Struktura složit#jších program#.
Rozhraní. D#di#nost.
Obsah
Objektové modelování reality ........................................................................................2
Kroky #ešení reálného problému na po#íta#i ............................................................................2
Vývoj software je proces... ....................................................................................................2
Celkový rámec vývoje SW ....................................................................................................2
Metodiky vývoje SW ...........................................................................................................3
Metodika typu "vodopád" .....................................................................................................3
Srovnání Java - Pascal ..........................................................................................................3
Organizace programových soubor# .........................................................................................3
Organizace zdrojových soubor# .............................................................................................4
Shromážd#ní informací o realit# ............................................................................................4
Jak zachytíme tyto informace ................................................................................................4
Modelování reality pomocí t#íd .............................................................................................4
Rozhraní ...................................................................................................................5
Rozhraní ...........................................................................................................................5
Co je rozhraní .....................................................................................................................5
Deklarace rozhraní ..............................................................................................................5
Implementace rozhraní .........................................................................................................6
Využití rozhraní ..................................................................................................................6
Dv# t#ídy implementující totéž rozhraní ..................................................................................6
D#di#nost ..................................................................................................................7
D#di#nost ..........................................................................................................................7
Terminologie d#di#nosti .......................................................................................................7
Jak zapisujeme d#d#ní .........................................................................................................7
D#di#nost a vlastnosti t#íd ....................................................................................................8
P#íklad .............................................................................................................................8
P#íklad - co tam bylo nového ................................................................................................9
Další p#íklad ......................................................................................................................9
Do t#etice - víceúrov#ová d#di#nost ..................................................................................... 10
Organizace t#íd do balík# ........................................................................................... 10
Zápis t#ídy do zdrojového souboru ....................................................................................... 10
Organizace t#íd do balík# ................................................................................................... 10
Balíky ............................................................................................................................. 10
P#íslušnost t#ídy k balíku ................................................................................................... 11
Deklarace import NázevT#ídy ............................................................................................. 12
Deklarace import názevbalíku.* ........................................................................................... 12
P#ístupová práva (viditelnost) ..................................................................................... 12
P#ístupová práva ............................................................................................................... 12
Granularita omezení p#ístupu .............................................................................................. 13
Typy omezení p#ístupu ...................................................................................................... 13
Kde jsou která omezení aplikovatelná? .................................................................................. 13
P#íklad - public ................................................................................................................ 14
P#íklad - protected ............................................................................................................ 14
P#íklad - p#átelský ............................................................................................................ 14
P#íklad - private ............................................................................................................... 15
Když si nevíte rady ............................................................................................................ 15
P#ístupová práva a umíst#ní deklarací do soubor# ................................................................... 16
1
Objektové modelování reality
* Kroky #ešení problému na po#íta#i - pár slov o SW inženýrství
Kroky #ešení reálného problému na po#íta#i
Generický (univerzální, obecný...) model postupu:
1. Zadání problému
2. Shromážd#ní informací o realit# a jejich analýza
3. Modelování reality na po#íta#i a implementace požadovaných operací nad modelovanou realitou
Vývoj software je proces...
(podle JS, SW inženýrství):
1. p#i n#mž jsou uživatelovy pot#eby
2. transformovány na požadavky na software,
3. tyto jsou transformovány na návrh,
4. návrh je implementován pomocí kódu,
5. kód je testován, dokumentován a certifikován pro opera#ní použití.
Celkový rámec vývoje SW
V tomto p#edm#tu nás z toho bude zajímat jen n#co a jen #áste#n#:
1. Specifikace (tj. zadání a jeho formalizace)
2. Vývoj (tj. návrh a vlastní programování)
3. #áste#n# Validace (z ní p#edevším testování)
ˇ
1. Specifikace SW: Je t#eba definovat funkcionalitu SW a opera#ní omezení.
2. Vývoj SW: Je t#eba vytvo#it SW, který spl#uje požadavky kladené ve specifikaci.
3. Validace SW: SW musí být validován (,,kolaudován"), aby bylo potvrzeno, že #eší práv# to, co
požaduje uživatel.
4. Evoluce SW: SW musí být dále rozvíjen, aby vyhov#l m#nícím se požadavk#m zákazníka.
Struktura složit#jších program#.
