Na vztah člověk -- životní prostředí má klíčový vliv přechod od původní extenzivní formy využívání přírodních zdrojů sběrem a lovem k cílenému pěstování rostlin a chovu zvířat.

Kromě hlášení o zjištění a odběru podzemních vod (vyhl. MLVH 63/1975 Sb.) podnik eviduje obecné údaje:

Podniky (jen střední a velké zdroje znečištění) evidují údaje na zákl. vyhl. MŽP ČR č. 205/1993 Sb. (střední zdroje vykazují v menším rozsahu):

Podniky nemusí zákonně evidovat speciálně pro účely ochrany přírody.

Evidence mohou vyplývat z jiných zákonů.

Podniky - původci odpadů - evidují údaje podle zákona o odpadech, viz kapitola o odpadech.

Zásady:

Podnik má zhruba tyto možnosti, jak zlepšovat vliv na ŽP (Hadrabová, 1996):

Vnější (podnik moc neovlivní - vyjma globálně působících společností):

Vnitřní (je v moci podniku):

Dnešní způsob výživy ve vyspělých zemích:

FSS MU: Základy zemědělství vyučuje: Ing. Zbyněk Ulčák, Katedra enviromentálních studií FSS MU, Brno Cílem kurzu je seznámit posluchače se strukturou agroekosystému, s ekologickými faktory ovlivňujícími zemědělskou produkci, se základními postupy agrotechniky, principy pěstování plodin a chovu zvířat. Kurz je určen hlavně posluchačům s minimálním biologickým vzděláním, jeho absolvování slouží jako příprava pro kurz HEN416 Trvale udržitelné zemědělství. Seznam témat: poznávání biologického materiálu, Půda - vznik, vlastnosti, Výživa rostlin - hnojení, komposty, Agroekosystém - struktura, ekologické faktory zemědělské produkce, Vznik a šíření zemědělství, vývoj zemědělských systémů, osevní postupy, Kulturní rostliny jako základ produkce potravin., zásady pěstování plodin, Zásady chovu zvířat.

FSS MU: Trvale udržitelné zemědělství vyučuje: Ing.Zbyněk Ulčák, Katedra environmentálních studií FSS MU, Brno V úvodní části kurz objasňuje abiotické a biotické prvky agroekosystému a principy jeho fungování. Následuje studium původu, vývoje a diversity zemědělských systémů; hlavní pozornost je věnována zemědělství mírného pásma, jeho produkčním i mimoprodukčním funkcím. Jsou studovány příčiny a důsledky modernizace zemědělství ve 20. století včetně fungování principů WTO a zemědělské politiky EU a jejich environmentálních a sociálních důsledků. V průběhu celého kursu jsou principy trvalé udržitelnosti zemědělství analyzovány a konfrontovány s industriálním zemědělstvím a jeho alternativami. Semináře jsou určeny k rozboru případových studií a aktuálních problémů. Součástí kursu je exkurze.

Materiál provázející lidstvo od nepaměti.

Dřevní hmota je po chemické stránce složena z (viz Wikipedia, Dřevo):

Lesem rozumíme souvislý trvalý porost dřevin a dalších rostlin, které spolu s živočichy a dalšími organismy vytvářejí společenství.

Hlavní členění je podle převládajících dřevin:

Na Zemi se vyskytují tyto hlavní druhy lesních společenství:

UNEP-WCMC's forest category classification system člení lesy na 26 hlavních typů odrážejících nejen druhovou skladbu, ale i místa výskytu (podle podnebí, dalších přírodních podmínek).

Tento systém lze dále zkoncentrovat do 6 hlavní typů:

Je v zásadě buďto:

Lesů nedotčených člověkem (intact forest) je na Zemi již málo, kolem 20 %, přičemž 3/4 z nich leží jen ve třech zemích:

Jejich rozložení viz přehled a mapy projektu World Intact Forest Landscape (Greenpeace).

Tyto lesy - jejich rozsáhlé plochy (cca nad 500 km2) - mají přitom klíčový význam pro zachování biodiverzity.

K pojmům jako je odlesňování, (znovu)zalesňování apod. viz Definitions of Forest, Deforestation, Afforestation, and Reforestation.

Lesy mohou teoreticky pokrývat povrch až do tzv. hranice lesa (tree line, timberline). Nad ní již stromy nejsou schopny vytvořit souvislý trvalý porost.

Hranice lesa je vymezena podle klimatické povahy daného místa. Dělíme je na:

Lesy mají kromě produkčních (hospodářských) funkcí další, ještě významnější) role:

Zalesnění může změnit albedo a tím energetickou bilanci v daném místě.

