•Základy odborného stylu • K. Pala • pala@fi.muni.cz •Centrum zpracování přirozeného jazyka •FI MU •20.9.2018 • O čem bude řeč? •Komunikace v přirozeném jazyce (PJ) •Zvuky a znaky •Pravopisné systémy •Pravidla (českého) pravopisu •Jazyková správnost •Pravopisné chyby a jejich opravování •Korektory – pravopisné, gramatické •Komunikace H-C, jednocestná: dvoucestná •Počítače a PJ, software pro práci s PJ, vztah k UI •Poznámka k předmětu ZOS (VB000) • Pozitivní komunikace •Výchozí axiom: nelze nekomunikovat •Naše civilizace stojí na komunikaci – je to základ pro vědu, techniku, kulturu, pro veškeré znalosti lidstva •Musí splňovat jisté standardy, aby byla efektivní •Pro úspěšnou komunikaci potřebujeme vhodná pravidla, normy, což se často podceňuje •Většina lidské komunikace probíhá v přirozeném jazyce •Má dvě základní podoby: mluvenou a psanou •Mluvený jazyk je výchozí, znalosti ukládáme v psané f. •Potřeba norem pro přechod od mluvené podoby k psané Mluvený a psaný jazyk •Mluvený jazyk je primární (cca 5000 jazyků světa) •Psaný jazyk je až sekundární – je to ale paměť lidstva •Psané texty v přirozeném jazyce vyžadují přiřazení zvuků jazyka (hlásek) psaným znakům (písmenům) •Úplná reprezentace zvuků v jednotlivých jazycích světa, k tomu účelu máme: International Phonetic Alphabet (IPA) •Reprezentace zvuků: různé pravopisné systémy •Jsou základem veškeré civilizace a kultury obecně •Abecední písma – latinka, cyrilice a např. mchedruli (gruz.) •Ideografická písma (logografická) – čínština, cca 50 tis. znaků (základní soubor čítá 9-12 tis. znaků, standard) •Minimální slovník 1200 slov v ang., školní standard 6-8000 •Slabičná písma – japonština (hiragana, katakana, kandži), korejština (hangul), jiná – např. amharština (ge‘ez) Přiřazení zvuků znakům •Kolik hlásek (fonémů) má čeština? •Kolik písmen (znaků) má čeština? •Kolik hlásek (fonémů) je v angličtině? •Kolik písmen (znaků) je v angličtině? •V češtině 40-42: 36 znaků (piš, jak slyšíš) •V angličtině 40-44: 26 znaků •Uvedená čísla fakticky předurčují povahu daného pravopisného systému: fonetický (čeština) vs. historický (angličtina: v zásadě má podobu pocházející ze 14. stol.) •Spřežkové a diakritické systémy (nejen čeština) Funkce pravopisných systémů •Zaznamenávací – aby se to dobře psalo •Vybavovací – aby se to dobře četlo •Která funkce je důležitější? Vyváženost? •Posílíme-li jednu funkci, oslabíme druhou a naopak •Jaká je situace v praxi? •Historické systémy (typicky angličtina, ze 14. stol.) •Fonetické systémy (čeština, chorvatština, srbština) •Spřežkové systémy – stará čeština, dnes zčásti i polština •Lze získat značnou sumu za úspěšnou reformu anglického pravopisu (viz poslední vůle Bernarda Shawa, 1908, Simplified Spelling Society) •Pravopisné systémy jsou velmi konzervativní (viz spory kolem reforem v němčině – řešil je něm. Ústavní soud), snaha o kompromisní řešení • • • Jazykové chyby •Jazyková správnost a gramotnost – podmínka úspěšné komunikace a profesionální úspěšnosti obecně •Pravopis není gramatika (popis struktury jazyka), je to soubor pravidel pro převod zvuků na znaky a tvorby srozumitelných textů •Standard pro převod, ale patří sem také styl a interpunkce (rozhoduje o srozumitelnosti textu) •Chyby: nedodržování standardů a norem •Typy obvyklých pravopisných chyb v textech •Překlepy (prgram, studiijní, …) •Morfologické chyby – koncovky (hloupejma, kerí) •Syntaktické chyby – shoda (psaní y/i), vazby (valence) • Chyby – pokr. •Styl a stylistické chyby – např. provedení nařízení, opakování slov jako prostě, teda, •Hlavním zdrojem styl. chyb je zpravidla chybná formulace myšlenek, snižuje srozumitelnost text. •Typografické chyby – mezery, pomlčky, spojovníky, uvozovky, fonty, jednopísmenové předložky na konci řádků •Dále tu je rozlišení: spisovnosti: nespisovnosti, formálnosti: neformálnosti • Opravování chyb v textech •Snahou je, aby v našich textech bylo minimum chyb •Lidé – korektoři nejsou dokonalí, v textech vždy zůstávají nějaké chyby i po opravách – korekturách •Objevuje se snaha použít pro opravování chyb počítačů •Vznikly pomůcky obsahující informace o jazykové správnosti – u nás Internetová jazyková příručka, v angličtině vybrané slovníky •Další knižní příručky – slovníky – u nás norma: SSČ a SSJČ •Elektronické nástroje odhalující překlepy a jiné chyby v textech: různé typy korektorů (gramatické, stylistické) •Korektory dnes najdeme v produktech, jako jsou Microsoft Office (Word), Open Office aj. •Co dovedou? Mohou být chytřejší než uživatel? •Jen částečně – jsou rychlejší než lidé a konzistentnější Pravidla českého pravopisu I •Je český pravopis obtížný? •Kombinace fonetického a historického principu, fonetický převažuje – piš, jak slyšíš, ang. pravop. je těžší k naučení •Je dobré vědět, v čem se nejvíc chybuje? •Stylistické chyby – cca 23 %, vznikají při snaze formulovat myšlenky, obecně jde o nesnadnou úlohu •Interpunkční chyby – asi 20 %, •Interpunkce zachycuje logické členění textu – srozumiteln. • Ostatní chyby – překlepy, y/i, velká písmena, tvary mne/mě, koncovky, typografické chyby aj. •Formulace standardů – reformy českého pravopisu – opakující se pokusy • Pravidla českého pravopisu II •Pravidla č.p. existují v knižní a elektronické podobě (poslední je sporné vydání ÚJČ – 1993) •Internetová jazyková příručka (elektronická podoba pravidel č. p.) – je dílem ÚJČ a FI MU •Má dvě části – slovníkovou a normativní •Slovníková část pokrývá cca 110 000 českých slov •IJP běží na serveru Centra ZPJ, denně přes 40 tis. přístupů (ukázka), též kniha Akademická přír. č. p. •IJP obsahuje automatickou morfologii a je doplněna o dva normativní výkladové slovníky (SSČ a SSJČ) •Používá se standardně ve školách a institucích v ČR • Korektory – pravopisné a jiné •Jak jsou tyto nástroje konstruovány? •Kolik slov má čeština? Kolik slovních tvarů? •PSJČ – cca 250 000 základních tvarů slov (lemmat) •Slovních tvarů v češtině je kolem 60 milionů •Morfologická analýza a morfologický analyzátor jsou základem pro konstrukci českého korektoru překlepů •Pro češtinu – morf. analyzátor Majka, cca 400 000 českých kmenů (vytvořen v Centru ZPJ, používá jej firma Seznam ve svém vyhledávači), v Praze – systém MORČE •V české lokalizaci MS Wordu je použit korektor firmy Lingea (se sídlem v Brně) Gramatické korektory I •Dovedou opravovat slovní spojení v kontextu, např. studentka šel do školi když pršeló. •Korektor překlepů ve Wordu značí chyby červeně, gramatický kor. je značí zeleně a opravy jen doporučuje •Chyby v gramatické shodě a slovesných vazbách •Upozorňují také na chyby v interpunkci (ne na všechny, úspěšnost je nejvýš do 60 %) •Interpunkce odráží syntaktickou strukturu věty •Gramatický korektor je k dispozici v české verzi Wordu (autoři: Oliva, Květoň, Petkevič) •Jiná podobná aplikace: Grammaticon od firmy Lingea Gramatické korektory II •Nástroj: Grammaticon (od firmy Lingea), nízké pokrytí, kolem 40 %, falešné hlášky •Co gramatické korektory nedovedou? •Lze se na ně spolehnout jen v omezené míře •Evaluační parametry: přesnost a pokrytí •Přesnost (úspěšnost) se zatím pohybuje do 60 %, ideálně zachycení všech chyb v textu (oblast UI) •Principy fungování gramatických korektorů? •Automatická syntaktická analýza – parsery (Synt) •Heuristická pravidla – negativní příklady • • Současný stav českého pravopisu I •Poslední reforma čes. pravop. proběhla v r. 1993 •Pokus o tzv. „demokratizaci“ čes. pravopisu? •Úprava psaní slov cizího původu (kurs/kurz) •Reforma vedla k malé pravopisné válce (filos/zofie) – láska k moudrosti vs. láska k temnotě •Výsledek: špinavý kompromis (větší fonetizace) •nedomyšlenost reformy si lze ověřit na datech – na velkých souborech textů – korpusech • Jaký je tedy současný stav? – je vidět, že norma je rozkolísaná – to je nejhorší možný výsledek • • Současný stav čes. pravopisu II •Korpusy (CzTenTen12, 5 miliard