fi MU
18. 9. 2022 23.22
IB015 – Neimperativní programování
Cvičení 0: Technické okénko
Fialové rámečky na začátku každého cvičení obsahují věci, které je bezpodmínečně
nutné umět ještě před začátkem cvičení. Neslouží jako opakování přednášky, avšak
jsou vám ku pomoci při přípravě na cvičení.
Před nultým, technickým cvičením je zapotřebí:
► znát svoje učo (universitní číslo osoby, správnost si ověříte přihlášením do ISu);
► znát svoje fakultní přihlašovací jméno (tzv. fakultní login či xlogin) a fakultní
heslo (to je jiné než do ISu); tyto přihlašovací údaje si můžete ověřit na
https://fadmin.fi.muni.cz/auth; svůj xlogin zjistíte a heslo můžete změnit
na https://is.muni.cz/auth/system/heslo_fi;
► projít si tuto kapitolu až po etudy (včetně) – dozvíte se jak funguje sbírka a co
si připravit po technické stránce.
Oranžové rámečky obsahují upozornění a varování.
Jindřiška varuje: Na cvičení je normální se připravovat. Nebudete-li s pojmy ve
fialových rámečcích srozuměni a neprojdete-li si etudy, pravděpodobně si ze cvičení
kromě pocitu neúspěchu příliš neodnesete a hrozí vám vyloučení ze cvičení.
Věnujte prosím pozornost jak fungování fakultních systémů (počítačů v učebnách,
studentského serveru Aisa), tak nastavení svých strojů. Mít vše rozjeté na vašich
strojích se vám bude hodit při řešení domácích úkolů, pokud byste například skončili
doma nemocní, nebo pokud by přinejhorším došlo na distanční výuku. Být schopný
programovat ve vlaku či jinde bez internetu je též velmi užitečné.
Nulté cvičení je velmi nestandardní. Probíhá pro všechny studenty v prvním týdnu (nejde
tedy o 14denní blok) a slouží především k nastavení programů nutných pro fungování
v tomto předmětu. Cvičení trvá necelou hodinu a nezabývá se náplní předmětu, ale má za
úkol vás seznámit s počítačovou učebnou B130 a jejím programovým vybavením, aby se na
prvním cvičení nemusely řešit problémy technického rázu. Čas na něm můžete také využít
ke konzultaci problémů s instalací na vašich strojích – později na to již na cvičeních čas
nebude, takže se budete muset spokojit s konzultacemi na diskusním fóru.
Vysvětlivky I nultá kapitola sbírky je trochu zvláštní – slouží totiž zároveň jako seznámení se sbírkou
samotnou. Jednou z věcí zasluhujících vysvětlení je význam piktogramů objevujících se
u některých příkladů:
Symbolem jsou označeny ty příklady, které by se měly stihnout na cvičení. Příklady
bez tohoto symbolu tak slouží spíše pro domácí studium a přípravu. Mimochodem, přesný
význam tohoto symbolu se dozvíte případně na navazujícím předmětu IB016 Seminář
z funkcionálního programování. Pokud mu chcete nějak říkat, můžete používat termín bind.
Ještě více mimochodem, podobnost s logem Haskellu není náhodná.
Tužkou ( ) jsou označeny příklady, které byste měli být schopni vyřešit správně
s použitím pouze tužky a papíru, stejně jako se to po vás bude chtít u zkoušky.1
Interpret
doporučujeme použít až ke kontrole.
1
Nepodlehněte však iluzi, že před zkouškou stačí projít tužkou označené příklady a zelenou známku máte
v kapse. Piktogram totiž nijak nesouvisí s typem příkladů objevujících se u zkoušky.
1
IB015 – 0. cvičení Etudy
Démantem ( ) označujeme příklady, které sice nejsou v plánu cvičení, ale přesto
je velmi doporučujeme vyřešit, neboť je považujeme za zajímavé či zvláště přínosné.
Očekáváme, že tyto příklady budete řešit pravidelně v průběhu semestru a mohou vám
pomoci při řešení odpovídajících domácích úkolů.
Mírně obtížnější, ale o to poutavější příklady pak nesou hvězdičku ( ) či několik
hvězdiček podle obtížnosti či pracnosti. Trojhvězdičkové příklady mohou sahat i za rámec
tohoto předmětu.
