grafický design
úvod do problematiky
01
MgA. Jana Malíková
01 grafický design
02 firemní identita
03 plakátová tvorba
04 informační grafika
05 knižní design
06 publikační design
07 písmový design
08 přesahy grafického designu
3 / 149Grafický design—definice
1922William Addison Dwiggins
Definice oboru pod názvem Grafický design
a uznání oboru mezi umělecké činnosti jako
architektura, malířství, sochařství nebo fotografie
nastalo teprve ve dvacátých letech 20. století.
Termín „grafický design“ poprvé použil
v roce 1922 americký typograf a designer
William Addison Dwiggins jako souhrnné
označení komerčních i nekomerčních forem
tištěné komunikace.
Tento termín se běžně používá až od 2. světové
války (50. léta 20. století), kdy se v USA a západní
Evropě státní instituce i soukromé firmy více
obracejí k veřejnosti a nastává rozmach tohoto
oboru.
4 / 149William Addison Dwiggins
William Addison Dwiggins (1880–1956)
Knižní grafik, tvůrce písma (Metro), ilustrátor.
Spolupracoval s Chauncey H. Griffithem
v písmolíjně Mergenthaler Linotype
a společně vytvořili písma Electra a Caledonia.
W. A. Dwiggins 1937: písmo Grosse Pointe Metro.
W. A. Dwiggins 1935: písmo Electra, redesign Alex Kaczun v roce 1994.
W. A. Dwiggins 1938: písmo Caledonia (nejpopulárnější písmo v USA).
5 / 149
Paul Renner: Futura 1927
William Addison Dwiggins 1930, 1937
William Addison Dwiggins / písmo Metro = porovnání s písmem Futura
6 / 149
Paul Rand: obálka výroční zprávy firmy IBM
Grafický design—definice
Grafický design je tvůrčí proces, který
vyjadřuje obsah sdělení pomocí prvků
lingvistických a obrazových (písmo + znak).
Písmo a typografie je jeden z nejdůležitějších
prostředků grafického designu!
Komunikace je určující! (na rozdíl od volného
umění); sdělení musí být vyjádřeno tak, aby jej
uživatel pochopil.
7 / 149
James Victore: Sociální plakát
Grafický design—definice
Grafický design je souhrnné označení pro
výtvarnou oblast, kde se vytvářejí nebo volí
vizuální znaky s cílem zprostředkovat sdělení.
Slovo design je nejen sloveso (proces),
ale i podstatné jméno (výsledek), označuje
jak začátek, tak i konec.
8 / 149
Obal CD Jiřího Schmitzera: Bouda
Značka hudební skupiny Tři sestry
Grafický design—sociální zodpovědnost
Abychom pochopili význam grafického
designu, musíme porozumět všem
součástem obsahu a uvědomit si, že
grafický design je sám o sobě názorem,
stanoviskem a komentářem. Je také
druhem určité sociální zodpovědnosti.
9 / 149
Visual Thinking Matters by Brunner (Ideas for a Smarter, faster World)
Grafický design a vizuální komunikace
Grafický design vzniká
pomocí vizuální komunikace!
Vizuální komunikace je neodělitelnou součástí
tvorby grafického designu, který praktickým
způsobem využívá jejich znalostí:
– eidetická redukce
– perceptuální vnímání Gestalt,
– vnímání barev
– vnímání prostoru
– vnímání perspektivy
– semiotika
– sémantika
– symbolika
Vizuální komunikace je podobná verbální
komunikaci. Když mluvíme, intuitivně volíme
slova a způsob jejich spojení tak, abychom
účinně sdělili, co máme na mysli. Téhož výsledku
lze docílit i obrazovými prostředky.
Grafické principy fungují jako konstrukční zásady.
Když píšeme větu, nemusíme se nijak zvlášť
namáhat, jelikož jsme si v mládí osvojili zásady větné
stavby. Tak, jak jsme zvládli pravidla pravopisu,
gramatiky či větné stavby, můžeme se naučit
hlavní zásady vizuální komunikace.
10 / 149
Vizuální komunikace = Verbální komunikace
Stavba vizuálních prostředků = Stavba slov a vět
11 / 149
Není důležité, na co se díváte, ale co vidíte
Henry David Thoreau (1817–1862)
Milton Glaser
12 / 149Vizuální interpretace
Viktor Hertz: Filmové plakáty
Náplní grafické tvorby je vizuální
interpretace. Předpokladem účinné
komunikace je respekt k významu slovních
sdělení (sémantika, symbolika).
Rozvýjení schopnosti rozumět vizuálnímu
smyslu se podobá zvládnutí nového jazyka,
který má svou vlastní abecedu, slovní zásobu
a syntax (strukturu vět).
Principy grafického designu:
Typografie / Písmo / Znak / Bod / Linie / Pohyb /
Proporce / Plocha / Barva / Napětí / Prostor /
Symetrie / Asymetrie / Kontrast / Rám / Obraz /
Mřížka / aj.
13 / 149Vizuální interpretace / fonetizace písma / současnost
Silabická písma = v historii snaha o zjednodušování
písma, pomalu docházelo k fonetizaci písma.
Silabická písma = Bybloské písmo, Čerokézské
písmo, Kyperské písmo, Kypersko-mínojské písmo,
Japonské (Hiragana, Katakana), Lineární písmo B,
Staroperský klínopis.
Použití silabické formy komunikace v současnosti
14 / 149Tři základní funkce grafického designu
31 2identifikovat
informovat
instruovat
předvádět
propagovat
domovní znamení
vývěsní štíty
prapory
kamenické značky
znaky nakladatelství a tiskáren
loga společností
štítky na obalech
ukazovat směr, pozici
vzájemný poměr
(mapy, grafy, směrovky)
plakáty
reklama
sdělení informace a poselství
15 / 149Grafický design a reklama
Grafický design má mnoho společného
s reklamou. Obě tato odvětví se zrodila
v bouřlivé etapě průmyslové revoluce
na začátku 19. století.
Grafický design a reklama sdílí jeden
specifický cíl – informovat veřejnost o zboží
a službách, událostech nebo názorech
a myšlenkách, které považují za důležité.
Ovšem pokud jde o jejich nejzákladnější
smysl, tyto dva obory se rozcházejí. Reklama
informuje veřejnost o produktu nebo události
a snaží se ji klamavým způsobem přimět ke
koupi. Grafický design však usiluje pouze
o to, aby předal své poselství a vyvolal
v nás emotivní zážitek.
Grafický design je sice často využíván
reklamou jako prostředek k lepšímu
prodeji zboží a služeb, přesto je ale
jeho naprosto nejzákladnějším smyslem
znázorňování něčeho ušlechtilejšího, tedy
určitého sdělení. Záměr je právě to, čím se
grafický design liší od jiných uměleckých
disciplín.
Marc Loiseau, Stéphane Pincas: Dějiny reklamy
ISBN: 978-80-7391-266-6
Oliviero Toscani
ISBN: 80-85871-82-3
Ostrá kritika současné reklamy z pera předního
italského tvůrce reklamních kampaní, který
prohlédl její zhoubné působení na lidský mozek.
