Udržitelný rozvoj
Tomáš Pitner
November 7, 2011
Obsah
Úvod
Se stále intenzivnějším globálním vlivem lidské činnosti na životního prostředí se ukázalo, že životní prostředí není výlučnou záležitostí ani individuálních osob, ani vlád jednotlivých zemí, ale dokonce celé mezinárodní komunity jako celku. Izolované aktivity jednotlivých států v ochraně životního prostředí mají svá omezení a bylo třeba hledat mechanismy, jak identifikovat klíčové ekologické problémy celého lidstva, vytyčit strategii vztahu lidstva jako celku k životnímu prostredia postupně tuto strategii realizovat. Nejsirší světovou organizací, jejíž členy jsou prakticky všechny státy světa, je Organizace spojených národů. OSN na sebe vzala úlohu světového koordinátora v otázkách životního prostredia uspořádala roku 1992 v Rio de Janieru schůzku na nejvyšší (tedy ministerské) úrovni pod názvem Earth Summit. Tato konference ideově navazovala na první setkání ve Stockholmu roku 1972 a stala se jejím podstatným, takřka revolučním, prohloubením. Ústřední myšlenkou setkání v Riu byla deklarace takového vztahu člověka k životnímu prostředí, který by umožňoval kontinuální trvalý rozvoj
Indikátory udržitelného rozvoje
• Kompletní popis viz
http://www.ceu.cz/SVIS/Indikatory/index.htm
• Současné mezinárodní aktivity:
http://www.ceu.cz/SVIS/Indikatory/r-soucOO.htm
• blíže viz kapitola Environmentálni data a informace
Toi
'žitelný rozvoj
Ekologická stopa (Ecological Footprint)
Ekologická stopa (Ecological Footprint, ES) je souhrnný (agregovaný) environmentálni indikátor na velmi vysoké úrovni abstrakce, jehož smyslem je "jedním číslem" vyjádřit trvalou (ne)udržitelnost rozvoje daného státu, regionu, komunity, atd. Přestože kvůli svému zjodnodušujícímu charakteru je terčem kritiky, jde o jednoduchý a progresivní indikátor vhodný například k informování veřejnosti, ke srovnávání, plánování, k demonstračním účelům, atd. Základní otázkou, na niž ES odpovídá, je, zda dané území je schopno trvale unést materiální požadavky civilizace na něm žijící, neboli, jaká je ES konkrétní populace ve vztahu k tzv. nosné kapacitě prostředí.
Toi
'žitelný rozvoj
Ekologická stopa - principy
Principy AES Metodika analýzy ekologické stopy (AES) byla poprvé uvedena kanadskými vědci M. Wackernagelem a W. reesem v publikaci "Reducing Human Impact on tne Earth" roku 1996, jde tedy o metodu relativně novou. AES je založena na těchto principech:
O lze kvantitativně stanovit většinu zdrojů, které spotřebováváme a odpadů, které produkujeme a
Q většina těchto zdrojů a odpadů může být přepočtena na odpovídající plochy ekologicky produktivní země (orná půda, les, ...) nutné k zabezpečení životodárných systémů.
Výraznou předností AES před jinými indikátory je schopnost vyjádřit environmentálni dopady i za hranicemi příslušného regionu (města, státu).
Toi
'žitelný rozvoj
Ekologická stopa - definice
Definice Ekologická stopa definované populace (jednotlivec, město, stát...) je tedy celková plocha ekologicky produktivní země a vodní plochy, využívaná výhradně k zajištění zdrojů a asimilaci odpadu produkovaných danou populací, při používání běžných technologií.
