Pirátství dnes i kdysi (od vydávání knih k SOPA/PIPA,  ACTA či Megauploadu) 26. listopadu 2012 Piráti a boj kolem nás proti nim • 17. ledna 2012 vynutí anglické Wikipedie na protest proti  SOPA/PIPA, • 19. ledna 2012 zásah FBI proti serverům Megaupload (aka „Mega Conspiracy“), • Wikileaks během roku 2011. • Novinka, kterou přinesly počítačové sitě? Pirátství • V češtině slovo vyhrazené pro námořní lupiče. • V angličtině je primárním významem protiprávní  kopírování a prodej knih, hudebních nosičů,  videonahrávek, počítačových programů. • Často spojováno s elektronickými nebo  digitálními záznamy a zařízeními pro „domácí“  kopírování nebo Internetem. • Bohatá historie, úzce spojená s rozvojem práv  k duševnímu vlastnictví. Slovníková definice Slovníky angličtiny a „pirátství“ • Několik anglických slovníků vydaných po roce  1600 (Cawdrey, 1604; Bullokar, 1616, Cockeram,  1623; Blount, 1656; Coles, 1676) tento význam  neobsahují. • Chybí ve Shakespearovi, Francisi Baconovi,  Hobbesovi nebo Miltonovi. • Metaforicky užito ve tvaru „wit‐pyrats“ Johnem  Donnem roku 1611, ale týkalo se plagiátů (toto  slovo začalo být užíváno kolem 1600 – Cervantes vydává 2. díl Dona Quijot roku 1615 jako reakci na  plagiát A.F. Avellaneda z roku 1614). Začátek užívání slova „pirát“ • Koncem 17. století velmi frekventované slovo:  Defoe, Swift, Addison, Gay, Congreve, Ward,  Pope, • „pirát“ ve slovnících jako „ten, kdo neprávem  vytiskne kopii díla někoho jiného“ (Buchanan 1757. • Knihtisk přinesl rozvoj tisku knih jako řemesla  a předmětu obchodu, ochrana proti pirátství  byla součástí ochrany obchodních zájmů. Ochrana duševního vlastnictví • Patenty/privilegia v Benátkách od 13. stol. – nikoli  jen vynálezy, ale činnosti prospěšné místní  komunitě. • V 15. stol. většina evropských panovníků udílela  patenty na nová zařízení nebo nové činnosti. • Neexistoval koncept práva na patent, jednalo se o  panovníkem udělenou výsadu. • Benátky 1477 – první obecné nařízení týkající se  nových vynálezů. • Patenty na nové činnosti vyžadovaly naučení  dovedností místním pracovníkům. Stationers a Stationers´Hall • Company of Stationers (Caxton, po roce 1471)  jako sdružení všech, kteří vstupovali do obchodu s  knihami – tiskaři, vazači, knihkupci, atd.) • Kód chování/oblékání, atd. • Registrace knih v rejstříku ve Stationer´ Hall • Práva udělená společnosti královnou Mary roku  1557 • Registrace původně jako nástroj distribuce práce,  velmi rychle se stala součástí ochrany komerčních  práv Patenty a knihy • Monopolies Act z roku 1624. • James I a Charles I získávali přes monopoly finance na  občanskou válku 1642‐60. • Monopolies Act omezoval patenty na aktivity svěřené  Koruně (váhy, míry, střelný prach). • Po popravě Charlese I nastalo 11 let republikánského  režimu, všechny patenty byly anulovány až do Charlese II. • Sto let starý patent od Elisabeth II na právnické knihy získal  R. Atkyns – první střet mezi právem a zvyklostí cechu. • Tisk jako zajímavá komerční aktivita. • Atkyns vs. Stationers: Atkyns dosáhl revokace práv  udělených Stationers. • Od roku 1688 vše v rukou krále (Oxforský biskup nazývá  Stationers „pozemními piráty“ (Stationers užívá pro ty, kdo  porušili registr termín „pirát“ od r. 1680. Osvícenectví a pirátství • V 18. století generovaly reprinty originálních  knih masová množství knih za nižší ceny. • Pirátství jako fenomén  stejně důležitý jako  knihtisk. • Technicky se nejednalo o porušení zákona,  pokud se tisklo za hranicemi ‐ a to i Anglie vs.  