IV064 Informační společnost
Jiří Zlatuška
10. prosince 2012
Software s otevřeným zdrojovým kódem
Open Source software
• Jako termín se OSS objevil cca roku 1998
(Raymond: The Cathedral and the Bazaar)
• Inspirace aktivitami Free Software
Foundation
• Motivace rychlým vývojem a laděním
Omezení „módu stavitelů
katedrály“ při tvorbě
softwarových systémů
• Fred Brooks: „Adding manpower to a late
software project makes it later“ (Mýtický
člověkoměsíc, 1975):
• rozdělení práce mezi n programátorů dává
přínos O(n),
• jeho cena je však O(n^2) díky ceně
komunikace a dávání dohromady výsledku
Organizace „bazaru“ při tvorbě
systému
• Brooksův paradox je odstraněn jinými sociálními
a časovými interakcemi:
• brzké zveřejňování vyprogramovaného kódu,
• nekoordinované testování kvalifikovanými
uživateli,
• sbírání modifikací od expertních uživatelů
• Linus Tornvalds: Many eyes make all bugs
shallow
Free Software Foundation
• Richard M. Stallman, 1995: „The GNU Operating
System and the Free Software Movement„
• Nezisková korporace zaměřená na propagaci
„copyleft“ softwaru
• Programy opatřené copyrightem a doplněné
podmínkami užití a šíření, které vyžadují povinné
šíření zdrojového kódu, který je ponechán
modifikovatelný uživateli
• Silnější záruky než jen ponechání programu bez
ochrany, který může být začleněn do chráněného
díla.
Stallmanova motivace
• Kolem roku 1980 se rozpadla AI komunita v MIT
pracující s PDP-10, obdobným procesem prošla
komunita uživatelů IBM (SHARE) a DEC
(DECUS)
• Na přelomu 70. a 80. let začalo být zvykem
používat proprietární a chráněný software
• 1976: Gatesův „Dopis hobbyistům“ - Kdo si může
dovolit profesionální práci zadarmo? a rozvoj
komerčního poskytování softwaru zejména u
Microsoftu
• Přechod od vlastnictví programu uživatelem k
pouhému poskytování licencí na bázi copyrightu
Stallman: „Free as in Freedom“
• You have the freedom to run the program, for any
purpose.
• You have the freedom to modify the program to
suit your needs. (To make this freedom effective
in practice, you must have access to the source
code, since making changes in a program without
having the source code is exceedingly difficult.)
• You have the freedom to redistribute copies, either
gratis or for a fee.
• You have the freedom to distribute modified
versions of the program, so that the community
can benefit from your improvements.
„Free“ neznamená „zadarmo“
• Software je možné prodávat nebo šířit za
úplatu
• Prodej programů či souborů programů je
považován za zcela legitimní
(naopak programy, které nejsou „free“
takovým způsobem automaticky šířit nelze)
Volná šiřitelnost vs. volná
manipulovatelnost
• Program bez licence je volně šiřitelný avšak
může být začleněn do systému, který
přestane být volný
• Myšlenka licence, která zaručí, že se
program nestane proprietárním
GPL – GNU Public Licence
• Softvare je pod GPL volně šiřitelný
• Vždy musí být distribuován spolu se
zdrojovým kódem
• Kdokoli může program modifikovat a dál
šířit, pokud svůj výsledek opatří
podmínkami GPL
Varianty „copyleft“ licence – viz
http://www.opensource.org/licences
• GNU General Public License (GPL).
• GNU Library or `Lesser' Public License (LGPL).
• BSD license.
• MIT license.
• Artistic license.
• Mozilla Public License v. 1.0 (MPL);
• Qt Public License (QPL).
• IBM Public License.
• MITRE Collaborative Virtual Workspace License (CVW)
• Ricoh Source Code Public License.
• Python license.
• zlib/libpng license.
• Apache Software License.
• Vovida Software License v. 1.0.
• Sun Internet Standards Source License (SISSL).
• Intel Open Source License.
• Mozilla Public License 1.1 (MPL 1.1).
• Jabber Open Source License.
Významné OSS projekty
• R. Stallman
– GNU Emacs
– GNU C
– GNU C++
• Larry Wall
– Perl
• Eric Raymond
– Fetchmail
• Linus Tornvalds
– Linux
• Brian Fox
– BASH — „Bourne Again Shell“
Operační systémy
• Linux resp. GNU/Linux
• FreeBSD, OpenBSD, NetBSD
• GNU-Hurd
• GNU Utilities
Programovací jazyky
• GNU C/C++
• Perl
• Python
• Tcl
Okna a pracovní prostředí,
browsery
• X Windows
• XFree86
• GNOME
• KDE
• GNUStep
• Xfce
• Mozilla (Netscape 6)
Aplikace, kancelářské soubory, servery
• ABIWord
• GNU Image Manipulation program
• Open Office
• KOffice
• Samba
• Apache
• PhP
• Zope
• MySQL
• PostgreSQL
Velikost projektů
Projekt Řádky zdrojového kódu
Jádro Linuxu pro x86 (kdysi) 500 000 (dnes 13 mil.)
Apache web server 80 000
SendMail 57 000
XFree86 (X-windows server) 1 500 000
„K“ desktop 90 000
Plná distribuce Linuxu Cca 10 milionů
Typická struktura dokumentace
OSS projektu
• README soubory distribuované s každým
programem
• Manuálové stránky se základním popisem
ovládání
• HOWTO dokumenty popisující instalaci a
konfiguraci
(Aktualizace dokumentace je zpravidla hlavní
slabinou OSS produktů.)
