Seminární skupina 01, 02 předmětu Základy odborného stylu

Odborný styl a stavba textu

Styl je to, co je typické pro nějakou věc nebo nějaký jev. V rámci lingvistiky (konkrétně stylistiky) se styly rozlišují podle použité slovní zásoby, stavby vět a jejich spojování nebo třeba záměru, který autor se sdělením má.

Znaky odborného stylu

jeho cílem je předat odborné sdělení
je věcný, racionální (tj. nepřipouští víc možných interpretací, je založený na faktech)
je spisovný a využívá termíny, tj. jasně definované a jednoznačné pojmy, které se používají v dané vědecké oblasti (nebuďte ale ve snaze psát spisovně zbytečně archaičtí, je naprosto validní např. používat tvar píšu, ne píši)
je intertextový (odkazuje na jiné texty, fakticky jde o odkazování na použité zdroje; detaily viz NESČ)

Stavba textu (kompozice)

Každý text má nějakou vnitřní strukturu. Stručně řečeno jde o to, jak text začíná, jak pokračuje a jak končí. To je horizontální pohled na strukturu: je to klasické rozdělení na úvod, stať a závěr. Takže vaše bakalářka začne úvodem, pak v ní budou jednotlivé kapitoly, jako první bude pravděpodobně nějaký přehled, na co navazujete, state of the art, přehled literatury, atp. Pak popis použitých technologií, pak třeba popis implementace programu, evaluace a nakonec závěr.

Dobré je v textu indikovat, jak moc je nějaká informace v textu důležitá, to je vertikální pohled na strukturu textu. Jde o hierarchii informací, jinak výrazné jsou názvy (pod)kapitol nebo zvýrazněné informace a základní text, liší se i poznámky pod čarou, různé popisky nebo třeba bloky kódu.

Aby byl text srozumitelný a dobře vystavěný, musí být nutně koherentní a kohezní. Koherence je logická, významová soudržnost, koheze gramatická (formální) spojitost, přičemž koheze slouží k vyjádření koherence.

Přeloženo do normálního jazyka to znamená, že informace v textu na sebe mají logicky navazovat (nejdřív popíšu v jednom odstavci problém A, pak v druhém problém B a ve třetím odstavci A a B srovnám). Aby na sebe informace navazovaly, je dobré související věty spojovat vhodnými výrazy, třeba z toho plyne, nicméně, navzdory tomu, protože nebo as mentioned above, thus, however a tak podobně.

Poddruhy odborného stylu

V literatuře o odborném stylu (např. [1]) se můžete setkat s pojmy styl anglosaský, německý a francouzský. Jejich názvy nejsou tak podstatné, jako skutečnost, že popisují určité tendence, které se v odborných textech vyskytují.

Anglosaský styl

je zaměřený na čtenáře (čtenář, který se snaží pochopit, o co jde, příliš netrpí)
je jasně strukturovaný (je logicky členěn, na začátku textu uvádí do problematiky, na konci obsahuje shrnutí)

Německý (středoevropský) styl

dlouhá léta typický v našem sociokulturním prostoru
je často komplikovaný, sleduje autorovy úvahy (aniž by bral ohled na čtenáře)

Francouzský styl

je nejasně strukturovaný,
je poetičtější a v důsledku toho někdy jednoznačný

Nejvhodnější je snažit se psát v anglosaském stylu, jednak je to obecný trend, jednak je dobré, když zasvěcený čtenář text pochopí na první přečtení a moc u toho netrpí.