fi mu
23. 12. 2019 13.58
ib015 – Neimperativní programování
Cvičení 6: Vstup a výstup
Před šestým cvičením je zapotřebí:
znát význam pojmů vstupně-výstupní akce a vnitřní výsledek;
rozumět, co znamenají typy jako IO Integer a IO (), a chápat jejich odlišnost
od Integer a ();
vědět, k čemu slouží funkce:
pure :: a -> IO a
getLine :: IO String
putStrLn :: String -> IO ()
readFile :: FilePath -> IO String
writeFile :: FilePath -> String -> IO ()
být seznámeni s operátory pro skládání vstupně-výstupních akcí:
(>>=) :: IO a -> (a -> IO b) -> IO b
(>>) :: IO a -> IO b -> IO b
být seznámeni se syntaxí a významem konstrukce do:
main = do input <- getLine
let hello = "Hello there, "
putStrLn (hello ++ input)
umět přeložit zdrojový kód na spustitelný program pomocí ghc zdroják .
Vstup a výstup v Haskellu je na první pohled zvláštní z prostého důvodu – vyhodnocení
výrazu nemůže mít vedlejší efekty, jako je výpis na obrazovku. Je ale možné výraz vyhodnotit
na „scénář“ obsahující popis vstupně-výstupních operací: kdy se má načítat vstup, co se
má vkládat do kterých souborů apod. Při samotném vyhodnocení se sice nic nestane, ale
podle výsledného scénáře pak může vstup a výstup provádět třeba interpret.
Těmto scénářům říkáme vstupně-výstupní akce. Hodnota typu IO a je pak scénář pro
získání a. Zde a je typ vnitřního výsledku akce, který je naplněn po vykonání akce. Vnitřní
výsledek (například načtený řetězec) nemůže vstupovat do vyhodnocování výrazů, ale jiné
akce jej používat mohou (například ho vypsat na obrazovku).
K takovému řetězení scénářů do větších akcí slouží operátor >>=. Povšimněte si jeho
typu: levý argument je „scénář pro získání a“, pravý zjednodušeně dává „scénář, podle
kterého se z a vyrobí b1“.
Akce jako hodnoty jsou pro nás zcela neprůhledné – nemáme možnost zjistit, jaké efekty
bude akce mít, aniž ji spustíme (a tedy všechny efekty provedeme). Spouštění je kromě
spojování přes >>= v podstatě jediná zajímavá věc, kterou s akcemi můžeme dělat. Spouští
se každá akce, kterou si necháme vyhodnotit v interpretu, a v samostatných spustitelných
souborech akce main :: IO ().
1
Ve skutečnosti spíše „jak z a vyrobit scénář pro b“. Pro zkrácení ale můžeme např. funkci typu
String -> IO Integer označovat jako „akci, která bere řetězec a vrací číslo“, byť formálně správně se
jedná o „funkci, která bere řetězec a vrací vstupně-výstupní akci s vnitřním výsledkem typu číslo“.
1
IB015 – 6. cvičení 6.2 IO pomocí do-notace, převody mezi notacemi
Jindřiška varuje: Vstup a výstup je matoucí, pokud důsledně nerozlišujeme mezi
pojmy hodnota, (vstupně-výstupní) akce a vnitřní výsledek akce. Plést si nesmíme ani
vyhodnocení a spuštění.
6.1 Skládání akcí operátorem >>=
Př. 6.1.1 Pomocí známých funkcí a operátoru >>= definujte vstupně-výstupní akci, která po spuštění
přečte řádek ze standardního vstupu a:
a) vypíše jej beze změny na standardní výstup;
b) vypíše jej pozpátku;
c) vypíše jej, není-li prázdný, jinak vypíše „<empty>“;
d) vypíše jej a také jej uloží jako vnitřní výsledek akce (bude se hodit i operátor >>).
Př. 6.1.2 Bez použití do-notace definujte akci getInteger :: IO Integer, která ze standardního
vstupu načte celé číslo. Využijte knihovní funkci read :: (Read a) => String -> a.