Rozhraní. D#di#nost.
2
Metodiky vývoje SW
Tyto generické modely jsou dále rozpracovávány do podoby konkrétních metodik.
Metodika (tvorby SW) je ucelený soubor inženýrských postup#, jak #ízeným zp#sobem, s
odhadnutelnou spot#ebou zdroj# dosp#t k použitelnému SW produktu.
N#které skupiny metodik:
* strukturovaná
* objektová
* ...
Metodika typu "vodopád"
Nevracím se nikdy o více jak jednu úrove# zp#t:
1. Analýza (Analysis)
2. Návrh (Design)
3. Implementace (Implementation)
4. Testování (Testing)
5. Nasazení (Deployment)
Nyní zp#t k Jav# a jednoduchým program#m...
Srovnání Java - Pascal
Co bude odlišné oproti dosavadním programátorským zkušenostem?
Struktura a rozsah programu:
Pascal program m#l jeden nebo více zdrojových soubor# (soubor = modul) tvo#enými jednotlivými
procedurami/fcemi, definicemi a deklaracemi (typ#, prom#nných...)
Java (a n#které další OO jazyky): program je obvykle tvo#en více soubory (soubor = popis jedné
t#ídy) tvo#enými deklaracemi metod a prom#nných (p#ípadn# dalších prvk#) t#chto t#íd.
Organizace programových soubor#
* v Pascalu: zdrojové (.pas [http://www.google.com/search?q=.pas]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=.pas]) soubory, výsledný
(jeden) spustitelný soubor (.exe [http://www.google.com/search?q=.exe]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=.exe]), resp. p#eložené kódy
jednotek (.tpu [http://www.google.com/search?q=.tpu]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=.tpu])
Struktura složit#jších program#.
Rozhraní. D#di#nost.
3
ˇ v Jav#: zdrojové (.java [http://www.google.com/search?q=.java]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=.java]) soubory, p#eložené
soubory v bajtkódu (.class [http://www.google.com/search?q=.class]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=.class]) - jeden z nich
spouštíme
Organizace zdrojových soubor#
v Pascalu nebyla (nutná)
v Jav# je nezbytná - zdrojové soubory organizujeme podle toho, ve kterých balících jsou t#ídy za#azeny
(p#eložené soubory se implicitn# ukládájí vedle zdrojových)
Shromážd#ní informací o realit#
Zjistíme, jaké typy objekt# se ve zkoumaném výseku reality vyskytují a které pot#ebujeme
* #lov#k, pes, veteriná#
Zjistíme a zachytíme vztahy mezi objekty našeho zájmu
* #lov#k-chovatel vlastní psa
Zjistíme, které #innosti objekty (akté#i, akto#i) provád#jí
* veteriná# psa o#kuje, pes št#ká, kousne #lov#ka...
Jak zachytíme tyto informace
Jak zachytíme tyto informace:
* neformálními prost#edky - tužkou na papí#e vlastními slovy v p#irozeném jazyce
* formáln# pomocí n#jakého vyjad#ovacího aparátu - nap#. grafického jazyka
* pomocí CASE nástroje p#ímo na po#íta#i
Zatím se p#idržíme neformálního zp#sobu...
Modelování reality pomocí t#íd
Ur#ení základních t#íd, tj.
skupin (kategorií) objekt#, které mají podobné vlastnosti/schopnosti:
* Person [http://www.google.com/search?q=Person]
Struktura složit#jších program#.
Rozhraní. D#di#nost.
4
http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=Person]
* Account [http://www.google.com/search?q=Account]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=Account]
* ...
Rozhraní
Rozhraní
V Jav#, na rozdíl od C++ neexistuje vícenásobná d#di#nost *
to nám ušet#í #adu komplikací
* ale je t#eba to n##ím nahradit
Pokud po t#íd# chceme, aby disponovala vlastnostmi z n#kolika r#zných množin (skupin), m#žeme ji
deklarovat tak, že
* implementuje více rozhraní
Co je rozhraní
* Rozhraní je vlastn# popis (specifikace) množiny vlastností, aniž bychom tyto vlastnosti ihned
implementovali Vlastnostmi zde rozumíme p#edevším metody.
