IBOOO Úvod do informatiky — príklady na procvičení Sada 4 — Řešení Upozornění Vzorová řešení dostáváte k dispozici, abyste mohli zkontrolovat správnost svých řešení. Můžete je použít i jako návody k řešení jednotlivých příkladů tak, že je budete číst po částech a budete se snažit další krok provést vždy sami. Příklady ztratí veškerý svůj smysl, pokud se je budete učit jako básničku. Snažte se nad nimi přemýšlet a vyřešit je sami, než se podíváte do vzorových řešení. Téma Vlastnosti funkcí. Mohutnost množin. Důkazové techniky. Příklad 1. Pro následující množiny A a. B rozhodněte, které tvrzení z \A\ = \B\, \A\ < \B\, \A\ > \B\ platí, a své tvrzení dokažte. a) A je množina všech sudých přirozených čísel, i? je množina všech lichých celých čísel. b) Nechť m,n G No- A je množina všech přirozených čísel větších než m, B je množina všech přirozených čísel větších než n. c) Nechť m,nGNo, m 0, potom z = 2n+ 1 pro nějaké n G No a tedy z = /(4n), tedy z je obrazem nějakého prvku z A ve funkci /. Případ, kdy z < 0 dokončete analogicky sami. b) Platí \A\ = \B\. Bez újmy na obecnosti předpokládejme, že m < n. Definujme funkci / : A —► B předpisem f(x) = x + n — m. Důkaz, že / je bijekce, je snadný. Proveďte jej detailně sami. Dobře si promyslete, jak by důkaz vypadal, kdybychom předpokládali m > n. c) Platí \A\ < \B\. Zde si dovolíme luxus a prohlásíme, že tvrzení je zřejmé, protože A je množina konečná, zatímco B je množina nekonečná. Pokud bychom tvrzení chtěli dokázat na úrovni funkcí, potom příslušná injekce by byla podobná funkci z předchozího příkladu. Dále bychom sporem dokázali, že neexistuje surjektivní funkce z A do B. Důkaz si vyzkoušejte. d) Platí \A\ = \B\. Definujme funkci / : A —► B předpisem f(n) = pn, kde pn je n-té liché prvočíslo. Protože jediným prvočíslem, které není liché, je číslo 2, a protože platí tvrzení z nápovědy, je funkce / dobře definovaná pro každé n. Důkaz, že / je bijekce je opět snadný. Proveďte jej detailně sami. Důkaz tvrzení z nápovědy lze nalézt v literatuře. e) Platí \A\ = \B\. Definujme funkci / : A —► B následovně: f = {(n2,n3) \neN0} Důkaz, že / je bijekce bude podobný jako pro první dvojici množin A a B. Nechť x, y G A, x ^ y. Potom z definice A existují m, n E No, m ^ n takové, že x = m2 a y = n2. Potom z definice / platí f (x) = m3 a f (y) = n3, takže f (x) ^ f(y)-Funkce / je injektivní. Nechť z E B. Potom z definice B existuje n E No takové, že y = n3. Přitom jistě platí, že n2 E A, takže f (n2) = n3 = y. Funkce / je surjektivní. f) Platí \A\ = \B\, důkaz však nebude tak přímočarý jako v předchozím příkladě. Využijeme následující tvrzení. Nechť f\ : X —► Y, J2 : Y —► Z jsou bijekce. Potom jsou bijekcemi i f\~ a /2 °/i- Tato tvrzení jste v podstatě dokazovali na písemce. Pokud se vám důkaz stále nedaří, jistě jej naleznete v literatuře. Nejprve si uvědomme, žen2 + l = (—n)2 + l pro všechna n E Z, ale n3 + l ^ (—n)3 + l pro žádné n E Z, n ^ 0. Z první rovnosti plyne, že B = {n2 + 1 | n E No}. Definujme funkce / : Z —► A a g : No —► B předpisy f(n) = n3 + 1, n E Z g (n) = n2 + 1, n E No Obě funkce / i g jsou bijektivní. Detailně to dokažte. Dále víme (z přednášky), že existuje bijekce h : Z —► No- Najděte ji. Nápověda: Funkce z přednášky nepovažuje nulu za přirozené číslo, je však možné ji snadno upravit. Dokažte, že upravená funkce je bijekce. Nyní g o h o /_1 je hledaná bijekce z A do B. g) Platí \A\ = \B\. Důkaz je zcela analogický jako v případě e). h) Platí \A\ < \B\. Injekcí, která potvrzuje, že \A\ < \B\, je funkce / : A —► B definovaná předpisem f(n) = (n + 2)_1. Důkaz, že nerovnost je striktní, zde neuvedeme, neboť lze nalézt v mnohé literatuře. 2 Příklad 2. a) Dokažte, že pro každé n E No, n > 1, existuje m G No takové, že 2m — 1 > n. b) Dokažte, že pro každé n E No, n > 1, existuje m G No takové, že 2m — 1 < n. c) Dokažte, že pro každé n E No, n > 1, existuje m G No takové, že 2m — 1 = n. Řešení a) Budeme dokazovat silnější tvrzení: pro každé n E No, n > 1, platí 2n — 1 > n. Pro každé n tedy řekneme, jak vypadá vhodné m, čímž potvrdíme jeho existenci. K důkazu silnějšího tvrzení použijeme indukci. Základní krok. Pro n = 2 tvrzení platí, protože 3 > 2. Indukční krok. Nechť pro nějaké n G No, n > 1, platí 2n — 1 > n. (Toto je indukční předpoklad.) Tedy platí 2n > n + 1. Potom 2n+i -i = 2-2n -l>2(n + l)-l = 2n+l>n+l První nerovnost plyne z indukčního předpokladu. Druhá nerovnost platí, protože n > 0. Nyní dokažte, že pro každé n E No existuje m G No takové, že 2m — 1 > n. Jedná se tedy o zobecnění původního tvrzení, neklademe zvláštní požadavky na číslo n. Nápověda: zvolte vhodné silnější tvrzení. b) Toto tvrzení je triviální a věřím, že se jej nikdo nepokusil dokázat indukcí. Pro každé n E No, n > 1, totiž můžeme položit m = 0 a bude platit 2° - 1 = 0 < 1 < n Je možné toto tvrzení zobecnit jako v předchozím případě? c) Toto tvrzení neplatí. Například pro n = 4 vhodné m neexistuje. 3