Způsob třídění písma je vyjádřen čtyřmístným číselným kódem. 1.-11.0.0.0 Klasifikační skupiny První číslo označuje klasifikační skupinu. Klasifikačních skupin je jedenáct, z toho prvních osm zahrnuje základní tisková písma vhodná pro textovou sazbu (antikvy, písma lineární antikvy). Tato písma jsou seřazena nejen podle historického vývoje, ale i podle tvarové ná vaznosti. Hlavním kritériem při jejich třídění jsou prvky tvarů písmových znaků. Klasifikační skupi ny označené lichými čísly (1, 3. 5, 7) jsou charakteristické písrfiovými proporcemi, zatímco u skupin označených sudými čísly (2, 4, 6, 8) jsou rozlišovacím kritériem detaily písmové kresby. Tyto skupiny představují historický i tvarový přechod mezi stylové vyhraněnými lichými skupinami. Kromě toho klasifikační skupiny4 a 8 se smíšenými prvky představují spojovací články mezi písmy antikvovými a lineárními bezseriíovými. Osm základních skupin se tak jeví jako uzavřený vnější kruh grafu. Ve vnitřním kruhu grafu jsou další dvě klasifikační skupiny, představující písma psaná. U kaligrafických psaných písem lze vysledovat návaznost na písma antikvová. zatímco u volně psaných na písma lineární bezserifové. Tyto skupiny písem jsou převážně používány jako titulková a akcidenční písma. Poslední klasifikační skupinou jsou písma lomená. 0.1.—4.0.0 Varianty základní kresebné verze Druhé číslo označuje variantu základního řezu. Do této podskupiny jsou zahrnována pís ma v jemném, základním, středním a polotučnom duktu — tedy písma vhodná pro textovou sazbu. Počet variant je různý; v naší klasifikaci jsou uvedeny nejvíce čtyři. Tento počet může narůstat v důsledku podrobnějšího dělení nobo samozřejmě i vznikem nových písem. U kaligrafických a volně psaných písem vyjadřuje označení varianty základního řezu formální souvislost s jednou z osmi základních skupin antikvových. resp. lineárních bezserifových písem. 0. 0.1-3.0 Klasifikace nakloněné vyznačovací verze Třetí číslo klasifikuje vyznačovací nakloněný řez (kurzívu). Rozeznávají se tři varianty: 1. dynamická, 2 přechodová, 3. statická. Dynamická varianta vychází z renesančních kaligrafických italik. Náběhový tah u minus-kulí na střední výšku písma a výbčtiový tah u účaří má tvar daný nasazením kaligrafického pera šikmo k účaří. Přechodová varianta je odvozena z formálních skriptů 17. a 18. století. Horní šerify minuskuli jsou tvarovány plochým kaligrafickým perem, vedeným rovnoběžně s ůčařím. Výběhový tah jc obdobný jako u dynamické varianty. Statická varianta je nakloně ný základní řez. Kurzívy lineárních beserifo-vých písem se dělí rovněž na dynamickou, přechodovou a statickou variantu. 11,0 abn Garamont 3120 a b n Bodoni i,3o a.bn Vendôme 720 abn Gill 6 220 abn Futura 5 2 3.0 q b n Helvetica Univers 45 8/g 9 c 20 0. 0.0.1.-6. Způsob zdobení Čtvrté číslo označuje zdobené verze. Navazují na základní a vyznačovací nakloněné řezy všech jedenácti klasifikačních skupin. Podle způsobu zdobeni se dělí na písma: 1. zdobená proměnou duktu a proporce. 2. zdobená proměnou siluety písmového znaku. 