K vybraným příkladům existují videa demonstrující postup řešení příkladu. Tato
videa v distanční výuce nahrazují „živé“ předvádění úlohy cvičícím, v prezenční jsou pak
alternativou či slouží k připomenutí.
Etudy
Každá kapitola na začátku obsahuje několik základních příkladů, tzv. etud. Očekává se,
že tyto příklady si vyřešíte ještě před samotným cvičením. Slouží především k ozkoušení
syntaxe jazyka Haskell, případně připomenutí jeho standardních funkcí – tedy přibližně to,
co po vás chce fialový rámeček na začátku.
Etudy doporučujeme vyřešit před otevřením příslušného předcvikového odpovědníku
(který existuje ke všem kapitolám kromě této). V případě problémů či dotazů se zeptejte
na diskusním fóru.
Zelené rámečky obsahují rady, doporučení a tipy na další zdroje ke studiu.
Pan Fešák doporučuje: K většině příkladů se na konci sbírky (případně kapitoly,
čtete-li tyto samostatně) nachází řešení. Podporuje-li váš prohlížeč dokumentů odkazy,
můžete klepnutím na číslo příkladu na jeho řešení skočit.
Etuda 0.η.0 Zkuste si to!
Etuda 0.η.1 Seznamte se s nultou kapitolou sbírky a s organizačními pokyny k předmětu v interaktivní
osnově.
Etuda 0.η.2 Nainstalujte si GHC na svůj počítač. Standardem pro tento semestr je překladač
Glasgow Haskell Compiler (GHC) verze 8.4 nebo vyšší. Doporučujeme instalovat nejnovější
dostupný pro váš systém, ideálně tedy verzi 9.2.
Linux Pokud je GHC verze nejméně 8.4 k dispozici v repozitářích vaší distribuce, instalujte
přímo z repozitáře. Níže uvádíme návody pro některé běžné distribuce, ve všech případech
ukazujeme jak nainstalovat GHC z příkazové řádky pod uživatelem root.
• Ubuntu/Debian Pokud máte dostatečně novou verzi operačního systému (Debian
alespoň 10 = buster = oldstable, Ubuntu alespoň 20.04), stačí vám nainstalovat balík
ghc:
apt install ghc
Pro starší verse, či pokud chcete novější versi GHC najdete návod v řešení tohoto
příkladu.
• Fedora: Ve všech podporovaných verzích Fedory je již dostatečně nové GHC, stačí
nainstalovat balík ghc:
dnf install ghc
2
IB015 – 0. cvičení Etudy
Windows Na Windows je možné instalovat GHC ze stránek GHC, nebo alternativně
do Windows Subsystem for Linux (WSL; konkrétně ideálně verzi Ubuntu 20.04 LTS).
Zde popíšeme pouze první možnost, pro tu druhou je třeba aktivovat WSL a následně
postupovat podle návodu pro Ubuntu výše.
• Stáhněte GHC ze stránek GHC („Windows 64-bit (x86_64) (GMP)“).
• rozbalte stažený archiv (například pomocí 7-Zip)
• přesuňte složku ghc-X.Y.Z z rozbaleného archivu do C:\ (X.Y.Z zde odpovídá
verzi staženého GHC, např. ghc-9.2.3 – chcete-li si práci usnadnit, můžete si
složku přejmenovat na ghc a příponu -X.Y.Z v rámci návodu směle ignorovat)
• Dále potřebujeme nastavit proměnné prostředí, abychom mohli GHC/GHCi spouštět
kdekoliv v rámci systému.
• Jděte do „Upravit proměnné prostředí systému“ (najdete přes vyhledávání nebo
„Počítač“ → „vlastnosti“ → „upřesnit nastavení systému“ → „upravit proměnné
prostředí“);
• klikněte na „proměnné prostředí“
• v části „systémové proměnné“ vyberte proměnnou path a zvolte upravit
• klikněte na „nový“ a přidejte cestu C:\ghc-X.Y.Z\bin (nebo jinou cestu kam
jste GHC přesunuli)
• uložte
Pro ověření spusťte příkazový řádek (stiskněte win + R a zadejte příkaz cmd) a do
příkazového řádku napište ghci. Mělo by se spustit GHCi ve verzi odpovídající staženému
archivu.
macOS Na macOS jsou dvě možnosti instalace – přes Homebrew (doporučené, vyžaduje
nainstalovat Homebrew, které se vám však bude hodit pro instalaci mnoha dalších nástrojů
při studiu na FI) a nebo pomocí nástroje ghcup. V obou případech instalace probíhá
z příkazové řádky.
