VZUeidVdCl program pro gymnázia Výzkumný ústav pedagogický v Praze Rámcový vzdělávací program pro gymnázia RVPG Autorský kolektív Koncepce: JarosLav Jeřábek, StanisLava Krčková, Lucie Hučínová Autoři a konzultanti (VÚP): Jan Ba Lada, GabrieLa BaLadová, Jan Boněk, Jiří Brant, Eva Brychnáčová, OLga DoLežaLová, JarosLav FaLtýn, Josef Herink, Taťána HoLasová,VioLa Horská, Jan Houska, Martina Hovorková, Lucie Huô'nová, Dagmar Hudecová, ALexandros CharaLambidis, JarosLav Jeřábek, Zdeněk Jonák, Svatava Janoušková, StanisLav Kodet, StanisLava Krčková, ALena KůLová, Romana Lisnerová, Jan Maršák, Jiřina Masaříková, Josef Novák, Markéta Pastorová, Hana Pernicová, Marie Rokosová, Adriena SmejkaLová, Jitka Tůmová, Jan Tupý, Jana Zahradníková, Eva ZeLendová Externí autoři a zpracovatelé podkladových textů: PaveL Beneš, Zdeněk Beneš, Kateřina BLažová, LudmiLa Brestičová, Hana Čtrnáctová, Jiří Dittrich, FiLip DostáL, Petr DostáL, VácLav Drábek, MiLan Dundr, BohusLav Dušek, Petr Fořt, Zdeňka HamhaLterová, Eduard Hofmann, Jakub Hučín, VLadimír JakubaL, Jan Jirák, J a ros Lava Ježková, Bohumila Kettnerová, Leonora Kitzbergerová, KareL KoLář, Iva Kubistova, Tomáš Lehotský, Anton Markoš, DobrosLav Matějka, Tomáš PavLas, VácLav PavLíček, KareL Pecka, PaveL Pešat, Tomáš Pitner, Irena Přádná, Drahomíra Rancová, Zdeněk Řehák, Tomáš Řežáb, Radek SchindLer, Marta SLawinská, Josef VaLenta, JarosLav Vančát, Jan Wagner, Arnošt WahLa, ELiška WaLterová, VácLav ZiegLer Externí spolupracovníci a konzultanti: UčiteLé a řediteLé pilotních i nepiLotních gymnázií UčiteLé vysokých škoL Asociace řediteLů gymnázií a daLší odborné asociace, instituce a odborníci v oblasti vzděLávání MŠMTČR Obsah a ČÁST A 5 1. Vymezení Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia 5 1.1 Systém kurikuLárních dokumentu 5 1.2 Prindpy Rámcového vzděLávacího programu pro gymnázia 6 ČÁST B 7 2. Charakteristika vzdělávání 7 2.1 OrganizacevzdéLávání 7 2.2 Podmínky přijetí ke vzdělávání 7 2.3 Způsob a podmínky ukončovánívzděLávánía získání dokLadu o dosaženém stupni vzděLání 7 ČÁST C 8 3. Pojetí a dle vzdělávání 8 3.1 Pojetí vzdělávání 8 3.2 CíLevzděLávání 8 4. Klíčové kompetence 8 5. Vzděláván oblasti 11 5.1 Jazyk a jazyková komunikace 12 5.1.1 Českýjazyka Literatura 14 5.1.2 Cizíjazyk 16 5.1.3 DaLšícizí jazyk 19 5.2 Matematika a její aplikace 21 5.2.1 Matematika a její aplikace 23 5.3 ČLověk a příroda 25 5.3.1 Fyzika 27 5.3.2 Chemie 29 5.3.3 BioLogie 31 5.3.4 Geografie 34 5.3.5 GeoLogie 37 5.4 ČLověk a spoLečnost 38 5.4.1 Občanský a spoLečenskovědnízákLad 39 5.4.2 Dějepis 43 5.4.3 Geografie 47 5.5 ČLověk a svět práce 47 5.5.1 ČLověk a svět práce 48 5.6 Uměnía kuLtura 50 5.6.1 Hudebníobor 52 5.6.2 Výtvarný obor 54 5.7 ČLověk a zdraví 56 5.7.1 Výchova ke zdraví 58 5.7.2 TěLesná výchova 60 5.8 Informatika a informační a komunikační technoLogie 62 5.8.1 Informatika a informační a komunikační technoLogie 64 6. Průřezová témata 65 6.1 Osobnostnía sociální výchova 66 6.2 Výchova k myšLenív evropských a gLobáLních souvisLostech 69 ro to 6.3 Multikulturní výchova 73 O 6.4 EnvironmentáLnívýchova 75 6.5 MediáLnívýchova 77 7. Rámcový učební plán 82 7.1 Obecné poznámky 82 7.2 Poznámky ke vzděLávacím obLastem 84 8. Zásady pro tvorbu školního vzdělávacího programu pro čtyřletá gymnázia 85 a vyšší stupeň víceletých gymnázií ČÁST D 88 9. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 88 9.1 VzděLávánížáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním 88 9.2 Žáci z odLišného kuLturního a sociálně znevýhodňujícího prostředí 89 10. Vzdělávání mimořádně nadaných žáků 90 11. Podmínky pro vzdělávání na gymnáziu 93 Slovníček použitých výrazů 96 CASTA 1. Vymezení Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia 1.1 Systém kurikuLárních dokumentů VsouLadu s novými principy ku ri ku Lamí politiky, zformuLovanými v Národním programu rozvoje vzděLávánívČR (tzv. BíLé knize) a zakotvenými v zákoně č. 561/2004 Sb., zákon o předškoLním,zákLadním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dáLe jen „škoLský zákon"), se do vzděLávací soustavy zavádí nový systém kurikuLárních dokumentů pro vzděLávánížáků od 3 do 19 Let. KurikuLárnídokumentyjsou vytvářeny na dvou úrovních - státní a školní. Státní úroveň v systému kurikuLárních dokumentů představují Národní program vzdělávání (NPV) a rámcové vzděláván programy (RVP). Zatímco NPV formuLuje požadavky na vzděLávání, které jsou pLatné v počátečním vzděLáváníjako ceLku, RVPvymezují závazné rámce vzděLávání pro jehojednotLivé etapy (pro předškolní, zákLadní a střední vzděLávání). Školní úroveň představují školní vzděláván programy (ŠVP), podLe nichž se uskutečňuje vzděLávání na jednotLivých škoLách. Školní vzdělává o program si vytváří každá škola podLe zásad stanovených v přísLušném RVP1. Rámcové i školní vzděLávací programy jsou veřejné dokumenty přístupné pro pedagogickou i nepedagogickou veřejnost. NÁRODNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ (NVP) RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY (RVP) STÁTNÍ ÚROVEŇ RVP G RVPGSP OSTATNÍ RVP* SKOLNI ÚROVEŇ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY (ŠVP) Graf 1 - Systém kurikuLárních dokumentů Legenda: RVP PV - Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání; RVP ZV - Rámcový vzdělávací program pro zákLadní vzdělávání; RVP G - Rámcový vzdělávací program pro gymnázia; RVP GSP - Rámcový vzdělávací program pro gymnázia se sportovní přípravou; RVP SOV - Rámcový vzdělávací program (programy) pro střední odborné vzdělávání. * Ostatní RVP - rámcové vzdělávací programy, které kromě výše uvedených vymezuje školský zákon. 1 Pro tvorbu ŠVP mohou školy využít tzv. Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů (dále jen Manuál), který j e vytvářen k jednotlivým RVP. Manuál seznamuje s postupem tvorby ŠVP a uvádí možné způsoby zpracování jednotlivých částí ŠVP s konkrétními příklady. Rámcové vzdělávací programy: vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje kLíčové kompetence, jejich provázanost se vzdělávacím obsahem a upLatnění získaných vědomostía dovednostív praktickém životě; vycházejíz koncepce ceLoživotního učení; formuLují očekávanou úroveň vzděLá ní stanovenou pravšechny absoLventyjednotLivých etap vzděLávání; podporují pedagogickou autonomii škoLa profesní odpovědnost učiteLů za výsLedky vzděLávání. 1.2 Principy Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia je určen pro tvorbu ŠVP na čtyřletých gymnáziích a vyšším stupni víceLetých gymnázií; stanovujezákLadnívzděLávacíúroveň pravšechnyabsoLventygymnázií, kterou musíškoLa respektovat ve svém škoLním vzdělávacím programu; specifikuje úroveň klíčových kompetencí, jíž by měLi žáci na konci vzděLávání na gymnáziu dosáhnout; vymezuje závazný vzděLávacíobsah - očekávané výstupy a učivo; zařazuje jako závaznou součást vzděLávání průřezová témata s výrazně formativními funkcemi; podporuje kompLexní přístup kreaLizaci vzděLávacího obsahu, včetně možnosti jeho vhodného propojování, a předpokládá voLbu různých vzděLávacích postupů, různých metod a forem výuky ve shodě sindividuálními potřebami žáků; umožňuje modifikaci vzděLávacího obsahu pro vzděLávání žáků se speciáLními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných. RVPGje otevřený dokument, který bude v určitých časových etapách inovován podLe měnících se potřeb spoLečnosti, zkušeností učiteLů se ŠVP i podLe měnících se potřeb a zájmů žáků. ČÁST B 2. Charakteristika vzdělávání Vzdělávání na čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceLetých gymnázií, kterým se dosahuje stupně středního vzděLá ní s maturitní zkouškou, se uskutečňuje v oborech gymnázium a gymnázium se sportovní přípravou. V souLadu se škoLským zákonem je pro realizaci vzděLávání na gymnáziích vydán pro každý obor rámcový vzděLávací program,tzn. Rámcový vzděLávací program pro gymnázia (RVPG)a Rámcový vzděLávací program pro gymnázia se sportovní přípravou (RVPGSP). VzhLedem ktomu, že se na nižším stupni víceLetých gymnázií reaLizuje zákLadnívzděLávání, a žáci zde vzděLávanítak pLní povinnou škoLní docházku, řídí se vzdělávání na nižším stupni víceletých gymnázií Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Rámcový vzděláván program pro gymnázia se vztahuje pouze na vzdělávání ve čtyřletých gymnáziích a na vzdělávání na vyšším stupni víceletých gymnázií. 2.1 Organizace vzděLávání Průběh vzděLáváníve čtyřLetém gymnáziu a na vyšším stupni gymnázia upravuje § 66 až § 68 škoLského zákona a vyh Láska č. 13/2005 Sb., o středním vzděLávání a vzděLávánív konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů (dáLejen „vyhLáska o středním vzděLávánía vzděLávánív konzervatoři"). VzděLávání na čtyřLetém gymnáziu a na vyšším stupni gymnázia se uskutečňuje v denní, večerní, dáLkové, distanční a kombinované formě vzděLávání. Podmínky vzděLávání v jiných než denních formách vzděLávání stanovuje škoLský zákon v § 25 a vyh Láska o středním vzděLávánía vzděLávánív konzervatoři. Gymnázia realizující tyto formy vzděLávání mohou v odůvodněných případech přizpůsobit cíle a obsah vzděLávání žákům tak, aby odpovídaLyjejich věku, rozvoji a specifickým podmínkám vzděLávání. Zkrácené studium pro získání středního vzděLá nís maturitnízkouškou upravuje § 85 škoLského zákona. 2.2 Podmínky přijetí ke vzděLávání Podmínky přijetí ke vzděLávání na gymnáziu upravuje § 59 až § 61, § 63 škoLského zákona a vyh Láska č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzděLávání na středních škoLách, ve znění pozdějších předpisů. 2.3 Způsob a podmínky ukončování vzděLávání a získání dokLadu o dosaženém stupni vzděLání Způsoby a podmínky ukončování vzděLávání na gymnáziu stanovuje § 72 a § 77 až § 82 škoLského zákona a vyhLáška o ukončování studia ve středních škoLách a učilištích. Pro profilovou část maturitní zkoušky ředitel škoLy určí nabídku povinných zkoušek, jejichž obsah jevsouLadu s učebními osnovami povinných vyučovacích předmětů vymezených ve škoLním vzděLávacím programu a s učebními osnovami maturitních seminářů. ČÁST C 3. Pojetí a dle vzdělávání 3.1 Pojetí vzdělávání VzděLáváníve čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceLetých gymnázií má žáky vybavit kLíčovými kompetencemi a všeobecným rozhLedem na úrovni středoškolsky vzděLaného čLověka a tím je připravit především pro vysokoškoLské vzděLává ní a další typy terciárního vzděLávání, profesní spedaLizaci i pro občanský život. Gymnázium má vytvářet náročné a motivující studijní prostředí, v němž žáci musí mít dostatek příležitostí osvojit si stanovenou úroveň kLíčových kompetencí, tzn. osvojit si některé důLežité vědomosti, dovednosti, postoje a hodnoty a dokázat je využívat v osobním, občanském i profesním životě. SmysLem vzděLávání na gymnáziu nenípředatžákům co největšíobjem dílčích poznatků, fakta dat, aLe vybavitje systematickou a vyváženou strukturou vědění, naučitje zařazovatinformace do smysLupLného kontextu životní praxe a motivovatje k tomu, aby chtěli své vědomosti a dovednosti po celý život dále rozvíjet. To předpokládá upLatňovatve vzděLávání postupy a metody podporující tvořivé myšLení, pohotovost a samostatnost žáků, využívat způsoby diferencované výuky, nové organizační formy, zařazovatintegrované předměty apod. AbsoLvent gymnázia by měLv průběhu vzděLávání na gymnáziu získatširokývzděLanostnízákLad a dosáhnouttakové úrovně kLíčových kompetencí, kterou RVPG předpokládá a která mu umožnídáLe rozvíjet schopnosti a dovednosti v procesu ceLoživotního vzděLávání a získávání životních zkušeností. Takový profil absoLventa dává žákům předpokLady pro vysokoškoLské a daLší studium, pro jejich adaptabilitu v různých oborech a obLastech Lidské činnosti, pro přizpůsobení se nově vznikajícím požadavkům na trhu prácei pro případné upLatněnív zahraničí. RVPG stanovuje pouze obecný rámec vzděLávání na gymnáziu. Ve svých škoLních vzděLávacích programech mohou školy tento rámec obohacovat podLevLastních vzděLávacích záměrů, podLe potřeba zájmů žáků i podLe regionáLních podmínek. V souLadu se svým ŠVP, se svou profilací či zaměřením si školy dotvářejí profil absoLventa svého gymnázia. 3.2 Cíle vzdělávání VzděLáváním na čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceLetých gymnázií se usiluje o napLnění těchto cílů: vybavit žáky kLíčovými kompetencemi na úrovni, kterou předpokládá RVP G; vybavit žáky širokým vzděLanostním zákLadem na úrovni, kterou popisuje RVP G; připravit žáky kceLoživotnímu učení, profesnímu, občanskému i osobnímu upLatnění. 4. Klíčové kompetence KLíčové kompetence představují soubor vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot, které jsou důLežité pro osobní rozvoj jedince, jeho aktivní zapojení do spoLečnosti a budoucí upLatněnív životě. Jejich výběr a pojetí vychází z toho, jaké kompetence jsou považovány za podstatné pro vzděLávání na gymnáziu. Pro Lepší pochopení kLíčových kompetencí a snazší práci s nimi v ŠVP jsou kLíčové kompetence v RVPG zpracovány jednotLivě, aLe v praxi se navzájem proLínajía doplňují. Ve vzděLávání na čtyřLetých gymnáziích a na vyšším stupni víceLetých gymnázií se usiluje o daLší rozvíjení kLíčových kompetencí, které žáci získaLi v zákLadním vzděLávání. Úroveň kLíčových kompetencípopsanávRVPG představuje žádoucí stav, ke kterému se mají všichni žáci na zákLadě svých individua Lních předpokLadů postupně přibližovat. VzhLedem ktomu, že schopnosti žáků a jejich osobní dispozice jsou veLmi různé, by učitelé měLi poměřovat dosaženou úroveň kompetencí osobním pokrokem každéh o žáka ajehoindividuáLními možnostmi. Další rozvíjení kLíčových kompetenď by se měLo státu každého jedince ceLoživotním procesem. ŠkoLa by měLa navrhnout a v ŠVP popsat vLastní postupy, které budou všichni učiteLé využívat k cílenému rozvíjení kLíčových kompetencí žáků. Tyto postupy se v ŠVP označujíjako výchovné a vzd ě Láva cí strategie a uplatňují se při vyučováníi v mimovýukových aktivitách. Na čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceLetých gymnázií by si žák měL osvojit kompetenci k učení, kompetenci k řešení probLémů, kompetenci komunikativní, kompetenci sociáLnía personáLní, kompetenci občanskou, kompetenci k podnikavosti, na této úrovni: Žák: své učenia pracovní činnost si sám pLánuje a organizuje, využívá je jako prostředku pro seberealizaci a osobní rozvoj; efektivně využívá různé strategie učení kzískánía zpracování poznatků a informací, hLedá a rozvijí účinné postupy ve svém učení, refLektuje proces vLastního učenia myšLení; kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi; kriticky hodnotí pokrok při dosahování cíLů svého učenia práce, přijímá ocenění, radu i kritiku ze strany druhých, z vLastních úspěchů i chyb čerpá poučení pro daLší práci. Žák: rozpozná probLém, objasníjeho podstatu, rozčLení ho na části; vytváří hypotézy, navrhuje postupné kroky, zvažuje využití různých postupů při řešení probLému nebo ověřování hypotézy; uplatňuje při řešení probLémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě anaLytického a kritického myšLenívyužívá i myšLení tvořivé s použitím představivosti a intuice; kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuLuje a obhajuje podLožené závěry; je otevřený k využití různých postupů při řešení probLémů, na hLíží probLém z různých stran; zvažuje možné klady a záporyjednotLivých variant řešení, včetně posouzeníjejich rizik a důsLedků. Žák: s ohLedem na situaci a účastníky komunikace efektivně využívá dostupné prostředky komunikace, verbáLníi neverbáLní, včetně symbolických a grafických vyjádření informací různého typu; používa s porozuměním odbornýjazyka symbolická a grafická vyjádřeníinformaď různého typu; efektivně využívá moderníinformačnítechnoLogie; vyjadřuje se v m Luvených i psaných projevech jasně, srozumitelně a přiměřeně tomu, komu, co a jak chce sděLit, sjakým záměrem a vjaké situaci komunikuje; je citLivý k míře zkušeností a znaLostía k možným pocitům partnerů v komunikaci; prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým pubLikem; rozumí sděLením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sděLenía věcně argumentuje; v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhá dosáhnout porozumění. posuzuje reáLně své fyzické a duševní možnosti, je schopen seberefLexe; stanovuje si cíle a priority s ohLedem na své osobní schopnosti, zájmovou orientaci i životní podmínky; odhaduje důsledky vLastníhojednání a chovánív nejrůznějších situacích, své jednání a chování podLe toho koriguje; přizpůsobuje se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podLe svých schopnostía možnostíje aktivně a tvořivě ovLivňuje; aktivně spoLupracuje při stanovovania dosahováníspoLečných cíLů; přispívá kvytvářenía udržování hodnotných mezilidských vztahů zaLožených na vzájemné úctě, toLeranci a em patři; projevuje zodpovědný vztah kvLastnímu zdravia k zdraví druhých; rozhoduje se na zákLadě vLastního úsudku, odoLává spoLečenským i mediáLním tLakům. informované zvažuje vztahy mezi svými zájmy osobními, zájmy širší skupiny, do níž patří, a zájmy veřejnými, rozhoduje se a jedná vyváženě; o chodu spoLečnosti a civilizace uvažuje z hlediska udržiteLnosti života, rozhoduje se a jedná tak, aby neohrožovaLa nepoškozovaL přírodu a životní prostředí ani kuLturu; respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních Lidí; rozšiřuje své poznania chápání kuLturních a duchovních hodnot, spoLuvytváříje a chrání; promýšLísouvisLosti mezi svými právy, povinnostmi a zodpovědností; k pLněnísvých povinností přistupuje zodpovědně a tvořivě, hájí svá práva i práva jiných, vystupuje proti jejich potLačování a spoLuvytváří podmínky pro jejich napLňování; chová se informované a zodpovědně v krizových situacích a v situacích ohrožujících života zdraví, poskytne ostatním pomoc; posuzuje udáLosti a vývoj veřejného života, sLeduje, co se děje vjeho bydLišti a okoLí, zaujímá a obhajuje informovaná stanoviska a jedná k obecnému prospěchu podLe nejLepšího svědomí. Žák: alevědomě, zodpovědně a s oh Ledem na své potřeby, osobní předpokLady a možnosti se rozhoduje o daLším vzděLávánía budoucím profesním zaměření; rozvijí svůj osobníi odborný potenciáL, rozpoznává a využívá příležitosti pro svůj rozvoj v osobním a profesním životě; upLatňuje proaktivní přístup, vLastníinidativu a tvořivost, vítá a podporuje inovace; získává a kriticky vyhodnocuje informace o vzdělávacích a pracovních příležitostech, využívá dostupné zdroje a informace při pLánování a reaLizaci aktivit; usiluje o dosažení stanovených cílů, průběžně reviduje a kriticky hodnotí dosažené výs Led ky, koriguje daLší činnost s oh Ledem na stanovený cil; dokončuje zahájené aktivity, motivuje se k dosahování úspěchu; posuzuje a kriticky hodnotí rizika souvisejíc s rozhodováním v reáLných životních situacích a v případě nezbytnosti je připraven tato rizika nést; chápe podstatu a principy podnikání, zvažujejeho možná rizika, vyhLedává a kriticky posuzuje příležitosti k uskutečnění podnikateLského záměru s ohLedem na své předpokLady, reaLitu tržního prostredia daLší faktory. 5. Vzděláván oblasti VzděLávací obsah na čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceLetých gymnáziíje v RVP G orientačně rozděLen do osmi vzdělávacích oblastí. JednotLivévzděLávacíobLasti jsou tvořeny jedním vzdělávacím oborem nebo více obsahově blízkými vzdělávacími obory: Jazyk a jazyková komunikace (Českýjazyk a Literatura, Cizíjazyk, DaLší cizí jazyk); Matematika a její aplikace (Matematika ajejíapLikace); Člověka příroda (Fyzika, Chemie, BioLogie, Geografie, GeoLogie); Člověka společnost (Občanský a spoLečenskovědnízákLad, Dějepis; Geografie); Člověka svět práce (ČLověk a svět práce); Uměnía kultura (Hudební obor, Výtvarný obor); Člověka zdraví (Výchova ke zdraví, TěLesná výchova); Informatika a informační a komunikační technologie (Informatika a informační a komunikační technoLogie). Každá vzděLávací obLast obsa huje charakteristiku vzdělávací oblasti, cílové zaměření vzděláván oblasti a vzdělávací obsah. Charakteristika vzděláván oblasti vyjadřuje postavenia význam vzděLávacíobLasti na gymnáziu ajejí návaznost na koncepci obLastívzákLadním vzděLávání. Cílové zaměření vzdělá vadoblasti vyjadřuje, jak vzděLávaď obLast a její obory přispívají k rozvíjení kLíčových kompetencí žáků. Cílové zaměřeníjednotLivých vzděLávacích obLastímusíškoLa respektovat při formuLovánívýchovných a vzděLávacích strategií, kteréjsou popsány v učebních osnovách každého vyučovacího předmětu ve školním vzdělává o m programu. Jsou to vLastní postupy, které si uotelé naplánují a které podLe jejich zkušeností povedou kalenému utvářenía rozvíjení kLíčových kompetencí žáků. Může se jednat například o různé metody a formy práce, nejrůznější aktivity, které se upLatňujívjednotLivých předmětech. Vzdělávací obsahje propojený celek očekávaných výstupů a učiva. Očekávané výstupyvyjadřují, jaké úrovně osvojení učiva mají žáci na konci vzdělávání na gymnáziu vdaném oboru dosáhnout, tzn. jakými žádoucími vědomostmi, dovednostmi, postoji a hodnotami mají disponovat. Vypovídají nejen oznaLostech, aLe hLavně o schopnostech a dovednostech využívat osvojené znaLosti při komplexnějších myšLenkových procesech a v praktických činnostech. Představují výsLedky vzděLávání, které jsou využiteLnévživotěavdaLším studiu a ověřiteLné vhodnými evaLuačními nástroji. Očekávané výstupy formuLované v RVP G jsou pro tvorbu ŠVP závazné. Stejně jako očekávané výstupy je i učivo vymezené v RVP G pro ŠVP závazné a je chápáno jako prostředek k dosažení stanovených očekávaných výstupů. CeLý vzděLávací obsah v RVP G je závazný pro všechny žáky. Kromě povinných vzděLávacích oborů v RVP G je možné využít také dopLňujícívzděLávacíobory, které vzděLávacínabídku rozšiřují2. Předpokládá se, že daLšínebo náročnější očekávané výstupy a širší rozsah učiva si stanoví škoLa sama ve svém škoLním vzděLávacím programu (napříkLad vzhLedem ke své profiLaci nebo k podobě profiLové části matu řitní zkoušky). VzděLávací obsah oborůječLeněn do tematických okruhů, tematických ceLků, popřípadě témat, jejich čLeněnía řazenívšak nemusí býtv ŠVP respektováno. V ŠVP bude obsah vzděLávacích oborů rozpracován v podobě učebních osnov vyučovacích předmětů. Vyučován předmět může převzít ceLý vzděLávací obsah jednoho oboru vymezeného v RVP G, ale vzděLávací obsah jednoho vzděLávacího oboru může být také rozděLen mezi více vyučovacích předmětů neboje možné vzděLávací obsah více oborů spojovat (integrovat) do jednoho předmětu. V ŠVPjetaké možné integrovat tematické okruhy, ceLky a témata různých vzděLávacích oborů v RVP G tak, aby byLy maximáLně podpořeny mezioborové (mezipředmětové) vztahy. Pokud ŠkoLa využije této možnosti, musíintegrace vzděLávacího obsahu v ŠVP cíleně směřovat k rozvíjení schopnosti žáků vzájemně propojovat nabyté vědomosti a dovednosti. 5.1 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Význam vzděLávacíobLasti spočívá především v rozšiřování vědomého užíváníjazyka jako zákLadního nástroje pro rozvíjení abstraktního myšLení a v prohLubovánívyjadřovacích a komunikačních schopností a dovedností vytvářejících podkLad pro všestranné efektivnívzděLává ní. Jazykové vyučování umožňuje žákům poznávat duchovní bohatství národa a jeho tradice. Žáci se postupně učíovLádnout nejen jazyk sám, aLe především principyjeho užívá niv různých komunikačních situacích (a to v mLuvenéi písemné podobě). Jazykové a styLizační schopnosti a dovednosti a jim odpovídající komunikační kompetence žáci rozvíjejí pod vedením učitele prostřednictvím aktivního podílu na nejrůznějších komunikačních situacích. VzděLávacíobLast Jazyku a jazyková komuni káceje napLňována vzdělávacími obory: Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk. Ve výuce českého jazyka a literatury žáci získávají přiměřené poučení o jazyku - ve svém obsahu i rozsahu prohLoubeném ve srovnání se zákLadním vzděLáváním - jako východisko ke komunikaci v různých, i náročnějších typech mLuvených i psaných textů. To umožnívybudovat kompetence projejich recepci a produkci a pro čtení s porozuměním, jež povede k hLubokým čtenářským zážitkům. UčiteLiniciuje hovory či úvahy o nich. Rozvoj těchto schopností a dovednostíspoLu s osvojením vymezených poznatků teoretických je důLežitý nejen pro studium češtiny, aLe i obecněji, neboťvjazykovém ztvárněníje uLoženo mnoho poznatků a nové myšLenky se obvy kLe vyjadřují přirozeným jazykem. Osvojení azích jazyků navazuje na poznání českého jazyka a má i podobné cíle - postupné zvLádání mLuvených a psaných projevů a vytváření kompLexní komunikační kompetence, jsou tu však i ale specifické. Aktivní znaLost azích jazyků je v současné epoše nezbytná jak z h Lediska globálního, neboť přispívá k účinnější mezinárodní komunikaci, tak i pro osobní potřebu žáka, protože usnadňuje přístup kinformacím a k intenzivnějším osobním kontaktům, čímž umožňuje vyšší mobiLitu žáka ajeho rychLejší orientaci. 2 Doplňující vzdělávací obory jsou dostupné v elektronické podobě na webových stránkách Výzkumného ústavu pedagogického v Praze www.vuppraha.cz. V současné době je ve výuce cizích jazyků kLaden důraz na zvyšování komunikativní úrovně, aby žáci moh Li v tomto jazyce účinně komunikovat o běžných tématech, aby mohLi navazovat spoLečenské a osobnívztahy a naučili se porozumět kuLtuře a zvykům jiných Lidí a respektovat je. Vyučování cizím jazykům vede žáky k prohLubová ní komunikačních schopností získaných na zákLadní škole (znaLosti Lingvistické, socioLingvistické, pragmatické). VzděLávánív oboru Cizíjazyk navazuje na úroveň jazykových znaLostía komunikačních dovedností odpovídajících úrovni A2 podLe SpoLečného evropského referenčního rámce prajazyky, které žák získaL v předchozím vzděLávání, a směřuje k dosažení úrovně B2 podLe tohoto rámce. VzděLávánív oboru Další cizíjazyk navazuje na úroveň jazykových znaLostía komunikačních dovedností odpovídajících úrovni AI podLe SpoLečného evropského referenčního rámce prajazyky, které žák získaL v předchozím vzděLávání, a směřuje k dosažení úrovně Bl podLe tohoto rámce.3 Pokud žák nemá (žákovi není nabídnuta) možnost navázatveškoLe na úroveň jazykových znaLosti a komunikačních dovedností získaných v předchozím vzděLávání odpovídající úrovni AI nebo A2 podLe SpoLečného evropského referenčního rámce prajazyky, vzděLává se v cizím jazyce d Le nabídky školy. VzděLávání v tomto jazyce je určeno pro absoLutní začátečníky a směřuje k dosažení úrovně, kterou určuje škoLa dLe svých možností a kterou vymezí ve svém ŠVP podLe SpoLečného evropského referenčního rámce prajazyky. V tomto případě ovšem musí být zachována podmínka, kdysi žákvoLídvajazykyz LibovoLnéhovzděLá-vacího oboru tak, aby aLespoň z jednoho jazyka získa L jazykové znaLosti a komunikační dovednosti odpovídající minimálně úrovni Bl podLe SpoLečného evropského referenčního rámce prajazyky. Cílové zaměření vzdělávací oblasti VzděLávánív dané vzděLávacíobLasti směřuje k utváření a rozvíjení kLíčových kompetencí tím, že vede žáka k: vnímania užíváníjazyka českého i cizíhojako mnohotvárného prostředku ke zpracování a násLednému předává níinformací, vědomostí a prožitků získaných zinterakce se světem a se sebou samým, k vyjádřenívLastních potřeb a k prezentaci názorů i samostatného řešení probLémů a jako prostředku pro daLší samostatné ceLoživotnívzděLávání; zvLádánízákLadních pravideL mezilidské komunikace daného kuLturního prostředí a jejich respektování; utváření všeobecného přehLedu o spoLečensko-historickém vývoji Lidské spoLečnosti, který napomáhá k respektu a toLeranci odLišných kuLturních hodnot různých jazykových komunit; porozumění sobě samému, pochopení své roLe v různých komunikačních situacích a k vymezení vLastního místa mezi různými komunikačními partnery; tvořivé práci nejen s věcným, aLei s uměLeckým textem, jež vede k porozumění významové výstavbě textu, kjeho posouzení z h Lediska styLového, pozitivně působícího na estetickou, emocionálníi etickou stránku žákovy osobnosti; vytváření osobitého, objektivně kritického a ceLkově pozitivního vztahu k Literatuře a kvytváření návyku individuální četby uměLecké a neuměLecké Literatury, které se později projeviv ceLoživotní orientaci žáka; formování hodnotových orientací, vkusových preferencia k citLivému vnímáníokoLního světa i sebe sama. 3 VzděLávánív obou oborech může směřovati k dosažení vyšší výstupní úrovnějazykových znaLostía komunikačních dovedností podLe SpoLečného evropského referenčního rámce prajazyky, než určuje vzdělává □' obsah těchto oborů v RVP G, tuto úroveň si škoLa určuje sama. V ŠVP musí být uvedeno, jaké úrovnějazykových znaLostía komunikačních dovedností podLe tohoto rámce žák dosáhne na konci vzdelávania vzdělávací obsah cizího jazyka musí uvedené úrovni odpovídat. 