slovních tvarů) to potvrzují • kurs: 65,360 vs. kurz: 581,913 výskytů, feminis/zmus: 11,895 vs. 332 •Rozkolísanost standardů je obecně nežádoucí, zhoršuje plynulost komunikace, možnost případné reformy? •Bezbolestná úprava by např. byla sjednocení ú/ů •Za problém se pokládají velká písmena, volnost je značná, lze pozorovat vliv angličtiny •Pokud jde o y/i, situace pro úpravu není zralá •Idiotské články na webu o zrušení ř – viz např. v červnu 2016: • adresa: http://cool.iprima.cz/pravdivé-zprávy … !!! •Případná inspirace slovenštinou, chytré řešení pro y/i •Hledání konzistentních řešení – zatím není v dohledu Komunizmus: 3804 vs. komunismus: 107148, socializmus: 5,079 vs. socialismus: 91,734 Předpokládaný vývoj českého pravopisu •Institucí, která se stará o jazykovou kulturu v ČR, je Ústav pro jazyk český AV ČR (spolupráce na IJP) •ÚJČ komunikuje s veřejností prostřednictvím Jazykové poradny a nyní též IJP •Jejich aktuální přístup k problematice českého pravopisu je spíše liberální a zbytečně opatrný •Pro studenty a absolventy FI je cílem, aby psali kultivovaně a bez chyb (bakalářské, diplomové práce) •Kvalitní jazykový projev je jednou z cest k profesionálnímu úspěchu – nebezpečí fachidiotismu! • Počítače a PJ I •Komunikace mezi člověkem a počítačem je dnes primárně jednocestná •Její kvalita ve skutečnosti závisí na tom, jak dobře uživatel zná programové vybavení svého počítače (jeho OS) •Počítače s námi zatím nedovedou přirozeně komunikovat ve volné češtině (angličtině) – úloha je obtížná •Potřeba dvoucestnosti – zpracování PJ je součástí umělé inteligence (viz obor UMI na FI) •UI se týká modelování některých funkcí lidského mozku na počítači, nejen PJ, např. rozpoznávání obrazů, robotiky aj. Doplnit adresu Loebnerovy ceny: http://www.loebner.net/Prizef/loebner-prize.html Počítače a PJ II •UI a počítačové zpracování přirozeného jazyka •Tři součásti – reprezentace znalostí o světě, inference (logika), gramatika (znalost PJ) •Dialogové systémy je musí obsahovat •Turingův test, Eliza, chatboty, každoroční soutěž o Loebnerovu cenu (listopad 2018), roboty •Zpracování mluvené řeči – diktovací systémy •Dovedou přepisovat zvuky na znaky – pro češtinu: Newton Technologies, Dictate 4…, lze je koupit za cca 7 tis. Kč •U těchto systémů ale ještě nejde o porozumění PJ • Sw. nástroje pro práci s jazykem •Elektronické slovníky české – nástroj DebDict •Vícejazyčné elektronické slovníky – např. produkty firmy Lingea •Google Translator (statistický přístup, neuronové sítě) •České překladače: Eurotran, PC Translator – málo kvalitní, úspěšnost dosahuje asi 60-70 %, nedoporučuji •Problematika strojového překladu obecně – těžká úloha •Morfologické a syntaktické analyzátory •Dialogové systémy •Porozumění přirozenému jazyku (extrakce informací v přirozeném jazyce – sumarizace, abstrakty) Porozumění příběhům a zprávám, MUC, adresa: http://www-nlpir.nist.gov/related_projects/muc/proceedings/muc_7_toc.html Poznámka k předmětu VB000 (ZOS) •Vztah k bc. a případně dipl. pracím – je to cvičení •Na FI je celkem běžné, že bc. práce obsahují víc než 10 jazykových chyb, není to dobrá reklama pro stud. a FI •Bc. práce jsou veřejně dostupné v ISu •Práce s vyšším počtem chyb nebývají při obhajobě úspěšné, dostávají nižší hodnocení nebo je stud. neobhájí •Ve VB000 se kolokvium získává za dvě písemné práce: Úvaha a Úvod k bc. práci – cvičení pro konkr. bc. práci •Kvalita bc. prací výrazně závisí na vedoucích prací a oponentech, dobrý vedoucí bc. práce je klíčem k úspěšnému zvládnutí bc. či diplomové práce •Vazba VB000 na předmět SBAPR – Bakalářská práce • • Vazba VB000 na SBAPR II •Garant SBAPR: doc. P. Matula •Cíl – vytvoření konkrétní bc. práce •Podmínka pro absolvování FI MU •https://is.muni.cz/auth/predmety/predmet? • vysl=2622030 •Je třeba vybrat si téma bc. práce a jejího vedoucího • • Interaktivní osnova VB000 •https://is.muni.cz/auth/el/1433/jaro2018/VB000/index.qwarp •