Homebrew instalace
• otevřete Terminal pod /Applications/Utilities/
• nainstalujte si Homebrew z příkazové řádky příkazem z https://brew.sh/
• nainstalujte GHC příkazem brew install ghc (opět z příkazové řádky)
• spusťte ghci – macOS jej prvním spuštění pravděpodobně zablokuje, povolte jej tedy
v nastavení (viz též apple support)
• dále by již mělo být možné GHCi spouštět normálně
Instalace pomocí ghcup GHC se v tomto případě instaluje pouze pro toho uživatele,
který provede níže zmíněný postup.
• jděte na https://www.haskell.org/ghcup/ a zkopírujte příkaz uvedený na této
stránce
• otevřete Terminal pod /Applications/Utilities/ a vložte do něj příkaz z webu
ghcup
• postupujte podle instrukcí instalátoru, nezapomeňte si nechat automaticky upravit
PATH (to zajistí, že GHC budete moci spustit bez zadání celé cesty k binárce v
/.ghcup)
• restartujte terminál, pak by již mělo být možné GHCi spustit
3
IB015 – 0. cvičení Etudy
Etuda 0.η.3 Nainstalujte si vhodný editor čistého textu na svůj počítač. Pro psaní kódu v jazyce
Haskell, který v tomto předmětu používáme, budete potřebovat editor schopný pracovat
se zdrojovým kódem. Jde o editor, který ukládá čistý, neformátovaný text a případně
má funkce, která pomáhají programátorům v pochopení kódu – především zvýrazňování
syntaxe (tedy rozlišení různých konstruktů v kódu barvami).
Jindřiška varuje: Word ani LibreOffice Writer nejsou editory čistého textu.
Na různých systémech jsou obvyklé různé editory zdrojového kódu, zde uvedeme 2
příklady, které mohou fungovat na všech platformách, můžete však používat i jiné. Ve všech
editorech doporučujeme pro Haskell nastavit odsazování pomocí mezer (nikoli tabulátorů),
což je v Haskellu standardní konvence. Navíc kombinování odsazování mezerami a tabulátory
vede v Haskellu ke špatně pochopitelným chybám. Pokud již máte svůj oblíbený editor
zdrojových kódů (který umí pracovat s Haskellem), můžete zbytek této sekce ignorovat.
Visual Studio Code Visual Studio Code (také VS Code, nebo jen code) je zdarma
dostupný multiplatformní editor zdrojového kódu od firmy Microsoft. Informace k jeho
instalaci na vaši platformu naleznete na webu výrobce, na některých Linuxových distribucích
je VS Code k dispozici rovněž v repozitářích (např. jako code na Arch Linuxu).
Základní nastavení
• Pod „View“ → „Extensions“ si vyhledejte Haskell a nainstalujte „Haskell Syntax
Highlighting“
• Následně již bude fungovat zvýrazňování syntaxe pro soubory s příponou .hs (v pravém
dolním rohu byste měli vidět „Haskell“)
• V pravé dolní části si zkontrolujte, že máte nastaveno odsazování mezerami: „Spaces:
N“ (nikoli „Tab Size: N“), kde N označuje délku odsazení (pro Haskell je vhodné 4).
• VS Code má i integrovaný terminál, který vám může zjednodušit práci tím, že budete
mít editor i terminál v jednom okně.
– Terminál aktivujete ve „View“ → „Terminal“
– Nezapomeňte se před spuštěním ghci přepnout do adresáře, v němž máte uložen
editovaný soubor (pomocí cd CESTA).
– Nezapomínejte, že pro to, aby se změny v kódu projevili, je třeba soubor uložit
a v ghci provést reload (:r).
• Pozor, neinstalujte si žádná „pokročilejší“ Haskell rozšíření (například
to jménem „Haskell“) – tato rozšíření vyžadují komplexnější nastavení a často
předpokládají, že budete tvořit tzv. balíčky. Pro naše použití tak prakticky způsobují
jen komplikace a chyby editoru.
Tip: Pokud si ve VS Code otevřete pracovní složku, kde chcete programovat v Haskellu
pomocí „File“ → „Open Folder“, integrovaný terminál se vám pak také otevře v této složce.
