Zobrazovací metody I.
RTG, Počítačová tomografie (CT),
Digitální subtrakční angiografie (DSA),
Magnetická rezonance (MRI)

SafeBrain.jpg
MUDr. Ondřej Volný1
MUDr. Petra Cimflová2
prof. MUDr. Martin Bareš PhD1
1 I. neurologická klinika FN u sv. Anny a LF Masarykovy univerzity
2 Klinika zobrazovacích metod FN u sv. Anny a LF Masarykovy univerzity

Neuroradiologie
•obor radiologie zabývající se změnami mozku a míchy
•
•

RTG
•RTG záření – proud fotonů, který vzniká dopadem rychle letících elektronů vylétajících z
rozžhavené katody na wolframovou anodu
X-ray_Tube
Více informací zde: http://www.cez.cz/edee/content/microsites/rtg/rtg.htm

RTG přístroj
Swiss-Ray-Gantry-and-DR-Pannel-P2.jpg


RTG v neuroradiologii
•vyloučení traumatu lebky (např. po pádech či úderech do hlavy)
•
•strukturální změny skeletu – osteolytické („rozpad“ kosti např. nádorem nebo kostní metastázou)
nebo osteoplastické (patologická „novotvorba“ kosti)
•
•vyloučení cizího kovového tělesa (např. před plánovaným MRI, které by bylo kontraindikací
provedení vyšetření)

RTG – předozadní snímek lebky
lebka_ap.jpg lebka.jpg
Normální nález
Fissura lebky (patologická štěrbina
vzniklá následkem úrazu)

Počítačová tomografie – CT
•umožňuje zobrazení vyšetřované oblasti v sérii řezů pomocí RTG záření a následných rekonstrukcí
•
•úzce kolimovaný paprsek RTG záření dopadá na detektory uložené naproti rentgence
•
•systém rentgenka-detektor rotuje kolem stolu s ležícím pacientem
•
•následuje matematické zpracovaní získaných dat v několika rovinách (transversální, sagitální,
koronární), výsledný obraz je dán rozdílnou absorpcí rtg záření v jednotlivých tkáních daného řezu

Schéma CT vyšetření
Více informací zde: http://apfyz.upol.cz/ucebnice/details/zaklady_CT.pdf
CT.gif

CT přístroj
CT_Philips.jpg
Vyšetřovací gantry s posuvným stolem
(kruhová část s umístěnou rotující rentgenkou a detektory)

Základní principy CT
•délka vyšetření 1 až 15 minut – závislost na rychlosti přístroje, rozsahu vyšetřované oblasti,
typu vyšetření (nativní nebo s podáním kontrastní látky)
•nutný je klid pacienta během vyšetření
Øu nespolupracujících pacientů vyšetření při utlumené úrovni vědomí (sedace nebo celková anestezie)
•
•Možnosti vyšetření:
ØNativní vyšetření (bez podání kontrastní látky/KL)
ØAplikace jodové KL intravenózně – lepší odlišení cév od ostatních struktur, rozdílné sycení
normálních a patologicky změněných tkání
ØAplikace KL perorálně (ústy), per rectum (do konečníku) – vyšetřeních břicha a pánve pro
spolehlivé odlišení střevních kliček od jiných útvarů
•
•
–

CT – základní principy
•denzita – míra oslabení (absorpce) záření v jednotlivých místech vyšetřovaného objektu vyjádřená v
Hounsfieldových jednotkách (HU)
•stupnice od -1000 do +1000 HU
•-1000 vzduch, 0 voda, +1000 kortikalis kosti (u hutnějších materiálů stupnice pokračuje výše)
•počet HU je určen denzitou tkání

CT – základní principy
•lidské oko je schopno rozlišit pouze 250 odstínů šedi – volba různých oken pro hodnocení
jednotlivých tkání
•Window width (WW) – určuje rozsah zobrazených hodnot
•Window level (WL) – hodnota tzv. centrálního bodu
Plicní okno
 (WL -750, WW 1000)
Mozkové okno
(WL 40, WW 80)
Kostní okno
(WL 400, WW 3000)