Př. 6.1.3 Bez použití do-notace definujte vstupně-výstupní akci loopecho :: IO (), která při
spuštění načítá a vypisuje řádky do té doby, než načte prázdný řádek.
Př. 6.1.4 Napište akci getSanitized :: IO String, která načte jeden řádek textu od uživatele
a z něj odstraní všechny znaky, které nejsou znaky abecedy. V úkolu použijte funkci
isAlpha z modulu Data.Char.
Př. 6.1.5 Bez použití do-notace definujte akci, která ze standardního vstupu přečte cestu k souboru
a následně uživateli oznámí, zda zadaný soubor existuje. Úkol řešte s využitím
doesFileExist z modulu System.Directory.
Př. 6.1.6 Definujte funkci (>>) pomocí funkce (>>=).
Př. 6.1.7 Napište funkce runLeft :: [IO a] -> IO () a runRight :: [IO a] -> IO (), které
spustí všechny akce v zadaném seznamu postupně zleva (respektive zprava).
6.2 IO pomocí do-notace, převody mezi notacemi
do-notace bind-notace
do f
g
f >> g
do x <- f
g
f >>= \x -> g
do let x = y
f
let x = y in f
Př. 6.2.1 Vraťte se k některému ze svých řešení příkladů z předchozí sekce a přepište je na do-notaci.
Pro ilustraci zkuste přepsat jedno snadné a jedno mírně složitější řešení a srovnejte je
s řešením pomocí >>=.
2
IB015 – 6. cvičení 6.3 Vstupně-výstupní programy
Př. 6.2.2 Naprogramujte funkci leftPadTwo :: IO (), která od uživatele načte dva řetězce a pak
je vypíše na obrazovku zarovnány doprava tak, že před kratší z nich vypíše ještě vhodný
počet mezer. Použijte notaci do.
Př. 6.2.3 Převeďte následující program v do-notaci na notaci s použitím >>=.
main = do
f <- getLine
s <- getLine
appendFile f (s ++ "\n")
Př. 6.2.4 Následující funkci přepište do tvaru, ve kterém nepoužijete konstrukci do. Určete také typ
funkce.
query question = do putStrLn question
answer <- getLine
pure (answer == "ano")
Př. 6.2.5 Funkci query z předchozího příkladu dále vylepšete tak, aby:
a) Rozlišovala kladné i záporné odpovědi a při nekorektní nebo nerozpoznané odpovědi
otázku opakovala.
b) Akceptovala odpovědi s malými i velkými písmeny, interpunkcí, případně ve více
jazycích.
Př. 6.2.6 U každého z následujících výrazů určete typ a význam, případně vysvětlete, proč není
korektní:
a) getLine
b) x = getLine
c) let x = getLine in x
d) let x <- getLine in x
e) getLine >>= \x -> pure x
f) getLine >>= \x -> x
g) do let x = getLine
pure x
h) do let x = getLine
x
i) do x <- getLine
pure x
j) do x <- getLine
x
6.3 Vstupně-výstupní programy
Př. 6.3.1 Vyrobte a spusťte program, který se při chová jako akce leftPadTwo z příkladu 6.2.2.
Připomínáme, že zdrojový kód se na spustitelný soubor překládá programem ghc a musí
mít zadefinovanou akci main :: IO (). Výsledný program se jmenuje jako zdrojový soubor
bez přípony .hs a je nutné ho spouštět pomocí ./program .