5.1.1 Český jazyk a Literatura Vzdělávací obsah JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Očekávané výstupy žák ^ odlišuje různé variety národního jazyka a vhodně jich využívá ve svém jazykovém projevu v souLadu s komunikační situací ^ při anaLýze vybraných textů popíše zákLadní rysy češtiny a vysvětlí zákonitosti jejího vývoje i současné vývojové tendence ^ v mLuveném projevu ovLádá zásady spisovné výsLovnosti a pro účinné dorozumívánívhodně užívá zvukové prostředky řeči (moduLace sily, výšky hLasu a tempa řeči; umístění přízvuků a pauz, správné frázování) ^ v mLuveném projevu vhodně užívá nonverbáLních prostředků řeči ^ v písemném projevu dodržuje zásady pravopisu a s oporou příruček řeší sLožitější případy; účinně využívá možností grafického čLeněnítextu ^ v písemném i mLuveném projevu voLí vhodné výrazové prostředky podLe jejich funkce a ve vztah u k sděLovacímu záměru, k dané situaci, kontextu a k adresátovi; vysvětLí a odůvodní význam sLovvdaném kontextu ^ ve svém projevu upLatňuje znaLosti tvarosLoví a sLovotvorných a syntaktických principů českého jazyka ^ využívá zn a Lostí o větných čLenech a jejich vztazích, o a ktuáLním čLeněnívýpovědía o druzích větpodLe záměru mLuvčího k vhodnému vyjádření myšLenky, k účinnému dorozumívání, Logickému strukturování vypovedia kodLišenízáměru mLuvčího ^ v mLuveném i psaném projevu vhodně využívá sLohotvorné rozvrstvenívýrazových prostředků češtiny ^ používá různé prostředkytextového navazovánívedoudkezvýšenísrozumiteLností, přehLednosti a Logické souvisLostí sděLení; upLatnítextové čLeněnív sou Ladu s obsahovou výstavbou textu a rozvíjením tématu ^ při tvorbě vLastního textu mLuvenéhoi psaného využívá zákLadní principy rétoriky ^ voLí adekvátní komunikační strategie, zohLedňuje partnera a pubLikum; rozeznává manipuLativní komunikad a dovede sejí bránit ^ posoudía interpretuje komunikačníúdnky textu, svá tvrzeníargumentačně podpoříjeho všestrannou anaLýzou ^ pořizuje z textu výpisky, zpracovává výtahy, konspekty ^ efektivně a samostatně využívá různých informačních zdrojů (sLovníky, encykLopedie, internet) Učivo obecné poučení o jazyku a řeči -jazyk a řeč, jazyková komunikace; myš Lení a jazyk; národníjazyk a jeho útvary; čeština a sLovanskéjazyky; jazyková kuLtura; zákLadnívývojovétendence českéhojazyka zvuková stránkajazyka - zásady spisovné výsLovnosti; zvukové prostředky souvisLé řeči grafická stránkajazyka - písmo, jeho vznik a druhy; zákLadní principy českého pravopisu a nejčastější odchyLky od nich slovní zásoba, sémantika a tvoření slov-jednotky sLovní zásoby (včetně frazeoLogických); významové vztahy mezi sLovy; rozšiřování s Lovní zásoby; způsoby tvořenísLov tvarosloví (morfologie) -sLovní druhy a jejich mLuvnické kategorie a tvary skladba (syntax) - zákLadní principy větné stavby (větné čLeny, věty, souvětí a jejich vztahy); aktuáLní čLeněnívýpovědi); zákLady vaLenčnía textové syntaxe slohová charakteristika výrazových prostředků text a styl, slohotvorní činitelé objektivní a subjektivní text (komunikát) a komunikační situace - prostředí, účastníci komunikace, jejich roLe funkce komunikátů - sebevyjádření, apeL, přesvědčování, argumentace, kontakt aj. jako dominantní funkce komunikátů míra připravenosti, oficiálnosti, formálnosti, veřejnosti komunikace; mluvenost a psanost komunikační strategie - adresnost, voLba jazykového útvaru, prostředků verbálních a neverbáLních sohLedem na partnera; vyjadřování přímé a nepřímé,jazyková etiketa monolog a dialog - výstavba diaLogu, vztah otázka-odpověď; druhy Literárního diaLogu; subjekty mimotextovéa vnitrotextové (autor, čtenář, vypravěč, Lyrický hrdina, postavy); narativnípostupy (řeč přímá, nepřímá, nevLastní přímá, poLopřímá) rétorika - druhy řečnických projevů, příprava a reaLizace řečnického vystoupení základní vlastnosti textu, principy jeho výstavby- koherence textu (navazování, odkazování, tematické posLoupnosti); čLeněnítextu ajeho signáLy; odstaveca daLšíjednotky, vzájemnévztahytextů (intertextovost) f un kční styly a jejich realizace v textech LITERÁRNÍ KOMUNIKACE Očekávané výstupy žák ^ rozLišíuměLeckýtextod neuměLeckého, naLeznejevy, které činítextuměLeckým ► objasní rozdíly mezi fikčním a reáLným světem a vysvětLí, jakým způsobem se reáLný svět promítá do Literárního textu, jaký vLiv může mít svět fikce na myšLení a jednání reáLných Lidí ^ na konkrétních příkladech popíše specifické prostředky básnického jazyka a objasníjejich funkci vtextu ^ rozlíšia spedfikujejednotky vyprávění (časoprostor, vypravěč, postavy) a zhodnotíjejich funkci a účinek na čtenáře ^ rozezná typy promLuv a vyprávěcí způsoby a posoudíjejich funkci v konkrétním textu ^ při interpretaci Literárního textu ve všech jeho kontextech upLatňuje prohLoubenéznaLosti o struktuře Literárního textu, Literárních žánrech a Literárněvědných termínech ^ identifikuje využitíjednoho textu vtextu jiném (intertextovost) a objasníjeho funkci a údnekna čtenáře ► postihne smysLtextu,vysvětiídůvody a důsledky různých interpretací téhož textu, porovnájea zhodnotí, odhaLíeventuáLní dezinterpretace textu ^ rozLišítexty spadajícído obLasti tzv. Literatury vážné, středního proudu a Literárního braku a svůj názor argumentačně zdůvodní ^ samostatně interpretuje dramatické, filmové a teLevizní zpracování Literárních děL ^ vystihne podstatné rysyzákLadních period vývoje české i světové Literatury, významných uměLeckých směrů, uvede jejich představiteLe a charakterizuje a interpretuje jejich přínos pro vývoj Literatury a Literárního myšLení ^ vysvětLí specifičnostvývoje české Literatury a vyLožíjejí postavenív kontextu Literatury světové (vzájemná inspirace, příbuznost, odLišnosti a jejich příčiny) ^ tvořivě využívá informadz odborné Literatury, internetu, tisku a z da Lších zdrojů, kritickyje třídí a vyhodnocuje ^ získané schopnosti a dovednosti tvořivě využívá v produktivních dnnostech rozvijejídch jeho individuáLní styL Učivo základy literární vědy- Literárníteorie, Literární historie, Literární kritika, poetika; interdiscipLinárnost Literárnívědy; Literatura a její funkce metody interpretace textu - interpretační postupy a konvence, význam a smysL, popis, anaLýza, výkLad a vLastníinterpretace textu; čtenářské kompetence; interpretace a přeinterpretování způsoby vyjadřování zážitků z literárních děla soudů nad nimi (osobní záznamy, anotace, kritika a recenze, polemiky) jazykové, kompoziční a tematické prostředky výstavby literárního díla - tropy; figury; rytmus, rým a zvukové prostředky poezie; monoLog, diaLog, přímá a nepřímá řeč, nevLastní přímá a poLopřímá řeč; typy kompozice; motiv, téma text a intertextovost - kontext, vLiv a způsoby mezitextového naväzovania mezitextové komunikace (motto, citát, aLuze), žánry za Ložené na mezitextovém navazování (parodie, travestie, pLagiát), hraniční rysy textu (předmLuva, dosLov, ilustrace, obáLka; autorský komentář, recenze) vývoj literaturyv kontextu dobového myšlení, uměnía kultury- funkce periodizace Literatury, vývoj kontextu české a světové Literatury; tematický a výrazový přínos veLkých autorských osobností; Literární směry a hnutí; vývoj Literárních druhů a žánrů s důrazem na moderní Literaturu 5.1.2 Cizí jazyk Vzdělávací obsah RECEPTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI Očekávané výstupy žák ^ porozumí hLavním bodům a myšLenkám autentického ústního projevu sLožitějšího obsahu na aktuáLní téma, postihnejeho hLavnía dopLňujícíinformace ^ rozLišívmLuveném projevu jednotLivé mLuvčí, identifikuje různý styL, citové zabarvení, názory a stanoviska jednotLivých mLuvčích ^ porozumí hLavním bodům a myšLenkám autentického čteného textu či písemného projevu sLožitějšího obsahu na aktuáLnítéma ^ identifikuje strukturu textu a rozLiší hLavnía dopLňujícíinformace ^ vyhLedá a shromáždíinformace z různých textů na méně běžné, konkrétnítéma a pracuje se získanými informacemi ^ odvodí význam neznámých sLov na zákLadě již osvojené sLovní zásoby, kontextu, znaLosti tvorby sLov a internacionalismů ^ využívá různé druhy sLovníků, informativní Literaturu, encykLopedie a média ^ čte s porozuměním Literaturu ve studovaném jazyce ^ postihne zápLetku i sled udáLostívefiLmu či hře PRODUKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI Očekávané výstupy žák ^ formuLujesvůj názor srozumiteLně, gramaticky správně, spontánně a pLynuLe ^ voLně a srozumiteLně reprodukuje přečtený nebo vysLechnutý autentický text se sLovní zásobou a jazykovými strukturami odpovídajícími náročnějšímu textu ► přednese souvisLý projev na zadané téma ^ sestaví souvisLý text na širokou škáLu témata vyjádří své stanovisko ► podrobně popíše své okoLí, své zájmy a činnosti s nimi související ^ Logicky a jasně strukturuje formáLníi neformáLní písemný projev různých sLohových styLů ^ s porozuměním přijímá a srozumiteLně i gramaticky správně předává obsahově sLožitějšíinformace ► používá bohatou všeobecnou sLovní zásobu k rozvíjení argumentace, aniž by redukovaLto, co chce sděLit ^ využívá výkLadové a odborné sLovníky při zpracování písemného projevu na neznámé téma INTERAKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI Očekávané výstupy žák ^ vyjádřía obhájí své myšLenky, názory a stanoviska vhodnou písemnou i ústní formou ^ adekvátně a gramaticky správně okomentuje a prodiskutuje odLišné názory různých faktografických i imaginativních textů ^ reaguje spontánně a gramaticky správně v sLožitějších, méně běžných situacích užitím vhodných výrazů a frazeoLogických obratů ^ komunikuje pLynuLe a foneticky správně na témata abstraktníi konkrétnív méně běžných i odborných situacích ^ při setkánís rodilými mLuvčími zahájí, vede a zákona diaLog a zapojí se do živé diskuse na různá témata týkající se odbornějších zájmů Učivo JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE (vztahujíc se k obLastem osobním, vzděLávacím, pracovním a veřejným, se kterými se žák setkává běžně i méně často nebo jen ve specifických kruzích) fonetika - zvuková výstavba sLova, zvuková stránka věty, fonetická redukce, fonetické rysy pravopis - pravidLa u sLožitějších sLov, zákonitosti vypLývajícíz psané podobyjazyka pro frázování a intonaci, konvence používané k prezentaci výsLovnosti gramatika -jmenné a verbáLnífráze, morfémy, prefixy, sufixy, daLšívyjádření minuLosti, přítomnosti a budoucnosti, rozvité věty vedLejší, sLožitá souvětí, odvozování, transpozice, transformace, va Lence lexikológie - ustáLené koLokace, ustáLená větná spojení, přísLoví, jednoduché idiomy, frázová sLovesa, ustáLené větné rámce, odborné výrazy a fráze na známá témata KOMUNIKAČNÍ FUNKCE JAZYKA A TYPY TEXTŮ (vztahujíc se k obLastem osobním, vzděLávacím, pracovním a veřejným, se kterými se žák setkává běžně i méně často nebo jen ve specifických kruzích) postoj, názor, stanovisko - souhLas, nesouhLas, svoLení, prosba, odmítnutí, možnost, nemožnost, nutnost, potřeba, zákaz, příkaz emoce - Libost/nelibost, zájem/nezájem, radost/zkLamání, překvapení, údiv, obava, vděčnost, sympatie, Lhostejnost, strach morální postoje a funkce- omLuva, odpuštění, pochvaLa, pokárání, Lítost, přiznání, odsouzení kratší písemný projev - pozdrav, vzkaz, přání, bLahopřání, pozvání, odpověď, osobní dopis, úřední dopis, žádost, inzerát, strukturovaný životopis delší písemný projev - podrobný životopis, vypravování, úvaha, esej, podrobný popis, odborný popis čtený či slyšený text- jazykově nekomplikované a Logicky strukturované texty, texty informační, popisné, faktografické, dokumentární, imaginativníi uměLecké samostatný ústní projev- popis, shrnutí, srovnání, vyprávění, oznámení, prezentace, reprodukcetextu interakce-formáLníi neformáLní rozhovor, diskuse, korespondence, strukturovaný pohovor, náhodné situace v osobním i profesním životě, komunikace prostřednictvím teLefonu a daLších médií informace z médií-tisk, rozhLas, teLevize, internet, film, audionahrávky, videonahrávky, veřejná hLášení,teLefon TEMATICKÉ OKRUHY A KOMUNIKAČNÍ SITUACE (Výchozí textyjsou obsahově i jazykově náročnější, aLe nekomplikované, nesou prvky uměLeckého, publicistického, naučného a popuLárně-vědeckého styLu, vztah ují se k běžným i méně běžným, konkrétními abstraktním tématům, se kterými se žák může setkatv každodenním životě nebo při cestování do zemídanéjazykové obLasti.) oblast veřejná- veřejné instituce, veřejná oznámení, úřady, úřední dopisy, hlavní politické strany a orgány, veřejná jednání, veřejné sLužby, pasy, oprávnění, vystoupení, soutěže oblast pracovní- státní správa, firmy, průmysL, zeměděLství, méně časté profese, nástroje a zařízení, pracovníudáLosti, pracovnísmLouva, obchodnídopis, rekLamní materiáLy, návody, popis práce, bezpečnost práce oblast vzděláván - primární, sekundární a terciárníškoLstvívČRa v zemích studovaného jazyka, naučné spoLečnosti a kLuby, profesníinstituce, povoLánía tituLy vzdělávacích institucí, studentské shromáždění, vybavení učeben, práce v učebnách, debaty a diskuse, anotace, výtahy oblast osobní- cizí domov, krajina, spoLečenské vztahy, blízcí Lidé, spolupracovníci, uměLecké předměty, domácí potřeby, vybavení pro sport a zábavu, zdraví, nehody, životní styL, netradiční dovoLená, netradiční koníčky, recepty, romány, časopisy oblast osobnostní-identita, způsob vnímání sebe sama, světonázor oblast společenská - příroda, životní prostředí, ekoLogie, gLobáLní probLémy, věda a technika, pokrok REÁLIE ZEMÍ STUDOVANÉHO JAZYKA politické a ekonomické postavení ve světě stručná charakteristika ekonomiky, společnosti a kultury vztahy s Českou republikou literatura, významná díla a autoři věda, technika, sport, umění, významné osobnosti, díla, úspěchy život a tradice, rodina, vzdělávání, národní záliby a zvláštnosti jazykové zvláštnosti a odlišnosti média a jejich účinky na jednotlivce a společnost aktuálni udalosti a děni většího významu autentické materiály - tisk, rozh Las, fi Lm Poznámka: VzděLávánív Cizím jazyce směřuje k dosažení úrovně B2 podLe SpoLečného evropského rámce prajazyky, kterou Lze charakterizovat násLedovně: Žák se jasně vyjadřuje, aniž by jazykově redukovaLto, co chce sděLit. Má dostačující vyjadřovací prostředky ktomu, aby podaLjasný popis, vyjádřil své názory, rozvijeL argumentaci bez většího hLedánísLov a ktomuto účeLu používá některé druhy podřadných souvětí. Má všeobecně vysokou úroveň sLovní zásoby, ačko-LivvmaLé míře dochází k záměnám a nesprávnému výběru sLov, které však nezpůsobují probLémy v komunikaci. Dobře ovLádá gramatiku a jen občas se dopouští maLých nebo nesystematických chyb, mohou se objevit menší nedostatky ve větné stavbě, aLe nejsou časté a mohou být zpětně opraveny. Žák se vyhne závažným chybám ve formuLacích, vyjadřuje se sebevědomě, srozumiteLně a zdvořile v rámci forma Lních a neformáLních funkčních styLů, které odpovídají dané situaci a osobám, kterých se to týká. 5.1.3 Další cizí jazyk Vzdělávací obsah RECEPTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI Očekávané výstupy žák ^ rozumí hLavním bodům či myšLenkám autentického ústního projevui psaného textu na běžné a známé téma ^ identifikuje strukturu jednoduchého textu a rozLišíhLavníinformace ^ rozLišív mLuveném projevu jednotLivé mLuvčí,identifikuje různé styLy a citová zabarvenípromLuvy ^ odhadne význam neznámých sLovna zákLadějiž osvojené sLovní zásoby a kontextu ^ užívá různétechniky čtení dLetypu textu a účeLu čtení ^ využívá různé druhy sLovníků při čtení nekompLikovaných faktografických textů PRODUKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI Očekávané výstupy žák ^ srozumiteLně reprodukuje přečtený nebo vysLechnutý, méně náročný autentický text se sLovní zásobou na běžná témata ^ formuLujesvůj názor ústněi písemně na jednoduché, běžnétéma srozumiteLně, gramaticky správně a stručně ^ Logicky a jasně strukturuje středně dLouhý písemný projev, formáLníi neformáLnítext na běžné či známé téma ^ sestaví ústněi písemněsouvisLýtextnajednoduchétémajako Lineární sled myšLenek ► jednoduše a souvisLe popíše své okoLí, své zájmy a činnosti s nimi související ^ shrne a ústněi písemně sděLí běžné, obsahovějednoduchéinformace ^ využívá překLadové sLovníky při zpracování písemného projevu na méně běžnétéma INTERAKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI Očekávané výstupy žák ^ vysvětlí gram aticky správně své názory a stanoviska písemnou i ústní formou a v krátkém a jednoduchém projevu na téma osobních zájmů nebo každodenního života ^ reaguje adekvátně a gramaticky správně v běžných, každodenních situacích užitím jednoduchých, vhodných výrazů a frazeologických obratů ► s jistou mírou sebedůvěry komunikuje foneticky správně s použitím osvojené sLovní zásoby a gramatických prostředků ^ za pojí se, připadneš menšími obtížemi, do rozhovoru s rodiLými mLuvčími na běžné a známé téma v předvídatelných každodenních situacích Učivo JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE (vztahujíc se k obLastem osobním, vzděLávacím a spoLečenským a týkající se zájmů a konkrétních komunikačních situací, se kterými se žák může běžně setkat) fonetika - distinktivní rysy, sLovní přízvuk, tónový průběh sLova, struktura sLabiky, rytmus, intonace, sLabéa siLné formy výsLovnosti pravopis-interpunkce, pravidLa u běžných sLov, stažené tvary, běžně používané Litografické znaky, konvence používané ve sLovníku k prezentaci výsLovnosti gramatika-jednoduché sLovnítvary, aLternace samohLáseka modifikace souhLásek, nepravideLné a nuLové tvary sLovních druhů, synonyma, antonyma, zákLadnívyjádření přítomnosti, minuLosti a budoucnosti, trpný rod přítomný, sLova sLožená a sousLoví, rozvité věty vedLejší, souřadné souvětí, supLetivnost, řízenost, shoda lexikológie - ustáLená sLovní spojení, přirovnání, sLožené předLožky KOMUNIKATIVNÍ FUNKCE JAZYKA ATYPYTEXTŮ (vztahujíc se k obLastem osobním, vzděLávacím a spoLečenským a týkající se konkrétních komunikačních situací, se kterými se žák může běžně setkat) postoj, názor, stanovisko - souhLas, nesouhLas, svoLení, prosba, odmítnutí, zákaz, příkaz, možnost, nemožnost, nutnost, potřeba emoce - Libost/neLibost, zájem/nezájem, radost/zkLamání, překvapení, údiv, obava, vděčnost, sympatie, Lhostejnost, strach morální postoje - omLuva, odpuštění, pochvaLa, pokárání, Lítost, přiznání kratší písemný projev - pozdrav, vzkaz, přání, bLahopřání, pozvání, odpověď, osobní dopis, jednoduchý formáLní dopis, žádost, jednoduchý inzerát delší písemný projev - stručný životopis, příběh, stručný popis čtený či slyšený text- jazykově nekomplikované a Logicky strukturované texty, texty informační, popisné i uměLecké samostatný ústní projev- popis, srovnání, vyprávění, krátké oznámení, jednoduše formuLovaná prezentace, reprodukce kratšího textu interakce-formáLníi neformáLní rozhovor, diskuse, korespondence, strukturovaný pohovor informace z médií-tisk, rozhLas, teLevize, internet, fiLm, audionahrávky, videonahrávky, veřejná prohLášení,teLefon TEMATICKÉ OKRUHY A KOMUNIKAČNÍ SITUACE (Výchozí textyjsou obsahově i jazykově uspořádané, nekomplikované, mají Logickou strukturu,jsou informačního a popisného charakteru, vztahují se ke konkrétním a běžným tématům a vycházejíz autentických situací, se kterými se žák může setkatv každodenním životě a i při cestování do zemí dané jazykové obLasti.) oblast veřejná - sLužby, obchody, nákupní střediska, trhy, zboží, náLepky a obaLy, veřejná doprava, jízdní řády, Lístky, pokuty, divadLo, kino, programy, zábavní podniky, restaurace, jídeLníčky, hoteLy, formuLáře, běžné udáLosti, zdravotní sLužby, oznámení, Letáky oblast pracovní-zaměstnání, běžné profese, běžné podniky, běžné vybavení pracoviště, obchodní administrativa, obchodnídopis, nákup a prodej, jednoduchý návod a popis práce, orientační značení, jednoduché recepty oblast vzděláván - škoLa, učebny, škoLní prostory, učitelé, pomocný personáL, vybavení školy, méně běžné škoLní pomůcky, významné škoLnídny a udáLosti, výuka, domácí úkoly, diskuse, video-texty, texty na obrazovce počítače, sLovníky, příručky oblast osobní- rodina a její spoLečenské vztahy, přáteLé, příbuzní, vybavenídomácnosti; život mimo domov: kolej, hoteL, domov přáteL, okoLní krajina; jednoduché vybavení pro sport a zábavu, životná venkově a ve městě, dovoLená, svátky, osobní dopisy oblast osobnostní - koníčky, zájmy, názory a postoje k bLízkému okoLí oblast společenská - příroda, životní prostředí, kuLtura, tradice, sport, média REÁLIE ZEMÍ STUDOVANÉHO JAZYKA geografické zařazení a stručný popis významné události z historie, významné osobnosti životní styl a tradice v porovnání s Českou republi kou kultura, umění a sport, některé známé osobnosti a jejich úspěchy ukázky významných literárních děl Poznámka: VzděLávánív DaLším cizím jazyce směřuje k dosažení úrovně Bl podLeSpoLečného evropského rámce pro jazyky, kterou Lze charakterizovat násLedovně: Žák má dostačujíc vyjadřovací prostředky a od povídající s Lovní zásobu ktomu, aby se domLuvil a vyjadřovaL, i když s určitou mírou zaváhání. Disponuje dostatečnými opisnými jazykovými prostředky v rámci tematických okruhů, jako jsou rodina, koníčky a zájmy, práce, cestovania a ktuá Lni udáLosti. Žák komunikuje přiměřeně správně ve známých kontextech; všeobecně ovLádá gramatiku dobře, ačkoLiv vLiv mateřského jazyka je postřehnuteLný. Přiměřeně správně používá zásobu běžných gramatických prostředků a vzorců v rámo snadno předvídateLných situací. Při vyjádření složitější myšlen ky nebo promLuvy na neznámé téma se dopouští závažných chyb. Žák používá širokou škáLu jazykových funkcia vjejich rámo reaguje. Využívá nejběžnějšívyjadřovací prostředky neutráLního funkčního stylu. 5.2 Matematika a její aplikace Charakteristika vzdělávací oblasti Výuka matematiky na gymnáziu rozvijía prohLubuje pochopení kvantitativních a prostorových vztahů reáLného světa, utváří kvantitativní gramotnost žáků a schopnost geometrického vh Ledu. OvLádnutí požadovaného matematického aparátu, eLementy matematického myšLení, vytváření hypotéz a deduktivní úvahyjsou prostředkem pro nové hLubší poznania předpokLadem dalšího studia. Osvojené matematické pojmy, vztahy a procesy pěstují myšLenkovou ukázněnost, napomáhají žákům k prožitku ceListvosti. Matematické vzděLávánínapomáhá rozvoji abstraktního a analytického myšLení, rozvijí Logické usuzování, učísrozumiteLné a věcné argumentaci s alem najít spíše objektivní pravdu než u hájit v La stní názor. Těžiště výuky spočíva v osvojení schopnosti formuLace probLému a strategiejeho řešení, v aktivním ovLádnutí matematických nástrojů a dovedností, v pěstování schopnosti apLikace. Matematika přispívá ktomu, aby žáci by Li schopni hodnotit správnost postupu při odvozování tvrzení a odhaLovat kLamné závěry. Během studia žáci objevují, že matematika nachází upLatněnív mnoha oborech Lidské činnosti (např. v ekonomii, technice, aLei ve spoLečenských vědách), že je ovLivňována vnějšími podněty (napříkLad z obLasti přírodních věd) a že modernítechnoLogiejsou užitečným pomocníkem matematiky. Žáci poznávají, že matematika je součástí naší kuLtury a je výsLedkem sLožitého muLtikuLturního historického vývoje spojeného s mnoha významnými osobnostmi Lidských dějin. Cílové zaměření vzdělávací oblasti VzděLávání v dané vzděLávací obLasti směřuje k utváření a rozvíjení kLíčových kompetencí tím, že vede žáka k: osvojovánízákLadních matematických pojmů a vztahů postupnou abstrakcia zobecňováním na zákLadě poznává níjejich charakteristických vLastností; určování, zařazování a využívání pojmů, k anaLýze a zobecňová níjejich vLastností; vytváření zásoby matematických pojmů, vztahů, aLgoritmů a metod řešení úLoh a k využívá ní osvojeného matematického aparátu; anaLyzování probLému a vytváření pLánu řešení, k voLbě správného postupu při řešení úLoh a probLémů, k vyhodnocování správnosti výsLedku vzhLedem kzadaným podmínkám; práci s matematickými modeLy, kvědomí, že k výsLedku Lze dospět různými způsoby; rozvoji Logického myšLenía úsudku, vytváření hypotéz na zákLadě zkušenosti nebo pokusu, kjejich ověřování nebo vyvracení pomocí protipříkLadů; pochopenívzájemných vztahů a vazeb mezi okruhy učiva a k aplikaci matematických poznatků v daLších vzděLávacích o b La stech; přesnému vyjadrovania zdokonaLování grafického projevu, k porozumění matematickým termínům, symboLicea matematickému textu; zdůvodňovánímatematických postupů, k obhajobě vLastního postupu; rozvíjení dovednosti pracovat s různými reprezentacemi; užívání kaLkuLátoru a moderních technoLogií k efektivnímu řešení úLoh a k prezentaci výsLedku; rozvíjení zkušeností s matematickým modeLováním (k činnostem, kterými se učí poznávat a naLézat situace, v nichž se může orientovat prostřednictvím matematického popisu), k vyhodnocování matematických modeLů, k poznávání mezí jejich použití, kvědomí, že reaLita je sLožitější než její matematický modeL, že daný modeL může být vhodný pro více situácia jedna situace může být vyjádřena různými modeLy); rozvíjení geometrického videnia prostorové představivosti; pochopení matematikyjako součásti kuLturního dědictvía nezaměnitelného způsobu uchopování světa. 5.2.1 Matematika a její aplikace Vzdělávací obsah ARGUMENTACE A OVĚŘOVÁNÍ Očekávané výstupy žák ► čte a zapisuje oženiv symbolickém jazyce matematiky ► užívá správně Logické spojky a kvantifikátory ^ rozLišídefinici a větu, rozLiší předpoklad a závěrvěty ► rozLiší správný a nesprávný úsudek ► vytváří hypotézy, zdůvodňuje jejich pravdivosta nepravdivost, vyvrací nesprávná tvrzení ^ zdůvodňuje svůj postupa ověřujesprávnostřešeníprobLému Učivo základní poznatky z matematiky-výrok, definice, věta, důkaz množiny - in kLuze a rovnost množin, operace s množinami výroková logika ČÍSLO A PROMĚNNÁ Očekávané výstupy žák ^ užívá vLastnosti děLiteLnosti přirozených číseL ^ operuje s intervaLy, apLikuje geometrický význam absoLutní hodnoty ^ provádí operace s mocninami a odmocninami, upravuje číseLné výrazy ^ odhaduje výsLedky numerických výpočtů a efektivně je provádí, účeLně využívá kaLkuLátor ^ upravuje efektivně výrazy s proměnnými, určuje definiční obor výrazu ^ rozkLádá mnohočLeny na součin vytýkáním a užitím vzorců, apLikuje tuto dovednost při řešení rovnic a nerovnic ^ řeší Lineární a kvadratické rovnice a nerovnice, řeší soustavy rovnic, v jednodušších případech diskutuje řešiteLnost nebo počet řešení ^ rozlišuje ekvivaLentní a neekvivalentní úpravy ^ geometricky interpretuje číseLné, aLgebraickéa funkčnívztahy, graficky znázorňuje řešení rovnic, nerovnic a jejich soustav ^ anaLyzujea řešíprobLémy,vnichžapLikujeřešeníLineárních a kvadratických rovnicajejich soustav Učivo číselné obory- přirozená, ceLá, racionáLnía reáLná čísLa mocniny- mocniny s přirozeným, ceLým a racionáLním exponentem, odmocniny výrazy s proměnnými - mnohočLeny, Lomené výrazy, výrazy s mocninami a odmocninami rovnice a nerovnice- Lineární rovnice, nerovnice a jejich soustavy, kvadratická rovnice (diskriminant, vztahy mezi kořeny a koeficienty), rovnice a nerovnice v součinovém a podílovém tvaru, rovnice a nerovnice s absoLutní hodnotou, rovnice s neznámou ve jmenovateli a pod odmocninou, Logaritmické, exponenciáLnía goniometrické rovnice PRÁCE S DATY, KOMBINATORIKA, PRAVDĚPODOBNOST Očekávané výstupy žák ^ řešíreáLnéprobLémy s kombinatorickým podtextem (charakterizuje možné případy, vytváří modeL pomocí kombinatorických skupin a určuje jejich počet) ^ využívá kombinatorické postupy při výpočtu pravděpodobnosti, upravuje výrazy s faktoriáLy a kombinačními čísLy ^ diskutuje a kriticky zhodnotí statistické informace a daná statistická sděLení ^ voLía užívá vhodné statistické metody kana Lýze a zpracování dat (využívá výpočetnítechniku) ► reprezentuje graficky soubory dat, čte a interpretuje tabuLky, diagramy a grafy, rozLišuje rozdíly v zobrazeníobdobných souborů vzhLedem kjejich odLišným charakteristikám Učivo kombinatorika-eLementární kombinatorické úLohy, variace, permutace a kombinace (bez opakování), binomická věta, PascaLůvtrojúheLník pravděpodobnost - náhodnýjev a jeho pravděpodobnost, pravděpodobnost sjednocení a průniku jevů, nezávisLostjevů práce s daty-anaLýza a zpracování dat v různých reprezentacích, statistický soubor a jeho charakteristiky (vážený aritmetický průměr, medián, modus, percentní, kvartiL, směrodatná odchyLka, mezi kva rtiLová odchyLka) ZÁVISLOSTI A FUNKČNÍ VZTAHY Očekávané výstupy žák ^ načrtne grafy požadovaných funkcí (zadaných jednoduchým funkčním předpisem) a určíjejich vLastnosti ^ formuLuje a zdůvodňuje vLastnosti studovaných funkcia posLoupností ^ využívá poznatky o funkcích při řešení rovnica nerovnic, při určování kvantitativních vztahů ► a p Li kuj e vztahy mezi hodnotami exponenciálních, Logaritmických a goniometrických funkcia vztahy mezi těmito fun kcemi ^ modeLujezávisLosti reáLných dějů pomocí známých funkcí ► řešíapLikačníúLohy svyužitím poznatků o fun kcích a posloupnostech ^ interpretuje z funkčního hLediska sLožené úrokování, aplikuje exponenciáLní funkci a geometrickou posLoupnostve finanční matematice Učivo obecné poznatky o funkcích - pojem funkce, definiční obor a obor hodnot, graf funkce, vLastnosti funkcí funkce - Lineární funkce, kvadratická funkce, funkce absoLutní h od nota, Lineární Lomená funkce, mocninné funkce, funkce druhá odmocnina, exponenciáLní, Logaritmické a goniometrické funkce, vztahy mezi goniometrickými funkcemi posloupnost- určenia vLastnosti posLoupností, aritmetická a geometrická posLoupnost GEOMETRIE Očekávané výstupy žák ^ používa geometrické pojmy, zdůvodňuje a využíva vLastnosti geometrických útvarů v rovině a v prostoru, na zákLadě vLastnosti třídí útvary ^ určuje vzájemnou poLohu Lineárních útvarů, vzdáLenosti a odchyLky ^ využívá náčrt při řešení rovinného nebo prostorového probLému ^ vúLohách početnígeometrieapLikuje funkční vztahy, trigonometrii a úpravy výrazů, pracuje s proměnnými a iracionáLními čísLy ► řešípoLohovéa nepoLohové konstrukčníúLohy užitím všech bodů dané vLastnosti, pomocíshodných zobrazenia pomocí konstrukce na zákLadě výpočtu ^ zobrazivé voLné rovnoběžné projekci hranoLa jen Lan, sestrojí a zobrazí rovinný řez těchto těles ► řeší pLanimetrické a stereometrické probLémy motivované praxí ^ užívá různézpůsobyanaLytickéhovyjádřenípřímkyvrovině (geometrickývýznam koefidentů) ^ řeší a na Lyricky poLohové a metrické úLohy o Lineárních útvarech v rovině ^ využívá charakteristické vLastnosti kužeLoseček k určení anaLytického vyjádření ^ z anaLytického vyjádření (z osové nebovrchoLové rovnice) určízákLadníúdajeo kužeLosečce ^ řešíanaLyticky úLohy na vzájemnou poLohu přímky a kužeLosečky Učivo geometrie v rovině- rovinné útvary (klasifikace), obvody a obsahy; shodnosta podobnost trojúhelníků; Pythagorova věta a věty EukLidovy; množiny bodů dané vLastnosti; úhLy v kružnici, shodná zobrazení (osová a středová souměrnost, posunutí, otočení); stejnoLehLost; konstrukčníúLohy geometrie v prostoru - poLohové a metrické vLastnosti; zákLadnítěLesa, povrchy a objemy, voLné rovnoběžné promítání trigonometrie - sinová a kosinová věta; trigonometrie pravoúhLého a obecného trojúheLníku analytická geometrie v rovině - vektory a operace s nimi; anaLytická vyjádření přímky v rovině; kužeLosečky (kružnice, elipsa, paraboLa a hyperboLa) 5.3 Člověka příroda Charakteristika vzdělávací oblasti Základní prioritou každé obLasti přírodovědného poznáváníje odkrývat metodami vědeckého výzkumu zákonitosti, jimiž se řídí přírodní procesy. Odkrývání přírodních zákonitostí je hodnotné jednak samo osobě, neboť napLňuje přirozenou Lidskou zvědavost poznat a porozuměttomu, co se odehrává pod povrchem smysLově pozorovateLných, často zdánLivě nesouvisejících jevů, a jednak čLověku umožňuje ovLádnout různé přírodní objekty a procesy tak, abyjemoh L využívat pro daLší výzkum i pro rozmanité praktické účeLy. Má-Li být přírodovědné vzděLávání na gymnáziu kvaLitnía pro žáky prakticky využiteLné, je zapotřebí, abyje orientovaLo v první řadě na h Ledá ní zákonitých souvisLostí mezi poznanými aspekty přírodních objektů či procesů, a nikoLi jen na jejich pouhé zjištění, popis nebo kLasifikaci. HLedání, poznávania využívání přírodních zákonitostí se má tudíž ve vzděLávací obLasti ČLověka příroda na gymnáziu projevovat v mnohem větší míře, než tomu byLove stejnojmenné obLasti nazákLadníškoLe.Takovýpřístuptéžvžácích podněcuje touhu po hLubším poznávání řádu okoLního světa a nabízí jim možnostintenzivního prožitku z vLastních schopnostítento řád hLedata poznávat. Obsah a metodoLogie přírodovědného poznáváníveLmi zřetelně odráží systémový charakter přírody a víceúrovňovost její organizace. Přírodní objekty jsou totiž vesměs systémy nebo tyto systémy vytvářejí. Zkoumání přírody tak nezbytně vyžaduje kompLexní,tj. muLtidiscipLinární a interdisciplinární přístup, a tím i úzkou spoLupráci jednotLivých přírodovědných oborů a odstraňováníjakýchkoLi zbytečných bariér mezi nimi. VzděLávacíobLastČLověka příroda má proto také umožnit žáků m poznávat, že bariéry mezi jednotLivými úrovněmi organizace přírody reáLně neexistují, jsou častojen v našem myšLenía v našich izoLovaných přístupech. Svým obsahovým, strukturním i metodickým pojetím má o b La st vytvářet prostředí koordinované spoLupráce všech gymnaziáLních přírodovědných vzděLávacích oborů. Přírodovědné discipLínyjsou si veLmi blízké i v metodách a prostředcích, které upLatňujíve své výzkumné činnosti. Používají totiž vždy souběžně empirické prostředky (tj. soustavné a objektivní pozorování, měření a experimenty) a prostředky teoretické (pojmy, hypotézy, modeLy a teorie). Každá ztěchto sLožekje přitom v procesu výzkumu nezastupitelná, vzájemně se ovLivňují a podporují. Žáci mají mít proto co nejvíce příležitostí postupně si osvojovat vybrané empirické i teoretické metody přírodovědného výzkumu, aktivně je spoLu s přírodovědnými poznatky ve výuce využívat, uvědomovat si důLeži-tostobou pro přírodovědné poznání, předně pak pro jeho objektivitu a pravdivosti pro řešení probLémů, se kterými se čLověk při zkoumání přírody setkává. Přírodovědný výzkum má i své hodnotové a moráLní aspekty. Za nejvyšší hodnoty se v něm považují objektivita a pravdivost poznávání. Ty lze ovšem dosahovatjen v prostředí svobodné komunikace mezi Lidmi a veřejné a nezávisLé kontroLy způsobu získávání dat či ověřování hypotéz. GymnaziáLní přírodovědné vzděLávání musí proto též vytvářet prostředí pro svobodnou diskusi o probLémech i pro ověřování objektivity a pravdivosti získaných nebo předLožených přírodovědných informací. Lze toho dosahovat tím, že si žáci osvojují např. pravidLa veřejné rozpravy o způsobech získávání dat či ověřování hypotéz, rozvíjejí si schopnost předLožit svůj názor, poznatek či metodu k veřejnému kritickému zhodnocení, učí se nevnímat oponenta pouze jako názorového protivníka, aLeijako partnera při spoLečném hledání pravdy. KzákLadním moráLním normám přírodovědného poznávání patří především požadavek nezkresLovat data získávaná ve výzkumu a nevyužívatjeho výsLedky pro vytváření technoLogií a daLších praktických aplikací, které by mohLy poškozovat zdraví čLověka či nevratně narušit přírodní a sociá Lni prostředí. Žákům je tak zapotřebí na konkrétních případech ukazovat negativní důsLedkyzkresLování výzkumných dat či využívánívýsLedků přírodovědného výzkumu pro účeLy potenciáLně ohrožující č Lově ka a další složky přírody. VzděLávacíobLastČLověka příroda tím,že žákovi ukážei využívání poznatků a metod přírodních věd pro inspiraci a rozvoj daLších obLastí Lidské aktivity, počínaje nejrůznějšími technoLogiemi a konče filozofií, před stavuje mu současně přírodnívědy téžjako neodděLiteLnou a n eza stu pite Lnou součást Lidské kuLtury a zvyšuje tak zájem žáků o ně. Tento zájem je možno podporovati prostřednictvím exkurzív různých vědeckých, technoLogických či kuLturních institucích a bezesporu i co neintenzivnějším využíváním moderních technoLogií v procesu žákova přírodovědného vzděLávání. K zvýšení zájmu žáků o přírodovědné vzděLání mohou přispívat také objektivní hodnocení různých informacíz obLasti pseudovědy a antivědy, neboť ta ve značné míře často využívá právě poznatků a metod přírodních věd. VzděLávacíobLastČLověk a příroda je čLeněna na vzděLávací obory Fyzika, Chemie, Biologie, Geografie a Geologie. VzděLávací obsah přírodovědného i společenskovědního charakteru oboru Geografie byLvzájmu zachováníjeho ceListvosti zařazen do této vzděLávací obLasti. Cílové zaměření vzdělávací oblasti VzděLávání v dané vzděLávací obLasti směřuje k utváření a rozvíjení kLíčových kompetencí tím, že vede žáka k: formuLaci přírodovědného probLému, hledání odpovědi na něj a případnému zpřesňování či opravě řešenítohoto probLému; provádění soustavných a objektivních pozorování, měřenía experimentů (především Laboratorního rázu) podLevLastního či týmového pLánu nebo projektu, k zpracování a interpretaci získaných dat a hLedánísouvisLostímezi nimi; tvorbě modeLu přírodního objektu či procesu umožňujícího pro daný poznávací účeLvhodně reprezentovatjejich podstatné rysy či zákonitosti; používá ní adekvátních matematických a grafických prostředků kvyjadřová ní přírodovědných vztahů a zákonů; využívání prostředků moderních technoLogiív průběhu přírodovědné poznávací činnosti; spoLupráci na pLánech či projektech přírodovědného poznávania k poskytovánídato hypotéz získaných během výzkumu přírodních faktů ostatním Lidem; předvídání průběhu studovaných přírodních procesů na zákLaděznaLosti obecných přírodovědných zákonů a specifických podmínek; předvídání možných dopadů praktických aktivit Lidí na přírodní prostředí; ochraně životního prostředí, svého zdravíi zdraví ostatních Lidí; využívání různých přírodních objektů a procesů pro pLnohodnotné napLňovánívLastního života při současném respektování jejich ochrany. 