CT vyšetření
•Používané termíny:
•Hypodenzní – nižší denzita, na obrazech „tmavší“
•
•Izodenzní – stejná denzita
•
•Hyperdenzní – vyšší denzita, na obrazech světlejší ve vztahu k normální denzitě orgánu
•
•Sycení KL – změna denzity po aplikaci KL i.v.
•

CT v neuroradiologii – hlavní indikace
•cévní mozková příhoda (rozlišení ischemické vs. hemorhagické CMP – spolehlivě odliší přítomnost
čerstvé krve v mozkové tkáni, která je na snímku hyperdenzní)
•
•traumatické poškození mozku – kontuzní změny, edematózní změny (otok mozkové tkáně)
•
•nádory mozku a mozkové metastázy
•
•zlomeniny lebky a obličejového skeletu
•
•jiné změny skeletu – patologické změny struktury kostí
•
•detekce kalcifikací v mozkové tkáni (kalcifikace jsou v CT obraze hyperdenzní)

Nativní CT – normální nález (video)



DensArterySign.jpg
A
Ischemická CMP – nativní CT
D
B
C
A – nativní CT, akutní uzávěr střední mozkové tepny, patrno tzv.“dense artery sign” =
trombus/uzávěr tepny zobrazující se jako hyperdenzní (bílá) struktura (šipka)
B – nativní CT, časné ischemické změny vpravo fronto-parietálně, je patrné setření rozdílu šedé a
bílé hmoty (ohraničeno bílými šipkami)
C – nativní CT, subakutní změny (několik dní), nápadně vykreslená ischemie (hypodenzní oblast)
okcipitálního laloku vpravo v povodí zadní mozkové tepny (šipka)
D – stav po proběhlém infarktu mozku v oblasti čelního laloku vpravo s tzv. postischemickou malacií
mozkové tkáně (šipka)

CMP- nativní CT
•v diagnostice a terapeutické rozvaze je klíčové vyloučení krvácení a hodnocení časných
ischemických změn na nativním CT
•ASPECTS skóre – hodnotí rozsah časných ischemických změn v povodí arteria cerebri media,  v
modifikované verzi také pro hodnocení ischemických změn ve vertebrobazilárním povodí
–možnost vyzkoušení odečítání ASPECTS skóre s vysvětlením, jak se ASPECTS hodnotí, je  k dispozici
na těchto stránkách
–http://www.aspectsinstroke.com/training-for-aspects/test/
ASPECTS.jpg

CT angiografie – CTA
arch.png
Time of onset 8:00 CT scan 8:57
CTA 9:08
I.                           II.                         III.
Uzávěr střední mozkové tepny vpravo (šipka), zobrazení cévního řečistě s použitím multifázické CT
angiografie (skenování ve třech fázích s odstupem 8s umožňující zobrazení postupého plnění
mozkového řečiště v arteriální fázi, časné žilní a pozdní žilní fázi a lepší hodnocení morfologie
kolaterálního řečiště za uzávěrem tepny)

CT perfúze
•Funkční vyšetření mozkové tkáně
Ø charakterizuje stav průtoku krve mozkovou tkání
–
•Slouží k identifikaci jádra – “core” (nevratně ischemicky poškozená tkáň) a penumbry
(hypoperfundovaná tkáň, kterou lze při včasném zahájení léčby mozkového infarktu zachránit)
•
•K výpočtu CT perfúzních parametrů se využívají různé matematické modely (např. first past efect –
snímání koncentrace KL během prvního průchodu bolusu KL), současné modely využívají metodu
dekonvoluce (proces výpočtu perfuze na základě změřených arteriálních a tkáňových koncetrací KL)
•
•