3. zdobená dekorováním písmové siluety znaku, 4. zdobená přičleňováním prostorových prvků, 5. zdobené kombinováním prvků, 6. s volnou plošnou a prosto rovou modifikací. Při zařazování zdobených pí sem se vychází především z klasifikační skupiny (1 - 11) a ze skutečnosti, zda jde o řez základní nebo vyznačovací na kloněný. Poslední číslo udává způsob zdobení. Uplatňuje-li se v daném písmu několik způsobu zdobení, uvádí se označeni řádově vyššího způsobu zdobení. Zdobená písma jsou převážně používána jako písma titulková a akcidenční Ukázky písem: 1.2 Sabon 1.3 Academia 2.1 ITC New Baskerville 3.1 Teimerova antikva 3.2 ITC Modern No. 216 4.1 Egyptienne F 4.2 ITC Barcelona 4.3 Šerifa 5.2 Univers 6.2 ITC Avantgarde 6.3 Bareil 7.1 Frutiger 7.2 Syntax 8.1 ITC Elan 8.2 leone 8.3 Optima 9.1 ITC Zapf Chancery 9.3 Ideal Schreibschrift 3 Vzorové tabule uvedených písem spolu s jejich zařazením a charakteristikami jsou na stranách 22-55. Dynamická forma Přechodová forma Statická forma Smíšená forma «| Dynamická | B antikva 1.1. benátská Aabegh Cenlaur 1.2. renesanční Aabegh 1.3. pozdně renesanční Aabegh A Přechodová antikva 2.1. Aaberfi Bas,e™ll, O ď\ Statická O ■ antikva 3.1 didotovská Aabegh 3.2. anglická Aabegh Vloderr 20 m Lineární šerifové t« pismo 4.1 clarendon Aabegh 4,2. s troiúhelnikovými šerify Aabegh 4 3. s rovnými šerify (egyptienka) Aabegh Senla 55 ^ Lineárni bezserifové f . dynamické písmo 7 1. s kolmou osou Aabegh Ant.qje Ohve 7.2. s šikmou osou Aabegh /* Lineární bezserifové Ob konstruované písmo 6.1. odvozené ze čtyřúhelniku Aabegh 6.2. odvozené z kruhu Aabegh ITC Avanl tíaroe Gothic 6.3. odvozené z jiného geometrického tvaru Aabegh Bareli |- Lineární bezserifové O ■ statické písmo 5.1. grotesk Aabegh Akzidenz grotesk 5.2. neogrotesk Aabegh Univers 55 Q Lineární O- antikva 8.1. s jemnými šerify Aabcqh 'TC Flan 8.2 se skrytými šerify Aabqzh Fnz Quadrata 8.3. s rozšířenými koncovými tahy Aabegh Optima V—' Q Kaligrafické *j m písmo 9.1. dynamické Aabcqh TC Zapi ChariĽety —/ 9.2. přechodové ahtqh 93. staticko Bank Scripl "& 9.4. volně kaligrafované 1 fí Volně psané I Klu písmo 10 3 lineárni dynamické Aabcúh Balzac *r 10.2. lineární konstruované Aabegh 10 1. lineárni statické Üabcjqh Mandate W 10.4. volně psaná lineární antikva Aabegh Time Scnpt *| Lomené 1 1 . písmo 21 1.1.—3.0.0 Dynamická antikva zahrnuje renesanční antikvy vytvorené od druhé poloviny 15. století do první poloviny 18. století a jejich novodobé modifikace Používa se především jako knižní písmo pro krásnou literaturu. Pozdně renesanční písma a jejich novodobé modifikace jsou použitelné univerzálne. Dynamická antikva renesanční zahrnuje renesanční antikvy z konce 15. až 17. století a jejich novodobé modifikace. Charakteristické prvky kresby: Rozdíl v tloušťce hlavních a spojovacích tahů je u jednotlivých typů v různém poměru, ale vždy je podstatnou součástí tvarosloví písma. Osa stínování oblých tahú je šikmá. Šerify rnají výrazně prohnutý nebo klí-novitý nábeh. Jednostranné horní šerify minuskulí jsou vždy šikmé, s výrazným náběhem. Šířková proporce písma je rozdílná. Některá z typických písem: Bembo, Garamond, ITC Garamond. ITC Galliard. Goudy, Palatino, Sabon, Figural (Oldřich Menhart). Sabon je knižní písmo inspirované renesanční antikvou v Garamondově stylu ze 17. století, se zřetelným podílem soudobého autorského tvůrčího přístupu jeho tvůrce Jana Tschicholda. Kurzíva i polotučná verze organicky doplňují základní písmo Soubory skákavých a normálních číslic lze v sazbě nejvhodněji použít k minuskulim či verzálkám. Sabon působí elegantně i v detailech a zachovává všechny požadavky na dokonalou čitelnost. ABCDEFG HÍJKLMNO PQRSTUV WXYZ& ABCDEFG HÍJKLMNO PQŘSTŮV WXYZ& abčdéfghij kl z abčdéfghijkl mnopqrstu vwxyz :;-!? 1234567890 1234567890 Univers 45 8/9 12c Sabon 22 mnopqrstu vwxyz :;-!? 