Skotsko. • Výrazný efekt přeshraniční produkce  v Německu. Osvícenenctví a duševní vlastnictví • Condorcet vs. Diderot – Diderot chránící své  zájmy proti cechu tiskařů. • Condorcet (Fragmenty týkající se svobody  tisku) – vědomosti se získávají smysly, které  mají lidé stejné a, veřejný zájem má větší  váhu, než osobní zájem autora. Kant a autorova práva • Kant – „O špatnosti neautorizovaného vydávání knih“ – potřeba zajistit výhradní práva pro vydavatele • Práva leží u autora, vydavatel je jen „hlásná trouba“. • Autorské vlastnictví podle Kanta nebylo oddělitelné od  tvůrčího projevu. • Kniha jako nástroj svobody slova. • Piráti kradou člověku hlas, kterým hovoří • Během let 1750‐1800 problematika autorských práv  začala být běžně diskutovanou. Před copyrightem • 18. století, Británie. • 1707‐9 skupina vydavatelů přesvědčila Parlament ke  změnám tiskařského zákona. • Ochrana nejen vytištěným dílům, ale hlavně duševnímu  vlastnictví. • J. Addison: výzva k zastavení skandálních praktik pirátů a  jejich pomocníků. • D. Defoe – právo nejen k vlastnictví, ale i autorské právo. • „An Act for Encouragement of Learning“ (10. 4. 1710). • Masivní pašování knih ze zahraničí. • 1730 nový zákon zavádějící „literární vlastnictví“ resp.  copyright (předběžná soudní opatření při porušení) – zahájil  desítky let trvající spory. Skotští piráti v. Londýňané • Po roce 1710 masivní dovozy knih ze Skotska. • Několik soudních sporů (Chambersova Encyklopedie a  Diderotova Encyklopedie). • 1759 – John Whiston, londýnský knihkupec, odstartoval  masivní kampaň proti nákupu knih, které dřív vyšly  autorům v Anglii. • Následovalo několik soudních žalob proti prodeji ve  Skotsku vytištěných/přetištěných knih nebo časopisů,  jedna z nich Tonson v. Collins sledovala cíl případný  pozitivní rozsudek poté z moci londýnského nejvyššího  soudu rozšířit na Skotsko; soudce ale žádný rozsudek  nevydal. Skotští piráti v. Londýňané 2 • Několik soudních pří následovalo s argumentací typu: ‐ v zemích svobody panuje utlačovatelská moc  monopolů ‐ producenti levných knih byli zváni „piráty a  nájezdníky“. • Právní argumenty vs. podpora veřejnosti. • Edinburghský knihkupec Donaldson otevřel své  knihkupectví s levnými knihami v Londýně. • Po úspěšné obhajobě před soudy v Edinburghu  Donaldson s provokativním vystavením knih v Londýně,  následoval zásah proti němu a odvolání k Horní  sněmovně, která mohla vytvářet legislativu i pro  Skotsko. Otázky nastolené pirátskou ofenzívou • Rozdíl mezi autorstvím psaného textu a  objevem? • Je kniha něco jako stroj – a pokud ano, do jaké  míry; pokud ne, proč? • Vlastnictví objevů v matematice nebo  přírodních vědách – může monopol trvat  navěky? Pozice sporu kolem pirátství  v 18. století • Protivníci existence vlastnictví psaného textu  argumentovali shodou mezi autorstvím a vynálezem – zákon o monopolech z roku 1624 totiž omezoval jejich  trvání. (Donaldson: „Kniha je kombinací myšlenek stejně jako  stroj.“) • Zastánci existence tohoto vlastnictví argumentovali  rozdílností a chtěli práva udržet neomezeně. (Nepřímý argument přes kopírování: „Kopie stroje je  jiný stroj, kopie knihy je totéž literární dílo.“ Argument před soudem: „Tisk knihy je fundamentálně  odlišnou činností od výroby mechanického stroje.“) Autorství na jednání Horní sněmovny • Donaldsonova argumentace pře Horní sněmovnou v roce  1774: „Veřejná sféra vyžaduje, aby díla mysli mohla být  šířen tak široce, jak je to možné.