CTP parametry
•CBF (cerebral blood flow) – průtok krve objemem tkáně mozku, ml/min
•
•CBV (cerebral blood volume) – množství krve v určitém objemu tkáně mozku, ml/min/100g
•
•MTT (mean transit time) – doba průtoku KL sledovanou oblastí
Snímek obrazovky 2015-05-24 v 21.22.41.png
CBF=CBV/MTT

CTP parametry
•TTP (time to peak) – doba do max. denzity KL ve snímané oblasti mozku
•
•T0 – vyjadřuje zpoždění přítoku KL do sledované oblasti mozku
•
•Tmax – T0 + ½ MTT
•
•PS (permeability surface area product) – vyjadřuje poškození hemato-encefalické bariéry,
extravasaci KL z cévního řečiště do mozkové tkáně (slouží ke stanovení poškození hemato-encefalické
bariéry = “prosakování kontrastu do mozkového parenchymu”)
•
•

CTP charakteristiky jádra a penumbry
Parameter
MTT
CBF
CBV
Tmax
Penumbra
é
ê
Norma/é
é
Jádro
é
ê
ê
é
MTT
CBF
CBV

CT perfúze – interpretace výsledků
RAPID iSchemaView
Hodnota CBF pod 30 % kontralaterální (nepostižené) hemisféry charakterizuje jádro ischemie
(nevratně poškozený mozek)
Prodloužení Tmax > 6s charakterizuje hypoperfundovanou tkáň = tzv. ischemickou penumbru
Rozdíl těchto dvou map vyjadřuje objem mozkové tkáně, kterou je možné včasnou léčbou
ovlivnit               a včasným otevřením tepny zachránit

D
C
E
A
B
F
CMP – modelový příklad
Na nativním CT (A) nejsou patrné časné ischemické změny (setření rozdílu šedé a bílé hmoty), je
zřetelná hyperdenzní střední mozková tepna (ACM) vpravo (šipka), na CT angiografii (B) je patrný
uzávěr – defekt v plnění ACM vpravo. Pacient byl indikován k mechanické rekanalizaci (otevření
tepny instrumentáriem), na vstupním nástřiku je patrný blok v plnění arteriálního stromu v povodí
ACM vpravo (C), za pomocí stent-retrieveru (D) bylo dosaženo zprůchodnění tepny a obnovení plného
průtoku v jejím povodí (E). ¨
Na kontrolním nativním CT (F) jsou jen minimální postichemické změny v povodí ACM vpravo (šipka).

CT v rozlišení nitrolebních krvácení
•Epidurální
•Subdurální
•Subarachnoidální
•Intracerebrální
–do mozku
•Intraventrikulární
–do mozkových komor

CT mozku – traumatické změny
frak_pyramida02.jpg kontuze.jpg
Tříštivá fraktura spánkové kosti vlevo (šipky), tzv.
“kostní” okno
Mozkový edém se zánikem sulků a útlakem komorového systému následkem úderu
Kontuzní změny (“pohmoždění” mozku) s prokvácením (patrny hyperdenzní = světlejší okrsky)

CT mozku – tumory
mozek_tu_ct.jpg lymfom_nativ.jpg lymfom_KL.jpg
Gliom - vlevo v oblasti čelního laloku hypodenzní ložisko s útlakem okolních struktur
Lymfom – v oblasti čelního laloku vlevo je kulovité hyperdenzní (světlejší) ložisko s okolním
edémem, který je hypodenzní (tmavší okolí), ložisko se postkontrastně sytí (má vyšší denzitu než v
nativním obraze)
Nativní CT
Postkontrastní CT

Magnetická rezonance
foto3
MR přístroj je tvořen velmi silným magnetem vytvářejícím magnetické pole o síle 0,1-3T (pro vědecké
účely až 9,4T; pro malá zvířata až 21T)

