f (x. y) = 4 2 x y x8 -f y mimo pocätek f (0,0) = Q^mä v počátku všechny smerové derivace nulové, přitom: zde není spojitá (nebot při konvergenci „po různých parabolách'' dostáváme různé limity). Ir i. /l _ (fot iVjŕ JI 9 29-11:57 1 UterstWS Parciální a smĚrové derivace Pssriv&ee yjíšafcís fůůú, Täy GO«OťJ OOOOOOOÍřOOOOOQ SSOÍ>OOQÍíOSsO;OQQ Zmíněný nedostatek parciálních derivací se pokusíme napravit zavedením derivace v libovolném směru. Funkce f : M" —> K. má derivaci ve směru vektoru v £ W v bodě x 6 En, jestliže existuje derivace dvf(x) složeného zobrazení f *-)- f(x -t- fy) v bodě f ^ 0, tj. dvf(x) = \m-(f(x + tv) - f(x)). Směrovou derivaci v bode x Často značíme rovněž řv(x). 9 29-12:06 Příklad Určete směrovou derivaci funkce f(x,y) = arctg(x" 4- jr) v bodě [—1. 1] ve směru vektoru (1.2). 9 29-11:58 3 9 29-12:34 4 fi 6c ^ fr« % -»cfrct,,„ t%»i»A - i fr, ŕ- At* 9 29-12:41 5 Je-li funkce f : M" —> R diferencovatelná v bodě x £ Rn, pa/c je v tomto bodě spojitá. Pňtffl?; 7 rtfararr™ntalnrtgti f v bodě x plyne [ f(x + v) - f(x Proto: a * v a tedy lim (f(x 4- v) — fix}) = lim (a - v ~f r(v)) = 0, lim f(x + v) = f(x). v~>0 9 29-12:47 6 Nechi f : En ^ R je funkce n proměnných, která má v okofí bodu x e En spojité parciální derivace. Pak existuje její diferenciál ó f v bodě x a jeho souřadné vyjádření je dáno rovnicí (*). 9 29-12:57 7 Příklad Přímo z definice určete df a funkci r pro f(x.y) — x2 4- y2 v obecném bodě [x*.y% Kvůli přehlednosti označme /? := dx, := dy. Pak f(x*+áx,y* + dy)-f(x*.y*)-. = (x*4-ft)2 + (y*4-£)2-(x*f (y*)2 = Odtud a r(h. k) = h2 + k2. 9 29-11:58 8 Určete diferenciál v daném bodě: a) f(x,y) = xy + 7 v bodě [L 1] h) f(x.y) = arcsin . * v bodě [L \/3] yx2+y2 2EEfc. D^ew^ťjt £ Ar- Vrtí] ix. • (<** 9 29-11:58 9 Přiklad Spočtěme znovu jednodušeji dřívější příklad a určeme směrovou derivaci funkce f(x.y) - arctg(x2 + y2) v bodě [-1,1] ve směru vektoru (1-2) pomocí diferenciálu. 9 29-11:59 10 Pomocí diferenciálu přibližně vypočtěte: O 48 a) arcsm ^ ) 1,042'02. ----— -C*í4 - — s-n 9 29-11:59 11