Odborný text většinou není úplně rozumné číst stejně jako beletrii. Obvykle je potřeba číst text (nebo jeho části) vícekrát. Hodí se vědět, jak k takovému textu přistoupit, abyste informace získali co nejefektivnějším způsobem.

Typy čtení

Při čtení většího množství textu je klíčové zvolit pro ten který text vhodný přístup – tedy číst efektivně.

Předpokládejme, že jste si přes Goole Scholar vyhledali podle klíčových slov třeba deset článků, které můžou být užitečné.

První otázka je, jak jste poznali, že můžou být užitečné. Pravděpodobně na základě názvu článku, možná klíčových slov, nebo – pokud jste byli důkladní – abstraktu. Abyste si udělali přesnější představu, které z článků má smysl podrobně studovat, je moudré text prolétnout, abyste si udělali představu, o čem je. 

To je čtení informativní nebo taky rychlé (případně zběžné), které slouží k získání klíčových informací z textu. Při takovém čtení logicky nečtete veškeré informace, ale jen ty nejdůležitejší. Vedle zmíněného názvu a abstraktu jsou to typicky:

• úvod
  
• ostatní nadpisy, případně další zvýrazněný text
• závěr
• (seznam literatury)

Pokud vyhodnotíte, že vám text nic nepřinese, můžete ho odložit a dál se mu nevěnovat. Pokud usoudíte, že by mohl být užitečný, můžete k jeho čtení přistoupit aktivně nebo pasivně.

Aktivní nebo taky pomalé čtení spočívá v tom, že jak čtete, snažíte se textu porozumět. Při pasivním čtení text prostě jen přečtete, aniž byste věnovali větší úsilí snaze mu porozumět. Tohle běžné čtení je sice rychlejší, ale dlouhodobě to není rozumná strategie.

K získání základní představy o obsahu článku můžou pomoct i různé automatické nástroje na sumarizaci textů. Pokud se ale rozhodnete na nějakém článku postavit svoji bakalářku, přečtěte si ho i důkladně sami.

Čtení s porozuměním

Pokud se snažíte text číst aktivně, pravděpodobně vám pomůže:

• číst text po menších úsecích (klidně opakovaně)
  
• používat záložky, vyznačovat si důležité pasáže
  
• seznámit se s neznámými pojmy
  
• najít klíčová slova a myšlenky, případně autorova tvrzení a argumenty
  
• přidávat k textu vlastní postřehy (názory, nejasnosti) ve formě poznámek

Rady, jak číst specificky odborné texty shrnuje článek How to read a paper [1]. Představuje přístup tří průchodů textem – první je zběžné čtení, jak je popsáno výše. Ve druhém kroku si text přečtete celý, ale neřešíte detaily. Zato se zamyslíte nad kvalitou uvedených obrázků a prezentovaných výsledků. Ve třetím průchodu (neodložíte-li text dřív jako nevyhovující) se snažíte článek pochopit a kriticky zhodnotit.

Elektronické versus tištěné dokumenty

Dá se předpokládat, že – možná s výjimkou pár knih – budete pracovat se zdroji, které jste získali v elektronické podobě (typicky jste je našli na internetu).

Elektronické zdroje mají řadu výhod, můžou být interaktivnější, obsahovat odkazy (hypertext) a zejména mají full-textové vyhledávání. Na druhou stranu existují výzkumy [2], že si při četbě stejného textu čtenář víc pamatuje při četbě „z papíru“. (Nutno dodat, že se tyto výzkumy zaměřovaly na beletrii, ne odborný text.)

Nedá se obecně a se vší určitostí říct, že je jedna možnost lepší než druhá. Rozhodujte se podle svých osobních preferencí, případně si vyzkoušejte obě možnosti a pak se rozhodněte, co vám vyhovuje víc. Je každopádně lepší si zbytečně vytisknout pár stránek, než se mořit s něčím, co vám nevyhovuje.

Zdroje:

[1] Keshav, S. How to read a paper. Computer Communication Review [online]. 2007, 37, s. 83-84. [cit. 2020-09-26]. DOI 10.1145/1273445.1273458.
[2] Flood, A. Readers absorb less on Kindles than on paper, study finds. The Guardian [online]. 2014. [cit. 2021-02-23]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/books/2014/aug/19/readers-absorb-less-kindles-paper-study-plot-ereader-digitisation