MR – princip zobrazení
•K zobrazování se využívá přítomnosti magnetického momentu atomů jader s lichým nukleonovým číslem
(1H, 13C, 19F, 23Na, 31P)
ØAtomové jádro se skládá z protonů a neutronů, které rotují kolem své vlastní osy = mají spin,
kladně nabité protony tak vytváří magnetické pole a vykazují magnetický moment
ØAtomová jádra se sudým nukleonovým číslem se nechovají k okolí magneticky, jejich magnetické
momenty se vzájemně ruší (nemají spin)
•Vzhledem k vysokému obsahu vody v organismu (více než 60 %) se k zobrazení využívá právě atomu
vodíku 1H
•Protony umístěné v magnetickém poli dále vykazují precesní pohyb (pohyb po povrchu
kužele)            o tvz. Larmorově frekvenci, protony jsou v různých fázích precese (nerotují
synchronně)
ØVelikost Larmorovy frekvence závisí na intenzitě vnějšího magnetického
pole                                 a gyromagnetickém poměru jádra atomu

MR- princip zobrazení
•Po umístění protonů do konstantního magnetického pole dochází k souhlasné orientaci magnetických
momentů (os rotace) s vnějším magnetickým polem (většina orientována paralelně, část orientována
antiparalelně – výsledný magnetický moment paralelně s vnějším magnetickým polem charakterizovaný
vektorem podélné (longitudinální) magnetizace)
•
•Poté je vyslán elektromagnetický impuls o frekvenci blízké Larmorově frekvenci
Øvede k synchronizaci precesního pohybu protonů – vznik vektoru příčné (transverzální) magnetizace
Øvede ke změně podílu paralelně a antiparalelně orientovaných protonů (přijaly
energii               a přestoupily do energeticky náročnějšího antiparalelního stavu) – výsledkem
snížení vektoru podélné magnetizace
–
Creative Commons Petrb 3.0 Česko; Žižka J. et al. Moderní diagnostické metody. III. Díl, Magnetická
rezonance
B
A

A – náhodně směřující magnetické momenty protonů s náhodnou fází jejich precese
B – magnetické momenty směřující paralelně a antipararelně k vnějšímu magnetickému poli (znázorněno
rovnoběžkami), zeleně znázorněn elektromagnetcký pulz, který synchronizuje precesi protonů

MR – základní principy
•Typy elektromagnetických pulzů:
•90° pulzy – otáčí vektor magnetizace o 90°, vzniká tak příčná magnetizace; čas mezi pulzy = time
to repeat (TR)
•
•90° a 180° pulzy – po skončení 90° pulzu začne klesat příčná magnetizace, v čase TE/2 je vyslán
180° pulz měnící precesi o 180° a příčný vektor se opět zvyšuje, za další TE/2 dochází      k
opětovné synchronizaci protonů a zesílení signálu
Øtime to echo (TE) = 2 x TE/2 …  čas ozvěny – čas, za který se opětovně zesílí signál
•

MR – základní principy
•Po skončení pulzu se protony vracejí do svého původního (energeticky výhodnějšího) stavu, současně
dochází k desynchronizaci precese
•
•
•
•
•
•
•Podélná relaxace T1 – čas, za který dojde k obnovení vektoru podélné magnetizace na 63%
•Příčná relaxace T2 – čas, za který klesne vektor příčné magnetizace na 37%
800px-T1aT2.png
Obrázek: po skončení pulzu postupný návrat do původního stavu – žlutě znázorněna změna magnetických
momentů (T1),
fialově změna precesní fáze (T2)
Více informací zde: http://www.stat.columbia.edu/~martin/Tools/MRI_Made_Easy.pdf
Creative Commons Petrb 3.0 Česko; Žižka J. et al. Moderní diagnostické metody. III. Díl, Magnetická
rezonance

Výhody MR diagnostiky
•nulová radiační zátěž
•
•kontrastní látky používané u MR mají nežádoucí účinky jen vzácně (ve srovnání s kontrastními
látkami pro CT vyšetření)
•
•vyšetřování se provádí ve více rovinách (CT v jedné rovině, jiné roviny se přepočítavají)

