person implements Comparable { 
   private String firstname;
   private String surname; 
   public Person (String j, String p) { 
      firstname = j;
      surname = p;
   } 
   public boolean equals(Object o) { 
      if (o instanceof Person) { 
         Person c = (Person)o; 
         // dva lidé se (v našem případě) rovnají, mají-li stejná příjmení
         return surname.equals(c.surname); 
      } else {
         // porovnáváme-li osobu s objektem jiného typu, nikdy se nerovnají
         return false;
      }
   }
   public int hashCode() { 
      return surname.hashCode(); 
   }
}