Toi
'žitelný rozvoj
Ekologická stopa - metodika
Metodika AES Stručně uvedenie jednotlivé kroky AES:
O odhad plochy země na osobu odpovídající spotřeby každé hlavní spotřební položky
O výpočet celkové ekologické stopy osoby - součtem
ekosystémových ploch každé položky ročního nákupního koše
O ekologická stopa populace je součtem ES všech osob v populaci
Toi
'žitelný rozvoj
Ekologická stopa - matice land-use
Ukázka matice spotřeba - land-use
• Kategorie země (ha/osobu): Energetická z., Degradovaná z., Zahrady, Orná půda, Pastviny, Les, Celkem
• Spotřební položky: Potraviny, Bydlení, Doprava, Spotřební zboží, Služby, Celkem
Toi
'žitelný rozvoj
Ekologická stopa - srovnání zemí
Příklad (viz Velek in Šauer a koľ, 2003): Země Biologická kapacita (ha/os) Ekologický deficit (ha/os) Ekologická stopa (ha/os) Populace Svět 1,90 0,38 2,28 5978,7 Země s vysokou spotřebou 3,55 2,93 6,48 906,5 Země se střední spotřebou 1,89 0,10 1,99 2941,0 Země s nízkou spotřebou 0,95 -0,11 0,83 2114,2 Příklad USA 5,27 4,43 9,70 280,4
Toi
'žitelný rozvoj
Ekologická stopa - další příklady
• ES pražské dopravy
• Celková ES Londýna
EF umožní získat srovnání nedosažitelná jinou dosud používanou technikou:
• srovnání odhození odpadu do netříděného ("do popelnice") vs. odvoz autem do tříděného sběru
• srovnání sdílení drahého neúsporného auta vs. vlastnění elektromobilu
• ...
Toi
'žitelný rozvoj
Ekologická stopa - shrnutí
EF je velmi perspektivním nástrojem na jednoduché srovnání " udržitelnosti" rozvoje.
EF umožní získat srovnání nedosažitelná jinou dosud používanou technikou:
• srovnání odhození odpadu do netříděného ("do popelnice") vs. odvoz autem do tříděného sběru
• srovnání sdílení drahého neúsporného auta vs. vlastnění elektromobilu
• ...
EF se stává standardním nástroje sledování UR.
Toi
'žitelný rozvoj
Role subjektů v ochraně ŽP
V politice států znamená respektování principu trvale udržitelného rozvoje uvědomění si, že je nutné formulovat státní politiku v životním prostředí.
Role trhu a státu se musejí doplňovat, což platí dvojnásob v informační politice v životním prostředí, kde zejména může stát přímo působit (monitoring, zákonem nařízené sledování environmentálních ukazatelů).
Toi
'žitelný rozvoj
Role státu a veřejné správy
Za koordinaci zájmů a činností soukromých (ekonomických) subjektů s vlivem na životní prostředí nese hlavní odpovědnost stát. Stát má a bude mít nezastupitelnou úlohu také tam, kde neexistují vlastnické vztahy (ovzduší) nebo kde je nelze přesně vymezit (vody v řekách, mořích) a také tam, kde sice jsou definovány, ale nepokrývají celou oblast vlivů určité činností na životní prostředí (půda v zemědělství, těžba surovin) - tedy tam, kde existují externality, které by soukromý subjekt provádějící určité činnosti nemusel respektovat, viz [STPOL95]. To se týká zejména činností s globálním vlivem - znečištování ovzduší, vod, kontaminace půd. Je třeba definovat státní politiku životního prostředí, na jejím základě aktualizovat a modernizovat legislativní systém, zapojovat se do mezinárodních aktivit a především působit na soukromé subjekty.
Zaměříme se nyní na konkrétní situaci v České republice a na priority v tomto směru. Prvořadými problémy státní politiky v životním prostředí je řešení následujících environmentálních hrozeb:
Zákonná regulace vlastnických práv
Vliv státu může nabýt i podoby omezení vlastnických práv, především ve smyslu regulace nakládání se soukromým majetkem (např. regulace hospodaření v lesích, využívání vodních toků, zástavba území, atd.). Omezení může být kompenzováno, např.
• daňovými úlevami
• dotacemi
Toi
'žitelný rozvoj
Vymezování chráněných územia druhů
Dalším, klasickým a dodnes podstatným vlivem státu, resp. veřejné správy je vymezování chráněných území. Vymezování chráněných druhů
Toi
'žitelný rozvoj
Nastavení ekonomických nástrojů
Nastavení ekonomických nástrojů státní ekologické politiky viz ekonomické aspekty ochrany ZP.
