… (14. června 1903 – 11. srpna 1995) byl americký matematik, logik a filozof. Byl jedním z prvních lidí zabývajících se teorií algoritmů. Narodil se ve Washingtonu a vystudoval na Princestonské univerzitě, kde se později stal i profesorem. Je znám především díky svému lambda kalkulu, který popsal v roce 1936 ve článku ukazujícím existenci nerozhodnutelného problému. … (*10. ledna 1938 Milwaukee, Wisconsin, USA) je přední informatik a emeritní profesor na Stanfordově univerzitě. Je autorem mnohasvazkového díla The Art of Computer Programming, jedné z nejrespektovanějších publikací v oboru programování. Je průkopníkem oboru matematické algoritmické analýzy a významným přispěvatelem v mnoha dalších oborech teoretické počítačové vědy. Je také autorem typografických systémů TeX a Metafont. … (30. dubna 1916, Petoskey, Michigan – 24. února 2001, Boston), byl americký elektronik a matematik, zvaný „otec teorie informace“. Byl také zakladatelem teorie návrhu digitálních elektrických obvodů. Již v dětství byl nadšeným radioamatérem. Vystudoval University of Michigan a v roce 1936 stal se asistentem na MIT. Roku 1936 získal magisterský titul za diplomovou práci o využití Booleovy algebry při návrhu reléových sítí. Všiml si totiž, že jak Booloeva algebra (počítající na množině o 2 prvcích), tak relé mají dva prvky. Tímto založil nový vědní obor - teorii logických sítí, čímž otevřel prostor pro teorii konečných automatů a následně k teorii číslicových počítačů. Později napsal dizertaci, ve které použil podobný postup na genetiku. ... (26. prosince 1791 – 18. října 1871) byl anglický matematik, filozof, vynálezce a strojní inženýr, který jako první přišel s nápadem sestrojit programovatelný počítač. Části jeho nedokončených strojů jsou vystaveny v Londýnském vědeckém muzeu. V roce 1991 byl podle jeho originálních plánů sestaven plně funkční diferenční počítací stroj, za pomoci prostředků dostupných v 19. století. Tím se ukázalo, že by skutečně fungoval už tehdy. O devět let později dokončili ve vědeckém muzeu i tiskárnu, kterou pro svůj počítací stroj navrhl. V současnosti je, díky vynálezu prvního mechanického počítače, jenž nakonec vedl k návrhům komplexnějších strojů, považován za „otce počítače“. … (10. prosince 1815 Londýn – 27. listopadu 1852 tamtéž) je známá především díky tomu, že detailně popsala fungování mechanického počítače “otce počítače”. Podporovala finančně jejich rozvoj. Na její počest pojmenován i jistý programovací jazyk. Byla nadanou matematičkou. Po seznámení s “otcem počítače” se však začala zajímat i o mechanické počítače. Navrhla způsob, jak tento počítač naprogramovat, a to pomocí děrných štítků. Zavedla takové pojmy jako podmíněný a nepodmíněný skok, cyklus a podprogram. Dále se objevují i zmínky o algoritmizaci jakožto základu programování. Lze tedy říci, že vymyslela programování tak, jak je známé dnes. Ve svém díle se též zabývala využitím počítačů. Pochází od ní předpověď, že počítače se jednou budou používat pro řešení složitých matematických úloh, komponování hudby a kreslení obrazů. Dále formulovala myšlenku, že počítač není schopen tvořivého myšlení, neboť je omezen tím, co jsme do něj schopni naprogramovat. … (28. dubna 1906, Brno, Rakousko-Uhersko – 14. ledna 1978, Princeton, USA) byl matematik rakouského původu, byl jedním z nejvýznamnějších logiků všech dob. Významné jsou i jeho příspěvky ve fyzice a ve filosofii matematiky. V roce 1930 publikoval větu o úplnosti predikátové logiky prvního řádu a v roce 1931 zásadní objev – dvě věty o neúplnosti axiomatických formálních systémů s aritmetikou. Prostřednictvím těchto vět ukázal, že není možné navrhnout soubor axiomů, které by byly dostačující pro zodpovězení každé otázky, kterou lze klást a formulovat uvnitř formálního systému s aritmetikou. Tyto věty ukončily více než padesátileté úsilí logiků a matematiků úplně formalizovat matematiku, ale ovlivnily i vědecké a filosofické myšlení druhé poloviny 20. a počátku 21. století. … (* 9. září 1941 Bronxville, New York, USA – 12.