1234567890 1234567890 Sabon — ABCDEFG HÍJKLMNO PQRSTUV WXYZ abed efghijklmnop qrstuvwxyz 1234567890 ABCDEFG HÍJKLMNO PQRSTUV WXYZ abed efghijklmnop qrstuvwxyz 1234567890 ABCDEFG HÍJKLMNO PQRSTUV WXYZ abed efghijklmnop qrstuvwxyz 1234567890 Dynamická antikva pozdné renesanční zahrnuje dynamické antikvy z konce 17. a první poloviny 18. století a jejich novodobé modifikace. Kromě hlavních charakteristických znaku dynamických antikvových písem se vyznačuje zvětšenou střední výškou a často též výraznejší diferenciací ve stínování písmových tahů, i když jsou typické i příklady, u nichž rozdíl ve stínování je naopak menší. U všech písem skupiny se projevuje snaha o maximální čitelnost a univerzální použitelnost v sazbě. Některá 7 typických písem: Plantin, Erhardt, Caslon, ITC Caslon No. 224. Times New Roman, Concorde, Tempora, Academia (Josef Tyf a). ABCDEFG \ ABČDEFG HÍJKĽMNO HÍJKLMNO Academia byla nakreslena Josefem Týfou pro soutěž na původní čs. písmo pro vědeckotechnickou sazbu z r. 1968. Tento vítězný návrh splňuje všechny požadavky na užitečné a esteticky dokonalé formy víceúčelového použití písma základního, kurzívy a polotučného Má výraznější zabarvení, což je způsobeno méně výraznou diferenciací písmových tahů včetně šerifů. Pro sazbu je u nás k dispozici v omeze ném rozsahu stupňů v kovo vé sazbě a ve fotosazbě systému Digiset (od r. 1989). PQRSTUV WXYZ& ábčďefghijkl mnopqrstů vwxyz:;-?! 1234567890 Academia 24 PQRSTUV WXYZ@ ábčďefghijkl mnopqrstů vwxyz:;-?/ 1234567890 Academia ABČDEFG HÍJKĽMNO PQRSTUV WXYZ& ábčďefghijkl mnopqrstů vwxyz:;-?! 1234567890 ABČDEFG HÍJKĽMNO PQRSTUV WXYZ& ábčdefghijkl mnopqrstů vwxyz:;-?/ 1234567890 ABCDEFG HÍJKĽMN OPQRŠTŮ VWXYZ& abcďéfghij klmnopršt ůvwxyz 123 4567890 :!? 25 2.1.0.0 Přechodová antikva zahrnuje barokní antikvy z druhé poloviny 18. století a jejich novodobé modifikace. V časovém i tvarovém vývoji vytváří pře chod od dynamických forem antikvy, ovlivněných psanou formou, k písmům konstruovaným — statickým antikvám. Přecho dové antikvy se většinou uplatňuji jako knižní písma s univerzální použitelností. Charakteristické prvky kresby: Výraznější rozdíl v tloušťce hlavních a spojovacích tahů. Osa stínu u oblých tahů je téměř nebo úplné svislá. Šerify jsou jemnější, s méně prohnutým náběhem. Jednostranné horní šerify u miriuskulí jsou méně šikmé než u renesanční antikvy; u modifikací jsou někdy kolmé k písmovému tahu. Šířková proporce není jednotná — projevuje se přechod od rozdílné ke stejné Některá z typických písem Fournier. Baskerville, Baskerville Old Face. ITC New Baskerville, ITC Zapf International, ITC Century, Menhartova romana (Oldřich Menhart), Kolektiv a Tyfová antikva (Josef Týfa). ABCDEFG ABCDEFG HIJKLMN OPQRSTU VWXYZ& HÍJKLMN OPQRSTU VWXYZäf abčdéfghijkli abčdéfghijkl J O /_ #^o. ITC New Baskerville (z r. 1982) je nejnovější zdařilou replikou historických typů kaligrafa a pis-maře Johna Baskervilla (1706— —1775). Podle potřeb současné typografie má mírně zvětšenou střední výšku písma při citlivém respektování původní modelace písmových znaků. Užší kurzíva vytváří se základním písmem jednotný celek. Rodina ITC New Baskerville je rozšířena o polotučnou, tučnou a zvlášť tučnou kresebnou verzi včetně kurzív. mnopqrstu vwxyz:;-!? 123456789 o 1234567890 mnopqrstu vwxyz:;- ITC New Baskerville o 1234567890 ITC New Baskerville — ÁBCDĚFGHIJ KLMNOPQRS TU VWXYZ ab cdefghijklmno pqrstuvwxyz 1234567890 ÁBCDĚFGHIJ KLMNOPQRS TUVWXYZ abc defghijklmnopqrs tuvwxyz 12345 ÁBCDĚFGHIJ KLMNOPQRS TUVWXYZ ab cdefghijklmno pqrstuvwxyz ÁBCDĚFGHIJ KLMNOPQRS TUVWXYZ abc defghijklmnopqr stuvwxyzl2345 ÁBCDĚFGHIJ KLMNOPQR SŤUVWXYZ a bcdefghijklmn opqrstu vwxyz 27 3.1.