Jenže situace není přímočará:

Co tedy převládne?

Studie Deep-rooted Plants Have Much Greater Impact On Climate Than Experts Thought ukázala, že lesní porosty mají na klima (hlavně hospodaření s vodou) silný vliv:

Podrobně k jejich skladbě viz česká Wikipedie, heslo Les.

Lesem se rozumí lesní porosty s jejich prostředím a pozemky, určené k plnění funkcí lesa zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Bližší informace viz Národní lesnický program.

Typickými ukazateli stavu lesů jsou:

Lesy členíme podle převažujících funkcí (viz Lesní zákon) na:

Jejich podíly jsou v ČR 76,7 % lesů hospodářských, 19,8 % lesů zvláštního určení a 3,5 % lesů ochranných.

Dřevo patří - za předpokladu udržitelného lesního hospodaření - k základním obnovitelným zdrojům.

Ve vyspělých zemích je využití dřeva všestranné:

V ČR ohrožují stav lesa zejména:

V diskusi Stav lesů v ČR z ekologické perspektivy byly identifikovány tyto hlavní současné problémy našich lesů:

Stav lesů - Stanovisko vědců a odborných pracovníků k ochraně českých lesů říká, že hlavními příčinami problémů našich lesů jsou:

Lesní hospodářství má ve střední Evropě má dlouhou tradici a specifické postavení, které předurčuje postoje i dobudoucna:

V současnosti probíhá diskuse nad Národním lesnickým programem II (NLP).

Opírá se o následující zásady dané rovněž lesnickou strategií EU, schválenou rezolucí Rady EU ze dne 14. prosince 1998 „O lesnické strategii pro EU“:

Energie je základní vlastností hmoty. Energii lze z fyzikálního hlediska popsat jako schopnost konat práci .

Celková energie skrytá v dané hmotnosti látky je vyjádřitelná známým vzorcem E = mc2.

Z této celkové energie je však při však "rozumně" uskutečnitelných přeměnách získatelný zlomek procenta - a to ještě jen díky možnostem využití energie atomových jader.

Energie může nabývat různých podob:

Z hlediska praktické využitelnosti je podstatná právě vhodná forma energie, umožňující:

Z těchto hledisek se dosud jako nejvýhodnější jeví a používá energie elektrická, splňující kritérium relativně bezeztrátového přenosu a snadné přeměny . Nevyhovuje však hledisku šetrného získávání s minimálním vlivem na ŽP a nelze ji levně a s minimálními ztrátami akumulovat.

Fosilní paliva

Jaderné palivo

Renewable energy converter examples Photovoltaic cells (15- 20 with a potential of 24%) Wind turbines (30-40% theoretically 59%) Photosynthesis (1-2%)

Electric lighting High pressure sodium vapor (15-20%) Fluorescent (10-12%) Incandescent (normal electric bulbs) (2-5%)

How much can efficiencies be improved? Old technologies are near their limits such as primary energy conversion into electricity (30-36%) which yields the nominal 3 kW (thermal) to 1 kWh (electrical). Hybrid cars (30-35%) can increase the automobile efficiency over internal combustion engines (15-25%). Cogeneration of power can be 39-50% efficient.

Temelín

Provoz Temelína

Nejpodstatnějšími vlivy energetiky na životní prostředí jsou:

Vliv na znečištění ovzduší: Tvorba SO2 ročně (při stejném výkonu 2 GW):

Vliv na globální změnu klimatu: Kolik CO2 se uvolní při výrobě 1 GWh elektřiny?

Shrnutí Negativní vlivy na ŽP (externality) lze shrnout pod jediný ukazatel, vyjádřený v korunách. Výrobě 1 MWh elektrické energie odpovídají tyto externality (údaje z r. 1999):

Vodní energie

Energie větru

Geotermální energie

Tepelná čerpadla

Energie biomasy, bioplyn

Obnovitelné zdroje paliv

Zlepšování technologií a technologických postupů

Snižování tepelných ztrát izolací budov

Snižování energetické náročnosti dopravy

V ČR je asi 55 tis km silnic, dálnice a rychlostní komunikace tvoří asi 770 km (údaje z roku 1997).

Pokud jde o množství přepraveného nákladu:

Vzrůstá podíl drobných přepravců. Z hlediska environmentální zátěže jde zejména při dopravě na větší vzdálenosti o neefektivní druh dopravy (ve srovnání s železnicí či lodní dopravou), má však řadu praktických výhod, díky nimž je stále častěji preferována:

Trendy jsou obdobné jako ve vyspělých zemích:

Kromě toho typické pro ČR (i v jiných postkomunistických zemích):

ČR patří k zemím s relativně hustou železniční sítí, celková dálka momentálně provozovaných tratí je přes 9400 km.