Gedit Gedit je výchozí textový editor v několika variantách Linuxové distribuce Ubuntu
a na všech Linuxových distribucích by měl být dostupný (obvykle v balíku gedit) a je
rovněž dostupný pro Windows a macOS. Gedit doporučujeme používat především pokud
chcete co možná nejjednodušší editor.
4
IB015 – 0. cvičení 0.1 Základní potřebné programy a nastavení
Základní nastavení
• Zvýrazňování syntaxe funguje v Geditu automaticky pro soubor s příponou .hs, není
tedy třeba nic nastavovat.
• Doporučujeme zapnout si zobrazování čísel řádků (přes druhou položku zprava na
spodní liště).
• Doporučujeme zapnout odsazování mezerami (v Haskellu se nedoporučuje používat
tabulátory a už vůbec ne je kombinovat s mezerami). Na spodní liště vpravo klikněte
na „Tab Width: N“ a zaškrtněte „Use Spaces“. Může být rovněž dobrý nápad snížit
výchozí odsazení na 4 mezery.
Etuda 0.η.4
intro
Shlédněte záznam úvodního democvičení. Můžete k tomu použít odkaz pod číslem tohoto
příkladu; vede do studijních materiálů předmětu v ISu.
*
*
*
Po etudách následují příklady určené k řešení na cvičení nebo samostatně po cvičení,
například jako příprava na pocvikový odpovědník. Nic vám ale samozřejmě nebrání se
s příklady seznámit ještě před cvičením.
0.1 Základní potřebné programy a nastavení
Je v podstatě jedno, zda budete na cvičeních používat svůj počítač nebo školní. Je
však silně doporučené abyste měli vše potřebné nainstalované u sebe (kvůli přípravám
a domácím úkolům), ale zároveň je i vhodné, abyste uměli používat školní počítače.
Př. 0.1.1 Základní využívání školních počítačů. Přihlaste se na školní počítač (pomocí svého
xloginu a fakultního hesla). Po přihlášení spusťte terminál (buď jej vyhledejte, nebo
pomocí klávesové zkratky Ctrl + Alt + T ). Po spuštění by měl terminál pracovat ve vašem
domovském adresáři (/home/xLOGIN). Příkazem pwd si vypište aktuální adresář.
Základní příkazy příkazové řádky
Tyto příkazy by měly fungovat v podstatě na všech platformách, včetně Windows
(jejich přesný výstup v případě, že něco vypisují, se však může lišit). Na Windows
však může být nutné použít PowerShell místo příkazové řádky (neboli cmd).
ls vypíše obsah aktuálního adresáře. Případně ls -A vypíše adresář včetně souborů
a složek, jejichž jméno začíná tečkou.
mkdir slouží k vytvoření adresáře. Argumentem je cesta k adresáři, který chcete
vytvořit: mkdir ib015. Pokud je potřeba vyrobit mezilehlé adresáře, lze použít
mkdir -p longer/path/to/ib015.
cd přepíná adresáře. Jediný argument je cesta k adresáři, kam přepnout. Např.
cd ib015 pro přepnutí do adresáře ib015, cd .. pro přechod nahoru v adresářové
struktuře nebo cd ~ (vlnovka) pro skok do domovského adresáře (mimo
Windows i jen cd).
5
IB015 – 0. cvičení 0.2 Používání GHCi
ssh slouží pro vzdálený terminálový přístup na počítač (typicky se systémem
Linux/Unix). Argumentem je adresa počítače a případně login:
ssh xLOGIN@aisa.fi.muni.cz (s vaším loginem). Při prvním přihlášení je
třeba potvrdit klíč stroje. Heslo se při zadávání nezobrazuje. Pokud je váš
lokální login stejný, jako ten, do kterého se chcete přihlásit, nemusíte jej uvádět:
ssh aisa.fi.muni.cz (také po vyřešení 0.3.3 níže).
scp slouží ke kopírování souborů mezi počítači. První argument je vždy zdroj, druhý
cíl. Jedna z cest je lokální, jedna může být ve tvaru login@stroj:cesta
a pak představuje cestu na daném stroji. Cílem může být i složka; cesta
by pak měla končit lomítkem a složka musí na daném stroji existovat.