-2.0.0 Statická antikva uzavírá historický vývoj knižního pisma klasicistickými antikvami z konce 18 a začátku 19. století. Kromě nich zahrnuje jejich novodobé modifikace. Kresba všech písmových znaků má výrazné kontrasty v statické kresebné (konstruované) formě. Používá se především joko knižní písmo pro krásnou literaturu. 3.1.0.0 Statická antikva didotovská Charakteristické prvky kresby: Velký rozdíl v tloušťce hlavních a vedlejších tahů. Osa stínu u oblých tahu je vždy svislé. Vnitřní okraj jejich kresby je kolmý k účaří. Šerify jsou vodorovné, vlasové, bez náběhu (u modifikací výjimečně s mírnými náběhy). Svislé šerify mají geometricky konstruovaný zaoblený náběh. Šířková proporce je stejná. Některá z typických písem: Didot, Bodoni. Walbaum, ITC Didi. ITC Fenice, ITC Zapf Book, Teimerova antikva (Pavel Teimer) Teimerova antikva je původní knižní písmo nakreslené Pavlem Teimerem. Základní návrh respektoval požadavky na výrobu dvouznakových matric pro řádkové sázecí stroje, ale svou koncepcí odpovídá i možnostem výroby pro fotosazbu. což se podařilo v programu digitalizace našich písem v g. z. Svoboda. Teimerova antikva představuje osobité písmo, v němž jsou zdařile přehodnoceny nejlepší vzory této klasifikační skupiny ABCDEFG ABCDEFG HlJKLMN HIJKLMN OPQRSTU VWXYZ; ?! OPQRSTU VWXYZ;?! abčdéfghij: abčdéfghij klmnopqr klmnopqr stůvwxyz& stuvwxyzóc 1234567890 1234567890 1234567890 ABCDEFG HlJKLMN OPQRSTU VWXYZ; ?! abčdéfghij klmnopqr stůvwxyz& 1234567890 ABCDEFG HlJKLMN OPQRSTU VWXYZ;?! abčdéfghij klmnopqr štuvwxyz& 1234567890 Teimer 28 Teimer 29 3. 2.0.0 Statická antikva anglická vychází 7 klasicistické antikvy 19. století, které má v Anglii odlišnou tvarovou modelaci i zabarvení než písma téže třídy a doby v Itálii. Francii či Německu I kdy? základní charakteristické prvky kresby včetně neměnné Šířkové proporce jsou shodné, mají odlišnou, tvarově živější stavbu znaků a výraznější šerify s oblými náběhy ke všem vedlejším tahům. Jsou často kresleny v úzkých, širokých a tučných verzích jako samostatná titulková písma. Nčkterá z typických písem: Scotch Roman, Modem 20, Modem Extended. Torino, ITC Modem No. 216; z titulkových písem: Falstaff, Normandia, Craw Modern, Fate Face. ITC Moríern No. 216 (z r. 1982) je současná modifikace, v níž jsou tvůrčím přístupem přehodnoceny historické vzory podle výrobního zaměření společnosti ITC. Písmo, nakreslené Ed. Benguiatem, zachovává v elegantní a účelové formě hlavni charakteristické rysy statických anglických písem 19. století. ABCDEFG ABCDEFG HJJKLMN HÍJKLMN OPQflSTU VWXYZ& abčdéfghij klmnopqr sťůvwxyz :;-!? 12345 678890 ITC Modern No. 216 OPQRSTU VWXYZ& klmnopqr sťůvwxyz 67890 ITC Modem No. 216 ABCDEFGHIJ KLMNOPQRS TUVWXYZ ab cdefghijklmn opqrstuvwxyz 1234567890 ABCDEFGHIJ KLMNOPQRS TUVWXYZ ab cdefghijklmn opqrstuvwxyz 1234567890 ABCDEFGHIJ KLMNOPQRS TUVWXYZ ab cdefghijklmn opqrstuvwxyz ABCDEFGHIJ KLMNOPQRS TUVWXYZabc defg hijklmno pqrstuvwxys ABCDEFGHI JKLMNOPQR STUVWXYZ abcdefgliijkl 31 4.1.-3.0.0 Lineární písmo šerifové zahrnuje písma vycházející z egyptienek 19. století a jejich současné modifikace. V těchto písmech se slučují prvky an-tikvových (šerify, popř. diferenciace v tloušťce písmových tahů) a lineárních písem (většinou v základním skeletu znaků). Převažuje koncepce ve statické (neměnné) šířkové proporci. 