Prezentace

Lukas Prikryl: Charles W. Calormis: Institutional failure, monetary scarcity and the depreciation of the Continental

Historicke souvislosti: 2. cervence 1776, tehoz dne, kdy Kongres odhlasoval nezavislost, doslo k vylodeni Britu v New Yorku, nejvetsiho vojska jake Velka Britanie pouzila behem celeho 18.stoleti. Behem roku 1777 doslo k obsazeni hlavniho mesta vzbourencu Philadephie. Avsak valecne uspechy americke domobrany v bitve u Saratogy vedli k obratu v prubehu valky. Nasledne byla uzavrena koalice mezi Amerikou a Francii, ktera videla prilezitost porazit odvekeho nepritele. I pres toto spojeni, byly nasledne boje velmi tuhe a britska vojska slavila nejedno vitezstvi zejmena na jizni fronte. Partnerstvi prineslo vyrazny vojensky uzitek az po trech letech, kdy spolecne francouzsko-americke vojsko zatlacilo Brity na ustup. 17. rijna 1781, presne na den ctyri roky po Saratoze, britska armada definitivne kapitulovala.
Armada i Kongres byly suzovany stejnou nejistotou ve shaneni zasob. Zadny ze statu nedodaval vice nez cast sveho podilu a Kongres neochotne dovolil, aby armadni agenti ziskaly zasoby primo od farmaru vymenou za certifikaty slibujici zaplaceni v budoucnu. Aby kongres zaplatil valku, dal vytisknout papirove penize. Pocatkem roku 1775 bylo celkove mnozstvi kovovych a papirovych penez v Americe asi 10 milionu dolaru. V letech 1775 a 1776 staty emitovaly papirove penize o nominalni hodnote $18 mil. Hlavnim zdrojem vsak byly papirove penize emitovane Kongresem -- kontinentaly. Do konce roku 1776 vydal Kongres $25 mil. kontinentalu za ktere obdrzel $21 mil. ve zlate. Jine zpusoby ziskani penez nebyly v te dobe mozne. Kongresu chybela pravomoc (a udajne i snaha) uvalovat dane. Kontinentaly byly kryte jen castecne a Kongres prislibil jejich zpetnou konverzi, resp. ze se v nich bude dat v budoucnu zaplatit dan. Stavaly se tedy jakousi "zalohou na dane"? A pokud ano, jak mohl Kongres dostat svemu slibu, kdyz sam nemel danove pravomoce?
Kontinetaly se zacly znehodnocovat od poloviny roku 1776 a tento proces vicemene probihal az do dubna 1781, kdy prestaly obihat ( vyjimkou byla polovina roku 1778). Pokles hodnoty penez jde ruku v ruce s poklesem duvery verejnosti v Kongres a jeho sliby o budouci konverzi. Tato duvera byla ovlivnena mnoha faktory -- valecne uspechy a neuspechy, Francouzska aliance, indexace uveru.. Kongres reagoval na probihajici znehodnocovani, tim ze pozadoval po statech aby akceptovali kontinentaly jako platbu na statni dane v paru se statnimi penezi. To melo vest ke svazani hodnoty statnich penez a znehodnocujicich se kontinentalu. Dale pozadoval aby staty prestaly emitovat vlastni penize a sve vlastni fiskalni naroky pokryvali zdanenim. Zda tyto kroky vedly ke skutecnemu uspechu je nasnade, zajimavejsi otazkou vsak je proc tomu tak bylo? V prubehu dalsich let se snazil Kongres najit i alternativni zdroje pro kryti valecnych vydaju, vcetne loterie, domaci i zahranicni uvery. Vsechny tyto zdroje vsak byly nedostatecne a emisemi kontinentalu bylo kryto vice jak 40% vydaju. V prubehu roku 1778 doslo k nekolika vyznamnym udalostem: nominalni rust penez o 170%, porazky na jizni "fronte" a indexace uveru k mire emise penez. Otazkou k zamysleni muze byt jaky vliv mely jednotlive faktory na ocekavani a duveru lidi a co to udelalo s kontinentaly? V naslednem roce Kongres zcela zastavil emisi kontinentalu, coz vsak nevedlo k pozastaveni znehodnocovani a proto v roce 1780 provedl redukci svych slibu a nove prislibil smenitelnost na zlato v pomeru 40:1. Staty konfederace vsak odmitly prijimat danove platby v kontinetalech ve stanovenem pomeru a prijimaly je pouze za trzni kurz. Tim se dostavali na uroven soukromych subjektu, cimz kontinentaly ztratily sve "danove kryti" a nadale znehodnocovali, ackoliv jejich nominalni mnozstvi bylo konstantni. V polovne roku 1781 prestaly kontinentaly obihat zcela a nakonec byly smeneny v pomeru priblizne 100:1.