* #íkáme, že ur#itá t#ída implementuje rozhraní, pokud implementuje (tedy má - p#ímo sama nebo
pod#dí) všechny vlastnosti (tj. metody), které jsou daným rozhraním p#edepsány.
* Javové rozhraní je tedy množina hlavi#ek metod ozna#ená identifikátorem - názvem rozhraní. (a
celých specifikací - tj. popisem, co p#esn# má metoda d#lat - vstupy/výstupy metody, její vedlešjí
efekty...)
Deklarace rozhraní
* Vypadá i umis#uje se do soubor# podobn# jako deklarace t#ídy
* Všechny metody v rozhraní musí být public
[http://www.google.com/search?q=public]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=public] a v hlavi#ce se to
ani nemusí uvád#t.
* T#la metod v deklaraci rozhraní se nepíší. (Metody v rozhraní tudíž vypadají velmi podobn# jako
abstraktní metody ve t#ídách, ale nemusím psát abstract.)
P#íklad deklarace rozhraní
Struktura složit#jších program#.
Rozhraní. D#di#nost.
5
public interface Informing {
void writeInfo();
}
Implementace rozhraní
P#íklad
public class Person implements Informing {
...
public void writeInfo() {
...
}
}
#teme: T#ída Person implementuje rozhraní Informing.
1. T#ída v hlavi#ce uvede implements NázevRozhraní
[http://www.google.com/search?q=implements NázevRozhraní ]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=implements NázevRozhraní
]
2. T#ída implementuje všechny metody p#edepsané rozhraním
Využití rozhraní
1. Pot#ebujeme-li u jisté prom#nné práv# jen funkcionalitu popsanou ur#itým rozhraním,
2. tuto prom#nnou m#žeme pak deklarovat jako typu rozhraní - ne p#ímo objektu, který rozhraní
implementuje.
P#íklad
Informing petr = new Person("Petr Novák", 1945);
petr.writeInfo(); // "petr" sta#í deklarovat jen jako Informing
// jiné metody než p#edepsané tímto intf.
// nepot#ebujeme!
Dv# t#ídy implementující totéž rozhraní
Totéž rozhraní m#že implementovat více t#íd, #asto konceptuáln# zcela nesouvisejících:
* Rozhraní Going ("jdoucí") implementují dv# t#ídy:
* Car (auto má schopnost "jít", tedy jet)
* Clock (hodiny také "jdou")
Viz p#íklad - projekt v BlueJ - car_clock
[http://www.google.com/search?q=car_clock]
Struktura složit#jších program#.
Rozhraní. D#di#nost.
6
http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=car_clock]
D#di#nost
D#di#nost
V realit# jsme #asto sv#dci toho, že t#ídy jsou podt#ídami jiných:
* tj. všechny objekty podt#ídy jsou zárove# objekty nadt#ídy, nap#. každý objekt typu (t#ídy)
ChovatelPsu [http://www.google.com/search?q=ChovatelPsu]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=ChovatelPsu] je sou#asn#
typu Clovek [http://www.google.com/search?q=Clovek]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=Clovek] nebo
* nap#. každý objekt typu (t#ídy) Pes [http://www.google.com/search?q=Pes]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=Pes] je sou#asn# typu
DomaciZvire [http://www.google.com/search?q=DomaciZvire]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=DomaciZvire] (alespo# v
našem výseku reality - existují i psi "nedomácí"...)
Podt#ída je tedy "zjemn#ním" nadt#ídy:
* p#ebírá její vlastnosti a zpravidla p#idává další, rozši#uje svou nadt#ídu/p#edka
V Jav# je každá uživatelem definovaná t#ída potomkem n#jaké jiné - neuvedeme-li p#edka explicitn#,
je p#edkem vestav#ná t#ída Object [http://www.google.com/search?q=Object]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=Object]
Terminologie d#di#nosti
Terminologie:
* Nadt#íd# (superclass) se také #íká "(bezprost#ední) p#edek", "rodi#ovská t#ída"
* Podt#íd# (subclass) se také #íká "(bezprost#ední) potomek", "dce#inná t#ída"
D#d#ní m#že mít i více "generací", nap#.
