IV064 Informační společnost  Jiří Zlatuška 2. prosince 2013 Otevřený přístup k vědeckým poznatkům (budoucnost vědeckých knihoven) Knihovny • Zázemí učení a vzdělávání • Šíření veřejného přístupu k vědění • Přístup k tištěným materiálům • Přístup k technickým a expertním znalostem • Speciální sbírky • Kulturní interakce • Ve starších dobách často sloužily i jako symbol  moci Knihovny jako centra vědy • Kombinace velké knihovny s komplexem  vědeckých institucí je známa z cca 300leté  historie Alexandrijské knihovny • Až do nedávné doby byly knihovny výhradně  úložištěm v minulosti akumulovaných publikací a  vědomostí uložených v nich • Podpora hierarchicky uspořádaného systému  vědění, rozvoj vědění v jednotlivých disciplínách,  akademický kontext tvorby nových poznatků  (spojeno s tzv. módem 1 produkce vědění) Standardizace komunikace vědeckých  znalostí od 17. století • Vynález knihtisku a nástup osvícenectví • Učené společnosti diskutující nové myšlenky • 1655 založeny časopisy Journal des sçavans ve Francii a Philosophical Transactions of the Royal Society v Anglii  (včetně užití recenzního řízení na bázi peer review) • Standardy vědecké výměny a testování, Boyle používá v  roce 1645 termín „Invisible College“  pro vazby mezi  vědci jdoucí mimo jejich instituce a místa působení  • Do konce 18. století začala vycházet víc než tisícovka  vědeckých časopisů (Derek de Solla Price uvádí nutnost  vzniku časopisů věnovaných abstraktům v roce 1830) • Rozvoj konceptu autorských práv  Koncentrace • Budování univerzitních center • Knihovny spojené těmito centry nebo tvořící  spojovací článek mezi jednotlivými prvky (Oxford) • V americkém prostředí symbol identity podobný  divadlu u nás (Library of Congress vs. Národní  divadlo) • Knihovní katalogy jedním z prvních příkladů  uchovávání a zpracování objemných datových  souborů (MARC v 60. letech) Kontext a decentralizace ve 20. století • Třetí vlna (A. Toffler) • Komunikace • Síťové struktury • „adhokracie“ • Rozbíjení hierarchických struktur „New Invisible College“  (Wagnerová, Brookings Inst.) • Sítě vazeb mezi vědci, institucemi a projekty;  konference a pracovní setkávání, nová dynamika  vystupující decentralizovaně ze vzájemných  spoluprací • Vznik nových myšlenek kombinací a rekombinací  lidí a vědění, samoorganizace spolupracujících  vědců do skupin, informace, nová spojení a nové  příležitosti vytvářejí ekosystém (nikoli  organizovanou entitu) ve kterém vzniká nové  vědění „New Invisible College“  • Koloběh mozků, poznatků a informací, přesuny  vědců do míst, kde mohou zužitkovat své  schopnosti, nečekané důsledky propojení lidí a  dat fyzicky nebo přes Internet, kvas katalyzující  nové objevy • Ulpívavost k místu, kde se daří kontaktům a kde  je potřebné zázemí, vznik klastrů a spontánní  koncentrace vědecké aktivity • Distribuce umožněná v protikladu k potřebě  komunikace a kontaktů velkým nárůstem vědecké  kapacity a snadností komunikace přes Internet Produkce znalostí módu 2 (Gibbons et al, 1994) • Tvorba poznatků vycházející z kontextu, zaměření na  řešení problémů a využívání interdisciplinarity (aka akademická a postakademická věda, J. Ziman, 1994) • Reflexivní praxe, ad hoc vytvářené týmy, nehierarchická organizace, bez normativní struktury či standardizace  vědeckých postupů, inovace často spočívající v  rekonfiguraci existujících znalostí pro nový účel • Šíření poznatků prostřednictvím sítí a společenských  vazeb  • Výzkumná praxe se výrazně dynamizuje a často je  vedena řešením konkrétních problémů Nové metodologie vědy • Tradiční vědecké metody provádění experimentu a  teoretického bádání • Výpočetní technika doplňuje simulaci jako legitimní  metodologii doplňující klasické dvě; objektem  provázející závěry jsou i programy provádějící simulaci • Analýza a předzpracování masivně velkých datových  