Př. 6.3.2 Upravte a doplňte následující zdrojový kód tak, aby program vyžadoval a načetl postupně
tři celá čísla a o nich určil, zda mohou být délkami hran trojúhelníku. Akce getInteger
pochází z příkladu 6.1.2. Nezdráhejte se kód refaktorovat a vytvořit si další pomocné funkce
či akce.
main :: IO ()
main = do putStrLn "Enter one number:"
x <- getInteger
putStrLn (show (1 + x))
3
IB015 – 6. cvičení 6.3 Vstupně-výstupní programy
Př. 6.3.3 Napište program, který vyzve uživatele, aby zadal jméno souboru, a poté ověří, že zadaný
soubor existuje. Pokud existuje, vypíše jeho obsah na obrazovku, pokud ne, informuje
o tom uživatele. Úkol řešte s využitím doesFileExist z modulu System.Directory.
Př. 6.3.4 Vysvětlete význam a rizika rekurzivního použití akce main v následujícím programu.
main :: IO ()
main = do putStr "Enter string: "
s <- getLine
if null s then putStrLn "You shall not pass!"
else do putStrLn (reverse s)
main
Př. 6.3.5 V dokumentaci nalezněte vhodnou funkci typu Read a => String -> Maybe a a s jejím
využitím napište funkci requestInteger :: String -> IO (Maybe Integer) použitelnou
na chytřejší načítání čísel. Akce requestInteger delim od uživatele čte řádky tak
dlouho, než dostane řetězec delim (potom vrátí Nothing), nebo celé číslo (které vrátí zabalené
v Just). Po každém neúspěšném pokusu by měl uživatel dostat výzvu k opětovnému
zadání čísla.
Př. 6.3.6 S využitím akce z předchozího příkladu napište program, který která ze standardního
vstupu čte řádky s čísly, dokud nenarazí na prázdný řádek, potom vypíše jejich aritmetický
průměr. Vyřešte úlohu:
a) s ukládáním čísel do seznamu;
b) bez použití seznamu.
Př. 6.3.7 Napište program leftPad, který je obecnější variantou akce z příkladu 6.2.2 a zarovnává
libovolný počet řádků na vstupu, dokud nenalezne řádek obsahující jen tečku.2 Řádky jsou
opět zarovnány doprava na délku nejdelšího.
Následně proveďte drobnou optimalizaci: prázdné řádky nechte prázdnými, tj. bez
zbytečných výplňových mezer.
Př. 6.3.8 Upravte program tak, aby parametry funkce guess četl z příkazové řádky.
Vhod může přijít modul System.Environment.
Př. 6.3.9 Vymyslete a naprogramujte několik triviálních prográmků manipulujících s textovými
soubory:
• počítání řádků
• výpis konkrétního řádku podle zadaného indexu
• vypsání obsahu pozpátku
• seřazení řádků, ...
Definice alternativně přepište s a bez pomoci syntaktické konstrukce do.
Př. 6.3.10 Představme si bohy zatracený svět, v němž neexistuje konstruktor IO ani vstupně-výstupní
akce, které je nutné spouštět. Místo toho k vedlejším efektům dochází rovnou při vyhodnocování
výrazů. Např. getLine' :: String se vyhodnotí na řádek vstupu. Vyhodnocovací
strategie ale funguje stejně, jak ji v Haskellu známe. Co bude výsledkem úplného vyhodnocení
výrazu (getLine', getLine')?
*
*
*
2
Proč zrovna tečku, ptáte se? Bylo nebylo. . . https://en.wikipedia.org/wiki/ed_(text_editor),
https://en.wikipedia.org/wiki/Simple_Mail_Transfer_Protocol#SMTP_transport_example
4
06_guess.hs
IB015 – 6. cvičení 6.3 Vstupně-výstupní programy
Na konci cvičení byste měli zvládnout:
napsat v Haskellu jednoduchý program pracující se vstupem od uživatele
a vypisující informace na výstup;
za pomoci dokumentace napsat jednoduchý program pracující se soubory;
převádět mezi konstrukcí do a operátory >>= a >>.
