Analýza a návrh registru územní identifikace, adres a nemovitostí Schváleno usnesením vlády z 12. října 2005 č. 1306 Analýza a návrh registru územní identifikace, adres a nemovitostí Schváleno usnesením vlády z 12. října 2005 č. 13062/41 Obsah 1 ÚVOD ........................................................................................................................................................ 3 2 ANALÝZA VYUŽITELNOSTI STÁVAJÍCÍCH EVIDENCÍ ......................................................................... 4 2.1 Základní charakteristika stávajících evidencí ........................................................................... 4 2.1.1 Informační systém katastru nemovitostí............................................................................ 4 2.1.2 Údaje o adrese informačního systému evidence obyvatel................................................ 5 2.1.3 Registr sčítacích obvodů a Územně identifikační registr základních sídelních jednotek .. 5 2.1.4 Územně identifikační registr adres.................................................................................... 6 2.2 Datový obsah stávajících evidencí ........................................................................................... 7 2.3 Datové toky mezi evidencemi a procesy související se získáváním a údržbou dat ................. 9 2.3.1 Datové toky mezi stávajícími evidencemi.......................................................................... 9 2.3.2 Procesy vstupu dat do stávajících evidencí z externích subjektů ................................... 10 3 NÁVRH ŘEŠENÍ REGISTRU ÚZEMNÍ IDENTIFIKACE, ADRES A NEMOVITOSTÍ............................. 13 3.1 Vymezení registru................................................................................................................... 13 3.2 Data v navrhovaném registru ................................................................................................. 16 3.2.1 Kategorie objektů ............................................................................................................ 16 3.3 Datové toky a procesy získávání dat...................................................................................... 18 3.3.1 Popis procesů předcházejících vstupu dat do registru.................................................... 18 3.3.2 Datové toky na vstupu do registru................................................................................... 23 3.3.3 Výstup dat z registru........................................................................................................ 24 3.3.4 Správa registru................................................................................................................ 24 3.4 Transformace stávajících evidencí do nového registru .......................................................... 25 3.5 Zdroje pro prvotní naplnění RÚIAN ........................................................................................ 27 3.6 Výběr varianty vedení registru................................................................................................ 27 3.6.1 Přehled variant ................................................................................................................ 27 3.6.2 Doporučená varianta vedení registru .............................................................................. 31 3.7 Výběr správce registru............................................................................................................ 32 3.8 Legislativní zajištění registru a nástin legislativních změn ..................................................... 33 3.9 Předpokládané finanční náklady ............................................................................................ 37 3.10 Přínosy navrhovaného registru........................................................................................... 38 4 SEZNAM PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A DOKUMENTŮ .............................................................................. 39 4.1 Právní předpisy....................................................................................................................... 39 4.2 Další předpisy......................................................................................................................... 40 4.3 Dokumenty ............................................................................................................................. 40 4.3.1 Dokumenty schválené vládou (vč. vládních návrhů zákonů) .......................................... 40 4.3.2 Ostatní dokumenty .......................................................................................................... 41 Analýza a návrh registru územní identifikace, adres a nemovitostí Schváleno usnesením vlády z 12. října 2005 č. 13063/41 1 Úvod Tento dokument „Analýza a návrh registru územní identifikace, adres a nemovitostí“ vznikl na základě Usnesení vlády č. 1306 z 22.12.2004, k budování registrů veřejné správy (dále jen „usn. vl. 1306/2004“), kterým vláda v bodě II/1 uložila ministru informatiky ve spolupráci s 1. místopředsedou vlády a ministrem práce a sociálních věcí, ministrem vnitra, předsedou Českého statistického úřadu a předsedou Českého úřadu zeměměřického a katastrálního zpracovat a) analýzu využitelnosti stávajících evidencí v jejich působnosti pro registry územní identifikace a adres a nemovitostí, b) návrh dalšího postupu, finanční analýzu a způsob řešení vyplývající z analýzy uvedené v bodě a) s cílem zajistit optimální způsob poskytování informací a funkci registru územní identifikace a adres. Předložený dokument obsahuje přílohy detailní analýzy a návrhu: • „Analýza využitelnosti stávajících evidencí“, která odpovídá zadání podle usn. vl. 1306/2004 bod II/1 písmeno a. • „Návrh řešení registru územní identifikace, adres a nemovitostí“, která odpovídá zadání podle usn. vl. 1306/2004 bod II/1 písmeno b. Detailní analýza obsahuje stručnou charakteristiku současných evidencí (informační systém katastru nemovitostí, adresní část informačního systému evidence obyvatel, registru sčítacích obvodů a územně identifikačního registru základních sídelních jednotek, územně identifikačního registru adres), definici objektů vedených v jednotlivých evidencích, přehled objektů a datových prvků vedených v jednotlivých evidencích, porovnání popisu datových prvků, stanovení využitelnosti údajů pro navrhovaný registr územní identifikace a adres a nemovitostí, konceptuální model současného stavu čtyř stávajících evidencí a jejich vzájemných vztahů s důrazem na procesy aktualizace a procesy výměny dat, přehled legislativní podpory vedení jednotlivých evidencí, přehled technického zajištění stávajících evidencí. Detailní návrh obsahuje návrh cílového stavu registru územní identifikace, adres a nemovitostí s ohledem na optimální správu, sběr, změny a poskytování informací, návrh definice vztahu vznikajícího registru ke stávajícím evidencím a okolí, návrh uložení a správu dat registru, návrh způsobu prvotního naplnění daty ze stávajících zdrojových evidencí, návrh aktualizace dat z interních a externích zdrojů, popis navržených procesů vedoucí k zápisu údajů do registru a k jejich aktualizaci, návrh případných změn těchto procesů za účelem jejich optimalizace, seznam právních předpisů upravujících činnosti a procesy vedoucí k zápisu údajů do registru, návrh změn a doplnění legislativních předpisů, doporučenou optimální variantu vedení registru a zhodnocení finanční nákladnosti jednotlivých variant řešení. Analýza a návrh registru územní identifikace, adres a nemovitostí Schváleno usnesením vlády z 12. října 2005 č. 13064/41 2 Analýza využitelnosti stávajících evidencí 2.1 Základní charakteristika stávajících evidencí Kapitola obsahuje stručný popis stávajících evidencí státní správy, které jsou potenciálními zdroji dat pro registr územní identifikace, adres a nemovitostí jak pro jeho prvotní naplnění, a to jak po stránce popisných údajů, tak i identifikačních a lokalizačních údajů včetně grafické části, tak i pro rutinní aktualizace. Jedná se o následující evidence. • Informační systém katastru nemovitostí (ISKN) - správcem je Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK), • Údaje o adrese informačního systému evidence obyvatel (ISEO-ADR) - správcem je Ministerstvo vnitra (MV), • Registr sčítacích obvodů (RSO) a Územně identifikační registr základních sídelních jednotek (UIR-ZSJ) - správcem je Český statistický úřad (ČSÚ), • Územně identifikační registr adres (UIR-ADR) - správcem je Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky (MPSV) 2.1.1 Informační systém katastru nemovitostí Katastr nemovitostí je soubor údajů o nemovitostech v České republice zahrnující jejich soupis a popis a jejich geometrické a polohové určení. Součástí katastru je evidence vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a dalších práv k nemovitostem podle zákona č.344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky. Katastr je zdrojem informací, které slouží k ochraně práv k nemovitostem, pro daňové a poplatkové účely, k ochraně životního prostředí, zemědělského a lesního půdního fondu, nerostného bohatství, kulturních památek, pro rozvoj území, k oceňování nemovitostí, pro účely vědecké, hospodářské a statistické a pro tvorbu dalších informačních systémů. Katastr je založen a veden po katastrálních územích (technických jednotkách). Data katastru nemovitostí jsou členěna do souboru geodetických informací a souboru popisných informací. Soubor popisných informací V souboru popisných informací jsou údaje o územních celcích, o katastrálních územích, o pozemcích (parcelách), budovách, bytech a nebytových prostorech, vlastnících a jiných oprávněných a o právních vztazích. Soubor geodetických informací Obsah souboru geodetických informací se zobrazuje v katastrální mapě, která má některou z forem stanovených vyhláškou. SGI obsahuje zobrazení pozemků (jako parcel), budov, dalších prvků polohopisu a bodů bodového pole. Katastr je podle zákona veřejný, po zaplacení správního poplatku nebo úplaty může data obdržet každý subjekt, pokud není poskytování dat pro tento subjekt nebo činnost, kterou provádí, od správního poplatku osvobozeno nebo pokud mu nejsou data podle zákona poskytována bezúplatně. Nejčastějšími odběrateli jsou státní správa a samospráva (Pozemkový fond ČR, MF, MZe, větší státní instituce, města, obce), soukromý sektor. Analýza a návrh registru územní identifikace, adres a nemovitostí Schváleno usnesením vlády z 12. října 2005 č. 13065/41 2.1.2 Údaje o adrese informačního systému evidence obyvatel Registr (informační systém) evidence obyvatel vede Ministerstvo vnitra. Údaje o adrese jsou součástí informačního systému evidence obyvatel (EO). Poskytování údajů pro agendy občanských průkazů, cestovních dokladů a řidičských průkazů je upraveno právními předpisy, a to zákonem č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Data o adrese obsahují celostátní číselník okresů, obcí a jejich částí, matričních obvodů, správních obvodů, celostátní číselník stavebních objektů a celostátní číselník adres stavebních objektů. Dále jsou vedena čísla popisná, evidenční a orientační v návaznosti na kolaudační rozhodnutí, včetně hl.m. Prahy. Data se pořizují přímo a bezprostředně po změně nebo kolaudaci dle interních předpisů. Pro vedení IS EO platí zákon č. 128/2000 Sb. o obcích a zákon č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel, ve znění pozdějších předpisů, kterým se taktéž řídí poskytování dat z IS EO. 2.1.3 Registr sčítacích obvodů a Územně identifikační registr základních sídelních jednotek Registr sčítacích obvodů je systémem, který podchycuje územní identifikace v obsahu, prostoru a čase. Registr obsahově představuje soustavu prvků územní a územně evidenční identifikace a lokalizace v dané hierarchii, která podchycuje jejich vzájemné vazby a docílenou skladebnost. Nedílnou součástí RSO jsou vazební klasifikace a číselníky územních, územně evidenčních a odvozených jednotek. Předmětem registru jsou velmi malé územní jednotky (sčítací obvody) a statistické budovy s čísly domovními a budovy bez samostatných čísel, pokud se v nich vyskytují samostatné vchody s byty (tzn. vedlejší budovy). Dále obsahuje vazbu na katastrální budovy jako prostorově soustředěný celek, který je navenek uzavřen obvodovými stěnami a střešní konstrukcí ve smyslu katastrálního zákona a navazujících předpisů, tzn. na základě prohlášení vlastníka. Součástí registru jsou počty bytů, jakož i adresy budov a vedlejších budov. RSO představuje jednotný databázový a geografický model administrativní, technické, sídelní a statistické struktury státu: Česká republika, regiony soudržnosti (zvané též oblasti), kraje, okresy, obce, části obce, městské obvody/městské části, katastrální území, územně technické jednotky, základní sídelní jednotky, sčítací obvody, budovy, ulice a ostatní veřejná prostranství, odvozené jednotky správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem, správních obvodů obcí s rozšířenou působností, správní obvody hlavního města Prahy, územní obvody hl. m. Prahy, správní obvody úřadů (stavebního úřadu, matričního úřadu, finančního úřadu), volební obvody, statistické územní jednotky (nazvané NUTS 0 až NUTS 4). Jednotlivé geografické produkty (výstupy) jsou odvozeny od nejpodrobnějších úrovní, tj. od sčítacích obvodů a budov, a metodou zdola nahoru jsou generovány geografické vrstvy výše uvedených nadřazených prvků s přesností používaných mapových podkladů. Základní význam registru spočívá v tom, že je nástrojem aktualizace opory pro zabezpečování statistických zjišťování, u kterých je výběrovou jednotkou bytová domácnost, a dále pro vedení statistických registrů, pro přípravu základních registrů veřejné správy a pro územní přípravu, zpracování a prezentaci Sčítání lidu, domů a bytů. Významnou součástí je údržba územních číselníků, včetně časových a věcných vazeb mezi jednotkami, a zpracování metadat o produktech registru. Připravuje se rozšíření datového modelu o plnohodnotnou údržbu adres a od roku 2004 probíhá revize adresních míst a jejich lokalizace na vchody, s termínem dokončení 2005. Analýza