Person [http://www.google.com/search?q=Person]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=Person] <- Employee
[http://www.google.com/search?q=Employee]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=Employee] <- Manager
[http://www.google.com/search?q=Manager]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=Manager] (osoba je
rodi#ovskou t#ídou zam#stnance, ten je rodi#ovskou t#ídou manažera)
P#enesen# tedy p#edkem (nikoli bezprost#edním) manažera je #lov#k.
Jak zapisujeme d#d#ní
Klí#ovým slovem extends [http://www.google.com/search?q= extends ]
Struktura složit#jších program#.
Rozhraní. D#di#nost.
7
http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search= extends ]:
public class Employee extends Person {
... popis vlastností (prom#nných, metod...) zam#stnance navíc oproti #lov#ku...
}
D#di#nost a vlastnosti t#íd
Jak víme, t#ídy popisují skupiny objekt# podobných vlastností
T#ídy mohou mít tyto skupiny vlastností:
* Metody - procedury/funkce, které pracují (p#edevším) s objekty této t#ídy
* Prom#nné - pojmenované datové prvky (hodnoty) uchovávané v každém objektu této t#ídy
Vlastnosti jsou ve t#íd# "schované", tzv. zapouzd#ené (encapsulated)
T#ída p#ipomíná pascalský záznam (record), ten však zapouzd#uje jen prom#nné, nikoli metody.
D#di#nost (alespo# v javovém smyslu) znamená, že dce#inná t#ída (podt#ída, potomek)
* má všechny vlastnosti (metody, prom#nné) nadt#ídy
* + vlastnosti uvedené p#ímo v deklaraci podt#ídy
P#íklad
Cíl: vylepšit t#ídu Ucet [http://www.google.com/search?q=Ucet]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=Ucet]
Postup:
1. Zdokonalíme náš p#íklad s ú#tem tak, aby si ú#et "hlídal", kolik se z n#j p#evádí pen#z
2. Zdokonalenou verzi t#ídy Account [http://www.google.com/search?q=Account ]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=Account ]nazveme
CreditAccount [http://www.google.com/search?q=CreditAccount]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=CreditAccount]
P#íklad 1. P#íklad kompletního zdrojového kódu t#ídy
ke stažení zde
[http://www.fi.muni.cz/~tomp/java/ucebnice/javasrc/tomp/banka/KontokorentniUcet.java]
public class CreditAccount extends Account {
// private double balance; znovu neuvádíme
// ... zd#dí se z nadt#ídy/p#edka "Account"
Struktura složit#jších program#.
Rozhraní. D#di#nost.
8
// kolik mohu "jít do mínusu"
private double creditLimit;
public void add(double amount) {
if (balance + creditLimit + amount >= 0) {
// zavoláme p#vodní "neopatrnou" metodu
super.add(amount);
} else {
System.err.println("Nelze odebrat #ástku " + (-amount));
}
}
// public void writeInfo() ... zd#dí se
// public void transferTo(Account to, double amount) ... zd#dí se
// ... p#edpokládejme, že v t#íd# "Ucet" používáme variantu:
// add(-amount);
// to.add(amount);
// }
}
Vzorový zdroják sám o sob# nep#jde p#eložit, protože nemáme t#ídu, na níž závisí.
P#íklad - co tam bylo nového
* Klí#ové slovo extends [http://www.google.com/search?q=extends]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=extends] - zna#í, že t#ída
CreditAccount [http://www.google.com/search?q=CreditAccount]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=CreditAccount] je
potomkem/podt#ídou/rozší#ením/dce#innou t#ídou (subclass) t#ídy Account
[http://www.google.com/search?q=Account]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=Account].
* Konstrukce super.metoda(...);
[http://www.google.com/search?q=super.metoda(...);]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=super.metoda(...);] zna#í, že
je volána metoda rodi#ovské t#ídy/p#edka/nadt#ídy (superclass). Kdyby se nevolala p#ekrytá metoda,
super [http://www.google.com/search?q=super]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=super] by se neuvád#lo.
* V#tvení if() {...} else {...} [http://www.google.com/search?q=if()
{...} else {...}]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=if() {...} else {...}] - složené
závorky se používají k uzav#ení p#íkaz# do sekvence - ve smyslu pascalského begin/end.