Např. scp Foo.hs xLOGIN@aisa.fi.muni.cz: pro kopírování souboru Foo.hs
do domovského adresáře na Aise (relativní cesty jsou vzhledem k domovskému
adresáři). Aktuální adresář je označen „.“ (tečka), má-li být cílem ten.
exit ukončení příkazové řádky nebo sezení SSH. Můžete použít i Ctrl + D .
cp jako scp, ale jen lokálně.
mv přesun/přejmenování souboru, argumenty jako u cp.
rm/rmdir maže soubory, respektive prázdné složky zadané jako argumenty.
nano jednoduchý editor textu v terminálu (z Aisy nemůžete spustit grafický editor).
Příkazy pro ovládání se zobrazují dole, ̂ znamená Ctrl . Na vašem počítači možná
nebude.
Př. 0.1.2 Vytvořte si ve svém domovském adresáři adresář ib015. Můžete využít terminál nebo
grafický správce souborů.
Př. 0.1.3 Většinu úkolů budete vypracovávat v textovém editoru podle svého výběru. Proto si
jej nastavte podle instrukcí v etudě 0.η.3, jen s tím rozdílem, že oba editory jsou již
nainstalované a stačí je nastavit.
Př. 0.1.4 V adresáři ib015 vytvořete nový soubor Sem0.hs s následujícím obsahem:
hello = "Hello, world"
0.2 Používání GHCi
Pokud si kapitolu procházíte samostatně, tak v této a následující sekci již přijde vhod
democvičení ( intro), je proto dobrý nápad jej nyní zhlédnout. Může být přínosné si
nahrávku zastavovat a postupovat podle ní, případně se k nejasným částem vracet.
Př. 0.2.1 V terminálu v adresáři ib015 si příkazem ghci spusťte interpret Haskellu.
Komu zrovna zadáváte text, poznáte podle tzv. výzvy, neboli promptu. Prompt GHCi
má obvykle tvar Prelude>, Main*> nebo ghci> – sem zadáváte výrazy jazyka Haskell
a příkazy interpretu (ty, co začínají dvojtečkou). Prompt terminálu nabývá rozličných
podob, ale obvykle končí znakem dolaru (např. login@počítač:~/ib015 $). Sem
zadáváte např. příkazy pro práci se soubory a pohyb po adresářích.
6
IB015 – 0. cvičení 0.3 Vzdálené připojení na fakultní počítače
Př. 0.2.2 V interpretu si zkuste vyhodnotit jednoduché aritmetické výrazy, tedy využít ho jako
kalkulačku.
Př. 0.2.3 Do GHCi načtěte soubor Sem0.hs a nechte si vypsat konstantu hello. Následně si od
interpretu vyžádejte její typ.
Př. 0.2.4 Do souboru Sem0.hs přidejte konstantu myNumber typu Integer a nastavte ji na svou
oblíbenou hodnotu. Po uložení souboru jej znovu načtěte do GHCi a konstantu vypište.
Interpret následně ukončete.
Pan Fešák doporučuje: Pokud se někdy program nechová tak, jak očekáváte, ačkoli
jste si jisti, že tentokrát už jste ho určitě opravili, zkontrolujte, že jste soubor uložili
a znovu načetli do interpretu. Je to jedna z nejčastějších chyb.
0.3 Vzdálené připojení na fakultní počítače
Používání vzdáleného připojení přes SSH není v tomto předmětu nezbytně nutné, ale
může se vám hodit a určitě jej budete potřebovat jinde. Pan Fešák proto doporučuje
se ho naučit již nyní. Vzdálené připojení vám umožní používat GHCi a další nástroje
na počítačích na FI a dostat se k vašim kódům ze cvičení odkudkoli.
Na školní stroje se systémem Linux se lze připojit pomocí SSH. Na Linuxu či macOS se
obvykle jako klient SSH používá příkaz ssh. Pokud klient nemáte, mělo by být možné
jej nainstalovat z balíčků (bude se nejspíš jmenovat openssh-client nebo openssh). Na
Windows 10 je příkaz ssh k dispozici v PowerShellu. Záložní možností je pak klient Putty.
K přihlašování z vnějšku fakulty slouží server aisa.fi.muni.cz (ze sítě FI dostupný
i jako aisa). Přes tento počítač se pak případně dá dostat i k jiným, ale to nebývá potřeba,
protože váš domovský adresář je sdílen přes všechny fakultní linuxové stroje.