Nevýhody MR diagnostiky
•kontraindikací je veškerý magnetický kovový materiál: pacemaker, endoprotézy kloubů, kovové
střepiny
•
•nelze vyšetřit nespolupracující pacienty (při neklidu či klaustrofobii)
•
•relativně dlouhá doba vyšetření (minimálně 8-10 min, může trvat 60 min i déle/dle protokolu)
•
•horší dostupnost MR pracovišť – např. delší objednací termíny

Hlavní indikace MR
•Akutní ischemie (lepší rozlišení akutního mozkového infarktu než nativním CT)
•
•Nádory a metastázy mozku
•
•Diagnostika roztroušené sklerózy
•
•Epilepsie – diagnostika abnormálních struktur, které jsou podkladem epileptických záchvatů
•
•Vyšetření páteře
Ø degenerativní změny páteře
Ø nádory míchy a páteřního kanálu
–

MR – základní sekvence
T1 vážený obraz (T1WI)
T2 vážený obraz (T2WI)
Proton Density (PD)
krátký TR (<1000ms) krátký TE (<45ms)
dlouhý TR (>2000ms) dlouhý TE (>60ms)
dlouhý TR (>2000ms) krátký TE (<45ms)
tuk
hypersignální
středně až hypersignální
středně až hypersignální
voda
hyposignální
hypersignální
středně až hypersignální
mozek
šedá hmota nižší signál (tmavší) než bílá hmota
šedá hmota vyšší signál (světlejší) než bílá
šedá hmota vyšší signál (světlejší) než bílá
Hodnocení zvýšení signálu patologických tkání po podání KL
Citlivost ke zvýšené přítomnosti vody = zobrazení edému
Přechod mezi T1 a T2, signál vody se zvyšuje, ale nedosahuje intenzity v T2, již patrná reverze
signálu šedé a bílé hmoty
T1_FRMU.jpg T2_FRMU.jpg PD_FRMU.jpg

MRI – T2 FLAIR
(fluid-attenuated inversion recovery)
•Potlačení signálu vody (likvoru) – proto jsou mozkové komory tmavé
•
•Identifikace ischemických změn bílé hmoty mozkové (šipka), změn při roztroušené skleróze (tzv.
plaky), zvýraznění edému, subarachnoidálního krvácení
•
•
JN_flair01.jpg

MRI – GRE (tzv. gradientní sekvence)
•Lépe zobrazuje krev a rozpadové produkty hemoglobinu obsahující železo – způsobují ztrátu signálu
ØOdlišení kalcifikací, krvácení, depa paramagnetických látek (Parkinsonova nemoc)
tuberosní sklerosa T2 gre.jpg 3T_006
Intracerebrální hematom – ztráta signálu v místě hematomu
Kalcifikovaný subependymální hamartom– ztráta signálu v místě kalcifikované léze

MRI – DWI/ADC (diffusion weighed imaging/apparent diffusion coefficient)
•Zobrazuje změny signálu způsobené difúzí molekul vody
•Kvantitativní hodnocení difúze molekul vody = odráží stupeň difúze
•Vysoce buněčné tkáně vykazují nízkou difúzi
•Hodnocení ischemických změn a jejich stáří, charakteristika nádorů, traumatické změny
•
stroke_dwi.jpg stroke_adc.jpg
DWI
ADC
Restrikce difúze (snížení difúze molekul) v oblasti bazálních ganglií vlevo (šipka) se na DWI
zobrazuje jako okrsek zvýšeného signálu, na ADC mapách je v odpovídající oblasti výpadek signálu –
typický obraz akutní ischemie (mozkového infarktu)

MR – tumory
meningeom_T1KL.jpg meningeom_T1tra.jpg meningeom_T2.jpg mozek_tu_flair.jpg mozek_tu_T1.jpg
mozek_tu_T2.jpg
T1
T1
T1+KL
T2
T2
T2 FLAIR

