IV064 Informační společnost 19. října 2009 Organizace práce a produktivita Změny * ve struktuře ekonomiky, * v povaze práce, * v nabídce nových volných míst * v potřebách vzdělání a další průpravy. Nerovnoměrná distribuce práce * společenská, * geografická, * mezi pohlavími, * mezi etnickými skupinami. Různost v přístupu * k práci pro obživu, * k práci pro peníze, * k práci pro zábavu, * k práci, která člověka zcela vytíží, * k duševně náročné práci. Sociální mobilita a změny * Rozdíly příjmových skupin, * přesuny mezi skupinami. Chudé vrstvy * bez práce, * bez příjmu, * bez vzdělání a zdravotní péče, * bez lepších vyhlídek. Reichovy kategorie pracovníků * Symboličtí analytikové * Rutinní provozní služby * Osobní služby (Reich: Dílo národů) Symboličtí analytikové * vědci, výzkumníci a vývojoví pracovníci, * návrháři a konstruktéři, * softwaroví inženýři, * vedoucí pro styk s veřejností, * investiční bankéři, * obchodní stratégové, * firemní konzultanti, * právníci. Znalostní kapitál * Znalosti, které se v organizaci používají pro získání konkurenční výhody: * výzkum, * vývoj, * návrh (design), * přizpůsobování zboží a služeb. ,,Viditelná ruka" organizačních a informačních vazeb * Potřeba --- * manažerů, * sekretářek, * úředníků, * písařek, * techniků. Sekretářská profese * psací stroj (cca 1870), * telefon (cca 1920), * diktafon (cca 1940), * xerox (1950). Nové technologie: Kancelářské informační systémy * Zpracování dat původně jen pro rutinní úlohy (např. výplaty), * pronikání do kanceláře v podobě editoru, tabulkových kalkulátorů, atd., * původně motivováno automatizací, * později se vyvinulo jako služba pracovníkům. Kancelářské systémy * telefon * elektronická pošta * osobní organizátor * zpracování textů * tabulkové kalkulátory * databáze * podnikové informační systémy * využití komerčních on-line služeb * tisk * konferenční setkání Opodstatnění nákladů * Počty pracovníků, * aplikace zpracovávající data eliminovaly řadu kancelářských pracovníků, * textové editory redukovaly potřebné počty písařek, * PC a kancelářské systémy pozvolna redukují kancelářský personál. Kancelářská produktivita * Během 70. let růst produktivity práce odhadován na 4 % ročně. * V 1980 se objevují odhady, že kolem 15 % veškerých pracovních nákladů bude ušetřeno díky novým technologiím. * Skutečné tempo růstu ovlivňuje návratnost investic. Praktické problémy * Růst, nikoli pokles počtu kancelářských pracovníků, * nikoli nárůst uvnitř firem, ale hlavně nové firmy, * nejednoznačné určení produktivity, * nejednoznačná nebo složitě zachytitelná kvantifikace výkonu, * velká rozmanitost kancelářských činností (od ředitelů po poslíčky). Růst počtu manažerských míst Růst administrativy podle druhu činnosti Změna struktury zaměstnanosti v pojišťovně po zavedení IT Zaměstnanost v odbytu podle druhu činnosti Administrativní zaměstnanci podle druhu činnosti Podíl manažerských míst podle druhu činnosti Produktivita práce v období 1960--1995 Investice do IT a zpomalení růstu produktivity Source: Greenwood, 1996 Efekt dynama * Vysvětlení paradoxu produktivity jako akumulační fáze * Analogie s průmyslovou revolucí * Zařízení jsou z počátku drahá a nedokonalá * Počítače tu však jsou již 40 let * Je Internet očekávaná kvalitativní změna? Růst produktivity v 90. letech? ... vysvětlitelný plně jen růstem produktivity výroby počítačů? Source: Gordon, 1999 Reálné a nominální investice do IT Source: Brynjolfsson, 1997 Data o produktivitě v období elektrifikace Investice do zařízení IT Celkový a mezní přínos síťového produktu Source: Gordon, 1999 Charakter šíření nových produktů Zdroj: The Economy at the Speed of Light; Federal Reserve Bank of Dallas, 1996 Investice do počítačů