“ • Nepřetržité vlastnictví díla knihkupcem, např. pro  Newtonovy „Principia“, by zastavilo další pokrok, všechno  vědění by bylo uzamčeno v majetku velkých vydavatelství. • Lord Dalrymple: „Knihkupci hanlivě nazývají ty, kteří si  zaslouží uznání za rozšiřování okruhu literatury přes nové  vydávání hodnotných děl, piráty.“ • Lord Kames přirovnal kopírování knih aktu stvoření a  monopol pro autory za chybu kosmických dimenzí. • Finální verdikt stanovil, že literární vlastnictví neexistuje (a  copyright je umělá ochrana vytvořená státem). • Další kolo jednání před Horní sněmovnou tento závěr  potvrdilo. USA vs. UK • Americký průmysl reprintů těžící z průmyslové revoluce: ‐ mechanizace produkce papíru r. 1816, deset let před Británií  (desetinásobek produkce papíru během 30 let), ‐ parní tiskárny v kombinaci se železnicí pro rychlé šíření  (během jedné generace se produkce knih zvětšila 8krát – romány tištěné na zadní straně jízdních řádů, atd.) ‐ masové využívání tisku stereotypií a sdílení desek mezi  vydavateli. • Transatlantický business „The Game“, iniciovaný zprvu  poptávkou po Scottově Wawerley. • Agenti v Londýně posílající knihy rychlými loděmi k reprintu v  USA – vše, co v Londýně vyšlo, za nepatrné honoráře. • Efektivita umožňující mít nový román v prodeji během 2‐3 dní. • Vzájemná válka vydavatelů stlačující ceny, vzájemné  ekonomické ničení vydavatelů v době kolem roku 1822. • Motiv pro boj s pirátstvím, pouze uvnitř USA. Kontroverze uvnitř USA jednání vydavatelů o pravidlech • Priorita publikace – první vydavatel zahraniční knihy má  právo na neomezenou dobu. • Priorita v periodických publikacích – právo vydat je v  knižní formě. • Priorita získání předlohy – předloha plus oznámení  úmyslu vydat má zaručit prioritu. • Priorita oznámení úmyslu vydat. • Priorita autorství ‐ první vydání zahraničního autora  zaručuje i další díla. • Penalizace proti těm, kteří nebudou dodržovat  (nerealizovaný návrh nakladatelství Harpers). USA a mezinárodní copyright • H. Carey: Letters on International Copyright  (1853) a The International Copyright Question Considered (1872). • Idea: „Stupeň civilizace závisí na rozvoji  vydavatelské činnosti“. • Centralizace a civilizace – centralizace autorských  práv jako v Londýně byla podle Careyho škodlivá,  odtud odpor k mezinárodnímu copyrightu. • V řeči v Kongresu roku 1865 označil přijetí  mezinárodního copyrightu za sebevražedné pro  USA. USA a mezinárodní copyright 2 • USA přijaly zákon o mezinárodním copyrightu  v roce 1890, • Bernskou úmluvu však ratifikovaly až v roce  1988. • Po dlouhou dobu bylo převládající doktrínou,  že kopírovat zahraniční knihy je v pořádku – mezinárodní copyright byl nahlížen jako  pokračování nadvlády Velké Británie nad svými  bývalými koloniemi. Pirátství hudby • Masové šíření not a klavírních výtahů na začátku  20. stol (na přelomu století bylo v Británii  publikováno zhruba dvacet milionů kusů ročně,  náklady nejprodávanějších byly stovky tisíc). • Před rokem 1770 byla hudba zcela mimo hranice  copyrightu a pirátství neexistovalo z definice. • Litografie rozšířila možnosti reprodukce. • Rozšíření klavírů ve viktoriánské Anglii generovalo  poptávku – kolem roku 1910 připadal jeden  klavír/piáno na 10 obyvatel. Pirátství hudby 2 • První roky 20. stol. – zátahy na neoprávněné kopie  tištěné hudby. • Spor mezi právem na domovní prohlídku a vymáháním  autorských práv, nemožnost konfiskace tištěného materiálu, na který  bylo nahlíženo jako na vlastnictví fyzického objektu – potištěného papíru (přeplněné policejní sklady – běžně  150‐300 tisíc kopií měsíčně) – nefunkční zákon z roku  1902. • Hlavním motorem byla cena – řádově levnější produkce  pirátů spolehlivě vítězila: „Hudební svět musí zohlednit  touhu mas sdílet potěšení z hudby vyšších tříd.