Ohrožující faktory

není v ČR tak akutní (dříve, koncem 18. století, lesy zabíraly jen 23 % plochy, dnes 34 % a podíl naroste na 35-36 %. Rizikem jsou nelegální a kalamitní těžby.

Imise hlavně SO2, NOx (emise z energetiky a těžkého průmyslu - hlavně spalování hnědého uhlí) vedou k okyselování půdy - cca od 70. let 20. století, nejvíc poškozené jsou porosty v Krušných horách, Lužických horách, Jizerských horách a Krkonoších. Vliv má i špatná druhová skladba - odolnější dřeviny (smrk pichlavý a borovice) přežívají lépe. Po snížení emisí se stav částečně lepší - ale pomalu.

bekyně mniška, bekyně velkohlavá, obaleči, kůrovcovití brouci (lýkožrout smrkový); některé dřevokazné houby - problémy hlavně u porostů jinak oslabených (imise, nevhodná skladba)