a možná negativní společenská návratnost? * Exploze internetu a Webu by měla přidávat hodnotu investicím do IT * Dochází k duplikaci elektronické informace a informace na papíře * IT investice často jen redistribuují hodnoty, ale nevytváří nové * Počítače mohou často jen duplikovat existující lidskou sílu * Vyšší úroveň technologie nemusí znamenat vyšší kvalitu výstupu Stahuje novou verzi počítačové hry Posílá e-mail spolužákovi ze školy Hledá na webu poslední módní hity Ukládá bookmark na pornostránku Ekonomové zkoumají, proč počítače nezvýšily produktivitu Produktivita * Produktivita = vyrobené statky za časovou jednotku * Základní parametr ovlivňující výši reálných mezd (rychlejší růst mezd omezuje generovaný zisk) * Celkový ekonomický výstup je dán kombinací růstu produktivity a objemu trhu práce * Produktivita je určujícím faktorem životní úrovně (ekonomický důchod je roven produkci) Teorie ekonomického růstu * Několik desetiletí obecně uznávaný model: Robert Solow, 1956 * Růst téměř nezávisí na konkrétní ekonomické politice, * práce a kapitál nestačí k vysvětlení růstu, * technický pokrok je podstatným dalším faktorem, bez kterého je růst pouze navyšováním objemu práce a kapitálu nevysvětlitelný. * Technologický pokrok sám o sobě není přímo ovlivněný monetární nebo fiskální politikou. Determinanty produktivity * Fyzický kapitál ­ stroje, zařízení, budovy * Suroviny * Technologické znalosti ­ úroveň porozumění světu, znalost nejlepších způsobů využití omezených zdrojů při výrobě statků Solowův model * Produkční funkce Y = F (K, L, a), Y ­ výstupní produkce (HDP) K ­ kapitál, L ­ práce, a ­ technický pokrok. * Podstatnou vlastností je velmi malá závislost výstupu na změně ekonomické politiky Limitující faktory tempa růstu * Rychlý růst omezuje míru nezaměstnanosti * Např. v parametrech ekonomiky USA pokles míry nezaměstnanosti o 1 % odpovídá zhruba 0,5% růstu HDP; * Růst 4 % ročně snižuje nezaměstanost o 1,1 % ročně, tj. velmi rychle na nulu. * Důsledkem je růst inflace a zpomalení růstu. * Dlouhodobé tempo růstu odtud vychází velmi nízké (efekty řádu 0,1 % ročního růstu). Mankiwův-Romerův-Weilův model * Doplnění lidského kapitálu (vzdělání atd.) do Solowova modelu * Návratnost investic do lidského kapitálu je odhadována faktorem 0,45 (zatímco Solowovu modelu by odpovídalo zhruba 0,30) * Investice do vzdělání podporují růst a ten zpětně investice do vzdělání ­ efekt ,,klesajících výnosů" se snižuje. Determinanty produktivity * Fyzický kapitál ­ stroje, zařízení, budovy * Lidský kapitál (znalosti a schopnosti pracovních sil) ­ transformace znalostí o světě do kvalifikace pracovní síly * Suroviny * Technické (technologické) znalosti ­ úroveň porozumění světu, znalost nejlepších způsobů využití omezených zdrojů při výrobě statků * Produkční funkce jako produkce výstupu v závislosti na množství práce, fyzického kapitálu, lidského kapitálu, surovin a technického pokroku: Y = A F(L, K, H, N) Růst během let jako důsledek zvýšení investic o 3 % HDP Zdroj: J. Bradford DeLong Paul Romer: Endogenní růst * Úzká verze: růst je generován investicemi do výzkumu a vývoje ­ zvýšení investic do výzkumu a vývoje generuje 50% návratnost ve zvýšení HDP * Širší verze: velká část pokroku v technologiích je generována prací s novými nástroji; část vzdělání a průpravy pracovní síly je získávána přímo používáním technologií * Růst spojen s rozsahem lidského kapitálu, zároveň až 30% návratnost generických investic do zařízení technologií. Zdroje endogenního růstu * Objevy se liší od jiných vstupů tím, že je může využívat více lidí současně (nerivalitní statek). * Fyzické artefakty či aktivity lze replikovaně odvozovat ze znalostí. * Technický pokrok je