Co se kde děje? Při práci se vzdáleným počítačem může být trochu nepořádek v tom,
co se děje u vás a co na vzdáleném stroji. Měli byste to být schopni poznat podle
promptu, tedy textu, který příkazová řádka vypisuje před místem, kam píšete příkaz.
Na Aise byste měli (pokud jste si to nezměnili) vidět něco jako aisa:/home/xLOGIN>$.
V promptu je tedy vidět i cesta k adresáři, v němž se aktuálně nacházíte.
Aby v tom nebyl nepořádek v našich příkladech, používáme konvenci, že příkazy
spouštěné na Aise začínají (aisa)$, zatímco ty spouštěné u vás, začínají (local)$
(pokud je to jedno, bude tam jen $). Ani jeden z těchto řetězců však nepatří na
příkazovou řádku – slouží jen k označení příkazů, které můžete spustit.
Nápovědu k příkazům a jejich volbám si vyžádejte příkazem man nebo volbou --help:
$ man rm
$ cd --help
Jindřiška upozorňuje: V případě, že používáte GHC na studentském serveru
aisa.fi.muni.cz, standardně se spouští stará verze 7.6.3. Novou verzi zavedete
příkazem module add ghc. Modul je nutné přidávat při každém přihlášení, příp.
7
IB015 – 0. cvičení 0.4 Práce s dokumentací
příkaz zanést do vašeho .bashrc. Na Linuxových pracovních stanicích je GHC
dostatečně nové, modul tam ale funguje též a je novější než systémové GHC.
Př. 0.3.1 Přihlaste se ze svého nebo školního počítače k serveru aisa.fi.muni.cz. Tam přidejte
modul s novým GHC pomocí příkazu module add ghc2
. Ověřte, že máte dostatečně novou
verzi GHCi (alespoň 9.0.1).
Př. 0.3.2 Pomocí příkazu scp si na svůj počítač zkopírujte z Aisy zdrojový kód ze cvičení. U sebe jej
upravte a pošlete zpět na Aisu. Pokud jste pracovali na svém počítači, udělejte to obráceně
– kód zkopírujte na Aisu, tam ho upravte (třeba pomocí nano) a zkopírujte zpět.
Alternativně můžete vyzkoušet některý z klikacích nástrojů: na Windows WinSCP,
v Linuxových grafických správcích souborů hledejte volbu „Připojit k serveru“ nebo
podobnou.
Př. 0.3.3 Nastavte si klient SSH tak, aby pro připojení k Aise stačilo zadat ssh aisa. Stejnou zkratku
je pak možné využívat při kopírování souborů mezi počítači: scp Sem0.hs aisa:ib015/.
Pan Fešák doporučuje: Než navštívíte svůj oblíbený vyhledávač, vzpomeňte si na
příkaz man. Zde se bude hodit man ssh_config.
Př. 0.3.4 Tento krok je určen pokročilejším uživatelům a sahá daleko nad rámec předmětu.
Pokud nedisponujete dvojicí klíčů SSH pro asymetrické šifrování, vytvořte si ji. Přidejte na
Aise svůj veřejný klíč mezi autorizované, abyste při přihlašování ze svého počítače nemuseli
psát heslo.
0.4 Práce s dokumentací
Tak jako u ostatních programovacích jazyků je většina funkcí a typů zdokumentovaná.
Primárním zdrojem dokumentace pro jazyk Haskell v rozsahu našeho kurzu je webová
dokumentace základního modulu Prelude. Dále můžete využít lokální mirror vyhledávače
Hoogle, kde můžete vyhledávat funkce podle názvu nebo typu.3
Jindřiška varuje: Naučit se pracovat s dokumentací je nevyhnutelné pro libovolný
programovací jazyk, nejenom pro Haskell. Čím dříve se naučíte číst dokumentaci,
tím budete mít lehčí život nejen tu, ale i v dalších předmětech.
Př. 0.4.1 Pomocí vyhledávače funkcí v jazyce Haskell najděte všechny funkce, které mají typ
Bool -> Bool -> Bool a jsou v balíčku base.
*
*
*
2
Na Aise je nainstalované příliš staré GHC, které se od toho námi používaného liší typy některých
seznamových funkcí.
3
Obě tyto služby pro vás hostujeme lokálně, protože ty oficiálně se ukázaly být pro naše účely neoptimální
– originální dokumentaci najdete na Hackage a vyhledávání i v nestandardních balíčcích na hoogle.haskell.org.
