60/ ŠKOLA KRESLENÉHO FILMU CYKLICKÉ AKCE / 61 CYKLICKÉ AKCE Opakované pohyby obyčejně řešíme v animaci cyklem4. Cyklem nazýváme řadu fází, které představují jeden určitý opakovaný pohyb a u nichž poslední fáze tvoří s první uzavřený kruh. Takto animovaná akce může opakováním cyklu trvat nekonečně dlouho: 1-2-3-4-1 ... Poněvadž s pojmem cyklu jsme se už setkali u chůze a běhu, budeme se nyní zabývat využitím cyklu v širším smyslu. Zde máme několik akcí, které můžeme řešit cyklem kreseb (obr. 113) POĎANIRUKOU ES ■ 53 l ' ' ' "1"l DYM ROTACE Obr. 113 Potřásáním rukama při podání rukou se může provést cyklem 6 okének, a to znamená, že pohyb zopakujeme čtyřikrát za sekundu. Pro tento opakovaný pohyb vytvoříme 4 fáze (2 hlavní fáze s 2 mezifázemi) a očíslujeme je takto: 1 -2-4-3-1 ... Obr. 114 Na první pohled se zdá, že bychom tuto akci dokázali s třemi kresbami, které bychom v průvodním listu očíslovali takto: 1-2-3-2-1 ... Výsledek na plátně by však vypadal jako na obr. 115: oko by přesně 4) I v našem případě užíváme některých pracovních slangových výrazů. Pro cyklus se vžil pojem „švingle" (z němčiny). - Pozn. překl. zaznamenalo jen střední polohu rukou (fázi 2), zatímco krajní extrémy by se jen kmitaly v poloexpozici. Jinak řečeno - k pohybu by ani nedošlo. S problémem stroboskopického efektu jsme se už setkali u cyklu rychlého běhu (obr. 108). Aby se to nestalo, je třeba se v cyklu vyhnout příliš častému opakování jedné kres-by. Srovnejme dvojí číslování (obr. 116): A B Obr. 115 1 2 1 2 3 2 1 2 3 2 1 2 Obr. 116 Podotýkáme, že ve verzi A, v níž jsme cyklus vytvořili čtyřmi kresbami, jsou dvě stejné kresby včleněny vždy mezi tři jiné fáze. Ve verzi B, kde jsme ušetřili jednu kresbu, vidíme, že se fáze 2 opakuje stále dvakrát a ta že bude při projekci zcela určitě dominovat, čímž se bude pohyb neutralizovat. Pro rychlou rotaci vybereme 3 fáze (obr. 117). Pořadí bude vypadat takto: I, 2,3, 1,2,3... anebo pomaleji II, 22, 33, 11... Dvěma kresbami (obr. 118) bychom nedocílili otáčení, nýbrž chvění: 1,2 1,2 1,2 nebo 11 22 11 Musíme připomenout, že se cyklu s dvěma fázemi používá pro efekt rychlé rotace (vrtule, kolo automobilu). Ale chceme-li, aby byl vidět směr pohybu, pak to znamená pořídit vždy nejméně tři fáze cyklu. 64/ ŠKOLA KRESLENÉHO FILMU M** P Obr. 125 Chceme-li, aby byl ohňostroj hvězd hustší, nebude problém dodat k hotovým fázím ještě několik kompletů rozprsknutí do volného prostoru okolo figury, a to v takovém pořadí jako např.: 6,1,2-2,3,4-4,5,6. Když už je řeč o hvězdách, připomeňme také klasický příklad ze stripu 1 kresleného filmu: hvězdy, které se točí v kruhu nad hrdinovou hlavou (obr. 126). Na kresbě B je schéma, podle něhož každou hvězdu pošleme ve fázích 2 a 3 k sousední hvězdě 1. A tak vypadá nejkratší cyklus: 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 ... nebo: 1,1 2,2 3,3 1,1 ... A Obr. 126 B * i i i CYKLICKÉ AKCE / 6 5 Rovněž déšť vyžaduje použití cyklu. Efektu deště animátoři dosahují různými způsoby. V každém případě hned na samém začátku musíme vědět, jde-li o stylizovanou nebo klasickou animaci (obr. 127 B). Obr. 127 V prvním případě padají kapky deště - představované kratšími a delšími čarami - po paralelních směrech jako na běžícím pásu. Když si vybereme rychlost, vyjde nám interval cyklu: 12 3 1 což použijeme pro kresbu. Pak budeme po paralelních směrech posílat každý komplet kreseb z 1 na 2 a 3, aby