Koncepty sociální informatiky SIN01 Sociální informatika RNDr. Jaromír Plhák, Ph.D. Podzim 2017 1 Které země dnes navštívíme? • Rusko • Japonsko • Norsko • Německo • Slovinsko • Velká Británie • USA 2 Informatika v SSSR • Definována v Moskvě kolektivem okolo Alexandra Ivanoviche Mikhailova v roce 1966 • „Nová vědecká disciplína, která studuje strukturu a vlastnosti vědecké informace, pravidla vědecké informační aktivity a teorii, historii, metodologii a organizaci vědecké informace.“ • „Logická informace, která adekvátně odráží zákonitosti objektivního světa a používá se v společensko-historické praxi“ 3 Vývoj • Tři směry • Leningradská škola • Ursulova koncepce • Současná sociální informatika • Sborník „Teoretické problémy informatiky“ • Teoretičeskie problemy informatiki: Sbornik statěj. Moskva: MFD, 1968. 202 s. • 1968 • Reakce Arkadije Vasiljeviče Sokolova a Anatolije Ivanoviče Mankeviče 4 Nespokojenost s vymezením informatiky • V 70. letech 20. století při katedře informatiky a výpočetní techniky Leningradského státního institutu kultury Naděždy Konstantinovny Krupské • Kolektiv okolo A. V. Sokolova a A. I. Mankeviče • Úzkost předmětu vědecké informatiky • Pouze vědecká informace • A co další druhy informace, obíhající ve společnosti? • Chyběla zobecňující věda o sociální informaci, která by integrovala sociálněkomunikační vědy • Teorii masové komunikace, knihovnictví, bibliografii, sémiotiku, lingvistické a literární disciplíny • Hodnocení informace i z hlediska kvality, pravdivosti, užitečnosti atd. 5 Rozšíření informatiky o nové oblasti zájmu • Sociální informační systémy, jejich variety, historie rozvoje, vzájemné vazby mezi elementy a organizační struktura • Fenomén sociální informace, její různorodost, struktura a vlastnosti různých druhů sociální informace • Prvky sociálních informačních systémů • Odesílatelé informace, příjemci informace, informační sdělení, znakové systémy, informační kanály, informační služby, metody informační činnosti a informačního obsluhování, technické prostředky zabezpečující komunikaci 6 Sociální informace • Informace, vyjádřená znakovým systémem, srozumitelná členům společnosti a schopná změnit úroveň jejich znalostí o okolním světě • Přináší uživateli neznámou znalost a mění tak obsah jeho tezauru • Účelnost, hodnota, vlastnost stárnutí, relativní nezávislost obsahového plánu na plánu výrazovém, neaditivnost, nekomutativnost, neasociativnost • Obsahem sociální informace mohou být fakta či koncepce • Základní kategorie sociální informace • Masová - publicistická, všední, estetická • Speciální - dle cílových skupin • Ale i jiné klasifikace 7 Leningradská škola - sociální informatika • Sociální informatiku berou jako společenskovědní disciplínu, která zkoumá vlastnosti, struktury a chování sociálních informačních modelů a procesů • „Obecná teorie informační obsluhy společnosti“ • Přenos, zpracování (přepracování) informací v lidských a umělých, zejména institucionálních informačních systémech společnosti • Nakonec se transformovala v obecnou teorii sociální komunikace 8 Ursulova koncepce - historie • V 80. letech se do popředí zájmu vědců dostala informatika počítačová a sociální informatika 70. let byla odsunuta do pozadí • Informatika se začala vnímat jako • Komplexní technická disciplína studující „všechny aspekty projektování, realizace a využití komputerizovaných informačních systémů“ • Věda rozpracovávající „metodologii tvorby informačních modelů a jejich studium prostředky výpočetní techniky“ • Arkadij Dmitrijevič Ursul • Sociální efekty komputerizace by neměly zůstat mimo pozornost vědeckého zkoumání 9 Ursulova koncepce • Proces informatizace společnosti a jeho sociální efekty • Komputerizace a informatizace společnosti šly ruku v ruce se změnami ve společnosti • Uvolnění cenzury, svoboda slova, ... • Sociální informace chápana jako „odraz objektivní reality ve společenském vědomí“ • Cílem pomoc při utváření informační společnosti • Podpora humanistické, ekologicky bezpečné orientace tohoto procesu • V původním pojetí byla SI chápána jako jeden ze základních směrů noosferologie 10 Noosféra • Pojem noosféra zavedli Pierre T. de Chardin a Vladimir Ivanovič Vernadsky • noös (= duše) a sphaira (= oblast, prostředí) • Noosféra jakožto prostor myšlení byla rozpracována především ukrajinským přírodovědcem Vernadskym • Podle něj je noosféra po geosféře a biosféře v pořadí třetím prostorem ve vývoji Země - každá z vývojových fází přeměňuje předcházející • Dostavila se s narozením prvního myslícího tvora na planetě a trvale se projevuje skrze geosféru a biosféru ve formě lidského zásahu do nich • Viditelně reprezentována fyzickým a ekonomickým rozvojem Země 11 Ursulova koncepce - základní směry výzkumu • Studium sociálních následků a kvalitativních změn ve společnosti, za které je odpovědný proces informatizace a s ním těsně spojené směry vědeckotechnické informace • Sociální podmínky a předpoklady informatizace, sociální směr informatizace v širokém smyslu slova, její humanistická orientace • Studium takových fenoménů a procesů o vzájemném působení společnosti a informatiky (např. hybridní intelekt) • Informatizace společnosti a humanizace techniky • Objasnění pojmů jako informace, sociální informace, komputerizace, mediatizace a informatizace společnosti, informační společnost, informační bezpečnost, sociální informační technologie, informační demokracie ... 12 Současná informatika v Rusku • „Sociální informatika je vědní disciplína, která systematicky studuje a analyzuje procesy shromažďování, zpracování, ukládání, organizování, šíření a používání informací v sociálně-ekonomické oblasti, včetně procesů transformace sociálních vztahů a sociálních institucí pod vlivem informačních a komunikačních technologií.“ • Navazuje na Ursulovu koncepci • Na pomezí informatiky a společenských věd, především filozofie, sociologie a psychologie • Konstantin Konstantinovich Kolin 13 Nové otázky ... • Jaké nové možnosti se otevřou před lidmi v nastupující informační společnosti? • Jak se změní podmínky profesionální činnosti, způsobu života a odpočinku? • S jakými novými problémy se člověk setká v novém vysoce automatizovaném informačním prostředí? 14 Oblasti zkoumané sociální informatikou • Informační zdroje společnosti, jejich struktura, topologie a vlastnosti potřeb společnosti v informačních zdrojích a stupně jejich uspokojení • Informační potenciál společnosti, jeho struktura, dynamika rozvoje, zákonitosti formování a efektivnosti používání • Zákonitosti rozvoje informační společnosti jako aktuální historicky nevyhnutelného stupně rozvoje civilizace, jeho svérázností a problémů • Nové možnosti a problémy osob v informační společnosti • Hrozby a výzvy v oblastech informační bezpečnosti a lidské společnosti, zahrnující fenomény jako “digital divide“, kyberzločin, počítačové nemoci, manipulace s vědomím, virtualizace společnosti nebo informační válka 15 Japonsko - koncept socio-informatiky • Vznikl v polovině 90. let 20. století založením dvou asociací • Japan Association for Social Informatics • Japan society for Socio-Information Studies • Zabývá se komunikačními a sociálními vztahy, sociálními aplikacemi a informačními systémy • Interdisciplinární - kulturní vědy, sociální vědy, technické obory či medicína • Cíle • Řešit rozličné aspekty produkce, oběhu, hromadění a využití informace ve společnosti • Hledat nové vztahy mezi novými informačními a komunikačními sítěmi a sociálním systémem • Mezi lety 1990 - 1998 začala výuka na 6 univerzitách 16 Japonská koncepce sociální informatiky • Součást socio-informatiky • Je nutné ji chápat jako informatiku zaměřenou na výzkum společnosti z libovolných úhlů pohledu • Důraz kladen na systémový přístup • Cíl určuje použité metody • Uplatňuje se zde také sjednocující přístup zobecňující výsledky výzkumu informace v různých oblastech vědy nazývaný fundamental informatics založený na širších filosofických a kognitivních základech • T. Nishigaki • Objevují se pojmy jako biosféra, infosféra, technosféra, atd. • Podobná témata jako v ruské koncepci • Gramotnost, bezpečnost, udržitelný rozvoj, podpora podnikání, atd. 17 Norsko • Stein Bråten • Sociolog a kognitivní psycholog • Vymezuje na základě svého výzkumu ze 70. let obor sociální informatika • Původně nazýván „ sosioinformatikk“ • Na pomezí psychologie, sociologie a informatiky • Obor uznán v