V současné době je vlastníkem většiny železničních tratí České republiky stát, zastoupený státní organizací Správa železniční dopravní cesty.

Celková dálka momentálně provozovaných tratí je přes 9400 km. Z toho:

Přičemž je

Po roce 1990 dochází v souvislosti s přeorientací ekonomiky na západ k výraznějšímu zapojení ČR do evropské železniční sítě (viz mapa).

Ministerstvo dopravy popisuje Rozvoj železniční infrastruktury ČR.

Trendy jsou stručně shrnuty v článku Dopravní infrastruktura v rámci železničního stavitelství v ČR.

V celoevropském měřítku existují plány na vybudování infrastruktury železničních vysokorychlostních tratí konkurujících jak silniční, tak i letecké dopravě.

Z hlediska současného drážního provozu:

Celosvětově podíl letecké přepravy (zejména osobní) vzrůstá, v ČR jde však pouze o zlomek přepravního výkonu osobní dopravy. Letecká doprava se jednak

Alternativou slučující výhody letecké dopravy s nižší energetickou náročností by mohlo být použití moderních vzducholodí, použitelných hlavně pro přepravu rozměrných nákladů na velké i kratší vzdálenosti. Energeticky jsou podstatně efektivnější než letadla těžší než vzduch.

Nárůst osobní i nákladní letecké dopravy:

Celkově má letecká doprava vliv především na oteplování atmosféry, uvolněné emise totiž přispívají ke skleníkovému efektu:

Přesto existují i vlivy opačné, kdy emise produkované letadly Zemi ochlazují:

Alternativou slučující výhody letecké dopravy s nižší energetickou náročností by mohlo být použití moderních vzducholodí, použitelných hlavně pro přepravu rozměrných nákladů na velké i kratší vzdálenosti.

Energeticky jsou podstatně efektivnější než letadla těžší než vzduch.

Výhody:

Nevýhody:

Celkově představuje v ČR lodní doprava téměř zanedbatelný zlomek přepravních výkonů, v určitých odvětvích a lokalitách má však nezastupitelný význam.

Lodní doprava v ČR sleduje podobný osud jako železniční doprava s tím, že lodní doprava byla ještě více závislá na přepravě surovin a paliv (typicky uhlí do elektráren - např. Chvaletice). V posledních letech trpí říční doprava výraznými výkyvy vodních stavů (povodně vs. sucha), znemožňujícími po značnou část sezóny přepravu. Navrhovanými řešeními jsou obrovské investiční akce k úpravě toků (jezy, zdymadla).

Zejména v průmyslu, ale i pro osobní dopravy se používají (obvykle elektřinou poháněné):

Tato dopravní zařízení (zejména výtahy, i osobní) se vyznačují vysokou efektivitou přeměny vstupní elektrické energie na požadovanou mechanickou energii. Patří tedy po stránce provozní k environmentálně vhodným druhům dopravy. Přijatelnost z hlediska vlivu na ŽP je však třeba posuzovat i pro

K environmentální příznivým dopravním technologiím patří i poněkud kuriozní způsoby dopravy drobných zásilek:

Při posuzování vlivu dopravy na ŽP je třeba rozlišovat:

Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech rozumí odpadem (viz paragraf 3):

Zákon o odpadech se netýká:

Odpady vznikají ve všech fázích zivotního cyklu výrobku či služby, jakož i při dalších lidských činnostech. (Braniš, 1999)

Závazné členění uvádí Katalog odpadů, viz dále.

Praktické členění, jde napříč výše uvedenými kategoriemi:

Závazné členění uvádí Katalog odpadů, viz dále.

Klasifikace a katalog odpadů jsou dány legislativně - 381/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva životního prostředí ze dne 17. října 2001, kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů).

Vyhláška MŽP, kterou se stanoví Katalog odpadů...