se poté znovu dostal na pozici 1 (obr. 128). Není-li animace stylizovaná, získáme déšť následujícím způsobem: Určíme si cyklus o 4 fázích. Vytvoříme schéma padání deště v prvním plánu záběru (obr. 129). Na každou čtvrtou fázi volně naneseme čáry - padající kapky (obr. 130) a potom pomocí schématu z obr. 129 znásobíme hustotu kapek. Obr. 130 představuje fázi 1 s frontou hustého deště na horní části záběru. Chvění volně nahozených čar dodá dojem hustoty deště a fronta ve fázích dojem pohybu (padání). Abychom se vyhnuli rytmicky probíhající frontě hustého deště, zvlášť jeli třeba, aby déšť padal dlouho, můžeme zhotovit ještě 4 neutrální fáze (jen s volně rozhozenými čárkami - kapkami). Tím způsobem můžeme cykly padajícího deště neutrálními fázemi variovat podle libosti. Obr. 128 66/ ŠKOLA KRESLENÉHO FILMU CYKLICKÉ AKCE / 6 7 Obr. 129 Obr. 130 Označíme-li fólie s padaním deště 1 - 4 a neutrálni fólie 5-8, pak můžeme číslovaní deště bez nebezpečí rytmického opakovaní sestavit takto: 1,1 2,2 3,3 4,4 atd. Pokud by bylo potřeba, aby začalo nebo přestalo pršet během záběru, pak to budeme řešit prolínáním v požadovaném počtu okének: A) déšť začne za půl sekundy: cyklus fází s deštěm vprolneme na 12 okének; B) déšť ustane ve dvou sekundách: cyklus fází s deštěm odprolneme na 48 okének. Stejným způsobem se objeví nebo zmizí hvězdy z obr. 122. Vše, co jsme řekli o cyklu deště, platí i pro sníh. 2 3 + 5 é 7 Obr. 131 Také padání sněhu můžeme animovat klasicky i stylizovaně. Sníh se odlišuje od deště rychlostí padání. Vzhledem k tomu, že sníh padá pomaleji, budeme pro cyklus pohybu fronty hustšího sněhu potřebovat více fází než u deště, např. osm. Dodáme-li k tomu 4 neutrální fáze (s volně poházenými vločkami), pak můžeme počítat, že nám pro solidní sníh, který má padat během delšího záběru, bude stačit 12 fází (obr. 130). z — 3 Obr. 132 — z — 4-3 Proud vody z vodovodního kohoutku rovněž velmi snadno rozřešíme cyklem tří fází (obr. 132). Všimli jsme si, že se forma tohoto proudu nemění, tj. proud vypadá nehybný. Proto si nebudeme dělat starosti s konturami proudu. Pohybu vody dosáhneme podobným způsobem jako v případu deště: lehkou kresbou rozšiřování proudu během tří fází. Přitom nestačí nakreslit jen vodorovnou linii fronty, ale je vhodné doplnit: bud'svislou linii, která se ztrácí (ve směru pohybu) jako ve fázích 1 a 2; nebo jedno tónované zatřpycení (barvou nepatrně tmavší než barva proudu vody) jako ve fázi 3. Cykly křídel v letu můžeme zhruba rozdělit na rychlé a pomalé. Pro let brouka vybereme rychlý cyklus, pro let ptáka cyklus pomalý. Nebudeme se zde zabývat všemi ostatními druhy letu, které se vyskytují mezi těmito dvěma krajnostmi. U brouka se křídla vlastně jen chvějí a let tedy provedeme minimálním počtem kreseb: 2 fáze á 1 (obr. 133). Ve fázi 1 jsou křídla ve svislé poloze (nahoře), ve fázi 2 jsou ve vodorovné poloze (dole). Tělo u obou fází bude zcela v klidu, to znamená, že na fázi 2 kresbu těla jednoduše jen přesně překopírujeme z fáze 1. 