5.3.1 Fyzika Vzdělávací obsah FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEJICH MĚŘENÍ Očekávané výstupy žák ► měří vybrané fyzikální veliany vhodnými metodami, zpracuje a vyhodnotí výsLedky měření ► rozLiší skaLárníveLičiny od vektorových a využívaje při řešení fyzika Lních probLémů a úLoh Učivo soustava fyzikálních veličin a jednotek - Mezinárodní soustava jednotek (SI) absolutní a relativní odchylka měření POHYB TĚLES A JEJICH VZÁJEMNÉ PŮSOBENÍ Očekávané výstupy žák ^ užívá zákLadní kinematické vztahy při řešení probLémů a úLoh o pohybech rovnoměrných a rovnoměrně zrychLených/zpomaLených ^ určív konkrétních situacích sily a jejich momenty působící na těLeso a určívýsLednici si L ^ využívá (Newtonovy) pohybové zákony k předvídání pohybu těles ^ využívá zákony zachování některých důležitých fyzikáLních veLičin při řešení probLémů a úLoh ^ objasní procesy vzniku, šíření, odrazu a interference mechanického vLnění Učivo kinematika pohybu-vztažná soustava; poLoha a změna poLohytěLesa,jeho rychLosta zrychLení dynamika pohybu - hmotnost a sila; první, druhý a třetí pohybový zákon, inerciální soustava; hybnost tě Lesa ;tLa ková sila, tLa k; třecí sila; sila pružnosti; gravitační a tíhová sila; gravitační poLe; moment sily; práce, výkon; souvisLost změny mechanické energie s prací; zákony zachování hmotnosti, hybnosti a energie mechanické kmitaní a vlnění- kmitání mechanického oscilátoru,jeho perioda a frekvence; postupné vLnění, stojaté vLnění, vLnová déLka a rychLostvLnění; zvuk, jeho h Lasitost a intenzita STAVBA A VLASTNOSTI LÁTEK Očekávané výstupy žák ^ objasní souvisLost mezi vLastnostmi Látek různých skupenství a jejich vnitřní strukturou ^ aplikuje s porozuměním termodynamické zákony při řešení konkrétních fyzikaLních úLoh ^ využívá stavovou rovnici ideáLního pLynu stáLé hmotnosti při předvídání stavových změn pLynu ^ anaLyzujevznika průběh procesu pružné deformace pevných těLes ^ porovná zákonitosti tepLotní roztažnosti pevných těLes a kapaLin a využívaje k řešení praktických probLémů Učivo kinetická teorie látek - charakter pohybu a vzájemných interakcí částic v Látkách různých skupenství termodynamika-termodynamická tepLota; vnitřní energie a její změna, tepLo; první a druhý termodynamický zákon; měrná tepeLná kapacita; různé způsoby přenosu vnitřní energie v rozLičných systémech vlastnosti látek - normáLové napětí, Hookův zákon; povrchové napětí kapa Li ny, kapiLárníjevy; součinitel tepLotní roztažnosti pevných Látek a kapaLin; skupenské a měrné skupenské tepLo ELEKTROMAGNETICKÉ JEVY, SVĚTLO Očekávané výstupy žák ► porovná účinky eLektrického poLe na vodičaizoLant ► využívá Ohmův zákon při řešení praktických probLémů ► aplikuje poznatky o mechanismech vedení eLektrického proudu v kovech, poLovodičích, kapalinách a pLynech při anaLýzechovánítěLes z těchto LátekveLektrických obvodech ► využívá zákon elektromagnetické indukce k řešení probLémů a k objasnění funkce eLektrických zařízení ► porovná šíření různých druhů elektromagnetického vLnění v rozLičných prostředích ^ využívá zákony šíření světLa v prostředí k určování vLastností zobrazení předmětů jednoduchými optickými systémy Učivo elektrický náboj a elektrické pole - eLektrický náboj a jeho zachování; intenzita eLektrického poLe, eLektrické napětí; kondenzátor elektrický proud v látkách - proud jako veLičina; Ohmův zá kon pro část obvodu i uzavřený obvod; elektrický odpor; elektrická energie a výkon stejnosměrného proudu; polovodičová dioda magnetické pole - poLe magnetů a vodičů s proudem, magnetická indukce; indukované napětí střídavý proud - harmonické střídavé napětía proud, jejich frekvence; výkon střídavého proudu; generátor střídavého proudu; eLektromotor; transformátor elektromagnetické záření- elektromagnetická vLna; spektrum elektromagnetického záření vlnové vlastnosti světla - šírenia rychLostsvětLa v různých prostředích; stáLostrychLosti světLa vinerciáLních soustavách a některé důsLedky této zákonitosti; zákony odrazu a Lomu světLa, index Lomu; optické spektrum; interference světLa optické zobrazování-zobrazení odrazem na rovinném a kuLovém zrcadLe; zobrazení Lomem na tenkých čočkách; zorný úheL; oko jako optický systém; Lupa MIKROSVET Očekávané výstupy žák ^ využívá poznatky o kvantování energie záření a mikročástic k řešení fyzikáLních probLémů ^ posoudíjadernou přeměnu z hlediska vstupních a výstupních částici energetické biLance ^ využívá zákon radioaktivní přeměny k předvídání chování radioaktivních Látek ^ navrhne možné způsoby ochrany čLověka před nebezpečnými druhy záření Učivo kvanta a vlny-foton ajehoenergie; korpuskuLárněvLnová povahazářenía mikročástic atomy- kvantování energie eLektronů v atomu; spontánní a stimuLovaná emise, Laser; jaderná energie; syntéza a štěpeníjader atomů; řetězová reakce, jaderný reaktor 5.3.2 Chemie Vzdělávací obsah OBECNÁ CHEMIE Očekávané výstupy žák ► využívá odbornou terminoLogii při popisu Látek a vysvětLová ní chemických dějů ► provádí chemické výpočty a upLatňujeje při řešení praktických probLémů ► předvídá vLastnosti prvků a jejich chovánív chemických procesech na zákLadě poznatků o periodické soustavě prvků ► využívá znaLosti o časticové struktuře Látek a chemických vazbách k předvídání některých fyzikáLně-chemických vLastnosti Látek a jejich chovánív chemických reakcích Učivo soustavy látek a jejich složení veličiny a výpočty v chemii stavba atomu in periodická soustava prvků chemická vazba a vlastnosti látek tepelné změny při chemických reakcích rychlost chemických reakcí a chemická rovnováha ANORGANICKÁ CHEMIE Očekávané výstupy žák ► využívá názvosLoví anorganické chemie při popisu sLoučenin ► charakterizuje významné zástupce prvků a jejich sLoučeniny, zhodnotíjejich surovinové zdroje, využití v praxi a vLiv na životní prostředí ► předvídá průběh typických reakcí anorganických sLoučenin ► využívá znaLosti zákLadů kvaLitativní a kvantitativní anaLýzy k pochopeníjejich praktického významu v anorganické chemii Učivo vodík a jeho sloučeniny s-prvky a jejich sloučeniny p-prvky a jejich sloučeniny d- a f-prvky a jejich sloučeniny ORGANICKÁ CHEMIE Očekávané výstupy žák zhodnotívLastnosti atomu uhLíku významné pro strukturu organických sLoučenin aplikuje pravidLa systematického názvosLoví organické chemie při popisu sLoučenin s možností využití triviaLních názvů charakterizuje zákLadnískupiny organických sLoučenin a jejich významné zástupce, zhodnotíjejich surovinové zdroje, využitív praxi a vLiv na životní prostředí aplikuje znaLosti o průběhu organických reakcí na konkrétních příkLadech využívá znaLosti zákLadů kvaLitativní a kvantitativní anaLýzy k pochopeníjejich praktického významu v organické chemii Učivo uhlovodíky a jejich klasifikace deriváty uhlovodíků a jejich klasifikace heterocyklické sloučeniny syntetické makromolekulami látky léčiva, pesticidy, barviva a detergenty 30 BIOCHEMIE Očekávané výstupy žák ^ objasní strukturu a funkci sLoučenin nezbytných pro důLežité chemické procesy probíhajícív organismech ^ charakterizuje zákLadnímetaboLické procesy a jejich význam Učivo lipidy sacharidy proteiny nukleové kyseliny enzymy, vitaminy a hormony 5.3.3 Biologie Vzdělávací obsah OBECNÁ BIOLOGIE Očekávané výstupy žák odliší živé soustavy od neživých na zákLadě jejich charakteristických vLastností porovná významné hypotézy o vzniku a evoLuci živých soustav na Zemi objasní stavbu a funkci strukturních sLožek a životní projevy prokaryotních a eukaryotních buněk vysvětLívýznam diferenciace a speciaLizace buněk pro mnohobuněčné organismy odvodí hierarchii recentních organismů ze znaLostíojejich evoLuci Učivo vznik a vývoj živých soustav; evoluce buňka - stavba a funkce BIOLOGIE VIRŮ Očekávané výstupy žák ^ charakterizuje viryjako nebuněčné soustavy ^ zhodnotí způsoby ochrany proti virovým onemocněním a metodyjejich Léčby ^ zhodnotí pozitivní a negativnívýznam virů Učivo stavba a funkce virů BIOLOGIE BAKTERIÍ Očekávané výstupy žák ^ charakterizuje bakterie z ekoLogického, zdravotnického a hospodářského hLediska ^ zhodnotfzpůsoby ochrany proti bakteriáLním onemocněním a metodyjejich Léčby Učivo stavba a funkce bakterii BIOLOGIE PROTIST Očekávané výstupy žák ^ charakterizuje protista z ekoLogického, zdravotnického a hospodářského hLediska ^ Učivo stavba a funkce protist BIOLOGIE HUB Očekávané výstupy žák ^ pozná a pojmenuje (s možným využitím různých informačních zdrojů) významné zástupce hub a Lišejníků ^ posoudí ekoLogický, zdravotnický a hospodářský význam huba Lišejníků Učivo stavba a funkce hub stavba a funkce lišejníků r ^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^ BIOLOGIE ROSTLIN Očekávané výstupy žák ^ popíše stavbu těL rostlin, stavbu a funkci rostlinných orgánů ^ objasní prindp životních cykLů a způsoby rozmnožování rostLin ^ porovná spoLečné a rozdílné vLastnosti stéLkatých a cévnatých rostlin ^ pozná a pojmenuje (s možným využitím různých informačních zdrojů) významné rostLinné druhy a uvede jejich ekoLogické nároky ^ zhodnotí rostLiny jako primární producenty biomasy a možnosti využití rostLi n v různých odvětvích Lidské činnosti ^ posoudívLivživotních podmínek na stavbu a funkci rostlinného těLa ^ zhodnotí probLematiku ohrožených rostLinných druhů a možnosti jejich ochrany Učivo morfologie a anatomie rostlin fyziologie rostlin systém a evoluce rostlin rostliny a prostředí BIOLOGIE ŽIVOČICHŮ Očekávané výstupy žák charakterizuje h Lavnítaxonomické jednotky živočichů a jejich významné zástupce popíše evoLuci a adaptaci jednotlivých orgánových soustav objasní principy zákLadních způsobů rozmnožovania vývoj živočichů pozná a pojmenuje (s možným využitím různých informačních zdrojů) významné živočišné druhy a uvede jejich ekoLogické nároky posoudí význam živočichů v přírodě a v různých odvětvích Lidské činnosti charakterizuje pozitivnía negativní působení živočišných druhů na Lidskou popuLaci charakterizuje zákLadnítypy chování živočichů zhodnotí probLematiku ohrožených živočišných druhů a možnosti jejich ochrany Učivo morfologie a anatomie živočichů fyziologie živočichů systém a evoluce živočichů živočichové a prostředí etologie BIOLOGIE ČLOVĚKA Očekávané výstupy žák ^ podLe předLoženého schématu popíše a vysvětLí evoLuci čLověka ^ využívá znaLosti o orgánových soustavách pro pochopenívztahů mezi procesy probíhajícími v Lidském těle ^ charakterizuje individuáLní vývoj čLověka a posoudí faktory ovLivňujícíjej v pozitivním a negativním směru Učivo opěrná a pohybová soustava soustavy látkové přeměny soustavy regulační soustavy rozmnožován GENETIKA Očekávané výstupy žák ^ využíva znaLosti o genetických zákonitostech pro pochopení rozmanitosti organismů ^ anaLyzuje možnosti využitíznaLostíz obLasti genetiky v běžném životě Učivo molekulární a buněčné základy dědičnosti dědičnost a proměnlivost genetika člověka genetika populací EKOLOGIE Očekávané výstupy žák ^ používá správnězákLadníekoLogické pojmy ^ o bj a s ň uj e zá k La d ní e ko Logic ké vzta hy Učivo základníekologické pojmy podmínky života biosféra a její členění 5.3.4 Geografie Vzdělávací obsah PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ Očekávané výstupy žák ^ porovná postaveníZemě ve vesmíru a podstatné vLastnosti Země s ostatními těLesy sLuneční soustavy ^ porovná na příkLadech mechanismy působení endogenních (včetně deskové tektoniky) a exogenních procesů a jejich vLiv na utváření zemského povrchu a na život Lidí ^ objasní mechanismy gLobáLní cirkuLace atmosféry a její důsledky pro vytváření klimatických pásů ^ objasníveLký a maLý oběh vody a rozLišíjednotLivé sLožky hydrosféry a jejich funkci v krajině ► hodnotí vodstvo a půdní obaLZemějakozákLad života a zdroje rozvoje spoLečnosti ► rozLišíhLavníbiomy světa ► rozliší sLožky a prvky fyzickogeografické sféry a rozpozná vztahy mezi nimi Učivo Země jako vesmírné těleso -tvara pohyby Země, důsledky pohybu Země pro život Lidía organismů, střídánídnea noci, střídání ročních období, časová pásma na Zemi, kaLendář fýzickogeografická sféra - vzájemné vazby a souvisLosti sLožek fyzickogeografické sféry, zákLadní zákonitosti stavu a vývoje sLožek fyzickogeografické sféry, důsledky pro přírodní prostředí systém fyzickogeografické sféry na planetární a na regionální úrovni - objekty, jevy, procesy, zonaLita, azonáLníjevy SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ Očekávané výstupy žák ^ zhodnotí na příkladech dynamiku vývoje obyvateLstva na Zemi, geografické, demografické a hospodářské aspekty působícína chování, pohyb, rozmístěnía zaměstnanost obyvateLstva ^ anaLyzuje hLavnírasová, etnická,jazyková, náboženská, kuLturnía poLitická specifika s ohLedem na způsob života a životní úroveň v kuLturních regionech světa ^ identifikuje obecné zákLadní geografické znaky a funkce sídel a aktuáLnítendence ve vývoji osídLení ^ zhodnotí na příkladech světové hospodářstvíjako otevřený dynamický systém s určitými sLožkami, strukturou a funkcemi a zo h Led ní faktory územního rozmístění hospodářských aktivit, vymezíjádrové a periferní oblasti světa ► zhodnotí nerovnoměrné rozmístění, objem a distribuci světových surovinových a energetických zdrojů ► rozlíšia porovnává státy světa a jejich mezinárodníintegrační uskupení a organizace podLe kritérií vzájemné podobnosti a odLišnosti ► LokaLizuje na poLitické mapě světa hLavní aktuáLnígeopoLiticképrobLémy a změny s přihLédnutím k historickému vývoji ► vyhLedá na mapách hLavní světové obLasti cestovního ruchu, porovná jejich LokaLizační faktory a potenciáL Učivo obyvatelstvo - zákLadní geografické, demografické, etnické a hospodářské charakteristiky kulturnía politické prostředí- struktura obyvateLstva, státní zřízení, geopoLitické procesy, hLavní světová ohniska napětí sídla a osídlení- sídelní struktura a její vývoj, sídLo, obec, město, jejich funkce světové hospodářství- LokaLizační faktory, sektorová a odvětvová struktura a její důsledky socioekonomická sféra - sociáLněgeografické systémy, geografické aspekty bohatství a chudoby, gLobaLizace ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Očekávané výstupy žák ^ zhodnotí na příkladech různé krajinyjako systém pevninské částí krajinné sféry se specifickými znaky, určitými sLožkami, strukturou, okoLím a funkcemi ^ anaLyzuje na konkrétních příkLadech přírodnía kuLturní(spoLečenské) krajinné sLožky a prvky krajiny ^ zhodnotí některá rizika působení přírodních a spoLečenských faktorů na životní prostředí v LokáLní, regionáLnía gLobáLníúrovni Učivo krajina - vývoj krajiny, přírodní prostředí, spoLečenské prostředí, vývoj ve využívaní půdy, kulturní krajina, environmentaListika, krajinná (geografická) ekoLogie, typy krajiny, krajinný potenciál vývoj interakce příroda - spoLečnost - prostorová koexistence, udržiteLný rozvoj (život), Limity přírodního prostředí, gLobáLní probLémy Lidstva, výchovné, hospodářské a právni nástroje ochrany přírody a životního prostředí REGIONY Očekávané výstupy žák ^ rozlišuje na konkrétních územních příkLadech mikroregionáLní, regionáLní, státní, makroregionáLní a gLobáLnígeografickou dimenzi ^ vymezí místní region (podLe bydLiště, škoLy) na mapě podLe zvoLených kritérií, zhodnotí přírodní, hospodářské a kuLturní poměry mikroregionu a jeho vazby k vyšším územním ceLkům a regionům ^ zhodnotí poLohu, přírodní poměry a zdroje České republiky ^ LokaLizuje na mapách hLavní rozvojová jádra a periferníobLasti České repubLiky, rozLišujejejich spedfika ^ LokaLizuje na mapách makroregiony světa, vymezíjejich hranice, zhodnotíjejich přírodní, kuLturní, poLitické a hospodářské vLastnosti a jednotLivé makroregiony vzájemně porovná Učivo místní region - možnosti rozvoje mikroregionu, strategické a územní pLánování Česká republika - hospodářské a poLitické postavení České repubLiky v Evropě a ve světě, charakteristiky obyvateLstva a sídeL, transformační ekonomické procesy, struktura hospodářství, regiony, euroregiony makroregiony světa - jádra, periferie, modeLový region - modeLové probLémy s důrazem na Evropu a Evropskou unii GEOGRAFICKÉ INFORMACE ATERÉNNÍ VYUČOVÁNÍ Očekávané výstupy žák ► používá dostupné kartograficképroduktya daLšígeografickézdrojedatainformadvtištěné i eLektronické podobě pro řešení geografických probLémů ► orientuje se s pomod map v krajině ► používá s porozuměním vybranou geografickou, topografickou a kartografickou terminoLogii ^ vytvářía využívá vLastní menta Lni schémata a mentáLní mapy pro orientad v konkrétním území ► čte, interpretuje a sestavujejednoduché grafy a tabuLky, anaLyzuje a interpretuje číseLné geografické údaje Učivo geografická kartografie a topografie - praktické apLikace s kartografickými produkty, s mapami různých funkcí, s kartogramy geografickýa kartografický vyjadřován jazyk- obecně používané pojmy, kartografické znaky, vysvětLivky, statistická data, ostatníinformační, komunikačnía dokumentační zdroje dat pro geografii geografické informační a navigační systémy- geografický informační systém (GIS), dáLkový průzkum Země (DPZ), praktické využití GIS, DPZa satelitních navigačních přístrojů GPS (gLobáLnípoLohový systém) terénní geografická výuka, praxe a aplikace - geografické exkurze a terénní cvičení, praktická topografie, orientace, bezpečnost pohybu a pobytu v terénu, postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení přírodních a spoLečenských prvků krajiny a jejich interakce 5.3.5 Geologie Vzdělávací obsah SLOŽENÍ, STRUKTURA A VÝVOJ ZEMĚ Očekávané výstupy žák ► porovná sLoženía strukturu jednotLivých zemských sfér a objasní jejich vzájemné vztahy ► využívá vybrané metody identifikace mineráLů Učivo Zemějako geologické těleso - zákLadní geobiocykLy zemské sféry - chemické, minera Logické a petroLogické sLoženíZemě mineráLy -jejich vzniká Ložiska; krystaLy a jejich vnitřní stavba; fyzika Lni a chemické vLastnosti mineráLů geologická historie Země - geo Logická období vývoje Země; změny poLohy kontinentů; evoLuce bioty a prostředí GEOLOGICKÉ PROCESYV LITOSFÉŘE Očekávané výstupy žák ► anaLyzuje energetickou bilanci Země a příčiny vnitřních a vnějších geoLogických procesů ► určí nerostné sLoženía rozpozná strukturu běžných magmatických, sedimentárních a metamorfovaných hornin ► anaLyzuje různé druhy poruch v Litosféře ► využívá geoLogickou mapu ČR k objasnění geoLogického vývoje regionů Učivo magmatický proces -vznik magmatu a jeho tuhnutí; krystaLizace mineráLů z magmatu zvetrávania sedimentační proces - mechanické a chemické zvetrávaní, srážení, sedimentace metamorfníprocesy-jejich typy; kontaktnía regionáLnímetamorfóza deformace litosféry- křehká a pLastická deformace geoLogických objektů, vývoj stavby pevnin a oceánů; mechanismus deskové tektoniky; zemětřesení a vuLkanismus, tvary zemského povrchu VODA Očekávané výstupy žák ► zhodnotí využitelnost různých druhů vod a posoudí možné způsoby efektivního hospodaření s vodou vpřísLušném regionu Učivo povrchové vody-jejich rozLoženínaZemi; chemické sLožení, pH; hydrogeologický cykLus, geoLogické působení vody podzemní vody- propustnost hornin; hydrogeologické systémy; chemické sLožení podzemních vod; ochrana podzemních vod ČLOVĚK A ANORGANICKÁ PŘÍRODA Očekávané výstupy žák ► určízákLadnívLastnosti vzorku půdního profilu a navrhne využiteLnost a způsob efektivního hospodaření s půdou v daném regionu ► posuzuje geoLogickou činnost čLověka z hLediska možných dopadů na životní prostředí ► posoudí význam i ekoLogickou únosnosttěžby a zpracovatelských technoLogiív daném regionu ► vyhodnotí bezpečnost ukládání odpadů a efektivitu využívá ní druhotných surovin vdaném regionu Učivo vzniká vývoj půd interakce mezi přírodou a společností- přístupy environmentálni geoLogie, rekuLtivace a revitalizace krajiny práce vterénu a geologická exkurze 5.4 Člověk a společnost Charakteristika vzdělávací oblasti VzděLávací obLast ČLověka spoLečnost využívá společenskovědní poznatky získané v zákLadním vzděLávání, rozvijíjea učížákyzpracovávatje v širším myšLenkovém systému. Její součástí jsou i zceLa nové obsahové prvky, jejichž pochopeníje podmíněné rozvinutější myšLenkovou činnostía praktickou zkušeností žáka gymnázia. Žáci se učí kriticky refLektovatspoLečenskou skutečnost, posuzovat různé přístupy k řešení probLémů každodenní praxe a apLikovat poznatky do současnosti. Rozvíjeny jsou důLežité myšLenkové operace, praktické dovednosti a vědomívLastníidentity žáka. ObLast přispívá k utváření historického vědomí, k uchování kontinuity tradičních hodnot naší civilizace a k občanskému vzděLávání m Ládeže. Posiluje respekt k zákLadním principům demokracie a připravuje žáky na odpovědný občanský život v demokratické spoLečnosti v souLadu s principy udržiteLného rozvoje. Podporuje vědomí neopakovatelnosti ajedinečnosti života, významu Lidské důstojnosti a úcty k výtvorům Lidského ducha minuLých generácii současnosti. Záměry vzděLávací obLasti jsou realizovány především prostřednictvím vzdělává och oborů Občanský a společenskovědní základ, Dějepis a Geografie. VzděLávací obsah oboru Geografieje z důvodu zachování celistvosti umístěn ve vzděLávacíí obLasti ČLověka příroda. Přesahy dané vzděLávací obLasti se promítajíi do jiných vzděLávacích obLasti. Cílové zaměření vzdělávací oblasti VzděLávánívdanévzděLávacíobLasti směřuje k utváření a rozvíjení kLíčových kompetencí tím, že vede žáka k: utváření rea Listického pohLedu na skutečnost a k orientaci ve spoLečenských jevech a procesech tvořících rámec každodenního života; chápání současnosti v kontextu minuLosti a budoucnosti, k vnímání spoLečenské skutečnosti v minuLosti jako souhrnu příkLadů modeLových spoLečenských situací a vzorů Lidského chování a jednání v nejrůznějších situacích; chápání vývoje spoLečnosti jako proměny sociáLních projevů života v čase, k posuzování spoLečenských jevů v synchronních i chronoLogických souvisLostech provázaných příčinnými, násLednými, důsLedkovými a jinými vazbami; rozvíjení prostorové představivosti o historických a soudobých jevech, k vnímánívýznamu zeměpisných podmínek pro variabilitu a mnohotvárnost spoLečenských jevů a procesů; vnímání sounáLežitosti s evropskou kuLturou; pochopení civilizačního přínosu různých kuLturvzávisLosti na širších spoLečenských podmínkách; upLatňovánítoLerantních postojů vůči minoritním skupinám ve spoLečnosti, odhaLování rasistických, xenofobních a extremistických názorů a postojů v mezilidském styku; zvLádánízákLadů spoLečenskovědní anaLýzy a historické kritiky, k rozLišování mezi reáLnými a fiktivními ději, kchápáníproměnLivosti interpretacejevů a idejívzávisLosti na vývoji jedince a spoLečnosti; rozvíjení pozitivního hodnotového systému opřeného o historickou i současnou zkušenost Lidstva; chápání nesprávnosti mechanického přenosu současných etických představ do rea Lity minuLosti; vědomé refLexi vLastníhojednáníijednánídruhých Lidí; respektování různých systémů hodnot a motivací druhých Lidí; odhaLování předsudků v posuzování různých Lidí, udáLostíči sociáLních jevů a procesů; rozpoznávání negativních stereotypů v nahLížení na roLi muzea ženy ve spoLečnosti; upevňování pocitu odpovědnosti za sebe jako jednotLivce i jako čLena určitého spoLečenství, k rozvíjení zraLých forem soužití s druhými Lidmi a ochoty podílet se na veřejném životě své obce, regionu, státu; upLatňování partnerských přístupů při spoLupráci; osvojování demokratických principů v mezilidské komunikaci, k rozvíjení schopnosti diskutovat oveřejných záLežitostech, rozpoznávatmanipuLativnístrategie, zaujímatvLastnístanoviska a kritické postoje ke spoLečenským a spoLečenskovědním záLežitostem, věcně (nepředpojatě) argumentovat, využívat historické argumentace na podporu pozitivních občanských postojů; rozvijenía kuLtivaci vědomí osobní, Lokální, národní, evropskéi g Lobá Lni identity. 5.4.1 Občanský a spoLečenskovědní základ Vzdělávací obsah ČLOVĚK JAKO JEDINEC Očekávané výstupy žák ^ objasní, pročajakse Lidé od Lisují ve svých projevech chování, uvede příkLady faktorů, které ovLivň ují prožívání, chovania činnostčLověka ^ porovná osobnost vjednotLivých vývojových fázích života, vymezí, co každá etapa přináší do Lidského života nového a jaké životní ú koLy před čLověka staví ^ vyLoží, jak čLověk vnímá, prožívá a poznává skutečnost, sebe i druhé Lidi a co může jeho vnímání a poznávání ovLivňovat ^ porovnává různé metody učenia vyhodnocujejejich účinnostpro své studium s ohLedem na vLastní psychické předpokLady, upLatňuje zásady duševní hygieny při práci a učení ^ využívá získané poznatky při sebepoznávání, poznávání druhých Lidí, voLbě profesní orientace ^ na příkLadech ilustruje vhodné způsoby vyrovnávání se s náročnými životními situacemi Učivo podstata lidské psychiky - vědomí; psychické jevy, procesy, stavy a vLastnosti osobnost člověka - charakteristika osobnosti, její typoLogie; vývoj a formování osobnosti vjednotLivých etapách Li d s kého života; význam ceLoživotního učenia sebevýchovy psychologie v každodenním životě - rozhodování o životních otázkách; zásady duševní hygieny, náročné životní situace, systém psychoLogického poradenství ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI Očekávané výstupy žák ^ upLatňuje spoLečensky vhodné způsoby komunikace ve forma Lních i neformáLních vztazích, případné neshody či konfLikty s druhými Lidmi řeší konstruktivním způsobem ^ respektuje ku Ltu r ní od Liš n ostí a rozdíly v projevu přísLušníků různých sociálních skupin, na příkLadech doLoží, kjakým důsLedkům mohou vést předsudky ^ objasní, jakývýznam má sociáLní kontroLa ve skupině a ve větších sociáLních ceLcích ^ posoudí úLohu sociáLních změn vindividuáLním i spoLečenském vývoji, rozlišuje změny konstruktivní a destruktivní ^ objasní podstatu některých sociáLních probLémů současnosti a popíše možné dopady sociáLně-patoLogického chování na jedince a spoLečnost Učivo společenská podstata člověka - význam začLeněníjedince do sociáLních vazeb, proces socializace; mezilidská komunikace, probLémyv mezilidských vztazích sociální struktura společnosti - sociáLní útvary, spoLečenské instituce; sociáLní nerovnost, sociáLní mobilita; jedinec ve skupině (vztahy, roLe, normy chování) sociální fenomény a procesy- rodina, práce, masmédia, životní prostředí; sociáLní deviace, sociáLní probLémy (nezaměstnanost, kriminaLita, extremismus) OBČAN VE STÁTĚ Očekávané výstupy žák ^ rozlišuje a porovnává historické i současné typy států (forem vLády) ^ vymezí, jakou funkci pLníve státě ústava a které oblasti života upravuje ^ objasní, pročjestátnímocvČR rozděLena natři nezávisLésLožky, rozLišujea porovnává funkce a úkoLy orgánů státní moci ČR ^ vyLoží podstatu demokracie, odLišíji od nedemokratických forem řízení sociáLních skupin a státu, porovná postavení občana v demokratickém atotaLitním státě ► objasní podstatu a význam politického pLuraLismu pro život ve státě, uvede příkLady politického extremismu a objasní, v čem spočívá nebezpečíideoLogií ► rozlišuje sLožky politického spektra, porovnáva přístupy vybraných politických seskupení k řešení různých otázek a probLémů každodenního života občanů ► uvede příkLady,jak může občan ovLivňovatspoLečenskéděnívobci a ve státě a jakým způsobem může přispívat k řešení záLežitostí týkajících se veřejného zájmu ► vyLoží podstatu komunáLních a parLamentních voLeb, na příkLadech ilustruje možné formy aktivní participace občanů v životě obce či širších společenstvích ► obhajuje svá Lidská práva, respektuje Lidská práva druhých Lidí a uvážLivě vystupuje proti jejich porušování ► uvede okruhy probLémů, s nimiž se může občan obracet na jednotLivé státníinstituce, zvLádá komunikaci ve styku s úřady ► uvede příkLady projevů korupce, anaLyzuje její příčiny a domýšLí její možné důsledky Učivo stát-znaky a funkce, formy státu, právní stát; Ústava ČR - přehLedzákLadních ustanovení demokracie - principy a podoby; občanská práva a povinnosti, podstata občanské spoLečnosti, jejíinstituce; poLitické subjekty, poLitický životve státě; voLby, voLební systémy; úřady lidská práva-zakotvení Lidských práv v dokumentech; porušovania ochrana Lidských práv, funkce ombudsmana ideologie - znaky a funkce, přehled vybraných ideologií OBČAN A PRÁVO Očekávané výstupy žák ^ objasní, v čem spočívá odLišnostmezi moráLními a právními normami, odůvodní účeL sankcí při porušení právní normy ^ uvede, které státní orgány vydávají právní předpisy i jak a kdeje uveřejňují ^ rozlišuje fyzickou a právnickou osobu, uvede jejich příkLady ^ vymezí pod minky vzniku a zániku důležitých právních vztahů (vLastnictví, pracovní poměr, manžeLství) i práva a povinnosti účastníků těchto právních vztahů ^ na příkLadu ukáže možné důsLedky neznaLosti smLouvy, včetně jejích všeobecných podmínek ^ rozeznává, jaké případy se řešív občanském soudním řízení a jaké v trestním řízení ^ rozlišuje trestný čin a přestupek, vymezí podmínky trestní postižiteLnosti občanů a uvede příkLady posti h ů trestn é či n n osti ^ rozlišuje náplň činnosti zákLadních orgánů právní ochrany, uvede příkLady právních probLémů, s nimiž se na ně mohou občané obracet ^ ve svém jednání respektuje pLatné právní normy Učivo právo a spravedlnost-smysL a účeL práva, moráLka a právo právo v každodenním životě - právní subjektivita, způsobilost k právním úkonům; právní řád ČR - jeho uspořádání; systém právních odvětví, druhy právních norem; smLouvy, jejich význam a obsah, všeobecné podmínky srnLuv orgány právní ochrany- funkce a úkoly, právnické profese; účeLa průběh občanského soudního řízení; orgány činné v trestním řízení, jejich úkoLy; systém právního poradenství, činnosta úkoLy občanských poraden MEZINÁRODNÍ VZTAHY, GLOBÁLNÍ SVĚT Očekávané výstupy žák ^ objasnídůvody evropské integrace, posoudíjejí význam provývoj Evropy ^ rozlišuje funkce orgánů EU a uvede příkLadyjejich činnosti ► posoudívLivzačLenění státu do Evropské unie na každodenní život občanů, uvede příkLady, jak mohou fyzické a právnické osoby v rámo EU upLatňovatsvá práva ^ uvede příkLady činnosti některých významných mezinárodních organizací a vysvětLí, jaký vLiv má jejich činnost na chod světového spoLečenství, zhodnotí význam zapojení ČR ► uvede příkLady institucí, na něž se může obrátit v případě probLémů při pobytu v za hra ničí ^ posoudí projevy g LobaLizace, uvede příkLady g LobáLních probLémů současnosti, anaLyzujejejich příany a domýšLíjejich možné důsledky Učivo evropská integrace - podstata a význam; Evropská unie-význam; proces integrace; orgány EU; jednotná evropská měna mezinárodní spolupráce - důvody, význam a výhody; významné mezinárodní organizace a spoLečenství - RE, NATO, OSN, jejich účeLa nápLň činnosti proces globalizace - příany, projevy, důsledky; gLobáLní probLémy ÚVOD DO FILOZOFIE A RELIGIONISTIKY Očekávané výstupy žák ^ objasní podstatu filozofického tázání, porovná východiska filozofie, mýtu, náboženství, vědy a umění k uchopení skutečnosti a čLověka ^ rozLiší hLavnífilozofické směry, uvedejejich kLíčové představiteLe a porovná řešenízákLadních filozofických otázek v jednotLivých etapách vývoje filozofického myšLení ^ eticky a věcně správně argumentuje v diaLogu a diskusi, uvážLivěa kriticky přistupuje k argumentům druhých Lidí, rozpozná nekorektníargumentaci a manipuLativní strategie v mezilidské komunikaci ^ zhodnotí význam vědeckého poznání, techniky a nových technoLogiípro praktický život i možná rizika jejich zneužití ^ posuzuje Lidské jednání z h Lediska etických norem a svědomí jednotLivce, objasní dějinnou proměn Livost zákLadních etických pojmů a norem ^ rozlišuje významné náboženské systémy, identifikuje projevy náboženské a jiné nesnášenlivosti a rozezná projevy sektárskeho myšLení Učivo podstata filozofie - zákLadní filozofické otázky, vztah filozofie k mýtu, náboženství, vědě a umění filozofie v dějinách - kLíčové etapy a směry filozofického myšLení víravlidském životě- podoby víry,znaky náboženské víry; náboženské systémy, církve; sekty 5.4.2 Dějepis Vzdělávací obsah ÚVOD DO STUDIA HISTORIE Očekávané výstupy žák ^ charakterizuje smysL historického poznania jeho povahu jako poznání neuzavřeného a proměnlivého ^ rozlišuje různé zdroje historických informací, způsobjejich získavania úskaLf jejich interpretace Učivo význam historického poznání pro současnost práce histori ka, historické informace, jejich typy, účel a možnost využití PRAVĚK Očekávané výstupy žák ► objasníve shodě s aktuáLními vědeckými poznatky materiáLní a duchovní život Lidské spoLečnosti vjednotLivých vývojových etapách pravěku; charakterizuje pojem archeoLogická kuLtura ^ vysvětLízásadnízLom ve vývoji Lidstva v důsLedku cílevědomé zeměděLské a řemesLné činností ► zařadí časově a prostorově hLavníarcheoLogické kuLtury pravěku Učivo doba kamenná (paLeoLit, mezoLit, neoLit, eneoLit), bronzová a žeLezná STAROVĚK Očekávané výstupy žák ► zdůvodní civilizační přínos vybraných starověkých spoLečenství, antiky a křesťanstvíjakozákLadních fenoménů, z nichž vyrůstá evropská civilizace ► objasní židovství (vazbu mezi židovstvím a křesťanstvím) a daLší neevropské náboženské a ku Ltu mí systémy ► popíše určující procesy a udáLostí, uvede významné osobností starověkých dějin Učivo staroorientální státy (Mezopotámie, Egypt, Indie, Čína) antické Řecko antický Řím naše země a ostatní Evropa v době římské; civilizovanost a barbarství, limes romanus jako civilizační hranice STREDOVEK Očekávané výstupy žák ► objasní proces christianizace a její vLiv na konstituování raně středověkých států v Evropě; vysvětlí podstatu vztahu mezi světskou a církevní mocí v západním i východním kuLturním okruhu i projevy vLivu náboženstvía církve ve středověké spoLečnosti ► definuje proměny hospodářského a politického uspořádání středověké spoLečnosti 5.