Způsobové propozice

• V gramatice od Novotného: 2. díl, §§ 457-465

Prosté způsobové věty

• spojky ut, quemadmodum, quomodo + indikativ, „jako“, „jak“
• ut může mít různé významové odstíny, např.: kauzální (ut nihil respondebam), omezující (ut illis temporibus)
• příklad: Perge, ut instituisti. „Pokračuj, jak jsi začal.“

Věty srovnávací

• používá se opěrné demonstrativum, adjektivum nebo adverbium v řídící větě
• indikativ, konjunktiv (možná nebo myšlená vlastnost či děj)
• dělení srovnávacích vět na
  1. kvalifikační (srovnává se způsob, jak se něco děje; „tak, jako“, „stejně jako“)
  2. kvantifikační (srovnání stupně vlastností; „tolik, kolik“, „více než“)
• kvantifikační i kvalifikační se dále dělí na srovnání na základě shody nebo rozdílu:



• Problém s češtinou: čeština používá „tak jako“ pro kvantifikaci i kvalifikaci, latina však má odlišné prostředky
• Česká věta „Řádil tak, jak to dělal jeho otec“ může mít dva významy:
  1. řádil stejným způsobem - taky vždycky rozmlátil půlku kvartýru, urazil hrubým způsobem všechny sousedy atd. (kvalifikační)
  2. řádil stejně intenzivně, tj. tak strašně moc (kvantifikační)

Věty kvalifikační

1. Shoda

ita - (sic)ut	tak - jako
sic (ita) - (vel)ut
sic/ita - quemadmodum
eo modo - quo (modo)
pariter (similiter, aeque, eodem modo) - atque/ac	stejně - jako
perinde (proinde) - atque/ac
par (similis) - atque/ac	stejný - jako
idem - qui, atque/ac
talis - qualis	takový - jaký
cum - tum (blízké čas. větám)	jako (jestliže) - tak (pak)

• Příklady: viz Peňázova skripta, s. 61

2. Rozdíl

aliter (alius, secus) - atque/ac	jiný, jinak než
alius (aliter) - quam málo časté u klas. autorů

• latina někdy dává přednost vyjádření pomocí negace, místo „stejně jako“použije „ne jinak než“
• rozdíl tedy lze vyjádřit negací shody („ne stejně jako“) a shodu negací rozdílu („ne jinak než“)

Věty kvantifikační

1. Shoda

tam - quam	tak (do té míry) - jako
tantus - quantus	tak velký - jak velký
tot - quot	tolik - kolik
totiens - quotiens	tolikrát - kolikrát

Srovnání stejné míry rozdílu, tj. „čím, tím“:

eo (tanto) - quo (quanto) + komparativ v obou větách	čím - tím, oč - o to
Quo quisque doctior, eo modestior est. „Čím je kdo učenější, tím je skromnější.“
ut - sic + superlativy v obou větách	čím - tím, oč - o to
Ut quisque doctissimus, ita est modestissimus. „Čím je kdo učenější, tím je skromnější.“

Pozor na rozdíl mezi kvalifikačním a kvantifikačním srovnáním!

Latinská věta Tam vehemens fui, quam cogebar, non quam volebam má pouze jedinou interpretaci:
„Byl jsem prudký do té míry, jak jsem byl nucen, ne jak jsem si přál.“

2. Rozdíl

• komparativ od adjektiva, dále výrazy potius, magis, minus, saepius,… + quam
  Contemnebat potius litteras quam nesciebat. „Spíše pohrdal vědou/literaturou, než že by ji neznal.“
• malle + infinitiv + quam + infinitiv
  Servire quam pugnare mavult. „Raději chce sloužit než bojovat“
• při srovnávání typu „spíše se to stalo rychle než pomalu“ stojí buď

  v obou větách komparativ
  Cicero in coniuratos acrius quam moderatius consuluit., nebo
  pozitiv v obou větách + magis v řídící větě
  Cicero in coniuratos magis acriter quam moderate consuluit.
  „Cicero zakročil proti spiklencům spíše přísně než mírně“.