16 / 149Oblasti působení grafického designu
GRAFICKÝ DESIGN
Plakátová tvorba
Vizuálně
informační
design
Publikační
design
Knižní
design
Tvorba písma
Ilustrace
Obalový design
Průmyslový design
Design hraček
Animace
Interaktivní design
Softwarový design
Nová média
Web design
Firemní identita
Interiérový design
Architektura
17 / 149Firemní identita / jednotný firemní styl
grafický designer
klient
produkt
18 / 149
FIREMNÍ IDENTITA
CORPORATE IDENTITY
MARKETINGOVÁ KOMUNIKACE
CORPORATE COMMUNICATION
PRODUKT
PRODUCT
Jednotný firemní styl
VIZUÁLNÍ STYL FIRMY
CORPORATE DESIGN
FIREMNÍ KULTURA
CORPORATE CULTURE
Firemní identita / jednotný firemní styl
19 / 149
Firemní identita musí být promyšlená, nadčasová
a aplikovatelná. Firemní identita se dělí na čtyři
subsystémy:
1) marketingové komunikace = jejím úkolem
je vytvářet pozitivní postoj k organizaci a udržovat
jednotný styl komunikačních aktivit vnějším
i vnitřním směrem.
2) Firemní kultura = úspěšná firma má vytvořená
interní firemní pravidla a dodržuje je. Zaměstnanci
se s nimi ztotožňují. Vnitřní atmosféru nazýváme
firemní kulturou.
3) Produkt = nabídkové portfolio, výrobky nebo
služby organizace.
4) Firemní styl = úroveň a styl vizuální prezentace
má pro vznik dobré image subjektu klíčový
význam. Subjekt musí mít k dispozici systematicky
zpracované principy vizuální komunikace = manuál
vizuálního stylu (grafický manuál). Tímto manuálem
se řídí příprava všech vizuálních prostředků, jimiž
organizace vizuálně komunikuje s veřejností. Prvním
systémem firemního stylu bylo vizuální schéma
vytvořené Peterem Behrensem pro německou
společnost Allgemeine Elektrizitaets Gesellschaft
(AEG) v roce 1907.
Firemní identita
20 / 149Firemní identita / jednotný firemní styl
Peter Behrens (1868 –1940)
Malíř, grafik, ilustrátor, designer, architekt,
zakladatel modernismu a firemní identity.
V roce 1907 byl Behrens najat
generálním ředitelem společností
AEG Emilem Rathenauem jako umělecký
konzultant – pro společnost měl navrhnout
její logo, reklamní materiály, katalogy, dopisní papíry
i podoby prodejen a dílen. Vytvořil firemní identitu
celé společnosti (logotyp a grafický manuál, produktové
portfolio) vymyslel koncept vztahů s veřejností /
marketingovou komunikaci a způsob prezentace,
a proto je považován za prvního corporátního
designéra na světě. Zakladatelem brandingu.
Měl se podílet i na designu jejích výrobků, čímž se vlastně
stal historicky prvním průmyslovým designérem. V roce
1910 pak pro AEG v Berlíně navrhl budovu její továrny na
turbíny, která se stala jakousi ikonou architektury té doby.
Jeho asistenty či studenty v té době byli Walter Gropius,
Le Corbusier a Ludwig Mies van der Rohe.
Behrensovy myšlenky se šířily celosvětově za pomoci jeho
studentů (Walter Gropius, Ludwig Mies van der Rohe
a Le Corbusier). Koncept firemní identity se rozšířil velmi
rychle i do jiných společností, např. Braun a McDonald‘s.
AEG Turbínová hala, 1910
Plakát pro AEG, 1912
21 / 149Firemní identita / jednotný firemní styl
Základním stavebním kamenem
firemního stylu je značka.
Jejím základním úkolem je jednoznačná identifikace
firmy. Značka je zástupným symbolem, který slouží
jako určitá forma podpisu subjektu.
Funkční hledisko klade důraz na:
– čitelnost
– aplikovatelnost
– zapamatovatelnost značky.
Estetické hledisko pohlíží na značku pod úhlem:
– výtvarné nadčasovosti
– užitné trvanlivostí
– kvality typografie
– kvality a míry stylizace
– barevného řešení
Značky obvykle rozdělujeme do tří skupin:
a) značky obrazové
b) značky typografické
c) značky kombinované
22 / 149Značka obrazová
Značka obrazová
angl.: mark, brand, sign, symbol
Slavná značka, kterou můžeme označit za abstraktní,
je značka Nike. Tento opěvovaný symbol byl v roce
1971 vytvořen Carolyn Davidsonovou. Odměna za
tento grafický unikát byla jen 35 dolarů dnes v rámci
inflace cca $217.
Vybrané logo ve tvaru křídla = narážka na Niké,
řeckou bohyni vítězství. Blue Ribbon Sports
(společnost Nike, Inc. vznikla až v roce 1972. V roce
1985 získala akcie společnosti ve výši $1 000 000!
Další z řady výzkumů prokázal, že tvar značky je pro
vnímání a následnou entifikaci důležitější než její
barevnost. Což je vlastně logické, přihlédneme-li
k tomu, že pro značku vždy hledáme minimálně tři
mutace – barevnou, černobílou a negativní.
23 / 149Značka obrazová
První logo používané společnosti Apple, nakreslil
jeden ze zakladatelů, Ronald Wayne, v roce 1976.
Ukazovalo Isaaca Newtona sedícího pod jabloní
a celý obraz byl ovinut stuhou, na které bylo
napsáno Apple Computer co.
Logo Roba Janoffa mělo podobu nakousnutého
jablka vyplněného barevnými pruhy, které je
známo jako „Rainbow Apple,“ neboli „duhové
jablko.“ Barevné pruhy byly použity jen jako trend
té doby a jejich pořadí není na ničem závislé.
V této podobě pravděpodobně odkazuje na
objev gravitace (jablko) a separaci světla
(barevné pruhy), kterou provedl Issac Newton.
Je pravděpodobné, že logo má odkazovat i na
„ovoce ze stromu poznání“ z příběhu Adama
a Evy.
Apple je pravděpodobně jedinou společností,
která nechce ve svém logu jméno společnosti
a název Apple se neuvádí nikde, ani na výrobcích.
Celé logo je vytvořeno ve zlatém řezu
a použité průměry kružnic, ze kterých se jablko
skládá, jsou z Fibonacciho posloupnosti.
24 / 149Značka obrazová
25 / 149Značka typografická
Značka typografická = logotyp
angl.: logotype
26 / 149Značka kombinovaná
27 / 149Redesign značky
28 / 149Redesign značky
Redesign značky znamená vytvoření nové, vylepšené
varianty stávající značky, zachovávající vizuální identitu
značky.
Přestože se okolní svět neustále komplikuje, značky mají
přesně opačnou tendenci zjednodušovat = pro tento
proces používá termín grafická stylizace.
Ke změně značky je vhodné přistoupit v těchto případech:
– subjekt se stal součástí jiného celku (prodej subjektu)
a je tedy třeba deklarovat tuto změnu a přistoupit na jiná
vizuální pravidla;
– změna cílové skupiny, změna značkové strategie.
