Neměnné objekty Tomáš Pitner, Radek Ošlejšek, Marek Šabo Neměnné objekty • Neměnný (immutable) objekt nemůže být po jeho vytvoření modifikován • Bezpečně víme, co v něm až do konce života bude • Tudíž může být souběžně používán z více míst, aniž by hrozily nekonzistence • Jsou prostředkem, jak psát robustní a bezpečný kód • K jejich vytvoření nepotřebujeme žádný speciální nástroj Příklad neměnného objektu public class Vertex1D {   private int x;   public Vertex1D(int x) {   this.x = x;   }   public int getX() {   return x;   } } ... Vertex1D v = new Vertex1D(1); // x of value 1 cannot be changed anymore Výhody a nevýhody Výhody • je to vláknově bezpečné (thread safe) — objekt může být bezpečně používán více vlákny naráz • programátor má jistotu, že se mu obsah objektu nezmění — silný předpoklad • kód je čitelnější, udržovanější i bezpečnější (např. útočník nemůže změnit náš token) Nevýhody • chceme-li objekt byť jen drobně změnit, musíme vytvořit nový • to stojí čas a paměť Porovnání • Neměnný objekt vs. konstanta ◦ konstanta je jenom jedna (je statická) ◦ neměnných objektů může být víc s různými hodnotami ◦ kdyby jich bylo více a měly stejnou hodnotu, postrádá smysl 1 • Neměnný objekt vs. final ◦ final prakticky zakáže změnu odkazu ◦ nelze tedy do dané proměnné přiřadit odkaz na jiný objekt ◦ samotný objekt ale může být dál "vevnitř" modifikován Příklad final final Person p = new Person("Marek"); // p = new Person("Jan"); // cannot be done p.setName("Haha I changed it"); // this works! Vestavěné neměnné třídy • Neměnnou třídou v Javě je String. • Má to řadu dobrých důvodů - tytéž jednou definované řetězce lze používat souběžně z více míst programu • Nicméně i negativní stránky - někdy větší režie spojená s nemodifikovatelností: String s = "Hello " + "World"; • Kód vytvoří 3 objekty: "Hello ", "World" a "Hello World". • Cože? To je tak neefektivní? • Pokud by vysloveně vadilo, lze místo String použít StringBuilder, který je modifikovatelný (mutable), viz dále String pod lupou • Podívejme se na rozdíl "Hello" a new String("Hello"). new String("Hello") vytvoří pokaždé nový objekt "Hello" funguje na principu: jestli taký objekt zatím neexistuje, tak ho vytvořím, jinak vrátím odkaz na již existující objekt (uložen v paměti String constant pool) 2 String s1 = "Hello"; String s2 = "Hello"; boolean bTrue = (s1 == s2); // true, identical objects s1 = new String("Hello"); s2 = new String("Hello"); boolean bFalse = (s1 == s2); // false, different objects though with same value Metody třídy String • char charAt(int index) — vráti prvek na daném indexu • static String format(String format, Object… args) — stejné jako printf v C • boolean isEmpty() — vráti true jestli je prázdný • int length() — velikost řetězce • matches, split, indexOf, startsWith …  Více metod najdete v dokumentaci třídy String. • Doporučujeme javadoc prostudovat, používaním existujících metod jsi ušetříte spoustu práce! Třída StringBuilder StringBuilder builder = new StringBuilder("Hello "); builder.append("cruel ").append("world"); // method chain builder.append("!"); String result = builder.toString(); • StringBuilder se průběžně modifikuje, přidáváme do něj další znaky • Na závěr vytvoříme výsledný řetězec • StringBuilder není thread safe, proto existuje její varianta StringBuffer. Objektové obálky nad primitivními hodnotami • Java má primitivní typy — int, char, double, … • Ke každému primitivnímu typu existuje varianta objektového typu — Integer, Character, Double, … • Tyto objektové typy se nazývají wrappers. • Objekty jsou neměnné 3 • Při vytváření takových objektů není nutné používat new, ◦ využije se tzv. autoboxing, např. Integer five = 5; ◦ Obdobně autounboxing, int alsoFive = five; Integer objectInt = new Integer(42); Integer objectInt2 = 42; Konstanty objektových obálek • Wrappers (např. Double) mají různé konstanty: ◦ MIN_VALUE je minimální hodnota jakou může double obsahovat ◦ POSITIVE_INFINITY reprezentuje konstantu kladné nekonečno ◦ NaN je zkratkou Not-a-Number — dostaneme ji např. dělením nuly • Protože konstanty jsou statické, jejich hodnoty získáme přes název třídy: double d = Double.MIN_VALUE; d = Double.NEGATIVE_INFINITY; Metody objektových obálek • např. pro Double existuje static double parseDouble(String s) — udělá ze String číslo, z "1.0", vytvoří číslo 1.0 • obdobně pro Integer a další číselné typy • pro převody na číselné typy dále int intValue() převod double do typu int • boolean isNaN() — test, jestli není hodnotou číslo  Více konstant a metod popisuje javadoc. Víc hodnot • Test: Objektové typy (Integer) mají od primitivních (int) jednu hodnotu navíc — uhádněte jakou! • je to null • Integer je objektový typ, proměnná je odkaz na objekt Rozdíl od primitivních typů Proč tedy vůbec používat primitivní typy, když máme typy objektové? 4 int i = 1 • zabere v paměti právě jen 32 bitů • používáme přímo danou paměť, jednička je uložena přímo v i Integer i = 1 • je třeba alokace paměti pro objekt, zkonstruování objektu s obsahem 1 • v proměnné i je pouze odkaz, je to (nepatrně) pomalejší • Výkon může být u velkého počtu objektů problém, např. vytvoření miliónu proměnných typu Integer namísto int může mít dopad na výkon a zcela jistě zabere dost paměti, asi zbytečně Doporučení • Používejte hlavně primitivní typy • Využívejte metody objektových typů, hlavně statické, kde není třeba mít objekt • Řada objektových jazyků vůbec primitivní typy jako v Javě nemá, vše jsou objekty Přechod mezi primitivními a objektovými typy • Java podporuje automatické balení (boxing) a vybalení (unboxing) mezi primitivními typy a wrappery. • Proto je následující kód je naprosto v pořádku int primitiveInt = 42; Integer objectInt = primitiveInt; primitiveInt = new Integer(43); • Jak už bylo řečeno, použití primitivního typu je obvykle lepší nápad - jsme v Javě :-) Zvláštnosti • Zajímavost, anebo spíš podraz Javy: Integer i1 = 100; // between -127 and 128 Integer i2 = 100; boolean referencesAreEqual = (i1 == i2); // true i1 = 300; i2 = 300; boolean referencesNotEqual = (i1 == i2); // false • Poučení: objekty pomocí == obvykle neporovnáváme (budeme se učit o equals). 5