Zdá se, že vstup a výstup vyžaduje velmi odlišný přístup, speciální operátory a syntaxi
a celé to může působit velmi nehaskellovsky. Ve skutečnosti jsou ale podobné
konstrukce Haskellu vlastní a běžně se používají i mimo IO! Napovídat tomu může
typ operátoru >>=, který zmiňuje jakousi Monad. Monáda je velmi abstraktní, avšak
fascinující koncept, o němž se můžete více dozvědět v jarním semestru v navazujících
předmětech ib016 Seminář z funkcionálního programování a ia014 Advanced
Functional Programming.
5
Řešení
Řeš. 6.1.1 a) f = getLine >>= \s -> putStrLn s
f' = getLine >>= putStrLn
b) f = getLine >>= putStrLn . reverse
c) f = getLine >>= \s -> putStrLn $ if null s then "<empty>" else s
d) f = getLine >>= \s -> putStrLn s >> pure s
Řeš. 6.1.2 getInteger :: IO Integer
getInteger = getLine >>= \num -> pure (read num :: Integer)
Řeš. 6.1.3 loopecho = getLine >>= \s ->
if null s then pure ()
else putStrLn s >>
loopecho
Řeš. 6.1.4 import Data.Char
getSanitized :: IO String
getSanitized = getLine >>= pure . filter isAlpha
Řeš. 6.1.5 import System.Directory
checkFile :: IO ()
checkFile = putStr "File: " >> getLine >>=
doesFileExist >>= \b ->
putStrLn $ if b then "File exists." else "No such file."
Řeš. 6.1.6 x >> f = x >>= \_ -> f
Řeš. 6.1.7 runLeft = foldl (\a b -> a >> b) (pure ())
runLeft' = foldr (\a b -> a >> b) (pure ())
runRight = foldl (\a b -> b >> a) (pure ())
runRight' = foldr (\a b -> b >> a) (pure ())
Všimněte si, že nezáleží na výběru akumulační funkce. Aplikací funkcí foldl a foldr sice
vzniknou jiné stromy aplikací operátorů >>, ale pořadí listů zůstává stejné a operace >> je
asociativní. Pro lepší názornost si nakreslete obrázek příslušných katamorfizmů.
Řeš. 6.2.2 leftPadTwo :: IO ()
leftPadTwo = do
str1 <- getLine
let l1 = length str1
str2 <- getLine
let l2 = length str2
let m = max l1 l2
putStrLn (replicate (m-l1) ' ' ++ str1)
putStrLn (replicate (m-l2) ' ' ++ str2)
Řeš. 6.2.3 main = getLine >>= \f ->
getLine >>= \s ->
6
IB015 – 6. cvičení Řešení
appendFile f (s ++ "\n")
Řeš. 6.2.4 query' :: String -> IO Bool
query' question =
putStrLn question >> getLine >>= \answer -> pure (answer == "ano")
Nebo lze upravit vzniklou λ-abstrakci na pointfree tvar:
query'' :: String -> IO Bool
query'' question =
putStrLn question >> getLine >>= pure . (== "ano")
Řeš. 6.2.5 a) query2 :: String -> IO Bool
query2 question = do
putStrLn question
answer <- getLine
if answer == "ano"
then pure True
else if answer == "ne"
then pure False
else query2 question
b) import Data.Char
query3 :: String -> IO Bool
query3 question = do
putStrLn question
answer <- getLine
let lcAnswer = map toLower answer
if lcAnswer `elem` ["ano", "áno", "yes"] then
pure True
else
if lcAnswer `elem` ["ne", "nie", "no"] then
pure False
else
query3 question
Řeš. 6.2.6 a) Typ IO String; akce, která při spuštění načte řádek vstupu, jenž se stane vnitřním
výsledkem.
b) Není výrazem. Při zadání do interpretu nebo do souboru se takto zadefinuje nová akce
x :: IO String, která se chová stejně jako getLine.
c) Ekvivalentní getLine; x je lokální akce zadefinovaná jako výše.
d) Syntakticky nesprávné; konstrukci <- je lze použít pouze v do-bloku nebo intensionálním
zápisu seznamu.
e) Ekvivalentní getLine; x :: String představuje načtený řádek.
f) Typově nesprávné; na pravé straně >>= má v tomto případě stát funkce typu
String -> IO a.
g) Může to být překvapivé, ale výraz je správně utvořený. Má ale poněkud děsivý
typ Monad m => m (IO String), což pro účely tohoto cvičení můžeme číst jako
IO (IO String). Je to akce, jejímž vnitřním výsledkem je po spuštění akce getLine.
h) Ekvivalentní getLine; x je opět lokálně zadefinovaná akce.