a návrh registru územní identifikace, adres a nemovitostí Schváleno usnesením vlády z 12. října 2005 č. 13066/41 Je realizováno propojení statistických budov na Informační systém katastru nemovitostí prostřednictvím jednoznačných identifikátorů budov v České republice a to metodou porovnání přirozeného a alternativního klíče budovy a metodou revize budov nad zbývající množinou nepropojených záznamů ve spolupráci s obcemi. V současnosti (od roku 2003) se jedná o jedinou centrální, relační databázi s on-line napojením sítě správců na regionálních útvarech ČSÚ. Na základě protokolu o předání UIR-ZSJ mezi MMR a ČSÚ z března 2004 proběhlo “sloučení UIRZSJ a RSO od roku 2004 a je příspěvkem obou úřadů k integraci informačních systémů veřejné správy”. UIR-ZSJ byl převzat do správy ČSÚ a byl zabezpečen legislativní, metodický a aplikační vývoj, který znamenal mj. obsahové a funkční sloučení do RSO. Po přechodnou dobu jsou poskytovány veřejnosti souběžně oba typy výstupů – UIR-ZSJ a RSO z důvodu snadnějšího přechodu uživatelů na komplexní výstup z RSO. Pro účely tohoto dokumentu bude dále pojednáváno o RSO (jako o celku). ČSÚ vede pouze jediný územní registr, tj. RSO, včetně agendy Územně identifikační registr základních sídelních jednotek (UIR-ZSJ) vyjadřující sídelní strukturu státu. Agenda UIR-ZSJ je databáze provozovaná v gesci Českého statistického úřadu, který obsahuje prostorové identifikátory základních sídelních jednotek (názvy, čísla resp. kódy – číselníky, souřadnice definičních bodů) včetně vazeb na identifikátory vybraných nadřízených standardních prvků prostorové identifikace (region soudržnosti, kraj, okres, obec, část obce, městská část resp. obvod, katastrální území), které soustřeďuje z prvotních zdrojů nebo je sám jejich zdrojem a vede je společně včetně jejich vzájemných prostorových vazeb. Registr slouží jako zdroj pro ostatní evidence. Výstupy jsou šířeny přes internet (přímým nahlížením do dat, lokální prohlížečky dat), přes informační služby ČSÚ. Mezi uživatele patří většina úřadů státní správy (Portál veřejné správy, MV, MO, MMR, MZe, MŽP, MD, ČÚZK atd.), úřady krajů a obcí, a od roku 2004, kdy byl registr zveřejněn, pak pojišťovny, Český Telecom, Česká pošta, správci sítí (plyn, energetika), záchranné systémy, marketingové firmy atd. Zejména je zájem o číselníky a tématické mapové vrstvy budov, hranic sčítacích obvodů a ulic s přesností katastrální mapy. Legislativní rámec registru sčítacích obvodů je dán zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 441/2000 Sb., § 20a) a dle schválené novelizace 81/2004 Sb. je registrem částečně veřejným a to v oblasti číselníků územních prvků, sčítacích obvodů a budov s úplnou územní identifikací, lokalizací a atributy adres. 2.1.4 Územně identifikační registr adres Územně identifikační registr objektů a adres je seznam provozovaný v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí, který obsahuje celostátní číselník ulic a veřejných prostranství (názvy, zkrácené názvy, kódy), celostátní číselník stavebních objektů (kódy stavebních objektů), celostátní číselník adres stavebních objektů (kódy adres stavebních objektů) a další vybrané prostorové identifikátory (např. zkrácené názvy obcí a částí obcí), včetně definičních bodů (souřadnic) adresních míst u všech krajských měst. Kódy stavebních objektů a adres stavebních objektů, které jsou předávacími kódy ve smyslu Standardu ISVS 008, nejsou totožné s kódy vytvářenými v rámci ISEO-ADR. V rámci resortu je registr využíván pro potřeby státní sociální podpory a úřadů práce. Používání registru zajišťuje jednotné a správné psaní názvů a umožňuje kontrolu existence adresy. Jednou týdně jsou vydávány aktualizované standardní změnové soubory. V současné době je proto UIR-ADR využíván nejen v oblasti veřejné správy (přímé napojení je na Ministerstvo financí, nový Registr živnostenského podnikání, portál ePUSA, Portál veřejné správy a další), ale je integrován i v řadě aplikací soukromých subjektů - mezi největší odběratele patří Česká pošta, Český Telecom, Severočeská energetika, Krajské záchranné systémy, Plynárenské podniky, PJ Soft, navigační Analýza a návrh registru územní identifikace, adres a nemovitostí Schváleno usnesením vlády z 12. října 2005 č. 13067/41 systémy a řada dalších provozovatelů GIS aplikací, atd. Přímé uživatele lze odhadnout v řádu stovek. Registr je možné interaktivně prohlížet z prostředí Internetu, rovněž touto cestou ověřovat adresy. Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje územně identifikační registr UIR-ADR zdarma všem subjektům a to i mimo veřejnou správu. UIR-ADR byl vytvořen a je veden v rámci Informačního systému státní sociální podpory podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, pro zajištění styku s klienty. 2.2 Datový obsah stávajících evidencí Datový obsah stávajících evidencí je detailně popsán v příloze 1 „Analýza využitelnosti stávajících evidencí“ v kapitole 4 „Přehled objektů a datových prvků vedených v evidencích“. Tabulka seznamu objektů obsahuje tyto sloupce: objekt – název územního prvku nebo územně evidenční jednotky správce číselníku – subjekt, který je garantem kódu zdroj hodnot – subjekt(y), které garantují datové prvky náležející k objektu odkaz na právní předpisy – seznam odkazů na související legislativu Objekt Správce číselníku Zdroj hodnot Odkaz na právní předpisy Stát ČSÚ ČSÚ Souřadnice – ČÚZK; zpřesňováno ve vztahu k lokalizaci budov - ČSÚ [201] Region soudržnosti ČSÚ ČSÚ Souřadnice – ČÚZK; zpřesňováno ve vztahu k lokalizaci budov – ČSÚ [123] Kraj 1960 Název – MVČR Kód - ČSÚ Souřadnice – ČÚZK; zpřesňováno ve vztahu k lokalizaci budov – ČSÚ [110] Kraj ČSÚ ČSÚ Souřadnice – ČÚZK; zpřesňováno ve vztahu k lokalizaci budov – ČSÚ [120], [102], Okres ČSÚ ČSÚ Souřadnice – ČÚZK; zpřesňováno ve vztahu k lokalizaci budov - ČSÚ [110], [157] Správní obvod obce s rozšířenou působnos- tí ČSÚ Název –MVČR Kód –ČSÚ Souřadnice – ČÚZK; zpřesňováno ve vztahu k lokalizaci budov – ČSÚ [156], [127] Správní obvod obce s pověřeným OÚ ČSÚ Název –MVČR Kód –ČSÚ Souřadnice – ČÚZK; zpřesňováno ve vztahu k lokalizaci budov – ČSÚ [156], [127] Obec (vojenský újezd) ČSÚ Název – MVČR Kód – ČSÚ Souřadnice – ČÚZK; zpřesňováno ve vztahu k lokalizaci budov – ČSÚ Střed obce - ČSÚ [119], [117], [102] Část obce ČSÚ Název – Obec Kód – ČSÚ Střed části obce - ČSÚ [119], [121] Městský obvod (v hl. m. Praze) ČSÚ Název - Hl. město Praha Kód - ČSÚ [110], [157] Analýza a návrh registru územní identifikace, adres a nemovitostí Schváleno usnesením vlády z 12. října 2005 č. 13068/41 Objekt Správce číselníku Zdroj hodnot Odkaz na právní předpisy Souřadnice – Hl. m. Praha; zpřesňováno ve vztahu k lokalizaci budov – ČSÚ Správní obvod (v Hl. m. Praze) ČSÚ Název - Hl. město Praha Kód – ČSÚ Souřadnice Hl. m. Praha; zpřesňováno ve vztahu k lokalizaci budov – ČSÚ [121], [151] NUTS4-obvod ČSÚ ČSÚ Souřadnice – ČÚZK; zpřesňováno ve vztahu k lokalizaci budov - ČSÚ [201] Statutární města ČSÚ Název – MVČR Kód - ČSÚ Souřadnice – ČÚZK; zpřesňováno ve vztahu k lokalizaci budov - ČSÚ [119] Městská část /městský obvod (ve statutárních městech) ČSÚ Název - Statutární město/Hl. město Praha, MVČR Kód – ČSÚ Souřadnice – Obce; zpřesňováno ve vztahu k lokalizaci budov - ČSÚ Střed MČ/MO - ČSÚ [119], [121] Katastrální území ČSÚ Název – ČÚZK Kód – ČSÚ Souřadnice – ČÚZK; zpřesňováno ve vztahu k lokalizaci budov (mimo DKM) – ČSÚ Střed KÚ - ČSÚ [113], [122] Základní sídelní jed- notka ČSÚ ČSÚ Souřadnice – ČSÚ Střed ZSJ – ČSÚ [150], [111], [116] Díl základní sídelní jednotky ČSÚ Souřadnice - ČSÚ [111], [116] Ulice (a jiné veřejné prostranství) MPSV/ MVČR Název – Obec Kód – MPSV/MVČR Souřadnice - ČSÚ [119], [152] Stavební objekt (bu- dova) ISKN/ ČSÚ/ MVCR/ MPSV Oprávněný subjekt Stavební úřad/Obec/Katastrální úřad Obec Souřadnice ČÚZK budovy dle KN – za území s vyhlášenou DKM +aktualizace od roku 2001; ČSÚ budovy s číslem domovním v ČR [113], [119], [152], [115] Pozemek ČÚZK ČÚZK Souřadnice – ČÚZK [113] Adresní místo (adresní bod) MPSV/ MV ČSÚ Obec Souřadnice adresních míst (budovy včetně vícenásobných adres) – ČSÚ Adresní poštovní provozovna (PSČ) MI MI [118] Územně-technická jednotka ČSÚ ČSÚ Souřadnice – ČSÚ Střed ÚTJ - ČSÚ [150] Analýza a návrh registru územní identifikace, adres a nemovitostí Schváleno usnesením vlády z 12. října 2005 č. 13069/41 Objekt Správce číselníku Zdroj hodnot Odkaz na právní předpisy Sčítací obvod ČSÚ ČSÚ Souřadnice – ČSÚ [116] Územní působnost finančního úřadu ČSÚ MF Souřadnice – ČSÚ [112] Územní působnost stavebního úřadu ČSÚ Seznam Stavebních úřadů MMR Územní působnost se stanovuje dohodou – obec, stavební úřad Souřadnice – ČSÚ [111], [202] Územní působnost matričního úřadu ČSÚ MVČR [121], [155] Územní působnost soudů [126], [101], [126] Základní územní jed- notka ČSÚ Kód - ČSÚ Název – MVČR Souřadnice – ČSÚ [150] 2.3 Datové toky mezi evidencemi a procesy související se získáváním a údržbou dat 2.3.1 Datové toky mezi stávajícími evidencemi Aktualizace ISKN daty UIR-ADR Předávány jsou všechny místopisné číselníky kromě budov, parcel a číselníku katastrálních území: kraje, okresy, obce, části obcí, obvody obcí s rozšířenou působností, obvody obcí s pověřeným obecním úřadem, obvody Hl.m. Prahy. Přebírání dat z registru UIR-ADR není přímo legislativně podpořeno, nepřímo [113], [124]. Předávání dat probíhá 1x týdně, importují se změnové věty. Kolize a nepřesnosti s řeší telefonicky se správcem UIR-ADR. Kontrola dat ISEO-ADR oproti datům UIR-ADR Předávají se data o adresách ve změnových souborech z UIR-ADR ve speciálním formátu. Cílem je kontrola shodnosti adresy. Legislativně podpořeno [122], [124]. Přenos dat probíhá jedenkrát za půl roku. Aktualizace UIR-ADR daty RSO Předávány jsou změny z agendy UIR-ZSJ: regiony soudržnosti (oblasti), kraje, okresy, obvody obcí s rozšířenou působností, obvody obcí s pověřeným obecním úřadem, obce, městské části, části obce. Z registru RSO se přebírá kód IDOB budov. Legislativně podpořeno [114], [124]. Předávány jsou 1 x ročně IDOB, 2x ročně změny v ostatních číselnících. Předává se CD s IDOB za celou ČR a celá databáze UIR_ZSJ stažená z WWW stránek ČSÚ. Aktualizace dat RSO daty UIR-ADR Předávají se data o ulicích a veřejných prostranstvích. Přebírání dat z registru UIR-ADR není přímo legislativně podpořeno, rámec stanovuje [114], [124]. Předávání dat probíhá jednou měsíčně importem souborů stažených z www stránek MPSV. Při přebírání se data kontrolují oproti jiným statistickým zdrojům UVP (z obcí a stavebních úřadů), uplatňuje se reklamace vůči UIR-ADR. Vícenásobné adresy k budově jsou podrobovány revizi nad katastrální mapou z hlediska prostorové logiky přípustnosti a přesnosti dat. Aktualizace dat RSO daty ISKN Analýza a návrh registru územní identifikace, adres a nemovitostí Schváleno usnesením vlády z 12. října 2005 č. 130610/41 Předávají se katastrální území, číslo parcely, způsob využití budovy, změny (včetně přečíslování budov), hranice katastrálních území, definiční body budov – pouze v případě vyhlášené DKM, statistické šetření – (dotazníky LOK 1-01). Legislativně podpořeno [113], [114], [124]. Data se předávají 1x ročně, komunikace probíhá elektronicky (VFK). Při přebírání probíhá komplexní zpracování zaměřené na porovnávání a verifikaci správnosti souřadnic budov a správnosti uvedených identifikací ve vztahu k evidovaným územním identifikacím v RSO, zejména části obce, a k logice hierarchie nadřízených prvků a skladebnosti. Základním nástrojem propojení je umělý klíč budovy v systémech (IDOB a BUD_ID). Aktualizace dat UIR-ADR daty ISEO-ADR Předávají se nové adresy, u existujících se většinou přebírají jen chybějící atributy (adresa s více informacemi má přednost). Legislativně podpořeno [122], [124] a smluvně. Data se předávají 1x za měsíc pomocí souborů v textovém formátu. Při předávání probíhá kontrola na shodnost vyplněných atributů, doplnění chybějících atributů. Kontrola dat ISKN oproti datům ISEO-ADR Předávají se adresy oprávněných subjektů fyzických osob. Legislativně podpořeno pomocí [113], [124], [140]. Předávání dat probíhá denně importem dat ze souborů na centru, replikace na lokální DB. Pokud je zjištěn rozpor, postupuje se dle nařízení vlády č. 111/2001 Sb., o porovnávání a přejímání údajů katastru nemovitostí České republiky a evidence obyvatel [140], a dále pak v souladu s § 8a zákona o evidenci obyvatel [122]. Aktualizace dat RSO daty ISEO-ADR Předávají se adresy ze systému evidence obyvatel. Legislativně podpořeno pomocí [114], [124] a smluvně. Předávání dat probíhá jednou měsíčně ve formě CD se soubory. Po předání proběhne úvodní datová analýza a příprava zpracování dávkové aktualizace. 