Toi
'žitelný rozvoj
Další legislativa a její vymáhání
Další legislativa
• proti znečištování složek ŽP (voda, vzduch, půda)
• využívání území, nerostného bohatství
• regulace hospodaření s odpady
Vymáhání dodržování legislativy
• kontrolní orgány v oblasti ŽP (ČIŽP, SUJB, ČOI, lesní stráž),
• orgány činné v trestním řízení (policie, státní zastupitelství, soudy),
• celní orgány,
• finanční úřady
Toi
'žitelný rozvoj
Role podnikatelských subjektů
Tržní mechanismy fungují dobře tam, kde jsou přesně vymezené vlastnické vztahy, kde tzv. externality (tzn. vlivy sahající mimo objekt vlastnictví) neexistují nebojsou slabé, viz [STPOL95]. Tam je možno využít zákonem stanovených práv a povinností vlastníků. Vycházeje z předpokladu, že vlastnictví zavazuje a že je možné zákonem ukládat vlastníkům povinnosti (např. vlastník lesa je povinen řídit se "lesním zákonem" - zákon č.225/1995 Sb., majitel vodní plochy zákonem č.138/1973 Sb. ve znění pozdějších předpisů, atd.).
Výrazem zájmu soukromého sektoru o životní prostředí je nejen dodržování zákonů, ale i dobrovolné definování vlastní environmentálni politiky směřující k principům trvalého zlepšování vztahu k životnímu prostředí. K tomu existuje několik používaných nástrojů, mezi něž patří i systémy environmentálního managementu podle standardů ISO 14000 (EMS), viz [HENVI96], a Nařízení Rady EU 1836/1193 (EMAS), viz [EMAS93]. Kompromisním řešením neznamenajícím ostré omezení
Role nevládních organizací
To i
'žitelný rozvoj
Role občanů
Nástroje k dosažení UR
• Integrovaná prevence a omezování znečištění (Integrated Pollution Prevention and Control - IPPC) a použití tzv. nejlepší dostupné technologie (Best Available Technique -BAT)
• Ekologické značení (eco-labelling)
• Systémy environmentálního řízení (ISO 14000, EMAS)
• Hodnocení vlivu na životní prostředí (Environmental Impact Assesment - EIA)
Toi
'žitelný rozvoj
Aktivity EU v oblasti UR
• Příprava Strategie (český překlad): http:
//www.czp.cuni.cz/enlacz/StrTUR/strategietur.pdf
• EU STRATEGY FOR SUSTAINABLE DEVELOPMENT
(full-text, final version): http://www.czp.cuni.cz/ enlacz/StrTUR/StakeholdersViews.htm
• 6. akční plán EU (český překlad):
http://www.czp.cuni.cz/6EAP/souhrn_navrhu_6AP.htm
Toi
'žitelný rozvoj
Zpráva o stavu ZP
• Vydává každoročně MŽP ČR.
• http://www.env.cz/env.nsf/ f241cc2d308eeea4cl2569a00075619b/
065c3c3f10239e9ecl256af5003a8942?DpenDocument
Perspektivy
• Přednáška B. Moldana: http://www.czp.cuni.cz/Petram/ prispevky/BM-prednaska30102001_soubory/frame.htm
Toi
'žitelný rozvoj
Statní politika životního prostředí ČR
Vydávána každé dva roky, letošní na http://www.env.cz/ envdn.nsf/0/2893b6466989bd0dcl256a03002fbf9a/ $FILE/spzp2001.pdf.
Cíle
Cílem připravované právní úpravy integrované prevence a omezování znečištění a integrovaného registru znečištování je dosáhnout maximální možné prevence průmyslového znečištování všech složek životního prostředí a zabezpečit tak plnou slučitelnost právního řádu České republiky v této oblasti s právem Evropských společenství, zejména se směrnicí 96/61/ES, navazujícími rozhodnutími Evropské komise a dále s doporučením Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) C(96)41/Final.
Toi
'žitelný rozvoj
Nástroje
Uvedené cíle mají být dosaženy těmito nástroji:
• integrované zhodnocení všech vlivů provozu určitých zařízení na životní prostředí, na jehož základě má být namísto více individuálních povolení (vyjádření, stanovisek, souhlasů) vydáno žadateli jedno tzv. integrované povolení k provozu těchto zařízení,
• vzájemná komunikace mezi žadatelem a povolujícím subjektem, jejímž výsledkem má být stanovení opatření a podmínek pro provoz zařízení, vhodných jak pro životní prostředí, tak pro provozovatele zařízení,
• využití výměny informací o nejlepších dostupných technikách mezi členskými státy Evropské unie,
• zveřejňování údajů o znečištujících látkách, vedených v integrovaném registru znečištování.