7
IB015 – 6. cvičení Řešení
i) Ekvivalentní getLine; x :: String představuje načtený řádek. Analogické k e).
j) Typově nesprávné; poslední výraz do-bloku musí být typu „akce“. Analogické k f).
Řeš. 6.3.1 Do souboru s akcí leftPadTwo, nechť se jmenuje třeba Cv06.hs, přidáme:
main :: IO ()
main = putStrLn "Always two lines there are:" >> leftPadTwo
Soubor přeložíme a spustíme:
$ ghc Cv06.hs
[1 of 1] Compiling Main ( Cv06.hs, Cv06.o )
Linking Cv06 ...
$ ./Cv06
Always two lines there are:
They're taking the hobbits to Isengard!
Tell me where is Gandalf, for I much desire to speak with him.
They're taking the hobbits to Isengard!
Tell me where is Gandalf, for I much desire to speak with him.
$
Řeš. 6.3.2 biggest :: Integer -> Integer -> Integer -> Integer
biggest x y z = max (max x y) z
lowerTwo :: Integer -> Integer -> Integer -> Integer
lowerTwo x y z = x + y + z - biggest x y z
getInteger :: IO Integer
getInteger = getLine >>= \num -> pure (read num :: Integer)
main :: IO ()
main = do
putStrLn "Enter first number:"
x <- getInteger
putStrLn "Enter second number:"
y <- getInteger
putStrLn "Enter third number:"
z <- getInteger
if biggest x y z < lowerTwo x y z
then putStrLn "ANO"
else putStrLn "NE"
Řeš. 6.3.3 import System.Directory
main :: IO ()
main = do putStr "Enter filename: "
fileName <- getLine
fileExists <- doesFileExist fileName
if fileExists then do
fileContents <- readFile fileName
putStr fileContents
else putStrLn "Impossible. Perhaps the archives are incomplete."
8
IB015 – 6. cvičení Řešení
Řeš. 6.3.4 Obecně, rekurze v kontextu IO umožňuje opakované vykonávání akcí. V tomto případě
vidíme, že od první akce, která je součástí main', až po její další výskyt se opakuje načtení
řetězce a výpis jeho převrácené podoby. Dobře použitá rekurze musí být vhodným způsobem
ukončitelná. Význam kódu měl nejspíš být takový, že zadáme-li prázdný řetězec, dojde
k ukončení rekurze a akce se nebude znovu opakovat. Autor zde však rekurzi neuhlídal
a main' se volá pokaždé; akci tedy není jak ukončit. Náprava je jednoduchá: stačí poslední
řádek odsadit tak, aby byl součástí vnořeného do-bloku.
V takto jednoduchém případě se místo vnořeného do-bloku dá bez ztráty čitelnosti
použít >>:
main :: IO ()
main = do putStr "Enter string: "
s <- getLine
if null s then putStrLn "You shall not pass!"
else putStrLn (reverse s) >> main
Řeš. 6.3.5 import Text.Read
requestInteger :: String -> IO (Maybe Integer)
requestInteger delim = do
str <- getLine
if str == delim then pure Nothing else f (readMaybe str)
where
f Nothing = requestInteger delim
f mayInt = pure mayInt
Řeš. 6.3.7 leftPad :: IO ()
leftPad = leftPad' []
leftPad' :: [String] -> IO ()
leftPad' lines = do
line <- getLine
if line == "."