MR – roztroušená skleróza
SM_T2ax.jpg SM_T2sag.jpg SM_flair.jpg SM_dwi.jpg SM_adc.jpg SM_T1kl.jpg
T2 FLAIR
T2
T2 sag
DWI
ADC
T1+KL
Na T2 a T2 FLAIR sekvencích jsou patrné hypersignální okrsky (tzv. plaky) bílé hmoty v typické
lokalizaci podél postranních komor (dvě největší označené šipkami), v sagitální rovině směřující
radiálně ke stropu komory (tzv. Dawsonovy prsty), dvě největší léze prokazují restrikci difúze v
DWI, po podání kontrastu se lehce vysycuje jejich periferie, která svědčí pro její aktivitu (tzv.
aktivní demyelinizační plaka). 20 letý pacient byl na neurologické ambulanci vyšetřen pro pocit
brnění a oslabení levostranných končetin.

MR – diagnostika epilepsie, příklady
Pazourkova_MR_epilepsie_obr.2.jpg Pazourkova_MR_epilepsie_obr.6.jpg
Pazourkova_MR_epilepsie_obr.10.jpg Pazourkova_MR_epilepsie_obr.11.jpg
Pazourkova_MR_epilepsie_obr.1.jpg Pazourkova_MR_epilepsie_obr.8.jpg
A
B
D
C
E
F

A Meziotemporální skleróza. T2 vážený obraz, koronární rovina, vpravo objemová redukce pravého
hipokampu s jeho oploštěním a zvýšením intensity signálu (šipka).
B Fokální kortikální dysplazie. T2 vážený obraz, transversální rovina, rozšíření kortexu vlevo při
spodině precentrálního sulku s jeho lehkou hyperintenzitou (šipka).
C Polymikrogyrie („mnoho malých gyrů“). T1 FLAIR, sagitální rovina, zmnožení drobných gyrů
v oblasti gyrus temporalis superior a opercula (šipky).
D Schizencefalie („rozštěp mozkové tkáně“). T2 FLAIR, transversální rovina, otevřená forma („open
lip“) rozštěpu mozkové tkáně vpravo, komunikace subdurálního prostoru s pravou postranní komorou.
E Hemimegalencefalie. T2*GRE, koronární rovina, celkové zvětšení levé hemisféry  s patrnou
nodulární heterotopií šedé hmoty (uzlíky šedé hmoty) podél rozšířené levé postranní komory (šipka).
F Gangliogliom (nádor z gliových buněk). T2W, koronární rovina, drobná kortikosubkortikální léze na
spodině pravého temporálního laloku v gyrus parahippocampalis s mírným rozšířením kortexu a
diskrétní subkortikální hyperintenzitou (šipka).

MR angiografie, MR venografie
•Zobrazení mozkových cév (tepen, žil a splavů tvrdé pleny mozkové) bez radiační zátěže
•Využívá pohybu jader:
Øbez nutnosti podání kontrastních látek – metody založeny na změnách fáze precesního pohybu částic
a velikosti vektoru magnetizace, které vedou ke ztrátě (metoda Phase Contrast) nebo zisku signálu
(metoda Time of Flight, TOF)
Ø
•Hlavní indikace:
Øzobrazení aneurysmat (výduť cévní stěny – při prasknutí způsobuje subarachnoidální krvácení),
arteriovenózních malformací (patologická “klubka” cév spojená s rizikem prasknutí a mozkového
krvácení)
Øuzávěr či stenóza (zúžení) intrakraniálních tepen (mohou vést k ischemické cévní mozkové příhodě)
Øtrombóza žilních splavů a kortikálních žil
Ødiagnostika vaskulitid (zánětlivé postižení cévní stěny)

figure_4B.jpg figure_4C.jpg Snímek obrazovky 2015-12-27 v 12.04.53.png Snímek obrazovky
2015-12-27 v 12.05.13.png
MR angiografie (TOF) a 3D rekonstrukce zobrazující drobné aneurysma přední mozkové tepny
A1, A2 – segmenty přední mozkové tepny; ICA – vnitřní krkavice; MCA – střední mozková tepna
MR angiografie (TOF) a T2 vážený obraz zobrazující arteriovenózní malformaci (šipka) s rozšířenou
odvodnou žílou (hlavička šipky)
MR angiografie po embolizaci zobrazuje již jen reziduální plnění při periferii malformace.