“ • Množství zabavených not na konci roku 1903 vyvolalo  zvláštní slyšení ve výboru parlamentu v lednu 1904. Pirátství hudby 3 • Prosinec 1903 – zatčen organizátor  („pirate king“)velké  anglické sítě James Frederic Willets. • Velmi úspěšná obhajoba vedená argumenty, že  pirátství má významnou společenskou funkci a slouží  veřejnému zájmu: ‐ přináší levnou hudbu širokému obyvatelstvu; ‐ zaměstnává tisíce Britů (legální vydavatelé tisknou v  zahraničí, zatímco piráti zaměstnávají doma Brity, ‐ slouží jako katalyzátor budoucích právních změn,  které jsou vždy pomalé. • Proces zahájený v prosinci 1905,  založený mimo jiné na zločinném spolčení,  skončil uvězněním Willetse na 9 měsíců, • cena notových publikací následně vzrostla o polovinu… Radiové pirátství • Po roce 1920 nastupuje šíření hudby ilegálním  rozhlasovým vysíláním. • Cca 5 – 10 tisíc experimentátorů s nelegálním  vysíláním jen v Británii. • Licence pro vysílání i přijímání. • Jeden z posledních příkladů závisejících  masivně na fyzické infrastruktuře. USA ‐ „Digital Millenium Act“ • Oběma komorami Kongresu jednomyslně přijatý zákon  na nátlak velkých publikačních společností: ‐ kriminalizace zdolávání ochranných mechanismů i  šíření jejich kódu, ‐ nejasná interpretace teritoriality zákona a jurisdikce, ‐ absurdní důsledky (Secure Digital Music Initiative nejprve vyzvala k prolomení ochrany, pak hrozila  autorovi kriminalizací). • Potenciální těžkosti s tím, že protipirátská opatření  mohou generovat víc problémů než užitku – například  programy, které se z nosiče instalují kvůli dozoru  (zneužití hackery). Internet a nové možnosti šíření • Napster ‐ služba vyvinutá Shawnem Fanningem pro peer to peer výměnu hudby na  mp3 (červen 1999 až červenec 2001). • Žaloba od skupiny Metalica v roce 2000   soudní zákaz. Internet a nové možnosti šíření • Princip p2p sdílení i při použití torrentů – malé bloky  chodící klientům distrubuovaně z více míst (seeds) – velká  redundance a malé nároky na propustnost připojení od  primárního producenta dat • Bram Cohen, duben 2001, realizace BitTorrentu • Pirate Bay spuštěna v listopadu 2003 • Čtveřice zakládajících členů zatčena v dubnu 2009 a  následně odsouzena • Argumentace obhajoby založená na poskytování  metainformací o torrentech i stahování pouze citovatelných  úseků • V lednu 2012 odhad cca 150 milionů uživatelů BitTorrentu Kybersejfy (cybervaults) • S rostoucí kapacitou datových připojení přesun aktivit na  úložné servery (cybervaults). • V Česku např. „ulož.to“. • Známé zahraniční jsou např. Rapidshare, Megaupload,  Hotfile, Fileshare, atd. • Domény registrované ve třetích zemích, servery umístěné v  místech dobrým připojením. • Z hlediska stahujících uživatelů „neškodná služba“, z  hlediska poskytovatelů dat ukládání privátních dat, často  šifrovaných. • Markmonitor odhadoval v roce 2011 frekvenci návštěv  kybersejfů na 150 milionů návštěv těchto serverů denně, • tři nejvytíženější servery měly 21 miliard návštěv ročně. Kybersejfy (cybervaults) • Rapidshare (Švýcarsko) podepsal smlouvu s Warner Bros. a v létě 2010 změnil firemní