2.3.2 Procesy vstupu dat do stávajících evidencí z externích subjektů Aktualizace dat UIR-ADR daty z obcí Předávají se data o ulicích a veřejných prostranstvích, stavebních objektech, adresních místech, do evidence dodává obec informace za části obce. Předávání dat probíhá bez legislativní podpory. Aktualizace se zadávají dodaným programem za každou obec. Ve velkých obcích funguje dobře, v malých se postup neosvědčil a aktualizaci za ně provádí okresní pracoviště úřadu práce. Aktualizace z obcí se zasílají e-mailem ve formě změnových souborů na okresní pracoviště úřadu práce, kde se sehrávají dohromady za celý okres a zasílají se e-mailem do centra na MPSV. Na MPSV se aktualizace provedou do centrální databáze. Jednou týdně se pak na okresní pracoviště emailem distribuuje standardní změnový soubor se změnami za celou ČR a speciální soubor s kódy přidělenými, nově vzniklým ulicím, objektům a adresám. Změnový soubor a soubor s kódy se importuje do databáze na okresním pracovišti i na všech obcích, které provádějí údržbu dodaným programem. Shoda dat s realitou se kontroluje každodenním používáním těchto dat v agendách MPSV (cca 3000 lidí) a externími uživateli (cca 1000 přístupů denně). Pro nahlašování a vyřizování zjištěných nesrovnalostí je provozován reklamační server na webu MPSV. Zjištěné nesrovnalosti nahlášené na reklamačním serveru se ověřují na obecních úřadech a v případě oprávněnosti reklamace se požadované opravy zadají stejným procesem jako při aktualizaci dat. Konzistence dat je dána jednak datovým modelem UIR-ADR a navíc se ověřuje důkladnými kontrolami přípustnosti a integrity dat při zápisu do databáze. U každé změny je evidován kód dokumentu, ze kterého lze zjistit pracovníka, který změny prováděl. Aktualizace dat ISEO-ADR daty z obcí Analýza a návrh registru územní identifikace, adres a nemovitostí Schváleno usnesením vlády z 12. října 2005 č. 130611/41 Obecní úřad předává údaje o změnách názvu ulic a popisných čísel, popřípadě orientačních čísel, domů nebo evidenčních čísel staveb určených k individuální rekreaci, dále údaje o změnách názvu obce a magistrát územně členěného statutárního města údaje o změnách názvu městských obvodů či městských částí. Legislativně podpořeno pomocí [122]. Data se předávají okamžitě z obcí na obec s pověřeným obecním úřadem, z pověřeného obecního úřadu on-line. Kontrolují se oproti číselníkům v systému, pomocí zpětné vazby od občana a dodatečným srovnáním s UIR-ADR. Aktualizace dat UIR-ADR daty držitele poštovní licence Předávaná data se týkají adresní pošty od držitele poštovní licence (v současnosti Česká pošta). Česká pošta udržuje tabulku adresních pošt a atribut PSČ adresního místa v tabulce adresních míst UIR-ADR. Legislativně je podpořeno smlouvou. Data jsou předávána e-mailem 1x za měsíc ve formě celé databáze dodacích míst. Aktualizace dat RSO daty držitele poštovní licence Předávají se PSČ. Bez legislativní podpory (návrh smlouvy). Předání dat proběhlo jednorázově v roce 2004 a od roku 2005 se plánuje pravidelně. Způsob přenosu není dosud nestanoven. Aktualizace dat UIR-ADR daty CEDA Předávají se souřadnice definičních bodů vchodů budov (krajská města a okresní města Středočeského kraje). V současnosti probíhá pouze aktualizace stávajících dat. Existuje nabídka firmy CEDA, že během 2 let zaměří všechna adresní místa v ČR a rozpočítá cenu do splátek na 10 let (+ poplatek na roční údržbu). Legislativně je podpořeno dvojstranná smlouva (data za úplatu). Aktualizace dat UIR-ADR daty IMIP Předávají se data týkající se adres, ulic, objektů, ZUZI (Základní územní identifikace) - eviduje hl. m. Prahu (správce je IMIP, data poskytuje odbor informatiky Magistrátu hl.m. Prahy). Číselník správních obvodů z Magistrátu hl. m. Prahy je udržován dle Statutu hlavního města Prahy. Legislativně podpořeno pomocí [124] a smlouvou. Aktualizace probíhá po každé změně, importují se 1x týdně všechny změny adres, ulic a objektů, které se provedly, včetně změn v historii reality. Přenos probíhá e-mailem, předávají se změnové soubory ve speciálním textovém formátu. Kontrola dat ISKN oproti datům systému ARES Předávají se data týkají se adres oprávněných subjektů právnických osob. Legislativní podpora nebyla zjištěna. Data se předávají 1x měsíčně. Aktualizace dat ZUZI daty UIR-ADR Export dat pro ZUZI obsahuje soubor s kódy potřebný pro synchronizaci UIR-ADR a ZUZI. Legislativně podpořeno pomocí [124] a smlouvou. Předávání dat probíhá 1x týdně – posílá se emailem speciální textový soubor. Aktualizace dat RSO daty stavebních úřadů Předávají se data o budovách, vchodech, bytech. Legislativně podpořeno pomocí [114]. Stavební úřady zaznamenávají údaje 1x měsíčně do statistik (statistická šetření o budovách na stavebních úřadech - dotazníky STAV4-99, STAV7-99), do RSO data vstupují 3x do roka. Aktualizace referenčních grafických dat RSO daty ZÚ (ZABAGED) Předávají se administrativní hranice ČR. Legislativně podpořeno pomocí [114] a smlouvou na odběr dat z ČÚZK. Aktualizace probíhá 1 x za 3 roky (ZABAGED) ve formě digitálních souborů na CD. Při předávání probíhá komplexní zpracování zaměřené na zpřesňování dodaných hranic katastrálních území (s výjimkou DKM) ve vztahu k umístění budov na podkladě katastrální mapy; na správnost územních identifikací. Analýza a návrh registru územní identifikace, adres a nemovitostí Schváleno usnesením vlády z 12. října 2005 č. 130612/41 Aktualizace dat RSO daty z obcí a hl. města Prahy Předávaná data se týkají ulic a veřejných prostranství včetně mapových zákresů, budov a adres. Legislativně podpořeno pomocí [114], [116], (na vyžádání a na základě dobrovolné spolupráce), dohody o spolupráci a výměně dat. Aktualizace dat RSO daty katastrálních úřadů Předávaná data se týkají obce, části obce, čísla domovního, katastrálního území, parcely, souřadnic definičního bodu budovy, včetně zákresu a popisu umístění budovy. Legislativně podpořeno vyhláškou ČSÚ o Programu statistických zjišťování, statistické šetření u katastrálních úřadů – dotazníky LOK 1-01 Roční výkaz o lokalizaci budov. Data se předávají 1x ročně (od roku 2001). Komunikace probíhá elektronicky (VFK), papírově. Analýza a návrh registru územní identifikace, adres a nemovitostí Schváleno usnesením vlády z 12. října 2005 č. 130613/41 3 Návrh řešení registru územní identifikace, adres a nemovitostí 3.1 Vymezení registru Evidence základních údajů o územních prvcích a územně-evidenčních jednotkách v České republice se povede v registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN). Účelem tohoto registru bude zejména zajistit, aby všechny orgány veřejné správy mezi sebou vzájemně i ve vztahu k subjektům vně veřejné správy používaly stejné vybrané územní prvky a územně-evidenční jednotky a základní údaje o nich (včetně jednotného užívání adres), jež pocházejí z jediného referenčního zdroje – registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Registr územní identifikace, adres a nemovitostí bude zřízen zákonem, kterým bude upraveno i jeho vedení. Zákonem mj. bude stanoven způsob nakládání s referenčními údaji včetně výčtu, které údaje v registru budou referenční, a způsob a pravidla pro získávání údajů ze zdrojových míst. Registr bude veden v souladu se zásadami věcného řešení uvedeného ve věcném záměru zákona o sdílení dat při výkonu veřejné správy schváleném usnesením vlády č. 1064 z 3.11.2004 [305]. Údaje budou vyjádřeny pomocí „standardizovaných“ datových prvků (vedených v informačním systému o datových prvcích). Pro výměnu dat budou využívány výlučně služby referenčního rozhraní. Registr územní identifikace, adres a nemovitostí obsahuje základní funkce, kterými jsou zajištěny vnitřní procesy správy dat a procesy komunikace s vnějšími zdroji a uživateli dat. V registru budou zachyceny vzájemné časové (aktuální i „historické“) i územní (skladební) vazby mezi objekty vedenými v registru. Výčet územních prvků a územně evidenčních jednotek vychází z potřeb komplexního zajištění územní identifikace a respektuje skladebnost územních prvků. Vztah registru k okolí lze definovat následujícím způsobem • registr vede referenční údaje z oblasti územní identifikace, adres a nemovitostí, které jsou dány výčtem v zákoně • poskytuje a předává referenční údaje orgánům veřejné správy prostřednictvím standardních služeb • je zdrojem referenčních údajů z oblasti územní identifikace, adres a nemovitostí pro subjekty zapojené do krizového řízení (záchranné služby, hasiči a další) • data udržovaná v registru jsou veřejná, jsou poskytována ostatním subjektům Navrhovaný registr bude podporovat procesy, které lze rozdělit do těchto skupin: • procesy spojené s parcelou a vlastnictvím nemovitosti • procesy spojené s budovou • procesy spojené s adresou • procesy spojené se statistickými územními jednotkami • procesy spojené s obcí • procesy spojené s územní působností správních okrsků a obcí s pověřeným obecním úřadem • procesy spojené s územními jednotkami danými zákonem (území okresu, kraje, regionu soudržnosti, oblasti, hl. město Praha) Výsledkem procesu vyvolaného danou událostí je předání dat ze zdrojového místa do rozhraní. Dalším pokračováním procesu zařazení dat do registru je řešeno pomocí funkcí vstupu dat, které jsou v konceptuálním funkčním modelu rozděleny podle zdrojů. Analýza a návrh registru územní identifikace, adres a nemovitostí Schváleno usnesením vlády z 12. října 2005 č. 130614/41 Speciální funkcí je kontrola dat, týkajících se oprávněných subjektů – vlastníků nemovitostí (typů ekonomický subjekt nebo fyzická osoba) proti hospodářskému registru respektive registru obyvatel. Funkce správa registru bude kromě administrativních funkcí zabezpečovat také činnosti, týkající se • odvozování skladebnosti územních prvků • topologických a geometrických (polohových) kontrol prostorových dat • generalizace prostorových dat Předmětem návrhu nebyl úplný výčet požadavků na výstupní funkce registru. Přesto je do návrhu zařazena funkce Výstup dat z registru, která kromě prostého poskytování dat z registru včetně možných filtrací a agregací může poskytovat i speciální výstupy typu ověření adresy nebo vytvoření doručovací adresy. Vztah navrhovaného registru k ostatním základním registrům státní správy lze znázornit následujícím schématem. Analýza a návrh registru územní identifikace, adres a nemovitostí Schváleno usnesením vlády z 12. října 2005 č. 130615/41 Z technického pohledu vychází návrh registru z následujících principů. Technologický princip vstupu dat: • data do registru vstupují přes standardní datová rozhraní • vstup dat do registru je realizován funkcemi podle jednotlivých zdrojů dat • každá vstupní funkce se skládá ze tří hierarchicky podřízených funkcí, které zajišťují postupně přenos dat z rozhraní do pracovního úložiště dat, kontroly dat a konverze dat do centrálního datového úložiště registru o přenos dat má za cíl přenést co nejrychleji a co nejvíc dat (bez ohledu na kvalitu dat) z rozhraní do pracovního úložiště o kontroly dat mají za cíl provést co nejvíce kontrol nad daty v pracovním úložišti tak, aby následná konverze proběhla rychle a bez komplikací způsobených nekvalitou dat Registrační místa, kontakt. místa VS (různého druhu) Registr obyvatel (RO) Registr úz.id., adres a nemov. (RÚIAN) Hospodářský registr (HR) Základní registry veřejné správy ISVS vedené daňovými a celními orgány ISVS vedené pro potřeby sociálního a penzijního zabezpečení ISVS ve zdravotnictví ISVS v oblasti životního prostředí ISVS v oblasti dopravy ISVS v zemědělství Regionální ISVS, vedené orgány samosprávy (kraje, obce) Další propojené ISVS… Analýza a návrh registru územní identifikace, adres a nemovitostí Schváleno usnesením vlády z 12. října 2005 č. 130616/41 o konverze dat má za cíl přenést co nejrychleji v rámci transakce data z pracovního do centrálního úložiště Technologický princip správy dat: • pro správu dat je využívána funkčnost robustní databáze • databázovými prostředky je zabezpečena konzistence dat, transakční zpracování a udržována historie dat • prostorová data jsou plně integrována do datového modelu systému, jsou udržována nativními databázovými prostředky (například ORACLE Spatial) • evidence prostorových dat (definiční body a hranice územních prvků) vychází z principů skladebnosti • definiční bod nadřízeného objektu je odvozen z definičního bodu určujícího podřízeného objektu • hranice objektů jsou odvozeny z hranic elementárních objektů (hranice parcel) • hranice elementárních objektů (parcel) a dalších územních prvků, které nejsou skladebné z parcel, budou vedeny topologicky ve formě hran rovinného grafu, každá hranice nese informace o obou elementárních objektech, jejichž hranici tvoří – tato informace je udržována referenční integritou. Technologický princip výstupu dat: • data budou poskytována uživatelům jak dávkově, tak on-line pomocí referenčního rozhraní • přístup k datům bude realizován pomocí webových služeb, které umožní jak pomocí internetu, tak ve WAN síti státní správy přímý přístup k datům z externích systémů • pro přístup dalších subjektů včetně široké veřejnosti bude poskytováno vizuální webové rozhraní (pomocí webové aplikace zapojitelné do portálu správce registru i uživatelů dat), které umožní vyhledávat a efektivně přistupovat k datům registru 3.2 Data v navrhovaném registru Konceptuální návrh datového modelu zohledňuje jak územní, tak správní členění České republiky. Územní členění bude využito pro grafické znázornění hranic územních prvků. Skladebnost správního členění bude zajištěna pomocí referenční integrity. Konceptuální datový model v sobě zahrnuje také hierarchii a skladebnost současných statistických územních jednotek NUTS 0 až NUTS 4. 3.2.1 Kategorie objektů V přehledu kategorií objektů jsou uvedeny územní prvky a jejich reprezentace entitou v navrhovaném datovém modelu. Územní prvky, které se liší např. ustavující legislativní normou, ale z hlediska územní identifikace jsou rovnocenné, jsou přiřazeny k téže entitě (např. Území obce a Území vojenského újezdu jsou reprezentovány jednou entitou OBEC). Vazby mezi entitami jsou znázorněny v entitně-relačních diagramech v Příloze 2 v článku 4.1 a popsány v článku 4.3. Návrh prostorové reprezentace územních prvků je v článku 4.2.(Příloha 2). 3.2.1.1 Základní územní prvky Základní územní prvek je vymezená část zemského povrchu na území České republiky. Základní územní prvek (s výjimkou adresního místa) má hranici. Prvky této kategorie tvoří základ datového modelu navrhovaného registru. Analýza a návrh registru územní identifikace, adres a nemovitostí Schváleno usnesením vlády z 12. října 2005 č. 130617/41 Název prvku Název entity Území státu STAT Území regionu soudržnosti REGION Území oblasti OBLAST Území kraje (VÚSC) KRAJ - NUTS3 Hlavní město Praha HL MESTO PRAHA Území okresu OKRES Území správního obvodu obce s pověřeným OÚ SPR OBVOD POU Území správního okrsku SPRÁVNÍ OKRSEK Území obce OBEC Území vojenského újezdu OBEC V hl. m. Praze – území městského obvodu (1-10) MESTSKY OBVOD V hl. m. Praze – území obvodu NUTS4 (1-15) PRAHA-NUTS4 V hl. m. Praze – území správního obvodu (1-22) SPR OBVOD V hl. m. Praze – území městské části (57) MES OBV CAST Ve statutárních městech – území městské části / městského obvodu MES OBV CAST Katastrální území KAT UZEMI Pozemek PARCELA Stavební objekt (budova) BUDOVA Část budovy - budova určená číslem popisným nebo evidenčním ČÁST BUDOVY Adresní místo ADRESA Uvedený výčet základních územních prvků a návrh datového modelu vychází z předpokladu, že nový Zákon o územně správním členění státu, který je v současnosti ve fázi návrhu, bude schválen a vstoupí v platnost. Tento zákon zřizuje Oblasti a Správní okrsky a ruší zákon 36/1960 Sb., o územním členění státu, kterým byly stanoveny „staré“ kraje. V případě zrušení zákona 36/1960 Sb. zanikne také právní základ existence městských obvodů v Praze (1-10). Pokud zákon nebude schválen, budou ve výsledném datovém modelu registru namísto entity OBLAST entita KRAJ-1960 reprezentující území kraje z roku 1960 a namísto entity SPRÁVNÍ OKRSEK entita SPR OBV ORP reprezentující území správního obvodu obce s rozšířenou působností. 