PRINCIPY PRÁVNÍHO MYŠLENÍ VĚC PŘIROZENOPRÁVNÍ Snímky slouží k orientaci posluchačů přednášek a k činění si poznámek. Nenahrazují přednášky, učebnice ani cvičebnice. verze 1 (2007) © Ivo Telec, 2007 „Nezáleží tak na právu samém, ale na duchu, kterým ho necháme proniknouti.“ Bohuš Tomsa, O filosofické výchově právníka. čsp. Bratislava, 1, 1927, s. 399. TEMATICKÝ OBSAH n Vyšší moc a člověk v prostředí n Přirozené základy soukromého práva n Přirozené právo n Příklady mezinárodní a judikaturní n Uspořádání a poznání subjektivních přirozených práv ? n Důvody volby tématu n přirozené n mezinárodní (mezinárodněprávní, politické) n ústavní (ústavněprávní, politické) d- ČLOVĚK V PROSTŘEDÍ [ n Jedinec n součást životního prostředí = pojetí přirozené, odpovědně svobodné n prvek struktury společenských vztahů vč. jejich právní formy čili právních vztahů vč. občanskoprávních vztahů = pojetí sociálně filozofické nebo sociologické vč. teorie socialistického občanského práva s apriorně nadřazeným „zájmem společnosti“ nad odpovědnou svobodou jedince L PARADIGMA PRÁVA n Filozoficko antropologické = přirozená důstojnost osobnosti spojená s přirozenými lidskými právy, zákonitostmi světa a se silovým působením Vyšší moci sub specie aeternitatis n Sociálně filozofické nebo sociologické = vyrovnávání poměrů a zájmů = relativizovaný právní poměr stran MOC n Síla, vůle Vyšší moc subjektivní právo přirozené o o soukromá moc veřejná moc o o subjektivní právo subjektivní právo soukromé veřejné VYŠŠÍ MOC n Zdroj silového působení ve světě, nezávislý na politické či jiné lidské vůli „ať chceme, nebo nechceme“ Vyšší moc r nižší moc (lidská moc) n Zvláštní pojmový význam v závazkovém právu = nepředvídatelná a neodvratitelná okolnost, např. živelní pohroma E zánik závazku pro následnou nemožnost plnění (vis maior) PRÁVO n Objektivní přirozený řád veškerenstva (physis) n Lidskou vůlí společensky (pozemsky) stanovené nebo uznané pravidlo chování (thesis) PŘIROZENÉ ZÁKLADY SOUKROMÉHO PRÁVA n Platnost přirozených práv ü uznání neporušitelnosti přirozených práv člověka; preamb. LZPS ü slib ústavního soudce chránit neporušitelnost přirozených práv; čl. 85/2 Ú n Důsledky pro právo podústavní D důkaz logický a právně rétorický PŘIROZENÝ A PRÁVNÍ ŘÁD n Přirozený řád (na lidské vůli nezávislý) axiomatická soustava = netřeba dokazovat např. střídání ročních období n Právní řád (lidskou vůlí stanovený) např. zák. č. 54/1946 Sb., o letním čase PŘIROZENÉ A PŘIROZENOPRÁVNÍ n Přirozené = souladné s přirozenými světovými zákonitostmi a s důstojností lidského jedince i druhu n Přirozenoprávní = právní doktrína právně filozofická myšlenka (idea) součást právní ideologie různé myšlenky lišící se zdrojem přirozených práv nebo jejich poznatelností PŘIROZENÉ PRÁVO n Objektivní pojmový význam = přirozené světové zákonitosti (objektivní řád dějů) se zdrojem ve Vyšší moci, např. zákon rovnováhy (Gleichgewichtsgesetz) n Subjektivní pojmový význam = subjektivní vrozená přirozená práva každého člověka obsahově vyplývající z přirozených světových zákonitostí (přirozeného práva v objektivním právním smyslu) např. subjektivní přirozené právo osobnostní PŘIROZENÉ ZÁKONY n Láska (nikoli nenávist), Amor vincit omnia (Vergilius) kladné „nastavení“, absolutní hodnota n Zpětné působení; příčina a následek n Přitažlivost stejnorodosti, Simile gaudet simili n Tíha n Rovnováha; vyrovnání braní a dávání n Pohyb n Vznik a rozklad; koloběh aj. KTERÁ SUBJEKTIVNÍ PRÁVA JSOU PŘIROZENÁ? n Práva vrozená (angeborne Rechte), § 16 ABGB ipso facto z povahy osobnosti (ABGB) n přirozené právo osobnostní např. přirozené právo žít; žijeme bez ohledu na stát, kmen, rod, církev aj. společenské autority n jiná práva přirozené povahy r n Práva nabyvatelná (erwerbliche Rechte), § 18 ABGB PŘÍKLADY MEZINÁRODNÍ n Vrozené právo každé lidské bytosti na život uznané čl. 6 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (1966), č. 120/76 Sb. n Přirozené právo dítěte na život uznané čl. 