Další p#íklad
Demoprojekt private_account
[http://www.google.com/search?q=private_account]
http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=privat
[e_account]:
* výchozí t#ída Account
* pod#díme do t#ídy PrivateAccount (osobní/privátní ú#et)
Struktura složit#jších program#.
Rozhraní. D#di#nost.
9
ˇ zde p#ibude nová vlastnost - prom#nná "vlastník" nesoucí odkaz na osobu vlastnící tento ú#et.
Do t#etice - víceúrov#ová d#di#nost
Neplést s vícenásobnou - více úrovn#mi myslíme #astou situaci, kdy ze t#ídy odvodíme podt#ídu, z ní
zase podt#ídu...
Demoprojekt checked_private_account
[http://www.google.com/search?q=checked_private_account]
http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=checke
[d_private_account]:
* výchozí t#ída Account (oby#ejný ú#et)
* pod#díme do t#ídy PrivateAccount (osobní/privátní ú#et)
* z ní pod#díme do t#ídy CheckedPrivateAccount (osobní ú#et s kontrolou minimálního
z#statku)
Organizace t#íd do balík#
Zápis t#ídy do zdrojového souboru
Soubor Person.java [http://www.google.com/search?q=erson.java]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=erson.java] bude obsahovat
(pozor na velká/malá písmena - v obsahu i názvu souboru):
public class Person {
... popis vlastností (prom#nných, metod...) osoby ...
}
public [http://www.google.com/search?q=public]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=public] zna#í, že t#ída je
"ve#ejn#" použitelná, tj. i mimo balík
Organizace t#íd do balík#
T#ídy zorganizujeme do balík#.
V balíku jsou vždy umíst#ny související t#ídy.
Co znamená související?
* t#ídy, jejichž objekty spolupracují
* t#ídy na podobné úrovni abstrakce
* t#ídy ze stejné #ásti reality
Balíky
Struktura složit#jších program#.
Rozhraní. D#di#nost.
10
Balíky obvykle organizujeme do hierarchií, nap#.:
* cz.muni.fi.pb162 [http://www.google.com/search?q=cz.muni.fi.pb162]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=cz.muni.fi.pb162]
* cz.muni.fi.pb162.banking
[http://www.google.com/search?q=cz.muni.fi.pb162.banking]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=cz.muni.fi.pb162.banking]
* cz.muni.fi.pb162.banking.credit
[http://www.google.com/search?q=cz.muni.fi.pb162.banking.credit]
http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=cz.muni.fi.pb162.banking.cr
[edit]
Neplatí však, že by
* t#ídy "dce#inného" balíku (nap#. cz.muni.fi.pb162.banking.credit)
* byly zárove# t#ídami balíku "rodi#ovského" (cz.muni.fi.pb162.banking
[http://www.google.com/search?q=cz.muni.fi.pb162.banking]
)!
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=cz.muni.fi.pb162.banking]!!
Hierarchie balík# má tedy význam spíše pro srozumitelnost a logické #len#ní.
P#íslušnost t#ídy k balíku
Deklarujeme ji syntaxí: package názevbalíku;
[http://www.google.com/search?q=package názevbalíku;]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=package názevbalíku;]
* Uvádíme obvykle jako první deklaraci v zdrojovém souboru;
* P#íslušnost k balíku musíme sou#asn# potvrdit správným umíst#ním zdrojového souboru do
adresá#ové struktury;
* nap#. zdrojový soubor t#ídy Person [http://www.google.com/search?q=Person]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=Person] umístíme do
podadresá#e cz\muni\fi\pb162
[http://www.google.com/search?q=cz\muni\fi\pb162]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=cz\muni\fi\pb162]
* Neuvedeme-li p#íslušnost k balíku, stane se t#ída sou#ástí implicitního balíku - to však nelze pro
jakékoli v#tší a/nebo znovupoužívané t#ídy #i dokonce programy doporu#it a zde nebude tolerováno!
Deklarace import NázevT#ídy
[http://www.google.com/search?q=import
NázevT#ídy]
http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:S
Struktura složit#jších program#.
Rozhraní. D#di#nost.