Je třeba zvolit jiný komunikační jazyk nebo jiné benefity
a s tím související způsob vizuálního vyjadřování;
– značka zestárne a přestane vyhovovat aktuálním
estetickým hodnotám veřejnosti nebo cílové skupiny.
29 / 149Redesign značky
30 / 149Redesign značky
31 / 149Firemní identita / grafický manuál
Manuál vizuálního stylu je soubor předpisů, se kterými je
třeba pracovat specifickým způsobem.
OBSAH GRAFICKÉHO MANUÁLU:
00. Obsah
01. Úvod
02. Značka a její varianty
03. Barevnost
04. Typografie
05. Merkantilní tiskoviny
06. Tištěné materiály
07. Multimediální aplikace
08. Formuláře
09. Orientační systém
10. Vozidla
11. Další speciální aplikace
Rychlá orientace v publikaci / grafickém manuálu bude
podporovat používání v každodenní praxi. Důležitým
bodem je systém číslování. Je vhodné rozdělit manuál
na logické celky – kapitoly. Tyto kapitoly je třeba
očíslovat, stejně jako jednotlivé strany uvnitř kapitol.
32 / 149Firemní identita / grafický manuál
33 / 149Firemní identita / grafický manuál
34 / 149Firemní identita / grafický manuál
35 / 149Firemní identita / Ladislav Sutnar
Ladislav Sutnar (1897–1976) průkopníkem firemní
vizuální identity v Americe. Když Ladislav Sutnar
během roku 1941 změnil vizuální identitu firmy
Sweeťs Catalog Service ve stylu nové typografie,
v Americe byla tato změna přijímána jako radikální
gesto. Nahradil historizující logo snadno rozeznatelným,
funkcionalistickým „s“, které vyniká dokonalými
harmonickými proporcemi.
K modernizaci vizuální identity firem přispěli i další
evropští emigranti, například Herbert Matter, Paul
Rand, Herbert Bayer a aktivita Container Corporation
of America, avšak ve čtyřicátých letech bylo dosti vzácné
najít osvíceného klienta s moderním vkusem. Při tvorbě
firemního image uplatňovali pojetí symbolu z volného
umění jako imaginativního a zástupného znaku reálné
skutečnosti.
Ladislav Sutnar vybízí k experimentování s tvarem,
linií a barvou. Nejvýznamnější institucionální projekt
Ladislav Sutnar vytvořil pro švédskou firmu Addo-x,
zaměřenou na kalkulačky a kancelářské stroje. Abstraktní
geometrie Sutnarova typografického řešení byla na
svou dobu nezvyklá, ale brzy se ukázaly její výhody.
Kruhy a linie základní prvky logotypu – totiž tvoří flexibilní
a variabilní sestavu, která nabízí nekonečné možnosti užití.
36 / 149Firemní identita / Ladislav Sutnar
37 / 149Firemní identita
Asymetrické řešení tiskovin v rámci užití
tzv. Nové typografie.
38 / 149Ladislav Sutnar
39 / 149
Modernista.cz / Ručně vyráběné a malované repliky hraček
Ladislava Sutnara (Slona, Nosorožce, Mrože a Velblouda)
z roku 1930 ztvárňují Sutnarovu koncepci moderního pojetí
hračky, která v sobě slučuje principy nových pedagogických
postupů, abstraktního umění a původně zamýšlené levné
průmyslové výroby. Tělo vyrobeno z bukového masivu, ostatní
části z měkkého masivního dřeva. Reprodukce originálů
uložených v UPM.
40 / 149
https://www.youtube.com/watch?time_continue=7&v=iUVyYubQHA0
Firemní identita / Studio Najbrt / MUNI
41 / 149
https://www.dynamodesign.cz/cs/novinky/redesign-vizualni-identity-mendelovy-univerzity-v-brne
42 / 149Firemní identita / Studio Najbrt
Studio Najbrt / Česká televize 2012
Autoři: Petr Štěpán, Bohumil Vašák, Pavel Lev, Aleš
Najbrt, Marek Pistora, Zdeněk Trinkewitz.
Spolupracující: Tomáš Brousil, Suitcase Type Foundry
(písmolijna), Radek Sidun (výroba a konverze písem)
Nová značka České televize se v různorodých
aplikacích přelévá z obrazovky do fyzického světa, na
přenosové vozy i na vinčuc. Letošní návrat k původní,
ale modernizované značce České televize, nově
zjednodušené „televizní obrazovce“, kterou ČT
používala skoro padesát let, doplňuje současné písmo
TV Sans navržené s ohledem na snadnou čitelnost
v televizním vysílání i identifikaci s Českou televizí
v logotypu a ve všech dalších využitích vizuálního stylu.
http://www.najbrt.cz/
43 / 149
od září 2007
http://www.youtube.com/watch?v=srdgZEyeOmE&feature=player_embedded
Firemní identita / Štěpán Malovec
44 / 149Firemní identita / Studio Najbrt
45 / 149Firemní identita / Studio Najbrt
46 / 149
http://www.font.cz/design/nova-identita-ceskeho-plazoveho-fotbalu.html
Firemní identita / Jan Šabach
47 / 149
http://www.side2.cz/
Klient: Filharmonie Brno, 2009
Firemní identita / Side2
48 / 149
http://www.side2.cz/
Klient: Ministerstvo zahraničních věcí ČR, 2006
Firemní identita / Side2
49 / 149
http://www.mediar.cz/podivejte-se-czech-republike-nove-turisticke-logo-ceske-republiky/
http://www.youtube.com/watch?v=iznNzyXmh04&feature=player_embedded
Firemní identita / Studio Marvil
50 / 149Firemní identita / Studio Marvil
Studio Marvil (založeno 1995) patří
k nejvýznamnějším grafickým studiím v ČR.
Kromě tvorby logotypů a vizuálních stylů velkých
společností se studio zabývá úpravou knih,
periodik a také vydává odborný magazín TYPO.
K největším realizacím studia patří logotyp
a vizuální styl Skupiny ČEZ, společnosti Lesy ČR.
Práce Studia Marvil získaly řadu ocenění, např.
Nejkrásnější kniha roku či Zlatý středník, v roce
2010 pak i významné mezinárodní ocenění Red
Dot Design za grafickou úpravu časopisu TYPO.
51 / 149
Předešlé logo školy vytvořil vedoucí Ateliéru
grafického designu a vizuální komunikace
profesor Rostislav Vaněk. Vysoká škola
uměleckoprůmyslová byla založená v Praze roku
1885 jako středisko pro výchovu sil určených pro
umělecký průmysl. Stala se první státní uměleckou
školou na území Čech.
Nové logo pro školu vytvořil Štěpán Malovec.
Odbornou veřejností ceněný grafik je nositelem
ceny Czech grand design roku 2011. Malovec
Vysokou školu uměleckoprůmyslovou absolvoval
v roce 2003 pod vedením Zdeňka Zieglera.
„Východiskem vizuálního stylu je škola samotná.