politiku ‐ přestala  praxe odměňování za soubory, které uživatelé stahují,  nositelé práv se rychle domáhají rušení souborů a účtů  uživatelů; od listopadu 2012 model vážící množství  stahovaných dat na vlastníka souboru a zaznamenané  okruhy sdílení • Hotfile (USA, ruský majitel s pobytem v Bulharsku) – jihofloridský soud přikázal v srpnu 2011 vyhovět žalobě  Asociace filmového průmyslu a vydat seznamy  uživatelů; obhajoba odvolávající se na první dodatek  ústavy i bulharské a evropské zákony na ochranu  osobních dat neuspěla. • Pouze občanskoprávní spory a náhrady, nikoli uplatnění  trestního práva. SOPA / PIPA ‐ leden 2012 • SOPA – Stop Online Piracy Act – Senát. • PIPA – Protect Intellectual Property Act – Sněmovna reprezentantů. • Výrazně motivovány rozvojem kybersejfů. • Možnost koncernů požádat vládu o vypnutí webu a pro vládu možnost  vynutí realizovat. • Zásah do fungování Internetu (vymazávání serverů, změny směrování,  přesměrovávání na server FBI. • Snadná možnost politického zneužití (např. použití před volbami). • Mimo zákon by byly postaveny nástroje, které USA podporují v zemích  omezujících svobodu komunikace. • Riziko omezení vývoje nových inovací typu Youtube. • Celosvětové vypnutí Wikipedie 17. ledna 2012 tyto návrhy odstavilo k ledu. Francie: HADOPI – červen/říjen 2009 • V platnosti např. francouzský zákon HADOPI  (Haute Autorité pour la diffusion des œuvres et la  protection des droits sur internet – zákon pro  šíření a ochranu tvůrčích děl na internetu) z roku  2009. • Třístupňová procedura po stížnosti:  ‐ e‐mailové varování, ISP má povinnost 6 měsíců  monitorovat, ‐ doporučený dopis s výzvou, povinnost během  roku věc dát do pořádku, ‐ ISP odpojí uživatele na dva měsíce až rok  (ústavní soud doplnil soudní přezkum). • Možnost souběžných postihů podle zákonů o  ochraně duševního vlastnictví. UK: Digital Economy Act červen 2010  • Office of Communications stanovuje pravidla  sledování a žádá nápravu po uživatelích. • Blacklisting webových serverů a uskutečněných  kontaktů. • ISP vykonává šetření a nápravu, pravidla postupu  stanoví Office of Communications. • ISP povinni dodat seznam uživatelů porušujících  autorská práva, při překročení prahu  stanovenému Office of Communications má  držitel práv nárok na soudní zpřístupnění jjeich identity. Megaupload • Kybersejf Megaupload = cca 4 procenta celosvětového  provozu na internetu,  13. nejnavštěvovanější místo na internetu. • Sít úložných serverů firem registrovaných v Hong Kongu, • rozdělení informací potřebných k lokalizaci vyhledávaných soborů, aby vyhledávací mechanismy nebyly spojeny s  úložišti. • Finanční fungování využívající kombinaci malého počtu uživatelů platících za rychlý přístup k datům s dalšími,  kterým je nabízena reklama (zisk generován z poplatků za reklamu). • Filmové servery poskytující úvodní části filmů bez zaplacení přístupu a vytváření silné motivace pro to, aby uživatelé serverům za přístup zaplatili (příjmy z uživatelských poplatků jsou v žalobě FBI vyčísleny na 150 milionů dolarů,  příjmy z on‐line reklamy na 25 milionů). Žaloba proti „Mega Conspiracy“ • Obžaloba vydaná 5. ledna 2012 ve Virginii. • Zátah na několik fyzických osob na Novém  Zélandě a servery a bankovní konta celosvětově  19. ledna 2012. • 72 stran obžaloby proti „Mega spolčení““ podrobná analýza fungování rozsáhlé sítě  úložných serverů patřících firmám registrovaných  v Hong Kongu a finančních vazeb a transakcí na to  navázaných. Zátah proti „Mega Conspiracy“ • Obvinění z účasti na vydírání,  spolčení za účelem porušení autorských práv, spolčení za účelem praní špinavých peněz a dvou závažných trestních deliktů porušení autorských práv týkající se fyzických i  právnických osob. • 19. ledna 2012 zatčeni na Novém Zélandě spoluzakladatelé podniku a šéfové  marketingu, programování a síťového provozu, tři Němci a jeden Holanďan, byli  ve čtvrtek 19. 