9. Analýza rozptylu jednoduchého třídění 9.1. Motivace 9.2. Označení 9.3. Testování hypotézy o shodě středních hodnot 9.4. Testování hypotézy o shodě rozptylů a) Levenův test b) Bartlettův test 9.5. Post – hoc metody mnohonásobného porovnávání a) Tukeyova metoda b) Scheffého metoda 9.6. Plánované porovnávání - testování významnosti kontrastů 9.7. Porovnávání s kontrolou 9.8. Příklad: U čtyř odrůd brambor (označených symboly A, B, C, D) se zjišťovala celková hmotnost brambor vyrostlých vždy z jednoho trsu. Výsledky (v kg): odrůda hmotnost A 0,9 0,8 0,6 0,9 B 1,3 1,0 1,3 C 1,3 1,5 1,6 1,1 1,5 D 1,1 1,2 1,0 Na hladině významnosti 0,05 testujte hypotézu, že střední hodnota hmotnosti trsu brambor nezávisí na odrůdě. Zamítnete-li nulovou hypotézu, zjistěte, které dvojice odrůd se liší na hladině významnosti 0,05. Řešení: Data považujeme za realizace čtyř nezávislých náhodných výběrů ze čtyř normálních rozložení se stejným rozptylem. Testujeme hypotézu, že všechny čtyři střední hodnoty jsou stejné. n[1] = 4, n[2] = 3, n[3] = 5, n[4] = 3, n = 15, m[1.] = 0,8, m[2.] = 1,2, m[3.] = 1,4, m[4.] = 1,1, m[..] = 1,14, s[1]^2 = 0,02, s[2]^2 = 0,03, s[3]^2 = 0,04, s[4]^2 = 0,01, , f[E] = n – 4 = 11 S[T] = S[A] + S[E] = 0,816 + 0,3 = 1,116, f[T] = n – 1 = 14 Testová statistika: Kritický obor: . Protože testová statistika se realizuje v kritickém oboru, H[0] zamítáme na hladině významnosti 0,05. Výsledky zapíšeme do tabulky ANOVA: Zdroj variability Součet čtverců Stupně volnosti podíl F[A] skupiny S[A] = 0,816 f[A] = 3 S[A]/3 = 0,272 = 9,97 reziduální S[E] = 0,3 f[E] = 11 S[E]/11 = 0,02727 - celkový S[T] = 1,116 f[T] = 14 - - Nyní pomocí Scheffého metody zjistíme, které dvojice odrůd se liší na hladině významnosti 0,05. rovnost středních hodnot μ[k] a μ[l] zamítneme na hladině významnosti α, když . Srovnávané odrůdy Rozdíly Pravá strana vzorce A, B 0,4 0,41 A, C 0,6 0,36 A, D 0,3 0,41 B, C 0,2 0,40 B, D 0,1 0,44 C, D 0,3 0,40 Na hladině významnosti 0,05 se liší odrůdy A a C. 9.9. Význam předpokladů v analýze rozptylu