října 2011) je americký programátor, tvůrce programovacího jazyka C a spolutvůrce operačního systému UNIX. Vystudoval fyziku a aplikovanou matematiku na Harvardské univerzitě. V roce 1967 nastoupil do zaměstnání v počítačovém výzkumném středisku Bell Labs, dnes pracuje jako ředitel oddělení výzkumu systémového software u společnosti Lucent Technologies. Na začátku 70. let 20. století navrhl programovací jazyk C, roku 1978 byl spolutvůrce základní referenční příručky o tomto jazyce, The C Programming Language. V roce 1983 byl spolu s Kenem Thompsonem oceněn Turingovou cenou „za rozvoj obecné teorie operačních systémů a zvláště za implementaci operačního systému UNIX“. … (28. září 1925, Chippewa Falls, Wisconsin — 5. říjen 1996, Colorado Springs, Colorado) byl americký elektrotechnický inženýr a architekt superpočítačů. Zkonstruoval řadu superpočítačů, které dominovaly žebříčku nejvýkonnějších počítačů po několik dekád. Zároveň byl zakladatelem společnosti, která se stavbou těchto superpočítačů zabývala. Bývá nazýván “otcem superpočítačů” a považován za zakladatele průmyslu superpočítačů. ... (* 23. června 1943 New Haven) je americký informatik, který je označován za „otce internetu“. Společně s Bobem Kahnem totiž vytvořil komunikační protokol TCP/IP, na kterém je dnes celosvětová síť vystavěna. Roku 2004 dostal Turingovu cenu. Od roku 2005 pracuje ve společnosti Google jako viceprezident a technologický evangelista. V současné době se zabývá budováním tzv. meziplanetárního internetu. … (* 11. června 1950, Aarhus, Dánsko) je dánský programátor a informatik, profesor na Texas A&M University a tvůrce programovacího jazyka C++. … (23. červen 1912 – 7. červen 1954) byl významný britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky. Ve svém dětství nevykazoval výjimečnou inteligenci, byl průměrným žákem. Bavily ho šachy, ale nebyl zvlášť dobrým hráčem. Když měl nastoupit na střední školu Sherborne, ochromila Británii devítidenní všeobecná stávka, a tak vzal kolo a během dvou dnů dojel do školy, která byla vzdálena asi 100 km. Na střední škole se seznámil s Christopherem Morcomem, bavili se spolu o vědeckých novinkách a prováděli vlastní pokusy. Morcomova smrt v roce 1930 jej těžce zasáhla. V letech 1931 až 1934 studoval matematiku na King's College v Cambridge a v roce 1935 zde byl zvolen členem univerzitní koleje (fellow) na základě své disertace o centrální limitní větě. Jeho největší vědecké zásluhy tkví v jeho článku „On Computable Numbers, with an Application to the Entscheidungsproblem“ z roku 1936. Zavádí v něm pojem teoretického modelu obecného výpočetního stroje, který se stal jedním ze základů informatiky, a dokázal, že problém zastavení pro tento model není rozhodnutelný. V letech 1937 a 1938 studoval na univerzitě v Princetonu pod vedením Alonza Churche a získal zde doktorát. Od roku 1948 vyučoval na univerzitě v Manchesteru. Dlouhodobě uvažoval o možnostech inteligentních strojů a je autorem myšlenky, která tvrdí, že za inteligentní můžeme stroj považovat tehdy, když nejsme schopni odlišit jeho výstup (například jeho odpovědi) od výstupu člověka. Za druhé světové války byl jedním z nejdůležitějších vědců, kteří v Bletchley Parku luštili německé tajné kódy šifrované především strojem Enigma. Toto úsilí bylo velice úspěšné a Angličané měli po větší část války k dispozici nepřátelskou komunikaci. Nikdy však nebyl veřejně oceněn a dokonce o své práci nemohl ani mluvit, jelikož by tím porušil státní tajemství. O jeho osobním životě je známo málo. Byl praktikující homosexuál. Zemřel na otravu kyanidem draselným.