4.1.0.0 Lineární písmo šerifové, tzv. cl a re nd on, je kresebné plynulejší varianta egyptienek, která vznikla v první polovině 19, století jako ak-cidenční písmo. Novodobé modifikace v jemném a středním duktu se uplatňují i v sazbě novin, časopisů a knih. Charakteristické prvky kresby: Tloušťka hlavních a spojovacích tahů je mírně, ale viditelně rozdílná. Osa stínu oblých písmen je svislá. Šerify jsou čtyřhranné (desko-vité) v tloušťce spojovacích tahů a mají oblé náběhy. Některá z typických písem: Clarendon, Egizio, Volta, Impressum, Egyptienne F, ITC American Typewriter. Public (Stanislav Maršo). Egyptienne F je současné písmo, nakreslené švýcarským grafikem Adriánem Frutigerem pro fotosazbu Kvalitu písmových návrhů tohoto tvůrce dokládá mimo jiné, že v úzkém výběru našich ukázek představitelů jednotlivých klasifikačních skupin jsou jeho písma zastoupena pěti soubory Egyptienne F vychází z dokonalých tvarů jeho lineárního bezserifového statického písma Univers a je citlivě převedeno do formy clarendonu v diferenciaci písmových tahů a v kresbě i napojení šerifů. Vznikl tak soubor písma, který může být používán univerzálně. ABCDEFG ABCDEFG HIJKLMN HIJKLMN OPQŘSTŮ OPQŘSTŮ V WX YZ & VWXYZ & ábcděfghij;: ábcděfghij klmnopqr 1 klmnopqr stuvwxyz 12345678 90 Egyptienne F. 55 I? • / 9 • • • stuvwxyz 12345678 90 i? Egyptienne F.56 9 • 9 f f * * # 33 ABCDEFGH IJKLMNOP QRSTUVWX YZabcdefgh ijklmnopqrs tuvwxyz 1234567890 ABCDEFGHI JKLMNOPQ RSTUVWXY Zabcdefghi jklmnopqrs tuvwxyz 1234567890 ABCDEFGH IJKLMNOP QRSTUVW XYZ abcdef ghijklmnop qrstuvwxyz ABCDEFGH IJKLMNOP QRSTUVW XYZabcdef ghijklmno pqrstuvw xyz 4.2.0.0 Lineární šerifové písmo s trojúhelníkovými šerify vzniklo jako titulkové v 19. století. Dosud má ve světové písmarské produkci málo modifikací. Charakteristické prvky kresby: Tloušíka hlavních a spojová cích tahů jo mírně, ale viditelně diferencované. Osa stínu oblých znaků je svislá. Výrazné klínové šerify jsou vodorovně nasazené v různém úhlu seříznutí. Typická písma: Latin, Cortoz. ITC Barcelona. ITC Barcelona (z r. 1981) je současná modifikace, která není určena pouze pro sa?bu akcidenční, ale může být uplatněna i v sazbě rozsáhlejších textů. Má velkou střední výšku na úkor horních a spodních dotahů, které přesto dostatečně napomáhají k dobré optické rozlišitelnosti jednotlivých znaků. Celková Širší mo-delacc písmen neumožňuje úspornou sazbu. Grafik Ed. Benguiat nakreslil rodinu tohoto písma ve verzích knižní, střední, polotučné a tučné včetně kurzív. U nás se toto písmo používá jako titulkové. ABGDEFG ABCDEFG HIJKLMN HIJKLMN OPQRST OPQRST UVWXYZ UVWXYZ abcdéfghij: abčdéfghy klmnopqr klmnopqr sťuuwxyz 12345678 stuvwxyz 12345678 90<&@):;!? I 90(2?©:;.'? ABCDEFG HIJLMNO PQRSTUV WXYZabc defghijKlm nnopqrstu vwxyz ABCDEFG HIJKLMN OPQRSTU VWXYZ ab cdefghijkl mnopqrst uvwxyz ABCDEFG HIJKLMN OPQRSTU VWXYZ ab cdefghijkl mnopqrst uvwxyz ABCDEFG HIJKLMN OPQRSTU VWXYZ ab cdefghijkl ITG Barcelona ITC Barcelona 35 4.3.0.0 Lineární šerifové písmo s rovnými šerify (egyptienka) vzniklo jako akcidenční písmo na počátku 19. století. Některé novodobé modifikace se uplatňují nejen jako akcidenční. ale i jako novinová a časopisová písma. Charakteristické prvky kresby: Hlavní a spojovací tahy se v tloušťce neliší bud' vůbec, nebo jen nepatrně. Čtverhranné (deskovité) šerify jsou nasazeny bez náběhů a jsou v tloušťce shodné s hlavními tahy. U tučnějších verzí jsou písmové tahy diferencovány včetně tloušťky šerifů. Některá ? typických písem; Beton. Karnak, Rockwell, Memphis, Glypha, Šerifa Senfa představuje v soudobé písmové tvorbě projekt velké rodiny kresebných verzí egyptienky, které mohou být uplatněny v akcidenční i textové typografii. Adrian Frutiger dokázal i v tomto návrhu vytvořit písmo nejen účelné, ale i elegantní. Zdánlivě monolineární tahy jsou citlivě modelovány v dokonalých proporcích písmových znaků. Stejně jako u jiných Frutigerových písem jsou i u Šerify jednotlivé kresebné verze označovány dvoučíselným kódem (viz Univers, str. 38). ABCDEFG ABCDEFG HIJKLMN HIJKLMN OPQRSTU OPQRSTU VWXYZ ábcděfghij klmnopqr sťuvwxyz 123456789 0 Šerifa 45 _ &:;-!? 