11
earch?search=import NázevT#ídy]
Deklarace import nesouvisí s d#d#ním, ale s organizací t#íd programu do balík#:
* Umožní odkazovat se v rámci kódu jedné t#ídy na ostatní t#ídy
* Syntaxe: import názevt#ídy; [http://www.google.com/search?q=import
názevt#ídy;] [http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=import
názevt#ídy;]
* kde názevt#ídy je uveden v#etn# názvu balíku
* Píšeme obvykle ihned po deklaraci p#íslušnosti k balíku (package názevbalíku;
[http://www.google.com/search?q=package názevbalíku;]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=package názevbalíku;])
Import není nutné deklarovat mezi t#ídami téhož balíku!
Deklarace import názevbalíku.*
[http://www.google.com/search?q=import
názevbalíku.*]
http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:S
[earch?search=import názevbalíku.*]
Pak lze používat všechny t#ídy z uvedeného balíku
Doporu#uje se "import s hv#zdi#kou" nepoužívat:
* jinak nevíme nikdy s jistotou, ze kterého balíku se daná t#ída použila;
* i profesionálové to však n#kdy používají :-)
* lze tolerovat tam, kde používáme z ur#itého balíku v#tšinu t#íd;
* v tomto úvodním kurzu v#tšinou tolerovat nebudeme!
"Hv#zdi#kou" nezp#ístupníme t#ídy z podbalík#, nap#.
* import cz.* [http://www.google.com/search?q=import cz.*]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=import cz.*] nezp#ístupní
t#ídu cz.muni.fi.pb162.Person
[http://www.google.com/search?q=cz.muni.fi.pb162.Person]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=cz.muni.fi.pb162.Person]
P#ístupová práva (viditelnost)
P#ístupová práva
Struktura složit#jších program#.
Rozhraní. D#di#nost.
12
P#ístup ke t#ídám i jejim prvk#m lze (podobn# jako nap#. v C++) regulovat:
* P#ístupem se rozumí jakékoli použití dané t#ídy, prvku...
* Omezení p#ístupu je kontrolováno hned p#i p#ekladu -> není-li p#ístup povolen, nelze program ani
p#eložit.
* Tímto zp#sobem lze regulovat p#ístup staticky, mezi celými t#ídami, nikoli pro jednotlivé objekty
* Jiný zp#sob zabezpe#ení p#edstavuje tzv. security manager, který lze aktivovat p#i spušt#ní JVM.
Granularita omezení p#ístupu
P#ístup je v Jav# regulován jednotliv# po prvcích
ne jako v C++ po blocích
Omezení p#ístupu je ur#eno uvedením jednoho z tzv. modifikátoru p#ístupu (access modifier) nebo
naopak neuvedením žádného.
Typy omezení p#ístupu
* Existují #ty#i možnosti:
* public [http://www.google.com/search?q=public]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=public] = ve#ejný
* protected [http://www.google.com/search?q=protected]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=protected] = chrán#ný
* modifikátor neuveden = #íká se lokální v balíku nebo chrán#ný v balíku nebo "p#átelský"
* private [http://www.google.com/search?q=private]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=private] = soukromý
Kde jsou která omezení aplikovatelná?
Pro t#ídy:
* ve#ejné - public
* neve#ejné - lokální v balíku
Pro vlastnosti t#íd = prom#nné/metody:
* ve#ejné - public
* chrán#né - protected
Struktura složit#jších program#.
Rozhraní. D#di#nost.
13
ˇ neve#ejné - lokální v balíku
* soukromé - private
P#íklad - public
[http://www.google.com/search?q=public]
http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:S
[earch?search=public]
public [http://www.google.com/search?q=public]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=public] => p#ístupné odevšad
public class Account {
...
}
t#ída Account [http://www.google.com/search?q=Account ]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=Account ]je ve#ejná = lze
nap#.
* vytvo#it objekt typu Account [http://www.google.com/search?q=Account]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=Account] i v metod# jiné
t#ídy
* deklarovat podt#ídu t#ídy Account [http://www.google.com/search?q=Account]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=Account] ve stejném i jiném
balíku
P#íklad - protected
[http://www.google.com/search?q=protected]
http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:S
[earch?search=protected]
protected [http://www.google.com/search?q=protected]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=protected] => p#ístupné jen z
podt#íd a ze t#íd stejného balíku
public class Account {
// chrán#ná prom#nná
protected float creditLimit;
}
používá se jak pro metody (velmi #asto), tak pro prom#nné (mén# #asto)
P#íklad - p#átelský
lokální v balíku = p#átelský=> p#ístupné jenze t#íd stejného balíku,už ale ne z podt#íd, jsou-li v jiném
balíku
Struktura složit#jších program#.