6 (1) Úmluvy o právech dítěte (1989), č. 104/91 Sb. i n Přirozené právo národů užívat plně a svobodně jejich přírodního bohatství a zdrojů (inherent right) uznané čl. 25 Mezinárod. paktu o hospodář., sociál. a kultur. právech (1966); č. 120/1976 Sb. n Přirozené právo člena SN na individuální nebo kolektivní sebeobranu uznané čl. 51 Charty SN (1945); č. 30/47 Sb. PŘÍKLADY JUDIKATURNÍ n Přirozené právo porobeného národa na boj proti okupujícímu agresorovi, včetně odporu branného N ÚS č. 55/95 Sb. n Přirozené právo společenských organizací a spolků na vrácení majetkových práv N ÚS č. 24/97 Sb. RYS OSTROVID n Přirozené právo rysa na existenci v naší přírodě MŽP: záchranný program silně ohroženého druhu živočicha rysa ostrovida v České republice (1998) Zvíře y = živý tvor popř. jiná majetková hodnota, nežli věc nebo majetkové právo (o. z.) JUDIKATURA: POVAHA PRÁVA AUTORSKÉHO „1. Práva autorská se neodvozují od žádného zákonodárství, nýbrž čerpají svůj původ v právu přirozeném, které náleží každému jednotlivci k ochraně a užívání produktů své vlastní činnosti způsobem, který se mu líbí; zákon netvoří na prospěch autora nižádné právo, nýbrž slouží jen k ochraně a úpravě a modalit výkonu práva již existujícího, a to jednak v zájmu autorově, jednak v zájmu veřejnosti. A to je právě důsledek takového zásahu ve smyslu omezujícím, že po určitě době dílo připadne veřejnosti. d- i 2. S výjimkou legislativního omezení má autor literárního nebo uměleckého díla právo zabrániti každému neautorisovanému užívání: plnost jeho práv, obvykle shrnutá v právu edičním a výtvarném, existuje vždy nezávisle od zákonodárství a čím více věda přináší nové methody zužitkování, tím většího rozšíření musí být přiznáno ochraně.“ Rozh. smíšeného odvolacího dvora v Alexandrii z 13. 6. 1946, Droit d’auteur, 59, s. 130, čes. Soutěž a tvorba, 1947/3, s. 53 – 54. USPOŘÁDÁNÍ SUBJEKTIVNÍCH PŘIROZENÝCH PRÁV n Nezadatelné nabytí přirozených práv n Nezadatelná existence přirozených práv n Státem upravený výkon přirozených práv n Státem přiznaná ochrana přirozených práv POZNÁNÍ SUBJEKTIVNÍCH PŘIROZENÝCH PRÁV n Poznání citem ü právní cit (cit pro dobro a spravedlnost) vcítění se pomocí svědomí, metoda citové jurisprudence n Poznání zdravým rozumem ü povaha věci (Natur der Sache) ü míra všech věcí a následky věcí PRÁVNÍ CIT n Součást lidské osobnosti (ducha) (Rechtsempfinden) např. cit pro spravedlnost, cit pro rovnováhu subjektivních práv a obecných dober (Gleichgewichtsempfindung) = intuitivní zdroj právních pravd ZDRAVÝ ROZUM n Common sense = rozumovému poznání nadřazený praktický soud a hodnocení životní situace dle prožité zkušenosti (empirie) bez vlivu právně teoretických znalostí = intuitivní zdroj základních právních pravd n Rozumné očekávání (reasonable expectation) n Rozumné uspořádání poměrů „Osvícenství je vykročení člověka z jeho samým zaviněné nesvéprávnosti. Nesvéprávnost je neschopnost používat svůj vlastní rozum bez cizího vedení. Tato nesvéprávnost je zaviněna námi samými, když její příčinou není nedostatek rozumu, ale nedostatek rozhodnosti a odvahy používat ho bez cizího vedení. Sapere aude! Měj odvahu používat svůj vlastní rozum!, je tedy heslem osvícenství.“ Immanuel Kant, Odpověď na otázku: Co je to osvícenství?, 1730. Filos. čas., 41, 1993, č. 3, s. 381. Překl. Loužilův. LITERATURA Kadeřávek, Zákon přirozený základem zákonodárství lidského. Praha 1896. Pawlowský, Wýkladowé přirozeného práva. Praha 1801. i Telec, Chráněné statky osobnostní. Práv. rozhl., 2007/8. Přirozené právo osobnostní a jeho státní ochrana. Práv. rozhl. 2007/1. Přirozené základy soukromého práva. Brno (vyjde). Rozum a cit. Práv. rozhl., 2003/7. Věc přirozenoprávní. Právník, 2002/12. Použité snímky: Hesemann/Tóthová, Záhadné kruhy v obilí. Praha. B. r.^2 Pringleová, Kruhy v obilí. Největší záhada moderní doby. Praha 2001. Foto: Fryšava pod Žákovou horou, Morava, Česko 2006 Libavá, Morava, Česko 2006 Sloní ostrov, Siamský záliv, Thajsko 2549 (2006) %