3.2.1.2 Územně-evidenční jednotky Územně-evidenční jednotka slouží pro evidenci územních prvků stejného druhu. Územně-evidenční jednotka nemá hranici. Prvky této kategorie tvoří základ datového modelu navrhovaného registru. Analýza a návrh registru územní identifikace, adres a nemovitostí Schváleno usnesením vlády z 12. října 2005 č. 130618/41 Název prvku Název entity Územní obvod adresní poštovní provozovny POSTA Část obce CAST OBCE Ulice (a jiné veřejné prostranství) ULICE Vazby mezi entitami příslušnými k základním územním prvkům a územně-evidenčním jednotkám jsou znázorněny v ER diagramu přílohy „Návrh řešení registru územní identifikace a adres“. 3.2.1.3 Zvláštní územní prvky Zvláštní územní prvky jsou jakékoliv další účelové územní jednotky, které nelze vymezit na základě výčtu základních územních prvků nebo územně - evidenčních jednotek. Tyto jednotky budou vedeny v navrhovaném registru. Budou navázány na datový model základních územních prvků a územně evidenčních jednotek tak, jak je znázorněno v ER diagramu. Základní sídelní jednotka byla zařazena do registru RÚIAN z důvodů zachování kontinuity v kódování územních jednotek (např. katastrální území), které je odvozeno od kódování základních sídelních jednotek. Název prvku Název entity Základní sídelní jednotka ZAK SID JEDNOTKA Díl základní sídelní jednotky DILZSJ 3.2.1.4 Entity evidence vlastnictví nemovitosti K základním územním prvkům reprezentovaných entitami BUDOVA a PARCELA je navržena evidence vlastnictví. Pro evidenci vlastnictví jsou navrženy tří entity (dle datového modelu ISKN). Název prvku Název entity Těleso (List vlastnictví) TELESO Vlastnictví VLASTNICTVI Oprávněný subjekt OPRAVNENY SUBJEKT Oprávněný subjekt je navázán na entitu ADRESA. Každému oprávněnému subjektu je přiřazena právě jedna adresa – adresa sídla právnické osoby nebo adresa pobytu obyvatele České republiky. 3.3 Datové toky a procesy získávání dat 3.3.1 Popis procesů předcházejících vstupu dat do registru Procesy spojené s parcelou a vlastnictvím nemovitosti Vznik parcely - parcelou se stává pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem v rámci katastrálního území. Parcela vzniká okamžikem zplatnění v katastru nemovitostí. Změna čísla parcely se v katastru provádí na podkladě smluv, rozhodnutí a jiných listin, jejichž součástí je geometrický plán nebo mapový a číselný podklad změny hranice katastrálního území a obce, nebo dokumentace obnovy katastrálního operátu, revize katastru, doplnění parcel nebo při opravě chyby. Změna hranice parcely vzniká novým geometrickým a polohovým určením celého obvodu pozemku a zplatněním záznamu v katastru nemovitostí. Analýza a návrh registru územní identifikace, adres a nemovitostí Schváleno usnesením vlády z 12. října 2005 č. 130619/41 Zánik parcely může nastat sloučením parcel. Při slučování parcel v obvodu vlastnictví jednoho vlastníka a stejného druhu pozemku se ponechá číslo parcely s největší výměrou a ostatní parcelní čísla se zruší. Okamžikem zániku parcely je zplatnění rozhodnutí o sloučení parcel v katastru nemovitostí. Zanikne-li parcela, nesmí se jejím číslem v budoucnu označit jiná nově vzniklá parcela. Změna názvu katastrálního území - katastrální úřad si vyžádá ke změně názvu katastrálního území stanovisko dotčené obce, pokud návrh nevzešel z jejího podnětu. Schválení názvu katastrálního území oznámí Úřad příslušnému katastrálnímu úřadu, zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu a obci. Změna hranice katastrálního území nastává a) na návrh toho, jehož zájmu se změna týká, nebo b) z podnětu katastrálního úřadu Změny hranic katastrálních území schvalují katastrální úřady. Změna vlastnictví nemovitosti - změna vlastnictví nemovitosti nastává zplatněním vkladu vlastnického práva v katastru nemovitostí. Všechny uvedené události jsou zpracovány Katastrem nemovitostí a předány do registru RÚIAN automatickým přenosem do vstupního rozhraní registru. Procesy spojené s budovou Vznik budovy - budova může vznikat dvěma způsoby. A. Zápis rozestavěné budovy do ISKN je proveden 1. Žádost o stavební povolení – stavební úřad vyžaduje doklad o vlastnictví pozemku, na němž se bude stavět (zákon č. 50/1976 Sb., §58, odst. 2). 2. Vklad rozestavěné budovy do ISKN – budova je evidována jako rozestavěná s vazbou na parcelu, na níž stojí (parcela je vyčleněna na základě geometrického plánu zpracovaném autorizovanou osobou). 3. Kolaudace budovy – provede stavební úřad na návrh stavebníka nebo budoucího uživatele stavby (zákon č. 50/1976 Sb., §79, odst. 1.). Je vyžadován geometrický plán ověřený na Katastru nemovitostí. 4. Přidělení čísla popisného nebo evidenčního – provede obecní úřad na základě žádosti oprávněného subjektu a předložení kolaudačního rozhodnutí (v něm je uvedeno číslo nově vzniklé zastavěné parcely) a formuláře z Katastru nemovitostí, do něhož je vepsáno číslo popisné nebo evidenční. 5. Vklad zkolaudované budovy s číslem popisným nebo evidenčním do ISKN – provede oprávněný subjekt. B. Zápis rozestavěné budovy do ISKN není proveden, je proveden pouze zápis zkolaudované budovy 1. Žádost o stavební povolení – stavební úřad vyžaduje doklad o vlastnictví pozemku, na němž se bude stavět (zákon č. 50/1976 Sb., §58, odst. 2). 2. Kolaudace budovy – provede stavební úřad na návrh stavebníka nebo budoucího uživatele stavby (zákon č. 50/1976 Sb., §79, odst. 1.). Je vyžadován geometrický plán ověřený na Katastru nemovitostí. 3. Přidělení čísla popisného nebo evidenčního – provede obecní úřad na základě žádosti oprávněného subjektu a předložení kolaudačního rozhodnutí (v něm je uvedeno číslo nově vzniklé zastavěné parcely) a formuláře z Katastru nemovitostí, do něhož je vepsáno číslo popisné nebo evidenční. 4. Vklad zkolaudované budovy s číslem popisným nebo evidenčním do ISKN – provede oprávněný subjekt. V souvislosti s procesem vzniku budovy by bylo vhodné uvažovat o zjednodušení procesu přidělení čísla popisného nebo evidenčního z pohledu oprávněného subjektu. Jednou z možností je spojení kolaudačního rozhodnutí s přidělením čísla popisného nebo evidenčního. (Stavební úřad by vyřídil žádost o přidělení čísla popisného nebo evidenčního za oprávněný subjekt. Přidělení čísla by zůstalo v kompetenci obce. Obec by zůstala zdrojem pro vstup dat do RUIAN.) Kolaudace budovy - nemá přímou návaznost na vstup dat do registru. Vznik budovy v ISKN - po zplatnění budovy v ISKN je budova předána do RÚIAN včetně souřadnic definičního bodu budovy. Analýza a návrh registru územní identifikace, adres a nemovitostí Schváleno usnesením vlády z 12. října 2005 č. 130620/41 Přidělení čísla popisného nebo evidenčního - číslo popisné nebo evidenční přiděluje obec. Obě řady čísel (popisná a evidenční) jsou unikátní v rámci části obce, tzn. že současně s přidělením čísla popisného nebo evidenčního je přidělena také část obce. Přidělení čísla popisného obec předá do RÚIAN. Změna čísla popisného nebo evidenčního - přečíslování budov se provádí jen výjimečně, jsou-li pro to vážné důvody. Přečíslování budov ohlásí obec příslušnému katastrálnímu úřadu. Změna obrysu budovy - může nastat přestavbou, která podléhá stavebnímu řízení. Změna obrysu je zapracována do ISKN na základě geometrického plánu. Zánik budovy - popisné nebo evidenční číslo zaniká: a) asanací budovy na základě pravomocného rozhodnutí stavebního úřadu o odstranění stavby, nebo b) stavební úpravou (např. sloučením dvou budov) na základě pravomocného rozhodnutí stavebního úřadu o kolaudaci. Současně se zánikem budovy by mělo zaniknout i číslo popisné nebo evidenční – nemělo by být znovu použito pro jinou budovu. Uvedené události budou vstupovat do registru ze dvou zdrojů – z obcí a z Katastru nemovitostí. (Výjimkou je Změna obrysu budovy, která bude vstupovat pouze z Katastru nemovitostí.) Obec bude přistupovat přímo do rozhraní registru. Další možnou variantou je předání dat v písemné podobě z obce pověřenému obecnímu úřadu na základě dohody. Pověřený obecní úřad zajistí jejich předání do rozhraní registru. Katastr nemovitostí bude předávat data do registru RÚIAN automatickým přenosem do vstupního rozhraní registru. Procesy spojené s adresou Vznik ulice nebo veřejného prostranství - o vzniku nové ulice nebo veřejného prostranství rozhoduje obec. Změna názvu ulice nebo veřejného prostranství - obci přísluší rozhodovat o názvech částí obce, ulic a jiných veřejných prostranství. Zánik ulice nebo veřejného prostranství - o zániku ulice nebo veřejného prostranství rozhoduje obec. Přidělení ulice budově - obec přiřadí k nově vzniklé ulici budovy s čísly popisnými nebo evidenčními a čísly orientačními, pokud se takové budovy na daném místě nacházejí. Změna ulice adresnímu místu - o změně přiřazení adresního místa k ulici nebo veřejnému prostranství rozhoduje obec. Se změnou ulice může, ale nemusí být spojena také změna čísla orientačního (v obci může být zaveden uliční systém bez čísel orientačních). Přidělení čísla orientačního - k usnadnění orientace mohou být v jednotlivých ulicích a na jiných veřejných prostranstvích označeny budovy vedle popisného čísla ještě číslem orientačním. Obecní úřad rozhoduje o tom, jakým popisným, orientačním nebo evidenčním číslem bude budova označena. Každé popisné nebo evidenční číslo budovy musí být v rámci části obce jedinečné. Změna čísla orientačního - z důvodu zlepšení orientace v ulici nebo na veřejném prostranství může obec orientační číslo změnit. Změnu orientačního čísla provede však až po projednání s příslušnou městskou částí (ve statutárních městech) a vlastníkem budovy. Zánik čísla orientačního souvisí se zánikem budovy. Zaměření adresního bodu - adresní body nově vznikající budovy budou součástí geometrického plánu, adresní body stávajících budov budou zaměřeny externím dodavatelem na základě smlouvy se správcem RÚIAN. Vstup do RÚIAN zajistí správce registru. Vznik adresní poštovní provozovny, změna názvu adresní poštovní provozovny, změna územního obvodu adresní poštovní provozovny, zánik adresní poštovní provozovny, přidělení PSČ adresnímu místu a změna PSČ adresního místa je v kompetenci držitele poštovní licence. Analýza a návrh registru územní identifikace, adres a nemovitostí Schváleno usnesením vlády z 12. října 2005 č. 130621/41 Vznik části obce - obec oznamuje Ministerstvu vnitra a příslušnému katastrálnímu úřadu názvy nově vzniklých částí obce, změny jejich názvů, jakož i zánik částí obce. Změna názvu části obce - názvy částí obce jsou zpravidla převzaty z názvu zaniklých obcí, osad nebo z názvů historicky vzniklých území, na nichž se tyto části obce nacházejí. Obci přísluší rozhodovat o názvech částí obce, ulic a jiných veřejných prostranství. Obec oznamuje Ministerstvu vnitra a příslušnému katastrálnímu úřadu názvy nově vzniklých částí obce, změny jejich názvů, jakož i zánik částí obce. Zánik části obce - obec oznamuje Ministerstvu vnitra a příslušnému katastrálnímu úřadu zánik částí obce. Události spojené s adresní poštovní provozovnou a jejím územním obvodem předává do rozhraní registru držitel poštovní licence. Ostatní uvedené události s výjimkou Zaměření adresního bodu a událostí týkajících se adresní poštovní provozovny jsou zpracovány Obcí a předány do registru RÚIAN přenosem do vstupního rozhraní registru. Obec bude přistupovat přímo do rozhraní registru. Další možnou variantou je předání dat v písemné podobě z obce pověřenému obecnímu úřadu na základě dohody. Pověřený obecní úřad zajistí jejich předání do rozhraní registru. Procesy spojené se statistickými územními jednotkami Vznik základní sídelní jednotky je v kompetenci Českého statistického úřadu. Změna názvu základní sídelní jednotky - název základní sídelní jednotky je slovním prostorovým identifikátorem a je určen při jejím vzniku. Název ZSJ je jedinečný v rámci obce a může být měněn. Název základní sídelní jednotky je v kompetenci Českého statistického úřadu. Změna hranice základní sídelní jednotky, zánik základní sídelní jednotky jsou v kompetenci Českého statistického úřadu. Vznik dílu základní sídelní jednotky - díl základní sídelní jednotky vzniká pro potřeby Českého statistického úřadu a je v jeho kompetenci. Zánik dílu základní sídelní jednotky - díl základní sídelní jednotky zaniká na základě rozhodnutí Českého statistického úřadu. Vznik obvodu NUTS 4 v hl. městě Praze, změna názvu obvodu NUTS 4 v hl. městě Praze, změna hranic obvodu NUTS 4 v hl. městě Praze, zánik obvodu NUTS 4 v hl. městě Praze jsou v kompetenci Českého statistického úřadu. Všechny uvedené události jsou provedeny Českým statistickým úřadem a předány do registru RÚIAN přenosem do vstupního rozhraní registru. Procesy spojené s obcí Vznik nové obce - nová obec může vzniknout oddělením části obce, popřípadě změnou nebo zrušením vojenského újezdu. Část obce, která se chce oddělit, musí mít samostatné katastrální území sousedící nejméně se dvěma obcemi nebo jednou obcí a cizím státem a tvořící souvislý územní celek; po oddělení musí mít alespoň 1000 občanů. Stejné podmínky musí splňovat i obec po oddělení její části. S oddělením části obce musí vyslovit souhlas v místním referendu občané žijící na území té části obce, která se chce oddělit. Obec žádá Ministerstvo vnitra o souhlas s názvem nově vzniklé obce. Obec podá návrh na krajský úřad na základě kladného výsledku místního referenda (musí obsahovat výčet katastrálních území nově vznikající obce). Krajský úřad svým rozhodnutím schválí návrh obce na oddělení její části jsou-li splněny všechny podmínky stanovené zákonem. Opis pravomocného rozhodnutí zašle krajský úřad Ministerstvu vnitra, Ministerstvu financí, příslušnému katastrálnímu úřadu a finančnímu úřadu. Změna názvu obce - ke změně názvu obce dává souhlas Ministerstvo vnitra na návrh obce. Analýza a návrh registru územní identifikace, adres a nemovitostí Schváleno usnesením vlády z 12. října 2005 č. 130622/41 Změna hranice obce - změny hranic obcí, při nichž nedochází ke sloučení obcí, připojení obce nebo oddělení části obce, se uskutečňují na základě dohody zúčastněných obcí po projednání s příslušným katastrálním úřadem. Uzavření dohody oznámí obec Ministerstvu financí a finančnímu úřadu. Zánik obce - dohodu o sloučení uzavírají zastupitelstva sousedních obcí (do 30 dnů od vyhlášení je možno podat návrh na konání referenda). Obec ponese po sloučení název, na němž se slučované obce dohodnou. K jinému názvu sloučené obce dává souhlas Ministerstvo vnitra. Dohodu oznámí krajskému úřadu (musí obsahovat výčet katastrálních území nově vzniklé obce). Nově vzniklá obec zašle opis dohody Ministerstvu vnitra, Ministerstvu financí, příslušnému katastrálnímu úřadu. Vznik městské části/obvodu - městský obvod nebo městskou část ve statutárním městě lze zřídit na základě rozhodnutí zastupitelstva města, pokud do 30 dnů od zveřejnění tohoto rozhodnutí není podán návrh na konání místního referenda o této věci. Je-li podán takový návrh, lze zřídit městský obvod nebo městskou část jen na základě souhlasného rozhodnutí místního referenda konaného na území, na němž se navrhuje zřízení městského obvodu nebo městské části. Městský obvod nebo městskou část lze za výše uvedených podmínek připojit k jinému městskému obvodu nebo městské části. Rozhodnutí o zřízení nebo připojení městského obvodu nebo městské části musí obsahovat výčet katastrálních území městského obvodu/městské části po sloučení nebo připojení. Opis rozhodnutí zašle statutární město Ministerstvu vnitra, příslušnému katastrálnímu úřadu a finančnímu úřadu. Změna názvu městské části/obvodu - název městské části/obvodu je určen při vzniku městské části a může být změněn a to obecně závaznou vyhláškou města. Změna hranic městské části/obvodu - hranice městské části/obvodu mohou být změněny obecně závaznou vyhláškou města. Zánik městské části/obvodu - městský obvod nebo městskou část ve statutárním městě lze zrušit na základě rozhodnutí zastupitelstva města, pokud do 30 dnů od zveřejnění tohoto rozhodnutí není podán návrh na konání místního referenda o této věci. Je-li podán takový návrh, lze zrušit městský obvod nebo městskou část jen na základě souhlasného rozhodnutí místního referenda konaného na území, na němž se navrhuje zrušení městského obvodu nebo městské části. Městský obvod nebo městskou část lze za výše uvedených podmínek připojit k jinému městskému obvodu nebo městské části. Rozhodnutí o připojení nebo zrušení městského obvodu nebo městské části musí obsahovat výčet katastrálních území městského obvodu/městské části po sloučení nebo připojení. Opis rozhodnutí zašle statutární město Ministerstvu vnitra, příslušnému katastrálnímu úřadu a finančnímu úřadu. Vznik správního obvodu v hl. městě Praze, změna názvu správního obvodu v hl. městě Praze, změna hranic správního obvodu v hl. městě Praze, zánik správního obvodu v hl. městě Praze jsou v kompetenci hlavního města Prahy. Data do registru RÚIAN předávají obce (statutární města, hl. město Praha) po schválení kompetentními orgány. Obec bude přistupovat přímo do rozhraní registru. Další možnou variantou je předání dat v písemné podobě z obce pověřenému obecnímu úřadu na základě dohody. Pověřený obecní úřad zajistí jejich předání do rozhraní registru. Procesy spojené s územní působností obcí s pověřeným obecním úřadem Vznik správního obvodu obce s pověřeným obecním úřadem, změna názvu správního obvodu obce s pověřeným obecním úřadem, změna hranic správního obvodu obce s pověřeným obecním úřadem, zánik správního obvodu obce s pověřeným obecním úřadem - Ministerstvo vnitra vydává vyhlášku, kterou stanovuje správní obvod obcí s pověřeným obecním úřadem. Data budou do rozhraní předávána Ministerstvem vnitra (alternativou je zapracování změn správcem registru na základě znění vyhlášky). Analýza a návrh registru územní identifikace, adres a nemovitostí Schváleno usnesením vlády z 12. října 2005 č. 130623/41 Procesy spojené s územními jednotkami danými zákonem (území vojenského újezdu, území správního okrsku, území okresu, území kraje, území regionu soudržnosti, území oblasti, hl. město Praha) Vznik, změny názvů, vymezení i zánik jednotek stanovených zákonem jsou dány počátkem platnosti zákonné úpravy, která je zřizuje, mění, nebo ruší. Změny jsou zapracovány správcem registru na základě znění zákona. 3.3.2 Datové toky na vstupu do registru Vstup dat z obcí Obec má právo rozhodovat o částech obce, ulicích a veřejných prostranstvích, o číslování domů číslem popisným nebo evidenčním a o číslech orientačních. Data jsou předávána do rozhraní registru RÚIAN – on-line přístupem do rozhraní1 (přístup přímo z obce, nebo po dohodě obcí z obce s pověřeným obecním úřadem). Vstup dat bude možné realizovat dvojím způsobem – uložením dat (například v XML formátu) do rozhraní (do file systému) nebo odesláním dat na danou URL adresu. Registr poskytne pro vstup těchto dat jednoduché vizuální webové rozhraní. Při konverzi dat z úložiště rozhraní je správcem registru nově vzniklým územním prvkům (část obce, ulice a veřejné prostranství, adresní místo) přidělen kód. Vstup dat z hl. města Prahy a statutárních měst Hl. město Praha má pravomoc rozhodnout o vzniku/zániku/úpravě vymezení správního obvodu. Hl. město Praha a statutární města mají pravomoc rozhodnout o vzniku/zániku/úpravě vymezení městské části, ulice a veřejného prostranství. Hl. město Praha a statutární města přidělují/mění číslo popisné nebo číslo evidenční a typ budovy podle typu přiděleného čísla. Hl. město Praha a statutární města přidělují/mění číslo orientační. Stejně jako u obcí bude vstup dat možné realizovat dvojím způsobem – uložením dat (například v XML formátu) do rozhraní (do file systému) nebo odesláním dat na danou URL adresu. Registr poskytne pro vstup těchto dat jednoduché vizuální webové rozhraní. Při konverzi dat z úložiště rozhraní je správcem registru nově vzniklým územním prvkům (část obce, ulice a veřejné prostranství, adresní místo) přidělen kód. Vstup dat od držitele poštovní licence Držitel poštovní licence má pravomoc rozhodnout o vzniku/zániku/úpravě působnosti adresní poštovní provozovny. Přiděluje také kód adresní poštovní provozovny. Vstup dat z Ministerstva vnitra ČR Ministerstvo vnitra vyhlašuje a předává do registru RÚIAN názvy vzniklých/zaniklých území správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem, Pro vstup obcí s pověřeným obecním úřadem je možno uvažovat také o vstupu dat prostřednictvím správce RÚIAN na základě vyhlášky Ministerstva vnitra. Vstup dat bude možný realizovat dvojím způsobem – uložením dat (například v XML formátu) do rozhraní (do file systému) nebo odesláním dat na danou URL adresu. Registr poskytne pro vstup těchto dat jednoduché vizuální webové rozhraní. Vstup dat z ČÚZK – ISKN ČÚZK předává do registru název katastrálního území, budovy, části budov a parcely, včetně obrysů budov a hranic parcel pro území, kde existuje digitální katastrální mapa (DKM) nebo katastrální mapa v digitálním vyjádření (KM-D). Data budou předávána on-line do rozhraní. Vstup dat z ČÚZK – ZABAGED 1 on-line přístupem do rozhraní je myšleno odeslání dat v požadovaném formátu bezprostředně po vzniku události (získání podkladů). Totéž platí i pro ostatní on-line přenosy Analýza a návrh registru územní identifikace, adres a nemovitostí Schváleno usnesením vlády z 12. října 2005 č. 130624/41 ČÚZK předává do registru hranice katastrálních území pro ta území, kde neexistuje digitální katastrální mapa. Data budou předávána on-line do rozhraní. Vstup dat z ČSÚ Registr RÚIAN bude od ČSÚ přebírat data základních sídelních jednotek včetně hranic, dílů základních sídelních jednotek a statistických jednotek PRAHA - NUTS4. Data budou předávána online do rozhraní. Vstup dat od ostatních dodavatelů Ostatní dodavatelé budou moci do registru přispívat definičními body adresních míst na základě smlouvy se správcem registru. Data budou předávána dávkově do rozhraní. Vstup změn zákonem stanovených územních jednotek Změny stanovené zákonem jsou předávány přímo do registru RÚIAN, který je správcem číselníků (přiděluje kódy nově vzniklým objektům). Kontrola dat RÚIAN oproti registru obyvatel a registru ekonomických subjektů V registru budou evidovány oprávněné subjekty k nemovitostem převzaté z ISKN. Jejich údaje budou verifikovány oproti registru obyvatel a registru ekonomických subjektů, pokud tato verifikace nebude provedena již v rámci procesů ISKN. Data nebudou přímo přebírána, ale zjištění rozporů vyvolá proces ověření u zdroje. 3.3.3 Výstup dat z registru Výstupní funkce budou poskytovat data uživatelům jak dávkově, tak on-line pomocí referenčního rozhraní. Přístup k datům bude realizován pomocí webových služeb, které umožní jak pomocí internetu, tak ve WAN síti státní správy přímý přístup k datům z externích systémů. Pro přístup dalších subjektů včetně široké veřejnosti bude poskytováno vizuální webové rozhraní (pomocí webové aplikace zapojitelné do portálu správce registru i uživatelů dat), které umožní vyhledávat a efektivně přistupovat k datům registru. Po omezenou určenou dobu budou udržovány převodníky vytvořené v procesu prvotního naplnění registru pro poskytování dat ve formátu určené stávající evidence. Obsahem převodníků bude i případná historie dat určené evidence. Výstupní funkce budou obsahovat: • Vyhledávací funkce – budou sloužit pro vyhledání objektů dle zadaných kritérií, zobrazení nadřízených a podřízených objektů • Export dat registru – úplný, změnový, prostorově vymezený (data obce, okresu, kraje apod.) i za použití dočasně udržovaných převodníků ve formátu určené evidence • Výstup doručovacích adres - doručovací adresa bude tvořena způsoby uvedenými ve Standardu ISVS 008 a dle požadavků držitele poštovní licence. • Další výstupní funkce podle požadavků zjištěných při vytváření detailního návrhu registru 3.3.4 Správa registru Základní funkce správy registru budou zabezpečovat vlastní chod a funkčnost registru tak, aby byly splněny požadavky kladené na vedení registru veřejné správy jako referenčního zdroje dat územní identifikace, adres a nemovitostí, na výměnu dat pomocí služeb referenčního rozhraní ostatním informačním systémům veřejné správy a na poskytování dat externím uživatelům. Analýza a návrh registru územní identifikace, adres a nemovitostí Schváleno usnesením vlády z 12. října 2005 č. 130625/41 Tato povinnost vyplývá z věcného záměru zákona o sdílení dat při výkonu veřejné správy [305] a z návrhu dalšího postupu v oblasti budování registrů veřejné správy (v rámci systému sdílení dat ve veřejné správě) [306] • Správa registru bude obsahovat funkce zajišťující historizaci objektů a časových vazeb mezi těmito objekty a umožňuje tím poskytnutí dat z registru k jakémukoliv datu a času od založení registru, případně od dřívějšího data, pokud na základě zvláštního zákona dojde při prvotním naplnění dat současně k naplnění všech historických dat vedených ve zdrojových evidencích. • Správa registru bude obsahovat funkce přidělování kódů nově vzniklým objektům v těch případech, kdy naplnění kódu resp. názvu jednotlivých objektů bude navrhovaným zákonem přiděleno registru RÚIAN, bude nutné převzít relevantní metodiku a pracovní postupy plnění hodnot od příslušných současných správců (ČSÚ - územní identifikace, ČÚZK – nemovitosti, MV/MPSV/ČSÚ – adresy podle určeného primárního zdroje prvotního naplnění). • Správa registru bude obsahovat funkce pro obsluhu rozhraní a řešení datových konfliktů identifikovaných rozhraním. • Správa registru bude obsahovat funkce zajišťující kontrolu a odvozování skladebnosti a vazebnosti grafických i popisných objektů vedených v registru. • Správa registru bude obsahovat funkce, které budou generalizovat prostorová data, zejména generalizaci hranic katastrálních území velkého měřítka vzniklých sjednocením hranic parcel na hranice katastrálních území středního měřítka. Na těch katastrálních územích, kde není žádný typ digitální vektorové mapy (DKM, KM-D), budou hranice katastrálních území přebírány ze ZABAGED. • Správa registru bude obsahovat funkce, které budou podporovat automatizované ztotožnění geometrického průběhu hranic základních sídelních jednotek a hranic katastrálních území tam, kde jsou tyto hranice logicky shodné. • Součástí správy registru budou i administrativní funkce zajišťující správu uživatelů a jejich přístupových práv, bezpečnost systému při ukládání a výměně dat, bezpečnost proti neoprávněnému přístupu, zálohování a archivaci dat. • Správa registru bude obsahovat funkce záznamu (logování) všech akcí a událostí, které nastanou při provozu systému včetně časové značky a který uživatel akci či událost vyvolal (např. přihlášení a odhlášení uživatelů, veškeré změny záznamů, provedené vstupy, výstupy a exporty, provedené generalizace prostorových dat). • Součástí správy registru bude také vytváření metodik (např. pro sběr dat definičních bodů adresních míst). 3.4 Transformace stávajících evidencí do nového registru Prvotní naplnění dat registru územní identifikace, adres a nemovitostí má především za úkol převzít data existujících evidencích a po kompletních vícestupňových kontrolách včetně případného dořešení nekonzistencí a chyb přímo u zdroje dat uložit tato data ve sjednoceném a v platném stavu jako referenční do registru RÚIAN. Při prvotním naplnění dat může dojít na základě zvláštního zákona současně k naplnění všech historických dat a jejich vazeb vedených ve zdrojových evidencích. Časová složka dat bude přebrána z určeného primárního zdroje. Migrace a slučování dat z více evidencí je složitý několikastupňový a iterační proces a k jeho zajištění budou vytvořeny organizační postupy a bude vytvořena sada modulů s funkčností kontrol hodnot, rozsahů, vazeb a shodnosti dat v různých zdrojových evidencí včetně právě naplňovaného registru. Analýza a návrh registru územní identifikace, adres a nemovitostí Schváleno usnesením vlády z 12. října 2005 č. 130626/41 Při analýze v procesu prvotního naplnění dat registru mohou být identifikovány chybové a nekonzistentní stavy dat, které mohou vyvolat následné legislativní či procesní akce mimo navrhovaný registr. Například obce si budou muset odstranit případné duplicity v přidělení čísel popisných a evidenčních nebo vypořádat existující stav přesahů budov na území jiných obcí. K naplnění navrhovaného registru budou použita data uložená v současných evidencích: • ISEO-ADR – údaje o adrese informačního systému evidence obyvatel • ISKN – Informační systém katastru nemovitostí • RSO – Registr sčítacích obvodů včetně UIR-ZSJ – Územně identifikační registr základních sídelních jednotek • UIR-ADR – Územně identifikační registr adres Před prvotním naplněním registru daty stávajících evidencí (zdroje dat) bude nutné provést úplnou analýzu nejen popisné části datových modelů jednotlivých evidenci, ale především bude potřeba komplexně analyzovat konkrétní hodnoty jednotlivých atributů, jejich vazby na příslušné objekty a jejich skladebnost včetně případné historie a klasifikovat kvalitu dat jednotlivých zdrojů. Tato analýza bude nutnou podmínkou pro návrh úspěšného postupu migrace, pro stanovení typu a rozsahu kontrol a závažnost jednotlivých chybových hlášení, pro stanovení pořadí zdrojů dat jednotlivých atributů od primárního k sekundárním, pro uložení historizovaných dat z primárního zdroje. V současnosti probíhá v jednotlivých evidencích snaha o sjednocení relevantních dat, doplňováním identifikačních klíčů jednotlivých objektů klíči z ostatních evidencí. Výsledek těchto sjednocování ovlivní konečný návrh prvotního naplnění registru RÚIAN. Z tohoto pohledu je nutné následující návrh migrace dat, a především stanovení primárního a sekundárních zdrojů, brát ne jako konečný návrh, ale jako výsledek současné znalosti datových modelů jednotlivých evidencí, který bude nutně doplněn a upraven až po důkladné analýze obsahu dat zdrojových evidencí. Metody, které budou použity při prvotním naplnění dat (migraci) ze stávajících evidencí ukazuje následující přehled: • přenos bez ztráty dat (účelem bude přenést do migračního úložiště všechna data z exportních dat jednotlivých evidencí) • maximální kontroly pro vytvoření konzistentních dat (účelem bude pomocí souboru předem definovaných typů a rozsahů kontrol a závažností jednotlivých chybových hlášení data vyčistit od chybných údajů a nekonzistencí v jednotlivých evidencích a v relevantních údajích mezi evidencemi • rychlá konverze dat do cílového datového modelu s přesně definovanými a protokolovanými změnami dat (účelem bude vlastní vytvoření registru prvotním naplněním zkontrolovanými daty vstupních evidencí, vytvoření vazeb a skladebností) • interní verifikace dat pro kontrolu úspěšnosti jednotlivých migračních kroků (účelem bude pomocí přesně definovaných verifikačních postupů pro každý krok migrace stanovit úspěšnost či neúspěšnost příslušného kroku) • externí verifikace dat podporující rozhodnutí o úspěšnosti/neúspěšnosti migrace (výstupem definované externí verifikace dat bude zpráva o ukončení migrace, která bude jednou z podmínek pro rozhodnutí o úspěšném vytvoření registru RÚIAN) • vytvoření scénářů činností, které budou prováděny před, v průběhu a po migraci (scénáře budou obsahovat přesně definované postupy reagující na jednotlivé události interní a externí verifikace dat a závažnosti chyb) Analýza a návrh registru územní identifikace, adres a nemovitostí Schváleno usnesením vlády z 12. října 2005 č. 130627/41 3.5 Zdroje pro prvotní naplnění RÚIAN Vzhledem k tomu, že úkolem nebyla analýza hodnot datových zdrojů stávajících evidencí, ale pouze srovnání popisu datového modelu a datových prvků jednotlivých evidencí mezi sebou a srovnání s katalogem datových prvků ISVS, je nutné brát návrh pořadí zdrojů pro prvotní naplnění registru jako výsledek současné znalosti datových modelů jednotlivých evidencí, který bude nutně doplněn a upraven až po důkladné analýze obsahu dat zdrojových evidencí. Tabulka je uvedena v příloze 2 „Návrh řešení registru územní identifikace, adres a nemovitostí“ v kapitole 7.4 Zdroje pro prvotní naplnění registru. 3.6 Výběr varianty vedení registru 3.6.1 Přehled variant Varianta 1 – ponechání současného stavu Čtyři stávající evidence budou ponechány v současném stavu, budou se dále nezávisle rozvíjet. Stejná data budou evidována duplicitně - ze zdrojů změn půjdou informace do všech stávajících evidencí, tam budou změny promítány, nebude zajištěna jejich konsolidace. Uživatelé dat se budou podle své volby dotazovat na data v různých evidencích, pokud se zeptají na stejná data v různých evidencích, mohou dostat nekonzistentní odpovědi. Varianta nepředpokládá žádné změny proti současnému stavu, návrh uvedený v předcházejících kapitolách nebude využit. Hypotetickou podvariantou této varianty je ponechání současného stavu s tím, že jedna z evidencí bude prohlášena za nový referenční registr. To ovšem není možné, neboť žádná ze současných evidencí nevede všechny údaje, požadované v novém registru. V důsledku tedy tato podvarianta znamená vybudování nového registru „na základě“ některé ze stávajících evidencí – tedy ve skutečnosti vlastně varianta nového společného registru. Varianta 2 – ponechání současného stavu s konsolidací dat mezi evidencemi Čtyři stávající evidence budou ponechány v současném stavu, budou se dále nezávisle rozvíjet. Některá data budou evidována duplicitně – ze zdrojů změn půjdou informace do všech stávajících evidencí, tam budou změny promítány a navzájem konsolidovány: bude vytvořeno datové rozhraní a složitý transakční mechanismus, který zajistí, že při provedení změny v jedné z evidencí bude stejná změna promítnuta i do zbývajících tří. Uživatelé dat se budou podle své volby dotazovat na data v různých evidencích, pokud se zeptají na stejná data v různých evidencích, mohou nastat tyto případy: • uživatel dostane konzistentní odpovědi • uživatel dostane informaci o tom, že probíhá konsolidace dotazovaných dat Návrh uvedený v předcházejících kapitolách je nutné pro variantu 2 upravit: • definovat datové úložiště, které bude obsahovat objekty v datovém rozhraní mezi čtyřmi evidencemi včetně převodníků a dalších služebních dat • definovat funkce, které budou udržovat konzistenci dat mezi čtyřmi evidencemi • při implementaci je nutné vybudovat provozně stabilní rozhraní s cílem minimalizovat časové úseky, ve kterých budou data nekonsolidovaná Varianta 3 – vznik dvou registrů - registru územní identifikace a nemovitostí a registru adres Vzniknou dva nové registry: registr územní identifikace a nemovitostí a registr adres. Stejné objekty budou duplicitně uloženy v obou registrech, data budou uložena ve dvou datových úložištích Analýza a návrh registru územní identifikace, adres a nemovitostí Schváleno usnesením vlády z 12. října 2005 č. 130628/41 (například budova a jí nadřízené objekty). Každý objekt bude veden primárně v jednom registru, druhý registr jej bude přebírat – budova a nadřízené objekty k budově se tedy budou muset buď on-line načítat, nebo replikovat mezi oběma registry. Data budou konsolidována pomocí rozhraní, které zabezpečí stejně jako v předcházejícím případě propagaci změn do spolupracujícího registru. Uživatel dat se budou dotazovat na data ve dvou registrech: pokud bude chtít získat informace o nemovitosti, dotáže se v registru územní identifikace a nemovitostí, pokud bude chtít vědět informace o adrese (i například o adrese nemovitosti, o níž získal informace v registru územní identifikace a nemovitostí), dotáže se v registru adres. Adresa adresního bodu vedeného v registru adres a adresa nemovitosti – i když se jedná o adresu stejného objektu – mohou být v obou registrech různé. Uživatel bude informován o tom, že informace o objektech, které jsou primárně vedeny v jiném registru, jsou nezaručené. Návrh uvedený v předcházejících kapitolách je nutné pro variantu 3 upravit obdobně jak pro variantu 2: • je nutné definovat dvě různá datová úložiště pro registry • je nutné definovat datové úložiště, které bude obsahovat objekty v datovém rozhraní mezi oběma registry • je nutné definovat funkce, které budou udržovat konzistenci dat mezi oběma registry • při implementaci je nutné vybudovat provozně stabilní rozhraní s cílem minimalizovat časové úseky, ve kterých budou data nekonsolidovaná Podle názoru MPSV je pro samostatnost registru adres výhodou to, že „takový registr UIR-ADR již v podstatě existuje a je již nyní jako referenční registr využíván řadou orgánů veřejné správy a jako jediný referenční registr adres je využíván prakticky ve všech oblastech i mimo veřejnou správu ČR. MPSV, které je Standardem ISVS k prostorové identifikaci č. 008/04.02 pověřeno správou identifikátorů kód a název ulice a veřejného prostranství, kód stavebního objektu a zejména kód adresy, již delší dobu navrhuje, že jako zdroj pro prvotní naplnění nového registru adres zajistí sjednocení adres obsažených v registru UIR-ADR s adresami obsaženými v ostatních evidencích – ISKN, RSO a ISEO-ADR. Postupně by bylo zajištěno, aby vždy příslušná podmnožina ze všech existujících adres v UIR-ADR byla sjednocena se všemi správnými adresami odpovídajícími této podmnožině a zahrnujícími vždy všechny adresy v dalších jednotlivých evidencích. V tomto procesu nebudou tedy ostatní evidence nuceny přebírat navíc nějaké adresy z UIR-ADR, ale naopak MPSV by zavedlo v UIR-ADR jeden či více příznaků pro již sjednocené adresy, jejichž společná aktualizace by následně probíhala zvláštním dohodnutým režimem. K tomu obsahuje UIR-ADR již nyní identifikátory z RSO a ISEO-ADR, zbývá doplnit identifikátor budovy a vazby na ISKN. Takto vytvořený datový základ může být samozřejmě použit i pro prvotní naplnění adresní části jednoho společného registru RUIAN.“ Zpracovatel se s touto argumentací neztotožňuje: adresa je atribut budovy nebo její části a tato skutečnost determinuje společné vedení adresy a budovy. Výše uvedená argumentace je argumentací pro prvotní naplnění nového registru adresami ze stávajícího UIR-ADR. Varianta 4 - vznik dvou registrů – registru územní identifikace a adres a registru nemovitostí Vzniknou dva nové registry: registr územní identifikace a adres a registr nemovitostí. Stejné objekty budou duplicitně uloženy v obou registrech, data budou uložena ve dvou datových úložištích (budova a jí nadřízené objekty). Každý objekt bude veden primárně v jednom registru, druhý registr jej bude přebírat - nadřízené objekty k budově se tedy budou muset buď on-line načítat, nebo replikovat mezi oběma registry. Data budou konsolidována pomocí rozhraní, které zabezpečí stejně jako v předcházejícím případě propagaci změn do spolupracujícího registru. Tato varianta je velmi podobná variantě předcházející. Budova a její atribut – adresa – jsou vedeny v oddělených úložištích s nutností konsolidace. Stejné jsou také vlastnosti této varianty týkající se přístupu k datům. Analýza a návrh registru územní identifikace, adres a nemovitostí Schváleno usnesením vlády z 12. října 2005 č. 130629/41 Uživatelé dat se budou dotazovat na data ve dvou registrech: pokud bude chtít získat informace o nemovitosti, dotáže se v registru nemovitostí, pokud bude chtít vědět informace o adrese (i například o adrese nemovitosti, o níž získal informace v registru nemovitostí), dotáže se v registru územní identifikace adres. Adresa adresního místa vedeného v registru územní identifikace a adres a adresa nemovitosti – i když se jedná o adresu stejného objektu – mohou být v obou evidencích různé. Uživatel bude informován o tom, že informace o objektech, které jsou primárně vedeny v jiném registru, jsou nezaručené. Návrh uvedený v předcházejících kapitolách je nutné pro variantu 4 upravit obdobně jak pro varianty 2 a 3: • je nutné definovat dvě různá datová úložiště pro registry • je nutné definovat datové úložiště, které bude obsahovat objekty v datovém rozhraní mezi oběma registry • je nutné definovat funkce, které budou udržovat konzistenci dat mezi oběma registry • při implementaci je nutné vybudovat provozně stabilní rozhraní s cílem minimalizovat časové úseky, ve kterých budou data nekonsolidovaná Varianta 5 – vznik společného registru územní identifikace, adres a nemovitostí Vznikne společný registr územní identifikace, adres a nemovitostí. To umožní uložení všech prvků územní identifikace se vzájemnými vazbami v jednom datovém úložišti. Ověřování dat bude probíhat v jednom systému. Také správa dat bude probíhat nad jediným centrálním úložištěm, což umožní udržovat konsolidovaná data v krátkých transakcích. Tato varianta je účelná a racionální především pro silnou vazbu mezi budovou a jejím atributem adresou, kde adresa je neoddělitelně svázána s budovou (bez budovy adresa nemůže existovat), na rozdíl od registru obyvatel a registru hospodářských subjektů. Uživatelé dat nebudou stát před volbou, do kterého registru mají směrovat dotaz na data. Registr se stane jediným referenčním zdrojem dat územní identifikace, adres a nemovitostí pro všechny uživatele (ostatní systémy veřejné správy i další informační systémy, uživatelé z řad široké veřejnosti). Vzhledem k tomu, že změny dat budou probíhat v krátkých transakcích, nebudou uživatelé dostávat informace o nekonsolidovaném stavu dat. Konceptuální návrh uvedený v předcházejících kapitolách není nutné dále upravovat. Výhody • Data budou uložena v jediném datovém úložišti, které zabezpečí integritu dat • Jednoznačné kompetence při organizačním , personálním a technickém zabezpečení provozu registru. • Minimalizace nákladů na vybudování a provoz registru • Jednodušší další rozvoj registru • Systém bude poskytovat konsolidované odpovědi na dotazy • Jednoznačná kompetence správce registru vzhledem ke zdrojům dat (registračním místům) – data budou ze zdrojů předávána jedinému správci Nevýhody • Pokud by správcem registru územní identifikace, adres a nemovitostí nebyl ČÚZK nebo ČSÚ, neexistuje zkušenost správce se zpracováním prostorových dat o nemovitostech Varianta 6 – vznik společného registru územní identifikace, adres a nemovitostí s odděleným provozováním adresní části Analýza a návrh registru územní identifikace, adres a nemovitostí Schváleno usnesením vlády z 12. října 2005 č. 130630/41 Varianta vychází z návrhu MPSV na provozování adresní části společného registru územní identifikace, adres a nemovitostí se správcem ČÚZK, který předložili jeho zástupci na meziresortním vypořádání připomínek dne 5.9.2005. Co se týká konceptuálního datového a funkčního modelu je varianta shodná s variantou 5 – jedná se o jediný registr územní identifikace, adres a nemovitostí, jehož adresní část bude uložena v jiném datovém úložišti a spravována funkcemi, které bude obsluhovat provozovatel adresní části. Tato varianta nebyla při návrhu zvažována. Pro upravení návrhu by bylo nutné: 1. Vymezit, která data, datové toky a funkce budou v kompetenci správce registru (ČÚZK) a které v kompetenci provozovatele adresní části (MPSV) 2. Vymezit kompetence s hlediska správy a provozu registru. 