souborů umožňuje čtvrté paradigma syntézy hypotéz ze  závislostí nalezených v datech, namísto obvyklého  formování hypotézy a jejího testování; objektem zde  jsou primární data, jejich zpracování a následná analýza • Obě „nové“ metodologie výrazně mění způsob, obsah i  rozsah prezentace podkladových informací k výsledkům  jejich pomocí dosažených „Staré“ a „nové“ • Trendy změn je možné nahlížet jako evoluci  paradigmat, ale také jako důsledek  technických nástrojů, které jsou k dispozici • Dynamizace, adaptace, zplošťování struktur • Komunikační sítě, digitalizace a nástroje  zpracování informací Digitalizace knihoven • Odpověď na rostoucí nároky fyzického  skladování knih a časopisů • Redukce pořizovací ceny • Využití pro výměnu informací, úschovu i  katalogizaci • Redukce ceny úschovy a manipulace • Širší zpřístupňování a snadnost poskytování  kopií podle potřeby Digitální knihovna • Jedná se o systém přístupu k digitálním datům, nikoli  místo nebo symbol moci či vlivu. • Přístup a vyhledávání uložených objektů: ‐ textů, knih, časopisů  ‐ audiovizuálních materiálů, ‐ výzkumných dat, ‐ softwaru, ‐ vazeb mezi objekty (například článkem a daty). • Uspořádání podle ad hoc kritérií • Přístup bez geografických omezení • Digitální knihovna převyšuje „starou“ v podobném  smyslu jako „učící se“ organizace poskytující služby  převyšuje „industriální“ továrnu  Digitální knihovna pružnost funkcí • Vytváření znalostí • Zveřejňování • Archivace • Předávání • Použití • Podobně jako přechod z módu 1 do módu 2  znamená digitální knihovna mnohostrannou  pružnost a setření hranic mezi tradičními rolemi. • Klientem přestává být pouhý „čtenář“, stává se  jím výzkumník, kterému je poskytována  potenciálně mnohem komplexnější služba.  Role knihoven v digitální éře • Služba ve výzkumu, výuce i publikačních činnostech (vytváření fondů,  poskytování nástrojů, zpřístupňování všeho na pracovní stůl, technická  expertíza v publikačních projektech, podpora infrastruktury) • Služba potřebám studentů (nové fyzické i virtuální prostory k práci  jednotlivců i skupin, asistence studentům v jejich proměně ve  výzkumníky) • Úschova fondů v digitální podobě • Snižování nákladů spojených s akademickými činnostmi (alternativní  metody vydávání, asistence při sjednávání smluv) • Podpora akademické komunikace (robustní fondy přístupné on‐line,  výzkumné prostředí podporující potenciál akademiků,  umožňování  snižovat cenu publikování výsledků a mít nad ním větší kontrolu, rozvoj  infrastruktury vedoucí k využití multimédií) • Směs činností tradičně přisuzovaným knihovnám s činnostmi řazenými  do činnosti vydavatelství University Publishing in a Digital Age, The Ithaka Report, 2007 Sítě a otevřené vztahy • Paradigma sítí  • Otevřenost a mnohost možných interakcí • Kombinováno s požadavky transparence • Minimalizace komerčních zájmů vydavatelů  publikací šířících znalosti veřejného zájmu a  pořízené za veřejné prostředky Otevřený přístup • Otevřený přístup k vědeckým publikacím lze  chápat jako logický důsledek trendů stavějících na  vztazích, komunikaci a propojování • Významným faktorem jsou finance a oddělování  tržního prostředí od netržního • Preference vědeckých poznatků jako veřejného  statku  • Ovlivnění přístupu k systému, ve kterém se  odehrává vědecká komunikace • Ovlivnění vlastnictví a práva nakládání s vědeckou  produkcí Budapešťská iniciativa  otevřeného přístupu • Budapest Open Access Initiative (BOAI) – na konferenci  Open Society Institute v prosinci 2001 • Definice: By "open access" to this literature, we mean its  free availability on the public internet, permitting any users  to read, download, copy, distribute, print, search, or link to  the full texts of these articles, crawl them for indexing, pass  them as data to software, or use them for any other lawful  purpose, without