Její věhlas (v historii a současnosti), který se opírá
o osobnosti (z řad pedagogů i studentů) a jejich
tvorbu (díla či myšlenky). Což je jednak přirozený
a jednak bezedný zdroj, ze kterého lze neustále dle
potřeby čerpat,“ říká autor a dodává: „Díky tomuto
konceptu se bude neustále proměňovat a zapojí se
do něj všechny ateliéry školy.“
Firemní identita / Štěpán Malovec
52 / 149Firemní identita / Studio Redesign / 2011
53 / 149
Petr Bosák a Robert Jansa
Firemní identita / Petr Babák a Laboratoř
Ateliér Grafický design a nová média na UMPRUM
zahájil svou činnost v roce 2005 a od samého začátku
má být výzkumnou laboratoří vychovávající inovátory
a především vůdčí osobnosti v oblasti grafického
designu, vizuální komunikace a nových médií, pro
které platí: Řemeslo je předpokladem, experiment
podmínkou, risk nutností!!!
Cílem studia je příprava flexibilních designérů,
specialistů, kteří se komplexně orientují v podmínkách
dnešních „nových“ technologií a jsou schopni zaplnit
mezeru na současném profesním trhu.
54 / 149
Kresby od Dana Perjovschiho (http://www.perjovschi.ro)
Firemní identita / Petr Babák a Laboratoř
https://www.youtube.com/watch?v=uAyL7oquvrg
55 / 149Firemní identita / Porta Design
56 / 149
GRAFICKÝ DESIGN
Plakátová tvorba
Vizuálně
informační
design
Publikační
design
Knižní
design
Tvorba písma
Ilustrace
Obalový design
Průmyslový design
Design hraček
Animace
Interaktivní design
Softwarový design
Nová média
Web design
Firemní identita
Interiérový design
Architektura
57 / 149Plakát
Plakát je tisk většího formátu skládající se z textu a obrazu,
vyvěšený na veřejných místech s cílem propagace.
Plakát můžeme považovat za jednu z nejmasovějších
forem styku diváka s uměleckým dílem.
Plakát se v 16. století vyvinul z vylepovaného letáku
(podobu plakátu měl např. už Lutherův leták s tezemi
zahajujícími otevřenou reformaci, přibitý 1517 na bránu
wittenberského chrámu). Jeho znaky jsou jednota zobrazení
a textu, přehlednost, stručnost, jasnost a výraznost. Stylově
vždy souvisí s aktuálními uměleckými proudy.
Vznik plakátu následuje vynález litografie pražským
rodákem Aloisem Senefeldrem v roce 1796 a vynálezu
barevné litografie v roce 1837.
Velký umělecký vývoj plakátu v 19. století díky vynálezu
litografie: J. Chéret, H. Toulouse-Lautrec (plakáty pro Moulin
Rouge), T. Steinlen, P. Bonnard, A. Beardsley, A. Mucha,
V. Preissig, P. Picasso, F. Léger, M. Chagall, V. Špála,
J. Čapek, apod.
První mezinárodní výstava plakátu se konala v Londýně již
1894; od té doby se plakát stal sběratelským předmětem, bývá
číslován, signován, opatřen náležitostmi např. přednostního
grafického tisku, koncipován jako volné umělecké dílo.
Vynález litografie, 18. století  Jules Cheret, 1896
Henri Toulouse-Lautrec, 1895  T. A. Steinlen, 1896
58 / 149
Tištěné letáky, vyhlášky
Jules Cheret, 1889 (Chéretky) Alfons Mucha Ethel Reed, AmerikaPierre Bonnard, 1952
Dekorativní dřevořezové písma, 1880 USA Vynález litografie, 18. století Otevření hranic Japonska 1850
Privat-Livemont, Belgie
(prerafaelité)
http://www.designhistory.org/Poster_pages/IllPosters.html
Počátek plakátu
59 / 149
Typografický plakát
Písmový plakát
Kaligrafický plakát
Grafický plakát
Fotografický plakát
Akční plakát (experimentální)
Druhy plakátu dle použitých vizuálních forem
60 / 149Druhy plakátu / typografický plakát
61 / 149Druhy plakátu / písmový plakát
62 / 149Druhy plakátu / kaligrafický plakát
63 / 149
Kaligrafie (řec. kalos = krásný, grafein = psát), psaní písmen
krásných, funkčně dokonalých a jasných tvarů, které vedle
informačních funkcí zvýrazňuje estetické hodnoty písma.
Za psací podložku sloužil především papír a hedvábí; v širším
smyslu je termín vztahován i na graficky dokonalé nápisy na
jiných materiálech – kameni, bronzu apod.
V Číně, Indii, Japonsku a islámských zemích je kaligrafie
považována za umělecký obor. Z kaligrafie těžila knižní úprava,
typografie i konstrukce písmen pro knihtisk nejen při svém
vzniku, ale i později při obrodných snahách, např. v 19. stol.
Dnes na kaligrafii navazuje forma ručně psaného písma
tzv. lettering.
64 / 149Druhy plakátu / grafický plakát
65 / 149Druhy plakátu / fotografický plakát
66 / 149
Boris Mysliveček
Druhy plakátu / experimentální plakát
67 / 149
Divadelní plakát, Luba Luková
Hudební plakát
Ekologický plakát
Kulturní plakát
Sociální plakát
Filmový plakát, Aleš Najbrt
Politický plakát, Shepard Fairey
Výstavní plakát
Akcidenční plakát
Prezentační plakát
Druhy plakátu dle účelu použití
68 / 149
Impresionistický plakát, Lautrec
Konstruktivistický plakát,
Alexander Rodčenko, 1923
Modernistický plakát (Bauhaus)
Joost Schmidt, 1923
Secesní plakát, A. Mucha
Mezinárodní švícarský styl,
Muller-Brockmann, 1955
Psychedelický plakát,
Wes Wilson, 1967
Dadaistický plakát, Marinetti 1919Vídeňská secese, A. Roller, 1903
Meziválečný plakát,
Ed Lisickij, 1929
Dadistický, Andengo Soffici, 1915
Druhy plakátu dle uměleckého stylu
69 / 149
Mezinárodní typografický styl, také známý jako
Moderní hnutí byl hlavní architektonický trend
v dvacátých létech.
Styl byl silně ovlivněn vznikem a činností
uměleckoprůmyslové školy Bauhaus, Holanským
stylem De Stijl a vznikem uměleckých dílen
Deutscher Werkbund.
Nacistický vládní systém v Německu ve třicátých
letech ovlivnil přenos stylu nejen do Evropy
a Spojených států, ale i celosvětově.
Kritici mezinárodního stylu odsuzují jeho ostrý,
neústupně geometrický styl jako odlidšťující.
Hlavní pravidla mezinárodního
typografického stylu:
1. asymetrické rozvržení koncepce
2. použití matematických mřížek a layoutu
3. použití jen bezserifového písma (Akcident
grotesk,Futura,nebo Helvetica z roku 1961),
4. zarovnání textu na zarážku vlevo
Výsledek je silný, jednoduchý, čitelný, přísně
strukturovaný, čistý, objektivní a harmonický.
Mezinárodní typografický styl
70 / 149Filmové plakáty Aleše Najbrta
71 / 149Filmové plakáty Aleše Najbrta
Aleš Najbrt
1982 –1988 Vysoká škola umělecko-průmyslová, Praha
Milan Hegar, Jan Solpera. Od roku 1987 je členem divadla
Sklep – Pražská pětka, art director časopisu Reflex. Člen výtvarné
skupiny Tvrdohlaví (37. festival Karlovy Vary), Tros Sketos
(Aleš Najbrt, Jaroslav Róna, František Skála).