důsledkem lidské aktivity (věci ,,se jen tak nepřihodí) ­ je to důsledek pokusů, hledání nových příležitostí, atd. * Jednotlivci a firmy ovládají části trhu a získávají rentu z monopolu (Schumpeterova role monopolu jako motivačního procesu inovací) ­ význam omezeného uplatňování autorských práv v rozvojových zemích. Možný dopad investic ve výši 3 % HDP na růst Model Období: 1 rok 5 let 20 let Solow 0,28 % 0,24 % 0,17 % Rozšířený Solowův model 0,43 % 0,40 % 0,34 % Úzký endogenní růst 0,68 % 0,56 % 0,46 % Široký endogenní růst 0,74 % 0,61 % 0,53 % Zdroj: J. Bradford DeLong Rozdílné důsledky * Účinnost daňových opatření podporujících investice * Účinnost investic do infrastruktury * Účinnost investic do výzkumu * Vyrovnaný rozpočet nebo stimulace růstu? ,,Nová ekonomika"? Projevují se účinky nasazeni IT a Internetu? Konkrétněji - pozorujeme * vyšší trend ekonomického růstu v důsledku uplatnění efektivnějších mechanismů činností založené na informačních a komunikačních technologiích (IT nebo ITC), * ovlivnění cyklických procesů vlivem snížení přirozené míry nezaměstnanosti souhrou stláčení inflace díky efektům ICT a toho, že globální konkurence drží inflaci ve mzdách pod kontrolou, * zdrojem růstu rostoucí výnosy ze síťových efektů a externalit? Růst produktivity v USA Růst produktivity v USA Zdroj: Nordhaus, 2005 Měření příspěvku IT k růstu produktivity * Oliner a Sichel, únor 2000: nově klasifikované statistické údaje, * použit Solowův model růstu s faktorizací jednotlivých příspěvků technologického pokroku (hardware, software, komunikace), * výsledkem je průkazný podíl ICT na 2/3 nárůstu produktivity na konci 90. let. Podíl IT na růstu produktivity v druhé polovině 90. let Přínos Internetu * Olinerova a Sichelova studie nezahrnuje ještě efekty Internetu. * Empirická studie (Choi, Laibson, Metrick, září 2000) srovnávající finanční obchodování vzorku 100 000 účastníků: - stochasticky klesající transakční náklady, - během 18 měsíců se obrat zvýšil o 50 %, - frekvence obchodů se zdvojnásobila. Praktický přínos obchodování pomocí WWW Zdroj: Choi,et al.: Does the Internet Increase Trading? Evidence from investor behavior in 401(k) plans, NBER 7878. ,,Ekonomická vířivka" 30 % pracovních míst se ročně změní (nové i rušené firmy, expanze a kontrakce firem), jejich počet však celkově stále roste. Dynamika tvorby nových firem nemach=industrial machinery, elmach=electronic and equipment telcomm=telephone and telegraph, soft=software, NewEcon=total Source: Nordhaus, February 2001 Změny firemních struktur Použití administrativních informačních systémů * vyžaduje přizpůsobení organizace * není to jen problém úředníků a sekretářek * také problém vedoucích pracovníků * nové pracovní postupy * nové struktury Střední úroveň řízení * bez motivace k dynamice nebo pružnosti * celoživotní zaměstnání * přizpůsobení organizační kultuře * dlouhodobě ohroženi IT nejvíce * nepřinášejí invenci ani originalitu Úpadek středních řídících pracovníků * informační systémy používané jako nástroj zlepšení řízení * informační systémy nahrazují střední řídící pracovníky v jejich úloze zpracování informací * neschopnost rychlého přizpůsobení byrokratických struktur * potřeba flexibility Poruchy organizačních struktur Typické příznaky zahrnují: * pomalost rozhodování * stížnosti zákazníků i pracovníků * vázne předávání informací uvnitř * problémy, které vyžadují multifukční, nasazení nejsou řešitelné Nehierarchické struktury * zpravidla jsou velmi těžko přijímány * odpor k odstraňování jistot * ztráta kariérního postupu (,,žebříku") * nejistota o tom, kdo je váš nadřízený * zvýšená odpovědnost Samo zploštění struktury nestačí! Potřeba síťových organizací * globální dosah * lokální odpovědnost * rychlost změn * cena pracovní síly Typické rysy * radikální decentralizace * vysoká úroveň vzájemné provázanosti * náročná vzájemná očekávání * transparentní standardy výkonnosti * distribuované vedení * odstraňování vnitřních hranic Celkové důsledky Eliminace tradičních pracovních zařazení: * tovární operativy * písařek a kancelářských pracovníků * středních úrovní řízení Možné problémy * Nebezpečí vytváření třídní struktury s částmi postavenými mimo. * Ohrožení kariérního postavení a obecných možností uplatnění pro pracovníky v administrativě a velkých společnostech. * Potřeba nových organizačních systémů. Sítě založené na důvěře * Zabezpečené transakce * Efektivní síťová infrastruktura * Virtuální sítě se doplňují s reálnými fyzickými kontakty (podpora důvěry) Snižování transakční ceny * Cena za uskutečněné transakce klesá * Možnost převedení transakční ceny z vnitřních nákladů společnosti na síť zákazníků * Otevřené komunikační systémy * Modularizace * Větší kontakt se zákazníky/dodavateli, větší míra průhlednosti kontaktů Infrastruktura rozšířeného podniku Měnící se struktura firem * Struktura společností určována transakčními náklady * Organizační struktura doplňuje tržní ceny * U jednoduchých transakcí (dodej zboží) je cena efektivně určena trhem * U komplikovaných transakcí (vyhodnocení efektivity práce nebo kvality zboží, kontraktační mechanismy) je cena lépe dána netržními mechanismy (např. vedením, dozorem či koordinací) * Sítě s velkou měrou důvěry umožňují vyšší podíl tržních mechanismů i uvnitř velkých firem (D. Mankin, S. Cohen, T.K. Bikson: Teams and technology, 1996) Měnící se struktura firem - 2 Firma se stabilní hierarchickou strukturou Měnící se struktura firem - 3 Překryvná struktura umožňující částečné sdílení kapacit Měnící se struktura firem - 3 Ad hoc vytvářené síťové struktury Síťové struktury mění ekonomické parametry * Nízká cena vstupu * Lepší informovanost zákazníka * Efektivnější trh * Tlak na agenty a prostředníky * Nižší distribuční náklady, např. finanční služby, elektronické hry elektronické publikování sex hazard (J.Hagel II, A.G.Armstrong, 1997: Net Gain) Zisk prodejce se zmenšuje ... ... a přesouvá se na stranu zákazníka ... a menší transakční cena rozšiřuje trh * Menší výdaje za reklamu a distribuci zvyšují objem nabídky * Menší transakční náklady stimulují poptávku * Výsledkem je rozšíření trhu s produktem/službou ... a menší transakční cena rozšiřuje trh Dynamika zvyšujících se výnosů Kumulativní působení dynamických zpětných vazeb Vývoj virtuálního síťového trhu Vývoj typické síťové společnosti Ekonomika vývoje Microsoftu Důsledky pro ekonomiku dodávek softwaru Efekt zhodnocení sítě s růstem počtu uzlů a hodnota trhu Počet uzlů Hodnota sítě Náklady na síť Internet Predikce vývoje v síťovém prostředí Počet uživatelů (v miliardách) Velké sálové systémy Používání PC Síťové aplikace Aplikace založené na obsahu Rozvoj globálního trhu Jednotlivé domácí trhy Globální masový trh Globální segmenty trhu Globální niky Globální trhy s individuálním přizpůsobením Metody platby * Kreditní karty * SET (secure electronic transactions) * Elektronické peníze Ochrana duševního vlastnictví * Standardní model nevyhovuje * Mikroplatby * Kontrola koncového uživatele Organizace industriálního a informačního období * Důraz na měřitelné výstupu * Vysoká specializace * Individuální zodpovědnost * Jasně diferencované a rozdělené organizační pozice, role a odpovědnost * Lineární myšlení od vstupu k výstupu * Důraz na strategické problémy * Diversita dovedností * Týmová zodpovědnost * Maticové nebo síťové uspořádání ­ pružná pozice, role a zodpovědnost * Holistická perspektiva (Clarke a Cleggs, 1998)