Technické cíle GNU projektu
• GNU = GNU is not Unix
• Alternativa k proprietárnímu Unixu pod
GPL licencí
• 1990: většina částí systému hotová kromě
kernelu
• 1991: Linux
• 1992: GNU/Linux
Srpen 2011: dvacet let programů
s otevřeným zdrojovým kódem
• 25. Srpna 1991: Torvaldsova zprána na comp.os.minix
oznamující jeho práci na malém operačním systému pro 386
• 2001: distribuce systému, které nevyžadují zadat ani jeden
unixový příkaz
• „Linux for Schools“ v USA – Linux jako systém fungující i na
486 nebo Pentiu 75, které bývají školám darovány
• Win4Lin – Windows jako proces pod Linuxem, stačí přitom
jedna instalace na serveru
• Některé americké státy požadují dokumenty výhradně ve
formátu zavedeném otevřeným standardem
• Světová banka doporučuje otevřený software ve zprávě
z roku 2003 (Dravis Group) a otevřené systémy ve zprávě
z roku 2005 „Open ICT Ecosystems“
(http://cyber.law.harvard.edu/epolicy)
Otevřené standardy
• Nejsou kontrolovány žádným jednotlivcem
nebo firmou s vnitřními zájmy
• Vyvíjeny a udržovány transparentním
způsobem
• Nezávislé na platformě
• Otevřeně zveřejněné
• Dostupné bez poplatku nebo za minimální
poplatek
• Schvalované korektním procesem obecným
souhlasem účastníků
Otevřený zdrojový kód
a otevřené standardy
Otevřené standardy Otevřený zdrojový kód
Povaha soubor specifikací programy
Otevřenost
rozhraní
z definice závisí na návrhu
Interoperabilita umožněna nelze předpokládat
Licencování různého typu Různé (GPL, BSD, atd.)
Model vývoje kolaborativní kolaborativní
Právní spor kolem GPL softwaru
• Unix vyvinut v AT&T kolem roku 1969
• AT&T poskytuje licenci řadě společností,
které vytvářejí odvozené verze – vše jako
komerční software
• 90. léta: GNU+Linux a UC Berkeley unix –
nezávislé nekomerční systémy; Linux staví
na GPL
• AT&T prodává Unix společnosti Novell v
roce 1993
• Novell prodává společnosti SCO v roce 1995
SCO vs. Linux
- SCO napadá IBM a firmy produkujícíc Linux obecně
na bázi tvrzení, že
- Linux je odvozeninou Unixu,
- GPL neplatí a
- Linux obsahuje kód od SCO
- V právní při proti tomu stály argumenty:
- duševní vlastnictví Unixu nepatří jen SCO
- Linux obsahuje kód publikovaný pod licencí GPL
- společný kód Linuxu and SCO pochází z třetích
zdrojů, které jsou vesměs public domain
- kód v SCO byl vykraden z Linuxu
SCO vs. Linux
• Březen 2003 – žaloba SCO proti IBM (zneužití
obchodního tajemství, nekalá soutěž, porušení
smlouvy a narušení obchodní činnosti)
• Květen 2003 – SCO oznamuje bez bližších
podrobností, že Linux obsahuje kód SCO a varuje
1500 předních mezinárodních společností před
právními následky
• Květen 2003: Microsoft kupuje od SCO licenci na
Unix, SCO chválí Microsoft za „respekt k právům na
duševní vlastnictví softwaru“
• Květen 2003: Novell zpochybňuje, zda SCO koupil i
copyright
SCO vs. Linux
• Srpen 2003: SCO prodává licence pro koncové
uživatele na Linux ($799 za stroj)
• Říjen 2003: SCO v žalobě tvrdí, že GPL je
protiústavní a rovněž porušuje autorský zákon,
antimonopolní zákon a kontrolu exportu
• Leden 2004 - následuje dopis Kongresu s tvrzením,
že Linux a Open Source „podminovává náš základní
systém práv k duševnímu vlastnictví a ničí
ekonomické důvody pro inovace“
• Hodnota akcií SCO na maximu ($18)
• Květen 2004 – tvrzení o protiústavnosti staženo
SCO vs. Linux
• Listopad 2004 - Novell prokazuje, že si při prodeji
unixu ponechal autorská práva na něj
• Červenec 2005 – Novell žaluje SCO o 95 % ze všech
příjmů z unixu od SCO; v září 2006 rozšířeno o
nárok, že Novell nedostal peníze za prodej licencí
Microsoftu a Sunu
• Duben 2007 – NASDAQ varuje SCO, že bude
stažena z uváděných společností, protože je cena
akcií příliš dlouho pod $1
• Srpen 2007 – soudní rozsudek stanoví, že Novell má
autorská práva na Unix a UnixWare a že Novell
může SCO přikázat stáhnout nároky proti IBM
SCO vs. Linux
• Září 2007 – SCO vyhlašuje bankrot
• Listopad 2007 – SCO se pokouší prodat práva na
unix, Novell a IBM to soudně napadají
• Listopad 2007 – německý soud shledává SCO
vinnou ze šíření nepravdivých obchodních informací
o Linuxu
• Prosinec 2007 – akcie SCO staženy z burzy
• Červenec 2008 – Novell dostává přiznánu náhradu
2,5 milionu dolarů
• Březen 2010 – Novell je prohlášen za vlastníka
UNIXových licencí
• Srpen 2011 – odvolací soud potvrdil práva Novellu
SCO vs. Linux
 SCO se nepodařilo svět Linuxu zastrašit
 Koncept GPL obstál
 Splečnost SCO na sporu finančně vykrvácela