Grafická podoba časopisů Reflex (90-93), Raut.
Navazuje na tvorbu Nevilla Brodyho, hlavně v použití
experimentální typografie.
Monografie: Život, štěstí, překvapení.
http://www.najbrt.cz/
www.ceskatelevize.cz/porady/1093836883-na-plovarne/205522160100034-ales-najbrt
72 / 149
http://www.youtube.com/watch?v=JBM0NroupRk
MFF 1996
Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary / Aleš Najbrt / 1995–2019
73 / 149Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary / Aleš Najbrt / 1995–2019
74 / 149Současný český filmový plakát / Side2
75 / 149
GRAFICKÝ DESIGN
Plakátová tvorba
Vizuálně
informační
design
Publikační
design
Knižní
design
Tvorba písma
Ilustrace
Obalový design
Průmyslový design
Design hraček
Animace
Interaktivní design
Softwarový design
Nová média
Web design
Firemní identita
Interiérový design
Architektura
76 / 149
INFORMAČNÍ GRAFIKA
estetika
kognitivní
psychologie
(Gestalt)
vizuální
komunikace
informatika
analýza dat
statistika
komunikace
člověka
s počítačem
Informační grafika
77 / 149
Primární funkce informačního designu
je navigace uživatele.
Prezentovaní informace s co
největší efektivní a účinnou formou.
Nejde o násobení informací,
právě naopak.
mapy a plány
statistika
vizualizace dat
věda a výzkum
dashboardy
uživatelské rozhraní
mobilní aplikace
vizuálně
informační
systémy
Druhy informační grafiky
78 / 149Informační grafika
79 / 149Informační grafika
80 / 149Informační grafika
81 / 149Informační grafika / Otto Neurath
Otto Neurath (1882–1945), zakladatel informační grafiky.
ISOTYPE (obrazový jazyk)
International Systém Of TYpographic Picture Education
Mezinárodní vzdělávání pomocí obrazů je metoda
zobrazování sociálních, biologických a historických
informací v obrazové formě, které by byly globálně
srozumitelné.
ISOTYPE
• 1935 vzniká ve Vídni nový piktografický
jazyk ISOTYPE
• byl inspirován historickými vojenskými mapami
• reprezentuje modernistický model minimalismu
• funkcionalismus
• univerzálnost
• neutralita
• jednoduchý a abstrahovaný, opírá se o Bauhaus
82 / 149Informační grafika / Otto Neurath
83 / 149Vizuálně informační systém
Vizuální informační systémy jsou ucelené řady
grafických znaků, které vykazují obsahovou a formální
(stylovou) jednotu; musí vykazovat stejnou sématickou
úroveň a musí dosahovat stejného stupně stylizace.
Jejich působnost a rozšíření sahá od dopravy na různé
úrovni (letecká, silniční a jiná), přes využití ve vědecké
literatuře a v informačních technologiích, v obchodních
a zábavních prostorách až po sportoviště olympijských
her. Vizuální informační systémy spoluvytváří vizuální
charakteristiku měst.
Základem tvorby vizuálně informačních
systémů je vizuální gramotnost.
84 / 149Vizuálně informační systém letiště Kolín Bonn / Ruedi Baur
85 / 149Vizuálně informační systém letiště Kolín Bonn / Ruedi Baur
86 / 149Vizuálně informační systém letiště Kolín Bonn / Ruedi Baur
87 / 149
http://www.font.cz/font-10…kupci.html
http://www.laboratory.cz/projects/
http://www.youtube.com/watch?v=uAyL7oquvrg
Vizuálně informační systém Národní technické knihovny v Praze
88 / 149
http://www.vgrafik.cz/
http://blog.vgrafik.cz/?author=1&paged=13
Vizuálně informační systém města Brna / Věra Marešová
89 / 149
Tomáš Machek
Lenka Stodůlková
Marius Corradini
Josef Pleskot,
AP Atelier
(architektura)
Trojhalí Karolina
2013—2014
Vizuálně informační systém multifunkční haly / Studio Side2
90 / 149Vizuálně informační systém / piktogram / definice
Piktogram je stylizovaný obraz reálného předmětu.
Piktogramy, stejně jako další prvky vizuálních informačních
systémů, jsou druhy znaků.
Tvorba piktogramu je proces, kdy označujeme reálný
předmět nově vytvořeným grafickým znakem. Proces
rozhodování o tom, jaký znak přiřadit danému objektu,
se nazývá semióza.
Nejvíce zajímavé na obrazových symbolech není jejich
budoucí způsob využití, nýbrž jejich forma. Vizuální
abeceda piktogramů je jednotnou sestavou
s různorodou tématikou, určená pro snazší orientaci
ve veřejném prostoru. Tak komplexní úkol vyžaduje
spojení všech aspektů grafické práce do ideální jednoty.
Výtvarný koncept je vázán na zvolené prostředí. Forma je
odvozena z grafické příbuznosti s vybraným písmem.
Každý symbol musí být jednoznačně srozumitelný i při
maximálním zmenšení.
Obrazové symboly tvoří univerzální most mezi
vizuálním jazykem tvarů a přímou zkušeností
vnímané reality.
91 / 149Vizuálně informační systém / piktogram / eidetická redukce
Eidetická redukce je stěžejní metodou tvorby piktogramů.
Eidetická redukce je imaginativní variace, jejímž cílem
je docílit redukce fenoménu k jeho podstatě.
Pablo Picasso: Býk (1936)
92 / 149Vizuálně informační systém / piktogram / eidetická redukce
93 / 149Vizuálně informační systém / vývoj piktogramu
Co nabízí eidetická redukce jako téměř okamžité řešení
v současné praxi, to v historii probíhalo ve velkých časových
obdobích:
Paleolit (starší doba kamenná 2 500 000 – 9 000 př.n.l.)
kolem roku 20 000 vznikají skalní kresby (Skalní kresby,
Altamira). Realistické zobrazení velkého počtu zvířat se
smyslem pro jejich individualizaci.
Mezolit (střední doba kamenná 9 000 – 5 000 let př.n.l.)
kolem roku 8 300 vznikají zjednodušené skalní kresby
Zjednodušené skalní kresby (mamuti a nosorožec).
Jeskyně Rouffignac, Dordogne (Francie); mistrovská díla
pravěkého umělce tzv. magdalénské školy; jednoduchými
křivkami jsou zachyceny siluety zvířat.
Neolit (mladší doba kamenná 5 000–1 000 let př. n. l.)
dokončuje se vývoj piktogramu (OH Lillehammer)
Nakonec víme, že piktogram stál na začátku každého
pokusu o vytvoření písmového systému, i když tento
znakový systém mnohokrát skončil napůl cesty nebo
ve slepé uličce.
Skalní kresby, Altamira
Prehistorická skalní rytina lyžaře (cca 4000 př. n. l.),
předloha pro tvorbu piktogramů zimních
olympijských her v Lillehammeru 1994.