financial, legal, or technical barriers other  than those inseparable from gaining access to the internet  itself. The only constraint on reproduction and distribution,  and the only role for copyright in this domain, should be to  give authors control over the integrity of their work and the  right to be properly acknowledged and cited. Open Access klíčovým prvkem ERA (ERA Communication ‐ červenec 2012) „Science as an Open Enterprise“ Report (The Royal Society, červen 2012) • Sdílení a zpřístupňování vědeckých informací • Vypracování metod nakládání s vědeckými  informacemi tak, aby v maximální míře  sloužily inovativnímu a produktivnímu  výzkumu, který odráží veřejný zájem • Případové studie užívání vědeckých dat • Užívání repozitářů vědeckých publikací a dat Nové způsoby publikování vědeckých  výsledků a související úloha knihoven • Zpřístupňování plných textů vědeckých prací,  zdrojových dat a algoritmů zpracování v repozitářích (viz např. „Executable paper Grand Challege“,  http://www.executablepapers.com) • Obecně netriviální problém vzhledem k potřebě  anonymizace osobních nebo dokonce citlivých údajů,  které mohou být součástí např. medicínských dat • Reprodukce výsledků a usnadnění procesu peer review (hovoří se i o dvojitě slepém posuzování u  elektronických publikací) • Článek ve vědeckém časopise může být jen formou  reklamy, upoutávkou na výsledky, které jsou v  repozitáři Knihovny provozující repozitáře • Správa a zpřístupňování masivních objemů dat • Specializace „datových vědců“ jako extenze profilu  knihovníka, možná i součást obecné „vědecké  gramotnosti“? • Dodržování otevřeného přístupu jako standardu s  odlišením nutných výjimek • Transparentní zásady práce správců repozitářů • Udržování přístupnosti dat a zřetelného systému  zajišťujícího navigaci v ukládaných údajích • Dodržování omezení plynoucích z ochrany soukromí • Zásady pro aktivní užití dat, resp. vypracování strategií,  které zabraňují ztrátě později ještě využitelných dat Nové úlohy univerzitních knihoven • Odpovědnost za provoz repozitářů • Znalosti pomáhající vědcům data z repozitářů používat • Podpora efektivní práce s vědeckými informacemi  vystavenými on‐line • Zabezpečování uvolňování dat podle  institucionální politiky • „Datoví vědci“ kombinující informatiky a  knihovníky – nejen věc reálné poptávky, ale i  příležitost nového profilu studia s tímto  uplatněním „Datový vědec“ ‐ nová žádaná profese Zdroj:  Science as  an Open  Enterprise,  RAS 2012 Kvalita v prostředí otevřeného přístupu ‐ práce knihoven významným prvkem • Pro hodnocení univerzit je doporučení hodnotit  otevřenost přístupu k datům se stejným  významem jako data o publikovaných článcích • Práce na standardech dobré praxe • Podpora kolaborativního výzkumu nad efektivně  sdílenými daty • Nové způsoby přípravy vědců pro práci s těmito  daty a souvisejícími nástroji Nové modely financování  publikační a recenzní činnosti • Alternativy k financování cestou předplatného • Podíl knihoven na efektivním institucionálním  přístupu • „Obrácený model“? ‐ knihovny pečující o zpřístupňování výsledků  vlastní instituce, nejen knih nakoupených zvenčí ‐ vydavatelé časopisů poskytující službu šíření  výsledku a recenze, nikoli primárně prodej  tiskovin s výsledky Závěry pro knihovny • Digitální knihovny budou možná bez nových knih  a časopisů v papírové podobě, nikoli však bez  znatelného nárůstu práce související s péčí o  efektivní využívání digitálního prostředí • Změna rolí řady aktérů bude dost jistě významná  – vytváří se zcela nové možnosti, ale také výrazně  jiná distribuce činností s výrazným  zapojením/„aktivizací“ dnešních konzumentů • Knihovna výstižně charakterizována jako  „prosumer“ (Tofflerův termín kombinující  producenta a konzumenta) Závěry pro Českou republiku • Otevřený přístup není v ČR nijak reflektován