On-line katalog odpadů (EnviWeb)

Katalog odpadů (textově)

Povinnosti ukládá zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a prováděcí vyhlášky MŽP. Výběr z povinností:

VŠEOBECNÉ POVINNOSTI § 10 Předcházení vzniku odpadů (1) Každý má při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti povinnost předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti; odpady, jejichž vzniku nelze zabránit, musí být využity, případně odstraněny způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a životní prostředí a který je v souladu s tímto zákonem a se zvláštními právními předpisy.15) (2) Právnická osoba a fyzická osoba oprávněná k podnikání, která vyrábí výrobky, je povinna tyto výrobky vyrábět tak, aby omezila vznik nevyužitelných odpadů z těchto výrobků, zejména pak nebezpečných odpadů. (3) Právnická osoba a fyzická osoba oprávněná k podnikání, která vyrábí, dováží nebo uvádí na trh výrobky, je povinna uvádět v průvodní dokumentaci výrobku, na obalu, v návodu na použití nebo jinou vhodnou formou informace o způsobu využití nebo odstranění nespotřebovaných částí výrobků. § 11 Přednostní využívání odpadů

(1) Každý má při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti povinnost v mezích daných tímto zákonem zajistit přednostně využití odpadů před jejich odstraněním. Materiálové využití odpadů má přednost před jiným využitím odpadů. (2) Splnění povinnosti stanovené v odstavci 1 se nevyžaduje, jestliže v daném čase a místě neexistují technické nebo ekonomické předpoklady pro její splnění a postupuje-li se v souladu s plány odpadového hospodářství podle části sedmé tohoto zákona. (3) Při posuzování vhodnosti způsobů odstranění odpadů má vždy přednost způsob, který zajistí vyšší ochranu lidského zdraví a je šetrnější k životnímu prostředí. Uložením na skládku mohou být odstraňovány pouze ty odpady, u nichž jiný způsob odstranění není dostupný nebo by přinášel vyšší riziko pro životní prostředí nebo riziko pro lidské zdraví a pokud uložení odpadu na skládku neodporuje tomuto zákonu nebo prováděcím právním předpisům. § 12 Obecné povinnosti

(1) Každý je povinen nakládat s odpady a zbavovat se jich pouze způsobem stanoveným tímto zákonem a ostatními právními předpisy vydanými na ochranu životního prostředí. Nakládání s nebezpečnými odpady se řídí též zvláštními právními předpisy16) platnými pro výrobky, látky a přípravky se stejnými nebezpečnými vlastnostmi, pokud není v tomto zákoně nebo prováděcích právních předpisech k němu stanoveno jinak. (2) Pokud dále není stanoveno jinak, lze s odpady podle tohoto zákona nakládat pouze v zařízeních, která jsou k nakládání s odpady podle tohoto zákona určena. Při tomto nakládání s odpady nesmí být ohroženo lidské zdraví ani ohrožováno nebo poškozováno životní prostředí a nesmějí být překročeny limity znečišťování stanovené zvláštními právními předpisy.17) (3) K převzetí odpadu do svého vlastnictví je oprávněna pouze právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která je provozovatelem zařízení k využití nebo k odstranění nebo ke sběru nebo k výkupu určeného druhu odpadu, nebo osoba, která je provozovatelem zařízení podle § 14 odst. 2, nebo za podmínek stanovených v § 17 též obec. (4) Každý je povinen zjistit, zda osoba, které předává odpady, je k jejich převzetí podle tohoto zákona oprávněna. V případě, že se tato osoba oprávněním neprokáže, nesmí jí být odpad předán. (5) Ředění nebo míšení odpadů za účelem splnění kritérií pro jejich přijetí na skládku a míšení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady je zakázáno. Ve výjimečných případech je míšení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady přípustné pouze se souhlasem krajského úřadu příslušného podle místa nakládání s odpady. Krajský úřad tento souhlas udělí pouze tehdy, pokud míšením nebezpečných odpadů nedojde k ohrožení zdraví lidí nebo životního prostředí a je-li účelem míšení nebezpečných odpadů splnění požadavků technologie využití nebo odstranění odpadů a zvýšení bezpečnosti při nakládání s nimi. (6) Pokud již došlo ke smíšení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady, musí být provedeno jejich roztřídění, je-li to technicky a ekonomicky proveditelné a je-li to nezbytné pro zajištění ochrany životního prostředí a zdraví lidu. Tato povinnost se nevztahuje na míšení nebezpečných odpadů, pro které je vydán souhlas krajského úřadu podle odstavce 5. (7) Na jednotky požární ochrany a další právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání, které jsou zvláštními právními předpisy18) určeny k řešení havárií a zdolávání požárů, se při této činnosti nevztahují povinnosti původců odpadů a oprávněných osob.

