IB111
Programování a algoritmizace
Úvod do programování
(v jazyce C/C++)
Syntaxe programu
 Program je tvořen posloupnost funkcí (vnořovat však funkce nelze),
nejprve se volá funkce main()
#include <hlavicka.h>
typ_vysledku jmeno_funce()
{
deklarace lokálních proměnných
příkazy
return hodnota;
}
int main(int argc, char **argv)
{
...
return 0;
}
Proměnné
 Typ jméno1, jmeno2, ... ;
 int a,b,c;
 Globální, lokální, static. Parametry funkce. Volání funkce.
int x=1;
static int y=2;
int fce(int p)
{
int a=3;
static int b=4;
a = b + x +y + p; y=a; b=a; p=a;
return a;
}
Typy dat ­ jednoduché typy
 char
 Znak, malé celé číslo, 8-bitů, unsigned vs. signed.
 short, int, long, long long
 Celé číslo, unsigned vs. signed
 float, double, long double
 Desetinné číslo (plovoucí řád)
 void
 Žádný specifický typ.
 Funkce vracející void je vlastně procedura.
 Pole
 int pole[10];
 Prvky s indexem 0 až 9
 3 prvek (tj. s indexem 2) značíme pole[2]
 Ukazatel
 int *ukazatel;
 Př: int a=1, b=2;
ukazatel = &a;
b = *ukazatel;
Typy dat ­ složené typy
1 2 n/a
1 2 003d2e34
1 1 003d2e34
int a int b int *ukazatel;
Typy dat - složené
 Struktura ­ záznam
 struct student {
int vek;
float studijni_prumer;
char jmeno[30];
} st, *uk_st;
 st.vek=22; st.studijni_prumer=1.12;
strcpy (st.jmeno, "Jan Kos");
 uk_st = &st; uk_st ->vek=23;
 struct student prvaci[100]; prvaci[0].vek=25;
Konstanty
 Celá čísla
 Dekadicky: a = 15;
 Hexadecimálně: a = 0xF;
 Desetinná čísla
 Desetinná tečka: f = .15;
 Exponenciální forma: f = 2.1e10;
 Znaky
 V apostrofech: c = `a';
 Speciální znaky: c = `\n'; c = `\\'; c = `\"';
 Řetězec
 V uvozovkách: strcpy(string,"constant" );
 Ukončeno bytem 0.
Funkce
 Př: int plus(int x,int y) Př: float pi()
{ return x+y; } { return 3.14; }
 Parametry
 Pevný počet a stanovené typy
 Je možné specifikovat i proměnné parametry, např. viz printf
 Funkce bez parametrů ­ uvedeme void
 Volání funkce
 Počet a typ parametrů musí souhlasit
 I funkci bez parametrů musíme volat s (). Př: x = pi();
 Návratovou hodnotu nemusíme použít
 Parametry se předávají hodnotou
 Pokud je modifikujeme ve funkce, jejich hodnota se zpět do volající funkce
NEPŘENESOU
Přiřazovací příkaz
 Výraz ukončený středníkem
 Př: a = 1;
a = b;
a = b+1;
a = b = 0;
a = funkce1() + funkce2();
 Kombinované přiřazení
 += -= *= /= %= &= |= ^= <<= >>=
 ++ a ­
 x++ znamená x = x + 1 ale výsledkem výrazu je původní
hodnota
 ++x znamená x = x + 1 ale výsledkem výrazu je nová hodnota
Inicializace proměnných
 Proměnné můžeme inicializovat rovnou
při deklaraci
 int a = 10;
 int pole[] = { 0, 1, 2, 3, 4};
 char *tyden = {"pondělí", "úterý", "středa",
"čtvrtek", "pátek", "sobota", "neděle"};
 Neinicializované lokální proměnné obsahují
náhodná data
 Špatný příklad: int *p; *p=10;
Výrazy - operátory
 Základní aritmetické
 + (sčítání)
 - (odčítání)
 / (dělení)
 * (násobení)
 % (zbytek po dělení)
 Př: a = ((b+1)*(c-1))/2
Výrazy - operátory
 Bitové operace
 & - bitové AND
 | - bitové OR
 ^ - bitové XOR
 ~ - bitové NOT
 >> a << - bitové posuny
 Př: if (flags & 8) printf("Bit 3 nastaven");
 Logické operace
 && - logické AND
 || - logické OR
 ! ­ logické NOT
 Př: if (((a==1)&&(b<5))||(x==10)) ok=1;
Výrazy - specialitky
 x, y;
 Po vyhodnocení x se vyhodnotí y, výsledkem výrazu je y
 x?y:z
 Pokud se x vyhodnotí jako pravda, výraz se vyhodnotí jako y,
jinak jako z
 Pravidla vyhodnocování
 x && y ­ pokud se x vyhodnotí jako nepravda, y se dále
nevyhodnocuje
 x || y ­ pokud se x vyhodnotí jako pravda, y se dále
nevyhodnocuje
 Toto může být důležité pro vedlejší efekty výrazů
 Př: if ( x == y || z++ ) ­ nevíme, zda se z++ provede...
Podmíněný příkaz
 if (výraz) příkaz;
 If (výraz) příkaz; else příkaz;
 Př: if (znamka <=3) printf("PASS");
if (znamka<=3)
{ predmety++; printf("PASS"); }
else domaci_vezeni();
Násobné větvení
 switch, case, break
 Př: switch(známka) {
case 1: printf("výborně"); break;
case 2: printf("chvalitebně"); break;
case 3: printf("dobře"); break;
case 4: printf("dostatečně"); break;
case 5: printf("nedostatečně"); break;
default: printf("neznámé hodnocení");
break;
Cyklus while
 while (výraz) příkaz
 do příkaz while (výraz);
 Př: do {
zbyva = pracuj();
printf("*");
} while(zbyva >0);
Cyklus for
 for (inicializace;podmínka;inkrement)
 Př: for(i=0;i<10;i++)
printf(".");
 Př: for (p=head;p!=NULL;p=p->next)
printf("%s",p->name);
 Ekvivant inicializace;
while (podmínka); {
příkaz;
inkrement; }
 break a continue
Skok goto
 goto návěští;
 Př: a1 = malloc (1000);
if (a1 == NULL) goto konec;
...
konec: ....
Řetězce
 C/C++ nezná řetezce
 Používá se nulou zakončené pole znaků
 Př: char jmeno [10];
strcpy (jmeno, "Jaroslav");
strcpy (jmeno, "Jan");
J a r o s l a v \0 ?
J a n \0 s l a v \0 ?
Řetězce
 Zapisujeme jako "string", nulové
zakončení se přidává automaticky
 char jmeno [] = "Jan" :
 char *prijmeni = "Kos":
 Knihovní funkce
 strcpy, strcat, strcmp, strchr, sprintf, ...
s t r i n g \0
J a n \0
J a n \0
Oblíbené chyby
 Přebytečný středník
 for (i=1;i<10;i++);
 Přiřazení místo porovnání
 if (x=1) ...
 Přehozené parametry funkcí
 strcpy ("Jan",jmeno);
 Neinicializované promměnné
 char *prijmeni; strcpy(prijmeni,"Kos");
 Chybějící break u předchozího case (u
konstrukce SWITCH)
Příští přednáška
 Následuje cvičení v B311 v 14:00
 Příští přednáška 6.10.2009
v B410 od 12:00