then printLines (maximum (map length lines)) (reverse lines)
else leftPad' (line:lines)
printLines :: Int -> [String] -> IO ()
printLines _ [] = pure ()
printLines maxLen (line:xs) = do
let prefix = replicate (maxLen - length line) ' '
putStrLn (prefix ++ line)
printLines maxLen xs
Řeš. 6.3.10 Dvojice obsahující v obou složkách týž řádek vstupu. Začne se vyhodnocovat první složka
dvojice; vyhodnocení getLine' způsobí přečtení řádku vstupu, který se stane výsledkem
výrazu. Kvůli línému vyhodnocování se už ve druhé složce nemá co vyhodnocovat (a tedy
se nenačte další řádek), protože výraz getLine' už vyhodnocený je.
Příklad ilustruje jeden z důvodů, proč je v Haskellu potřeba řešit vstup a výstup poněkud
neintuitivním způsobem. Dalším důvodem je pořadí spuštění – u vstupně-výstupních akcí ho
většinou chceme přesně stanovené. To je u normální redukční strategie obtížnější dosáhnout.
Řekněme, že výrazy s vedlejšími efekty se vždy vyhodnocují znovu (aby vůbec došlo k těm
9
IB015 – 6. cvičení Řešení
efektům). Například vyhodnocení getLine' vždy způsobí, že se načte řádek. Vezměme si
hypotetickou funkci writeFile' :: FilePath -> String -> (). Budeme chtít napsat
program, který načte název souboru a obsah, který do něj uloží. Které řešení je vezme
v jakém pořadí?
main = writeFile' getLine' getLine'
main = flip writeFile' getLine' getLine'
Odpověď zní: nevíme, ale v obou bude stejné. Záleží na tom, co writeFile' bude chtít
načíst první (dá se očekávat, že to bude název souboru). Zároveň s tím flip nic neudělá,
protože oba argumenty jsou nevyhodnocený výraz (s vedlejšími efekty), a byť už máme
zajištěno, že se oba výskyty vyhodnotí zvlášť, redukční strategie stále nevynucuje, aby se
to událo před voláním writeFile'.
Chceme-li vynutit pořadí vykonávání akcí, můžeme mezi nimi uměle zavést závislost.
Například první funkce by vracela kromě načteného řádku i nějaké nahodilé
číslo, které by se jako štafetový kolík předalo druhé funkci. Ta by tak mohla byt vyhodnocena
až poté, co by došlo k vyhodnocení první. Typ by se přitom změnil na
getLine'' :: Integer -> (String, Integer). Implementace řetězení funkcí je jistě
zřejmá. A protože k takovému řetězení by docházelo často, vymysleli bychom si na něj
nějaký hezký operátor a nazvali jej třeba >>.
Článek https://wiki.haskell.org/IO_inside názorně krok po kroku ukazuje, že
myšlenka štafetového kolíku je už poměrně blízko skutečné implementaci IO. Všem nebojácným
zájemcům o Haskell ho Pan Fešák doporučuje si přečíst.
10
Přiložený kód
Pan Sazeč upozorňuje: Kopírování kódu ze souboru pdf nezachovává odsazení!
Soubory jsou ale vloženy i jako přílohy tohoto dokumentu; s rozumným prohlížečem
je můžete stáhnout kliknutím na název souboru, ať už zde, či v příslušných příkladech.
Přílohy jsou k nalezení také ve studijních materiálech v ISu.
import Data.Char
main = guess 1 10
query ot = do putStr ot
ans <- getLine
pure (ans == "ano")
guess :: Int -> Int -> IO ()
guess m n = do putStrLn ("Mysli si cele cislo od " ++ show m
++ " do " ++ show n ++ ".")
kv m n
kv m n = do
if m == n
then putStrLn ("Je to " ++ show m ++ ".")
else do o <- query $ "Je tve cislo vetsi nez " ++ show k ++ "? "
if o then kv (k + 1) n else kv m k
where k = (m + n) `div` 2
11
06_guess.hs