-15. stoLetíajeho specifické projevy ve vybraných státních celách ► charakterizuje zákLadní rysy vývoje na našem území ► vymezí specifika isLámské obLasti ► vysvětLídůsLedky tatarských a tureckých nájezdů, zejména projižnía východní Evropu Učivo utváření středověké Evropy (byzantsko-sLovanská obLast, francká říše a obLast západní, východní a střední Evropy) islám a arabská říše, mongolská a turecká expanze křesťanství jako nové kulturní a společenské pojítko, vnitřní nejednota křesťanství, papežství a císařství, křížové výpravy, kacířství, husitství venkova zemědělství, kolonizace; rozvoj řemesel a obchodu, urbanizace vzdělanost a umění středověké společnosti POČÁTKY NOVOVĚKU Očekávané výstupy žák ^ rozpozná nové filozofické a vědecké myšLenky, které byLy zformuLovány ve 14.-17. stoLetí; zhodnotí jejich praktické dopady ^ porozumí důsLedkům zámořských objevů, jež vedLy k podstatným hospodářským i mocensko-poLitickým změnám ^ popíše zákLadní rysy reformace a protireformace, vysvětLídůsLedky pro daLšíevropskýi světový vývoj ^ vymezí zákLadní znaky stavovství a absoLutismu; uvede kon krétní projevy v jednotLivých zemích a příkLady střetů ^ posoudí postavení českého státu uvnitř habsburského soustátí a anaLyzujejeho vnitřní sociální, politické a kuLturní poměry Učivo renesance a humanismus; reformace zámořské plavby rivalita a kooperace evropských velmocí v raném novověku; třicetiletá válka absolutismus a stavovství barokní kultura, politika, náboženství OSVÍCENSTVÍ, REVOLUCE A IDEA SVOBODY, MODERNIZACE SPOLEČNOSTI Očekávané výstupy žák ^ určía zhodnotí hlavní myšlenky a principy osvícenství, rozpoznájejich upLatnění v revoLucích 18. a 19. stoLetí ^ na konkrétních příkLadech jednotLivých států demonstruje postupný rozkLad, zánika proměny dosavadních systémů přes úsiLí mocenských struktur o jejich udržení ► posoudí význam ústavy a novou organizaci státu, uvede zákLadní typy parLamentních státních systémů ^ vysvětLí emancipační hnutí národů i jednotLivých spoLečenských vrstev; vymezí místo utváření českého novodobého národa vtomto procesu, včetně jeho specifických rysů ^ charakterizuje proces modernizace, vysvětLí průběh industrializace a její ekonomické, sociáLní a p o Liti c ké d ů s Led ky; rozpoznájejíekoLogická rizika; určí zákLadní příčiny asymetrického vývoje Evropy a světa v d ůs Led ku rozdílného tempa modernizace ^ vysvětLí expanzivní záměry velmocí v okrajových částech Evropy a v mimoevropském světě, jež byLy příčinou četných střetů a konf Liktů daného období Učivo osvícenství velké revoluce-francouzská revoLuce 1789-1799, vznik USA, rok 1848 Evropa za napoleonských válek a po Vídeňském kongresu rozvoj výroby a vědy, proměna agrární společnosti ve společnost průmyslovou, změny v sociální stru ktuře utváření novodobých národních společností (české, slovenské, německé, italské); emancipační hnutí sociálních skupin předpoklady a projevy imperiálni (mocenské a koloniální) politiky velmocí; nástup Ruska jako evropské velmoci; USA, jejich vnitřní vývoj a mezinárodní postavení do I. světové války vzájemné střetávání velmocí, diplomatické a vojenské aktivity v předvečer I. světové války, mimoevropská ohniska koloniálních konfliktů proměny životního stylu, vzdělanost a umění „belle epoque" přelomu 19. a 20. století MODERNÍ DOBA I - SITUACE V LETECH 1914-1945 Očekávané výstupy žák ^ charakterizuje dvě světové váLky, dokumentuje sociáLní, hospodářské a poLitické důsledky ^ uvede příčiny a projevy politického a mocenského obrazu světa, který byL určen vyčerpáním tradičních evropských veLmocí, vzestupem USA a nastoLením boLševické moci v Rusku ^ vymezí zákLadní znaky h Lavních totaLitních ideoLogií a dovede je srovnat se zásadami demokracie; objasní příčiny a podstatu agresivní poLitiky a neschopnosti potenciáLních obětí jí čeLit ^ vysvětLí souvisLost mezi světovou hospodářskou krizí a vyhrocením politických probLémů, které byLy provázeny radikalizací pravicových i Levicových protidemokratických sil ^ popíše a zhodnotí způsob života v moderní evropské spoLečnosti, zhodnotí význam masové kuLtury Učivo první světová válka, české země v době první světové války, I. odboj revoluce v Rusku, upevňování bolševické moci versailleský systém a jeho vnitřní rozpory vznik Československa, Československo v meziválečném období Evropa a svět ve 20. a 30. letech, světová hospodářská krize ve světě i v ČSR, růst mezinárodního napětí a vznik válečných ohnisek mnichovská krize a její důsledky kultura 1. poloviny 20. století (zrod moderního umění, nástup masové kultury, sport) druhá světová válka (globální a hospodářský charakter války, věda a technika jako prostředky vedení války, holocaust), Protektorát Čechy a Morava, II. odboj MODERNÍ DOBA II - SOUDOBÉ DĚJINY Očekávané výstupy žák ^ charakterizuje vznik, vývoj a rozpad bipoLárního světa, jeho vojenská, politická a hospodářská seskupení, vzájemné vztahy a nejvýznamnější konflikty ^ vysvětlí zákLadníprobLémy vnitřního vývoje zemí západního a východního bLoku; zejména se zaměří na pochopenívnitřního vývoje a vzájemných vztahů superveLmocí USA, SSSR a na situaci ve střední Evropě a v naší zemi ^ porovná a vysvětLízpůsob života a chovánív nedemokratických spoLečnostech a v demokraciích ^ popíše mechanismy a prostředky postupného sjednocování Evropy na demokratických principech, vysvětLí Lidská práva v souvisLosti s evropskou kuLturnítradiď; zná zá k La d ní instituce sjednocující se Evropy, jejich úLohu a fungování ^ objasní h LavníprobLémy specifické cesty vývoje významných postkoLoniáLních rozvojových zemí; objasní význam isLámské, židovské a některé daLší neevropské kuLtury v moderním světě ^ vymezí zákLadníprobLémy soudobého světa a možnosti jeho dalšího vývoje Učivo Evropa a svět po válce (OSN, princip sociálního státu) Východní blok, jeho politický, hospodářský a sociální vývoj; SSSRjako světová velmoc; RVH P, Varšavská smlouva euroatlantická spolupráce a vývoj demokracie; USAjako světová velmoc životní podmínky na obou stranách „železné opony" konflikty na Blízkém východě, vznik státu Izrael dekolonizace; „třetí svět" a modernizační procesy v něm - ekonomické, demografické a poLitické postavení v g LobáLním světě pád komunistických režimů ajeho důsledky; sjednocující se Evropa ajejí místo v globálním světě globální problémy moderní společnosti 5.4.3 Geografie VzděLávací obsah oboru Geografie je z důvodu zachovaní celistvosti umístěn vevzděLávad obLasti ČLověk a příroda. 5.5 ČLověk a svět práce Charakteristika vzdělávací oblasti VzděLávacíobLastČLověka světpráceje nepostradatelnou součástí systému všeobecného vzděLávání žáka a jeho přípravy na daLší vzděLávání a vstup do profesních vztahů. VzděLávánív obLasti světa práce má žáka uvést do pLnohodnotného profesníhoi ekonomického občanského života. I když nemůže nahraditvLastní profesní zkušenosti, snaží se žáka teoreticky i prakticky připravit na situace, s nimiž se v profesním životě zceLa běžně setká. Ve svém budoucím profesním životě se žák neobejde bezzákLadních znaLostí tržní ekonomiky, světa financí, hospodářských struktur státu i Evropské unie a vLivu gLobaLizace světového trhu ani bez znaLostí světové ekonomiky. Potřebuje znát nejen své pracovní povinnosti, aLei svá práva. Učí se hodnotit své pracovní schopnosti a vybírat a budovat svou profesní kariéru s ohLedem na konkurenci a požadavky evropského trhu práce. Stá Lese vyvíjejíc Legislativa a vztahy na ekonomickém trhu i na trhu práce od něj vyžadují, aby dokázal teoretické znaLostí vždy apLikovat na aktuální situaci v ekonomice, aby nepodLéhaL povrchnímu úsudku, aLe byl schopen aktuální situaci správně anaLyzovata reagovatna ni. Proto kLadetatovzděLávacíobLastveLkýdůrazna praktickou apLikaci získaných doved n ostí, jež žák získá řešením modeLových situací a praď s autentickými mate-riáLy, se kterými se běžně setká v médiích. To předpokládá dovednost používat moderníinformačnítechnoLogie, bez nichž se v současném světě práce neobejde. Protožejevtéto obLasti kontakt s rea Litou veLmi významný, mohou být součástívzděLáváníve světě práce i besedy s přizvanými odborníky. VzděLávánív obLasti ČLověk a svět práce kLadeveLký důraz na mezipředmětové vztahy a využívá dosavadní získané vědomosti a dovednosti žáků zjiných obLasti. Cílové zaměření vzdělávací oblasti VzděLávánív dané vzděLávací obLasti směřuje k utváření a rozvíjení kLíčových kompetencí tím, že vede žáka k: pochopení mikroekonomických i makroekonomických vztahů a jejich praktickému využívání; zodpovědnému využití možností sociálního státu; zodpovědnému zacházenís finančními prostředky s ohLedem na vLastní možnosti a potřeby; schopnosti anaLyzovat působení médiív ekonomickém světě a využít a ktuáLní media Lni informace při a n a Lýze čes ké i světové e ko n o mi ky; pochopenia kritické anaLýze přínosů a rizik gLobaLizace světové ekonomiky; u p Latně ní profesních předpokLadů zodpovědným výběrem povoLání; rozpoznávání a ktuáLních požadavků mezinárodního trhu práce a ke schopnosti na nepružně reagovat; efektivnímu předcházení negativnímu dopadu nezaměstnanosti a k využití moderních informačních technoLogiía nabídek státních i nestátních institucí k hledání zaměstnání, re kva Lití ka ci, vytváření profesní kariéry a ceLoživotnímu vzděLávání; vytváření předpokLadů pro kva Litní profesní a zaměstnanecké vztahy; dovednosti vhodně se prezentovat na veřejnosti, prezentovat výsLedky své práce a svou práci adekvátně hodnotit; voLbě pracovního režimu zohLedňujícího Lidské zdraví, mezi Lidské vztahy a ochranu životního prostředí. 5.5.1 Člověk a svět práce Vzdělávací obsah TRH PRÁCE A PROFESNÍ VOLBA Očekávané výstupy žák ► kriticky posoudí své zdravotní, osobnostní a kvaLifikační předpoklady pro voLbu dalšího studia a profesní orientace ► posuzuje profesní a vzdě Láva cín a bíd ku vztahující se kjeho profesnívoLbě a kariéře ► posoudí profesní poptávku na českém i evropském trhu práce a pružně na ni reaguje daLším vzděLáváním ► vyhotoví potřebnou dokumentaci pro přijímacířízeníkdaLšímu studiu i vezvoLené profesi ► vhodně prezentuje vLastní osobu a práci, vhodně vystupuje při přijímacím pohovoru nebo konkurzu ► reflektuj e význam práce pro psychické zdraví čLověka, vytvoří si vyvážený pracovní rozvrh sohLedem na své osobní vztahy Učivo profesní volba - práce jako seberealizace, hodnocení vLastních schopností, vzděLávánía příprava na voLbu profese (profesní a vzděLávací nabídka), přijímací pohovor a výběrové řízení (spoLečenskéjednání, komunikačnídovednosti, asertivníjednání, empatie), pracovní úspěšnost a kariérnírůst; dobrovoLnictví jako příležitost k rozvíjení pracovních zkušeností mezinárodní trh práce - nabídka a poptávka po pracovních místech, informační, poradenské a zprostředkovatelské sLužby, pracovnítrh v EU, gLobaLizace pracovního trhu, profesní mobilita, rekvalifikace, ceLoživotnívzděLávání osobní management - pLánování osobní práce, time management, zamestnania mezilidské vztahy, zamestnania rodina, workhoLismus PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY Očekávané výstupy žák ^ uvede postup, jak uzavřít pracovnísmLouvu a podatvýpověď ^ uvede svá pracovní práva a vyžadujejejich respektování od ostatních, respektuje své pracovní povinnosti ^ objasnífunkci odborů ^ voLíbezpečné pracovní postupy šetrné kživotnímu prostředí, používá adekvátní pracovní pomůcky ^ chová se poučeně a adekvátně situaci v případě pracovního úrazu Učivo pracovní právo - právní podmínky vzniku, změny a zániku pracovního poměru (pracovní srn Louva, zkušební doba, výpověď, odstupné); práva a povinnosti účastníků pracovněprávních vztahů (pracovní doba, pracovníneschopnost, mzda, minimáLní mzda, odměny), odbory bezpečnost práce-zásady bezpečnosti práce, ekoLogická hLediska práce, pracovní úraz a odškodnění TRZNI EKONOMIKA Očekávané výstupy žák ^ vysvětLína zákLadě konkrétní, reáLné a aktuální situace ve spoLečnosti mechanismy fungování trhu ^ stanoví cenu jako součet nákLadů, zisku a DPH, vysvětLí,jaksecena Liší podLe typu zákazníků, místa či období, objasnídůvody koLísánícen zboží či pracovní sily na trhu podLe vývoje nabídky a poptávky ► rozpozná běžné cenové triky (cena bez DPH aj.) a kLamavé nabídky ^ rozlišuje a porovnává praktické využitíjednotLivých forem podnikání, posoudí, která forma podnikáníje v konkrétní situaci nejvýhodnější ► posoudí výhody a rizika podnikánív porovnání se zaměstnáním ► uvede, jak postupovat při zakLádánívLastnípodnikateLské činnosti a jak zažádat o živnostenské oprávnění ^ anaLyzuje skrytý obsah rekLamy, kriticky posuzuje podíL marketingu na úspěchu výrobku na trhu Učivo základní ekonomické pojmy -typy ekonomik, ekonomický cykLus, tržní mechanismus, nabídka, poptávka, tvorba ceny, gLobáLní ekonomické otázky ekonomické subjekty- právní formy podniká ní (živnost, typy obchodních spoLečnosti, družstvo), zákLadní právní normy týkající se podnikání marketing - marketing a pubLicreLations, rekLama, rekLamníagentury NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ A ÚLOHA STÁTU V EKONOMICE Očekávané výstupy žák ^ objasní zákLadní principy fungování systému příjmů a výdajů státu ^ rozLišujezákLadnítypy daní, rozlišuje, na kteréjeho činnosti se zdaňovací povinnost vztahuje ^ uvede, jakým způsobem podá daňové přiznání především kdanizpřijmu,jakprovedezákLadní výpočty danía zjistí výši sociáLního a zdravotního pojištění ^ na zákLadě aktuáLních mediáLních informací posoudívLiv nejdůLežitějších ekonomických ukazateLů (infLace, úroveň HDP, míra nezaměstnanosti) na změny v životní ú rovni občanů ^ vysvětLí podstatu infLace a její důsledky na příjmy obyvateLstva, vkLady a úvěry, dLouhodobé finanční pLánovánía uvede příklady, jak se důsLedkům infLace bránit ^ uvede postup,jakvypočítá životní minimum své domácnosti, a zažádá o sociáLnídávku, na niž má nárok ^ objasní funkci podpory v nezaměstnanosti, funkci úřadů práce a personá Lních agentur, vyhLedá informace o zamestnania rekvalifikaci v různých typech médií Učivo fiskální politika - státní rozpočet, daňová soustava monetární politika ČNB-infLace, kurs měny, zahraniční platební bi Laňce, HDP sociální politika - důchodový systém, systém sociáLních dávek, životní minimum, nezaměstnanost, státní po Liti ka zaměstnanosti FINANCE Očekávané výstupy žák ^ používá nejběžnějšípLatební nástroje, smění peníze za použití kursovního Lístku ^ uvede principy vývoje ceny akcií a možnosti forem investic do cenných papírů ^ rozLišípravideLnéa nepravideLné příjmy a výdaje a na zákLadě toho sestaví rozpočet domácnosti ^ navrhne, jak řešit schodkový rozpočet a jak naLožits přebytkovým rozpočtem domácnosti ^ na příkLadu vysvětLí, jak upLatňovat práva spotřebiteLe (při nákupu zbožia sLužeb, včetně produktů finančního trhu) ^ navrhne způsoby, jak využít voLné finanční prostředky (spoření, produkty se státním příspěvkem, cenné papíry, nemovitosti aj.), vybere nejvýhodnější produkt pro investovánívoLných finančních prostředků a vysvětLí proč ^ vybere nejvýhodnější úvěrový produkt s ohLedem na své potřeby a zdůvodní svou voLbu, posoudí způsoby zajištění úvěru a vysvětLí, jak se vyvarovat předLužení ^ vysvětLí způsoby stanovení úrokových sazeb a rozdíl mezi úrokovou sazbou a RPSN ^ vybere nejvýhodnější pojistný produkts ohLedem na své potřeby ^ objasní funkci ČNB a jejívLiv na činnost komerčních bank ^ využívá moderní formy bankovních sLužeb, včetně moderních informačních a teLekomunikačních technoLogií, ovLádá způsoby bezhotovostního pLatebního styku Učivo peníze - funkce peněz, formy pLatebního styku v tuzemské i zahraniční měně, cenné papíry, akcie; burza hospodaření domácnosti - rozpočet domácnosti, typy rozpočtu a jejich rozdíly, tok peněz v domácnosti; spotřební výdaje, práva spotřebiteLe, předpisy na ochranu spotřebiteLe finanční produkty- způsoby využití přebytku finančních prostředků, spořicí a investiční produkty, daLšízpůsobyinvestování peněz; řešení nedostatku finančních prostředků, úvěrové produkty, Leasing; úrokové sazby, RPSN; pojištění bankovní soustava - ČNB a komerční banky, specializované finančníinstituce, moderní formy bankovnictví 5.6 Umění a kultura Charakteristika vzdělávací oblasti ObLast Umění a kuLtura je zastoupena Hudebním oborem, Výtvarným oborem a spoLečným vzděLávacím obsahem integrujícího tématu UměLecká tvorba a komunikace. Hudební obor vede žáka k porozumění hudebnímu umění. VzděLávací obsah Hudebního oboru proto tvoří tři vzájemně provázané a podmíněné okruhy činností- produkce, recepce a refLexe, které žákovi umožňují hudebně se projevovatjakpřiindividuáLních,taki skupinových aktivitách, poznávat zákonitosti hudební tvorby, seznamovatse s různými funkcemi hudby, hodnotami a normami v umění, porozumět sděLením přenášeným hudebním jazykem, vytvářet hodnotící soudy o znějící hudbě apod., tedy pronikat do podstaty hudby. V produkci naLézajíupLatněnívokáLní,instrumentáLnía hudebně pohybové čin nosti mající charakter nejen reprodukční, a Le také výrazně kreativní. V nich žáci rozvíjejí své hudební schopnosti a upevňují získa n é vědomosti a reprodukčnía produkční dovednosti. Součástí těchto činnostíje hLasovývýcvikspojenýsintonací, práce s rytmem, hra a tvorba instrumentáLních doprovodů, pohybových etud. Při recepci si žáci prostřednictvím posLechových činností uvědomují a ověřují působení znějící hudby. Hudba zde vystupuje v „instruktivní podobě" a umožňuje vyvozovat nové hudebně teoretické poznatky a dávatje dosouvisLostís poznatky již získanými (např. poznávání typických hudebně výrazových prostředků a jejich užití veskLadbě.). Reflexe jako třetí, vysoce „syntetizující" hudební činnost (vtriádě produkce - recepce - refLexe) znamená nejvyšší stupeň poznávací činnosti umožňující „kompLexníinterpretaci hudebního díLa i hudebních objektů". Tato„kompLexníinterpretace" obnáší zařazování znějící hudby do uměLeckého období, určovánístyLu, žánru, formy díla, vytváření hodnotících soudů, zabývání se zvLáštnostmi přístupu kinterpretaci hudebního díla, významem a poseLstvím díLa vzhLedem k určité uměLeckéa historické epoše, probLematikou „konzumace" hudby vzhLedem kjejímu funkčnímu zařazení, probLematikou „uměLeckého provozu" apod. Výtvarný obor navazuje svým obsahem a cíLi na Výtvarnou výchovu v zákLadním vzděLávání a vede žáka k uvědoměLému užívánívizuáLně obrazných prostředků na úrovni smysLových dispozic a na úrovni subjektivně osobnostní a sociáLní. Výtvarný obor pracuje s vizuáLně obraznými znakovými systémy (s obrazem, skuLpturou, designem, vzhLedem krajiny, architekturou, styLem obLečení, fiLmem, novými médii apod.), kteréjsou nezastupiteL-ným nástrojem poznávania prožívání Lidské existence. V obLasti osobnostní jsou specifickým nástrojem prožívání a poznávání, v sociáLní obLasti jsou nástrojem komunikace a vzájemné spoLupráce. VizuáLně obrazné znakové systémy za hrn ují jak znakové systémy výtvarného umění různých etap a styLů, tak i ostatní produkty vizuáLní kuLtury. Pojetí vizuáLně obrazných znaků je z principu pojetím tvořivým, vy p Lývajícím z porovnánídosavadních a aktuáLních zkušeností, předpokLádajícím experimentáLnífázi vzniku těchto znaků a jejich ověřování poznáváním a komunikací. Z těchto pozic Výtvarný obor přistupuje k uměLeckém u procesu v ceListvosti uměLeckétvorby, recepce a interpretace. VzděLávací obsah Výtvarného oboru je vnitřně čLeněn do dvouzákLadních okruhů pojímaných v kontextech historických a sociokuLturních, vjejich vývoji a proměnách. První okruh představují Obrazové znakové systémy umožňující vytváření aktivních, individua LnězaLože-ných postojů k obsahům obrazové komunikace. Při tvorbě využívá vizuáLně obrazná vyjádřenívLastní, uměLecká i upLatňovaná v běžné komunikaci (včetně užití dostupných technoLogických prostředků, jako je fotografie, video, film, ICT). Obrazové znakové systémy umožňují refLektování osobního místa žáka ve světě vizuáLní kuLtury jako vnímateLe, interpreta a jako tvůrce komunikačního obsahu s uvědoměním si obLasti jeho účinku. Druhýokruh představují Znakové systémy výtvarného umění umožňující žákovi osobní účast a aktivní vstupování do výtvarného uměLeckého procesu. RefLektování vLastních prožitků, postojů a zkušeností získaných prostřednictvím experimentáLního přístupu kuměLeckým vizuáLně obrazným prostředkům. Na tomto zákLadě si vytváří přehLed o vizuáLně obrazných vyjádřeních jednotLivých směrů výtvarného umění, zejména od konce 19. stoLetído současnosti. VzděLávací obsah je reaLizován prostřednictvím tvůrčích činností, vjejichž očekávaných výstupech se propojují hLediska tvorby, recepce a interpretace tak, aby se dáLe rozvijeLa smysLová citLivost, upLatňovaLa žákova subjektivita a ověřovaLy se komunikační účinky vizuáLně obrazného vyjádření. Při těchto tvůrčích činnostech se pracujejak se znaky s ustáLeným významem, tak se znaky, jejichž význam sevytvářía proměňuje. Výtvarný obor spoLupracuje s obory, které rozvíjejí obraznost daLšími specifickými prostředky (hudba, Literatura, dramatické obory aj.). VzděLávání v této obLasti kromě hLubšího poznánívýtvarného, hudebního a daLších druhů umění vede žáka k refLektování uměLeckého procesu vjeho ceListvosti a uměLeckých oborů vjejich vzájemných vazbách a přesazích. Takto pojímané vzděLávání je rozvíjeno tématem UměLecká tvorba a komunikace, které má integrativní charakter. VzděLávací obsah tématu umožňuje žákovi pochopit zákLadní principy uměLecké tvorby a procesu komunikace v umění a prohLubujejeho schopnost refLexe umění a kuLturyjako ceLku. Téma UměLecká tvorba a komunikace je povinným vzděLávacím obsahem a musí být do ŠVP zařazeno tak, aby každý žák dostaL možnost se s ním seznámit. Cílové zaměření vzdělávací oblasti VzděLávánívdanévzděLávacíobLasti směřuje k utváření a rozvíjení kLíčových kompetencí tím, že vede žáka k: poznávania porozumění umění prostřednictvím soustředěné a vědomé reflexe a vLastnítvorby, sLedovánía hodnoceníuměnína pozadí historických, spoLečenských a technoLogických změn; chápání uměníjako specifického a nezastupitelného způsobu komunikace probíhající mezi všemi účastníky uměLeckého procesu, k schopnosti odlišovat podstatné znaky jednotlivých druhů umění na zákLadě porovnávania uvědomování si jejich shodnostía odLišností; užíváníjazyka uměníjako prostředku k vyjádření nejrůznějších jevů, vztahů, prožitků, emocí a představ a kschopnosti svůj způsob vyjádření hodnotit, porovnávata nabízet ostatním čLenům society; aktivnímu podílení se na vytvářenívstřícnéa podnětné atmosféry (na zákLadě porozumění, toLerance, aLei kritičnosti) pro poznávania porozuměníkuLturním hodnotám, projevům a potřebám různorodých sociáLních skupin, etnika národů a na vytváření pozitivního vztahu ke kuLturnímu bohatství současnosti i minuLosti; uvědomování si vLivu výchovy a vzděLání na rozvoj tvořivé osobnosti v roLi tvůrce, interpreta a recipienta a na kvaLitu její účasti v uměLeckém procesu. 5.6.1 Hudební obor Vzdělávací obsah PRODUKCE Očekávané výstupy žák ► využívá svůj individua Lni pěvecký potencia L při zpěvu, při mLuvním projevu vede svůj h Las zněLe a přirozeně, správně artikuluje, Logicky čLenívětu (obsah sděLení), upLatňuje zásady hLasové hygieny v běžném životě ^ využívá jednoduché a podLe vybavení školy i sLožitější hudební nástroje (keyboardy, keyboardy ve spojení s počítačem) při individuálních či spoLečných hudebních aktivitách a přiměřeně svým hudebním schopnostem a dovednostem používá hudební nástroje jako prostředek sděLování hudebních i nehudebních myšLeneka představ ► reaguje na hudbu pohybem, ztvárňujeji úměrně svým hudebním schopnostem a pohybovým dispozicím;pohyb ve spojení s hudbou využívá kvyjádřenívLastních představa pocitů ► orientuje se v zápise jednoduchých, případně i sLožitějších vokáLních, instrumentálních i vokáLně-instrumentáLních písní a skLadeb; na zákLadě svých individuáLních hudebních schopností tyto skLadby reaLizuje Učivo vokální činnosti - kuLtivace pěveckého a hLasového projevu, intonačnía rytmický výcvik, sóLový a sborový zpěv, orientace v notovém (grafickém) zápisu vokáLních kompozic, improvizacejednoduché vokáLní kompozice (předvětía závětí, perioda) instrumentální činnosti - hra a tvorba instrumentálních doprovodů (rytmicko-meLodické doprovody, jednoduchá aranžmá), hra a tvorba jednoduchých instrumentálních kompozic (hudebnívěta, maLá písňová forma, rondo), orientace v notovém a grafickém zápise instrumentálních kompozic, moderní hudební nástroje a poô'tač hudebně pohybové činnosti - pohyb hudby a gesto, pohybové etudy, tanecjako způsob komunikace RECEPCE A REFLEXE Očekávané výstupy žák ^ vyděLuje podstatné hudebníznakyz proudu znějící hudby, rozpoznává hudebně výrazové prostředky užité ve skladbě, uvědomuje si hudební formu díLa a k díLu přistupuje jako k Logicky utvářenému ceLku ► popíše a na vybraných hudebních dílech (částech hudebního díLa) ukáže důLežité znaky tvorby a interpretace, vysvětLí, v čem tkví origináLní a nezaměniteLný přínos skLadateLe a interpreta, možná poseLstvísděLovaná prostřednictvím hudby na zákLadě svých schopností, znaLostíi získaných zkušeností dešifruje a interpretuje ^ interpretuje hudbu na zákLadě vědomostíaindividuáLních hudebních schopností; vytvářívLastnísoudy a preference, které dokáže v diskusi obhájit ^ orientuje se ve vývoji hudebního umění; uvědomuje si rozdílnost hudebního myšLení vjednotLivých etapách, rozLišuje hudebnísLohy podLe charakteristických hudebních znaků, na zákLadě historických, spoLečenských a kuLturních kontextů popíše podmínky a okoLnosti vzniku hudebního díLa ^ odliší hudbu podLe jejího styLového zařazení, významu a funkce, rozpozná vhodnost či nevhodnost využití určité hudby v konkrétních situacích ^ uvědomuje si roLi hudebního průmysLu v současném světě; popíše možnosti využití hudby v „mimohudební" oblasti a je schopen poukázat na příkLadyjejího zneužívání ^ uvědomuje si rozdílnost přístupů jednotlivých Lidí k hudbě a hudební tvorbě, vnímá hudbu jako způsob prezentace vLastních idejí a názorů i idejí, pocitů a názorů ostatních Lidí a na zákLadě toho je schopen se s hudbou ztotožnit, čiji odmítnout ► upozorní na ty znaky hudební tvorby, které s sebou nesou netoLeranci, rasismus a xenofóbii, a dokáže se od takové hudby distancovat Učivo hudba jako organizovaný zvuk- hudební dílo- hudební objekt, hudebně výrazové prostředky, hudební forma, hudební znak, formáLní struktura a sémantika skLadby hudební nástroje, nové technologie v hudbě, záznam hudby, přímá a nepřímá komunikace hudby hudební stylyažánry, funkce hudby- hudba a její vy užití v běžném životě, hudba jako kuLturní statek a jako zboží, estetická a uměLecká hodnota hudebního díLa, hudební průmysL, hudba na objednávku a možnosti jejího zneužití vzniká vývoj hudby- hudba vokáLnía i n stru m entá Lni, periodizace hudebního vývoje (hLedisko obecně historické, kuLturně historické, hudebně imanentní), charakteristické hudebníznakyjednotLivých sLohů, průniky, syntézy, hLedánínových cest hudební skladatel a interpret, interpretace v hudbě, umělecký provoz hudba jako způsob identifikace, sebeprezentace a druh generační výpovědi interpretace hudebního díla - popis hudebního díLa v rovině významu, výrazu a výstavby, zařazení díLa do historického a sociáLního kontextu, hudební dílo jako možné poseLství, vLastní hodnocení 5.6.2 Výtvarný obor Vzdělávací obsah OBRAZOVÉ ZNAKOVÉ SYSTÉMY Očekávané výstupy žák ^ porovnává různé znakové systémy, např. mluveného i psaného jazyka, hudby, dramatického umění ^ rozpoznává specifičnosti různých vizuáLně obrazných znakových systémů a zároveň vědomě upLatňuje jejich prostředky k vytváření obsahu při vLastnítvorbě a interpretaci ^ v konkrétních příkladech vizuáLně obrazných vyjádření vLastníi um ěLecké tvorby identifikuje pro ně charakteristické prostředky ^ objasní roLi autora, příjemce a interpreta při utvářeníobsahu a komunikačního účinku vizuáLně obrazného vyjádření ^ na příkLadech vizuáLně obrazných vyjádření uvede, rozlíšia porovná osobní a spoLečenské zdroje tvorby, identifikuje je při vLastnítvorbě ^ na příkLadech uvede vLivspoLečenských kontextů a jejich proměn na interpretaci obsahu vizuáLně obrazného vyjádření a jeho účinku v procesu komunikace ^ pojmenuje účinky vizuáLně obrazných vyjádření na smysLové vnímání, vědomě s nimi pracuje při vlastní tvorbě za účeLem rozšíření citLivosti svého smysLového vnímání ^ při vLastnítvorbě upLatňuje osobní prožitky, zkušenosti a znaLosti, rozpozná jejich vLiv a individuáLní přínos pro tvorbu, interpretaci a přijetí vizuáLně obrazných vyjádření ^ na příkLadech objasnívLiv procesu komunikace na přijetí a interpretaci vizuáLně obrazných vyjádření; aktivně vstupuje do procesu komunikace a respektujejeho pLuraLitu Učivo vizuálně obrazné znakové systémy z hlediska poznania komunikace interakce s vizuálně obrazným vyjádřením v roli autora, příjemce, interpreta uplatnění vizuálně obrazného vyjádření v úrovni smyslové, subjektivnía komunikační ZNAKOVÉ SYSTÉMY VÝTVARNÉHO UMĚNÍ Očekávané výstupy žák ► naLézá, vybírá a upLatňuje odpovídající prostředky pro uskutečňování svých projektů ► využívá znaLosti aktuáLních způsobů vyjadřování a technických možností zvoLeného média pro vyjádření své představy ► charakterizuje obsahové souvisLosti vLastních vizuáLně obrazných vyjadrenia konkrétních uměLeckých děL a porovnává výběr a způsob užití prostředků ► svéaktivní kontakty a získané poznatkyzvýtvarného umění uvádí dovztahůjaks aktuáLními i historickými uměLeckými výtvarnými projevy, tak s ostatními vizuáLně obraznými vyjádřeními, upLatňovánými v běžné komunikaci ► na konkrétních příkLadech vysvětLí,jakuměLecká vizuáLně obrazná vyjádření působív rovině smysLové, subjektivníi sociáLnía jakývLiv má toto působení na utváření postojů a hodnot ^ vytváří si přehled uměLeckých vizuáLně obrazných vyjádření podLe samostatně zvoLených kritérií ^ rozlišuje uměLeckésLohy a uměLecké směry (s důrazem na umění od konce 19. stoLetído současnosti), z hLediska podstatných proměn videnia stavby uměLeckých děl a daLších vizuáLně obrazných vyjádření ^ na příkLadech uvádí příčiny vzniku a proměn uměLeckých směrů a objasní širší spoLečenské a fiLozofické okoLnosti vzniku uměLeckých děL ^ na konkrétních příkLadech vizuáLně obrazných vyjádření objasní, zda ajakse uměLecké vyjadřovací prostředky výtvarného umění od konce 19. stoLetído současnosti promítajído a ktuá Lni obrazové komunikace ^ samostatně experimentuje s různými vizuáLně obraznými prostředky, při vLastnítvorbě upLatňuje také uměLecké vyjadřovací prostředky současného výtvarného umění Učivo výtvarné umění jako experimentální praxe z hlediska inovace prostředků, obsahu a účinku světonázorové, náboženské, filozofické a vědeckotechnické zázemí historických slohů evropského kulturního okruhu vývoj uměleckých vyjadřovacích prostředků podstatných pro porozumění aktuálníobrazové komunikaci — chápánívztahů předmětů a tvarů v prostoru (Cézanne), ceListvosta rozkLad tvaru (anaLytický kubismus), povrch a konstrukce (syntetický kubismus, konstruktivismus, geometrická abstrakce), vytvářeníiLuze prostoru, objemu a pohybu (antická mimezis, fotografie, film) — proměn Livost obrazu v čase (futurismus, nová média), proměnlivost tvaru (animovaný film, nová média), pohybLivé stanoviště diváka a změny úhlu vidění (umění akce, nová média), časoprostorové chápania proměna kva Lit (kubismus, nová média), princip náhody (dadaismus) — reLativita barevného vidění (pointiLismus, impresionismus, postimpresionismus, Cézanne), taktiLní a haptické kva Lity díLa (informeL), za pojení těLa, jeho pohybu a gestdo procesu tvorby (akčnítvorba, bodyart) — osvobozeníobrazu od zavedeného zobrazováníviditeLného (Kandinskij, Kupka), figurace a nefigurace (neokLasicismus, Lyrická abstrakce), vztah sLova a obrazu (Lettrismus), vzniká upLatnění symboLu (symboLismus, surrealismus, pop-art, konceptuáLní umění) — tvůrčí potencia L podvědomí (surrealismus), sebeuvědomování diváka (akčnítvorba, osobní mytoLogie), účastvsociáLním prostoru (performance), minority (postmodernismus), stopy čLověka v krajině (Land-art) — vztahy s neevropskými kuLturami (Gauguin, Picasso, minimaL-art), zrušení hranice umění a neumění (Duchamp), neuměLeckéa neškoLenévizuáLnívyjadřování (insitní umění) — požadavek a meze obecné srozumiteLnosti, vLiv rekLamy, masovost a autenticita projevu (pop-art, teLevize, nová média - akční umění, postmodernismus), citace a metaznak (postmodernismus), moduLy a jejich spojování, rekombinace, struktury (umění nových médií) S PO LÉČNÝ VZDĚLÁVACÍ OBSAH HUDEBNÍHO I VÝTVARNÉHO OBORU (integrující téma oborů) UMĚLECKÁ TVORBA A KOMUNIKACE Očekávané výstupy žák ► vědomě upLatňuje tvořivost při vLastních aktivitách a chápe ji jako zákLadní faktor rozvoje své osobnosti; dokáže objasnit její význam v procesu