94 / 149Vizuálně informační systém / vývoj piktogramu
95 / 149Vizuálně informační systém / Olympijské zimní hry v Lillehammeru 1994
96 / 149Vizuálně informační systém / Olympijské zimní hry v Lillehammeru 1994
97 / 149
Stephen Heller: Historie olympijských piktogramů: http://www.youtube.com/watch?v=yHWlEU8zqUE
Vývoj vizuálně informačních systémů olympijských her
Berlín 1936
98 / 149
Jestli něco bylo zásadní pro podobu piktogramu
21. století, byly to právě novodobé olympijské hry.
První obrazové znaky pro odlišení sportovních
disciplín se objevily na letní berlínské olympiádě
v roce 1936. Byly to také první hry, které byly vysílány
v televizi, což dopad nasazení piktogramů ještě zvýšilo.
Letní olympijské hry v Tokyu v roce 1964 byly poprvé
na asijské půdě. Jelikož má Japonskou odlišný způsob
komunikace a abecedy, dostal Masaru Katsumi úkol
vytvořit vizuální formu univerzálně pochopitelných
grafických symbolů, kterými by označovali jednotlivé
sporty. Byl vytvořen vizuálně informační systém
piktogramů, které se od té doby se staly konstantou
vizuálních prvků olympijských her.
Vývoj vizuálně informačních systémů olympijských her
99 / 149Vývoj vizuálně informačních systémů olympijských her
Tokyo 1964: Masaru Katzumie, Yoshiro Yamashita
100 / 149
Geometrická konstrukce, minimalizace tvarů, stereotipizace,
redukce motivů až na hranu abstrakce se stala od roku 1972
konstantou vizuální podoby olympijských piktogramů. Designerem
OH piktogramů Mnichova 1972 a Montrealu 1976 byl Otl
Aicher.
Otl Aicher (1922–1991) – německý grafický designer, tvůrce
olympijských piktogramů v Mnichově 1972 a Montrealu
1976. Dalšími významnými realizacemi je značka pro leteckou
společnost Lufthansa a písmová rodina Rotis. Vystudoval
Akademii výtvarných umění v Mnichově a spolu s Maxem
Billem založil Ulm School of Design, která se stala jednou
z nejvýznamějších vzdělávacích center na poli designu v Německu
do r. 1968. Piktogramy pro OH v Mnichově 1972 – geometricky
konstruované až na hraně abstraktní piktogramy navázaly svou
formou na OH piktogramy Masaru Katsumie v Tokyu
z roku 1964.
Na geometrizaci a konstrukci piktogramů pomocí mřížky navázal
ruský designer Nikolai Belkov pro realizaci olympijských
piktogramů v Moskvě roku 1980.
101 / 149Otl Aicher
102 / 149Otl Aicher
103 / 149
Mexiko 1968: Lance Wyman
Vývoj vizuálně informačních systémů olympijských her
104 / 149OH Mexiko 1968 / Lance Wyman
105 / 149Lance Wyman / ZOO Minesota 1979
106 / 149Vývoj vizuálně informačních systémů olympijských her
107 / 149
Nikolai Belkov / 1980 Moskva
Vývoj vizuálně informačních systémů olympijských her
108 / 149Helvetica of Pictograms / DOT pictograms / AIGA pictograms / 1974
Ke stažení zde: http://www.aiga.org/symbol-signs/
109 / 149
DOT pictograms / AIGA pictograms – v roce 1974
začal výzkum Ministerstva dopravy Spojených států
amerických ve spolupráci s American Institute of
Graphic Arts = AIGA (Roger Cook a Don Shanosky), které
navazují na práci Masaru Katsumie a Otla Aichera při
vzniku univerzálních turistických piktoramů použitých na
letištích, nádraží a dalších veřejných prostranstvích a aplikují
univerzální dorozumívací funkci po celém světě (piktogramy
telefonu, toalet, aj.). Výzkum vyprodukoval 36 piktogramů,
které byly o 5 let později doplněny dalšími 14 piktogramy.
50 piktogramů bylo také nazívány „Helvetica of
pictograms“. Hlavními faktory vzniku piktogramů byla
srozumitelnost, mezinárodní rozpoznatelnost a odolnost vůči
vandalismu).
Ke stažení zde: http://www.aiga.org/symbol-signs/
Helvetica of Pictograms / DOT pictograms / AIGA pictograms / 1974
110 / 149
Sydney 2000
Vizuálně informační systém olympijských her
Zajímavá koncepce piktogramů
OH v Sydney 2000, kde se vrátily
k abstraktní podobě piktogramů s
použitím pouze hlavy, rukou a nohou
(podobně jako při tvorbě piktogramů
v Barceloně). Zajímavým ojedinělým
australským prvkem je použití
boomerangu jako zástupného
symbolu Aboriginců (původních
obyvatelů austrálie) místo nohou
a menšího místo rukou.
111 / 149Vizuálně informační systém olympijských her
Sochi 2014
112 / 149Vizuálně informační systém olympijských her
Rio de Janeiro 2016
113 / 149
PyeongChang 2018
Vizuálně informační systém olympijských her
114 / 149
RENDGEN, Sandra a Julius WIEDEMANN. Information graphics. Köln: Taschen, c2012, 480 p. ISBN 9783836528795.
115 / 149
GRAFICKÝ DESIGN
Plakátová tvorba
Vizuálně
informační
design
Publikační
design
Knižní
design
Tvorba písma
Ilustrace
Obalový design
Průmyslový design
Design hraček
Animace
Interaktivní design
Softwarový design
Nová média
Web design
Firemní identita
Interiérový design
Architektura
116 / 149
Kniha (podle definice UNESCO) neperiodická
publikace nejméně o 49 stranách. Je tištěným
dílem, na němž se podílí autor, nakladatel,
tiskař, knihvazač, knižní úpravce, případně
i ilustrátor. Kniha má vazbu, případně přebal,
předsádku, patitul, textovou část (vlastní text,
rejstříky, vysvětlivky, obsah apod.), často i část
ilustrační.
BALEKA, Jan. Výtvarné umění: výkladový slovník, ISBN: 8020006095.
Kniha je literární nebo obrazová publikace,
která tvoří myšlenková nebo výtvarný celek,
je zpravidla vytištěná a knihařsky zpracovaná.
(doc. V. Švalbach)
Knižní edice: knižní řada, která je sestavena
tak, aby jak po stránce literárně tématické,
tak i po stránce výtvarné tvořila ideový celek.
Musí obsahovat několik stejných výtvarných
(typografických) identifikačních prvků.
Zajímavé odkazy: http://www.book-design.eu/knizni-grafika.html
http://www.baobab-books.net/
http://www.aulos.cz/home.php
Knižní design
117 / 149
Poezie Poezie (knižní edice)
Beletrie (Ladislav Sutnar, 1935)
Beletrie
Beletrie (knižní edice)
Poezie (sazba)
Knižní design
118 / 149
Dětská literatura (Baobab)
leporela
Knižní design
119 / 149
Technická literatura (slovníky)
Divadelní hry (dramata) Učebnice
Knižní design
120 / 149
Kubach-Wilmsen: Kamenná kniha – Hommage á Gutenberg
Knižní design / kniha objekt
Kniha jako objekt jedno z klíčových témat umění
z konce 20. století. Přelom je srovnatelný s objevem
abecedy a zavedením knižního svitku a kodexu
před zhruba dvěma až třemi tisíci lety, který zasáhl
do magicko-mytické obraznosti umění a tradičního
zvukově slovního uchování informací o minulosti
(bardské zpěvy).