roce 1984 norskou vládou • Modelování sociální komunikace • Jazyk Simula (1964) • Kristen Nygaard • V současnosti sociální informatika upadá • Zařazovaná pod jiné oblasti • Vyučována spíše na úrovni předmětů 18 Německo • Překvapivě izolovaná koncepce • Existují Bc. i Mgr. obory, přičemž sociální informatika propojuje informatiku a sociální práci, včetně sociální ekonomiky (sociální neziskový sektor) • Zkoumané oblasti • Online komunikace • Počítačová a internetová závislost • Používání Web 2.0 aplikací nebo e-learning • Asistivní technologie 19 Slovinsko • Univerzita v Lublani • Již od roku 1984 • Fakulta sociálních studií • Nejdéle nepřetržitě vyučovaná sociální informatika až do doktorského stupně • Hlavní vyučované oblasti • Matematika, statistika, informatika a metodologie vědy • V současnosti zejména výzkum v oblasti užívání ICT staršími generacemi lidí 20 Velká Británie - počátky • Tavistock intitute • Enid Mumford • Studium sociotechnického designu a rozvoj sociotechnického přístupu • Výzkumná kooperace se skandinávskými zeměmi • V polovině 90. let 20. století přebírá koncepci z USA • Sociální informatika vzniká na základech tradice sociotechnického výzkumu informačních systémů a oblasti Science, Technology & Society • Elisabeth Davenport kooperuje s Klingem z USA • Vznik několika center sociální informatiky, jmenováni první profesoři sociální informatiky 21 Velká Británie - současnost • Mnoho center • Centre for Social Informatics - Edinburgh Napier University • Social Informatics Research Unit - University of Brighton • Social Informatics Cluster - University of Edinburgh • Oxford Internet Institute • Výzkum zaměřen na fenomény spojené s Internetem, individuální, kolektivní a institucionální chování, digitální média a propojování lidí, porozumění sociálního formování produkce, spotřeby a užití ICT, informační společnost, e-government, znalostní řízení, atp. 22 A konečně ... USA • Rob Kling • Zkoumal dopady zavádění ICT do organizací • Tehdejší sociální informatika byla zaměřená na interakce při zavádění ICT do organizací s důrazem na vzájemné změny v jejich struktuře v průběhu času • Jaký bude vliv počítačů na organizační chování, když uděláme X? • Zlepší počítačové systémy kvalitu práce? • Komputerizace má vliv i mimo organizace • Špatná volba či implementace ICT měla za následek zvýšení nákladů, promítlo se to i do cen produktů, které daná instituce poskytovala veřejnosti 23 USA - vznik sociální informatiky • Výzkumy však probíhaly v rámci nejrůznějších věd – informatiky, informační vědy, sociologie, teorie informačních systémů atd. • Problém s nalezením relevantních výzkumů pro vědce mimo okruh dané disciplíny • Problém s porozuměním různým terminologiím • Rozšíření na studium důsledků komputerizace na celou společnost • Např. nové možnosti komunikace, zábavy, práce z domova • Tak vznikla americká sociální informatika • Kling se setkal s Bråten na konferenci v Oslu a ten mu vyprávěl o sociální informatice v Norsku • A když vymýšlel název pro nový obor v roce 1996 ... • Později vycházejí první články vymezující oblast, kterou sociální informatika pokrývá 24 Definice a klíčová myšlenka • „Social informatics refers to the interdisciplinary study of the design, uses and consequences of information technologies that takes into account their interaction with institutional and cultural contexts.“ • „Sociální informatika je mezioborovému studium návrhu, použití a důsledků zavádění výpočetní techniky do společnosti, přičemž přihlíží i na vzájemné působení výpočetní techniky a sociálního a kulturního kontextu.“ • „ICT neexistují v sociální či technické izolaci. Jejich kulturní a institucionální kontext ovlivňuje způsoby, jakými jsou vyvíjeny, jak jsou konfigurovány, jak jsou implementovány a používány a rozsah důsledků, které nastanou pro organizace či jiné sociální skupiny.