uměLecké tvorby i v životě ► vysvětLíuměLeckýznakovýsystémjako systém vnitřně diferencovaný a dokáže v něm rozpoznata naLézt uměLecké znaky od objevných až po konvenční ► na příkladech vysvětlí um ěLecký výraz jako neukončený a nedefinitivnívesvém významu; uvědomuje si vztah mezi subjektivním obsahem znaku a významem získaným v komunikaci ► uvědomuje si význam osobně za Ložených podnětů na vznik estetického prožitku; snaží se odhaLitvLastní zkušenosti i zkušenosti s uměním, které s jeho vznikem souvisejí ^ vysvětLí, jaké předpokLadyjsou zapotřebí k recepci uměLeckého díLa a zejména k porozumění uměLeckým dílům současnosti ► objasní podstatné rysy magického, mytického, univerzalistického, modernistického přístupu k uměLeckému procesu, dokážeje rozpoznat v současném umění a na příkladech vysvětLí posun v jejich obsahu ► objasní podstatné rysy aktuáLního (pluralitního, postmodernistického) přístupu k uměLeckému procesu a na zákLadětoho vysvětLí proces vzniku „obecnéhovkusu" a „estetických norem" ^ dokáže vystihnout nejpodstatnější rysy dnešních proměn a na příkladech uvéstjejich vLivna proměnu komunikacevuměLeckém procesu Učivo umělecký proces a jeho vývoj - vLiv uměLeckého procesu na způsob chápání rea Lity; dynamika chápáníuměLeckého procesu -jejíosobnostnía sociá Lni rozměr; znaková podmíněnost chápání světa - znakové systémyjednotLivých druhů umění; historické proměny pojetí uměLeckého procesu (magický, mytický, univerzalistický, modernistický a postmodernistický, pLuraLitní modeL umění); prezentace uměLeckého díLa role subjektu v uměleckém procesu-smysLové vnímání a jeho rozvoj; předpokLady tvorby, interpretace a recepce uměLeckého díla; mimovědomá a uvědoměLá recepce uměLeckého díLa; tvořivá osobnost v roLi tvůrce, interpreta a recipienta úloha komunikace v uměleckém procesu - postavení uměníve spoLečnosti, jeho historické proměny; uměLecká a mimouměLecká znakovost; uměníjako proces tvorby nových, sociálně dosud nezakotvených znaků; roLeuměLce v societě; pubLikum a jeho účastvuměLeckém procesu; sociáLníatechnoLogické proměny dneška (novétechnoLogie, nové uměLecké discipLíny a jejich obsahy) a jejich vLivna úLohu komunikacevuměLeckém procesu; subjektivníchápáníuměLeckých hodnot ve vztahu k hodnotám považovaným za spoLečensky uznávané 5.7 Člověk a zdraví Charakteristika vzdělávací oblasti Zařazení oblasti ČLověk a zdraví do vzděLávání umožňuje prohLoubitvztah žáků ke zdraví, posílit rozumové a citové vazby k dané probLematice a rozvinout praktické dovednosti, které určují zdravý životní styLa kva Litu budoucího života v dospěLosti. Zařazení této vzděLávacíobLasti vychází i z předpokLadu, že dobře pripravenia motivová ní a bsoLventi gymnázií mohou později výrazně ovLivňovat životní a pracovní postoje ke zdravív ceLé spoLečnosti. VzděLávacíobLast ČLověk a zdraví sevzděLávacími obory Výchova ke zdraví a Tělesná výchova navazuje ve svých výstupech i obsahu na stejnojmennou VzděLávacíobLast pro zákLadní vzděLávání. JestLižesezákLadnívzděLávánízaměřovaLo především na utvářenívztahu ke zdravia na poznávání preventivní ochrany vLastního zdravia bezpečí, vzděLávání na gymnáziu směřuje důsLedněji k získání schopnosti aktivně podporovat a chránit zdravív rámci širší komunity. Znamená to, že absoLvent gymnázia by měL být připraven sLedovat, hodnotila v daných možnostech řešit situace související se zdravím a bezpečností i v rámci své budoucí rodiny, pracoviště, obce atd. Významnou roLi při tom hraje větší schopnost žáků získávatinformace, ana Lyžovat jejich obsah, ověřovat (upLatňovat) poznané v praktických činnostech, diskutovat o vznikLých probLémech, o jejich prožívání, o vLivu konkrétních postupů řešenína zdraví atd. ReaLizacetéto vzděLávaď obLasti tak (v porovnání se zákLadním vzděLá-váním) d a Leko více staví n a samostatnosti žáků, na jejich aktivním přístupu k dané probLematice, na osobních zkušenostech a názorech, aLei na uvědoměLejším utvářenívztahů kjiným osobami okoLnímu prostředí, na větší zodpovědnosti za bezpečnost a zdraví, na organizačních schopnostech atd. Výchova kezdravímá ve vzděLávání především praktický a apLikační charakter. V návaznosti na přírodovědné a spoLečenskovědní vzděLávání a s využitím specifických informací o zdraví směřuje především k hLubšímu poznávání rizikového a nerizikového chování (v partnerských vztazích, rodičovských roLích, ve styku s návykovými Látkami ajinými škodLivinami, při ohrožení bezpečí atd.) a k osvojování praktických postupů vhodných pro všestrannou aktivní podporu osobního, aLei komunitního a gLobáLního zdraví (v běžném životěi při mimořádných udáLostech). Tělesná výchova usiluje otrvaLývztah k pohybovým činnostem a o optima Lni rozvoj těLesné, duševní a sociální zdatnosti. Vychází především z motivující atmosféry, zájmu žáků a z jejich individuálních předpokLa-dů (možností). Využívá ktomu specifických emočních prožitků, sociáLních situácia bioenergetických zátěží v individuaLně utvářené nabídce pohybových činností (od zdravotně rekreačních až po výkonnostní). Z hLediska ceLoživotní perspektivy směřuje těLesná výchova k hLubší orientaci žáků v otázkách vLivu pohybových aktivit na zdraví. Vede je k osvojenia pravideLnému využívání konkrétních pohybových činností (kondičních a vyrovnávacích programů) v souLadu s jejich pohybovými zájmy a zdravotními potřebami. Významná zůstává otázka bezpečnosti a úrazové prevence při pohybových činnostech. Velká pozornostje i nadáLe věnována rozvoji pohybového nadáníi korekcím pohybových znevýhodnění (osLabení). Je třeba i nadáLe dbát na to, aby pohLed na probLematiku zdraví nebyL úzce oborový a podpora zdraví proLínaLa ceLým vzděLáváním i režimem škoLy. Cílové zaměření vzdělávací oblasti VzděLávání v dané vzděLávaď obLasti směřuje k utváření a rozvíjení kLíčových kompetencí tím, že vede žáka k: poznává ní těLesných, duševních a sociáLních potřeb i důsLedků jejich napLňováníči neuspokojování; poznává ní životních hodnota formování odpovídajících postojů souvisejících se zdravím a mezilidskými vztahy; přebírání odpovědnosti za zdraví, bezpečnost a kvaLitu životního prostředí; upevňování vazeb: zdraví-těLesná, duševní a sociáLní pohoda (zdatnost) - péče o zdravia bezpečnost -odpovědnost-vzájemná pomoc - prožitek -vzh Led - vita Lita - výkonnost - úspěšnost - sociáLní stabilita - zdraví; upLatňování zdravého způsobu života a aktivní podpory zdraví: zařazování osvědčených činností a postupů z obLasti hygieny, stravování, pohybu, osobního bezpečí, partnerských vztahů; schopnosti diskutovat o probLematice týkající se zdraví, hLedata reaLizovat řešení v rozsahu spoLečných možností; zprostředkovánívhLedu do života dospěLých a rodiny a k upLatňování zákonnosti, toLerance, respektu a pomoci jako předpokLadu bezkonfliktního partnerského vztahu a rodinného života; aktivní ochraně zdraví před návykovými Látkami ajinými škodLivinami; osvojení způsobů účeLného chovania poskytnutí (zajištění) nezbytné pomoci v situacích ohrožení zdraví a bezpečí, včetně mimořádných udáLostí; vnímání pohybové činnosti jako zdroje zdravotních účinků, aLei uměLeckých, emočních, spoLečenských a jiných prožitků; poznávání historie i současnosti spoLečenského a sportovního života a k hodnocení konkrétních jevů souvisejících se zdravím. 5.7.1 Výchova ke zdraví Vzdělávací obsah ZDRAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA A PÉČE 0 ZDRAVÍ Očekávané výstupy žák ^ usiluje o pozitivní změny ve svém životě související s vLastním zdravím a zdravím druhých ^ zařazuje do denního režimu osvojené způsoby reLaxace; v zátěžových situacích upLatňuje osvojené způsoby regenerace ^ podLe konkrétní situace zasáhne při závažných poraněních a život ohrožujících stavech Učivo vliv životních a pracovních podmínek a životního stylu na zdraví v rodině, škole, obci zdravá výživa - specifické potřeby výživy podLe věku, zdravotního stavu a profese hygiena pohlavního styku, hygiena vtěhotenství první pomoc při úrazech a náhlých zdravotních příhodách psychohygiena - předcházení stresům v mezilidských vztazích, zvLádání stresových situací, efektivní komunikace, hledání pomoci VZTAHY MEZI LIDMI A FORMY SOUŽITÍ Očekávané výstupy žák ► korektně a citLivě řešíprobLémy zaLožené na mezilidských vztazích ► posoudí hodnoty, které mLadým Lidem usnadňují vstup do samostatného života, partnerských vztahů, manžeLství a rodičovství, a usiluje ve svém životě ojejich napLnění ► projevuje etické a moráLní postoje k ochraně matky a dítěte Učivo vztahy v rodině, mezigenerační soužití, pomoc nemocným a handicapovaným lidem partnerské vztahy, manželství, rodičovství, neúplná rodina; náhradní rodinná péče a její formy, ústavní péče rizika spojená s volbou životního partnera, krizové situace v rodině rozvoj sociálních dovedností pro život s druhými lidmi - otevřenost vůči druhým, vyjednávání, obhajovania prosazovánívLastních názorů, odmítánínehumánních postojů modely sociálního chovánívintimních vztazích - otevřenost, toLerance, respektování druhého, empatie, trpělivost, odpovědnost; sebepoznání, sebeúcta ZM ĚNY V ŽIVOTĚ ČLOVĚKA A J EJICH REFLEXE Očekávané výstupy žák ^ orientuje se ve své osobnosti, emocích a potřebách ^ upLatňuje odpovědné a etické přístupy k sexualitě, rozhoduje se s vědomím možných důsLedků ^ orientuje sevprobLematice reprodukčního zdravíz hLediska odpovědnosti kbudouďmu rodičovství ^ zná práva každéhojedince v obLasti sexuaLity a reprodukce Učivo změnyvobdobíadolescence-těLesné, duševní a spoLečenské; hLedáníosobníidentity, orientace na budoucnost, hledání partnera, prožívá ní emočních stavů a hLubších citových vztahů způsoby sebereflexe a kontroly emocí péče o reprodukční zdraví-faktory ovLivňujícípLodnost; preventivní proh Líd ky; osvěta spojená s abúzem nikotinu, aLkohoLu, drog a sexuáLně přenosnými chorobami metody asistované reprodukce, její biologické, etické, psychosociální a právní aspekty modely vzájemného chování související s etickými a psychosociálními aspekty partnerského a sexuálního života - odpovědnost, sebeúcta, respekt, rozhodování RIZIKA OHROŽUJÍCÍ ZDRAVÍ A JEJICH PREVENCE Očekávané výstupy žák ^ projevuje odoLnostvůči výzvám k sebepoškozujícímu chovania rizikovému životnímu stylu ^ zaujímá odmítavé postoje ke všem formám rizikového chování ^ uvede důsledky porušování paragrafů trestního zákona souvisejících s výrobou a držením návykových Látek a s činností pod jejich vLivem, sexuáLně motivovanou kriminalitou, skrytými formami individuálního násiLí a vyvozuje z nich osobní odpovědnost ^ rozhoduje podLe osvojených modeLů chovania konkrétní situace o způsobu jednánív situacích vLastního nebo cizího ohrožení Učivo civilizační choroby, poruchy příjmu potravy, choroby přenosné pohlavním stykem, HIV/AIDS, hepatitídy zátěžové situace, stres a způsoby jeho zvládání; důsledky stresu v oblasti fyzického, duševního a sociálního zdraví rizika v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví - promiskuita, předčasné ukončení těhotenství sexuálně motivovaná kriminalita - pornografie, pedofiLie, dětská prostituce, obchod se ženami skryté formy a stupně individuálního násilí a zneužívání- šikana, brutalita, zanedbávané a týrané děti (CAN) autodestruktivní závislosti a kriminalita souvisejícís těmito jevy-zdravotní a psychosociální rizika výroba, držení a zprostřed kování nelegálních návykových látek; návykové látky a bezpečnost v dopravě sociální dovednosti potřebné při řešení problémů v nečekaných, složitých a krizových situacích - duševní hygiena v dLouhodobých zátěžových a stresových situacích, rozhodování se vetičky problematických situacích OCHRANA ČLOVĚKA ZA MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ Očekávané výstupy žák ^ rozhodne, jak se odpovědně chovat při konkrétní mimořádné události ^ prokáže osvojené praktické znaLosti a dovednosti související s přípravou na mimořádné udáLosti a aktivně se zapojuje do Likvidace násLedků hromadného zasažení obyvateL Učivo vyhlášeni hrozby a vzniku mimořádné události živelní pohromy únik nebezpečných látek do životního prostředí jiné mimořádné události první pomoc- klasifikace poranění při hromadném zasažení obyvateL sociální dovednosti potřebné při řešení mimořádných událostí- rozhodnost, pohotovost, obětavost, efektivní komunikace 5.7.2 Tělesná výchova Vzdělávací obsah ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ Očekávané výstupy žák ^ organizuje svůj pohybový režim a využívá v souLadu s pohybovými předpokLady, zájmy a zdravotními potřebami vhodné a dostupné pohybové aktivity ^ ověříjednoduchými testy úroveň zdravotně orientované zdatnosti a svaLové nerovnováhy ^ usiluje o optimáLní rozvoj své zdatnosti; vybere z nabídky vhodné kondiční programy nebo soubory cviků pro udržení či rozvoj úrovně zdravotně orientované zdatnosti a samostatně je upraví pro vLastní použití ^ vybere z nabídky vhodné soubory vyrovnávacích cvičení zaměřených na kompenzacijednostranného zatížení, na prevenci a korekci svaLové nerovnováhy a samostatně je upraví pro vLastní použití ^ využívá vhodné soubory cvičení pro těLesnou a duševní reLaxaci ^ připravíorganismus na pohybovou činnostsohLedem na násLedné převažující pohybové zatížení ^ upLatňujeúčeLné a bezpečné chování při pohybových aktivitách i v neznámém prostředí ^ poskytne první pomoc při sportovních či jiných úrazech i v nestandardních podmínkách Učivo zdravotně orientovaná zdatnost - sLožky ZOZ; kondičnítesty svalová nerovnováha - příčiny svaLové nerovnováhy; testy svaLové nerovnováhy zdravotně zaměřená cvičení organismus a pohybová zátěž - způsoby zatěžování; kompenzace jednostranné zátěže individuální pohybový režim hygiena pohybových činnostía cvičebního prostředí rizikové faktory ovLivňující bezpečnost pohybových änností- zásadyjednánía chová nív různém prostředí; úprava pohybových činností podLe aktuálních podmínek (možných rizik) první pomoc při sportovních úrazech -závažná poranenia životohrožujíď stavy;improvizovaná první pomoc v podmínkách sportovních činností ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ÚROVEŇ POHYBOVÝCH DOVEDNOSTÍ Očekávané výstupy žák ^ provádí osvojované pohybové dovednosti na úrovni individuálních předpokLadů ^ zvLádá zákLadní postupy rozvoje osvojovaných pohybových dovedností a usiluje o své pohybové sebezdokonalení ^ posoudí kva Litu stěžejních částí pohybu, označí zjevné příčiny nedostatků a upLatní konkrétní osvojované postupy vedoucí k potřebné změně ^ respektuje věkové, pohLavní, výkonnostní a jiné pohybové rozdíly a přizpůsobí svou pohybovou činnost dané skladbě sportujících Učivo pohybové dovednosti a pohybový výkon pohybové odlišnosti a handicapy - věkové, pohLavní, výkonnostní průpravná, kondiční, koordinační, tvořivá, estetická a jinak zaměřená cvičení pohybové hry různého zaměření gymnastika - akrobacie; přeskoky a cvičení na nářadí; cvičení s náčiním kondiční a estetické formy cvičení s hudbou a rytmickým doprovodem (určeno především děvčatům - aLespoň dvě formy cvičení podLe podmínek a zájmu žákyň, případně žáků) úpoly- sebeobrana; zákLady džudo; aikido; karatedo (zákLadem je sebeobrana, rozsah ostatních činnostíje stanoven v návaznosti na připravenost vyučujícího a zájem žáků) atletika - běh na dráze a vterénu (sprinty, vytrvaLý běh, štafetový běh); skok do výšky nebo do dáLky (podLe materiáLního vybavení škoLy); hody, vrh kouLí sportovníhry- herní systémy, herní kombinace a herní činnosti jednotLivce v podmínkách utkání (aLespoň ve dvou vybraných sportovních hrách podLe podmínek škoLy a zájmu žáků) turistika a pobytv přírodě - příprava turistické akce a pobytu v přírodě; orientace v méně přehLedné krajině, orientační běh, příprava a Likvidace tábořiště plavání- zdokonaLování osvojených pLaveckých technik (daLší pLavecká technika); skoky do vody; branné pLavání, dopomoc unavenému pLavci, záchrana tonoucího (pLaváníje zařazováno podLe materiáLních podmínek škoLy) lyžování- běžecké, sjezdové; snowboarding (jednotLivé formy Lyžováníjsou zařazovány podLe aktuáLních sněhových podmínek, materiáLních podmínek a zájmu žáků) další moderní a netradiční pohybové činnosti (činnostijsou zařazovány podLe podmínek škoLy a zájmu žáků) ČINNOSTI PODPORUJÍCÍ POHYBOVÉ UČENÍ Očekávané výstupy žák ^ užívá s porozuměním těLocvičné názvosLoví (gesta, signáLy, značky) na úrovni cvičence, vedoucího pohybových änností, organizátora soutěží ^ voLía používá pro osvojované pohybové činnosti vhodnou výstroj a výzbroj a správněji ošetřuje ► připraví (ve spoLupráci s ostatními žáky) třídnici školní turnaj, soutěž, turistickou akci a podíLíse najejíreaLizaci ^ respektuje pravidLa osvojovaných sportů; rozhoduje (spolurozhoduje) třídní nebo škoLní utkání, závody, soutěže v osvojovaných sportech ► respektuje práva a povinnosti vypLývajícíz různých sportovních roLí-jedná na úrovni dané roLe; spoLupracujeve prospěch družstva ^ sLeduje podLe pokynů (i dLouhodobě) pohybové výkony, sportovní výsLedky, činnosti související s pohybem a zdravím - zpracuje naměřená data, vyhodnotíje a výsLedky různou formou prezentuje ^ aktivně napLňuje oLympijské myšLenkyjako projev obecné kuLturnosti Učivo vzájemná komunikace a spolupráce při pohybových činnostech sportovní výzbroj a výstroj -účeLnost, funkčnost, bezpečnost, finanční dostupnost a kva Lita pohybové činnostní, sportovní a turistické akce - organizace, propagace, vyhodnocení, dokumentace pravidla osvojovaných pohybových činností sportovní role měřitelné a hodnotitelné údaje souvisejíc s tělesnou výchovou a sportem olympismus v současném světě: jednání fair play- spoLupráce ve sportu a pomoc soupeři, pomoc pohybově znevýhodněným, sportpro každého, sporta ochrana přírody, odmítání podpůrných Látek nesLučiteLných s etikou sportu úspěchy našeho sportu na pozadí nejdůležitějších historických sportovních událostí 5.8 Informatika a informační a komunikační technologie Charakteristika vzdělávací oblasti ObLastlnformatika a informační a komunikačnítechnoLogie (dáLejen Informatika a ICT) na gymnáziu navazuje na obLastICTvzákLadním vzděLávánízaměřenou na zvLádnutízákLadníúrovněinformačnígramotnosti, tj. na dosažení znaLostía dovedností nezbytných k využití digitá Lních technologií. ObLastlnformatika a ICT na gymnáziu prohLubuje u žáka schopnost tvůrčím způsobem využívatinfor-mačnía komunikačnítechnoLogie, informační zdroje a možnosti aplikačního programového vybavení s alem dosáhnout Lepšíorientaci v narůstajícím množstvíinformací při respektování právních a etických zásad používání prostředků ICT. Žákjeveden ke schopnosti apLikovatvýpočetnítechniku s využitím pokroolejších funkcí k efektivnímu zpracováníinformací, a přispět tak ke transformaci dosažených poznatků v systematicky uspořádané vědomosti. Dynamický rozvoj obLasti ICT vyžaduje od žáka fLexi blitu při přizpůsobování se inovovaným verzím digitáLních zařízenía schopnostjejich vzájemného propojování. V rámci obLasti Informatika a ICT se žák seznámí se zákLady informatiky jako vědního oboru, který studuje výpočetní a informační procesy z hlediska používaného hardwaru i softwaru, a s jejím postavením v moderním světě. CíLem je zpřístupnit žákům zákLadní pojmy a metody informatiky, napomáhat rozvoji abstraktního, systémového myšLení, podporovat schopnost vhodně vyjadřovat své myšLenky, smys Lupinou argu-mentacíje obhajovat a tvůrčím způsobem přistupovat k řešení probLémů. Žák se seznámí se zákLadními principy fungování prostředků ICT a soustředí se na pochopení podstaty a průběhu informačních procesů, aLgoritmického přístupu k řešení úLoh a významu informačních systémů ve spoLečnosti. VsouvisLosti s pronikáním poznatků informačních a počítačových věd do různých obLasti Lidské činnosti a se specifickým využitím ICT v různých oborech je vhodné zapojit do výuky i inteLigentní, interaktivnívýukové prostředky, modeLování přírodních, technických a sociálních procesů a situací posilujících motivaci k učení. Tím se zvyšuje pravděpodobnost upLatněníabsoLventů gymnázia v daLším vzděLávánía na trhu práce. VzděLávacíobLastlnformatika a ICT vytváří pLatformu pro ostatnívzděLávací obLasti i pro mezipředmětové vztahy, vytváří žákovi prostor pro tvořivost, vLastní seberealizaci i pro týmovou spoLupráci, zvyšuje motivaci ktvorběindividuáLníchi skupinových projektů, vytváří příležitost k rozvoji vLastní iniciativy žáků, prohLubuje jejich smysL pro inovativnost a iniciuje využívání prostředků výpočetní techniky a internetu k přípravě na vyučovania kceLoživotnímu vzděLávání. Cílové zaměření vzdělávací oblasti VzděLávání v dané vzděLávací obLasti směřuje k utváření a rozvíjení kLíčových kompetencí tím, že vede žáka k: porozumění zásadám ovLádání a věcným souvisLostem jednotlivých skupin apLikačního programového vybavenia k vhodném u upLatňování jejich nástrojů, metod a vazeb k efektivnímu řešení úLoh; porozuměnízákLadním pojmům a metodám informatikyjako vědního oboru a kjeho upLatnění v ostatních vědních oborech a profesích; upLatňováníaLgoritmického způsobu myšLenípři řešeníprobLémových úLoh; využívá ní prostředků ICT k modeLování a simuLaci přírodních, technických a spoLečenských procesů a kjejich impLementaci v různých oborech; tvořivému využívání spektra možností komunikačních technoLogií a jejich kombinací k rychlé a efektivní komunikaci; využívání výpočetnítechniky ke zvýšení efektivnosti své činnosti, k dokonaLejší organizaci práce a k týmové spoLupráci na úrovni školní, republikové a mezinárodní; využíváníinformačních a komunikačních technoLogií (on-Line vzděLávání, spoLupráce na zahraničních projektech) k ceLoživotnímu vzděLávánía vytváření pozitivních postojů k potřebám znaLostní spoLečnosti; využití možností výpočetní techniky a internetu k poznávacím, estetickým a tvůrčím cílům s ohLedem ke gLobáLnímu a muLtikuLturnímu charakteru internetu; uvědomění si, rešpektovania zmírnění negativních vLivů moderních informačních a komunikačních technoLogií na spoLečnosta na zdraví čLověka, keznaLosti způsobů prevence a ochrany před zneužitím a omezováním osobní svobody čLověka; získávání údajů z většího počtu aLternativních zdrojů a odLišování informačních zdrojů věrohodných a kvaLitních od nespoLehLivých a nekvalitních; rešpektovania používáníodbornéterminoLogieinformačních a počítačových věd; poznánízákLadních právních aspektů a etických zásad týkajících se práce s informacemi a výpočetní technikou, k respektováníduševního vLastnictví, copyrightu, osobních data zásad správného citování autorských děl. 5.8.1 Informatika a informační a komunikační technologie Vzdělávací obsah DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE Očekávané výstupy žák ^ ovLádá, propojuje a aplikuje dostupné prostředky ICT ^ využívá teoretické i praktické poznatky o funkcích jednotlivých sLožek hardwaru a softwaru k tvůrčímu a efektivnímu řešeníúLoh ^ organizuje účeLně data a chráníje proti poškození či zneužití ^ orientuje se v možnostech upLatněníICTv různých obLastech spoLečenského poznania praxe Učivo informatika - vymezeníteoretické a apLikované informatiky hardware - funkce prostředků ICT, jejich částí a periferií, technoLogické inovace, digitalizace a reprezentace dat software- funkce operačních systémů a programových aplikací, uživateLské prostředí informační sítě - typoLogie sítí, internet, síťové sLužby a protokoLy, přenos dat digitální svět - digitáLnítechnoLogie a možnosti jejich využitív praxi údržba a ochrana dat-správa souborů a sLožek, komprese, antivirová ochrana, firewaLL, záLohovánídat ergonomie, hygiena a bezpečnost práce s ICT- ochrana zdraví, možnosti využití prostředků ICT handicapovanými osobami ZDROJE A VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ, KOMUNIKACE Očekávané výstupy žák ► využívá dostupné sLužby informačních sítíkvyhLedáváníinformací, ke komunikaci, kvLastnímu vzděLávání a týmové spoLupráci ► využívá nabídku informačních a vzděLávacích portálů, encykLopedií, knihoven, databází a výukových programů ► posuzuje tvůrčím způsobem aktuáLnost, reLevanci a věrohodnostinformačních zdrojů a informací ► využívá informační a komunikační sLužby v souLadu s etickými, bezpečnostními a Legislativními požadavky Učivo internet- gLobáLnícharakterinternetu, muLtikuLturnía jazykové aspekty, sLužby na internetu informace - data a informace, reLevance, věrohodnostinformace, odborná terminoLogie, informační zdroje, informační procesy, informační systémy sdílení odborných informací- diskusnískupiny, eLektronické konference, e-Learning informační etika, legislativa - ochrana autorských práv a osobních údajů ZPRACOVÁNÍ A PREZENTACE INFORMACÍ Očekávané výstupy žák ^ zpracovává a prezentuje výsLedky své práce s využitím pokročilých funkcí apLikačního softwaru, muLtimediáLních technoLogiía internetu ► aplikuje aLgoritmický přístup k řešení probLémů Učivo publikování- formy dokumentů a jejich struktura, zásady grafické a typografické úpravy dokumentu, estetické zásady publikování aplikační software pro práci s informacemi - textové editory, tabuLkové kaLkuLátory, grafické editory, databáze, prezentační software, muLtimedia, modeLovánía simuLace, exporta import dat algoritmizace úloh - aLgoritmus, zápis aLgoritmu, úvod do programování 6. Průřezová témata Průřezová témata vstupují do vzděLává ní jako témata, která jsou v současnosti vnímána jako a ktuáLní. Tato témata mají především ovLivňovat postoje, hodnotový systém ajednánížáků. Průřezová témata procházejí jako důLežitý formativní prvek ceLým vzděLáváním, proto vzděLávání na gymnáziu v tomto smysLu navazuje na průřezová témata v zákLadním vzděLávání, kde se s nimi žáci setkávají poprvé. Průřezová témata tvoří povinnou součást vzděLávání. Promítají se nejen svým výchovným zaměřením, aLei obsahem do vzděLávacích obLastí (oborů) a pomáhajídopLňovat či propojovat, co si žáci během studia osvojili. Pojetí a funkce průřezových témat příznivě ovLivňujíi proces utváření a rozvíjení klíčových kompetencí. Všechna průřezová témata majíjednotné zpracování. Obsahují Charakteristiku průřezového tématu, v níž je zdůrazněn význam a postavení průřezového tématu ve vzděLávání na gymnáziu. DáLeje vyjádřen vztah ke vzděLávacím obLastem a přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žákaja k v obLasti postojů a hodnot, takvobLasti vědomostí, dovednostía schopností. Obsah průřezových témat doporučený pro vzděLávání na gymnáziu je rozpracován do tematických okruhů, které obsahují nabídku témat (činností, námětů). Všechny tematické okruhyjsou povinné (škoLa musí zařadit do svého ŠVP všechny tematické okruhy), hLoubka, rozsah (výběrtémat) a formyjejich reaLizacejsou zceLa v kompetenci školy a konkretizují se v ŠVP. Průřezová témata Lze realizovat jako součást vzdělávacího obsahu vyučovacích předmětů, je možné jim věnovat samostatné projekty, semináře, kurzy, besedyapod., případněje Lze realizovat jako samostatný vyučován předmět. Uvedené formy lze LibovoLně kombinovat. Účinnost výchovného působení průřezových tématje podporována také vytvořením odpovídajícího kLimatu třídy i ceLé školy a kromě toho i využíváním daLších vhodných příležitostí (např. divadelní a filmová představení, teLeviznía rozhlasové pořady, výstavy, přednášky, besedy, výukové programy), se kterými se žáci setkají mimo škoLu. Do vzděLávání ve čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceLetých gymnáziíjsou zařazena tato průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova; Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech; Multikulturní výchova; Environmentálni výchova; Mediální výchova. 6.1 Osobnostní a sociáLní výchova Charakteristika průřezového tématu Osobnostní a sociáLní výchova vyplýva na jedné straně z obecných tendencí vývoje tohoto světa a nároku, které takový vývoj před středoškoLskévzděLání staví, na druhé straně bezprostředně z výchozích kapitoLRVPG, kteréjiž výše zmíněné nároky reflektují. Osobnostnía sociáLní výchova pomáhá žákům vést zdravý a zodpovědný život jako jednotLivcům i čLenům spoLečnosti, poskytuje žákům příležitosti přemýšLetosvých zkušenostech a o vLastním vývoji. Rozvijíu žáků sebeúctu, sebedůvěru a schopnostpřebíratzodpovědnostza své jednánív různých životních situacích, při sebevzděLávání a při práci. Učí rozumět hodnotě mezilidských vztahů a respektovat názory, potřeby a práva ostatních. ZnaLosti a dovednosti získané v rámci Osobnostnía sociáLní výchovy jim mohou pomoci též reagovat na moráLní, sociální a kuLturní otázky, které před nimi vyvstávajína cestě životem. GLobaLizace a daLšísociokuLtumíjevy přinášejí nemaLému množství Li díra d u rizik (např. ohrožení psychické stability i fyzické existence nevhodným zacházením s produkty vědy a techniky; sociáLní probLémy související s rychLostía nepředvídateLnostíekonomických pohybů; zvýhodňování podmínek pro gLobáLníterorismus; rychlé rozrušování dříve dLouhodobě stabilních sociáLních vazeb a kulturních ceLků; devastace životního prostředí). Současně s objevováním se a působením těchto rizik hledají Lidé cesty, jakjim zabránit nebo jak redu-kovatjejich destruktivní dopady na jedince i spoLečnosti. Jeden z podstatných směrů, jímž se tyto snahy ubírají, směřuje k pedagogicky ovlivňovanému osobnostnímu a sociáLnímu rozvoji každého jedince ve spoLečnosti. Ktakovému rozvoji, který by za Loži L v Lidech předpokLad schopností: vytvářet a udržovat si maximum osobní stability, vyrovnávat se s riziky, pečovat o své psychosomatické zdraví; pěstovat kvaLitní mezilidské vztahy a v procesech sociáLní interakce ve všech jejích podobách (osobní, poLitické, interkuLturní, profesní, spoLečenské atd.) jednat co nejefektivněji ve prospěch svůj i druhých Lidí. Průřezové téma směřuje k: rozvoji osobnostních, individuáLních předpokLadů každého jedince pro život se sebou samým i s druhými Lidmi vaktuáLním spoLečenském kontextu; rozvoji sociáLních (interakčních, vztahových) dovedností pro život s druhými Lidmi; rozvoji etických předpokLadů proživotvespoLečenstvíLidíavtomto světě vůbec. Akcent na rozvoj výše uvedených schopností, dovedností a předpokLadů v rámci studia (a tedy také důvod zařazenítématu do RVP G) vypLývá z aktuáLního pojetí všeobecného vzděLání reagujíc ho na výše uvedené skutečnosti. Pokud má být gymnázium i nadáLe škoLou poskytující toto vzděLání, pak se prakticky nemůže vyhnout obecné tendenci rozvíjet obecně Lidský potenciáL žáků. Znamenáte nejen orientovatjev kuLtuřea vědách, aLe též nabídnout jim vzděLávaď příležitost pro rozvoj různých typů životních dovedností. Jejich prostřednictvím může žák optimalizovat svou praktickou schopnost orientovat se v sociáLních situacích a také zhodnocovat vzděLání, které mu gymnázium poskytne v jiných vzdělávacích oborech. Průřezové téma svou obecností souvisí prakticky se všemi vzděLávacími obLastmi RVPG. ObLastJazyk a jazyková komunikace se setkává s tématy, která se v rámci průřezového tématu týkají mezi Lidské komunikace; obLastČLověka příroda se může proLnout např. s tematikou ochrany a rozvoje fyzické sLožky osobnosti, zdravého životního styLui bioLogickéhozákLadu sociáLního Lidského chování, etiky ve vztahu k životním u prostředí; obLastČLověka spoLečnostse může setkats Osobnostnía sociáLní výchovou opětná poLi komunikace, mezilidských vztahů, sociáLních a ekoLogických probLémů,interkuLturních kontaktů a dovedností, na poLi etiky Lidského chování atd.; obLastČLověka svět práce se snadno provážeš tématy týkajícími se práce na sobě samém, p Lán ování života, rozvoje studijních dovedností, rozvoje řady sociáLních dovedností a postojů potřebných pro spoLupráci, organizování druhých Lidíi zvLádání konkurence; obLastČLověka zdraví může být průřezovým tématem významně podpořena např. ve směřování k zdravému životnímu styLu, psychohygieně a hygieně komunikace; obLast Umění a kuLtura má jednoznačně kontakt s průřezovým tématem díky akcentu na rozvoj kreativity, rozvoj emočníinteLigence atd. Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V obLasti postojů a hodnot má průřezové téma žákovi pomoci: uvědomit si a respektovat přirozenost a hodnotu rozmanitosti projevů života, kuLtury a každého jednotLivého čLověka; uvědomit si, že téměř každý sociáLní nebo komunikační akt má svůj mravní rozměr; uvědomit si hodnotu Lidské spoLupráce; uvědomit si, že v různých životních situacích často nebývá pouze jediné řešení. V obLasti vědomostí, dovedností a schopností má průřezové téma žákovi pomoci: směřovat k porozumění sobě samému, vytvářet vyvážené sebepojetí: — rozpoznávat a zvLádatvLastní pocity; — uvědomovatsi své osobní kva Lity, dovednosti, úspěchy a potenciáLa hodnotitje; — uvědomovatsi svou vLastníidentitu; — rozvíjet sebedůvěru a zodpovědnost a využívat své schopnosti; — vsouLadu s tím nastavovat své osobní ale a pLánovat osobní rozvoj; — uvědomovat si, jak mne vnímají ostatní, umět přijímat chváLu i kritiku, úspěch i neúspěch pozitivním způsobem a umět se poučitze zkušenosti; — prezentovat se účeLně v různých situacích; hLedat cesty, jak čeLit zátěžím vypLývajícím z charakteru života v dané době; rozpoznávat faktory ovLivňujícíduševní energii a kreativitu; nabýt specifické dovednosti (sebereguLativníi komunikační) pro zvLádání různých sociálních situací (komunikačně sLožité situace; soutěž; spoLupráce; pomoc atd.); vytvořit si rejstřík různých variant chovania zodpovědně se rozhodovat o využití různých typů chování a jednání v různých situacích; porozumět sociáLní skupině, v níž žije; tvořit kvaLitní mezilidské vztahy, brát oh Led na druhé; být si vědom svých práv, závazků a zodpovědnosti v rámci skupiny i práv a závazků druhých; umět spoLu pracovat; věnovat pozornost moráLnímu jednání a interpretaci etických fenoménů ve vLastním jednání; zkoumat reálie a témata každodenního života čLověka; znát zákLady teorie jevů, s nimiž se v Osobnostní a sociáLnívýchově setkává, a zamýšLetse nad nimi. Tematické okruhy průřezového tématu POZNÁVÁNÍ A ROZVOJ VLASTNÍ OSOBNOSTI „já" sám o sobě, mé chování, myšLenía prožívání jak rozumím vLastnímu těLesnému, psychickému a sociálnímu vývoji, jaký mám vztah k vLastním u těLu a vLastní psychice jakjsem schopen vnímat se pozitivně jak rozumím vLastníjedinečnosti jaká/jaký chci býta proč co skutečně děLám a co mohu a chci uděLatpro svůj osobní rozvoj jak se obvykLe chovám, jaké způsoby chování a jednánívoLím můj vztah k Lidem jak se učím osvojovat si různé jevy ve škoLe i v životě mimo škoLu co a jak mohu trénovat, aby se kvaLita mého učení zLepši La jak rozvíjet zdravý a bezpečný životní sty L jak být připraven na životní změny já a mojesociáLníroLe nynějšíi budoucí (žák, občan, rodič apod.) SEBEREGULACE, ORGANIZAČNÍ DOVEDNOSTI A EFEKTIVNÍ ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ refLexe sebeovLádání- mapování situací, kdy užívám svou vůLi péče o sebe sama předcházení zátěžovým situacím, stresům atd. strategie zvLádání zátěžových situací tak, aby co nejméně u b Lfži Ly reLaxace ceLková péče o vLastní zdraví jak mohu používat komunikační dovednosti k odoLává ní neužitečnému nátLaku kde vyhLedávatinformace a profesionáLní poradenství, jaké existují zdroj e pomoci a organizace, které podporují jednotLivce a vztahy v době krize jakjsem schopna/schopen si organizovat čas systematičnost mých snah a činností mé organizační schopnosti a dovednosti já v roLi vedoucí/vedoucího a v roLi vedené/vedeného jak ovLádám myšLenkové postupy řešení probLémů a co se v této obLasti mohu dáLe učit jak se ovLádám v situacích řešení probLémů jak a kdy oním ve svém životě rozhodnutí a důležité volby jak ovLádám sociáLní dovednosti potřebné při řešení probLémů v interakci s druhými Lidmi a co se v této obLasti mohu dáLe učit SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE verbáLnía neverbáLníkomunikace (specifika) co vím o svém komunikačním chování Lidská komunikace a jak jí rozumím dovednosti spojené s následujícími kvaLitami komunikace a jakje mohu dáLe rozvíjet: — vnímající komunikace (na partnera orientované vnímání, aktivnínasLouchání); — rozumějící komunikace (porozumění komunikačním signáLům v řeči Lidského těLa i řeči sLov vevLastníkuLtuřei v kontaktu s ku Ltura mi jinými); — respektující komunikace (způsoby komunikačního chování respektujíc ho odLišnosti názorů, postojů, kultur, národností); — přesná komunikace (srozumitelnost,jasnost, přesnostsděLení, presvedčovania argumentace); — pozitivní komunikace (vyváženost negativních a pozitivních výroků, otevřenost, komunikace partnerů jako inspirace); — tvořivá komunikace (plynuLost, pohotovost, bohatost, výrazovost, nápaditost, estetizovanost komunikace); — účeLově efektivní komunikace (otevřenost, asertivnost, komunikačnítaktiky, účeLné způsoby komunikace při spolupráci, vyjednávania při řešeníprobLémových, resp. konfLiktních situací). MORÁLKA VŠEDNÍHO DNE jaké jsou mé hodnotové žebříčky jakou moráLku vyznávám ve vztahu k sobě, ve vztahu kostatním Lidem (kuLturám), ve vztahu k přírodě a životnímu prostředí vůbec jak moráLnějednám v praktických situacích všedního dne jak přebírám zodpovědnostv různých situacích jak hodnotím moráLku vLastního jednání a jak rozLišuji mezi dobrem a zLem ve svém životě jak mohu rozvíjet dobré vztahy k Lidem jak se mohu angažovat ve prospěch druhých Lidí (pomoc, spoLupráce, podíL na demokratickém fungování spoLečnosti, osobní angažovanost ve spoLečenských otázkách) moje hodnoty a moje sociá Lni roLe současné i budoucí (žák, sportovec, příteL, rodič, občan, zaměstnanec a daLší) já a sociá Lni a m orá Lni dilemata doby, v níž žiji SPOLUPRÁCE A SOUTĚŽ můj vztah ke spoLupráci a k soutěži které mé osobnostní předpokLadyjsou výhodné a naopak nevýhodné pro situace spoLupráce a které pro situace soutěžení, konkurence atd. nakoLikchci býtorigináLnía nakoLikse umím přizpůsobovatdruhým jak se ovLádám v situacích, kdy se věci nedějí podLe mé představy jak spoLupracovats Lidmi, kteříjsou jiní nežjá sám, a jak rozvíjet vztahy s dospěLými jakjsem schopen přijímat názory druhých Lidíjako možná východiska pro svůj daLší rozvoj jak fungovat jako čLen skupiny a komunity, jak prokazovat ochotu ke spoLupráci s ostatními sociáLně-komunikační dovednosti výhodné pro spoLupráci (jasná komunikace, argumentace, řešení sporů) jak mohu a umím pomáhat, podporovat jiné Lidi, poskytovat rady jak se mohu a jsem ochoten podílet na obecně prospěšných aktivitách jak umím rozpoznat situace soutěže a jakje prožívám jakzvLádám situace soutěže a jaké v nich používám taktiky 6.2 Výchova k myšlenív evropských a globálních souvislostech Charakteristika průřezového tématu Průřezovétéma Výchova k myšLenívevropských a gLobáLních souvisLostech představujev RVPG kritický pohLed na aktuáLně chápané gLobaLizační a rozvojové procesy současného světa. Rostoucí propojování aktivit ve všech obLastech Lidského života, vnímání gLobáLních hospodářských, sociáLních, poLitických, kuLturních a environmentáLních příznivých prvků a jevů, aLei probLémů, proniknutí do podstaty evropské integrace a porozumění sobě samému v tomto kontextu, to vše jsou h Lavní přínosy daného tématu pro vzděLávání na gymnáziu. VO Nejvhodnějším způsobem,jaktoto průřezové téma efektivně napLňovat, je jeho integrace do různých vzdělávacích obLastí, vzdělává ach oborů a vyučovaďch předmětů. SiLnou stránkou průřezového tématu je získané informace takto zařazovat do uceLeného systému vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot, se kterými vstupuje žák gymnázia do života. Příležitosti kreaLizaci průřezového tématu poskytuje celý RVP G. Především jeto vzděLávacíobLastČLověka spoLečnost ve všechjejích součástech sezvLáštním důrazem na výchovu kobčanstvía poLitické kuLtuře (vzděLávacíobor Občanský a společenskovědní zákLad, zejména tematický okruh Mezinárodní vztahy, gLobáLní svět, a také vzděLávacíobor Dějepis), dále rovněž oblasti Jazyk a jazyková komunikace a Umění a kuLtura. VevzděLávaďobLasti ČLověk a příroda se evropská a gLobáLní dimenze upLatňuje především vevzděLávacím oboru Geografie, kde zahrnuje prakticky všechny tematické okruhy (Přírodní prostředí, Sociá Lni prostředí, Životní prostředí, Regiony), dále ve vzděLávaďm oboru BioLogie (v ekoLogické tematice všech okruhů). NeLze však opomenout také dílčí tematiku obsaženou v daLších vzděLávacích oborech této obLasti (Fyzika, Chemie) - vztah čLověka k technice a technoLogiím, stejně tak i výchovu ke zdravému životnímu stylu, těLesné kuLtuřea posilová ní fyzické odoLnosti (vzděLávacíobLastČLověka zdraví). NezastupiteLným prostředkem k reaLizaci evropské a gLobáLní dimenzeje v RVP G vzděLávací obLastlnformatika a informačnía komunikační technoLogie. VyužívánítěchtotechnoLogií umožňuje aktivní postupy a formy učenia účast v mezinárodní komunikaci a projektech. Současné gLobaLizačnía rozvojové procesyjsou podporovány šířením daLších moderních technoLogií (chemické technoLogie, biotechnoLogie, technoLogie v Lékařství, průmysLové technoLogie), bez kterých není možný vědecký a spoLečenský (udržitelný) rozvoj. ReaLizace Výchovy k myšLenív evropských a gLobáLních souvisLostech ve škoLní praxi přesahuje možnosti tradiční předmětové výuky. Vyžaduje efektivnítýmovou spoLuprári učiteLů, apLikad inovačních a netradičních vzděLávacích a výchovných postupů, technik, metod a forem, kooperari mezi žáky, vytváření projektů, využívání a podporu mimotřídních forem a zájmových aktivit. ReaLizari průřezového tématu podporují také např. kontakty s významnými osobnostmi veřejného života, sesoriáLními partnery, s humanitárními organizacemi, s kuLturními a spoLečenskými institucemi v regionu nebo spoLupráce se zahraničními partnerskými škoLami, zvLáště evropskými. Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V obLasti postojů a hodnot má průřezové téma žákovi pomori: přijímat zodpovědnost za sebe a za svět, ve kterém žije; aktivně se podílet na řešení místních probLémů, přispívat k řešení probLémů na regionáLní, národní i mezinárodní úrovni, a to i v situaďch vyžadujíďch dLouhodobé spoLečné úsilí; být vnímavý ke kuLturním rozdílnostem, chápatjejako obohacení života, učitse porozumět odlišnostem; uvědomovat si potřebu a přínos mezilidské soudržnosti a spoLupráce; ctít a rozvíjet duchovní a etické hodnoty, zejména racionalitu, toLeranci, sociá Lni spravedlivost a demokracii; respektovat odLišné názory a poh Ledy jiných Lidí na svět; býtsoLidárnís Lidmi žijícími v obtížných podmínkách; vnímat, respektovat a ochraňovat hodnoty světového a evropského kuLturního dědictví; vnímat dopady a důsledky gLobaLizačních a rozvojových procesů, rozLišovatmezi nimi příznivé i nepříznivé prvky a jevy, učit se hLedat kompromisy; zaujímat konstruktivní postoje knaLéhavým otázkám míru a Lidských práv v konkrétních životních situaďch; bránit se proti násilí, teroru a škodLivým vLivům, které jsou nepříznivým důsLedkem gLobaLizačních procesů; uvědomit si zodpovědnosti a práva evropského občana, pochopit podstatu evropského občanství. 70 V oblasti vědomostí, dovedností a schopností má průřezové téma žákovi pomoci: mysLet systémově a hLedatsouvisLosti mezijevya procesy; spoLupracovat aktivně a efektivně s jinými Lidmi, vcítit se při poznávania posuzováníjejich názorů do situace a prostředí, ze kterého vycházejíjejich přístupy; vytvořit si na zákLadě osvojených informacívLastní názor, umět ho vyjádřit a obhajovat ho argumenta civ diskusích o poLitických, ekonomických a sociáLních probLémech v kontextu s evropskými a gLobáLními vývojovými tendencemi; umět přijmout názor ostatních a korigovat své původní poh Ledy na danou probLematiku; využívat Loká Lni, regionáLnía mezinárodní příležitosti k ověření občanských dovedností a demokratických mechanismů a struktur; srovnávatodLišnosti a shodnosti kuLtury a životního stylu v Evropě a ve světě, využívat ktomu vLastní zkušenosti, veřejné informace a uměLeckou tvorbu; kriticky zhodnotila využít zkušenost z jiného kuLturního prostředí; chápat historickou kontinuitu v evropském a gLobáLním kontextu ve vztah u k vývoji vLastního národa a státu; vnímata hodnotit LokáLnía regionáLníjevy a probLémy v širších evropských a gLobálních souvisLostech; projevovat soLidaritu s postoji evropských a jiných národů usilujících o harmonický rozvoj, mír a demokracii; uvažovat a nacházet řešení probLémů a konfLiktů s ohLedem na historickou zkušenost Evropy a jiných částí světa; orientovatse v neznámém prostredia mezinárodních situacích; osvojit si sociáLnía kuLturnídovednosti usnadňujícíinterkuLturnía mezinárodní komunikaci; získávat praktické dovednosti pro osobní a pracovní život v otevřeném evropském prostoru. Tematické okruhy průřezového tématu GLOBALIZAČNÍ A ROZVOJOVÉ PROCESY teoretická zákLadna pojmu gLobaLizace:jakse promítají vývojové procesy současného světa do každodenního spoLečenského života, do života každého čLověka historické přístupy k procesům gLobaLizace: vnímánívývojových procesů probíhajících v určitých historických etapách,zprvu nerovnoměrně v různých regionech světa, později již v ceLosvětové (gLobální) úrovni geografické vnímání gLobaLizace: charakteristika vývojových procesů a změn uskutečňujících se v určitém prostoru a v čase a projevujících se rozvojem techniky, rostoucí dynamikou v pohybu informací, kapitáLu, zboží, spotřeby a Lidí ve spoLečenském prostředí; zvyšujíc se inovací, intenzitou a rychLostí hospodářských a sociáLních vazeb, výměn a činností, které stáLevíce překračují tradiční poLitické, ekonomické, kuLturnía geografické hranice; zvyšováním vzájemné závisLosti perspektivy spoLečenského rozvoje v kontextu gLobaLizačních procesů: aspekty, dimenze a měřítka spoLečenského rozvoje, kLadné a záporné projevy a tendence ekonomický rozvoj a gLobaLizace: soubor procesů vedoucích k propojování výrobců a spotřeby v ceLosvětovém měřítku se sociáLními a politickými dopady: internacionalizace světového hospodářství- národní státy, nadnárodní spoLečnosti, gLobálnítrh a spotřeba; gLobáLníekonomická nerovnost - nerovnoměrnost v rozLožení a rozvoji světového hospodářství, centra a periferie výroby a spotřeby; koncentrace hospodářské a poLitické moci gLobaLizace a kuLturní změny: procesy podporující stejnorodost a rozdílnost kuLturního prostředí, snižování kuLturní rozmanitosti na Zemi, šíření tzv. gLobáLní kuLtury a jeho důsLedky VO Lokální kuLturní prostředí v procesu gLobaLizace: posilování místních zájmů, komunita identít (protikladný proces tzv. gLokaLizace vůči gLobaLizad) kuLturní o kruhy ve světě a v Evropě: etnická, jazyková a náboženská rozmanitost, civiLizačníokruhy, jejich spedfikace, rozdíly a možnosti spoLupráce; prohnání světových kultur, etnické, náboženské a kuLturní konfLiktyjako důsLedekgLobaLizace čLověkjakojedinecvgLobáLním kontextu: diskusejakvyjádřitosobníidentitu (rozumětsám sobě, chápat sám sebe uvnitř spoLečnosti); chápání národní a evropské identity, vLivy na čLověka jako jedince ve spoLečnosti v LokáLním, regionáLním a gLobáLním kontextu GLOBÁLNÍ PROBLÉMY, JEJICH PŘÍČINY A DŮSLEDKY nerovnoměrný vývoj světa: hospodářské, etnické, náboženské, ideoLogické, poLitické a kuLturní konflikty, hLavnísvětová ohniska napětí, terorismus chudoba a bohatství: rozdílné aspekty a kritéria hodnocení nerovnostv ekonomickém a spoLečenském rozvoji: tzv. rozděLený svět; mezinárodní dluh světový popuLační vývoj, mezinárodní migrace a migrační politika, azyLovéa uprchLické hnutí zdravív gLobáLním kontextu: nerovnosti v obLasti zdraví a zdravého životního stylu vzděLánív gLobáLním kontextu: nerovnosti v obLasti vzděLávání životní prostredia udržitelný rozvoj: gLobáLníenvironmentáLníprobLémy přírodního a spoLečenského prostředí nerovnost mezi muži a ženami v gLobáLním kontextu, probLematika genderu Lidská práva vtzv. rozděLeném světě: občanská, poLitická, ekonomická, sodáLní, kuLturní; dětská práva, organizace zabývající se Lidskými právy poLitické přístupy a postupy v rozhodování na místní a gLobáLní úrovni: vLádnía nevLádní sektor HUMANITÁRNÍ POMOC A MEZINÁRODNÍ ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE historické kořeny rozvojové spoLupráce: koLoniaLismus, dekoLonizace, studená váLka mezinárodníinstitucena pomoc rozvojové spoLuprád: světové finanční, ekonomické, kuLturní a náboženské instituce, OSN možnosti zapojit se do rozvojové spoLupráce: organizace v obLasti humanitární pomoci a rozvojové spoLupráce v národním a mezinárodním měřítku, nadace a fondy podporujíc Lidi v tísni, jejich funkce Lidský rozvoj a jeho různé dimenze: udržitelný život a rozvoj, rozvojové cíle tisíciletí (projekt Milénium DeveLopmentGoaLs) - konkrétní cíLevobLasti rozvoje a odstraňování chudoby humanitární pomoc a rozvojová spoLupráce: soLidarita s postiženými zeměmi a obLastmi; rozvojová spoLupráce reprezentující veškeré aktivity, které se snaží reagovat na dLouhodobé probLémy chudých zemí; důvody, způsoby a formy reaLizace světový obchod: mezinárodně organizovaný spravedlivý obchod (FairTrade) a probLémyjeho napLňování ŽIJEME V EVROPĚ geografický a geopoLitický profil Evropy, evropskéjazykové a kuLturní okruhy evropské kuLturní kořeny a hodnoty: křesťanství, demokracie, právo, umění, věda, hospodářství shody a rozdíly v životním stylu evropských zemí evropský integrační proces: historické oh Lasy, vývoj po druhé světové vá Lee, Evropská unie, spoLečné politiky a instituce EU; Česká republika v Evropské unii, daLšívýznamné evropské instituce a organizace významní Evropané: výběrová mozaika světově významných představiteLů evropské poLitiky, vědy a kuLtury; význační Evropané a jejich vLiv na českou poLitiku, vědu a kuLturu 72 VO významní Evropané z českého prostředí: výběrová mozaika evropsky a světově významných reprezentantů politiky, vědy a kuLtury pocházejících z území Čech, Moravy a českého SLezska historický vývoj českého národa v evropském kontextu a jeho hLavní etapy poLitické aspekty postavení českých zemív Evropě a ve světě: podstatné vývojové mezníky ekonomický vývoj českých zemív evropském a světovém kontextu: zásadní transformační procesy vztahy ČR se sousedními zeměmi a spoLupráce s nimi, středoevropské iniciatívy VZDĚLÁVÁNÍ V EVROPĚ A VE SVĚTĚ vzděLávací poLitíka EU a její projekce do vzděLávacího systému v ČR vzděLávací programy EU a možností účastí v nich proces utváření evropského vzděLávacího prostoru a mobilita ve vzděLávání pod mín ky a m ožn ostí studia v za h ra ničí významné za hraniční univerzity stipendia na zahraničních univerzitách srovnávací charakteristiky vzděLávání na gymnáziích v ČR a obdobných škoLách v zahranič', profily absoLventů a závěrečné zkoušky (maturita), kompatibilní prvky a rozdíly 6.3 Multikulturní výchova Charakteristika průřezového tématu MuLtikuLturnívýchova zaujímá významné místo v současné i budoucí spoLečnosti za Ložené na muLtíkuLtur-ních vztazích. Zásadní význam má zejména pro m Ladé Lidi, kteří se připravují na život v prostředí, v němž se setkávají a budou seve stá Le větší míře setkávat s příslušníky jiných národností, etnik, ras, náboženství, s Lidmi jiného životního stylu a jiných uznávaných hodnot. Jejím úkoLem je především rozvíjet porozumění žáků sobě samým a hodnotám své kuLtury, podpořitjejich integraci v širším muLtikuLturním prostředí při zachovánívLastníkuLtumí identity. ŠkoLa má při působenína žáky vtomto směru funkci vzděLávací i výchovnou. Aby byla muLtikuLturnívýcho-va úspěšná a efektivní, musíproLínatceLým výchovným a vzdělávacím prostředím škoLy, týkat se také mezilidských vztahů ve škoLe, mezi učiteli a žáky, mezi žáky navzájem, mezi učiteLi a rodinou. DůLežitéjei kLima třídy na pozadí širšího škoLního a spoLečenského prostredia v neposLední řadětaké osobnost učiteLe a jeho kompetentnost apod. Průřezové téma MuLtikuLturnívýchova se neomezuje jen na informace, které žáci získají zejména ve vzdě-Lávacích oborech Českýjazyk a Literatura, Cizíjazyk, Občanský a spoLečenskovědnízákLad, Dějepis, Geografie, které mají s muLti ku Lturní výchovou úzkou souvisLost, aLe snaží se stimuLovat, ovLivňovat o korigovat postoje, hodnotový systém a jednání žáků, posilovat jejich schopností začLenit se do muLtíkuLturních aktivita být úspěšní v mezinárodní spoLupráci. MuLtikuLturnívýchova se zaměřuje zejména na poznania pochopení kuLturních diferencí mezi Lidmi nej-různějšího původu, mezilidské vztahy,interkuLturní komunikaci a přizpůsobení životu v muLtíku Lturní spoLečnosti. Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka VobLastí postojů a hodnot má průřezové téma žákovi pomoci: chápat, že všichni Lidé jsou odLišné osobností s individuáLními zvLáštnostmi, bez ohLedu na svůj původ a odLišné projevy sociokuLturních vzorců; respektovatjedinečnost, důstojnosta neopakovatelnost života, chápat Lidskou bytostjako nedílnou jednotu těLesné a duševní stránky osobností, aLe i jako součást etnika; respektovat skutečnost, že každý čLověk pochází z nějakého etnika, a ztotožňovat se s názorem, že všechny etnické skupiny jsou rovnocenné a že všichni Lidé mají právo žít spoLečně a spoLupracovat; 73 VO uvědomit si svou vLastní kulturní identitu; uvědomovat si důLežitostintegrace jedince v rodinných, vrstevnických a profesních vztazích, chápat čLověka jako spoLečenskou bytost a znát hLavnítypy sociáLních útvarů; uvědomovat si význam kva Lity mezilidských vztahů pro harmonický rozvoj osobnosti; utvářet si představu o pojmu Lidská soLidarita a zaujímat adekvátní etické postojev kritických fázích života, rozLišovat pozitivní asertivitu od bezohLedné a egoistické seberealizace; upLatňovatzákLadnímoráLnínormy, apLikovatjevevLastním životě a umětaktivně čeLitprojevům amoraLity,intoLerance, xenofóbie, diskriminace a rasismu; uvědomovat si nesLučiteLnost rasové, náboženské či jiné intoLerance s demokracií; vnímat muLtikuLturaLitu jako prostředek vzájemného obohacování různých etnik; chápat, respektovat a aktivně hájit myšLenku, že každý jedinec má odpovědnost za to, aby byla odstraněna diskriminace a předsudky vůči Lidem různých etnických skupin, národností, barvy pLeti, náboženství, sociáLního původu, pohLavía sexuáLní orientace; chápat význam studia azích jazyků jako zdroje poznávání pro osobní život, ceLoživotnívzděLávání, pracovní aktivity, mezinárodní komunikaci a kooperaci; vnímat sebe sama jako občana, který se aktivně spolupodílí na přetváření spoLečnosti, aby Lépe sloužila také zájmům minoritních skupin. oblasti vědomostí, dovedností a schopností má průřezové téma žákovi pomoci: rozumětzákLadním pojmům muLtikuLturníterminoLogie (národ, kuLtura, etnicita, identita, asimilace, integrace, inkLuze, kulturní pLuraLismus, gLobaLizace, xenofóbie, rasismus, intoLerance a extremismus), znát nejvýznamnějšínárodnísymboLy a zásadyjejich používání; získat prostřednictvím vzděLávánív azích jazycích a daLších předmětech vědomosti, praktické dovednosti a přehled o sociokuLturním prostředíjinéjazykové oblasti; poznávatjazykovézvLáštnosti různých etnikvdnešním muLtiLingvním a muLtikuLtumím světě; dokázat objasnit obsah pojmů majorita a minorita, sociá Lni smír aj., mít představu o postavení národnostních a daLších menšin; rozpoznat projevy rasové nesnášen Livosti, umětvysvětLovat příčiny xenofóbie v minuLosti i současností; rozumět podstatě nejzávažnějších sociáLněpatoLogických jevů i jejich důsLedkům pro spoLečnost; znát nejdůLežitější mezinárodní organizace k podpoře mu Lti ku Ltura Lity a orientovat se v jejich funkďch. Tematické okruhy průřezového tématu ZÁKLADNI PROBLÉMY SOCIOKULTURNICH ROZDÍLU Jak se projevuje sociokuLturní rozrůzněnost v regionech ČR a v Evropě Jakéjsou modeLy soužití různých soriokuLturních skupin, co je podstata muLtíkuLturaLismu V čem spočívají rozdíly mezi asimilací, integrací, inkLuzí Jaká je v současné době situace, pokud jde o imigraci do ČR (ve srovnání s některými jinými zeměmi v Evropě, např. Švédskem, Švýcarskem, Nizozemskem) Které příčiny způsobujíimigraci (historické, sociá Lni, ekonomické) Které příčiny způsobují etnickou, náboženskou a jinou nesnášenLivostjako možný zdroj mezinárodního napětí (interkulturní konflikt) a jak jí předcházet Jaké postoje a jednání provázejí xenofóbii, rasismus, intoLeranci a extremismus Jakéjsou postoje a jednání občana České repubLiky a Evropana ve vztahu k imigraci jako jevu současnosti, kimigrantům a kimigračnípoLitícestátu (Evropské unie) 74 PSYCHOSOCIÁLNÍ ASPEKTY INTERKU LTU R A LITY Jaké představy mám oimigrantech, žadatelích o azyL, uprchlících Jak ovLivňují předsudky a stereotypy styk přísLušníků majority s cizinci a příslušníky minority Jak reaguji na osoby, jejichž myšLení, cítění a jednání vycházíz odLišné kuLtury, nežje má vLastní Z čeho vzniká strach z cizinců JakmohuzměnitsvémonokuLturnípředstavyo Lidech na představy muLtikuLturní Jak je možné změnit a zlepšit porozumění mezi Lidmi různého kuLturního původu, náboženství, světového názoru apod. VZTAH K MULTILINGVNÍ SITUACI A KE SPOLUPRÁCI MEZI LIDMI Z RŮZNÉHO KULTURNÍHO PROSTŘEDÍ Jak se mohu naučit využívatjazykovou a kulturní pLuralitu pro potřebnou diskusi jazykové a kuLturní rozrůzněnosti (v ČR, v Evropě) Jakými prostředky mohu rozvíjet své jazykové kompetence pro kontakt a spoLupráci s přísLušníky jiných etnik (v ČR, v Evropě) Na které instituce a organizace (v ČR, v Evropě) se mohu obrátit se žádostí o pomoc při řešení probLémů muLtikuLturního charakteru Jak používatjazyk, aby byL zbaven rasistických a diskriminujících výrazů Jak mLuvitojiných Lidech jako o bytostech, které se odLišují rasovou či etnickou příslušností, náboženstvím, odLišnou sexuáLní orientací apod., aniž by se znevažovaLa jejich rovnoprávnost Jak se naučit respektovat, že každýjazyk má své specifické rysy, žádný není nadřazen jiným jazykům 6.4 Environmentálni výchova Charakteristika průřezového tématu V době, kdyjsme svědky rychLého zhoršování stavu gLobáLních životodárných systémů z hLediska podmínek udržiteLného rozvoje, sta La seenvironmentáLnívýchova důLežitým tématem. ProbLémy,ježzvětší části způsobil čLověk (úbytek stratosférického ozónu, znečištění životního prostředí, nastupujíc změna kLimatu, vyčerpání přírodních zdrojů, destrukce přírodních ekosystémů, rychLe rostoucí Lidská popuLace, vznik nových epidemií a onemocnění), vyžadují k řešení a prevenci „environmentáLně" vzděLaného občana. EnvironmentáLnívýchova představuje nezastupitelný významný předpokLad udržiteLného rozvoje, jenž patříi mezi prvořadézájmy Evropské unie. ZákLadním předpokLadem nastoupení cesty k udržiteLnému rozvoji je zvýšení ekoLogického vědomí Lidí a jejich odborná připravenost na kvalitativně nové přístupy vceLé technicko-ekonomické a sociální oblasti. Ztěchto důvodu se stává environmentálni výchova průřezovým tématem vzděLávání na gymnáziu a jedním ze zákLadních pilířů vzděLávání pro udržiteLný rozvoj. EnvironmentáLníprobLémy,ježsevreáLném světě vyskytují, se jen máLokdy dají vysvětLit pouze v kontextu poznatků jedné disciplíny. ZákLad pro toto průřezové téma je tedy v ceLé řaděvzděLávacích oborů, a to jak přírodovědných - BioLogie, Chemie, Fyzika, Geografie a GeoLogie, tak v oborech společenskovědních - Občanský a společenskovědní zákLad, Dějepis, ČLověk a svět práce, Výchova ke zdraví. V pojetí environmentálni výukyje tedy nutný posun od tradiční oborové výuky k výuce oborově integrované. Dochází k propojování poznatků a zkušeností z různých oborů a tyto zkušenosti a poznatky jsou potom využívány pro konkrétní řešení environmentáLních probLémů v praxi (Proč mám třídit odpad? Jak budu vytápět svůj dům a proč? apod.). Také proto neníobsah průřezového tématu zpracován tradičně - pouhým výčtem učiva, aLev podobě probLémo-vých otázek, přičemž každá otázka v sobě zahrnuje řadu dílčích probLémů. DůLežitým aspektem je nejen vLastní obsah výuky, a Lei používané prostředky a působení prostředí. Významnou součástí reaLizace průřezového tématu může proto býtnapř. ekoLogizace provozu a prostředí školy, zaměření na řešení probLémů v obci a okoLía na spoLupráci s různými partnery mimo škoLu. Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti postojů a hodnot má průřezové téma žákovi pomoci: uvědomovat si specifické postavení čLověka v přírodním systému a jeho odpovědnost za další vývoj na pLanetě; projevovat pokoru, úctu k hodnotám, které neumívytvořitčLověk, oceňovat hodnotu přírody, vnímat a být schopen hodnotit různé postoje k postavení čLověka v přírodě a k chování čLověka vůči přírodě; pochopit, že čLověk z hLediska své existence potřebuje využívat přírodní zdroje ve svůj prospěch, aLe vždy tak, aby nedošLo k nevratnému poškození životního prostředí; uvědomit si, že k ochraně přírody může napomoci každýjedinecsvým ekoLogicky zodpovědným přístupem k běžným denním činnostem; vnímat místo, ve kterém žije, a změny, které v něm probíhají, a cítit zodpovědnost za jeho daLší vývoj, a to nejen z hLediska životního prostředí. V obLasti vědomostí, dovedností a schopností má průřezové téma žákovi pomoci: poznat sLožitou propojenost přírodních systémů a pochopit, že narušení jedné sLožky systému může vést ke z h ro u ce ní ce Lé h o sy stém u; znát z vLastní zkušenosti přírodní a ku Ltu mí h od noty ve svém okoLí, uvažovat o nich v souvisLostech a chápat příčiny a násLedkyjejich poškozování; hLedat příčiny neuspokojivého stavu životního prostředív minuLosti i současnosti a hLedat možnosti daLšího vývoje; pochopitveLkou provázanost faktorů ekoLogických s faktory ekonomickými a sociáLními a být schopen vybratoptimáLnířešenív reáLných situacích; nahLížet různé aspekty ekoLogických probLémů, vytvářet si vLastní názor a postoj knim; uvědomit si vLiv znečištěného prostředí na Lidské zdraví; dozvídat se, jaké možnosti mám jako občan při ochraně životního prostředí, a umětje využívat; získat praktické dovednosti a návyky pro běžné denní činnosti napomáhající ke zLepšení životního prostředí; propojit poznatky a dovednosti zjednotLivých vzděLávacích obLasti a využívatje při řešení environmentáLníprobLematiky. Tematické okruhy průřezového tématu PROBLEMATIKA VZTAHŮ ORGANISMŮ A PROSTŘEDÍ Jak ovLivňuje prostředí organismy, které v něm žijí, a které abiotické/biotické vLivy na organismus působí Jak Lze charakterizovat popuLace, jejich vLastnosti a vzájemné vztahy Jak probíhá tok energie a Látek v biosféře a v ekosystému ČLOVĚK A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Jak ovLivňuje čLověk životní prostředí od počátku své existence po současnost a jaké je srovnánítěchto forem ovLivňováníz hLediska udržiteLnosti Čím jsou významné organismy pro ČLověka, jaké jsou příčiny vzniku a zániku některých rostLinných a živočišných druhů a jaké jsou formyjejich ochrany Jaké zdroje energie a suroviny čLověk na Zemi využívá a jaké kLady a zápory se s jejich využíváním a získáváním pojí Jakým způsobem čLověk využívá vodu, jakéjsou nej častější příčiny jejího znečištění, čím je způsoben nedostatek pitné vody a jaký má dopad na spoLečnost VO K čemu čLověk využíva půdu ajakédůsLedkyztoho pro životní prostředí vyplývají Jakéjsou příčiny rychLého růstu Lidské popuLace a jaký vLiv má tento růst na životní prostředí Které vLivy prostředí ohrožují zdraví čLověka Jakéjsou příčiny a důsledky gLobáLních ekoLogických probLémů a jaký postoj ktomu zaujímají zainteresované skupiny Jakéjsou nástroje a možnosti řešení gLobáLních ekoLogických probLémů (např. LegisLativní, dobrovoLné/ občanské, institucionáLní, technoLogické) a jakéjsou možnosti zapojeníjednotLivce do jejich řešení Které zákLadní principy se pojíš myšLenkou udržiteLného rozvoje Jakéjsou prognózy globálního rozvoje světa na podkLadě současného environ menta Lního jednání Lidstva ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ REGIONU A ČESKÉ REPUBLIKY S kterými probLémyz hLediska životního prostředíseČRa region nejvíce potýká Jaká je historie a současný stav ochrany přírody a krajiny v ČR Které z institucí v ČR se zabývají probLematikou životního prostředí Jaká jsou nejvýznamnější LegisLativní opatřenívobLasti životního prostredia ja k tato opatření ovLivňuje Evropská unie 6.5 Mediální výchova Charakteristika průřezového tématu Zařazení průřezového tématu Mediální výchova do RVPG vycházíztoho, jakou povahu má současná spo-Lečnost. KLíčovým jevem současností je obohacení života o proces „medializace", tedy o skutečnost, že veLká většina informaďje zprostředkována masovými médii, jejichž produkce má svou vLastní Logiku, své zákonitostí - a tyje třeba znáta rozeznávat. V úhrnu všech komunikačních aktívitneustáLe vzrůstá podíLtěchježjsou stímuLovány, vynucovány a zajišťovány moderními zprostředkujícími technoLogiemi - jinými sLovy, že neustáLe stoupá účastjednotLivců i skupin na mediáLní komunikaci. Poznává ní světa i rozhodovánív rozmanitých životních situacích od intimního života až po voLebníchování se děje - mimojiné - pod jistým vLivem sděLení, která nabízejí tzv. masová média. Tato média jsou aLe zároveň součástígLobaLizujíď se ekonomiky, jejímž podstatným rysem je masový důraz na spotřebu, prožitek a přítomnost - rysy příznačné pro tzv. masovou spoLečnost. To je trend, který s sebou přináší řadu výhod a obohacení, aLei veLké množství rizik (od možné ztráty orientace ve spoLečností a vjejích normách a hodnotách až poizoLaci a možnost sodopatoLogického chování). Současná spoLečnost proto vyžaduje, aby sejejíčLenové dokázaLi co nejsamostatněji orientovatv mediáLní nabídce (od produktů „tradičních" masových médií po možností „nových" síťových médií). Tento požadavekjenatoLik si Lný a významný, že zvLádnutí mediáLní nabídky se stává kompetendsvého druhu. Postavení masových médií a mediáLní komunikace v životě ČLověka je zceLazřeteLnějednímzfaktorů kvaLityjeho života, faktorem nato Li k významným, že s médii není možné nakLádattoLikointuitívně, nýbrž především poučeně -jetřeba dosáhnout „mediáLní gramotností". Proto se soustavná příprava na „život s médii" - tedy mediáLní výchova - stává samozřejmou a běžnou součástí vzděLávání ve všech vyspěLých spoLečnostech. Současný čLověk musí být vybaven poznatky a dovednostmi, které mu umožníorientovatsevmasově mediáLní produkd, využívat ji, aLe nepodLéhatjí. MediáLnígramotnost představuje soubor poznatků a dovedností, které čLověku umožňují nakLádat s mediáLní produkd, jež se mu nabízí, účeLně a poučeně, dovoLuje mu média využívat ku svému prospěchu a dává mu nástroje, aby dokázaLty obLastí mediáLní produkce, které se jím snažískrytě manipuLovat, odhalit. MediáLní výchova se zaměřuje na to, aby vžádch - pomod rozborů reáLné mediáLní produkce a prostřednictvím vLastní tvorby mediáLních produktů a osvojování poznatků o fungování médií ve spoLečností - soustavně rozvijeLa jejich schopnost kriticky a tvořivě nakLádat s médii a jejich produkd, využívat mediáLní nabídku a udržovat si od ní odstup. Koncepce mediáLnívýchovy se tedy opírá o představu mediáLnígramotnostijako souboru dovedností a vědomostí nutných pro orientad vnepřehLednéa neprůhLedně strukturované nabídce mediáLních produktů, které vytvářejí (znakové, resp. symboLické) prostředí, v němž se současný čLověk pohybuje. MediáLnívýchova by měLa vést na jedné 77 straně k obohacení života výchovou k racionálnímu a hodnotnému využívá nímediáLní produkce, na druhé straně ke snížení rizik, jež mediáLní produkce představuje. MěLa by pedagogickými prostředky navozovat směr osobnostního a soriáLníhovývoje, který byvžádch zaLožiLnásLedující předpokLady: posíLenívědomívLastníjedinečnosti; udržování kritického odstupu od modeLů životního styLu, nabízejících se v masových médiích; včLenění masových médií do souboru využívaných zdrojů informace, vzděLávání a zábavy; kritické prověřovánímediáLních sděLeníostatními zdroji. Medi á Lni výchova zahrnuje dvě zákLadní obLasti: vědomostní — společenskovědní- nabízí zákLadní poznatky o roLi médií ve spoLečnosti a jejích dějinách - jejím přínosem má být to, že si žáci uvědomí význam médií pro život spoLečnosti, zjistí, jakou roLi média sehrávajív každodenním životě (organizují rytmus dne, nabízejí vzory chování, odrážejí vztahy nadřazenosti a podřazenosti apod.) i v historicky vypjatých okamžicích (není náhodou, že zLomové okamžiky nejmodernějších českých dějin se vztahují k „bojům o rozh Las", vždyť rozh Las je rychLe reagující, obecně dostupné médium); — mediovědní- nabízí zákLadní poznatky o médiích samotných a jejich chování, poskytuje postupy pro kritický přístup k mediáLní produkci - jejím přínosem má být to, že si žáci uvědomí„mediáLní Logiku" promítající se do mediáLních produktů (pravideLnosta předvídateLnost zpravodajství, stereotypní vnímá ní menšin, orientaci na spotřebníchování, podporu ekonomického úspěchu apod.); dovednostní- umožňuje vLastní mediáLní produkci - jejím přínosem je to, že žáci vLastní prací poznají, za jakých okoLností mediáLní produkce vzniká, čím je podmiňována a omezována,jakou roLi hraje orientace na vzbuzení zájmu, jakou roLi hraje potřeba fungujíc ho týmu apod. Průřezové téma svým věcným obsahem souvisí především s těmi vzděLávacími obory, které mají humanitní, sociá Lněvědní nebo psychoLogickou povahu, tedy především se vzděLávacími obory: Občanský a společenskovědní zákLad, Českýjazyka Literatura, Dějepis. Občanský a společenskovědní základ MediáLnívýchova přináší žákům především dopLnění představy o fungování rozhodovacích procesů v poLitické komunikaci (význam médiía „medializace", funkce veřejného prostoru, rizika mediáLnímanipuLace), o moci a jejídemokratické kontroLe (představy o spoLečenské úLoze žurnalistiky - „čtvrtý stav", „hlídací pes demokracie" apod.), o veřejnosti a veřejném mínění (zvLáště postavenívýzkumů veřejného míněnív mediáLní produkci). DáLejim nabízí představu o současných trendech v mediáLní produkci podmíněných masovostímediáL-níprodukce ajejíorientacína ziska spotřebu (depoLitizace politických témat, zezabavňování, zestejňování). Českýjazyka literatura MediáLnívýchova nabízí žákům aplikaci představo konstrukci významu předváděného (jetřeba ukázat, že když se nějaký charakteristický rys něčemu přisuzuje, napříkLad osobě ve zpravodajství, postavě v seriálu či účastníkovi rea Lity show, nemusí to býtjeho skutečná vLastnost, nýbrž „uměLe" přisouzený rys), o hře s doprovodnými (konotovanými) významy (použití sLov „podnikateľ', „tuneLování" či „technoparty" rozehrává jisté představy a média s těmito představami pracují, jako by byly obecně platné), o stereotypech a mýtech, o kuLtuře, o roLi uměLeckého projevu, o reaLističnosti - mediáLní výchova umožňuje využít poznatky ojazykových a daLších znakových kódech při rozvoji kritického čtení textů. Dějepis MediáLnívýchova poskytuje žákům poznatky o souvisLostech mezi vývojem médiía vývojem moderních spoLečnosti, o institucích, na nichž tyto spoLečnosti stojí, o vzniku a vývoji veřejné sféry. Poukaz na vnímání prostředků veřejné komunikace (obavy i naděje, které vyvoLávaLo každé „nové" médium v dějinách Lidské komunikace) umožňuje strukturovat a obohatit uvažování o současné situaci. ZvLáštnítéma představuje roLe médií ve vypjatých dějinných okamžicích (noviny v roce 1848, rozh Las v květnu 1945 a srpnu 1968 apod.). Samostatnou část představují dějiny technických prostředků rozšiřujících možnosti komunikace. Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti postojů a hodnot má průřezové téma žákovi pomoci: rozvíjet kritický odstup od podnětů přicházejících z mediáLních produktů (tedy rozvíjet schopnost přijímat a zpracovávat media Lni produkty s vědomím toho, jak jsou konstruovány a s jakým komunikačním záměrem jsou nabízeny na trhu); posilovat reflexi sebe sama a nacházet místo ve spoLečnosti; uvědomovat si význam nezprostředkovaných mezilidských vztahů (rodinných, partnerských) ajejich vnitřní emocionáLníi poznávací dynamiku (namnoze kontrastující s šabLonovitou nabídkou jejich zobrazenív mediáLních produktech); rozeznávat spoLečenskou a estetickou hodnotu sděLenív různých sémiotických kódech, zvLáště sděLení v mateřském jazyce (podpora rozvojejazykové kuLtury) a obrazových sděLení; zvyšovat citLivost vůči kuLturním rozdílům, chápatjejako obohacení života, učitse rozumět odLišnostem; vnímat životní styL jako výraz vLastní autenticity a odLišovat ho od spotřebních životních stylů nabízených masově mediáLní produkcí; získat představu o práci vtýmu, o vztazích kooperace a nadřízenosti a podřízenosti při tvorbě spoLečného díla, o vLastním tvůrčím potenciáLu. V obLasti vědomostí, dovedností a schopností má průřezové téma žákovi pomoci: osvojit si postupy racionáLního a kontroLovaného nakLádáníse symboLickými obsahy; podpořitschopnostargumentacetím, že ho naučívyhLedávat„nedořečená" místa vtextu (zamLčené otázky, manipuLaci sLovem i obrazem apod.); získatzákLadní představu o práci vjednotLivých „tradičních" i „nových" médiích; osvojit si dovednosti umožňující práci vtýmu, popřípadějeho řízenía koordinaci jeho jednotLivých čLenů: vzh Ledem k tomu, že snaha o upLatněníve sféře veřejné (resp. mediáLní) komunikace je vpostindustriáLní(resp. „informační") spoLečnosti stáLe častější; posílit představu o profesích, které se v této obLasti upLatňují, a zvýšit možnost poučeného rozhodování při voLbě povoLání či dalšího studia; osvojit si poznatky usnadňujíc orientaci v současném světě; podpořit svobodné rozhodování na zákLadě kritického vyhodnocení nabídnutých informací nerovnocenné povahy, zvL. rozhodovánív rovině občanského rozměru života ve spoLečnosti a jeho odděLeníod rozměru spotřebiteLského; naučit se vyhodnocovat kvaLitu a význam informačních zdrojů; získat představu o roLi médiívjednotLivých typech spoLečnosti a různých historických kontextech; pochopit podstatu a projevy současných trendů ve vývoji světa, zvL. integrační a g LobaLizační procesy, a vnímat, jak se tyto trendy projevujív každodenním životě (včetně mediáLní nabídky) i v dLouhodobém směřování spoLečnosti. Tematické okruhy průřezového tématu Tematické okruhy MediáLnívýchovy zahrnují sLožku vědomostní a dovednostní. Tyto sLožky se vzájemně dopLňujía proLínajíatvořífaktickyjeden ceLek. MÉDIA A MEDIÁLNÍ PRODUKCE (aktivní pronikání do zázemí veřejné komunikace) vývoj médií od knihtisku po internet, vznik a typy masových médií (tisk, rozhLas,teLevize) vnějšívLivy na chování médií: institucionáLní (media Lni Legislativa), reguLace, neformáLní(nátLak, Lobbying, vLivové agentury, pubLicreLations apod.) financovaní médií (rekLama, popLatky, efektivita realizovaná standardizací) profesně etické kodexy Lidé v médiích a jejich práce (novináři, baviči, herci, manažeři) jaká máme práva ve vztahu k médiím (právo na opravu a právo na odpověď) organizace práce v médiích: jak vzniká zpráva, jak vzniká zábavní pořad, práce v redakci, výrobní štáb práce v produkčním týmu „škoLního média" (tištěné periodikum, rozhLasové či teLevizní vysílání, internetové periodikum), rozbor škoLní produkce z hLediska dodržovánídohodnutých zásad a pravidel („třídní mediáLní ombudsman") příprava vLastních materiáLů psaných i nahrávaných (tvorba textu, zvukového a obrazového záznamu s využitím pokroolých funkďaplikačního softwaru a muLtimediáLních technoLogií) komunikace a spoLupráce vtýmu (stanoveníčasového harmonogramu, rozděLeníúkoLů a odpovědnosti, otázka autorství a dopracování materiáLů s oh Ledem na ceLek) MEDIÁLNÍ PRODUKTY A JEJICH VÝZNAMY (citlivé vnímání souvislostí v nestrukturovaném sociálním prostředí) kategorie mediáLních produktů (noviny, časopisy, rozhLasové a teLevizní vysílání, internetové stránky), formy mediáLních sděLení (zpravodajství, komentář, dokument, seriáL, poradna ,fotoromán apod.), vzájemné inspirace mezi médii rozbor aktuáLního zpravodajství, kritéria pro výběr zpráv (důLežitost pro život, aktuáLnost, negativita, blízkost, jednoduchost, jednoznačnost, přítomnost prominentní osoby, možnost trvánív čase) vztah mezi mediáLními produkty a skutečností (mediáLní „reprezentace" skutečnosti, vztah zpravodajství a skutečnosti, vztah fikce a skutečnosti, „hra" se skutečností, reLevance a věrohodnost informačních zdrojů a informací) výrazové prostředky (kódy a konvence) typické pro konkrétní média: obrazové, zvukové a jazykové prostředky, sekundární kódy charakterizujícíjednotLivá média (obálky časopisů pro děti a mLádež, zněLky v rozhLase a teLevizi) stereotypy, které se projevujív mediovaných reprezentacích, identifikace a vyhodnocení předsudku ve zpravodajství, dramatické tvorbě a zábavních pořadech hodnoty a životní styly nabízené/nenabízené mediáLními produkty a jejich konkrétní předvedení mediáLní produkce pro mLádež (spoLečný rozbortisku z hLediska prezentace mezigeneračních vztahů, intimních vztahů, představ o žádoucí/nežádoucí budoucnosti) rekLama a její výrazové prostředky, kritický přístup k rekLamě, rozbor rekLamy z hLediska použité strategie (úspěch ve spoLečnosti, získáníobdivu, výzvy kidentifikaci) příprava „ideáLního" časopisu pro mLádež (co v reáLných časopisech žáci považují za zajímavé a co v nich postrádají) příprava rekLamní kampaně výstižně propagující škoLu příprava příspěvku na stejné téma do různých typů reáLných novin či časopisů příprava teLevizního vystoupení zaLoženého na textu z denního tisku (rozdíl mezi psaným a mLuveným projevem) UŽIVATELÉ (vědomí síly a významu aktivního přístupu ke všem podnětům) co je veřejnost, pubLikum, občané, uživateli, konzumenti jak vzniká čtenářská/posLuchačská/divácká skupina, coje cílová skupina média pro vybrané skupiny (pro mLádež, pro ženy, pro zájmové skupiny) jak se měřía popisuje pubLikum (nákLad, čtenost, sLedovanost, podlina trhu) coje aktivní pubLikum, „sémantická moc" pubLika (voLnostvyLožitsi sděLeníposvém) návyky při konzumaci médií (strukturace dne podLe médií- čtení novin či časopisu, sLedováníteLevize „boj o dáLkové ovLádání", uspořádání nábytku vzh Ledem kteLevizi apod.) sLedovánía popis návyků při užívání médií v rodině/třídě/skupině a jejich rozbor ohLasy čtenářů/diváků/posLuchačů na pořad, formuLace názorů, napsánísouhLasné či nesouhLasné reak ÚČINKY MEDIÁLNÍ PRODUKCE A VLIV MÉDIÍ (aktivní přístup k utváření vlastního intimního i společenského prostředí) vLiv médií na uspořádání každodenního života (od denního rytmu přes roze^"""-'"4^'4"'-------'u~" konverzačních témat) předpokLádanéči skutečnévLivy některých mediáLních obsahů na vnitřn pornografie) vLivy ceLospoLečenské a kuLturní (vLiv na jazykovou kuLturu, sdílené spoL spoLečnosti, sport apod.) onnost „mediální poradny" (ja k rozpoznat návyky mediáLní konzumace příprava teLevizní o rozhLasové diskuse na téma „vLiv médií" (vLiv násiLn rodinný život, vLiv médií na podobu sportu apod.) ROLE MÉDIÍ V MODERNÍCH DĚJINÁCH (vědomí postavení médií ve společnosti) čím se Liší postavení čLověka v tradiční a moderní spoLečnosti: význam k význam digitalizace, kontinua Lni využívánítradičních a digitáLních méd co to je masová spoLečnost (masová kuLtura, masová komunikace), význai. moderníspoLečnosta svoboda projevu: zda mohou býtmédia nezávisLá kdy vzniká buLvára kdesetotooznačenívzaLo jak spoLečnost komunikovaLa: od posunků přes řeč, písmo, tisk a vysílán která média se v současnosti podílejí na formování našich představ o d média a dějiny: proč se agresor snaží obsadit redakce, pročsevnepřehl upLatňujerozhLas roLe médiív dějinách obce 7. Rámcový učební plán Rámcový učební plán ve své konstrukci: stanovuje pouze zákLadní parametry organizace vzděLávání, ô'mž vytváří široký prostor pro variabilnost řešení učebních pLánů školních vzděLávacích programů; snižuje množstvínormativních prvků směrem kvyšším ročníkům, a umožňuje tak škoLám mnohem účinněji rea Lizovat své vzděLávací záměry a pružně reagovat na vzděLávací potřeby a zájmy žáků; vymezuje ceLkovou minimá Lni časovou dotaci projednotLivévzděLávacíobLasti (obory) ve čtyřLetém vzděLávacím programu a na vyšším stupni víceLetého gymnázia; umožňuje integraci vzděLávacího obsahu. Prvnía druhý ročníkjsou koncipoványjako období, ve kterém si žáci spoLečně osvojují funkční zákLady středního vzděLání s maturitní zkouškou, kteréjemožnovdaLších ročnících různými formami dáLe rozvíjet, prohLubovata dopLňovat. ZtohodůvodujevzděLávánívl. a 2. ročníku v převážné většině vzděLávacích obLastí projektovánojako povinné. Třetía čtvrtý ročník nabízí n a úrovni škoLních vzděLávacích programů poměrně značnou variabilitu vzděLávací nabídky, což umožňuje škoLám v maximáLnímíře uspokojovat vzděLávací potřeby a zájmy žáků. Kromě vzděLávacíobLasti Jazyk a jazyková komunikace, Matematika ajejíapLikace (ve třetím ročníku) a vzděLávacího oboru TěLesná výchova nejsou žádné daLšívzděLávacíobLasti a vzděLávacíobory projektoványjako povinné. Zda a do kterých z těchto ročníků budou ostatnívzděLávacíobLasti (obory) zařazeny, jaká jim bude přidělena hodinová dotace a jakým způsobem budou realizovány, stanovuje školní vzděLávací program. Volitelné vzděLávací aktivity musíškoLa žákům nabídnout minimáLně ve 3. a 4. ročníku. Mezi vzděLávacími obLastmi, které rámcový učební plán zahrnuje, zaujímá specifické postavení obLast ČLověk a svět práce a vzděLávací obor Výchova ke zdraví. RVP G pro ně vymezuje vzděLávací obsah, a je tedy povinností škoLního vzděLávacího programu garantovat, že žáci budou mít dostatek příležitostí si tento vzdělávací obsah osvojit. Rámcový učební pLán však bLíže neurčuje, ve kterých ročnících a jakým způsobem má být vzdělávací obsah těchto obLastí (oborů) realizován, zda samostatně, nebo v propojení se vzdělávacím obsahem jiných vzdělávacích oborů. Konkrétní řešenítěchto otázek ponechává rámcový učební plán na škoLních vzdělávacích programech. 7.1 Obecné poznámky MinimáLnítýdenní časová dotace v jednotlivých ročnících5je 27, maximáLm'35 hodin (vsouLadu se škoLským zákonem). CeLková povinná časová dotace v 1.-4. ročníku je 132 hodin na žáka. Tato časová dotaceje garantována státem. ŠkoLa může stanovit maximáLní časovou dotaci až do výše 140 hodin, časová dotace nad rámec povinné časové dotace není hrazena státem. Pro úspěšnou reaLizaci RVP G je nutné vytvářet podmínky pro praktické činnosti (Laboratorní cvičení, praktická cvičení), reaLizaci seminářů, výuku ICT, jazyků apod., na které je nutno žáky dělit do menších skupin. Z tohoto důvodu je mi ni m á Lni průměrný počet vyučovacích hodin ve třídě za týden, včetně nezbytného děLení tříd (hodnota H - § 2, odstavec 2, písmeno b, vyhlášky č. 492/2005, o krajských normativech, ve znění pozdějších předpisů), stanoven na 53 pro všechny ročníky čtyřLetého gymnázia a vyššího stupně víceLetých gymnázií. Do učebního pLánu škoLního vzděLávacího programu se zařazují vyučovací předměty, které vznikají ze vzděLávacího obsahu vzděLávacích oborů. Pro vyučovací předměty ŠkoLa určí časovou dotaci, kterou čerpá z ceLkové minimáLní dotace stanovené pro přísLušnou vzděLávací obLast (obor), v rámcovém učebním pLánu tak, aby byL napLněn vzděLávací obsah oboru vymezený v RVP G. VzděLávací obsah vzděLávacích oborů Lze rea Lizovat různými způsoby, např. semináře, cvičení, praktika, projekty; konkrétní způsoby reaLizace stanovuje ŠVP. ŠkoLa může vytvářet integrován é předměty vsouLadu s podmínkami, které rámcový vzděLávací program kLade na integraci vzdělávacího obsahu oborů a průřezových témat. Časovou dotaci v takovém případě ŠkoLa čerpá z dotací příslušných vzděLávacích obLastí a z disponibilní časové dotace v rámcovém učebním pLánu. 5 V případě nepravidelného rozvržení výuky se minima lni a maximální povinná týdenní časová dotace chápe jako průměrná. VzděLávací obLasti 1.ročník 2. ročník 3.ročník 4. ročník MinimáLní VzděLávacíobory časová dotace za 4 roky Jazyk a jazyková komunikace Českýjazyka Literatura Cizíjazyk P P P P P P P P 12 12 DaLšícizí jazyk P P P P 12 Matematika ajejíapLikace P P P V 10 ČLověka příroda P P V V Fyzika Chemie BioLogie Geografie GeoLogie 36 ČLověkaspoLečnost Občanský a spoLečenskovědní P P V V zákLad Dějepis Geografie'' Č Lově k a svět práce j X \ r U mění a kuLtura P P V V 4 Hudebníobor Výtvarný obor ČLověka zdraví P P P P 8 TěLesná výchova Výchova ke zdraví j v X \ r Informatika a informační V V V V 4 a komunikačnítechnoLogie Vo Lite Ln é vzdě Lá va cí a kti vity V V P P 8 Průřezová témata j X \ r Disponibilní časová dotace 26 CeLková povinná časová dotace 132 Časová dotace v jednotLivých ročnících musíbýtminimáLně27 hodin, maximáLně35 hodin. VysvětLivky: P -vzděLávací obsah oborů dané vzděLávací obLasti musí být zařazen vpřísLušném ročníku (ročnících) V - zařazenívzděLávacího obsahu oborů dané vzděLávací obLasti do ročníku/ů stanovuje ŠVP ■i—y - vzděLávací obsah vzděLáva ď obLasti (oboru) vymezený v RVP G musí býtv průběhu vyznačeného období do ŠVP zařazen; ŠVP stanovuje, v jakém ročníku (ročnících) a jakým způsobem se vzděLávací obsah reaLizuje X -časovou dotaci stanovuje ŠVP 4 Název tohoto vzdělávacího oboru je vzhledem k přírodovědněsociální povaze Geografie uveden ve výčtu oborů u obou vzdělávacích oblastí - Člověk a příroda a Člověk a společnost. Avšak kvůli zachování obsahové celistvosti vzdělávacího oboru Geografie je jeho vzdělávací obsah uveden pouze u oblasti Člověk a příroda. 7.2 Poznámky ke vzdělávacím oblastem Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obLastzahrnuje vzděLávací obory Českýjazyk a Literatura, Cizíjazyk a DaLší cizí jazyk. Do škoLního vzděLávacího programu musí být zařazeny nejméně dva cizíjazyky, jedním z nich musí být jazyk a ngLický. Matematika a její aplikace VzděLávacíobLastje zároveň i vzděLávacím oborem. Člověka příroda VzděLávací obLastzahrnuje vzděLávací obory Fyzika, Chemie, BioLogie, Geografie a GeoLogie. Člověk a společnost VzděLávací obLastzahrnuje vzděLávací obory Občanský a společenskovědní zákLad, Dějepis a Geografie. Člověk a svět práce VzděLávacíobLastje zároveň i vzděLávacím oborem. VzděLávací obsah oboru ČLověk a svět práce musí být v průběhu vzděLávání ve čtyřLetém vzděLávacím programu a na vyšším stupni víceLetého gymnázia do ŠVP zařazen; ŠVP stanovuje, vjakém ročníku (ročnících) a jakým způsobem se vzděLávací obsah reaLizuje. Umění a kultura VzděLávací o b La st zahrnuje Hudebnía Výtvarný obor. Žákům musíbýtnabídnutvzděLávacíobsah těchto oborů (prostřednictvím předmětů, moduLů atd.)tak, aby si na zákLadě vLastnívoLby mohLi osvojit vzděLávací obsah vymezený aLespoň v jednom z oborů vpLném rozsahu, včetně obsahu integrujícího tématu UměLecká tvorba a komunikace. Člověk a zdraví VzděLávacíobLastzahrnuje vzděLávacíoboryTěLesná výchova a Výchova ke zdraví. VzděLávacíoborTěLesná výchova musí být vzh Ledem ke zdravotním a hygienickým potřebám žáků zařazen do všech ročníků. VzděLávací obsah oboru Výchova ke zdraví musí být v průběhu vzděLáváníve čtyřLetém vzděLávacím programu a na vyšším stupni víceLetého gymnázia do ŠVP zařazen; ŠVP stanovuje vjakém ročníku (ročnících) a jakým způsobem se vzděLávací obsah reaLizuje. Informatika a informační a komunikační technologie VzděLávacíobLastje zároveň i vzděLávacím oborem. Volitelné vzděláván aktivity Časová dotace pro daLšívzděLávacíaktivityje určena pro vytváření nabídky voLiteLných předmětů, které rozvíjejí kLíčové kompetence a prohLubují a funkčně rozvíjejí vzděLávací obsah předmětů v ŠVP. Průřezová témata Průřezová témata tvoří povinnou součástvzděLávánína gymnáziu. Na vyšším stupni gymnázia je nutné do ŠVP zařadit všechny tematické okruhy všech průřezových tématz RVPG, průřezová témata a Le nemusí být zařazena v každém ročníku. HLoubka, rozsah a formy reaLizace průřezových tématjsou zceLa v kompetenci škoLy a konkretizují se v ŠVP - průřezová témata Lze reaLizovatjako sou část vzděLávacího obsahu jiných vzdělávacích oborů, je možné jim věnovat samostatné projekty, semináře, kurzy, besedy apod., případně je Lze reaLizovat jako samostatný předmět v ŠVP. Disponibilní časová dotace Využití disponibilní časové dotace je plně v kompetenci a odpovědnosti ředitele škoLy. Využití ceLé disponibilní časové dotace v učebním pLánu ŠVPje závazné. Disponibilní časová dotaceje určena: - pro reaLizaci průřezových témat; - pro zavedení daLších vyučovacích předmětů; - pro vytváření profilace škoL; - pro posílení časové dotace jednotLivých vzděLávacích obLastí (oborů). 8. Zásady pro tvorbu školního vzdělávacího programu pro čtyřletá gymnázia a vyšší stupeň víceletých gymnázií Školní vzděláván program (ŠVP) je povinnou součástídokumentace ŠkoLy a musí být zveřejněn na přístupném místě. PodLe ŠVP se uskutečňuje vzděLávání na konkrétní š koLe. ŠkoLnívzděLávacíprogram musíbýtzpracován vsouLadu s Rámcovým vzděLávacím programem pro gymnázia i vsouLadu s obecně pLatnými právními předpisy. VíceLetá gymnázia vycházejí při tvorbě ŠVP z požadavků RVPZV a z požadavků RVPG. Zpracování ŠVP je zceLa v kompetenci ředitele školy, který pLně odpovídá za vzděLávací program své školy, za jeho souLad s rámcovým vzděLávacím programem, za jeho kvaLitu a reaLizaci. Na formuLování programu, který vzniká podLe konkrétních vzděLávacích záměrů školy, zkušeností učiteLů, podmínek školy, potřeb žáků, oprávněných požadavků rodičů nebo zákonných zástupců žáků, případně požadavků zřizovateLe a regionu, a na zpracováníjehojednotLivých částí se podíLejíi učiteLé a mají spoluodpovědnost za jeho reaLizaci. K návrhu ŠVP a jeho násLedné reaLizaci se vyjadřuje škoLská rada a schvaLuje způsob hodnocení žáků. NapLnění ŠVP a jeho souLad s rámcovým vzděLávacím programem posuzuje Česká škoLníinspekce a provádí vtomto smysLu svou inspekční dnnost.6 Zásady pro zpracování ŠVP Školní vzdělávací program: je zpracován pro ceLé období vzděLávání na gymnáziu (v případě víceLetých gymnázií pro ceLé období vzděLávání na víceLetém gymnáziu) a řídí se při tom požadavky přísLušného rámcového vzdělávacího programu; vytváří pod minky pro osvojování vzděLávacího obsahu stanoveného v rámcovém vzděLávacím programu, a tím pro utváření klíčových kompetencí žáků; prezentuje p rof i La d školy a profil absoLventa školy; refLektuje postaveníškoLy v regionu a její sociokuLturní prostředí; je za Ložen na tvůrďprád udteLů a využívá ní efektivních forem a metod výuky, neomezuje udteLe v případných časových i metodických odlišnostech, které vycházejí z konkrétních potřeb žáků a ze zkušeností udteLů. Struktura ŠVP pro čtyřletá gymnázia a vyšší stupeň víceletých gymnázií PodLe této struktury se vytváří ŠVP pro čtyřLetá gymnázia a vyšší stupeň víceLetých gymnázií, struktura ŠVP pro nižší stupeň víceLetých gymnáziíje obsažena v RVPZV. VíceLetá gymnázia mají přitom možnost vytvářet jeden ŠkoLnívzděLávací program pro ceLých šest nebo osm Let vzděLávání, nebo mohou vytvořit dva samostatné ŠVP pro nižšia vyšší stupeň vzděLávání. Obsahově se čá st š koLníh o vzděLávacího programu pro nižší stupeň gymnázia řídí RVPZV a část ŠVP určená pro vyšší stupeň gymnázia seřídí RVPG. 6 Text vstupních odstavců vychází ze znění školského zákona. 00 1. Identifikační údaje názevŠVP7 vzdělávací program8 forma vzděLávání9 předkLadatel - názevškoLy - adresa škoLy -jméno ředíte Le - kontakty zřizovatel - název -adresa - kontakty pLatnost dokumentu od: -datum - podpis ředitele - razítko ŠkoLy DaLší doporučené údaje: motivační názevŠVP, IČO, IZO, RED-IZO, jméno koordinátora tvorby ŠVP. 2. Charakteristika školy veLikost škoLy vybavení škoLy (materiáLní, prostorové, technické, hygienické) charakteristika pedagogického sboru (veLikost sboru, kvalifikovanost) dLouhodobé projekty, mezinárodní spoLupráce spoLupráce s rodia a jinými subjekty (škoLskou radou, škoLskými poradenskými zařízeními, místními a regionáLními institucemi aj.) DaLší doporučené údaje: umístěníškoLy, charakteristika žáků. 3. Charakteristika SVP ► ► ► ► ► ► ► za měření škoLy profiLabsoLventa organizace přijímacího řízení: obsah a forma, kritéria přijetí žáka organizace matu řitní zkoušky výchovné a vzděLávaďstrategie: spoLečné postupy na úrovni školy upLatňovanévevýucei mimo výuku, jimiž škoLa oleně utváří a rozvíjí klíčové kompetence žáků; výchovné a vzděLávaď strategiejsou formuLovány ke každé klíčové kompetenci, případně spoLečně pro více klíčových kompetencí tak, aby byLo patrné, ke kterým klíčovým kompetencím se vztahují zabezpečenívýukyžáků sespeciáLními vzděLávacími potřebami zabezpečenívýukyžáků mimořádně nadaných 7 Z názvu ŠVP musí být zřejmé, že jde o školní vzdělávací program, který byl zpracován podle RVP G. 3 Čtyřletý, šestiletý nebo osmiletý vzdělávací program. 5 Denní, večerní, dálková, distanční a kombinovaná forma vzdělávání. 86 začlenění průřezových témat: výčet všech průřezových témata jejich tematických okruhů; pro každé z průřezových témat uceLený popis, vjakých ročnících a jakými konkrétními formami jsou tematické okruhy průřezových témat realizovány 4. Učební plán tabuLace učebního pLánu: výčet povinných vyučovacích předmětů s jejich časovými dotacemi pro jednotLivé ročníky; uvedení časových dotací pro voLiteLné předměty v jednotLivých ročnících; ceLkové počty hodin vjednotLivých ročnících a ceLkové počty hodin za čtyřLetý vzděLávaď cykLus a vyšší stupeň víceLetého gymnázia poznámky k učebnímu pLánu: obsahové vymezení, organizační podmínky a jiná specifika reaLizace povinných a voLiteLných předmětů, pokud údaje nejsou zřejmé ztabuLace učebního pLánu (zjakého oboru/oborů, případně průřezových témat, byLvyučovací předmět vytvořen, pokud nemá identický vzděLávaď obsah i názevjako přísLušný vzděLávaď oborv RVP G; upLatněníjiné organizační formy, nežje vyučovací hodina atd.) 5. Učební osnovy název vyučovacího předmětu charakteristika vyučovacího předmětu - obsahové, časové a organizačnívymezenívyučovacího předmětu (specifické informace o předmětu důLežité projeho reaLizaci, v případě integrace uvést, zjakých vzděLávacích oborů, jejich částí a průřezových tématje vzděLávaď obsah předmětu vytvořen) -výchovné a vzděLávaď strategie: spoLečné postupy upLatňované na úrovni vyučovaďho předmětu, jimiž učiteLé cíleně utvářejí a rozvíjejí kLíčové kompetence žáků; výchovné a vzděLávaď strategie jsou formuLovány ke každé kLíčové kompetenci, případně spoLečně pro více kLíčových kompetenďtak, aby byLo patrné, ke kterým kLíčovým kompetencím se vztahují vzděLávaď obsah vyučovacího předmětu - distribuce a rozpracování očekávaných výstupů z RVP G do ročníků. Pokud je učivo rozpracováno do ročníků, je možné distribuovat výstupy do deLších časových úseků. -výběr a rozpracování učiva z RVP G do ročníků. Pokud jsou očekávané výstupy rozpracovány do ročníků, je možné distribuovat učivo do deLších časových úseků. - průřezová témata - výběrtematických okruhů s konkretizací námětů a činnostív ročníďch DaLší doporučené údaje: mezipředmětové souvisLosti, případné daLší poznámky upřesňující reaLizaci vzděLávací-hoobsahu. 6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy pravidLa pro hodnocení žáků -způsoby hodnocení- kLasifikací, sLovně, kombinaďobou způsobů - kritéria hodnocení autoevaLuaceškoLy -obLasti autoevaLuace (v souLadu s vyhLáskou č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náLežitosti dLouhodobých záměrů, výročních zpráv a vLastního hodnocení škoLy, ve znění pozdějších předpisů, případně daLší obLasti autoevaLuace) - cíLe a kritéria pro jednotLivé obLasti autoevaLuace - nástroje kjednotLivým obLastem autoevaLuace - časové rozvržení evaLuačních činností ČÁST D 9. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciáLními vzděLávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením (těLesným, zrakovým, sLuchovým, mentáLním, autismem, vadami řeči, souběžným postižením více vadami a vývojovými poruchami učenínebo chování), žáci se zdravotním znevýhodněním (zdravotním osLabením, dLouhodobým onemocněním a Lehčími zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učenia chování) a žáci se sociáLním znevýhodněním (z rodinného prostředís nízkým sociáLně-kuLturním postavením, ohroženísociáLněpa-toLogickými jevy, s nařízenou ústavní výchovou nebo uLoženou ochrannou výchovou a žáci v postavení azyLantů a účastníků řízení o uděLeníazyLu). Záměrem vzděLávánížáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním, u kterých je předpo-kLad daLšího studia, jejejich zapojenídovzděLávánína gymnáziu a do násLedného studia na vysoké škoLe. 9.1 VzděLávánížáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním VzděLávánížáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se uskutečňuje: veškoLách samostatně zřízených pro tyto žáky; v samostatných třídách, odděLeních nebo studijních skupinách s upravenými vzděLávacími programy; formou individuáLníintegrace do běžných tříd. Pro vzděLávánížáků individuáLně integrovaných je možné, v případě potřeby, ve spoLupráci se škoLskými poradenskými zařízeními vytvářetindividuáLnívzděLávaď pLány. Na gymnáziích samostatně zřízených prodaný typ zdravotního postižení nebo ve speciáLních třídách běžných gymnáziíje nutné přizpůsobit ŠVP podLetypu a míry postižení těchto žáků a vytvářet takové podmínky, které by přispěLy kjejich úspěšnému vzděLávání. VzděLávánížáků se speciáLními vzděLávacími potřebami se uskutečňuješ pomocí podpůrných opatření, která jsou odLišná nebojsou poskytována nad rámec individuáLních pedagogických a organizačních opatření spojených sevzděLáváním ostatních žáků (§1 odst.l, 2 vyh Lásky č. 73/2005 Sb., o vzděLávání dětí, žáků a studentů se speciáLními vzděLávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů, dáLejen „vyhLáška o vzděLávání dětí, žáků a studentů se speciáLními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných"), a při dodržování daLších podmínek. Při diagnostikování speciáLních vzděLávacích potřeb, zjišťování míry podpůrných opatrenia posuzování možností žáků při jejich vzděLávání poskytují se souhLasem rodičů nebo zákonných zástupců žáka pomoc škoLská poradenská za řízení za řazen á do rejstříku škoLa škoLských zařízení (pedagogicko-psychoLogické poradny, speciáLně pedagogická centra aj.) a odborní pracovníci škoLního poradenského pracoviště (zejména speciáLní pedagog nebo psychoLog). Další podmínky vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním Podmiň ky ke vzděLávání je třeba vytvářet nejen pro absoLventy ZŠ samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením, aLetaké pro žáky, kteří by Li integrováni do hLavního vzděLávacího proudu. ŠkoLa těmto žákům zajišťuje podmínky odpovídajícíjejich vzdělávacím potřebám. Při plánovania reaLizaci vzděLávaďho procesu jetřebavycházetz konkrétního zjištění a popisu speciáLních vzděLávacích potřeb a možností žáků. Zejména je nutné: upLatňovat zdravotní h Lediska a respektovatindividuaLitu a potřeby žáka; využívat podLe možností všech podpůrných opatření při vzděLávání žáků (viz § 1 odst. 2 vyhLášky ovzděLávánídětí, žáků a studentů sespeciáLními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných); upLatňovat při organizaci činností princip diferenciace a individualizace při stanovování obsahu, forem i metod výuky; zabezpečovat odbornou výuku předmětů speciáLně pedagogické péče; umožnit ze závažných zdravotních důvodů uvoLněnízceLa nebo zčásti z vyučování některého předmětu nebo z provádění určitých činností (viz § 67 odst. 2 škoLského zákona); zohLednitdruh, stupeň a míru postižení nebo znevýhodnění při hodnocení výsLedků vzděLávání; odstraňovatarchitektonické bariéry a provádět potřebné změny, případně úpravy škoLního prostředí; spoLupracovats rodia nebo zákonnými zástupci žáka, škoLskými poradenskými zařízeními a odbornými pracovníky škoLního poradenského pracoviště, v případě potřeby spoLupracovat s odborníky z jiných resortů (zejména při tvorbě individuáLních vzděLávacích pLánů); podporovat nadania taLent žáků vytvářením vhodných studijních podmínek; podporovat daLší vzděLávání pedagogických pracovníků zaměřené na zkvaLitněníjejich práce s žáky se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním. Pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením je třeba zajistit ještě další podmínky upravit a formuLovat očekávané výstupy vzdělává a'ch oborů tak, aby byLy pro tyto žáky z h Lediska jejich možností reáLné a splnitelné, a těmto výstupům přizpůsobiti výběr učiva; umožnit v ŠVP, pokud zdravotní postižení neumožňuje reaLizari vzděLávaďho obsahu některého vzděLávaďho oboru nebo jeho části, nahradit přísLušnývzděLávacíobsah nebojeho část příbuzným nebo jiným vzděLávacím obsahem, který Lépe vyhovuje vzděLávacím možnostem žáků; upLatňovat aLternativní formy komunikace-znaková řeč, BraiLLovo písmo, náhradní formy komunikace; umožnit v odůvodněných případech osobní asistenci v souLadu s LegisLativou. 