OBECNÉ VEKTOROVÉ PROSTORY SE SKALÁRNÍM SOUČINEM (Na úvod bych řekla, buďto celou definici skalárního součinu nebo jenom že je to zobrazení s určitými vlastnostmi a je jich mnoho ruzných, protože definici mají znát z přednášky, ponechám rozhodnutí na vás.) (V, +, ) vektorový prostor. Zobrazení -, - : V ×V R nazýváme skalární součin na V pokud toto zobrazení je: * pozitivně definitní ­ u, u 0 a u, u = 0 u = 0 * symetrické ­ u, v = v, u * lineární v první složce ­ a u + b v, w = a u, w + b v, w Každý skalární součin nám definuje normu jako u = u, u Příklady nejčastěji používaných skalárních součinu a norem: * klasický v Rn, norma sa nazýva Euklidovská a značit budeme u 2 * pro matice typu m × n A, B =(suma přes všechny i,j) aijbij, určuje tzv. Frobeniovu normu A F = A, A Vektory nazveme ortogonální (kolmé) pokud u, v = 0, množina vektoru je ortogonální (kolmá) pokud každá dvojice (ruzných vektoru) je ortogonální. (Poznámka: Je jasné, že ortogonální množina je tvořena lineárně nezávislými vektory ­ dukaz ve skriptech.) Příklad Určete zda podprostory matic typu 2 × 2 jsou na sebe kolmé V = Span A = 1 2 3 0 , B = 1 -1 0 0 W = Span C = 2 2 -2 5 Řešení: Stejně jako v minulé kapitole, stačí určit zda jsou na sebe kolmé vektory báze, tedy zda A je kolmé na C a B je kolmé na C. A, C = 2 + 4 - 6 + 0 = 0 B, C = 2 - 2 + 0 + 0 = 0 Podprostory jsou na sebe kolmé. Množina se nazývá ortonormální, pokud je ortogonální a u = 1 pro každý vektor množiny. Čtvercová matice se nazývá ortogonální, pokud její sloupce tvoří ortonormální množinu. Příklad Určete zda matice A je ortogonální. 1 A = 1 3 - 1 2 - 1 6 1 3 1 2 - 1 6 1 3 0 2 6 Řešení: A = v1 v2 v3 v1, v2 = 1 3 (- 1 2 )+ 1 3 1 2 + 1 3 0 = 0 ­ podobně spočítáme zvyšné dvojice, které jsou taky kolmé. v1 = ( 1 3 )2 + ( 1 3 )2 + ( 1 3 )2 = 1 ­ opět stejným zpusobem dopočítejte délky ostatních vektoru, které jsou tak rovny 1. Matice je ortogonální. Nechť V je vektorový prostor se skalárním součinem a W jeho podprostor, = (u1, . . . , uk) je nějaká ortonormální báze podprostoru W, v V . Projekce vektoru v na podprostor W je vektor z podprostoru, který je nejblíže zadanému vektoru v a je to vektor p = a1u1 + . . . + akuk kde ai = v, ui . (je zadán jednoznačně, nakreslete obrázek jak to vypadá v R3) Příklad Najděte kolmou projekci vektoru v = (1, 2, 3) na podprostor W = Span (1, 0, 0), (0, 1, 0) Řešení: Ukažte, že (1, 0, 0), (0, 1, 0) je opravdu ortonormální báze, pak p = (1, 2, 3), (1, 0, 0) (1, 0, 0) + (1, 2, 3), (0, 1, 0) (0, 1, 0) = (1, 2, 0) Gram-Schmidtuv ortogonalizační proces ­ provádění libovolné báze na ortogonální (pak ortonormální) bázi. (Umožní nám počítat projekce i bez zadání ortonormální báze.) Nechť V = Span u1, . . . , uk , kde tyto vektory jsou lineárně nezávislé. Vytvoříme ortogonální množinu v1, . . . , vk tak, že Span v1, . . . , vk = V . * v1 = u1 * pro 1 < i k: vi = ui - ui,v1 v1,v1 v1 - . . . - ui,vi-1 vi-1,vi-1 vi-1 * všimněte si, že vektory vytváříme tak, aby byly kolmé na všechny předcházející ­ pomocí odečítání kolmých projekcí vektoru ui na podprostory generované jednotlivými vektory * normalizace ­ každý vektor podělíme jeho délkou wi = vi vi Příklad Převeďte bázi = {(0, 1, 1), (1, 0, 1), (1, 1, 0)} prostoru R3 na bázi ortonormální. Řešení: Budeme postupovat podle Gram-Schmidtova procesu: 2 ˇ v1 = (0, 1, 1) * v2 = (1, 0, 1)- (1,0,1),(0,1,1) (0,1,1),(0,1,1) (0, 1, 1) = (1, 0, 1)- 1 2 (0, 1, 1) = (1, -1 2, 1 2) * v3 = (1, 1, 0) - (1,1,0),(0,1,1) (0,1,1),(0,1,1) (0, 1, 1) - (1,1,0),(1,-1 2 , 1 2 ) (1,-1 2 , 1 2 ),(1,-1 2 , 1 2 ) (1, -1 2, 1 2) = (1, 1, 0) - 1 2 (0, 1, 1) - 1 3 (1, -1 2, 1 2) = (2 3, 2 3, -2 3) Teď ještě provedeme normalizaci: * w1 = (0,1,1) 1+1 = (0, 1 2 , 1 2 ) * w2 = (1,-1 2 , 1 2 ) 3 2 = ( 2 3, - 1 6, 1 6) * w3 = ( 2 3 , 2 3 ,-2 3 ) 4 3 = ( 3 3 , 3 3 , - 3 3 ) Příklad Určete kolmý prumět vektoru u = (0, 0, 7) na podprostor W generovaný vektory (1, 2, 1), (-2, 1, 1). Řešení: Nejdřív najdeme ortonormální bázi podprostoru: * v1 = (1, 2, 1) * v2 = (-2, 1, 1) - 1 6 (1, 2, 1) = (-13 6 , 4 6, 5 6) * w1 = (1,2,1) 1+4+1 = ( 1 6 , 2 6 , 1 6 ) * w2 = ( -13 6 , 4 6 ,5 6 ) 210 62 = ( -13 210 , 4 210 , 5 210 ) Teď vypočteme projekci: p = 7 6 ( 1 6 , 2 6 , 1 6 ) + 35 210 ( -13 210 , 4 210 , 5 210 ) = = (7 6, 14 6 , 7 6) + (-13 6 , 4 6, 5 6) = (-1, 3, 2) Taky mužeme určit vzdálenost vektoru u od podprostoru W, a to je přesně vzdálenost u od jeho projekce v(u, W) = u - p = (1, -3, 5) = 35 . A taky úhel mezi vektorem u a podprostorem W jako cos = p u = 2 7 . 3