IV064 Informační společnost
Jiří Zlatuška
30. listopadu 2009
Software s otevřeným zdrojovým kódem
Open Source software
* Jako termín se OSS objevil cca roku 1998
(Raymond: The Cathedral and the Bazaar)
* Inspirace aktivitami Free Software
Foundation
* Motivace rychlým vývojem a laděním
Omezení ,,módu stavitelů
katedrály" při tvorbě
softwarových systémů
* Fred Brooks: ,,Adding manpower to a late
software project makes it later" (Mýtický
člověkoměsíc, 1975):
* rozdělení práce mezi n programátorů dává
přínos O(n),
* jeho cena je však O(n^2) díky ceně
komunikace a dávání dohromady výsledku
Organizace ,,bazaru" při tvorbě
systému
* Brooksův paradox je odstraněn jinými sociálními
a časovými interakcemi:
* brzké zveřejňování vyprogramovaného kódu,
* nekoordinované testování kvalifikovanými
uživateli,
* sbírání modifikací od expertních uživatelů
* Linus Tornvalds: Many eyes make all bugs
shallow
Free Software Foundation
* Richard M. Stallman, 1995: ,,The GNU Operating
System and the Free Software Movement,,
* Nezisková korporace zaměřená na propagaci
,,copyleft" softwaru
* Programy opatřené copyrightem a doplněné
podmínkami užití a šíření, které vyžadují povinné
šíření zdrojového kódu, který je ponechán
modifikovatelný uživateli
* Silnější záruky než jen ponechání programu bez
ochrany, který může být začleněn do chráněného
díla.
Stallmanova motivace
* Kolem roku 1980 se rozpadla AI komunita
v MIT pracující s PDP-10 a začalo být
zvykem používat proprietární a chráněný
software
* Přechod od vlastnictví programu uživatelem
k pouhému poskytování licencí
Stallman: ,,Free as in Freedom"
* You have the freedom to run the program, for any
purpose.
* You have the freedom to modify the program to
suit your needs. (To make this freedom effective
in practice, you must have access to the source
code, since making changes in a program without
having the source code is exceedingly difficult.)
* You have the freedom to redistribute copies, either
gratis or for a fee.
* You have the freedom to distribute modified
versions of the program, so that the community
can benefit from your improvements.
,,Free" neznamená ,,zadarmo"
* Software je možné prodávat nebo šířit za
úplatu
* Prodej programů či souborů programů je
považován za zcela legitimní
(naopak programy, které nejsou ,,free"
takovým způsobem automaticky šířit nelze)
Volná šiřitelnost vs. volná
manipulovatelnost
* Program bez licence je volně šiřitelný avšak
může být začleněn do systému, který
přestane být volný
* Myšlenka licence, která zaručí, že se
program nestane proprietárním
GPL ­ GNU Public Licence
* Softvare je pod GPL volně šiřitelný
* Vždy musí být distribuován spolu se
zdrojovým kódem
* Kdokoli může program modifikovat a dál
šířit, pokud svůj výsledek opatří
podmínkami GPL
Varianty ,,copyleft" licence ­ viz
http://www.opensource.org/licences
* GNU General Public License (GPL).
* GNU Library or `Lesser' Public License (LGPL).
* BSD license.
* MIT license.
* Artistic license.
* Mozilla Public License v. 1.0 (MPL);
* Qt Public License (QPL).
* IBM Public License.
* MITRE Collaborative Virtual Workspace License (CVW)
* Ricoh Source Code Public License.
* Python license.
* zlib/libpng license.
* Apache Software License.
* Vovida Software License v. 1.0.
* Sun Internet Standards Source License (SISSL).
* Intel Open Source License.
* Mozilla Public License 1.1 (MPL 1.1).
* Jabber Open Source License.
Významné OSS projekty
* R. Stallman
­ GNU Emacs
­ GNU C
­ GNU C++
* Larry Wall
­ Perl
* Eric Raymond
­ Fetchmail
* Linus Tornvalds
­ Linux
* Brian Fox
­ BASH -- ,,Bourne Again Shell"
Operační systémy
* Linux resp. GNU/Linux
* FreeBSD, OpenBSD, NetBSD
* GNU-Hurd
* GNU Utilities
Programovací jazyky
* GNU C/C++
* Perl
* Python
* Tcl
Okna a pracovní prostředí,
browsery
* X Windows
* XFree86
* GNOME
* KDE
* GNUStep
* Xfce
* Mozilla (Netscape 6)
Aplikace, kancelářské soubory, servery
* ABIWord
* GNU Image Manipulation program
* Open Office
* KOffice
* Samba
* Apache
* PhP
* Zope
* MySQL
* PostgreSQL
Velikost projektů
Projekt Řádky zdrojového kódu
Jádro Linuxu pro x86 500 000
Apache web server 80 000
SendMail 57 000
XFree86 (X-windows server) 1 500 000
,,K" desktop 90 000
Plná distribuce Linuxu Cca 10 milionů
Typická struktura dokumentace
OSS projektu
* README soubory distribuované s každým
programem
* Manuálové stránky se základním popisem
ovládání
* HOWTO dokumenty popisující instalaci a
konfiguraci
(Aktualizace dokumentace je zpravidla hlavní
slabinou OSS produktů.)
Technické cíle GNU projektu
* GNU = GNU is not Unix
* Alternativa k proprietárnímu Unixu pod
GPL licencí
* 1990: většina částí systému hotová kromě
kernelu
* 1991: Linux
* 1992: GNU/Linux
Srpen 2009: osmnáct let programů
s otevřeným zdrojovým kódem
* 25. Srpna 1991: Torvaldsova zprána na comp.os.minix
oznamující jeho práci na malém operačním systému pro 386
* 2001: distribuce systému, které nevyžadují zadat ani jeden
unixový příkaz
* ,,Linux for Schools" v USA ­ Linux jako systém fungující i na
486 nebo Pentiu 75, které bývají školám darovány
* Win4Lin ­ Windows jako proces pod Linuxem, stačí přitom
jedna instalace na serveru
* Některé americké státy požadují dokumenty výhradně ve
formátu zavedeném otevřeným standardem
* Světová banka doporučuje otevřený software ve zprávě
z roku 2003 (Dravis Group) a otevřené systémy ve zprávě
z roku 2005 ,,Open ICT Ecosystems"
(http://cyber.law.harvard.edu/epolicy)
Otevřené standardy
* Nejsou kontrolovány žádným jednotlivcem
nebo firmou s vnitřními zájmy
* Vyvíjeny a udržovány transparentním
způsobem
* Nezávislé na platformě
* Otevřeně zveřejněné
* Dostupné bez poplatku nebo za minimální
poplatek
* Schvalované korektním procesem obecným
souhlasem účastníků
Otevřený zdrojový kód
a otevřené standardy
Otevřené standardy Otevřený zdrojový kód
Povaha soubor specifikací programy
Otevřenost
rozhraní
z definice závisí na návrhu
Interoperabilita umožněna nelze předpokládat
Licencování různého typu Různé (GPL, BSD, atd.)
Model vývoje kolaborativní kolaborativní