1. zatčeni v novozélandském Aucklandu. • Obviněni dále grafický designér ze Slovenska, německý šéf obchodního rozvoje a  estonský programátor a šéf rozvoje. • Obstaveno 64 bankovních účtů (jeden v Československé obchodní bance na  Slovensku),  27 aut nebo motocyklů, některé z nich s poznávacími značkami v  překladu znějícími „BŮH“ „ZFETOVANÝ“, „VINEN“, „MAFIE“ nebo „HACKER“,  monitory, 60 počítačů Dell Power Edge R710 vhodných pro vysoce výkonné  modulární skříňové sestavy, umělecká díla a 18 doménových jmen. • 22. února 2012 Kim Dotcom propuštěn na kauci,  • pokračování extradičního řízení plánováno na březen 2013, • omluva novozélandského premiéra za sledování bezpečnostní službou;  • plány na novou placenou službu v Německu od ledna 2013 s platbami umělcům.  ACTA – „obchodní dohoda proti  mezinárodnímu padělatelství“ • Iniciativa USA, Japonska a Kanady z roku 2006, • poté se připojila EU a Švýcarsko, • od roku 2008 oficiální jednání, velký stupeň utajení. • Výrazný tlak producentů digitálních materiálů  podléhajících autorským právům, zprávy z utajených  jednání naznačovaly: ‐ zapojení poskytovatelů Internetu do ochrany držitelů  práv; ‐ překračování ochrany osobních údajů ve prospěch  ochrany práv (včetně např. prohlídek na hranicích); ‐ stanovení škod podle vydavatelů, v podstatně vyšší  míře, než dnes. ACTA – „obchodní dohoda proti  mezinárodnímu padělatelství“ • Podepsána v lednu 2012  v Tokiu. • 31 signatářů (Japonsko, Korea, Austrálie, Nový Zéland, Kanade,  Maroko, USA, Mexiko, Singapur, Švýcarsko a EU a členské země), • mimo stojí Čína, Indie Brazílie i Rusko. • Dohoda platící mimo Světovou organizaci obchodu (WTO) na rozdíl  od smlouvy TRIPS z roku 1994 se 155 signatáři,  • platí i mimo Světovou organizaci duševního vlastnictví (WIPO). • Potenciálně se může stát významným prvkem tlaku rozvinutých  zemí směrem k zemím rozvojovým. • Řešeny jsou otázky obchodně politické, nikoli otázky svobody slova. Co v ACTA není • Nepřikazuje odpojovat domácnosti od internetu. • Nezakazuje domází stahování nebo zhlížení filmů,  poslech hudby, stahování obrázků, map, textů pro  neobchodní účely (osobní potřebu). • Ochrana soukromí pro neobchodní potřebu není  dotčena. • Není dotčeno volné užití děl v soukromí. • Neobsahuje represe typu francouzského HADOPI  (třikrát a dost). „Systém šesti úderů“ (The Center for Copyright Information And Copyright Alert System) • Červenec 2012: CCT jako iniciativa koncernů  filmového, hodebného a televizního průmyslu  a ISP • Alespoň teoreticky založeno na výchově a  domlouvání (70 % uživatelů je ochotno přestat  po upozornění) • „Copyright Alerts“ jako systém vychovávající  uživatele systémem progresivně stupňovaných  varování (šestistupňový systém)   „Systém šesti úderů“ 2 • ISP zašle po upozornění majitele práv upozornění  na možné porušení podmínek služby z jeho účtu • Dalším stupněm je okno s upozorněním nebo  přesměrování na upozornění („Mitigation measures“) • Poté následuje dočasné omezení rychlosti  připojení, přesměrování na jinou stránku