68/ ŠKOLA KRESLENÉHO FILMU CYKLICKÉ AKCE / 69 Abychom křídla co nejvíce vizuálně svázali s chvěním, několika „švunk"-liniemi a rozmazaným barevným tónem křídla vytvoříme švunk-stopu: u fáze 1 od křídla dolů, ve fázi 2 od křídla nahoru, a to tak, aby obě stopy na sebe navazovaly. Pro cyklus ptáka v letu budeme už potřebovat více fází, bude záležet na rychlosti pohybu křídla. Spočítáme-li, že pro pohyb křídla dolů a zpět bude třeba 12 oken, pak to znamená, že pro cyklus musíme nakreslit 6 fází. Na obr. 134 je schematická ukázka činnosti křídla zpředu. Fáze 1, 2, 3: křídlo klesá a nabírá vzduch. Fáze 4, 5, 6: křídlo se zvedá, překonává odpor vzduchu. Nesmíme zapomenout na trup ptáka, který se při letu zvedá a klesá opačně než poloha křídla každé fáze (obr. 135). Tělo je nejníž ve fázi 1 a nejvýš ve fázi 4, kdy ho máchnutím křídla dolů nadneslo. Obr. 135 Podívejme se, jak tento cyklus vypadá z bočního pohledu (obr. 136). Tentýž let ptáka bude pomalejší i elegantnější, jestliže zdvojnásobíme počet fází. Toho docílíme, doplníme-li náš cyklus 1-6-1 mezi-fázemi: 1,1 - 1A, lA-2,2 anebo novým číslováním 1,1 2,2 3,3 * Chůze čtvernožců nám nebude činit potíže od okamžiku, kdy ji budeme prostě chápat jako dvě současné chůze dvounožce. Cyklus chůze psa je kombinací cyklu předních a cyklu zadních párů nohou, spojených s trupem. Jestli si vybereme krok na 4 fáze á 2, pak připadá v úvahu cyklus z obr. 137. Obr. 136 Obr. 137 Aby animování nebylo komplikované, po nakreslení figury psa na zvláštních papírech zanimujeme odděleně přední a zadní nohy. Když k tělu dokopírujeme cyklus předních nohou, komplet zadních nohou dokreslíme tak, že začneme od protějších poloh nohou (pravá přední noha vzadu, levá zadní noha vpředu - obě na zemi). Chůze bude ještě výraznější, když nohy v druhém plánu vystínujeme (fáze 1 a 2) nebo obarvíme poněkud tmavším tónem základní barvy psa (fáze 3 a 4). 70/ ŠKOLA KRESLENÉHO FILMU PLÁNY - VRSTVY / 7 1 Pokud jde o trup, můžeme ho překopírováním buď udržovat ve stejné pozici (obr. 137), nebo jím můžeme pohybovat vzhůru - dolů (např. do výšky očí): fáze 1 a 3 nahoře, fáze 2 a 4 dole - nebo fáze 1 nahoře, fáze 3 dole; pokud 2 a 4 jsou mezifáze. Stejně tak je možné trup střídavě pozvedat s předními a zadními nohami. Obr. 138 PLANÝ - VRSTVY V kapitole „Průvodní list" jsme se zmínili o plánech, v nichž se odvíjejí akce - počínaje prvním, který je nejblíž kameře, po šestý, který je nejblíž pozadí.5 Na obr. 16 je vidět, jak se pořizuje záznam v průvodním listu. Jestliže jsme řekli akce, měli jsme na mysli množné číslo, neboť v záběru je obyčejně víc než jedna figura. I kdyby byla v záběru jen jedna postava, můžeme ji v animačním smyslu rozčlenit na několik paralelních akcí. Kresby paralelních akcí rozdělíme do dvou nebo více plánů, vrstev (obr. 139). *>-r m-r a j *T3£1 «=- j /fa Maximální počet vrstev Obr. 139 závisí na průhlednosti celuloidu, s kterým pracujeme. Tloušťka celuloidu v našem studiu nám umožňuje šest - sedm vrstev, ale dbáme na to, abychom nevyužívali víc než čtyři. Čím větší je totiž počet celuloidu, tím jsou zřetelnější (citelnější) rozdíly v intenzitě barev mezi 1. a 6. plánem, a to se pochopitelně projevuje na pozadí, na scénografii, která pod větším počtem celuloidu natolik ztmavne, že zcela ztrácí svou barevnou hodnotu. Obr. 140 je příkladem rozdělení akce do vrstev. Scéna A sestává z pozadí B a čtyř vrstev celuloidu C. Nyní se budeme zabývat obsahem uvedené scény: První figura temperamentně něco povídá druhé a mává přitom rukama. V trávě je květina, kterou druhá figura později vezme. Animátor provede rozdělení do čtyř vrstev takto: 5) Autor užívá termínu „plán", u nás tomu odpovídá pojem „vrstva." V naší praxi je také vžité kladení i označování v opačném pořadí než je uvedeno v této kapitole. - Pozn. překl.