Rozhraní. D#di#nost.
14
public class Account {
Date created; // p#átelská prom#nná
}
* používá se spíše u prom#nných než metod, ale dost #asto se vyskytuje z lenosti programátora,
kterému se nechce psát protected [http://www.google.com/search?q=protected]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=protected]
* osobn# moc nedoporu#uji, protože svazuje p#ístupová práva s organizací do balík# (-> a ta se m#že
p#ece jen m#nit #ast#ji než nap#. vztah nadt#ída-podt#ída
[http://www.google.com/search?q=nadt#ída-podt#ída]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=nadt#ída-podt#ída].)
* Mohlo by mít význam, je-li práce rozd#lena na více lidí na jednom balíku pracuje jen jeden #lov#k pak
si m#že p#átelským p#ístupem chránit své neve#ejné prvky/t#ídy -> nesmí ovšem nikdo jiný chtít
mé t#ídy rozši#ovat a používat p#itom p#átelské prvky.
* Používá se relativn# #asto pro neve#ejné t#ídy definované v jednom zdrojovém souboru se t#ídou
ve#ejnou.
P#íklad - private
private [http://www.google.com/search?q=private]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=private] => p#ístupné jen v
rámci t#ídy, ani v podt#ídách - používá se #ast#ji pro prom#nné než metody
ozna#ením private prvek zneviditelníme i p#ípadným podt#ídám!
public class Account {
private String owner;
...
}
* prom#nná owner [http://www.google.com/search?q=owner]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=owner] je soukromá = nelze
k ní p#ímo p#istoupit ani v podt#íd# - je tedy t#eba zp#ístupnit prom#nnou pro "vn#jší" pot#eby
jinak, nap#.
* p#ístupovými metodami setOwner(String m)
[http://www.google.com/search?q=setOwner(String m)]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=setOwner(String m)] a
String getOwner() [http://www.google.com/search?q=String getOwner()]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=String getOwner()]
Když si nevíte rady
Nastavení p#ístupových práv k t#íd# pomocí modifikátor# se d#je na úrovni t#íd, tj. vztahuje se pak na
všechny objekty p#íslušné t#ídy i na její statické vlastnosti (prom#nné, metody) atd.
Nastavení musí vycházet z povahy doty#né prom#nné #i metody.
Nevíme-li si rady, jaká práva p#id#lit, #ídíme se následujícím:
Struktura složit#jších program#.
Rozhraní. D#di#nost.
15
ˇ metoda by m#la být public [http://www.google.com/search?q=public]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=public], je-li užite#ná i
mimo t#ídu #i balík - "navenek"
* jinak protected [http://www.google.com/search?q=protected]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=protected]
* máme-li záruku, že metoda bude v p#ípadných podt#ídách nepot#ebná, m#že být private
[http://www.google.com/search?q=private]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=private] - ale kdy tu záruku
máme???
* prom#nná by m#la být private [http://www.google.com/search?q=private]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=private], nebo protected
[http://www.google.com/search?q=protected]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=protected], je-li pot#eba
p#ímý p#ístup v podt#íd#
* tém## nikdy bychom nem#li deklarovat prom#nné jako public
[http://www.google.com/search?q=public]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=public]!
P#ístupová práva a umíst#ní deklarací do soubor#
* T#ídy deklarované jako ve#ejné (public [http://www.google.com/search?q=public]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=public]) musí být umíst#né
do soubor# s názvem totožným s názvem t#ídy (+p#ípona .java
[http://www.google.com/search?q=.java]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=.java]) i na systémech
Windows (v#. velikosti písmen)
* krom# takové t#ídy však m#že být v tomtéž souboru i libovolný po#et deklarací neve#ejných t#íd
* private [http://www.google.com/search?q=private]
[http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:Search?search=private] nemají význam, ale
p#átelské ano
Struktura složit#jších program#.
Rozhraní. D#di#nost.
16