Kniha–objekt navazuje na knihu jako sakrální
objekt.
121 / 149
Květa Pacovská: kniha jako objekt
Květa Pacovská (1928) ilustrátorka ověnčená řadou
cen za knižní grafiku. Absolvovala VŠUP v roce
1952, obor monumentální malba u Emila Filly. Jejím
životním partnerem se stal Milan Grygar, jeden
z našich nejvýznamnějších grafických designérů.
Květa Pacovská zaujímá v naší ilustraci dětské
knihy zvláštní, zcela nekonvenční místo svým
výtvarným pojetím a stylem. Kritika u ní oceňuje
spojení geometričnosti s naivitou staré lidové
hračky, vazbu kresby a malby s typografií, blízkost
její ilustrace k animovanému filmu a konečně i užití
optické multiplikace a fázování v ilustraci.“
U nás ji zná málokdo, ve světě je známá hlavně
originálními knižními ilustracemi a tvorbou
experimentálních autorských knih. Nakladatelství
Benteli ji zařadilo do vydavatelského plánu vedle
Pabla Piccasa či Paula Klee. V roce 1992 získala
Cenu Hanse Christiana Andersena, o které se
říká, že je to Nobelova cena za dětskou literaturu.
Dostala i cenu Goldene Letter pro nejkrásnější knihu
světa za titul Papier Paradise, kterou vytvořila jako
poctu osobnosti Kurta Schwitterse.
122 / 149Knižní design / kniha objekt
Květa Pacovská
123 / 149Knižní design / Jan Tschichold
124 / 149
Redesign značky: Jan Tschichold, 1935
Původní značka: autor Edward Young
Knižní design / Jan Tschichold
125 / 149
Jan Tschichold (1902–1974), jeden z nejvýznamějších
typografů a teoretiků typografie a vizuální komunikace.
Jeho aktivity vedly k šíření avantgardního řešení
kompozice a definoval cíle a prostředky funkcialistické
vizuální komunikace, jejímž cílem bylo co nejkratší,
nejjednodušší a nejpronikavější předání informace.
Tomu mají sloužit všechny výrazové prostředky – počínaje
formou použitého písma a konče typizovaným formátem.
Nejvýznamější dílo Die Neue Typographie (1928) vyšla
v anglickém překladu až v roce 1995, proto byl dlouhou
dobu opomíjenými texty.
Jan Tschichold byl od 20. let 20. století ovlivněn ruskou
avantgardou a Bauhausem. V bouřlivých dobách
2. světové války utekl do Švýcarska (1933), kde ovlivnil
i Mezinárodní švýcarský styl. Poté získal zaměstnání
v Londýnském Penguin Publishing (Penguin Books),
umělecká volnost při tvorbě nových typografických
pravidel a standardů pro masovou knižní produkci.
V tomto období upustil od asymetrické kompozice a vrátil
se k symetrii a harmonii v knižní produkci. Používal
písma jako jsou Garamond, Janson, Baskerville, Bell,…
126 / 149Design písma / Radana Lencová
Comenia Script (Radana Lencová) je praktické psací
písmo pro děti, které je jednoduché, moderní a současné.
Má sloužit jako základní psací tvar, který bude obohacen
o individuální tendence každého písaře, který si písmo
přizpůsobí. Comenia Script zohledňuje psaní i dysgrafikům
a levákům. K nácviku písma Comenia Script jsou připraveny
písanky pro 1. třídu (v metodě analyticko-syntetické nebo
genetické), pro 2 třídu a mnoho dalších didaktických
materiálů. Od září 2010 bylo písmo Comenia Script pilotně
ověřováno Ministerstvem školství ČR na 33 základních
školách v celé České republice.
Více informací najdete na www.projektcomeniascript.cz
127 / 149Design písma / Neville Brody a Aleš Najbrt
128 / 149
Suitcase Typefoundry (2003)
Tomáš Brousil
Design písma / Tomáš Brousil
129 / 149
TYPE TOGETHER
David Březina
Design písma / David Březina
130 / 149
GRAFICKÝ DESIGN
Plakátová tvorba
Vizuálně
informační
design
Redakční
a publikační
design
Knižní
design
Tvorba písma
Ilustrace
Obalový design
Průmyslový design
Design hraček
Animace
Interaktivní design
Softwarový design
Nová média
Web design
Firemní identita
Interiérový design
Architektura
131 / 149
Noviny jsou periodickým médiem, kde jsou
textové informace (zprávy o aktuálních politických,
hospodářských, společenských a kulturních
událostech) a obrazové informace (fotografie,
ilustrace, informační grafika) vizualizovány; jsou
logicky a typograficky organizovány; jsou vytištěny
na speciální (novinový) papír. Určující je obsah
a typ aktualit, případně i cílová skupina čtenářů.
   713 První noviny na světě pod názvem Různé zprávy vycházejí v Pekingu
v Číně; jsou to rukopisné noviny.
1502 První list, který použil jméno „zeytung“ v nadpisu odstavce, byl Newe
zeytung von orient und aufgange (Nové zprávy z orientu)
1505 Copia der newen ceytung auz Presilg Land (Kopie nových zpráv
z Brazilie); šlo o popisy bohatství zermě; kterou objevil mořeplavec
Amerigo Vespucci.
1518 Martin Luther využíval letáků k šíření svých náboženských ideí; tak staly
se letáky předcůdci novin a časopisů.
1597 Za nejstarší noviny v dnešním významu je považován měsíčník
(12 vydání) Annus Christi (Historische Erzöhlung der fürnembestem
Geschichten und Handlungen so in diesem 1579.
1631 La Gazette, Francie	First French-speaking newspaper and first weekly
magazine published in France. It existed 1631–1915.
1645 	Ordinari Post Tijdender , Stockholm Švédsko, nejstarší dodnes
publikované noviny, dnes pouze on-line.
1851 	The New York Times, New York, USA
1893 	De Telegraaf, Amsterdam, Holandsko. Největší noviny v Holandsku.
Dodnes publikované.
1896 	Daily Mail, Londýn Anglie. Tyto noviny jako první navodily vlnu
masové populárního žánru.
Redakční a publikační design
132 / 149Redakční a publikační design
133 / 149Redakční a publikační design
Časopis je periodické médium, kde jsou
textové informace (zprávy) a obrazové informace
(fotografie, ilustrace, informační grafika)
vizualizovány; jsou logicky a typograficky
organizovány; jsou vytištěny na speciální (ofsetový
nebo křídový) papír různých formátů, časopis má
obálku a vnitřní strany (dvoustrany); bývá rozličně
knihařsky zpracován.
Formát časopisu je značně závislý na jeho
funkci. I když jsou časopisy ve srovnání s knihami
určeny spíše pro jednorázové použití, úroveň
použitelnosti se velmi liší podle žánru a typu
časopisu. Po výběru formátu se pozornost
soustřeďuje na obsah časopisu. Kromě časového
faktoru, je důležité prostřednictvím designu navodit
pocit důvěrné známosti. Zásadovost je důležitá
také proto, aby byl učiněn velevýznamný skok od
časopisu k opravdové značce.