3. Upravit návrh organizačního, technického a legislativního zabezpečení. Výhody • existuje zkušenost provozovatele adresní části registru (MPSV) s vedením a konsolidací dat týkajících se adres (tato zkušenost bude ve všech variantách uplatněna při prvotním naplnění dat do nového registru) • existuje zkušenost správce celého registru (ČÚZK) s vedením nemovitostí a prostorových dat o nich Nevýhody • Data budou uložena ve dvou fyzicky různých datových úložištích, které bude nutné logicky propojit • Bude nutné udržet stabilní provoz obou databázových úložišť (společná dostupnost serverů a bezchybná konektivita) • Nestabilita provozu a propojení databázových serverů • Dělená kompetence správce a provozovatele registru k provozu systému, složitá organizační struktura, podřízenost pracovníků MPSV jinému orgánu státní správy • Nekoordinovaná činnost správce registru a provozovatele jeho adresní části • Dělená kompetence správce registru a provozovatele jeho adresní části vzhledem ke zdrojům dat (registračním místům) – data by musela být ze zdrojů předávána správci i provozovateli • Budou existovat případy, kdy data nebudou předána paralelně správci i provozovateli • Dvoucestná komunikace s uživateli registru při reklamacích Legislativní zhodnocení této varianty: 1. Problémy kompetenčního rázu Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů, ukládá správci informačního systému různé povinnosti, s tím, že správcem je subjekt, který podle zákona určuje prostředky a za systém odpovídá. Provozovatel je naopak subjekt, který provádí nějaké informační činnosti související se systémem. Provozovatelem může být proto prakticky kdokoliv. Z uvedených definic je zcela zřejmé, že správce ISVS je odpovědný za ISVS a provozovatel pouze provozuje určitou část, přičemž je jeho činnost podřízena správci ISVS, který za systém odpovídá. Vztah správce a provozovatele je tudíž nerovný, neboť provozovatel koná některé činnosti, které by jinak byly vyhrazeny správci. K tomu, aby mohl správce ISVS dostát své povinnosti za provoz ISVS musí mít dostatek moci, aby tento svůj úkol mohl plnit. V praxi je tento důležitý aspekt naplňován soukromoprávními, nebo veřejnoprávními prostředky. Analýza a návrh registru územní identifikace, adres a nemovitostí Schváleno usnesením vlády z 12. října 2005 č. 130631/41 Soukromoprávní prostředky se uplatňují v případě outsourcingu systému od subjektů mimo veřejnou správu, přičemž veřejnoprávní odpovědnost spojená s chodem systému stále ulpívá na správci ISVS a ten pomocí zejména dodavatelsko odběratelských vztahů zajišťuje tímto prostředkem výkon své veřejné působnosti. Veřejnoprávní prostředky se týkají např. novely živnostenského zákona, kdy MPO je správcem a jednotlivé úřady zákon označuje za provozovatele (i když jsou vlastně jen uživateli zmíněného systému). I v tomto případě je třeba mít na zřeteli, že MPO vykonává dozor u živnostenských úřadů a tudíž je správce schopen určovat a v případě nutnosti si i vynutit na základě vrchnostenských (veřejnoprávních) vztahů ochranu svých zájmů spočívajících zejména v plnění jeho veřejnoprávního úkolu. Jak již bylo nastíněno, je pro zdárný chod registru (a praxe to potvrzuje viz výše uvedené příklady) bezpodmínečně nutné navodit takový stav, aby správce registru měl dostatečné páky k zabezpečení fungování uvedeného systému. Proto by bylo třeba stanovit vcelku dost široké kompetence ČÚZK vůči MPSV, např. určování finančních prostředků, metodické řízení, aby správce ISVS mohl plnit svou úlohu. Tyto kompetence by musel upravit právní předpis, protože jiná možnost neexistuje. Veřejnoprávní smlouva ve vztahu ministerstva k jinému ústřednímu správnímu úřadu není v současnosti platnou legislativou upravena. Nový správní řád sice obsahuje ustanovení o veřejnoprávních smlouvách, nicméně i zde se spíše předpokládá že ministerstva a jiné správní úřady jsou schopni své úkoly plnit bez potřeby přenášení výkonu na další ministerstva a jiné správní úřady. Navíc si lze jen těžko představit jednání o takové smlouvě. 2. problémy legislativně-technické V zákoně by přibyla jak ustanovení o vztahu ČÚZK a MPSV, tak i ustanovení o tom, co vede správce a co z toho zajišťuje pro správce provozovatel. Tím úprava neúčelně nabobtná a stane se nepřehlednou. Bude nutné pečlivě uvažovat, komu se který údaj územní identifikace hlásí, mohou vznikat nedorozumění mezi správcem a provozovatelem a také subjekty, které budou mít povinnost hlášení změn. MPSV je v souladu s kompetenčním zákonem ústředním orgánem pro pracovněprávní vztahy, bezpečnost práce, sociální péči atd. Tudíž by bylo nutné tento stav změnit a provést i případnou změnu kompetenčního zákona, což by byl pochopitelně nejvýraznější zásah do současné legislativy. Je zjevné, že nelze rozšířit kompetence MPSV zákonem o registru územní identifikace, adres a nemovitostí, či jakýmkoli jiným zákonem, vyjma právě kompetenčního zákona. 3.6.2 Doporučená varianta vedení registru Při hodnocení variant si zpracovatel položil a odpověděl na tyto otázky. ? Je možné zachovat stávající stav čtyř nekonsolidovaných evidencí? ? Přesáhnou náklady na vytvoření nového registru náklady na rozvoj čtyř evidencí a rozhraní mezi nimi? ? Bude dobré, pokud uživatel dat bude muset volit, kterého registru se zeptá na data? ? Bude dobré, pokud uživatel dat bude mít možnost volit, kterého registru se zeptá na (stejná) data? ? Existují významné rozdíly mezi variantou 3 (dva nové registry – registr územní identifikace a nemovitostí a registr adres) a variantou 4 (dva nové registry – registr územní identifikace a adres a registr nemovitostí) Analýza a návrh registru územní identifikace, adres a nemovitostí Schváleno usnesením vlády z 12. října 2005 č. 130632/41 ? Existuje výhoda, která by upřednostňovala variantu dvou nových registrů (registru územní identifikace a adres a registru nemovitostí) proti variantně společného registru? Je možné zachovat stávající stav čtyř nekonsolidovaných evidencí? Ne. Zachování stávajícího stavu je nákladné. Běžný uživatel neví, kam se má dotázat pro data. Zachování nekonsolidovaných čtyř evidencí odporuje informační strategii vlády (viz například [305], [306]). Přesáhnou náklady na vytvoření nového registru náklady na rozvoj čtyř evidencí a rozhraní mezi nimi? Ne. Vytvoření a provozování robustního, spolehlivého rozhraní mezi stávajícími evidencemi je přibližně stejně nákladné, jako vytvoření a provoz nového společného registru. Náklady na údržbu a rozvoj čtyř stávajících evidencí jsou navíc. Existují významné rozdíly mezi variantou 3 (dva nové registry – registr územní identifikace a nemovitostí a registr adres) a variantou 4 (dva nové registry – registr územní identifikace a adres a registr nemovitostí) Ne. V obou případech musí docházet ke konsolidaci budovy a nadřízených prvků. Z pohledu nákladů, datového a funkčního modelu není důležité, je-li stávající UIR-ZSJ „přidán“ k registru nemovitostí nebo k registru adres. Bude dobré, pokud uživatel dat bude muset volit, kterého registru se zeptá na data? Ne. Uživatel dat nemusí vědět, kde se má ptát na data o budově a kde na data o její adrese. Bude dobré, pokud uživatel dat bude mít možnost volit, kterého registru se zeptá na (stejná) data? Ne. Uživatel nemůže mít možnost volby. Hrozí nekonzistence v odpovědi a následná nedůvěra v získané informace. Existuje výhoda, která by upřednostňovala variantu dvou nových registrů (registru územní identifikace a adres a registru nemovitostí) proti variantně společného registru? Ne. Zpracovatel nenašel žádnou takovou výhodu. Na základě odpovědí na výše uvedené otázky zpracovatel doporučuje vytvořit společný registr územní identifikace, adres a nemovitostí. Společný registr může vzniknout deklarativně – prohlášením z jedné ze stávajících evidencí za nový registr. Tuto možnost zpracovatel nedoporučuje. 3.7 Výběr správce registru Dalším úkolem zpracovatele je navrhnout správce společného registru územní identifikace a nemovitostí. Tohoto důvodu si zpracovatel položil a odpověděl na další sadu otázek. ? Je vhodné, aby správcem nového registru byl některý z úřadů, který spravuje jednu ze stávajících evidencí? ? Má mít na výběr správce vliv množství a typ dat (popisná, prostorová) v datových tocích, kterými přispívá do společného registru? ? Vyžaduje správa prostorových dat specifické prostředky a zkušenosti správce? Je vhodné, aby správcem nového registru byla některá z organizací, která spravuje jednu ze stávajících evidencí? Ano. Bude možné zčásti využít stávající technickou infrastrukturu a zkušenosti s provozováním obdobných systémů. Analýza a návrh registru územní identifikace, adres a nemovitostí Schváleno usnesením vlády z 12. října 2005 č. 130633/41 Má mít na výběr správce vliv množství a typ dat (popisná, prostorová) v datových tocích, kterými přispívá do společného registru? Ano. Jistě je vhodné umístit správu společného registru tam, odkud do něj potečou největší data. Také je nutné zohlednit typ těchto dat – prostorová data kladou větší nároky na datový interface než data popisná. Vyžaduje správa prostorových dat specifické prostředky a zkušenosti správce? Ano. Správa prostorových dat vyžaduje jednak speciální prostředky (grafický systém pro vstup, údržbu a poskytování dat, vlastnosti databáze pro správu prostorových dat) a také zkušenosti (vyškolený personál) pro práci s těmito daty. Na základě odpovědí na výše uvedené otázky zpracovatel doporučuje, aby správcem nového společného registru byl ČÚZK. 3.8 Legislativní zajištění registru a nástin legislativních změn Cílem legislativního zajištění registru je: • vytvořit jediný referenční zdroj územní identifikace, stanovit správce registru a jeho povinnosti • zajistit, aby všechny orgány veřejné správy mezi sebou vzájemně i ve vztahu k subjektům vně veřejné správy používaly stejné přesně specifikované vybrané územní prvky a základní údaje o nich • k vytvoření a provozování RÚIAN stanovit subjektům, u nichž údaje o vybraných územních prvcích vznikají (které je zapisují nebo přidělují) povinnost tyto údaje do registru předávat prostřednictvím specifikovaných postupů • definovat procesy poskytování a předávání údajů z tohoto zdroje pomocí služeb referenčního rozhraní Zřízení a provozování registru územní identifikace, adres a nemovitostí předpokládá existenci nových zákonů a novelizací stávajících legislativních předpisů. Tabulka podává přehled legislativních úprav ve vztahu k registru RÚIAN. registr/entita/proces Legislativní podpora Registr RÚIAN/správa registru Stávající: Neexistuje V návrhu: [305] Věcný záměr zákona o sdílení dat při výkonu veřejné správy, schválený usnesením vlády č. 1064 z 3.11.2004 Požadavek na změnu: [114] Zákon č. 89/1995 Sb. §4 – doplnit metodické vedení pro správu číselníků územní identifikace pro jiný orgán veřejné správy – správce RÚIAN. Zákon o registru územní identifikace a adres – zakotvení RÚIAN, stanovení role správce registru. Podklady: [306] Návrh dalšího postupu v oblasti budování registrů veřejné správy (v rámci systému sdílení dat ve veřejné správě), schválený usnesením vlády č. 1306 z 22.12.2004 Unifikace dat Stávající: [324] Metodický pokyn pro popis datových prvků, Ministerstvo informatiky Analýza a návrh registru územní identifikace, adres a nemovitostí Schváleno usnesením vlády z 12. října 2005 č. 130634/41 registr/entita/proces Legislativní podpora [323] Katalog datových prvků ISVS Požadavek na změnu: [324], [323] – nově definovat v metodickém pokynu pro popis datových prvků přesný proces vytváření a údržby katalogu datových prvků tak, aby se tato metodika stala závazným předpisem, tím bude katalog definován jako referenční zdroj metadat informačních systémů veřejné správy – revidovat a případně opravit a doplnit katalog datových prvků na základě závazného metodického předpisu o prvky související s navrhovaným registrem RÚIAN Vstup dat z obcí Stávající: [119] Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů [122] Zákon č. 133/2000 Sb.o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů [152] Vyhláška Ministerstva vnitra č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení o přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel V návrhu: [305] Věcný záměr zákona o sdílení dat při výkonu veřejné správy, schválený usnesením vlády č. 1064 z 3.11.2004 Požadavek na změnu: [119] Zákon č. 128/2000 Sb. Zavést povinnost informovat o změnách ve vymezení hranic obce, změnách částí obce, ulic a veřejných prostranství a o přidělení čísla popisného nebo čísla domovního, přečíslování domů správce RÚIAN - §22, §28, §32 Zavést povinnost vypořádání přesahů budov na území jiných obcí [122] Zákon č. 133/2000 Sb. §6 c), §7 d) - vypustit Zajistit předávání dat z obcí do RÚIAN změnou zákona 128/2000 Sb. Vstup dat z hl. města Prahy a statutárních měst Stávající [119] Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů [121] Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů [122] Zákon č. 133/2000 Sb.o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. [152] Vyhláška Ministerstva vnitra č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení o přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel V návrhu: Analýza a návrh registru územní identifikace, adres a nemovitostí Schváleno usnesením vlády z 12. října 2005 č. 130635/41 registr/entita/proces Legislativní podpora [305] Věcný záměr zákona o sdílení dat při výkonu veřejné správy, schválený usnesením vlády č. 1064 z 3.11.2004 Požadavek na změnu: [119] Zákon č.128/2000 Sb. Zavést povinnost informovat o změnách ve vymezení hranic obce, změnách městských částí/obvodů, částí obce, ulic a veřejných prostranství a o přidělení