0 VWXYZ ábcděfghij klmnopqr sťuvwxyz 123456789 &:; i? 36 Šerifa 55 37 ABCDEFGH IJKLMNOPQ RSTUVWXY Z ábcděfghij klmnopqrstu vwxyz 1234567890 ABCDEFGH IJKLMNOP QRSTUVW XYZ abcdef ghijklmnop qrstuvwxyz 1234567890 ABCDEFG HIJKLMNO PQRSTUV WXYZabcd efghijklmn opqrstuvw ABCDEFG HIJKLMN OPQRSTU VWXYZ ab cdefghijkl mnopqrstu vwxyz í 5.1.—2.0.0. Lineární bezserifové statické písmo zahrnuje grotesky 19. století a jejich novodobé modifikace. Východiskem pro tato písma bylo statické schéma klasicistické antikvy. 5.2.0.0 Lineární bezserifové statické písmo, tzv. neogrotesk Charakteristické prvky kresby: Tahy písma jsou nepatrně diferencované, výběhové obloučky u c, e, s uzavírají tvary těchto písmen a jsou zakončeny vodorovně. Osa stínu je důsledně svislá. Střední výška je zvětšená. 1 Šířková proporce je stejná. Některá z typických písem: Univers, Helvetica, Folio, ITC Franklin Gothic. Univers je typickým představitelem současných grotesků, které našly široké uplatnění v celé oblasti typografie. Adrian Frutiger navrhl ucelený projekt 21 písmových variant, v nichž jsou zastoupeny kresebné verze od úzkých po široké v různé intenzitě duktů včetně nakloněných řezů. Celá rodina písma je rozlišována dvoučíselným kódem, v němž první číslo vyjadřuje duktus a druhé šířkovou proporci (lichá čisla u šířkové proporce označují stojaté verze, sudá nakloněné). Frutiger dokonalým způsobem zkultivoval toto v podstatě chladně racionální, neosobní písmo do tvarů, které mohou být vhodně použity i pro knižní produkci. U uw //II uu uw uw uu u uu uuu u 45 53 55 63 65 73 75 56 66 39 48 49 58 59 ABCDEFG i ABCDEFG HÍJKLMNO HÍJKLMNO PQŘSTŮV PQŘSTŮV WXYZ & WXYZ & abčdéfghij z abčdéfghij klmnopqrs | klmnopqrs tůvwxyz 1234567 tuvwxyz 1234567 890 i? Univers 45 890 Univers 55 i? ABCDEFGHIJ KLMNOPQRS TUVWXYZ ab cdefghijklmno pqrstu vwxyz 1234567890 ABCDEFGHIJ KLMNOPQRS TUVWXYZab cdefghijklmn opqrstuvwxy z 1234567890 ABCDEFGHIJ KLMNOPQR STUVWXYZ abčdéfghijkl mnopqrstuv wxyz 123456 ABCDEFGH IJKLMIUOP QRSTUVW XYZ abcdef ghijklmnop qrstuvwxyz 123456789 39 6.1.—3.0.0 Lineární bezserifové geometricky konstruované písmo vychází z konstruktivismu ze začátku dvacátých let. Snaha o odklon od tradice se projevuje monolineárními tahy písmových znaků, které jsou koncipovány do geometrického tvaru, nebo z něho vycházejí. Kromě akcídencí se některá z těchto písem uplatňuji i v obsažnějších textech. 6.2.0.0 Lineární bezserifové-písmo odvozené z kruhu je v současnosti nejčastěji modifikovaným písmem. Tvar kruhu ovlivňuje konstrukci všech oblých znaků. Některá z typických písem: Futura, Kabel, ITC Kabel, ÍTC Avant Garde Gothic, ITC Bauhaus. Logotyp názvu časopisu Avant Garde, nakreslený americkým grafikem Herbem Lubalinem, byl podnětem pro vznik písma ITC Avant Garde Gothic. ITC Avant Garde Gothic (z r. 1977) patři k současným písmům pro fo-tosazbu. Přestože tvarově navazuje na konstruktivistická písma třicátých let, liší se od nich v mnoha směrech — množstvím kresebných verzí, zvětšenou střední výškou na úkor horních a dolních dotahů a alternativními literami včetně značného množství verzálkových lígatur, odpovídajících frekvenci písmen v angličtině. Alternativní znaky lze sestavovat těsně k sobě, což je výhodné zvláště v sazbě titulků. Přestože písmo Avant Garde vzniklo jako produkt módní neokonstruktivistické typografie, zařadilo se svými kvalitami do trvalého rejstříku