Zb[i/y|01]něk se rád zab[í/ý|01]vá hrou na b[i/y|10]cí. Tvář mu zdob[í/ý|10] vlasy barvy ob[i/y|10]lí a vypadá trochu jako hob[i/y|10]t. Ob[i/y|01]čejně hraje ve svém ob[i/y|01]dlí, na B[i/y|01]stré ulici. Náb[i/y|01]tek v celém b[i/y|01]tě se otřásá, hluk přib[í/ý|01]vá a maminka se zlob[í/ý|10]. Je silný jako stádo b[i/y|10]zonů a dokáže b[í/ý|01]t tvrdohlavý jako b[í/ý|01]k. Aby b[i/y|01]l doma klid, přestane b[í/ý|10]t a uloží b[i/y|10]cí hůlky do krabice. Je to b[i/y|01]strý kluk.

Cítím se jako ob[ě/je|10]ť ranního vstávání. Budík m[ě/ně|10] do nového dne nevítá jem[ě/ně|01] a přátelsky, ale rozeřve se jako bezohledný dráb. Sm[ě/ně|10]le otevřu jedno oko, pak oči ob[ě/je|10] a je to. V[ě/je|01]zd do nového dne povolen! Vztekle shodím ob[ě/je|01]kt mého (ne)zájmu ze stolu na m[ě/ně|10]kký koberec a jdu se osv[ě/je|10]žit do koupelny. V zrcadle m[ě/ně|10] sleduje nějaký b[ě/je|10]s. Má rudé b[ě/je|10]lmo a příliš vysoký v[ě/je|10]k, ale pozor, dosp[ě/je|10]lý není a ani nechce být. Nechce být lovec ani sb[ě/je|10]rač, přestože má ob[ě/je|01]mné tukové polstrování na břichu. Co nadělám, sv[ě/je|10]t se zm[ě/ně|10]nil, moje denní sm[ě/ně|10]na začíná pokaždé stejně tem[ě/ně|01]

Venku padal[i/y|01] provaz[i/y|01] vody. Z[i/y|10]ma zalézala pod kožešinová kaťata. Pračlov[í/ý|10]čata se vracela z pralesa vymrzlá ne na kost, ale na jejich prakostičky. Jako všechny správné praděti b[i/y|01]la parádně hladová, protože naposledy jedl[i/a|01] už pradávno. Brz[i/y|01] ráno. A teď se bl[í/ý|10]žilo k polednímu. Přidal[y/a|01] do kroku. U vchodu do jeskyně je už vyhl[í/ý|10]žela jejich pramam[i/y|10]nka Ambróz[i/y|10]e, v[i/y|01]soká a rázná pračlověčiče. „Honem ke stolu,“ prav[i/y|10]la a jala se rozdm[í/ý|01]chávat oheň pod kotl[í/ý|10]kem s obědem. Měl[i/y|10] m[í/ý|10]t prazaječí sv[í/ý|10]čkovou. Jakm[i/y|10]le ale plameny ošlehával[i/y|01] kotl[í/ý|10]k se zajícem, začl[i/y|01] se dít moc divné věci…