Časy a způsoby ve větách vyjadřujících rozdíl

• čeština neodpovídá latině, v ČJ často kondicionál ve VV (chápe děj jako nereálný)
• latina má velmi často indikativ (ačkoliv v překladu se může objevit kondicionál, viz výše!)
• může se objevit rovněž konjunktiv cizího mínění nebo konjunktiv potenciální a ireálný, který je však omezen na slovesa velle, posse a jiná jim významově blízká slovesa (např. optare)
• zvláštním případem jsou komparativy typu potius, magis, prius, citius ve významu „spíše než“:
• Pokud se srovnávají dva děje, z nichž jeden se děje a druhý ne, používá se indikativ, většinou stejného času.
  Contemnebat potius litteras quam nesciebat. „Spíše pohrdal vědou/literaturou, než že by ji neznal.“
  Troglodytae strident magis quam loquuntur.
• Mohou se srovnávat i dva infinitivy, dvě gerundiva.
  Promissum potius non faciendum quam tam taetrum facinus admittendum. „Je/bylo třeba spíše nedodržet slib než připustit tak odporný zločin“
Pokud se vyjadřuje, že se dává přednost jednomu ději před druhým, je ve VV konjunktiv podle souslednosti časů
Depugna potius quam servias. „Radši bojuj než bys sloužil.“
Cur non in proelio cecidisti, potius quam in potestatem inimici venires? „Proč jsi radši nepadl v bitvě, než abys ses dostal do moci nepřítele?“
• přesah vět účinkových s quam ut + konjunktiv:
  Maior sum et ad maiora genitus quam ut mancipium sim mei corporis. „Jsem příliš významný a narozený pro vyšší věci, než abych otročil svému tělu“

Konjunktivní věty vyjadřující předpoklad - „jako by“

• výrazy shody nebo rozdílu obsahující ut nebo ac mají u sebe navíc si, např.:
  similis, idem… ac si; similiter, aeque, perinde, proinde… ac si; non secus, aliter… ac si; ut, velut… si; tamquam si/tam… quam si; komparativ + quam si
• používají se konjunktivy potenciální a ireální:
  
  • výsledek se často shoduje se sousledností časů (zvláště u potenciality).
  • Někdy se nicméně odlišují, a to zejména v oblasti ireality:
    Me, iuxta ac si meus frater esset, sustentavit.
    Tecum agam non secus ac si meus esset frater isto in loco.
• tamquam, quasi + konjunktivy souslednosti časů (Peňáz, s. 61, 1. příklad)

Praktický výstup:

• většinou podle souslednosti časů, když je porušena, bývá to u ireality
• Ireálnost je obecně v latině chápána jako výrazný rys, který latina má tendenci zachovávat.

Nevětná přirovnání

• není rozdíl mezi kvalifikačním a kvantifikačním
• objevují se všechny srovnávací výrazy, ale je u nich zachováno opěrné demonstrativum (stojí blízko), např. perinde ac, aliter ac, aeque ac atd.
• sicut a tamquam se většinou píšou dohromady
• pouze ut, velut bez demonstrativa; tyto spojky také pro výčet příkladů „jako například“
• Když je první člen v ak., druhý je v ak. nebo nom., pokud je druhý člen zájmeno, stojí vždy v ak. (Peňáz, s. 63)
• záporné srovnání pomocí nihil nisi, quid nisi (po záporu, v řečnické otázce).

Vyjádření maximální míry

• česky: „jak jen“ „kolik jen“ „co jen“
• u sloves bývá všeobecný podmět quisque (viz Peňáz, s. 64)
• u adjektiv a adverbií srovnávací spojka + qui, tj. quam qui, ut qui
• Pozor na rozdíl:
  Odi linguam Latinam ut quam maxime. vlastně zkrácené „Nenávidím latinský jazyk jako ten (jazyk), který (nenávidím) nejvíc.“
  Odi linguam Latinam ut qui maxime. vlastně zkrácené „Nenávidím latinu jako ten (člověk), který (ji nenávidí) nejvíc.“

Propozice prostředkové

• gerundium a gerundivní vazba
• eo, quod „tím, že“

Propozice okolnostní

• participium spojité (predikativní) i nespojité (tzv. ablativ absolutní)
• ut + indikativ
• ut non, cum non, cum nihil + konjunktiv, příp. quin po záporné VH; česky: „aniž by“, příklady Peňáz, s. 65
• pomezní struktury, ut non se řadí mezi konsekutivní propozice