Tyto nástroje mají být promítnuty do systému povolování provozu zařízení podle platných právních předpisů. Navrhovaná právní úprava má vymezit okruh zařízení, která novému systému budou
Best Available Technique (BAT)
Best Available Technique (BAT)
• představuje nejefektivnější a nej pokročilejší stadium vývoje činností a jejich provozních metod, které jsou zároveň technicky a ekonomicky dostupné.
• Technikou se přitom rozumí jak používaná technologie, tak způsob, jakým je zařízení navrženo, vybudováno, provozováno a vyřazováno z činnosti,
• Dostupnou se rozumí technika, která byla vyvinuta v měřítku, které umožňuje realizaci v příslušném průmyslovém oboru za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek s ohledem na náklady a přednosti, at již tato technika je nebo není v dotyčném členském státě používána či vyráběna, pokud je provozovateli vhodně přístupná, a pod pojmem
• Nejlepší se rozumí nejefektivnější technika z hlediska dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku.
Další info dostupné na ČEU: http://www.ceu.cz/IPPC/.
Ekologické značení (eco-labelling)
Řízení procesu značení ekologický šetrných výrobku v ČR: Agentura pro ekologicky šetrné výrobky (součást CEL), http://www.ceu.cz) je odpovědným a výkonným orgánem Národního programu označování ekologicky šetrných výrobku. Přijímá a vyřizuje přihlášky žadatelů o propůjčení ochranné známky "Ekologicky šetrný výrobek" konkrétním výrobkům a samozřejmě také kontroluje dodržování kritérií a podmínek u držitelů této známky.
Zastává též funkci sekretariátu Rady pro ekologicky šetrné výrobky - odborného poradního orgánu ministra v Národním programu. Agentura zajištuje rozvoj Národního programu také v etapě výběru nových výrobkových kategorií, stanovení kritérií pro hodnocení výrobků a jejich zpracování v podobě nových směrnic s požadavky pro udělení ochranné známky ESV. Veškeré činnosti zajištuje v souladu s ekolabelingovými předpisy EU a aproximační strategií pro oblast životního prostředí. Zveřejňuje výsledky Národního programu a zajištuje ve spolupráci s MZP jeho propagaci.
Ekologické značení (eco-labelling)
Příklad směrnice ke značení Tepelně izolační materiály ze sběrového papíru: http://www.ceu.cz/ESV/Smernice/SME012000.htm Ekolabelingový systém Evropských společenství platný v EU: Nadnárodní systém založený na základě rady Evropského hospodářského společenství ze dne 23. března 1992. Jedním z důvodů jeho založení byla snaha omezit rostoucí množství ekolabelingových národních systémů, popř. je přivést ke vzájemné větší spolupráci. Ekolabeling Evropských společenství je založen na týchž zásadách jako Program ČR. Z možnosti obdržet ochrannou známku jsou podobně jako v našem programu vyloučeny potraviny, nápoje, léčiva střelné zbraně a výbušniny.
• viz
http://europa.eu.int/comm/environment/ecolabel/
Toi
'žitelný rozvoj
EMAS - principy
EMAS, neboli Eco-Management and Audit Scheme (Systém řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí), je jedním z kooperativních nástrojů ekonomie životního prostředí, uplatňovaných v rámci Evropské unie.
Vstoupil v platnost v dubnu 1995 a podniky, které se k tomu dobrovolně rozhodnou, podle něj mohou zavádět EMS (Environmental Management System - systém řízení podniku z hlediska ochrany životního prostředí).
Přistoupením k EMAS se příslušný podnik zavazuje hodnotit a zlepšovat dopad svých činností na životní prostředí. (Tím mimo jiné naplňuje požadavky ochrany a zlepšování kvality životního prostředí a zohledňování principů trvale udržitelného rozvoje, které zakotvuje Smlouva o Evropské unii.)
Toi
'žitelný rozvoj
EMAS - kroky zavádění
K plné účasti v EMAS a souvisejícímu zařazení do příslušného registru musí podnik učini následující kroky:
O Vytvořit politiku životního prostředí
O Provést úvodní přezkoumání stavu životního prostředí, které odhalí vliv podniku na životní prostředí a jeho jednotlivé složky, soulad s legislativou vztahující se k ochraně životního (ale i např. pracovního) prostředí, ... apod.
O Stanovit si cíle ochrany životního prostředí a zavést programy k jejich dosažení.
O Zavést EMS.
O Provádět pravidelné interní či externí audity tohoto systému. Q Vytvořit prohlášení o stavu životního prostředí a nechat si jej
ověřit nezávislým ověřovatelem. (To se musí opakovat
minimálně každé 3 roky.) O Zaregistrovat se u příslušného subjektu. O Zpřístupnit prohlášení o stavu životního prostředí veřejnosti.
Toi
íáš Pitner Udržitelný rozvoj
EMAS - historie
Program EMAS vstoupil v platnost v dubnu 1995 na základě Nařízení Rady (ES) č. 1836/93 z července 1993 a byl otevřen především pro podniky z výrobní (průmyslové) sféry. Revize tohoto nařízení byla provedena v roce 2001, a to Nařízením Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001, označovaným jako EMAS II.
K revizi došlo zejména z následujících důvodů:
• Ukázalo se, že nejen průmysl, ale i ostatní ekonomické sektory mají významný vliv na kvalitu životního prostředí. (Potvrdily to pilotní projekty v jednotlivých zemích, které využily možnosti rozšíření programu na ostatní sektory podle článku 14 původního nařízení.)
• Bylo potřeba sladit požadavky EMAS a mezinárodní normy 14001, podle které je též možno zavést EMS.
• Bylo třeba více podpořit zavádění EMS v malých a středních podnicích (SMEs - Small and Medium Enterprises).
• Článek 20 původního nařízení vyžadoval provést revizi
Řízení EMAS v ČR
Agentura EMAS - je zřízena v Českém ekologickém ústavu. Plní funkci sekretariátu Rady programu EMAS v ČR, zabezpečuje odborné a manažerské činnosti spojené s tímto programem. Spravuje databázi českých podniků registrovaných podle normy EMAS a spolupracuje s Českým akreditačním institutem při notifikaci a prověřování činnosti zahraničních akreditovaných ověřovatelů puso bicích v České republice.
• dále viz http://www.ceu.cz/EMAS/Uvod.asp
Toi
'žitelný rozvoj
Environmental Impact Assessment (EIA)
Poznáte terminologii a hlavní principy posuzování vlivu na životní prostředí obecně a podle české legislativy. Jde o klíčový nástroj v oblasti ekologické prevence, jehož prostřednictvím jsou posuzovány možné dosud neexistující dopady plánovaných projektů a staveb na životní prostředí. Proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) zaujímá jedno z nejduležitějších míst v systému prevence poškozování životního prostředí. Může pomoci zabránit vzniku nenapravitelných škod a minimalizovat negativní dopady lidské činnosti. V rozvinutých zemích je proces EIA řazen mezi nejvýznamnější nástroje k hodnocení investičních plánů, u nichž je předpokládán výraznější dopad na místo, v němž mají být plány uskutečněny.
Toi
'žitelný rozvoj
Smysl EIA
O prevence - pokud lze očekávat, že daný záměr (stavba, činnost, technologie) bude mít významný vliv na životní prostředí, je záměr ještě před realizací posouzen odborníky, jeý záměr popíší a souhrnně zhodnotní.
O demokracie (podíl na rozhodování) - shromáždí se názory veřejnosti a veřejné správy na realizaci záměru.
Toi
'žitelný rozvoj
Rozsah EIA
Hodnotí se celý "životní cyklus" záměru, tj. fáze O přípravy,
O provedení (např. vybudování továrny, komunikace), O provozování (např. provoz dané technologie, komunikace) O likvidace O sanace
Záměr obsahuje i návrh protiopatření vůči potenciálním škodám na ZP během těchto fází.
Toi
'žitelný rozvoj
Pojmy z oblasti EIA
Vliv (Impact) Není zde vždy nutně míněn negativní vliv, může být i příznivý. Jde o vlivy přímé i nepřímé, druhotné, dočasné, krátkodobé, atd...
Zjištovací řízení (Screening) U záměrů, kde neí zcela jednoznačně zřejmé, že je třeba vypracovat EIA, je nejdříve proveden tzv. screening, kdy je zjištěna potřeba a rozsah dokumentace (scoping). Dokumentace (Statement, Report, Documentation) Je zpracována v rozsahu daném zjištovacím řízením. Vypracuje ji navrhovatel (investor) záměru.
Posudek (Review) Vypracovaná dokumentace je předána k posouzení nezávislým odborníkem, který vypracuje posudek (report). Ten se dostane spolu s dokumentací (předloženým popisem záměru) úřadu, který zaujme stanovisko. Stanovisko Stanovisko je postoj úřadu na základě předloženého záměru a nezávislých posudků. Může mít podobu stanoviska v územním řízení podle stavebního zákona, povolení těžby podle horního zákona atd. Stanovisko EIA není pro postup v těchto
Toi
Zakotvení EIA v právním systému ČR a v mezinárodních úmluvách
Pro závažné lokální, regionální a národní projekty musí být hodnocení vlivu na životní prostředí (EIA) podle platné české legislativy (zákon č. 100/01 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí) povinně vypracováno. V praxi lze předpokládat nadále nárůst počtu předkládaných záměrů. Z podaných zaměřuje obvykle cca 90
Toi
'žitelný rozvoj
Strategická EIA
Týká se posuzování nikoli jednotlivých záměrů, ale celých strategií (koncepcí, plánů, programů...).
Toi
'žitelný rozvoj
Makroekonomie a ZP
Přímé nástroje Přímé nástroje státu k ovlivňování chování ekonomických subjektů k ZP mají převážně charakter command-and-control, tedy nařiď a sleduj, převážná většina z nich tedy patří mezi "klasické" nástroje státní politiky v oblasti ZP a řada z nich je pro svůj "netržní" charakter považována za málo účinné. Přesto je řada z těchto přímých nástroj dosud (nejen v ČR) uplatňována:
• limity (znečištování ovzduší, vypouštění odp. vod, znečištění půdy), normy (např. hygienické, pracovní, atd.), standardy
• příkazy, zákazy (v ČR dosud používaná častěji než v jiných vyspělých zemích - jde o "nesystémový" prvek)
• předpisy ukládající dodržování předepsaného postupu (povinné hodnocení, schvalování, souhlasy, povolování)
Nepřímé nástroje Jejich výhodou je schopnost tržně působit -ekonomicky stimulovat, případně stimulovat i morálně.
• ceny: věcně usměrňované ceny (energie, nájmy, zemědělské _komodity atd ^ státem Hané odhadní renv ínanř  nnzpmkíil a
Mimotržní oceňování ŽP
Ekonomické hodnocení ekologických funkcí území viz studie ČEÚ: http://www.ceu.cz/ECDN/Sej akEkonomicke.htm Pokračování v kvantifikaci environmentálních škod způsobovaných v České republice viz studie ČEÚ: http://www.ceu.cz/ECDN/SvejdarovaSkody.htm
Toi
'žitelný rozvoj
STŽP - ekologická daňová reforma
V současnosti připravují Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem financí koncepci ekologické daňové reformy, jež by měla být vládou projednána ve 2. polovině letošního roku. Koncepce spočívá v zavedení nových spotřebních daní na pevná paliva a elektřinu. Výnos z těchto daní by měl být využit na adekvátní snížení daní z příjmů nebo pojistného na sociální zabezpečení. Reforma by tedy měla být výnosově neutrální, měla by motivovat k preferování ekologicky šetrnějších druhů energie, zejména z obnovitelných zdrojů, a k větší hospodárnosti. Systém poplatků za znečištování složek životního prostředí byl podrobněji popsán již v loňské Cardiffské zprávě. V oblasti skládkování odpadů se využívá institut finanční rezervy, kterou musí provozovatel skládky odpadů při provozování skládky vytvářet na rekultivaci, zajištění péče o skládku a asanaci po ukončení jejího provozu. Úroky z peněžních prostředků finanční rezervy jsou její součástí. Peněžní prostředky této rezervy se ukládají na zvláštní účet v bance. Zanikne-li provozovatel skládky před ukončením péče
Toi
Cenové regulace
• věcně usměrňované ceny (energie, nájmy, zemědělské komodity atd.),
• státem dané odhadní ceny (např. pozemků) a
• nepřímé působení na ceny: např. daněmi
Toi
'žitelný rozvoj
Environmentálni daně
Slouží buďto jako
• postih nežádoucí (produkce, jevu, procesu, ekologicky nepříznivého chování) zvýšením daňového zatížení c\ naopak
• podpora příznivého chování (produkce, technologie...) snížením daňového zatížení.
Úloha ED by měla v budoucnu postupně výrazně narůst, přičemž ale musí být celkové daňové zatížení v ekonomice zachována (fiskální dopad pokud možno neutrální).
Toi
'žitelný rozvoj
Situace v ČR - DPH
V daňovém systému České republiky existují následující daně (všechny, nejen environmentálni):
• DPH
• spotřební daň
• daň z příjmu (FO, PO)
• daň z nemovitostí
• silniční daň
• dědická a darovací daň
• daň k ochraně ŽP
Blíže k jednotlivých typům daní:
DPH Sníženou, tj. zvýhodněnou sazbou DPH (nyní 5
Toi
'žitelný rozvoj
Spotřební daň
Představuje jakousi "dodatečnou" daň na spotřebu určitých druhů výrobků, kde je zřejmé, že ani zvýšené zdanění neodradí od koupi, v současnosti jsou to: alkoholické nápoje, tabákové výrobky, uhlovodíková paliva.
Primárním důvodem k zavedení však nebyly environmentálni důvody: smyslem je primárně posílit příjem státní pokladny.
Toi
'žitelný rozvoj
Daň z příjmu
Od této daně jsou osvobozeny některé environmentálne příznivé podnikatelské činnosti:
• např. výroba energie z alternativních zdrojů
Toi
'žitelný rozvoj
Daň z nemovitostí
Obecně má za úkol stimulovat vlastníky k intenzivnímu využívání nemovitostí, což může mít i negativní environmentálni dopady (např. zastavění pozemku).
Toi
'žitelný rozvoj
Dědická a darovací daň
Může být odpuštěna, pokud je dar použit na ekologické účely.
Toi
'žitelný rozvoj
Silniční daň
Silniční daň je environmentálni v tom smyslu, že daní provoz silničního motorového vozidla za účelem podnikání (i např. služební cesty vozidly zaměstnanců jsou daněny). Navíc donedávna existovalo zvýhodnění vozidel splňujících přísnější emisní limity.
Od silniční daně je osvobozena autobusová doprava osob v linkových autobusech.
Podobný efekt jako SD může mít i poplatek za používání dálnic (dálniční známky).
Toi
'žitelný rozvoj
"Skutečné" ekologické daně
"Skutečné" ekologické daně nad rámec výše uvedených "klasických" daní zatím nejsou v ČR zavedeny.
Toi
'žitelný rozvoj
Environmentálni pojištění
Princip EP spočívá v tom, že nositelé činností s potenciálním rizikem ohroženíZP (výroba, doprava) se proti tomuto riziku pojištují(dobrovolně nebo povinně).
• dochází ke koncentraci prostředků na sanaci případných envir. škod
• systémem bonusů a malusů může pojištovna sama zohlednit environmentálni chování pojištěnců
• pojištovna vyvíjí aktivity, aby ke škodám nedocházelo
V ČR zatím není rozšířeno pravděpodobně z důvodů malé poptávky.
Toi
'žitelný rozvoj
Financovaní ochrany přírody a krajiny v mezinárodním měřítku
• Poznáte hlavní zdroje financování ochrany ŽP v národním a mezinárodním merítku.
• Mezinárodní finanční prostředky
• Národní fondy ŽP
• Rozvojové projekty
• Debt-for-nature
• Půjčky
Toi
'žitelný rozvoj
Financovaní ochrany přírody a krajiny v ČR - Prostředky statní sféry v tuzemsku
Prostředky státního rozpočtu
Prostředky rozpočtů územní samosprávy (kraje, obce) Prostředky ze znečištování ZP (SFZP)
Toi
'žitelný rozvoj
Prostředky státní sféry ze zahraničí
Prostředky mezinárodních programů (PHARE, SAPARD, ISPA, LIFE)
Investiční a rozvojové banky a fondy Prostředky jiných vlád
Toi
'žitelný rozvoj
Prostředky nevládní
Tuzemské nadace
Nadace v zahraničí a nadnárodní nevládní organizace
Toi
'žitelný rozvoj