grafických návrhářů. Autorsky toto písmo zpracoval Herb Lubalin, s nímž na dalších verzích spolupracoval Tom Carnase. ABCDEFGHIJ KLMNOPQRSTUV WX YZ a bcdef g h y kl m nopq rstu v wxyz&l 234567890 ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUV WXYZ a bcdef g h ij kl m nopq rstu v wxyz & 1234567890 ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTU VWXYZ abcdefghijklmnopqrs tuvwxyz 8(1234567890 ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUV WXYZ abcdefghijklmnopqrst uvwxyzfc 1234567890 ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUV WXYZ abcdefghijklmnopqrst uvwxyz & 1234567890 ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUV WXYZ abcdefghijklmnopqrstu vwxyzfc 1234567890 ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTU VWXYZ abcdefghijklmnopqr Stuvwxyz8i1234567890 ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTU VWXYZ abcdefghijklmnopqr stuvwxyz& 1234567890 ABCDEFGHIJ KL MNOPQRSTUV WXYZ&ábčcď eefghijklmnopq rsttuvi/wn/xyj/z 12334567890!? /IKÖI©b71M&IHr I^IL/V1l\KNrR4 sriHurwMW 40 Avant Garde Gothic 41 7.1.-2.0.0 Lineární bezserifové dynamické písmo navazuje na dynamické tvarové schéma renesančních antíkvových písem. Projevuje se zde snaha o maximální vazbu na tradici vývoje typografického písma v mode-laci jednotlivých znaků i v rozdílných šířkových proporcích. Většina těchto písem se používá jako akcidenční i knižní písma. 7.1.0.0 Lineární bezserifové dynamické písmo se svislou osou nemá příliš velké rozdíly v sirkových proporcích. Lineární tahy znaků mají mírnou diferenciaci s kolmým vyvažováním osy a náběhové i výběhové oblouky (a, c, e. s) nemají uzavřenou kresbu. Typická písma: Antique Olive. Frutiger, Metron (Jiří Rathouský). Písmo Frutiger vzniklo jako součást vízuál ního informačního systému pařížského letiště Roissy. Vysoká výtvarná úroveň návrhu Adriana Frutigera byla podnětem pro výrobu tohoto písma pro fotosazbu. Tvoří, tak jako další Frutigerova písma, rozsáhlou písmovou rodinu, označovanou typickým číselným kódem (viz Univers, str. 38). Kurzívy jsou jako u většiny lineárních bezseri-fových písem v podstatě nakloněnými stojatými verzemi. Frutiger patří k výborně čitelným a tvarově dokonalým písmům s univerzální použitelností. ABCDEFG | ABCDEFG HÍJKLMNO HÍJKLMNO PQRSTUV WXYZ& PQRSTUV WXYZ& abčdéfghiji; abčdéfghij klmnopqrs ťůvwxyz 1234567 890 ::-?! klmnopqr stuvwxyz 1234567 Frutiger 55 890 Frutiger 65 ABCDEFGHIJKLM NOPQRSTUVWX YZabcdefghijklm nopqrstuvwxyz 1234567890 ABCDEFGHIJKL MNOPQRSTUV WXYZ abcdef gh ijklmnopqrstuv wxyz123456789 ABCDEFGHIJKL MNOPQRSTUV WXYZabcdefgh ijklmnopqrstuv wxyz123456789 ABCDEFGHIJKL MNOPQRSTUV WXYZabcdefgh ijklmnopqrstuv wxyzl 23456789 ABCDEFGHIJK LMNOPQRSTU VWXYZ abcde fghijklmnopqr stuvwxyz 1234567890 43 7.2.0.0 Lineární bezserifové dynamické písmo s nakloněnou osou má výrazné rozdíly v šířkových proporcích, mírné odstínění v tloušťce písmových tahů a tvarovou modelaci znaků navazující na renesanční antikvy. Náběhy a výběhy obloukových tahů mají otevřenou kresbu. Tvary minuskulí a a g jsou obvykle nejvíce příbuzné skeletu renesanční antikvy. Některá z typických písem: Gill, Syntax. ITC Mixage, Maršův grotesk, Vega (Stanislav Maršo). Syntax patří k písmům, která v novodobém pojetí navazují na historické vzory — verzálky na římské písmo monumentální, minuskule odpovídají dynamické struktuře renesanční antikvy. Zakončení všech tahů u velké i malé abecedy je kolmé k jeho směru, což znamená, že □končení šikmých tahů není rovnoběžné s účařím a u oblých tahů není svislé k účaří. Tyto charakteristické prvky kresby spolu s nestereotypní modelaci znaků citlivě podporují individuální autorský přístup grafika a kaligrafa Hanse Eduarda Meyera ke koncepci písma, které je současné ve svém výrazu i použití. ABCDEFG ABCDEFG HIJKLMNO HÍJKLMNO PQŘSTŮV PQŘSTUV WXYZ& WXYZ& abčdéfghijkl: abčdéfghijkl mnopqrsťu vwxyz!:;? 