v  národních politikách • Politické postoje na úrovni Křováků – stačí srovnat  aktuální návrhy omezující obecný přístup k  informacím (plus pasáž z projevu ministra Blažka  na volebním sněmu ODS) a srovnat to s Open  Data White Paper britské vlády z června 2012,  který je nejen kompatibilní s návrhy The Royal Society, ale rozšiřuje je na obecný přístup k  informacím (pod heslem „Building Transparent  Society“)   Studie Evropské komise „National Open Access  and Preservation Policies in Europe“  (EC/ERA/7FP, doi:10.2777/74027, 2011) • GA ČR podepsala Berlínskou deklaraci, ale nemá strategii šíření a  přístupu • Navzdory neexistující národní strategii dělá aktivní kroky AV ČR a  některé univerzity • Aktivní fond podpory ustanoven v AV ČR • Ze zákona existuje pouze odevzdávání povinných výtisků, bez práce  s digitálními informacemi • Dobrým příkladem v ČR je systém theses.cz • Repozitáře řešeny jen na úrovni jednotlivých institucí (AV ČR a  některé univerzity), v databázi RIV se neshromažďují plné texty • Projekt WebArchiv cílí na archivaci části webu, ale je závislý na  smlouvách s jednotlivými vydavateli • Autoři nejsou motivováni využívat  svých práv např. formou licence  Creative Commons Studie Evropské komise „National Open Access  and Preservation Policies in Europe“  (EC/ERA/7FP, doi:10.2777/74027, 2011) • Knihovníci neuspěli v tlaku na snížení DPH na elektronické  publikace • Ad hoc podpora přístupu k elektronickým zdrojům, avšak  bez participace pražských institucí • AV ČR má speciální fond podpory publikací s otevřeným  přístupem • Neexistuje obecná podpora šíření výsledků • Digitalizace kulturního dědictví jen na národní úrovni • Národní repozitář šedé literatury v NTK (s výhledem  zahrnutí kulturních materiálů) • V autorském zákoně chybí úprava digitálního uchovávání  výzkumných výsledků • Absence koordinace aktérů na národní úrovni • Univerzity / AV ČR a jejich knihovny jsou zřetelně  lépe připraveny než stát • Bez národní politiky a zohlednění v přiřazování  finančních prostředků bude postup zbytečně  pomalý • Nutná je výrazná podpora nových aktivit  knihoven na jednotlivých institucích • Reálnost podpory závisí  mimo jiné na jasné  identifikace veřejného přínosu otevřených  modelů práce s informacemi a vyloučení  omezení, pro která se často vyjadřují např. někteří  průmyslníci  Virtuální komunity Virtuální komunity ?? • Problém generalizací dopadu IT (např. TV a učení) • Mohou komunity existovat elektronicky? • Co je to komunita ? -- síť vztahů -- sdílená kultura (A. Etzioni) Podmínky existence komunit 1. Vzájemný dostup, vzájemná komunikace • Fyzické komunity jsou omezeny způsobem interakce Podmínky existence komunit 2. Skutečná vzájemná znalost • Anonymita a její rušení • „Představování se“ při vstupu • Není principiálním problémem, ale chybí rutinně poskytovaná možnost Podmínky existence komunit 3. Zpětná vazba • Různost ohlasů na sdělení • Neverbální komunikace • Nutnost vypracovat mechanismy zpětné vazby Podmínky existence komunit 4. Tvorba konsensu • Menší skupiny důležité pro utváření společného názoru • E-diskuse to nemají nebo jen ve velmi primitivní podobě • Fyzicky: nutnost delegace • On-line: několik úrovní stačí pro globální diskusi Podmínky existence komunit 5. Zpožďovací smyčky • Nutnost „vychladnout“ („flaming“) • Příležitost pro samostatnou rozvahu i konzultace • Možnost odvolat zprávu během 24 hodin ?? • Rychlá rozhodnutí dávají pole pro demagogii Podmínky existence komunit 6. Paměť komunity • Jemnější struktura, ne jen ukládání dat • Sdílení historie, porozumění, neformální uspořádání • Staří vyprávějí • Knihovny • Archivy • Nikoli jen kognitivní paměť a nikoli jen mechanické uložení informací Virtuální komunity • Zřejmě optimální kombinace fyzických kontaktů a virtuální komunity • = osobní známost kombinovaná se stykem on-line