§ 16 Povinnosti původců odpadů (1) Původce odpadů je povinen a) odpady zařazovat podle druhů a kategorií podle § 5 a 6, b) zajistit přednostní využití odpadů v souladu s § 11, c) odpady, které sám nemůže využít nebo odstranit v souladu s tímto zákonem a prováděcími právními předpisy, převést do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí podle § 12 odst. 3, a to buď přímo, nebo prostřednictvím k tomu zřízené právnické osoby,22) d) ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů podle § 6 odst. 4 a nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností, e) shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií, f) zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem, g) vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem včetně evidencí a ohlašování zařízení a látek s obsahem PCB vymezených v § 26. Tuto evidenci archivovat po dobu stanovenou tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem, h) umožnit kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů a zařízení a na vyžádání předložit dokumentaci a poskytnout pravdivé a úplné informace související s nakládáním s odpady, i) zpracovat plán odpadového hospodářství v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem a zajišťovat jeho plnění, j) vykonávat kontrolu vlivů nakládání s odpady na zdraví lidí a životní prostředí v souladu se zvláštními právními předpisy a plánem odpadového hospodářství, k) ustanovit odpadového hospodáře za podmínek stanovených tímto zákonem podle § 15, l) platit poplatky za ukládání odpadů na skládky způsobem a v rozsahu stanoveném v tomto zákoně.

V ČR k.o. tvoří pouze 10 % produkce odpadů (2002). Obec jako původce je povinna:

§ 17 Povinnosti a oprávnění obce a fyzických osob při nakládání s komunálním odpadem (1) Na obce se vztahují povinnosti původců podle § 16, pokud dále zákon nestanoví jinak. (2) Obec může ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území, včetně systému nakládání se stavebním odpadem. (3) Obec je povinna v souladu se zvláštními právními předpisy24) určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují, a zajistit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (např. zbytky barev a spotřební chemie, zářivky, rozpouštědla). Povinnost zajištění míst k odkládání nebezpečných složek komunálního odpadu obec splní určením místa k soustřeďování nebezpečných složek komunálního odpadu ve stanovených termínech, minimálně však dvakrát ročně, a dále zajištěním odvozu oprávněnou osobou. Obec může tento systém v případě potřeby doplnit pravidelným mobilním svozem oprávněnou osobou. (4) Fyzické osoby jsou povinny odkládat komunální odpad na místech k tomu určených a ode dne, kdy tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou, komunální odpad odděleně shromažďovat, třídit a předávat k využití a odstraňování podle systému stanoveného obcí, pokud odpad samy nevyužijí v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.25) (5) Obec může vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě smlouvy. Smlouva musí být uzavřena písemně a musí obsahovat výši úhrady. Vybírá-li obec tuto úhradu, nemůže stanovit poplatek za komunální odpad podle § 17a ani místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zvláštního zákona.25a) (6) Původci, kteří produkují odpad zařazený podle Katalogu odpadů jako odpad podobný komunálnímu z činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání, mohou na základě smlouvy s obcí využít systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem. Smlouva musí být písemná a musí obsahovat vždy výši sjednané ceny za tuto službu.

§ 17a Poplatek za komunální odpad (1) Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit (§ 17 odst. 2) a vybírat poplatek za komunální odpad (dále jen "poplatek") vznikající na jejím území. Poplatek nelze stanovit současně s místním poplatkem za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zvláštního zákona.25a) (2) Poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Jde-li o budovu, ve které vzniklo společenství vlastníků jednotek podle zvláštního zákona, je plátcem toto společenství. Plátce poplatek rozúčtuje na jednotlivé poplatníky. (3) Správu poplatku vykonává obec, která ho ve svém územním obvodu zavedla. (4) Neuhradí-li poplatník plátci poplatek včas nebo ve správné výši, oznámí plátce tuto skutečnost obci, která na základě toho vyměří poplatek platebním výměrem. (5) Maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem rozvržených na jednotlivé poplatníky podle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé nemovitosti nebo podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu. V poplatku mohou být promítnuty i náklady spojené s pronájmem nádob určených k odkládání odpadu. Poplatek je příjmem obce.

V ČR (viz Kotoulová, 2002):

třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů: http://www.enviweb.cz/?a=6e85444&id=35531&sec=odpady&part=clanek

PET lahve

Srovnání různých obalů pro nápoje

Zákon o odpadech vyčleňuje některé typy odpadů jako tzv. vybrané s odlišným režimem:

Pro účely tohoto zákona se vybranými výrobky, vybranými odpady a vybranými zařízeními rozumí a) PCB vymezené v § 26 a zařízení je obsahující, b) odpadní oleje, c) baterie a akumulátory, d) kaly z čistíren odpadních vod, e) odpady z výroby oxidu titaničitého, f) odpady azbestu, g) autovraky.

Na celostátní úrovni jsou data dostupná v těchto zdrojích: