IV064 Informační společnost 14. října 2013 Organizace práce a produktivita Změny • ve struktuře ekonomiky, • v povaze práce, • v nabídce nových volných míst • v potřebách vzdělání a další průpravy. Nerovnoměrná distribuce práce • společenská, • geografická, • mezi pohlavími, • mezi etnickými skupinami. Různost v přístupu • k práci pro obživu, • k práci pro peníze, • k práci pro zábavu, • k práci, která člověka zcela vytíží, • k duševně náročné práci. Sociální mobilita a změny • Rozdíly příjmových skupin, • přesuny mezi skupinami. Chudé vrstvy • bez práce, • bez příjmu, • bez vzdělání a zdravotní péče, • bez lepších vyhlídek. Reichovy kategorie pracovníků • Symboličtí analytikové • Rutinní provozní služby • Osobní služby (Reich: Dílo národů) Symboličtí analytikové • vědci, výzkumníci a vývojoví pracovníci, • návrháři a konstruktéři, • softwaroví inženýři, • vedoucí pro styk s veřejností, • investiční bankéři, • obchodní stratégové, • firemní konzultanti, • právníci. Znalostní kapitál • Znalosti, které se v organizaci používají pro získání konkurenční výhody: • výzkum, • vývoj, • návrh (design), • přizpůsobování zboží a služeb. „Viditelná ruka“ organizačních a informačních vazeb • Potřeba --- • manažerů, • sekretářek, • úředníků, • písařek, • techniků. Sekretářská profese • psací stroj (cca 1870), • telefon (cca 1920), • diktafon (cca 1940), • xerox (1950). Nové technologie: Kancelářské informační systémy • Zpracování dat původně jen pro rutinní úlohy (např. výplaty), • pronikání do kanceláře v podobě editoru, tabulkových kalkulátorů, atd., • původně motivováno automatizací, • později se vyvinulo jako služba pracovníkům. Kancelářské systémy • telefon • elektronická pošta • osobní organizátor • zpracování textů • tabulkové kalkulátory • databáze • podnikové informační systémy • využití komerčních on-line služeb • tisk • konferenční setkání Opodstatnění nákladů • Počty pracovníků, • aplikace zpracovávající data eliminovaly řadu kancelářských pracovníků, • textové editory redukovaly potřebné počty písařek, • PC a kancelářské systémy pozvolna redukují kancelářský personál. Kancelářská produktivita • Během 70. let růst produktivity práce odhadován na 4 % ročně. • V 1980 se objevují odhady, že kolem 15 % veškerých pracovních nákladů bude ušetřeno díky novým technologiím. • Skutečné tempo růstu ovlivňuje návratnost investic. Praktické problémy • Růst, nikoli pokles počtu kancelářských pracovníků, • nikoli nárůst uvnitř firem, ale hlavně nové firmy, • nejednoznačné určení produktivity, • nejednoznačná nebo složitě zachytitelná kvantifikace výkonu, • velká rozmanitost kancelářských činností (od ředitelů po poslíčky). Růst počtu manažerských míst Růst administrativy podle druhu činnosti Změna struktury zaměstnanosti v pojišťovně po zavedení IT Zaměstnanost v odbytu podle druhu činnosti Administrativní zaměstnanci podle druhu činnosti Podíl manažerských míst podle druhu činnosti Produktivita práce v období 1960--1995 Investice do IT a zpomalení růstu produktivity Source: Greenwood, 1996 Efekt dynama • Vysvětlení paradoxu produktivity jako akumulační fáze • Analogie s průmyslovou revolucí • Zařízení jsou z počátku drahá a nedokonalá • Počítače tu však jsou již 40 let • Je Internet očekávaná kvalitativní změna? Růst produktivity v 90. letech? ... vysvětlitelný plně jen růstem produktivity výroby počítačů? Source: Gordon, 1999 Reálné a nominální investice do IT Source: Brynjolfsson, 1997 Data o produktivitě v období elektrifikace Investice do zařízení IT Celkový a mezní přínos síťového produktu Source: Gordon, 1999 Charakter šíření nových produktů Zdroj: The Economy at the Speed of Light; Federal Reserve Bank of Dallas, 1996 Investice do počítačů a možná negativní společenská návratnost? • Exploze internetu a Webu by měla přidávat hodnotu investicím do IT • Dochází k duplikaci elektronické informace a informace na papíře • IT investice často jen redistribuují hodnoty, ale nevytváří nové • Počítače mohou často jen duplikovat existující lidskou sílu • Vyšší úroveň technologie nemusí znamenat vyšší kvalitu výstupu Stahuje novou verzi počítačové hry Posílá e-mail spolužákovi ze školy Hledá na webu poslední módní hity Ukládá bookmark na pornostránku Ekonomové zkoumají, proč počítače nezvýšily produktivitu Paradox produktivity a „nová ekonomika“ Robert Solow,1987: „Počítačový věk můžete vidět všude, jen ne ve statistikách produktivity.“ Produktivita • Produktivita = vyrobené statky za časovou jednotku • Základní parametr ovlivňující výši reálných mezd (rychlejší růst mezd omezuje generovaný zisk) • Celkový ekonomický výstup je dán kombinací růstu produktivity a objemu trhu práce • Produktivita je určujícím faktorem životní úrovně (ekonomický důchod je roven produkci) Teorie ekonomického růstu • Několik desetiletí obecně uznávaný model: Robert Solow, 1956 • Růst téměř nezávisí na konkrétní ekonomické politice, • práce a kapitál nestačí k vysvětlení růstu, • technický pokrok je podstatným dalším faktorem, bez kterého je růst pouze navyšováním objemu práce a kapitálu nevysvětlitelný. • Technologický pokrok sám o sobě není přímo ovlivněný monetární nebo fiskální politikou. Determinanty produktivity • Fyzický kapitál – stroje, zařízení, budovy • Suroviny • Technologické znalosti – úroveň porozumění světu, znalost nejlepších způsobů využití omezených zdrojů při výrobě statků Solowův model • Produkční funkce Y = F (K, L, a), Y – výstupní produkce (HDP) K – kapitál, L – práce, a – technický pokrok. • Podstatnou vlastností je velmi malá závislost výstupu na změně ekonomické politiky Limitující faktory tempa růstu • Rychlý růst omezuje míru nezaměstnanosti • Např. v parametrech ekonomiky USA pokles míry nezaměstnanosti o 1 % odpovídá zhruba 0,5% růstu HDP; • Růst 4 % ročně snižuje nezaměstanost o 1,1 % ročně, tj. velmi rychle na nulu. • Důsledkem je růst inflace a zpomalení růstu. • Dlouhodobé tempo růstu odtud vychází velmi nízké (efekty řádu 0,1 % ročního růstu). Mankiwův-Romerův-Weilův model • Doplnění lidského kapitálu (vzdělání atd.) do Solowova modelu • Návratnost investic do lidského kapitálu je odhadována faktorem 0,45 (zatímco Solowovu modelu by odpovídalo zhruba 0,30) • Investice do vzdělání podporují růst a ten zpětně investice do vzdělání – efekt „klesajících výnosů“ se snižuje. Determinanty produktivity • Fyzický kapitál – stroje, zařízení, budovy • Lidský kapitál (znalosti a schopnosti pracovních sil) – transformace znalostí o světě do kvalifikace pracovní síly • Suroviny • Technické (technologické) znalosti – úroveň porozumění světu, znalost nejlepších způsobů využití omezených zdrojů při výrobě statků • Produkční funkce jako produkce výstupu v závislosti na množství práce, fyzického kapitálu, lidského kapitálu, surovin a technického pokroku: Y = A F(L, K, H, N) Růst během let jako důsledek zvýšení investic o 3 % HDP Zdroj: J. Bradford DeLong Paul Romer: Endogenní růst • Úzká verze: růst je generován investicemi do výzkumu a vývoje – zvýšení investic do výzkumu a vývoje generuje 50% návratnost ve zvýšení HDP • Širší verze: velká část pokroku v technologiích je generována prací s novými nástroji; část vzdělání a průpravy pracovní síly je získávána přímo používáním technologií • Růst spojen s rozsahem lidského kapitálu, zároveň až 30% návratnost generických investic do zařízení technologií. Zdroje endogenního růstu • Objevy se liší od jiných vstupů tím, že je může využívat více lidí současně (nerivalitní statek). • Fyzické artefakty či aktivity lze replikovaně odvozovat ze znalostí. • Technický pokrok je důsledkem lidské aktivity (věci „se jen tak nepřihodí) – je to důsledek pokusů, hledání nových příležitostí, atd. • Jednotlivci a firmy ovládají části trhu a získávají rentu z monopolu (Schumpeterova role monopolu jako motivačního procesu inovací) – význam omezeného uplatňování autorských práv v rozvojových zemích. Možný dopad investic ve výši 3 % HDP na růst Model Období: 1 rok 5 let 20 let Solow 0,28 % 0,24 % 0,17 % Rozšířený Solowův model 0,43 % 0,40 % 0,34 % Úzký endogenní růst 0,68 % 0,56 % 0,46 % Široký endogenní růst 0,74 % 0,61 % 0,53 % Zdroj: J. Bradford DeLong Rozdílné důsledky • Účinnost daňových opatření podporujících investice • Účinnost investic do infrastruktury • Účinnost investic do výzkumu • Vyrovnaný rozpočet nebo stimulace růstu? „Nová ekonomika“? Projevují se účinky nasazeni IT a Internetu? Konkrétněji - pozorujeme • vyšší trend ekonomického růstu v důsledku uplatnění efektivnějších mechanismů činností založené na informačních a komunikačních technologiích (IT nebo ITC), • ovlivnění cyklických procesů vlivem snížení přirozené míry nezaměstnanosti souhrou stláčení inflace díky efektům ICT a toho, že globální konkurence drží inflaci ve mzdách pod kontrolou, • zdrojem růstu rostoucí výnosy ze síťových efektů a externalit? Růst produktivity v USA Čtyřleté průměry růstu produktivity v USA v období 1970 – 1999 Průměrnéprocentoročníhorůstu Poslední rok čtyřletého období (16 čtvrtletí) Zdroj: Alan Blinder: The Internet and the New Economy, Policy Brief č. 60, Brookings Institution, červen 2000, na základě dat Bureau of Labor Statistics Růst produktivity v USA Zdroj: Nordhaus, 2005 Měření příspěvku IT k růstu produktivity • Oliner a Sichel, únor 2000: nově klasifikované statistické údaje, • použit Solowův model růstu s faktorizací jednotlivých příspěvků technologického pokroku (hardware, software, komunikace), • výsledkem je průkazný podíl ICT na 2/3 nárůstu produktivity na konci 90. let. Podíl IT na růstu produktivity v druhé polovině 90. let Zdroj: S. Oliner a D. Sichel: “The Resurgence of Growth in Late 1990s: Is Information Technology the Story?” Federal Reserve Board, únor 2000 Příspěvek hardwaru, softwaru a telekomunikačních zařízení na růstu reálného výstupu ekonomiky v USA bez zemědělského sektoru v období 1974 - 1999 Procentní body Hardware Software Komunikační zařízení Přínos Internetu • Olinerova a Sichelova studie nezahrnuje ještě efekty Internetu. • Empirická studie (Choi, Laibson, Metrick, září 2000) srovnávající finanční obchodování vzorku 100 000 účastníků: - stochasticky klesající transakční náklady, - během 18 měsíců se obrat zvýšil o 50 %, - frekvence obchodů se zdvojnásobila. Praktický přínos obchodování pomocí WWW Zdroj: Choi,et al.: Does the Internet Increase Trading? Evidence from investor behavior in 401(k) plans, NBER 7878. „Ekonomická vířivka“ 30 % pracovních míst se ročně změní (nové i rušené firmy, expanze a kontrakce firem), jejich