IB111
Práce se soubory
Správa paměti 
Práce se soubory v Pythonu
• Soubor musíme „otevřít“
• Poté s ním pracujeme
– Čteme a/nebo zapisujeme
• Nakonec musíme soubor „zavřít“
Otevírání souboru
• Příkaz open(soubor, způsob)
– Jméno souboru
– Způsob otevření
• Čtení (r)
• Zápis (w)
• Čtení i zápis (r+)
• Přidání dat nakonec (a)
• Binární režim (b)
Práce se souborem
• Čtení: read()
• Čtení jednoho řádku: readline()
• Čtení pro vytvoření seznamu řádků: readlines()
• Zápis: write(string)
• Zjištění aktuální pozice (offsetu) v souboru: tell()
• Přesun aktuální pozice souboru: seek()
Práce se soubory: příklad
Zkratka přes with
• Při použití „with“ není třeba soubor explicitně zavírat
IB111
Jak se pracuje s proměnnými a 
pamětí v jazyce Python 
Globální a lokální proměnné
Příklad 1: Rozdíl mezi lokální a globální
proměnnou
gl_a = 'neco' 
def priklad1(): 
lc_a = ‘jineho' 
print gl_a
print lc_a
priklad1() 
print gl_a
print lc_a
Příklad 2: Jak nelze nastavit globální
proměnnnou…
a = ' neco' 
def priklad2(): 
a = 'jineho' 
print 'Uvnitr funkce je hodnota a: ', a 
priklad2() 
print 'Mimo funkci je hodnota a:', a
Příklad 3: Jak správně změnit globální
proměnnou…
a = ' neco' 
def priklad3(): 
global a
a = 'jineho' 
print 'Uvnitr funkce je hodnota a: ', a
priklad3() 
print 'Mimo funkci je hodnota a:', a
Příklad 4: Vnořené funkce
def priklad4(): 
vnejsi_a = 'neco' 
def priklad4_vnitrni(): 
vnitrni_a = 'jineho' 
print vnejsi_a 
print vnitrni_a 
priklad4_vnitrni() 
print vnejsi_a 
print vnitrni_a
priklad4()
Příklad 5: Vnořené funkce – jak nezměníte vnější
proměnnou…
def priklad5(): 
a = 'neco' 
def priklad5_vnitrni(): 
a = 'jineho' 
print a 
priklad5_vnitrni() 
print a 
priklad5()
Příklad 6: Vnořené funkce 
def priklad6(): 
priklad6.a = 'neco' 
def priklad6_vnitrni(): 
priklad6.a = 'jineho' 
print priklad6.a 
priklad6_vnitrni() 
print priklad6.a 
priklad6()
#takto vlastně vzniká globální proměnná…
Viditelnost proměnných
• Proměnné jsou viditelné v rámci bloku
• Blokem jsou:
– Moduly
– Funkce
– Třídy
– Interaktivní příkaz
• Každé využití jména (proměnné) se odkazuje na 
nejvnitřnější blok, který jméno obsahuje
Příklad využití globálních proměnných
Přiřazování proměnných
Názvy proměnných
• Posloupnost písmen, číslic a znaků ‘_’
• Nelze použít rezervovaná klíčová slova jazyka:
• Názvy nesmí obsahovat mezery
– v praxi se místo mezer používá podtržítko nebo střídání velikosti 
písmen, např.
• dlouhy_nazev_promenne
• DlouhyNazevPromenne
Přiřazování hodnot proměnným
Jazyky C/C++ Jazyk Python
Příklad (intuitivní)
Příklad (méně intuitivní)
Předávání parametrů funkci
• Způsoby předávání parametrů
– Hodnotou (call‐by‐value)
• Používáno standardně například v C/C++ a Pascalu
– Odkazem (call‐by‐reference)
• popř. jménem (call‐by‐name) – Algol/Cobol
• Používáno standardně v Perlu
• Možné použít i v C/C++ a Pascalu
– Něco mezitím :‐)
• A to je případ jazyka Python
Předávání parametrů hodnotou
• Při volání funkce se předávaný výraz vyhodnotí a ve 
volané funkci pak „žije vlastním životem“
• Parametr je tak vlastně lokální proměnná
inicializovaná na hodnotu předanou volajícím
• Funkce tak pracuje nad svou lokání kopií hodnoty
• Funkce nemůže změnit hodnotu proměnné, 
předávané jako parametr, tak aby změna byla 
viditelná ve volající funkci
Předávání parametrů odkazem
• Při volání se nepředává aktuální hodnota proměnné, 
ale pouze odkaz (ukazatel, pointer) na proměnnou
• Jakékoliv změny této proměnné uvnitř volané
funkce se projeví i ve funkci volající
• Nevzniká lokální kopie proměnné, pracuje se rovnou 
s původní proměnnou
Příklad v jazyce C++
Předávání parametrů v jazyce Python
• U proměnných, které jsou nezměnitelné, se používá
předávání parametrů hodnotou
– resp. zdá se, že je použito volání odkazem, jakmile ale 
dojde ke změně hodnoty, jedná se o volání hodnotou
– Řetězce, čísla, n‐tice (tuples)
• V jiných případech se používá předávání odkazem
– Funkce může měnit hodnotu parametrů a změna se tyká i 
volající funkce
Příklad v Pythonu – nezměnitelné typy
Příklad v Pythonu – měnitelné typy
Správa paměti
• Automatická správa paměti
– Garbage collection
• Python si sám sleduje využívání paměťových míst
– Jakmile se něco přestane používat, paměť je automaticky 
uvolněna
• Programátor se o správu paměti nemusí moc starat
– Přesto je dobré vědět, jak to funguje
• Python si sleduje počet odkazů/referencí/využití
– Jakmile klesne na nulu, paměť uvolní
Počet odkazů
• Zvýšení
– Vytvoření a = ‘Ahoj’
– Vytvoření aliasu b = a
– Předání funkci zpracuj(a)
– Stane se součástí složeného prvku x = [a, ‘B’, ‘C’]
• Snížení
– Ukončení „scope“ proměnné konec funkce
– Smazání proměnné del a
– Aliasu je přiřazena jiná hodnota b = ‘Nazdar’
– Odstranění ze složeného prvku x.remove(a)
– Odstranění složeného prvku del x
Příklad
Často používané hodnoty
• Často používané hodnoty Python vytváří
automaticky a udržuje je stále v paměti
– Čísla mezi ‐5 a +256
– Jednotlivé znaky
– Prázdný řetězec
• Důvodem je vyšší rychlost/výkon
Kopírování objektů
1. Vytvoření aliasu
• Přímo odkazujeme na původní proměnnou
• Příklad:  b = a
2. Mělká kopie
• Vytvoříme novou proměnou, ale odkazujeme původní
prvky jako aliasy
• Příklad:  b=a[:]
• Hluboká kopie
• Vytváříme kompletní kopii dat
• Příklad:  b=copy.deepcopy(a)
Kopírování objektů – příklad
Kopírování objektů – příklad druhý
Python Tutor
PythonTutor
• www.pythontutor.com
• Vizualizace běhu programu v pythonu
• Krokování
• Vhodné pro:
– Pochopení práce s proměnnými/pamětí
– Ladění programu
PythonTutor ‐ ukázka