Digitální subtrakční angiografie (DSA)
•vyšetření se provádí na zvláštním pracovišti – angiografický sál (angiolinka, angiosuit)
•veškeré instrumentárium (katétry, vodiče) se zavádí pod skiaskopickou (rtg) kontrolou
•rentgenka a naproti ní umístěný zesilovač na tzv. C-rameni umožní provádět skiaskopii a snímkování
v různých projekcích
•pacient leží na pohyblivém stole – plovoucí deska
•tlaková stříkačka umožňuje rychlou aplikaci KL koordinovanou se snímkováním

Akutní mozkový infarkt – mechanická rekanalizace (video)
Mechanická rekanalizace uzávěru střední mozkové tepny vlevo, na video sekvenci vlevo nástřik z levé
vnitřní karotidy před výkonem, kde je patrný stop v plnění (bílá šipka). Na kontrolním nástřiku
vpravo po úspěšném zprůchodnní tepny zřetelné plnění povodí do periferie.

Aneurysma – coiling (video)
A
B
C
Aneurysma přední komunikanty (šipka) – nástřik po zavedením mikrokatetru do vaku aneurysmatu (A),
kontrolní nástřik (B) v průběhu coilingu – implantace spirál do vaku k vyřazení aneurysmatu      z
oběhu a finální nástřik (C) po kompletním vyplnění vaku spirálami.
Pacient přivezen akutně RZP pro náhle vzniklé kruté bolesti hlavy – na vstupním vyšetření CT
zjištěno subarachnoidální krvácení (přítomnost krve mezi mozkovými obaly)
C

Arteriovenózní malformace (video)
avm01.JPG figure_5A.jpg figure_5C.jpg
A
B
C
D
E
Arteriovenózí malformace v povodí pravé střední mozkové tepny, diagnostická DSA (A) a kontrola (B)
po neurochirurgickém výkonu (naložení klipů), stejné ložisko na T2 sekvenci (C).
V dolní řadě snímky z DSA (D, E) zobrazující klubko arteriovenózní malformace (šipka) v povodí levé
střední mozkové tepny (MCA) s rozšířenými přívodnými tepnami (hlavičky šipek).

Páteř a mícha



Prostý snímek páteře
•Důležitá role k vyloučení traumatických změn (zlomenina obratle)
•Nelze hodnotit vztah míchy a míšních kořenů k okolním strukturám
Øorientační výpovědní hodnota
Th_fraktura.jpg
Kompresivní fraktura
obratlového těla
LS předklon.jpg LS záklon.jpg
Předklon
Záklon
Fukční snímky bederní páteře (v předklonu a zákonu)
k posouzení posunu obratlového těla L4 ventrálně

CT páteře
•Vyhřeznutí meziobratlové ploténky (pacient přichází pro bolesti zad vystřelující do pravé dolní
končetiny s rozvojem po zvedání těžkého břemene v předklonu)
–meziobratlové ploténky hyperdenzní ve srovnání se strukturami míšního kanálu
•Detekce a hodnocení zlomenin obratlů
•Nezobrazuje akutní míšní poranění (myelopatii) – při podezření na poranění míchy MRI
hernie_ct_sag.jpg hernie_ct.jpg
Vyhřeznutí meziobratlové ploténky paramediálně vpravo (ohraničeno žlutými šipkami) způsobující
útlak pravého mšního kořenu

fraktura ct
CT – zlomenina obratlového těla
photo_small_zoom_234
Tříštivá fraktura
Kompresivní fraktura (snížení výšky přední hrany obratlové těla (červená šipka) a fraktura trnového
výběžku (žlutá šipka)

MR páteře
•Degenerativní změny páteře
•Nádory míchy a páteřního kanálu
•Diagnostika roztroušené sklerózy
•Poranění
•Zánětlivé změny meziobratlových plotének (spondylodiscitida)
•