čísla popisného nebo čísla domovního, přečíslování domů správce RÚIAN - §22, §28, §32 [121] Zákon č. 131/2000 Sb. Zavést povinnost informovat o změnách ve vymezení hranic obce, změnách správních obvodů, městských částí/obvodů, částí obce, ulic a veřejných prostranství a o přidělení čísla popisného nebo čísla domovního, přečíslování domů správce RÚIAN - §11, §12, §13 [122] Zákon č. 133/2000 Sb. §6 c), §7 d) - vypustit Zajistit předávání dat z obcí do RÚIAN změnou zákona 128/2000 Sb. Bude nutno zajistit, aby hranice městských obvodů/částí byly vymezovány na jednotném kartografickém podkladu – převzatém z RÚIAN. Bylo by vhodné zajistit vedení hranice po hranicích katastrálních území resp. parcel tam, kde katastrální území leží ve více městských obvodech/částech. Vstup dat od držitele poštovní licence Stávající: [118] Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů [205] Opatření Českého telekomunikačního úřadu č. 21 z 16.5.2005, kterým se stanoví základní kvalitativní požadavky na držitele poštovní licence V návrhu: [305] Věcný záměr zákona o sdílení dat při výkonu veřejné správy, schválený usnesením vlády č. 1064 z 3.11.2004 Požadavek na změnu: Zákon č. 29/2000 Sb. Zavést pravidla (zásady) pro vedení číselníku PSČ (např. jedinečnost PSČ – nepřenositelnost na jinou adresní poštovní provozovnu). Zavedení povinnosti předávání dat ze zdroje do RÚIAN. Vstup dat z Ministerstva vnitra ČR Stávající: [119] Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů V návrhu: [305] Věcný záměr zákona o sdílení dat při výkonu veřejné správy, schválený usnesením vlády č. 1064 z 3.11.2004 Požadavek na změnu: Zavedení povinnosti předávání dat ze zdroje do RÚIAN. Vstup dat z ČÚZK - ISKN Stávající [113] 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění ve znění pozdějších předpisů Analýza a návrh registru územní identifikace, adres a nemovitostí Schváleno usnesením vlády z 12. října 2005 č. 130636/41 registr/entita/proces Legislativní podpora [124] Zákon č. 365/2000 Sb.,o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [140] Nařízení vlády č. 111/2001 Sb. o porovnávání a přejímání údajů katastru nemovitostí České republiky a evidence obyvatel V návrhu: [305] Věcný záměr zákona o sdílení dat při výkonu veřejné správy, schválený usnesením vlády č. 1064 z 3.11.2004 Požadavek na změnu: [113] 344/1992 Sb. Zajistit předání dat z ISKN do RÚIAN. Upravit zaměření adresního místa (vstupu do budovy) v rámci zaměření budovy směrnicí pro tvorbu geometrických plánů. Vstup dat z ČÚZK - ZABAGED Stávající [113a]Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. V návrhu: [305] Věcný záměr zákona o sdílení dat při výkonu veřejné správy, schválený usnesením vlády č. 1064 z 3.11.2004 Požadavek na změnu: Zajistit předávání dat ZABAGED do RÚIAN. Vstup dat z ČSÚ Stávající [114] Zákon č. 89/1995 Sb. o státní statistické službě ve znění pozdějších předpisů. [124] Zákon č. 365/2000 Sb.,o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb. V návrhu: [305] Věcný záměr zákona o sdílení dat při výkonu veřejné správy, schválený usnesením vlády č. 1064 z 3.11.2004 Požadavek na změnu: Zákon č. 89/1995 Sb. Zajistit předávání dat z RSO do RÚIAN. Vstup dat od ostatních dodavatelů Smluvně, správce RÚIAN bude mít pravomoc uzavírat smlouvy s externími dodavateli. Vstup změn zákonem stanovených územních je Stávající Neexistuje V návrhu: [305] Věcný záměr zákona o sdílení dat při výkonu veřejné správy, schválený usnesením vlády č. 1064 z 3.11.2004 Požadavek na změnu: Zakotvení RÚIAN jako správce číselníků územní identifikace. Kontrola dat RÚIAN oproti registru obyvatel Stávající [140] Nařízení vlády č. 111/2001 Sb. o porovnávání a přejímání údajů Analýza a návrh registru územní identifikace, adres a nemovitostí Schváleno usnesením vlády z 12. října 2005 č. 130637/41 registr/entita/proces Legislativní podpora a registru ekonomických subjektů katastru nemovitostí České republiky a evidence obyvatel V návrhu: Požadavek na změnu: Obdobný právní předpis jako [140] Nařízení vlády č. 111/2001 Sb. o porovnávání a přejímání údajů katastru nemovitostí České republiky a evidence obyvatel pro - poskytování dat registru obyvatel pro kontrolu údajů oprávněných subjektů - poskytování dat registru ekonomických subjektů pro kontrolu údajů oprávněných subjektů Podklady [306] Návrh dalšího postupu v oblasti budování registrů veřejné správy (v rámci systému sdílení dat ve veřejné správě), schválený usnesením vlády č. 1306 z 22.12.2004 Výstup dat z registru Stávající 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů V návrhu [305] Věcný záměr zákona o sdílení dat při výkonu veřejné správy, schválený usnesením vlády č. 1064 z 3.11.2004 Požadavek na změnu: Zákon č. 133/2000 Sb. Zavést povinnost využívání RÚIAN jako referenční zdroj adres pro evidenci obyvatel (registr obyvatel). 3.9 Předpokládané finanční náklady K vyčíslení nákladů na vytvoření aplikačního SW byla použita metodika vycházející z metodiky CDM řízení vývojového projektu.2 Náklady na hardwarové vybavení a základní software jsou odhadované pro vybavení centrálního pracoviště a pracoviště kontaktních míst (POU). Náklady odhadované pro roční podporu hardwarového vybavení zahrnují cenu za support hardware, za propojení hardware pro teplou zálohu a náklady na vysokorychlostní (1Mb/s) připojení kontaktních míst (POU). 2 Metodika popisuje 6 fází: Definice zahrnuje zejména plánování a organizaci projektu. Definují se také základní procesy a strategie projektu. Definují se požadavky a strategie pro aplikační a technickou architekturu, požadavky a strategie pro konverzi dat, strategie a požadavky pro funkční testování systému, strategie pro výkonnostní testy a navrhuje se strategie pro osvojení a vyškolení uživatelů. Analýza zahrnuje analýzu postupů (interaktivní a dávkové zpracování, vstup dat), definici aplikační a technické architektury, návrh scénářů funkčních, systémových a výkonnostních testů a definici strategie přechodu na nový systém. Návrh zahrnuje modifikaci původních pracovních postupů a vytvoření návrhu nových pracovních postupů. Definují se standardy návrhu a vytvoření datového modelu. Definují se vztahy mezi prostorovými daty a pravidla pro jejich pořizování. Je vytvořen návrh logického datového modelu. Připravuje se prostředí pro konverzi dat, navrhnou se systémové a výkonnostní testy. Vytvoří se plán uživatelských školení. Vytvoření zahrnuje vytvoření fyzického datového modelu. Provádí se testy konverze dat, testují se nové pracovní postupy. Je navržena infrastruktura pro support produkční fáze, je připraven plán přechodu a náhradní řešení. Přechod na nový systém zahrnuje úpravu produkčního systémového prostředí, prvotní naplnění daty, verifikaci dat, provedení systémových a výkonnostních testů, zaučení klíčových uživatelů a osvojení systému, úpravy produkčního prostředí. Produkce cílového systému zahrnuje sledování systému a jeho podporu. Provádí se sběr požadavků pro návrh budoucích úprav systému. Analýza a návrh registru územní identifikace, adres a nemovitostí Schváleno usnesením vlády z 12. října 2005 č. 130638/41 Tabulka obsahuje velmi hrubý odhad nákladů na zřízení registru a jeho provozování po dobu jednoho roku. Upřesnění odhadů nákladů musí proběhnout v rámci analýzy a tvorby nového systému s přihlédnutím k využití stávajících zdrojů (hardwarové, softwarové, personální), které můžou náklady snížit. Odhad nákladů na vytvoření a provoz systému (v tisících Kč bez DPH) Aplikační SW Integrace systému Další služby Hardwarové vybavení Základní SW Personální zajištění Celkem Definice 500 0 0 0 0 0 500 Analýza 6000 750 0 0 0 0 6750 Návrh 5000 1500 0 0 0 0 6500 Vytvoření 9000 1500 500 20000 19500 0 50500 Přechod 3000 2500 1500 0 0 750 7750 Produkce 0 500 500 0 0 750 1750 Roční provoz 1500 500 500 15000 7000 8000 32500 Celkem 25000 7250 3000 35000 26500 9500 106250 3.10Přínosy navrhovaného registru Po realizaci navrhovaného řešení a náběhu do rutinního provozu lze v budoucnu očekávat následující přínosy: − snížení počtu informačních systémů nebo jejich částí, v jejich rámci se zjišťují, vedou a primárně udržují údaje typu územních prvků a adres, a tím i snížení nákladů spojených s vedením informačního systému (úspora nákladů na nákup techniky, provozních nákladů, komunikace), − úspora času spojená s dohledáváním důvodů odlišně uváděné adresy v jednotlivých registrech, − zamezení možnosti zápisu neexistující adresy resp. spojení subjektu s neexistující adresou a z toho vyplývající zprůhlednění a snížení chybovosti ostatních registrů, − sjednocení údajů, které na sebe vážou v jedinném registru s referenčními údaji umožní jednodušší komunikaci mezi informačními systémy veřejné správy, − zlepšení ve vymáhání práva vůči subjektům i osobám, nyní vedeným na neexistujících adresách. Analýza a návrh registru územní identifikace, adres a nemovitostí Schváleno usnesením vlády z 12. října 2005 č. 130639/41 4 Seznam právních předpisů a dokumentů 4.1 Právní předpisy • ústavní zákony [101] Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů [102] Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytváření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 176/2001 Sb. • zákony [110] Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů [111] Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů [112] Zákon 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů [113] Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů [113a] Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 120/2000 Sb., zákona č. 186/2001 Sb., a zákona č. 319/2004 Sb. [113b] Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám, ve znění pozdějších předpisů [114] Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů [114a]Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře [115] Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů [116] Zákon č. 158/1999 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 [117] Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů. [118] Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů [119] Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů [120] Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů [121] Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů [122] Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, ve znění pozdějších předpisů [123] Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. [124] Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění zákona č. 517/2002 Sb. [125] Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníku národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. [126] Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů [127] Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, ve znění zákona č. 387/2004 Sb. [128] Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích Analýza a návrh registru územní identifikace, adres a nemovitostí Schváleno usnesením vlády z 12. října 2005 č. 130640/41 • nařízení vlády [140] Nařízení vlády č. 111/2001 Sb. o porovnávání a přejímání údajů katastru nemovitostí České republiky a evidence obyvatel • vyhlášky [150] Vyhláška č. 120/1979 Sb., Federálního statistického úřadu a federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj o prostorové identifikaci informací [151] Obecně závazná vyhláška hlavního města Prahy č. 55/2000 Sb. právních předpisů hl. m. Prahy, kterou se vydává Statut hlavního města Prahy. [152] Vyhláška Ministerstva vnitra č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení o přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel, ve znění vyhlášky č. 193/2001 Sb. [153] Vyhláška č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. [154] Vyhláška 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů [155] Vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů [156] Vyhláška Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ve znění vyhlášky č. 388/2004 Sb. [157] Vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění vyhlášky č. 623/2004 Sb. 4.2 Další předpisy • opatření publikovaná ve Sbírce zákonů [201] Sdělení Českého statistického úřadu č. 490/2003 Sb., o vydání Klasifikace územních statistických jednotek (CZ-NUTS), ve znění sdělení ČSÚ č. 228/2004 Sb. [202] Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj č. 663/2004 Sb., kterým se uveřejňuje podle § 117 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, seznam krajských a obecních úřadů, které jsou stavebními úřady ke dni 1. října 2004 • opatření publikovaná v Poštovním věstníku [205] Opatření Českého telekomunikačního úřadu č. 21 z 16.5.2005, kterým se stanoví základní kvalitativní požadavky na držitele poštovní licence • Standardy ISVS [210] Standard ISVS k prostorové identifikaci – 008/04.02 z 22.2.2002 4.3 Dokumenty 4.3.1 Dokumenty schválené vládou (vč. vládních návrhů zákonů) [301] Vládní návrh zákona o územně-správním členění státu – sněmovní tisk č. 1047 Analýza a návrh registru územní identifikace, adres a nemovitostí Schváleno usnesením vlády z 12. října 2005 č. 130641/41 [302] Koncepce budování informačních systémů veřejné správy, koncepční dokument schválený usnesením vlády č. 1059 z 11.10.1999 [303] Vládní návrh novely zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy – sněmovní tisk č. 837 [304] Věcný záměr zákona o registrech veřejné správy schválený usnesením vlády č. 1280 z 3.12.2001 [305] Věcný záměr zákona o sdílení dat při výkonu veřejné správy, schválený usnesením vlády č. 1064 z 3.11.2004 [306] Návrh dalšího postupu v oblasti budování registrů veřejné správy (v rámci systému sdílení dat ve veřejné správě), schválený usnesením vlády č. 1306 z 22.12.2004 4.3.2 Ostatní dokumenty [320] Koncepční řešení prostorové identifikace, studie proveditelnosti ÚIR ISVS, zadavatel ÚSIS, řešitel Sdružení TERIS, červen 2000 [321] Návrh věcného záměru zákona o územní identifikaci a o základním registru územní identifikace a nemovitostí – materiál ÚVIS čj. 1029/02-SI z 17.6.2002 [322] Vyhodnocení pilotního projektu základního registru územní identifikace a nemovitostí, komplexní zpráva (výtah), ČÚZK, čj. 6253/2002-24, prosinec 2002 [323] Katalog datových prvků ISVS, metodický pokyn Ministerstva informatiky, 2.6.2005 [324] Metodický pokyn pro popis datových prvků, Ministerstvo informatiky