“ • Založena na empirických datech • Lidé jsou sociální aktéři 25 Uplatnění sociální informatiky • Analýza selhání systémů založených na ICT • Příčina těchto selhání je mylně hledána pouze v technologických vlastnostech ICT nebo nedostatečné specifikace problémů a úkolů • Selhání mohou mít příčinu v nesprávném umístění technologií v organizační a sociální struktuře • ICT jsou totiž mnohdy navrhovány bez konzultace s konečnými uživateli • Zpětná vazba od uživatele je nutná v průběhu celého procesu navrhování ICT • Pro dobré navržení systému je dále nutné porozumět, jak lidé s ICT pracují a jaký druh organizačních praktik v daném kolektivu převládá • Také by neměly být opomenuty sociální vztahy, které ICT ovlivní • ICT by měly lidem práci usnadňovat a ne ji ještě více komplikovat 26 Komputerizace • „Implementace automatizovaných a pokročilých technologií a informačních systémů, ve spojení se souvisejícími socioekonomickými změnami, vedoucí k podstatné restrukturalizaci mnoha společenských organizací a institucí.“ • SI se na tento proces dívá kriticky a snaží se upozornit na problémy, které jsou s ním spojeny • Oblasti pracovního života, třídního rozdělení společnosti, bezpečnosti, demokracie, zaměstnanosti, vzdělání, gramotnosti, genderových předsudků, zdraví, soukromí, ... • SI klade důraz na nutnost studia sociálního prostředí (jeho organizace, norem a pravidel, jež jsou dodržovány) a sociálních procesů, které proces komputerizace ovlivňují 27 Komputerizace - některé otázky • Zlepší či zhorší zavádění ICT kvalitu práce? • Do jaké míry komputerizace prohloubí rozdíly ve společnosti? • Bude se propast mezi těmi, co s novými technologiemi umějí pracovat a těmi, co ne, stále rozšiřovat? • Můžeme se cítit bezpečni v oblastech, ve kterých se plně spoléháme na složité technologie a jsme na ně odkázáni? • Podporují ICT demokratizační procesy, nebo naopak poskytují silný nástroj pro centrální kontrolu veřejného i soukromého života obyvatel? 28 ICT jsou používány každým člověkem jiným způsobem • Použití ICT, i když je výhodné, je omezeno předsudky, se kterými uživatelé k těmto technologiím přistupují • „Musel bych se naučit programovat!“ • Ženy se zaměřují na použitelnost, ale muži se zajímají o technologii samotnou • ICT může být různě implementováno a používáno v různých skupinách, v závislosti na jejich vnitřní organizaci • Cílem sociální informatiky je mj. pomáhat předvídat nejrůznější efekty implementace ICT v různých sociálních kontextech 29 ICT podporují i omezují sociální interakce a sociální vztahy • Vytvoření týmové schůzky pomocí sdíleného kalendáře • Snadnější organizace • Je však nutné udržovat informace o svých aktivitách aktuální • Logovat se v průběhu práce • Lze nastavit zaváděný „enterpise“ systém v souladu se současnými procesy ve firmě • Nebo budu muset procesy upravit, abych byl schopen obejít různá omezení systému • Většinou neotvírají nové možnosti, ale spíše mění existující praxi a sociální vztahy • Některé sociální vztahy a aktivity může používání ICT zlepšit na úkor jiných 30 ICT poskytují prostředky pro změnu existujících kontrolních struktur • Kontrolní struktury zabudované do ICT mnohdy dávají důraz na pohlaví, rasu či třídní rozdíly • Omezuje práci určitých uživatelů s nimi • Například předpoklad, že ženy neumí dobře pracovat s počítači, proto potřebují zvýšenou kontrolu • Nicméně mnohé z nich byly specialistkami na psaní (na stroji) • Kontrolní struktury zabudované do ICT tuto schopnost potlačovaly • ICT také poskytují poměrně širokou možnost nastavení různé míry přístupnosti informací • Posílení či zeslabení vlivu určitých skupin • Omezení jsou spíše sociální, než technická, a vyplývají z dané organizační struktury • Např. rozmístění pracovníků na základě aktuálně využívaného programu 31 ICT mohou vést k negativním důsledkům pro některé zainteresované skupiny • ICT jsou přímo navrhovány tak, aby přinesly výhodu určité skupině, což samozřejmě může být na úkor skupin jiných • „Enterprise“ systémy se nakonec mohou projevit jako nevhodné řešení • Tvorba webových stránek má přinést zisk • Ale přinese ztrátu kvůli stresu a snížené produktivitě zaměstnanců 32 ICT mají jak komunikační, tak výpočetní roli • Systémy navržené pro výpočty velmi často sloužili ke komunikaci • A naopak • Plánovací systémy • Slouží i ke komunikaci mezi odděleními • Zjišťování informací o stavu výroby 33 ICT mají časové i prostorové důsledky • „ICT odstraní časové a prostorové bariéry“ • Záplava požadavků • Komunikace se stává stále více informativní