MR – vyhřeznutí ploténky
hernie_mr.jpg hernie_mr_ax.jpg
Vyhřeznutí meziobratlové ploténky mediálně až paramediálně vpravo (ohraničeno žlutými šipkami) se
sekvestrací hernie (uvolnění části vyhřeznuté ploténky) podél zadní hrany obratlového těla L5.
T2
T2

MR – nádorové onemocnění páteřního kanálu
menongeom6 meningeom3 meningeom2 meningeom1
T2
T1
T1+KL
myelo
Meningeom – v T1 váženém obraze je izosignální k signálu míchy, postkontrastně se homogenně sytí
(dobře prokrvený/cévně zásobený), mícha je odtlačená dorsálně (*), na myelografii je patrná
restrikce signálu (stopka v proudění likvoru, který je oproti signálu z tumoru a míchy světlejší).
*
*

ependymom1 ependymom2 ependymom3 ependymom5
myelo
T2
T1
T1+KL
MR – nádorové onemocnění páteřního kanálu
Ependymom (nádor z výstelky mozkových komor a canalis centralis) – okrouhlá postkontrastně se
sytící léze způsobující symetrickou expanzi míchy, v T2 obraze typicky hypersignální, v T1 má
stejnou intenzitu signálu jako mícha nebo je lehce hyposignální.

MR – metastatické postižení Th pateře
k T2 sag
Infiltrace obratlových těl metastatickým procesem s jejich deformací a útlakem míšního kanálu a
míchy
T2
T1

MR – spondylodiscitida
T1+KL
T1
T2
RTG
Zánětlivé změny meziobratlových plotének (spondylodiscitida) postihující
i přilehlá obratlová těla, charakteristické zvýšením signálu v T2 váženém obraze  a snížením
signálu v T1 váženém obraze. (Pacient přichází pro bolesti v zádech a zvýšenou teplotu)

MR – roztroušená skleróza
PD
T2
Hypersignální okrsky (tzv. plaky) v oblasti krční míchy (šipky) charaketirstické pro roztroušenou
sklerózu.

MR - traumatické změny
trauma4 epidurální hematom
T2*
T2
Epidurální hematom v T2* gradientní sekvenci, kde se zobrauje jako výpadek signálu
Kontuzní poranění míchy patrné jako nehomogenita v oblasti míchy, její zduření a zvýšení signáluv
místě kontuze

Otázky k opakování
•Co je RTG záření a jak vzniká? (slide 3)
•Jaká jsou hlavní využití (indikace) RTG snímku v neuroradiologii? (slide 5)
•Jaké jsou možnosti vyšetření na CT? (slide 10)
•Jaká je denzita vody a kosti v Hounsfieldových jednotkách? (slide 11)
•Co znamená termín hyperdenzní? (slide 13)
•Jak vypadá čerstvá krev na CT? (slide 14 a 24)
•Která CT vyšetření jsou nezbytná v diagnostice cévní mozkové příhody? (slide 16, 17)
•Které parametry CT perfúze charakterizují ischemickou penumbru? (slide 21, 22)
•Jaké jsou dva základní vektory magnetizace, které se využívají pro měření signálu a jak vznikají?
(slide 29)
•

Otázky k opakování
•Vysvětli zkratky TR a TE používané u MRI? (slide 30)
•Jaké jsou výhody magnetické rezonance oproti CT vyšetření? (slide 32)
•Co patří mezi kontraindikace MR vyšetření? (slide 33)
•Jaký signál má voda v T1 a v T2 váženém obraze? (slide 35)
•Která sekvence MR se využívá pro hodnocení krvácení? (slide 37)
•K čemu se využívají DWI/ADC mapy? (slide 38)
•Jaký je princip MR angiografie/venografie? (slide 42)
•K čemu se využívají funkční RTG snímky páteře? (slide 49)
•Která vyšetření lze využít při podezření na vyhřeznutí meziobratlové ploténky? (slide 50, 53)
•