9.2 Žáci z odlišného kulturního a sociálně znevýhodňujícího prostředí Pro žáky z prostředí kuLturně, jazykově a často i sociáLnězceLa odLišného od prostředí majoritní popuLace ve třídě může být výuka, zejména na počátku studia, příliš náročná a její nezvLádnutíspoLu s daLšími překážkami ve studiu by u nich mohLo vést k předčasnému ukončení studia. Mnozíztěchto žáků se zapoj ují do běžného života školy bezprobLémů, někteří se však mohou setkávat s menšími neboi podstatnými probLémy pro svou jazykovou odLišnost nebo proto, žejsou hLuboce ovLivněni svými rodinami a jinými kuLturními vzorri, projevujícími se v chování, jednání, odLišné hodnotové stupnici, stylu života. Specifické probLémy těchto žáků se týkají především jazyka - jako u všech Lidí, kteří se nevzděLávajív mateřském jazyce - a rozdílů vypLývajících z odLišného prostředí, ze kterého tito žáci pocházejí. Mohou mítnapř. probLémy se zvLádnutím odborných termínů ve vyučovacích předmětech, někteří se mohou obtížně integrovat do koLektivu majoritní většiny ve třídě neboveškoLeapod. U žáků pocházejíďch ze soriáLně znevýhodňujícího prostředí (a mezi ně patřímnohdy právě žáci z kuLturně odlišných minorit) mohou vznikatvážné probLémy ekonomického rázu a probLémy s nedostatečnou podporou rodiny při studiu. Tito žáci mohou být také častěji ohroženi negativními jevy, jako je aLkohoLismus, drogy. Integrace žáků z odLišného kuLturního a sociáLně znevýhodňujícího prostředí, ochrana minoritní kultury žáků a současně podpora jejich úspěšnosti v majoritní spoLečnosti musí být dLouhodobým alem školy. Proto je nezbytné, aby škoLa při přípravě škoLního vzděLávaďho programu reagovaLa na kuLturní rozdíly ve 89 složení žáků a v rámci možností navazovaLa i na kontinuitu vypLývajícíz historie a ku Ltury těchto žáků. Pro žáky z odlišného kuLturního prostředí může vypracovat individua Lni vzděLávacípLány, které budou maximáLně vyhovovatjejich potřebám a umožní jim získávat informace, které jim pomohou při budování vLastníidentity. ŠkoLa musí pamatovat také na zabezpečeníspecifických materiáLů a pomůcek, používat výukové postupy vhodné pro rozmanité učební sty Ly žáků a různé způsoby organizace výuky, pLánovat výuku tak, aby vycházeLa ze zájmů, zkušeností a potřeb žáků různých kuLtur, etnik a sociálního prostředí. Pro úspěšné vzděLávánížáků z odLišného kuLturního a sociáLního prostředíje nejdůLežitějším činiteLem učiteL, který zná své žáky a rozhodujíc m způsobem napomáhá jejich integraci do koLektivu třídy a škoLy, vytváří ve třídě příznivé spoLečenské kLima a věnuje zvýšenou pozornost vztahům mezi žáky navzájem. Důležitá jetaké pravideLná komunikace a zpětná vazba. V případě potřeby je vhodné určitžákovi studijního poradce, který bude pLánovat a sLedovat jeho postup ve studiu a pomáhat mu, aby se u či L efektivně. S rodinami uvedených žáků je nutné navázat konta kta rozvíjet s po Lu práci. 10. Vzdělávání mimořádně nadaných žáků ProbLematika výchovy a vzděLávání mimořádně nadaných žáků je veLmi důLežitá nejen proto, že mimořádně nadaní žáci mají své specifické vzděLávací potřeby, aLetaké proto, že rozvoj nadáníjedinců má zásadní význam pro ceLou spoLečnost. Ztoho důvodu je podstatné, aby všichni pedagogové dokázaLi mimořádně nadané žáky identifikovat a uměLi pro ně vytvořit podnětné a odpovídající vzděLávací prostředí. Za mimořádně nadaného Lze považovat žáka, který vykazuje mimořádně vysokou úroveň výkonů v úzké části nebo v ceLém spektru Lidských činností. Mimořádné nadání se projevuje rychLejším vývojem v činnostech, v nichž žák projevuje mimořádné schopnosti, nebo vysokou úrovnívýsLedků těchto činností. Jedinec může disponovatjedním, ale i někoLika druhy nadání, na druhé straněje ovšem možné, že žák mimořádně nadaný bude v některých činnostech průměrný nebo podprůměrný. Mezi mimořádně nadané žáky mohou patřit i žáci, kteříž nespecifických důvodů podávají výkon nižší kva Lity, než jim umožňuje jejich potencia L, žáci s vývojovou poruchou učení nebo chování, žáci z probLémových rodin, z odLišného kuLturního prostředí, ačkoLi právě u těchto skupin žáků se mimořádné nadání často obecně nepředpokLádá. Projevy mimořádně nadaných žáků Mimořádně nadaní netvoříjednoLitou sociální skupinu se stejnými vLastnostmi. Některé zjejich projevů jsou však charakteristické pro většinu těchto žáků. ObvykLe bývají cílevědomí, angažovaní, zvídaví a motivová ní v činnostech, o které mají zájem. Projevují se jako silné individua Lity s vLastním tempem a způsobem postupu. Protože chápou probLémy v širších souvisLostech,jsou často schopni naLézt nový způsob řešení a přenášet nabyté zkušenosti na neznámou situaci. Při činnostech, ve kterých jsou žáci mimořádně nadáni, vykazují obvykLeveLmi dobrou paměť, dobrou sLovní zásobu a dokážou se hLuboce soustředit. Na druhé straně mimořádně nadaní žáci neradi opakujía procvičují to, co již majízvLádnuto. Často se stává, že děLají chyby vjednoduchých úkoLech a těžší úkoLy naopak Lehce zvLádají. V činnosti, o kterou jeví zájem, mají tito žáci přesnou představu oideáLním výsLedku a jsou perfekcionisty nejen k sobě, aLei k ostatním a k nedokonaLosti své i druhých jsou značně netoLerantní. Tento perfekcionismus může ovLivnit způsob kontroLy vLastní práce. Někteří z těchto žáků se neumějí učita nemají zafixované vyhovující studijní návyky, proto vyučovací předměty, ve kterých nedosahují nadprůměrných výkonů, mohou být pro ně probLematické a záhy ztrácejí motivaci je studovat. Mimořádně nadaní žáci většinou vyhLedávají samostatnou práci. Skupinová práce jim proto nemusí vždy vyhovovat, neboť mívají probLémy s komunikací s ostatními spoLužáky, jiné tempo práce a někdy jim spoLečná práce s ostatními nepřináší nic nového pro jejich rozvoj. Ani koLektiv často nechce mimořádně nadaného pro jeho odlišnost přijmout. Někdy se mimořádně nadaní žáci bojí projevit své schopnosti, protože se obávají, že jejich výjimečnost bude od spoLužáků sankciována. VsociáLnía emocionáLníobLasti mají mimořádně nadanížáci často probLémy. Jsou vznětLiví, veLmi citLiví a majíveLký smysL pro spravedLnost. Jsou k sobě často veLmi sebekritičtí a někdy mají chybné sebepojetí. Občas setěžce přizpůsobujíautoritě nebo koLektivu. Některé z těchto projevů mohou podněcovat konflikty se spoLužáky nebo učiteli. VLivem puberty může u mimořádně nadaného žáka vzrůstat potřeba přizpůsobit se spoLužákům, a tím vzniká riziko neúpLného rozvojejeho potenciáLu. Tyto a daLší projevy mimořádně nadaných žáků ovLivňují pozitivně i negativně výuku. Proto je zapotřebí, aby si jich byLučiteLvědom již při připravena výuku, pozitivnísesnažiLco nejvíce využít ve prospěch ceLé třídy, negativní co nejvícetLumiL, vedLžáky kvzájemnétoLeranci a přistupovaLke každému z nich individuáLně. Péče školy o rozvoj nadání žáků Proto, aby vzděLávání mimořádně nadanéhožáka mohLo býtna gymnáziu kvaLitní,jetřeba hned od počátku, tj. od přijímacího řízení, spoLupracovatse zákLadníškoLou, odkud žák přichází. ZákLadníinformaci škole v této situaci poskytne souhrnné hodnocení, které obsahuje podrobný a všestranný popis žákova dosavadního vývoje, výsLed kyve výuce, aLei vmimoškoLních aktivitách, umístění v soutěžích a oLympiádách, dosavadní způsob práce s žákem a psychoLogické posouzení. Nezbytně nutná je i spoLupráceškoLy s rodinou žáka. ŠkoLa musív každém případě vytvářet ve výuce různé příležitosti, při kterých by měL mít každý žák možnost objevit a projevit své nadání. V případě, že učiteL při výuce zjistí, že žák projevuje nově některé mimořádné schopnosti, měL by žákovi a jeho rodičům doporučí návštěvu pedagogicko-psychoLogické poradny, kde bude žák odborně psychoLogicky diagnostikován. DaLší pomoc budou moci škoLai rodiče získat v odborně poradenských centrech pro vzděLávání mimořádně nadaných, která postupně vznikajívceLé ČR. Mimořádně nadaný žákse můževzděLávatpodLeindividuáLníhovzděLávacího pLánu (IVP). Při jeho sestavování může ŠkoLa využít pomoc poradenské péče o mimořádně nadané nebo pedagogicko-psychoLogické poradny. Při sestavování IVP je třeba brátohLed na osobnost žáka, druh jeho nadania nato, aby nedošLo k přetíže ní žáka. PokudjeveškoLním vzděLávacím programu vytvořen speciální program pro mimořádně nadané žáky (zásady péče, přizpůsobení cílové a obsahové specifikace vzděLávacích obLastía hodnocení žáků),je sestavení IVP pro konkrétního žáka zjednodušeno. Mimořádně nadaný žák vzděLávanýpodLe IVP může souběžně navštěvovat některé kurzy na vysoké škoLe, docházet na výuku některých předmětů do vyšších tříd, určité vyučovací hodiny vynechávat, zúčastňovatse různých soutěží. ŠkoLa by měLa umožnit žákovi studium témat, která nejsou obsažena v RVPGVa o která se žák zajímá. NapLnění vzděLávacích potřeb žáka může být zabezpečeno několika způsoby: nabídkou voLiteLných a nepovinných předmětů, diferenciací na skupiny v různých předmětech, podílem na reaLizaci škoLních nebovLastních projektů žáka, účastív soutěžích na republikové nebo mezinárodní úrovni, spoLuprací gymnázia s domácími i zahraničními odbornými a vědeckými pracovišti, samostudiem odborné Literatury, e-Learningem, samostatným vyhledáváním informací na internetu nebo speciálními výukovými metodami (obohacování učiva a zrychlený postup při výuce). Tyto způsoby se mohou různě dopLňovat. V některých případech je vhodné pro tyto žáky zřídit speciální třídu. PředpokLádá to však, že v ročníku je skupina žáků s podobně zaměřeným nadáním nebo prokazující mimořádné schopnosti v ceLém spektru činností. Ve speciální třídě se nejvíce upLatňuje metoda obohacování učiva, tj. rozšíření vzděLávacího obsahu a hLubší vhLed do probLémů. Ztohoto důvodu jevhodná spoLupráce s učiteLi z vysokých ŠkoLa sjinými odborníky. Pro mimořádně nadané žá kyje možné otevřít i třídu se zrychleným postupem ve výuce, při kterém učiteL postupuje podLe tempa a úrovněvědomostía dovedností žáků. Zrychlený postup se upLatňuje pouze vjednom druhu nadání (např. Logicko-matematické nadání). Práci s mimořádně nadanými žáky může ve ŠkoLe pozitivně ovLivniti zřízení funkce mentora. Mentorem by měL být speciálně vyškolený učiteL, škoLnípsychoLog nebo speciáLní pedagog, který zajišťuje vyhledávání nadaných žáků, zpracováníindividuáLního vzděláván ho pLánu nadaného žáka, zprostředkování kontaktu mezi mimořádně nadaným žákem a odbornými pracovišti, spoLupráci učiteLe vyučovacího předmětu s rodinou aj. Přístup učitele ke vzdělávání mimořádně nadaných žáků Rozvoj nadání mimořádně nadaného žákaje možný pouze tehdy, jestliže jsou dodrženy nás Ledující tři zásady: příležitost objevit/projevit nadání; vysoká trvaLá motivace; prostředí vyjadřující podporu. Mimořádně nadaní žáci mívají veLkou vnitřní motivaci k provádění činností, ve kterých jsou nadaní. Je však třeba je motivovat k co nejkvaLitnějším výkonům i v činnostech, ke kterým toLik mimořádných schopností nemají. Žák by m ěL být motivován k co nejLepšímu výkonui při skupinové práci. UčiteLmá kLástnároky o máLo vyšší, nežje současná možnost žáka. Motivaci potřebují zejména žáci z rizikových skupin, u nichž se nadání obecně nepředpokLádá. Podpora může být učiteLem vyjádřena napříkLad tím, že akceptuje možnost různých způsobů řešení probLémů a také přijetím faktu, že mimořádně nadaný žák může býtvevzděLávacích oborech, které jsou jeho záLibou, více informovaný než on sám. Rozvoj nadání je podpořeni přáteLským a pracovním prostředím při výuce. To je vytvářeno nejen učiteLem, a Le také spoLužáky a samotným mimořádně nadaným jedincem. UčiteLby měl podněcovat vznik a u drže ní takové h o prostředí ve třídě. Důležité je si uvědomit, že mimořádně nadaný není pomocník učiteLe, aLe žák, který by měL mít možnost stejně jako jeho spoLužáci učit se něčemu novému. UčiteLby mu měLpomáhatnaLéztpřáteLei mezi spoLužáky a včLeňovat ho do koLektivu třídy. Je ovšem nutné, aby při tom respektovaL osobnost mimořádně nadaného žáka a nenutil ho k ničemu proti jeho vůli. Žáci by se měLi naučit spoLupracovat a komunikovat navzájem. Dále by měl učiteLdbátna posílení sebedůvěry tohoto žáka. Ato podporou jeho nadání, rozvojem jeho silných stránekataké tím, že mu pomůže pochopit sebe sama. Ve výuceje vhodné využívat probLémového a projektového vyučovania práci v centrech a křivit d Le vLastního výběru žáka. Pomocí heuristické metody, diskuse aj. by měL býtžákveden ke kritickému myšLení; osvědčuje se i střídánívýuky se samostudiem s využitím muLtimediáLních technoLogií. Tyto způsoby výuky by však měLy být na gymnáziu používány při výuce všech žáků. V průběhu vzděLáváníje důLežitá i spoLupráce mezi učiteLi, kteří mimořádně nadaného žáka vjednotLi-vých předmětech vyučují. Tím může být zajištěna propojenostjednotLivých předmětů a zamezeno opakování již probrané Látky. PříkLady pedagogicko-organizačních úprav: individuáLnívzděLávacípLány; dopLnění, rozšírenia prohLoubenívzděLávacího obsahu; zadáváníspecifických úkoLů; za pojení do samostatných a rozsáhlejších pracia projektů; vnitřní diferenciace žáků v některých předmětech; občasné (dočasné) vytváření skupin pro vybrané předměty s otevřenou možností voLby na straně žáka; účast ve výuce některých předmětů se staršími žáky. 11. Podmínky pro vzdělávání na gymnáziu Pro úspěšnou realizaci vzdělávání na gymnáziu v pojetí RVP G je nutné, aby škoLa usiLova La o zajištění optimáLních podmínek (materiáLních, personáLních, pedagogicko-psychoLogických, psychosociálních, hygienických a organizačních). Východiskem pro formuLování souborů těchto podmínekjsou pLatné LegisLativní normy proškoLská zařízení. RVP G definuje optimáLní podmiň kyv obecné rovině a předpokLádá,že každá škoLa bude ve svém škoLním vzdělávacím programu konkretizovat především takové podmínky, které podporujívzděLávacízáměry škoLy. Materiální podmínky kmenové (univerzaLni) učebny vybavené funkčním a estetickým nábytkem a muLtimediáLním zařízením - jako zákLadní prostory pro jednotLivé třídy a pro předem nespeciaLizované činnosti speciáLní učebny - umožňující užitívariantních forem a metod - provyučováníjazykům,ICT, přírodovědným a esteticko-výchovným předmětům, vybavené funkčním speciáLním nábytkem, přístroji, nástroji, didaktickým materiáLem a pomůckami; zařízení pro těLovýchovné aktivity disponující bezpečným povrchem, nářadím a náčiním Laboratoře a díLny umožňující praktické vyučovánív kapacitě adekvátní požadavkům vzděLávacího programu i normám bezpečnosti práce při respektování nároků na prostorové uspořádání a děLení tříd na učební skupiny prostory pro uLožení pomůcek a pro přípravnou práci učiteLe (kabinety), vybavené odpovídajícím nábytkem a pomůckami pro vyučovánívjednotLivých vzděLávacích obLastech a vhodným zařízením pro přípravu učiteLe a jeho reLaxaci studijní zóny pro reLaxaci i samostatné sebevzdělávání žáků (ve formě knihoven a studoven vybavených výpočetní technikou) pracovníi reLaxační prostory a prostory pro nenáročné pohybové aktivity - pro spoLečné i individuáLní tvořivé činnosti, prostory pro setkávání žáků ceLé ŠkoLy nebo jednotLivých ročníků či zájmových skupin daLší prostory a jejich funkčnívybavení nezbytné pro jiné vzděLávací či podpůrné aktivity - prostory pro řízení škoLy vybavené komunikačnítechnikou, pro osobní hygienu žáků a vyučujících, prostory pro spoLečné stravování, odkLádání oděvů a obuvi učebnice, učební pomůcky, didaktická a výpočetnítechnika,těLocvičné náradia náčiní apod., které umožňují efektivnívyučovánía učenia sti m u Lují aktivitu a tvořivost žáků, radostz učenia objevování Personální a pedagogicko-psychologické podmínky učiteLe s předepsanou kvaLifikací a odbornou pedagogicko-psychoLogickou způsobiLostí, vybavení nezastupitelnými kompetencemi pro výchovu a vzděLávánížáků a kompetencemi kvýkonu odpovědných a náročných pedagogických a řídicích činností; skLoubeníaprobačních potřeb výuky s jinými činnostmi ve škoLe a souLad výchovných a vzděLávacích činností pedagogických pracovníků s cíLi vzděLávání stanovenými zákonem a daLšími předpisy, pLnění stanovené míry vyučovací povinnosti a daLších výchovných činností učiteLe s potřebnými profesními komunikativními a sociáLními kompetencemi ve vztahu k žákům, jejich rodičům, ostatním pedagogům, odborníkům a institucím zajišťujícím pro škoLu speciáLní sLužby učiteLéa pedagogové se speciáLními kompetencemi a funkcemi (např. výchovný poradce, škoLní psychoLog); učiteLe vybavení schopností diagnostikovat učební činnosti žáků, motivovat je k daLší činnosti, průběžně se vzděLávata modifikovat pružně svou činnostná zákLadě permanentní seberefLexe a evaLuace výchovy a vzděLávání napLňování práva a zároveň povinnosti pedagogických pracovníků po dobu své profesní činnosti průběžně, cílevědomě a účeLněse vzděLávata využívat při tom zejména nabídky institucí daLší h o vzděLávání pedagogických pracovníků pedagogický sbor v optimáLním sLožení- odborném i věkovém - schopný týmové práce, komunikace a kooperace řídící pracovníci s výraznými manažerskými, pedagogicko-psychoLogickými a organizačními schopnostmi, kteříjsou s to vytvářet motivující, tvůrčí a zároveň náročné profesionáLní klima, dokáží usilovat o permanentní profesní růst svůj i pedagogického sboru, jsou vybaveni koncepčním myšLením a prosazují inovativnístyL práce, jsou schopni poradit, a Lei zaštítit učitele vůči negativním vnějším vLivům Podmínky bezpečností a hygieny duševní a fyzické práce, psychosociální podmínky stěžejní hodnotou je zdraví; záměrné ovLivňování příznivého sociálního kLimatu a pohody při „zdravém" učení, otevřenost a partnerstvív komunikaci, úcta,toLerance, uznání, empatie, kooperace a pomoc druhému, pěstování sounáležitosti se třídou a škoLou optimáLníkoreLace mezi vzděLávacími potřebami žáků a pedagogickým úsilím uateLů, všestranný prospěch žáka je hLavním faktorem v přípravě a reaLizaci činností ve škoLe výchova a vzděLává ní propojené se skutečným životem - osvojování klíčových kompetencí, které mají pro žáky praktický smysL a které vedou k rozvoji ceLé osobnosti akcent na věkovou a individua Lni přiměřenost a motivujíc evaLuace výkonů žáka i skupiny-respekt kindividuáLním možnostem žáků, funkční zpětná vazba, toLerantnost k chybám a omyLům, respekt k potřebám jedince a jeho intimním probLémům aktivní spoLuúčast žáků na vzděLávánía životě školy, která staví na modeLu demokratického spoLečenství - budování komunity na principech svobody, aLe zároveň i odpovědnosti, stability spoLečných pravideL, spravedLnosti a kooperace bezpečnosta ochrana zdraví žáků, uateLů a nepedagogických pracovníků školy při dnnostech, které souvisejí se vzděLáváním, popřípadě při jiných činnostech, respektování norem prevence zkvalitňování pracovního prostředí žáků a uateLů podLe požadavků hygienických předpisů, označení nebezpečných předmětů a částí využívaných objektů v souLadu s přísLušnými normami, udržování objektů vyhrazených pro výchovu a vzděLávánív nezávadném stavu, pravideLná technická údržba důsLedné, podrobné, účinné a prokazateLné instruování žáků o možném o h rození zdraví a bezpečnosti při všech činnostech, jichž se účastní při vyučovania výchovných aktivitách, seznámení se se škoLním řádem, zásadami bezpečného chovania ustanoveními bezpečnostních předpisů a pravideL, škoLských i obecných, pokud se týkajívzděLávacích a výchovných činností souLad náročnosti vzděLávání s dotací povinných vyučovacích hodin, kterou stanovírámcovývzděLávad program,jenž respektuje fyzioLogické a psychické potřeby žáků, cíle, obsah a podmínky vzděLávání údnná ochrana žáků před násilím, šikanou, konzumaa'drog a před jinými spoLečensky negativními jevy vhodný režim vyučování adekvátní věku žáků, vhodný stravovao'a pitný režim (pod Le věkových a individuálních potřeb žáků); dostupnost prostředků první pomod a kontaktů na Lékaře a jiné spedáLnísLužby Organizační a řídicí podmínky respektování norem škoLské Legislativy vymezujících pravidLa organizace a průběhu středního všeobecného vzděLávání, které se reaLizuje podLeškoLníhovzděLávacího programu účast všech učiteLů na přípravě a reaLizaci škoLního vzděLávacího programu - vymezení spoLečných výchovných a vzděLávacích strategií, vztahů, povinností a odpovědnosti při přípravě a reaLizaci škoLního vzděLávacího programu, definování priorit dnnostíškoLy, stanovenídLouhodobých vzděLávacích cílů a podmínek rozvoje školy, vymezenízákLadních obsahových eLementů činnosti škoLy, zaLoženía rozvíjení tradic školy, stanovení časových vztahů výuky a režimu školy atd. funkční systém autoevaLučních nástrojů školy, vymezení zákLadních evaLuačních kritérií reaLizace škoLního vzděLávacího programu podpora ceLoživotního vzdělávání učiteLů zákLadní pravidLa života škoLy (pro žáky, učiteLe, jiné uživateLe škoLy, veřejnost), způsoby projednávání probLémů se žáky a jejich rodiči, otevřená strategie vůči rodičům žáků, prostor pro setkávání učitelů s rodiči, vytváření kvalitních spoLečenských vztahů školy a veřejnosti optimáLní režim vyučovánív harmonii s věkovými dispozicemi a potřebami žáků (diferencovaně), ve shodě s cíli, obsahem a efektivními způsoby učení, s návazností povinného a nepovinného (voLiteLného) vzděLávání optimáLní režim života školy v souLadu s věkovými zvLáštnostmi a potřebami žáků a jejich bezpečností (režim studia, práce, reLaxace, pohybový, stravovacia pitný režim, dodržování hygieny, režim zájmových aktivit atp.) funkčnía permanentně aktualizovaný systém informací směrem kžákům, k učitelům, kvedeníškoLy, k rodičům, partnerům školy a mezi jednotlivými aktéry vzděLávání navzájem zprostředkováníaktuáLních a relevantních informací žákům ojejich možném upLatněníve světě práce a vybavení žáků mj. také organizačními kompetencemi, které jim pomohou při rozhodování ojejich daLší profesní a vzděLávací orientaci všestranná podpora aktivit školy, které navazujína výuku (oLympiády, sportovnía kuLturní soutěže, mezinárodní výměnné aktivity žáků) využití aktivit žáků ve voLených žákovských orgánech a institucích při rozhodovánío reaLizaci významných škoLních a mimoškoLních aktivit 95 Slovníček použitých výrazů SLovníček uvádí pouze ty výrazy, které jsou použity v RVP G, a vysvětLuje jejich význam v kontextu dokumentu. SLovníček má sLoužit především řediteLům škoLa učiteLům, kteří budou na zákLadě RVP G vytvářet vLastníškoLnívzděLávací programy. autoevaluace školy sLouží k systematickému posuzování činnosti škoLy pLánované ve školním vzdělávacím programu; výsLedky auto-evaLuace sLoužíjako zpětná vazba ke korekci vlastní činnosti a jako východisko pro daLší práci školy; autoevaLuaci provádějí účastníci vzděLávacího procesu - vedení škoLy, učitelé, žáci; kapitoLa AutoevaLuace školy - součást školního vzdělávacího programu, ve které školy vymezují cíle, nástroje a kritéria autoevaLuace a časové rozvržení evaluačních činností cíle vzdělávání na gymnáziu cíle stanovené v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia, o jejichž napLnění a rozvíjení má gymnázium usilovat cílové zaměření vzdělávací oblasti součást vzdělávacích oblastí, která propojuje vzdělávací obsah s klíčovými kompetencemi; je východiskem pro výchovné a vzdělávací strategie na úrovni vyučovacího předmětu, kterými škoLa směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků etapy vzdělávání LegisLativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzděLávání, které odpovídajívzděLávání podLe daného rámcového vzdělávacího programu evaluační činnosti veškeré pLánované a cílené aktivity školy směřující k ověřování, měření, posuzování a hodnocenívýsLedků a změn dosažených ve všech činnostech školy a vymezených ve školním vzdělávacím programu hodnocenížáků konečnéi průběžné posouzení vzděLávacích výsLedků žá ků, jehož alem je poskytnout žákům zpětnou vazbu hodnocenívyjadřuje míru spLnění požadavků kLadených ve školním vzdělávacím programu a míru vLastního vzděLávacího pokroku u žáků integrace vzděláván ho obsahu propojení vzdělávacího obsahu na úrovni témat, tematických okruhů, případně vzdělávacích oborů oblastí, které umožňuje Rámcový vzdělávací program pro gymnázia integrace žáků zařazení žáků se speciálními vzděLávacími potřebami i žáků mimořádně nadaných do běžných tříd a jejich vzděLávánívsouLadu sindividuáLními vzděLávacími potřebami integrovaný předmět předmět, který na úrovni školního vzdělávacího programu integruje ceLé vzdělávací obsahy vzdělávacích oborů nebojejich části klíčové kompetence souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důLežitých pro osobní rozvoj a upLatnění každého čLena spoLečnosti; v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia jsou kLíčové kompetence vymezeny na úrovni, které mají dosáhnout všichni žáci na konci vzděLávání na gymnáziu; v této etapě vzděLáváníjsou za kLíčové považovány: kompetence k učení, kompetence k řešení probLémů, kompetence komunikativní, kompetence sociáLnía personální, kompetence občanská, kompetence k podnikavosti; nejsou vázány najednotLivé vyučovací předměty; u žáků se rozvijejív průběhu ceLéhovzděLávání prostřednictvím různých a křivit š koLy; tento proces dáLe pokračuje v ceLoživotním učení kurikulární dokumenty pedagogické dokumenty, které vymezují LegisLativní a obsahový rámec potřebný pro tvorbu školního vzdělávacího programu; systém kurikuLárních dokumentů je vytvářen a upLatňován na dvojí úrovni; státníúroveň tvoří Národní program vzdelávania rámcové vzdělávacíprogramy, škoLní úroveň tvoří školní vzdělávacíprogramy Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů metodický dokument, který je doporučen pro tvorbu školních vzdělávacích programů; uvádí konkrétní postupy při tvorbě jednotLivých částí školního vzdělávacího programu, dopLněné o příkLady ze škoLní praxe maturitní zkouška na gymnáziu zkouška zakončující vzděLávání na gymnáziu; matu řitní zkouška se skLádá ze spoLečné a profilové části metodyvýuky způsoby výuky; konkrétní pedagogické postupy, jimiž učteLdosahujevzděLávacích cílů, které si stanovil Národní program rozvoje vzdělávání v České republice koncepční dokument české vzděLávaďpoLitiky označovaný jako Bílá kniha; obsahuje záměry rozvoje vzděLávání žáků od 3 do 19 Leta návrhy i doporučeníekonomického, politického a pedagogického charakteru, kteréjsou postupně realizovány Národní program vzdělávání nejvyšší kurikulární dokument, který vzniká na zákLadě vymezení ve škoLském zákoně nižší stupeň víceletého gymnázia nižší stupeň víceLetého gymnázia tvoří první dva ročníky šestiletého gymnázia nebo první čtyři ročníky osmiletého gymnázia očekávané výstupy stěžejní část vzdělávacího obsahu jednotLivých vzdělávacích oborů; jsou ověřiteLné, prakticky zaměřené, mají činnostní povah u ajsou využiteLné v běžném životě; vymezují ú roveň, které mají všichni žáci prostřednictvím učiva dosáhnout; jsou stanoveny závazně profil absolventa gymnázia cílová kategorie popisující kva Lity, jimiž by se měL vyznačovat absoLvent konkrétní š koly poté, co úspěšně zakonči studium na tomto gymnáziu; profil absoLventa, vypLývajía zevzděLávacích záměrů školy, je stanoven ve školním vzdělávacím programu konkrétníškoLy profilace školy vyjádřenívzděLávacích záměrů škoLy souhrnně prezentovaných veškolním vzdělávacím programu průřezová témata reprezentujív Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia a ktuá Lni okruhy probLémů současného i budoucího světa a stávají se povinnou součástí vzděLávání na gymnáziu; jsou důLežitým formativním prvkem zákLadního vzděLávánía pomáhají rozvíjet osobnost žáka především v obLasti postojů a hodnot; stávají se příležitostí pro individuáLní upLatněnížáků i pro jejich vzájemnou spoLupráci rámcové vzděláván programy kurikulární dokumenty statní úrovně, které normativně stanovujíobecný rámec pro jednotlivé etapy vzdělávání a jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů rámcový učební plán pro vzdělávání na gymnáziu učební pLán Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia, který vymezuje zákLadní parametry organizace vzděLávánína gymnáziu Rámcový vzděláván program pro gymnázia (RVP G) kurikulárnídokument státníúrovně, který normativně stanovíobecný rámec vzdělávání m gymnáziu; RVP G vymezuje zejména konkrétní cíle vzdělávání na gymnáziu, klíčové kompetence, vzdělávací obsah a jeho organizační uspořádánía zásady pro tvorbu školních vzdělávacích programů Rámcový vzděláván program pro základní vzdělávání (RVP ZV) kurikulárnídokument státníúrovně, který normativně stanovíobecný rámec zákLadního vzděLávání strategie učení posLoupnost činností, které jsou při učení promyšLeně řazeny tak, aby byLo možné dosáhnout učebního cíLe; žák pomocí ní rozhoduje, které dovednosti a v jakém pořadí použije střední vzdělání s maturitní zkouškou stupeň středního vzděLá ní, které žák získá úspěšným ukončením vzdělává och programů šesti Letého nebo osmiletého gymnázia, vzděLávacího programu v déLce 4 Let denní formy vzděLávání, vzděLávacího programu nástavbového studia v déLce 2 Let denní formy vzděLávání nebo vzděLávacího programu zkráceného studia pro zís ká ní střed níh o vzd ě Lá ní s m atu řitní zko u š ko u školní vzděláván program (ŠVP) kurikulární dokument školm úrovně, který prezentuje podobu vzdělávání m konkrétníškoLe a jejíprofilaci; ŠVP je zpracován na zákLadě přísLušného rámcového vzdělávacího programu, jehož požadavky se řídí, a podLe něj se uskutečňuje vzdělávání m konkrétníškoLe; ŠVP je povinnou součástí dokumentace škoLy a musí být přístupný veřejnosti; škoLnívzděLávací program vydává řediteL ŠkoLy školská rada orgán škoLy umožňující zákonným zástupcům nezLetiLých žáků a zLetiLým žákům, pedagogickým pracovníkům škoLy, zřizovateLi a daLším osobám podílet se na správě ŠkoLy; projednává návrh školního vzdělávacího programu školský zákon zkrácený název pro zákon č. 561/2004 Sb., zákon o předškoLním,zákLadním, středním, vyšším odborném a jiném vzděLávání učebníosnovy částškolního vzdělávacího programu, ve které je vzdělávací obsah jednotLivých vzdělávacích oborů rozpracován do vyučovacích předmětů vjednotLivých ročnících učební plán částškolního vzdělávacího programu vymezujíc na zákLadě rámcového učebního plánu organizaci výuky na konkrétníškoLe; obsahuje tabuLaci s výčtem povinných a voLiteLných vyučovacích předmětů a poznámky k organizaci a reaLizaci jednotLivých vyučovacích předmětů učivo částvzdělávacího oŮ5o/?t/jednotLivých vzdělávacích oborů, kteréje strukturováno do tematických okruhů (témat, činnosti'); je chápáno jako prostředek pro dosažení očekávaných výstupů, tvoří nezbytnou součást vzdělávacího obsahu; na úrovni Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia je učivo pro tvorbu ŠVP závazné výchovné a vzděláván strategie promyšLeněvoLenéa řazené postupy, kterými chceškoLa cíleně směřovat k napLňová ní klíčových kompetencí vyšší stupeň víceletého gymnázia vyšší stupeň víceLetého gymnázia tvoří posLední čtyři ročníky šestiletého gymnázia nebo poslední čtyři ročníky osmiletého gymnázia vyučován předmět didaktické a organizační zpracování vzdělávacího obsahu v konkrétním školním vzdělávacím programu; vyučovací předměty vznikají na zákLadě vzdělávacích oborů vymezených v rámcovém vzdělávacím programu vzděláván oblasti orientačně vymezené ceLky vzdělávacího obsahu; Rámcový vzdělávací program pro gymnázia obsahuje osm vzdělávacích oblastí, které jsou tvořenyjedním vzdělávacím oborem nebo více obsahově bLízkými vzdělávacími obory vzděláván obory samostatné části vzdělávacích oblastí y Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia; vymezují vzdělávací obsah (očekávané výstupy a učivo) vzděláván obsah vymezení očekávaných výstupů a učiva na úrovni vzdělávacích oborů, kterýje dáLe rozpracováván na úrovni školních vzdělávacích programů vzdělávání vzděLávací proces, zahrnujícísLožku výchovnou i vzděLávací, během něhož si žáci osvoj ují klíčové kompetence a vzdělávací obsah stanovený pro konkrétní etapu vzděLávání základní vzdělávání vzdělávání, které se reaLizuje na zákLadníškoLe a na nižším stupni gymnázií, případně vjiných oborech vzděLávání žák mimořádně nadaný žák projevující mimořádné schopnosti v úzké části nebo vceLém spektru Lidských činností žák se speriálními vzdělávacími potřebami žák se specifickými poruchami učenia chování, žákzodLišného kuLturního a sociálně znevýhodňujícího prostředí, žák se zdravotním postižením (těLesným, zrakovým, sLuchovým, více vadami, vadami řeči, vývojovými poruchami učení, autismem) a žák se zdravotním znevýhodněním (např. žákdLouhodobě nemocný) Rámcový vzděláván program pro gymnázia Grafická úprava: Tereza KráLová NákLad:5 500 Vydá L Výzkumný ústav pedagogický v Praze Novodvorská 1010/14,142 01 Praha 4 Tisk: tiskárna BilýsLon, PLzeň ©VÚ P v Praze 2007 ISBN 978-80-87000-11-3 Rámcový vzděLávací program pro gymnázia je v rámo systémového projektu PiLot G/G P spolufinancován z prostředků Evropského sociáLního fondu, rozpočtu České repubLiky a rozpočtu hLavního města Prahy.