8
IB015 – 0. cvičení 0.4 Práce s dokumentací
Jindřiška varuje: Ať už budete používat vlastní či školní počítač, je naprosto
nezbytné, abyste před prvním cvičením zvládli jeho obsluhu alespoň v rozsahu
fialového rámečku na začátku následující kapitoly.
Fialové rámečky na konci cvičení shrnují probrané koncepty. Můžete si s jejich
využitím ověřit, jestli všemu ze cvičení rozumíte, nebo je potřeba se k některému
tématu vrátit.
Na konci cvičení byste měli zvládnout:
► vytvořit textový soubor s Haskellovým kódem;
► spustit v terminálu GHCi a načíst do něj vytvořený soubor;
► pracovat v terminálu vzdáleně na školním počítači Aisa;
► pracovat s webovou dokumentací.
9
Řešení
Řeš. 0.η.0 Gratulki.
Nenechávejte si ale řešení prozradit příliš brzy. Má-li mít práce se sbírkou smysl, je
potřeba se nad každým příkladem nejprve zamyslet a následně ho samostatně vypracovat.
Dokonce ani když se vám implementace nedaří, nenakukujte hned do řešení – nejvíce se
naučíte, pokud se nad příkladem sami trochu potrápíte. Samozřejmě klidně konzultujte
přednášku nebo již hotové příklady.
Teprve až příklad zdárně vyřešíte, můžete nahlédnout do vzorového řešení. Občas se
můžete dozvědět jiný (a v něčem třeba elegantnější) postup nebo nějaké tipy a triky.
Klepnutím na číslo řešení přeskočíte zpátky na příklad.
Řeš. 0.η.2 Návod pro starší Debian a Ubuntu
1. podle distribuce:
(a) Pokud máte Debian, postupujte podle návodu na https://downloads.haskell.
org/debian/ („Debian Instructions“).
(b) Pro Ubuntu si přidejte PPA repozitář https://launchpad.net/~hvr/
+archive/ubuntu/ghc – čtěte sekci „Adding this PPA to your system“).
2. Nainstalujte si ghc-9.0.1 (nebo novější):
apt install ghc-9.0.1
3. Výsledné GHCi/GHC pak naleznete v cestě /opt/ghc/bin/ghci, resp.
/opt/ghc/bin/ghc.
4. Tuto cestu je vhodné přidat do proměnné prostředí PATH abyste mohli interpret
spouštět jen jako ghci: otevřte v libovolném textovém editoru (třeba VS code, gedit,
či nano) soubor .bashrc ve svém domovském adresáři (nenechte se zmást tím, že
není vidět ve výpisu ls, soubory začínající tečkou ls samo o sobě nevypisuje) a na
jeho konec následující řádek:
export PATH="$PATH:/opt/ghc/bin"
Nyní již můžete interpret spouštět přímo, bez zadání celé cesty.
Řeš. 0.1.2 Vytvořit jej můžete buď v terminálu (příkazem mkdir jméno a následně do něj přepnout
pomocí cd jméno), nebo v grafickém správci souborů, který by se měl otevřít v domovském
adresáři a nový adresář by mělo být lze vytvořit pravým myšítkem nebo přes panel nabídek.
Řeš. 0.1.4 Spusťte textový editor (například Gedit nebo VS Code – code na fakultních PC) a napište
či překopírujte do něj text. Nezapomeňte soubor uložit do správného adresáře.
Alternativně můžete soubor vytvořit i v terminálu, například editorem nano, který vám
v dolní části zobrazuje klávesové zkratky, kterými se ovládá (̂ znamená Ctrl ).
Jiným oblíbeným terminálovým editorem je vim. Jeho obsluha vypadá zpočátku krkolomně,
ale dá se rychle naučit: zkuste příkaz vimtutor, nebo vimtutor cs, případně
vimtutor sk. (Ukončit je lze zadáním ‘:q‘ a odentrováním.)
Řeš. 0.2.2 Zadejte výraz a stiskněte Enter . Např. 40 + 2 se vyhodnotí na 42. Vyhodnocení výrazů
zapisujeme ve studijních materiálech pomocí lomené šipky s hvězdičkou: 40 + 2 ∗
42.