Vogue je rozšířený časopis po celém světě.
134 / 149Redakční a publikační design / český časopis Živel
Nepravidelně vycházející časopis Živel
směřoval na začátku hodně k sci-fi
techno pozitivní tématice.
Experimentální grafický design,
neobvyklá vizionářská témata, velká
jména, přirozeně působící rozhovory
a velmi osobní recenze dělají z časopisu
Živel stále neobvyklý zážitek. Začínal
v roce 1995 s vlnou nové muziky
(příchodem house partys, DJingu,
tanečních drog), grafického designu
(Appel, Photoshop, 3D, vektorová
grafika, digitální fotografie) – životního
stylu pozitivně ovlivněnému vznikem
a rozšíření počítačů a jejich sítí. V téhle
době byl ještě internet jako kyberprostor
zahalen rouškou něčeho mystického
a těžko definovatelného.
135 / 149Redakční a publikační design
Hype
Lifestylový časopis
Vydáváno: 2002–2008
Počet vydaných čísel: 26
Vydavatel: Xpublishing
Art director/design: Martina Černá, David Foldyna,
Olga Benešová, Radek Sidun
Deleatur
časopis věnovaný pěkné úpravě. Trendy ve vývoji písma.
Typografie na internetu. Recenze, aktuality. Vyšlo šest čísel.
Raut
Časopis formátu 50 × 70 cm Raut založili Aleš Najbrt a Tono
Stano. Časopis představoval především známé i neznámé
osobnosti české kultury. Členy aktivní redakční rady byli David
Vávra, Jaroslav Róna, Michal Cihlář, Jáchym Topol, Blumfeld
S. M., Josef Rauvolf a další.
136 / 149Redakční a publikační design
Katalog je neperiodická tištěná publikace
libovolného rozsahu, formátu a vazby.
Obsahuje textový a obrazový materiálv
postupném uspořádání.
je neperiodická publikace menšího
rozsahu, často nevázaná a nelepená
(skládačka).
Bulletin je jedno či více stránkový periodický
tisk přinášející aktuální informace.
137 / 149
Firemní styl
GRAFICKÝ DESIGN
Plakátová tvorba
Vizuálně
informační
design
Publikační
design
Knižní
design
Tvorba písma
Ilustrace
Obalový design
Průmyslový design
Design hraček
Animace
Interaktivní design
Softwarový design
Nová média
Web design
Firemní identita
Interiérový design
Architektura
138 / 149
Oliver Kuntzel navázal na tvorbu animovaných titulků Saula Basse.
http://www.youtube.com/watch?v=fH4kKInIyl0
Filmové titulky
139 / 149
Saul Bass: http://www.artofthetitle.com/
http://www.artofthetitle.com/title/the-man-with-the-golden-arm/
http://www.artofthetitle.com/title/psycho/
Filmové titulky
140 / 149
Daniel Kleinman
http://www.artofthetitle.com/title/skyfall/
http://www.artofthetitle.com/title/goldfinger/, http://www.artofthetitle.com/title/quantum-of-solace/
Filmové titulky
141 / 149
Garson Yu
http://www.artofthetitle.com/title/cirque-du-freak-the-vampires-assistant/
Filmové titulky
142 / 149
Studio Pixar: http://www.artofthetitle.com/
http://www.artofthetitle.com/title/walle/
http://www.artofthetitle.com/title/the-incredibles/
Filmové titulky
143 / 149
Visual motion identita ČT: Daniel Špaček a Matin Hejl
Lukáš Fišárek a Marek Cimbálník z grafického studia
Oficina / televizní grafika pro Prima Cool.
https://www.youtube.com/watch?v=vj6T0WXhhQk
Motion design
144 / 149
Hardware a obrazové
rozhraní letecké
společnosti Jet Blue
Airways.
Interaktivní insatalace
Cherry Blossom, National
Design Museum v New
Yorku, 2003
www.behance.net
Interaktivní výstavy
145 / 149
www.behance.net
Interiérový design a architektura
146 / 149
www.behance.net
Interiérový design a architektura
147 / 149
www.behance.net
Interiérový design a architektura
148 / 149
www.behance.net
Výstavní design
149 / 149
www.behance.net
Výstavní design
150 / 149
www.behance.net
Obalový design
151 / 149
www.behance.net
Obalový design
152 / 149
www.behance.net
Obalový design
153 / 149
www.behance.net
Design hraček
154 / 149
www.behance.net
Design hraček
155 / 149
www.behance.net
Módní design
156 / 149LITERATURA
Použitá literatura:
Záruba, Alan: Work! ISBN: 80-86627-10-1
Janáková, Iva: Grafický design, in: Anděla Horová, Nová encyklopedie českého
výtvarného umění. Academia v Praze 2006. s. 245-247. ISBN 80-200-0521-8
Rand Paul: Design, Form and Chaos, ISBN-10: 0300055536
Alice Twemlowová: K čemu je grafický design? ISBN: 978-80-7931-027-03
Richard Poulin: Jazyk grafického designu, ISBN: 978-80-7391-552-0
Timothy Samara: Grafický design - Základní pravidla a způsoby jejich
porušování, ISBN: 9788073910303
Marc Loiseau, Stéphane Pincas: Dějiny reklamy, ISBN: 978-80-7391-266-6
Michal Kotyza, Ondřej Kafka: Corporate identity set,
ISBN 978-80-254-1835-2
BALEKA, Jan. Výtvarné umění: výkladový slovník: (malířství, sochařství, grafika).
Vyd. 1. Praha: Academia, c1997, 429 s. ISBN 8020006095.
Per Mollerup: Mark of Exceleces: The History and Taxonomy of Trademarks,
ISBN-10: 0714838381
SUTNAR, Ladislav. Prague-New York-Design in action. 1st ed. Prague: Argo,
2003, 389 s. ISBN 8071010502.
KROUTVOR, Josef. Poselství ulice, ISBN: 978-80-8737734-5
KOLESÁR, Zdeno. Kapitoly z dejín grafického dizajnu, 2006, 224 s. ISBN
8096865854.
BHASKARAN, Lakshmi. Design publikací, ISBN 9788072099931.
Tschichold, Jan: The New Typography, University of California Press; 1 edition,
ISBN: 9780520250123
Časopis Typo
webové odkazy:
http://www.side2.cz/
http://www.mediar.cz/podivejte-se-czech-republike-nove-turisticke-logo-ceske-
republiky/
http://www.youtube.com/watch?v=iznNzyXmh04&feature=player_embedded
www.pinxit.cz
http://www.designhistory.org/Poster_pages/IllPosters.html
http://www.najbrt.cz/
http://www.toanvuhuu.com/projects/cologne-bonn-airport/
http://www.font.cz/font-10…kupci.html
http://www.laboratory.cz/projects/
http://www.vgrafik.cz/
http://blog.vgrafik.cz/?author=1&paged=13
http://www.book-design.eu/knizni-grafika.html
www.projektcomeniascript.cz
http://www.baobab-books.net/
http://www.aulos.cz/home.php
http://www.projektcomeniascript.cz
www.behance.net