dokud  uživatel nekontaktuje ISP, nebo podobné kroky  (nejméně pět upozornění) • Podkladová data indikují, že většina uživatelů  aktivit po několikerém upozornění nechá nebo  zamezí užívání svého účtu k takovým aktivitám „Systém šesti úderů“ 3 • Systém „dobré praxe“ upozorňování uživatelů ze  strany ISP • Respektování možného malého zabezpečení účtu  majitelem před užíváním někým jiným • Důraz na výchovu a osvětu jak ve věcech  zabezpečení, tak respektování autorských práv • Systém neobsahuje sankci rušení účtu, nickéně para 512 Digital Millenium Copyright Act vyžaduje  od ISP politiku ukončování účtů • Nezávislé posouzení proti nařčení za  prominutelný poplatek 35 dolarů (nevylučuje  další projednání soudem) „Systém šesti úderů“ 4 • Nevyzrazuje identitu stahovatelů držitelům  práv • Nezavádí se nové zákonné normy • Nepředpokládá se trestání stahujících, ale  jejich výchova • Nezavádí se blacklist • Nezavádí se filtrování provozu na síti Výhled? • Pirátství vzniklo v období 1660‐1680. • Dnes žijeme cca 150 let v éře vymáhaných autorských  práv / copyrightu. • Vztah ceny a dostupnosti, podpory tvůrčích činností,  decentralizace přístupu autorské produkci, otázky  cenové politiky či dostupnosti, • ale zejména vztah mezi tvůrčími činnostmi a obchodem  zůstávají na právní úrovni zhruba stejné, jak se  ustanovily mezi polovinou 18. a koncem 19. století. • Problémy vypadající na první pohled nově a  technologicky jsou ve skutečnosti analogiemi toho, co  zde již bylo. Podpora rozvoje? • Přístup rozvojových zemí k duševním produktům – zhruba se stejnou důležitostí, jako USA koncem 19. stol. • Technologické možnosti typu projektu Google scanned books (dohoda dosažená v souvislosti s žalobou může v  USA knihy masově zpřístupnit; plán na vznik „Registru  knižních práv“ – analogie The Stationer´s Registry pro  digitální věk?). • Princip užití pro osobní nebo výukové účely. • Nevede uplatňování paradigmat z doby průmyslové  revoluce k eskalaci krize duševního vlastnictví? Tim Berners‐Lee: Long Live the Web: A Call  for Continued Open Standards and Neutrality • Základem je univerzalita Zachován by měl být princip univerzality, který umožňuje, aby web  fungoval nezávisle na konkrétních typech počítačů, použitého  programového vybavení nebo způsobu, kterým jsou tato zařízení  připojena k síti (omezení tohoto typu zavedly v 2010 Google a  Verizon pro přístup z mobilních telefonů).  • Otevřené standardy podporují inovace Technické standardy musí být volně, bez placení licencí  a bez  nutnosti vyžadovat povolení jich využít pro tvorbu nových aplikací  přístupné komukoli – patenty nebo webové služby, ke kterým se  přistupuje jinak než prostřednictvím standardních odkazů omezují  možnosti inovací.  manifest z prosince 2010 (Scientific American) Long Live the Web: A Call for Continued  Open Standards and Neutrality • Web jako vrstva existující nezávisle na internetu Webové aplikace, odkazovaná data a další budoucí nástroje využívané na  webu se budou rozvíjet jen tehdy, podaří‐li se ochránit základní principy,  na kterých web funguje jako médium, i funkční oddělení webu jako služby,  která je realizována nad sítí, kterou je internet.  • Elektronická lidská práva  Ve Finsku je od října 2010 přístup s rychlostí 1Mbps občanským právem. • Zamezení slídění Ohrožení internetu projevující se tak, že firmy nebo vlády ovlivňují nebo  špehují internetový provoz, omezuje základní práva člověka ve vztahu k  informačním sítím.