10
IB015 – 0. cvičení Řešení
Další příklady:
• 4 * 10 + 2 ∗
42
• 2 ^ 8 ∗
256
• (3 + 4) * 6 ∗
42
Řeš. 0.2.3 Načíst soubor lze buď pomocí :load Sem0.hs nebo jen :l Sem0.hs (pokud se nachází
ve stejném adresáři, kde jsme spustili GHCi), nebo tak, že spustíme GHCi přímo s tímto
názvem souboru (ghci Sem0.hs). Konstantu vypíšeme prostě tak, že ji napíšeme do GHCi
a stiskneme enter: hello ∗
"Hello, world". Její typ pak zjistíme příkazem interpretu
:t, který jako parametr bere libovolný výraz: :t hello ∗
hello :: [Char].
Řeš. 0.2.4 myNumber :: Integer
myNumber = 42
Znovunačtení lze provést příkazem :r, ukončení :q.
V případě, že vytvoříte proměnnou jenom v interpretu, pak ta přestane po ukončení
interpretu existovat.
Řeš. 0.3.1 Na Linuxu, macOS a Windows s dostatečně novým PowerShellem by mělo stačit zadat
do příkazové řádky (či PowerShellu) ssh xLOGIN@aisa.fi.muni.cz (samozřejmě s vaším
loginem) a následně zadat své fakultní heslo. Nenechte se překvapit tím, že při zadávání
hesla nevidíte žádné hvězdičky; v terminálu se hesla běžně zadávají „naslepo“. Ocitnete na
Aise a můžete tam používat příkazovou řádku jako na cvičení. Na Windows s Putty musíte
nastavit sezení (session), kde jako hostitele uvedete xLOGIN@aisa.fi.muni.cz.
Pro trvalé přidání modulu můžete příkaz vložit do svého souboru .bashrc:
(aisa)$ echo "module add ghc" >> ~/.bashrc # Nebo textovým editorem
Verze GHCi se vypíše po spuštění interpretu, nebo po zadání příkazu ghci --version.
Řeš. 0.3.2 Aby první následující příkaz fungoval, je potřeba být lokálně v adresáři, kde je soubor
Sem0.hs a na Aise musí existovat adresář ib015.
(local)$ scp Sem0.hs xLOGIN@aisa.fi.muni.cz:ib015/
(aisa)$ nano Sem0.hs # Nebo jiný způsob editace
(local)$ scp xLOGIN@aisa.fi.muni.cz:ib015/Sem0.hs Sem0_edited.hs
Řeš. 0.3.3 Do souboru ~/.ssh/config na svém počítači vložte (a nastavte svůj login):
Host aisa
HostName %h.fi.muni.cz
User xLOGIN
Řetězec %h v nastavení nechte, ten představuje specielní sekvenci, za kterou se doplní
jméno napsané za Host – takových jmen může být více (oddělených mezerou). Pokud daný
soubor neexistuje, vytvořte jej (i na Windows může být jednodušší vytvořit minimálně
složku ~/.ssh pomocí příkazové řádky, ta by však existovat měla). Soubor config nesmí
mít žádnou příponu. Část ~ v cestě značí domovský adresář. Složka .ssh nebude ve výpisu
přes ls vidět, pokud nepoužijete ls -A, což způsobí zobrazení skrytých souborů – těch co
začínají . (tečkou).
Řeš. 0.4.1 Jděte na https://hoogle.haskell.org/. V rozbalovací nabídce u vyhledávacího políčka
zvolte package:base a do vyhledávacího políčka zadejte hledaný typ. Po chvíli by vám
vyhledávač měl najít funkce (&&), (||), (==) a (/=). Poslední dvě mají obecnější typ,
ale fungují i pro argumenty typu Bool – Hoogle vyhledává i obecnější funkce, do kterých
lze za typové proměnné dosadit požadované typy.4
U každé funkce také vidíte, ve kterém
11
IB015 – 0. cvičení Řešení
balíčku (base) a modulu (Prelude5
) se nachází, a také dokumentační text, pokud je uveden.
Kliknutím na funkci se dostanete do její dokumentace v prvním modulu, kde byla nalezena.
4
V tomto případě je navíc typ omezený typovým kontextem Eq =>, což znamená, že za a lze dosadit pouze
porovnatelné typy, což Bool splňuje.
5
Prelude je základní Haskellový modul, který je vždy k dispozici.
12