a fragmentovanou • Zprostředkování komunikace se zákazníkem • Výhoda pro celosvětové firmy • Časové zóny • Více týmů na jeden úkol • Může online komunikace nahradit komunikaci tváří v tvář? 34 ICT zřídka způsobují sociální transformaci • ICT sice mění mnohé sociální vztahy, ale tato změna je relativně pomalá a tyto změny jsou významné jen v určitých oblastech • Ve společenském životě stále důležité zachování kontinuity • Každá komponenta je vývojovou sérií produktů • Zefektivnění práce nikoliv její naprostá změna • Přechod od manuální práce více ke službám • Například manažerská činnost vyžaduje více cestování 35 ICT mají často důležité politické důsledky • Souvisí s možnostmi ICT podporovat, či naopak znesnadňovat kontrolu • Také lze rozdělovat vliv na základě přístupu k informacím • Lidé s přístupem k nejvíce informačním zdrojům budou mít větší vliv než ti, jejichž přístup je omezen • Zkoumání ICT v politickém životě může přispět k chápání motivací různých skupin, podporujících či bránících specifických forem vývoje ICT 36 Používání ICT vede k mnohým a někdy paradoxním efektům • Vyplývá z kontextuální zařazenosti ICT a z toho, že různí lidé používají ICT různě • Nepředvídatelnost následků užívání ICT vyplývá i z toho, že jde o konfigurovatelné technologie • ICT se skládají z mnoha samostatných částí, které můžou být kombinovány různým způsobem • V odlišných organizačních a sociálních podmínkách mohou být rozhodující jiné součásti a jejich vlastnosti • Sdílení souborů a Youtube • Některé interprety poškodí a některým pomůže 37 Rozdílné efekty designu, implementace a užívání ICT mají často morální a etické důsledky • Problémy ochrany duševního vlastnictví a osobních práv • Problém nahrazení lidí technologiemi a zvýšený tlak na zbylé zaměstnance • Implementace ICT také může vyvolat takové změny v pracovním režimu, které mohou být pracovníky špatně snášeny • Důvěra v informace a služby ICT • Nebezpečí zneužití těchto technologií ke kriminální činnosti • Problém monitoringu organizačního i veřejného prostoru 38 Výzkumné přístupy sociální informatiky (1) • Normativní orientace • Vztahuje se na výzkum, jehož cílem je vytvářet a doporučovat alternativy pro odborníky, kteří budou navrhovat, implementovat, používat nebo zavádět ICT • Výzkum má ovlivňovat jak designéry a manažery ICT, tak aktéry informační politiky • Cílem je ovlivnit praxi tím, že budou poskytnuty empirické důkazy ilustrující různé výsledky, které se vyskytují při interakci lidí s ICT v celé řadě organizačních a sociálních souvislostí 39 Výzkumné přístupy sociální informatiky (2) • Analytická orientace • Odkazuje se na studie, které vytvářejí teorie o ICT v organizačním a kulturním kontextu nebo na základě empirických studií, které jsou uspořádány tak, aby přispívaly k teoretizování • Vývoj používání ICT v konkrétním prostředí a jeho zobecnění pro další ICT a prostředí • Kritická orientace • Odkazuje se na zkoumání ICT z více perspektiv s cílem nalézt a zhodnotit klady i zápory využití dané technologie v určitém kontextu • Průzkum neúspěšných modelů a zhoršených služeb, idealizovaných očekávání všedního používání 40 Rozdíl mezi sociální informatikou v USA a Rusku • Rusko • Vysokoúrovňový pohled na změny ve společnosti s důrazem na možná nebezpečí • Spíše vize než konkrétní doporučení • Ekologická orientace informatizace společnosti • Vidí v informatizaci nástroj k řešení ekologických problémů • Uplatnění ICT v sociální činnosti • USA • Empirický výzkum na organizační úrovni • Více spojena s konkrétní praxí • Aspekty návrhu, implementace a použití ICT • Zásadní je kontext 41 Zdroje • Fichman, Pnina, and Howard Rosenbaum, eds. Social Informatics: Past, Present and Future. Cambridge Scholars Publishing, 2014. • Kling, Rob, Howard Rosenbaum, and Steve Sawyer. Understanding and communicating social informatics: A framework for studying and teaching the human contexts of information and communication technologies. Information Today, Inc., 2005. • Janečková, Hana. Sociální informatika: srovnání východního a západního pojetí. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2010. • http://digital-narcis.org/nishigaki_pdf/introductionToFI2_v1.pdf 42