1234567 mnopqrstů vwxyz!:;? 1234567 890 Syntax — J 44 890 Syntax ABCDEFGHIJ KLMNOPQR STUVWXYZ a bcdefghijklmn opqrstu vwxyz 1234567890 ABCDEFGHIJ KLMNOPQR STUVWXYZa bcdefghijklm nopqrstuvwxy z1234567890 ABCDEFGHIJ KLMNOPQR STUVWXYZa bcdefghijklm nopqrstuvwx yz123456789 ABCDEFCHI JKLAANOPQ RSTUVWXY Zabcdefghij klmnopqrst uvwxyz123 4567890 45 8.1.-3.0.0. Lineární antikva zahrnuje písma, u nichž jsou sloučeny kresebné a tvarové prvky písem antik-vových a bezserifových. Používají se pro sazbu knih, časopisů i akcidencí. Zvlášť v současnosti vznikají nová písma této klasifikační skupiny; setkáváme se s nimi nejen v nabídce světových výrobců písem pro fotosazbu. ale i v písmových návrzích našich grafiků (Miloslav Fulín, Bronislav Malý. Jiří Rathouský, Jan Solpera, Josef Týfa) Charakteristické prvky kresby: Rozdíly ve stínování písmových tahů jsou značné, především u písem se skrytými šerify a s rozšířenými koncovými tahy, zatímco u písem s jemnými šerify jsou často nepatrné. Šířková proporce není jednotná, častěji je stejná. 8.1.0.0 Lineární antikva s jemnými šerify zahrnuje písma, u nichž krátké senfy jen opticky uzavírají kresbu písmových znaků. Často u nich převažují monoli-neárni tahy. Typická písma: Copperplate, ITC Quorum, ITC Šerif Gothic, ITC Symbol, ITC Élan, Epigraf (Miloslav Fulín), Insignia (Jan Solpera], Amos (Josef Týfa). ITC Elan patří v této skupině písem k nejnovějším (od r. 1985) a představuje tvarově dokonalý soubor víceúčelového použití. Autorem je francouzský grafik Albert Boton, který v kresbě verzálek vycházel z římských monumentálních kapitál. Minuskule mají zvětšenou střední výšku a řadu individuálních prvků, především v kresbě oblouků, které na začátku nebo na konci svých tvarů nenavazují na svislé dríky. Rodina písma obsahuje knižní, střední, polotučnou a tučnou verzi s individuálně kreslenými kurzívami. ABCDEFG ABCDEFG HÍJKLMN HÍJKLMN OPQŘSTÚ VWXYZ £r OPQRSTU VWXYZ Er abčdéfgh: abčdéfgh ijklmnopq ijklmnopq rstůvwxyz 123456789 —i? rstůvwxyz 123456789 0 --••i? ITC Elan — 46 O ITC Elan ÁBČĎEFGHIJKL MNOPQRSTUV WXYZabcdefgh ijklmnopqrstuv wxyz 1234567890 ÁBČĎEFGHIJKL MNOPQRSTUV WXYZ abedefg hijklmnopqrstu vwxyz 12345678 ÁBČĎEFGHIJKL MNOPQRSTUV WXYZ abedefg hijklmnopqrstu vwxyz 12345678 ABCDEFGHIJK LMNOPQRSTU VWXYZ abedef ghijklmnopqrs tuvwxyzl23456 ABCDEFGHIJK LMNOPQRSTU VWXYZ abede fghijklmnopq rstůvwxyz 1234567890 47 8.2.0.0 Lineárni antikva se skrytými šerify má obvykle mírnou diferenciaci ve stínování a rozdílnou šířkovou proporci znaků. Písmové tahy jsou zakončeny výrazným rozšířením (skrytými šerify). Typická písma: Friz Quadrata, Albertus, Icone, Inter Gothic (Jiří Rathouský). Marsia (Jan Solpera). Icone je dalším písmem Adriana Frutigera. tentokrát v projektu lineární antikvy ve čtyřech variantách stupňujících se duktů (45, 55. 65. 85) a s nakloněnými verzemi (46. 56, 66. 86) a polotučného stojatého řezu (65) v obrysové (světlé) kresbě. V základních duktech může být vhodně použito jako písmo textové, protože má osvědčené proporční vztahy v dokonalé tvarové modelací zatímco tučná a obrysová verze se mohou výtvarně zajímavě uplatňovat v typografii knižních titulů, časopiseckých titulků, v propagačních tiskovinách apod. ABCDEFG HIJKLMN OPQŘSTU VWXYZ abčdéfghij: nfe