počet však celkově stále roste. Dynamika tvorby nových firem nemach=industrial machinery, elmach=electronic and equipment telcomm=telephone and telegraph, soft=software, NewEcon=total Source: Nordhaus, February 2001 Skeptický pohled na přínosy • 1998-2000 – rychlý růst ceny internetových společností vyjádřené cenami akcií • Jaro 2000 – strmý propad („prasknutí internetové bubliny“) • Záporný přínos investic do ICT v období 2001-2004 Pád akcií internetových společností v dubnu 2000 Zdroj: Ofek&Richardson: DOtCom Mania, Journal of Finance 2003 Po internetové bublině • Zpožděný efekt investic do ICT se projevil v 2001-2003 postupným návratem k růstu • Obnovily se zisky, skončilo omezování výdajů a rostla zaměstnanost • Neobnovily se investice do ICT, ve vztahu k HDP zůstaly na úrovni před rokem 1995 • Skončily odložené efekty investic do duševního vlastnictví z let 1995-2000 Růst HDP se vrátil na hodnoty před rokem 1995 Zdroj: Robert Gordon, Slowest Potential Growth, CSIP, 2008 Důsledky pro trendy růstu produktivity • Robert Gordon odhaduje skutečné trendy růstu na hodnoty - 1972 – 1996 1.3 - 1997 – 2004 2.42 - 2004 – 2012 1.3 • Růst 2,42 zdvojnásobí životní úroveň za 28 let, dnešní 20letí se budou mít ve 64 letech třikrát lépe; • růst 1,3 zdvojnásobí úroveň za 53 let; dnešní 20letí dosáhnou na trojnásobek ve svých 105 letech • (růst 0,2 zdvojnásobí úroveň za 346 let) Srovnání dopadu průmyslové revoluce a revoluce v ICT? • Negativní důsledek rychlosti zavádění technických inovací? • Růst produktivity z průmyslové revoluce vyprchal za 81 let (1891-1972), • Růst produktivity ze zavádění počítačů se vyčerpal za cca 8 let (Robert Gordon, NBER 18351, 2012) Zdroj: Robert Gordon, NBER 18351, 2012 Jedinečnost inovací průmyslové revoluce? • Elektřina a veškeré její užití • Spalovací motor a efekt na silniční/dálniční síť a cestování pro každého • Tekoucí voda, kanalizace a centrální vytápění • Rekonfigurace molekul (petrochemie, chemie, plasty, syntéza léků) • Komunikace a zábava ve vynálezech z období 1885-1900 (telefon, fonograf, fotografie, rádio a film) Revoluce počítačů a internetu • Komerční užití počítačů od roku 1960 • První robot v General Motors v roce 1961 • Náhrada telefonních operátorů od roku 1960 • Kreditní karty od konce 50. let • Rezervační systémy pro leteckou dopravu od 70. let • Kancelářské aplikace od 70. let • Mooreův zákon násobí výpočty za danou cenu, ale • vzrůstající složitost softwaru přesouvá rychle rostoucí náklady jinam („Co Intel dal, Microsoft vzal“) • Internet a web znamenal změnu, možná ale jen s časově omezeným efektem na růst produktivity Možné důsledky na dlouhodobý růst produktivity? • Před nástupem průmyslové revoluce a prvních technických inovací růst prakticky neexistoval • Data z britské historie udávají dlouhodobý růst produkce na pouhých 0,2 % za rok v rozmezí 1300-1700, totéž zřejmě platí pro tisíc let před tím • Velké tempo růstu může být časově omezená epizoda Pesimistický pohled na dlouhodobý růst HDP na hlavu Zdroj: Robert Gordon, NBER 18351, 2012 Podpůrné argumenty pro pesimismus • Délka života a větší počty penzistů • Negativní demografické trendy (včetně počtu dětí na ženu) • Zastavený nárůst v dosaženém vzdělání • Nerovnost v příjmech (koncentrace rostoucích příjmů v horním procentu) • Globalizace a moderní technické nástroje tlačící mzdy v rozvinutých zemích dolů, resp. dopadající negativně na střední třídu (Robert Gordon, NBER 18351, 2012) Zdroj: Robert Gordon, NBER 18351, 2012