Prezentace
Filip Degl: Wesley C. Mitchell - Hodnota Greenbacku v prubehu obcanske valky
- 1861 prestava Pokladnice Spojenych Statu vyplacet v mincich - naruseni parity mezi bankovkami a zlatymi mincemi - tzv. Gold room obchoduje se zlatem jako komoditou - caste fluktuace kurzu - znehodnocovani bankovek oficialne odmitano - export draheho kovu deficit PB byl 4x vetsi, nez aktivni saldo PB v r. 61 - zavedeni "gold bill" - vladni kurzovni opatreni: danove zatizeni na terminovane obchody se zlatem, zlate depozitni certifikaty na Greenbacky, zvyseni mnozstvi zlata na trhu, smena za nizsi kurz v Londyne, zruseni Gold room Vlada se snazila zajistit stabilitu oficialniho platidla tremi opatrenimi: 1) Bankovkami bylo mozno hradit vsechny dane s vyjimkou cel uvalenych na dovozy. 2) Bankovky byly smenitelne za obligace nesouci urok ve zlate. 3) Bankovky byly oficialnim prostredkem k uhrade dluhu. (nakonec proinflacni) Na cene Greenbacku se projevilo: 1) pokud se vlada rozhodla zvysit mnozstvi obeziva 2) vojenske uspechy neuspechy 3) politicke udalosti 4) insolventnost vlady 5) vyrocni zpravy 6) atentat na Lincolna 7) odstoupeni Chaseho 8) vladni vydaje na den 2 a 1/4 milionu dolaru Souhrnny vyvoj meny: - od dubna 62 do brezna 63 z dlouhodobeho hlediska prakticky staly pokles - od brezna 63 zotaveni do srpna tehoz roku rust v dusledku masivnich pujcek od verejnosti navzdory vojenskym neuspechum (dosazeno valecne maximum kurzu 79 dolaru) - od zari 63 opet zlom a silny pokles do cervence 64 (valecne minimum 35 dolaru) - rust od srpna 64 do kvetna 65 - pak jen mirny pokles
Lukas Prikryl: Charles W. Calormis: Institutional failure, monetary scarcity and the depreciation of the Continental
Historicke souvislosti: 2. cervence 1776, tehoz dne, kdy Kongres odhlasoval nezavislost, doslo k vylodeni Britu v New Yorku, nejvetsiho vojska jake Velka Britanie pouzila behem celeho 18.stoleti. Behem roku 1777 doslo k obsazeni hlavniho mesta vzbourencu Philadephie. Avsak valecne uspechy americke domobrany v bitve u Saratogy vedli k obratu v prubehu valky. Nasledne byla uzavrena koalice mezi Amerikou a Francii, ktera videla prilezitost porazit odvekeho nepritele. I pres toto spojeni, byly nasledne boje velmi tuhe a britska vojska slavila nejedno vitezstvi zejmena na jizni fronte. Partnerstvi prineslo vyrazny vojensky uzitek az po trech letech, kdy spolecne francouzsko-americke vojsko zatlacilo Brity na ustup. 17. rijna 1781, presne na den ctyri roky po Saratoze, britska armada definitivne kapitulovala.
Armada i Kongres byly suzovany stejnou nejistotou ve shaneni zasob. Zadny ze statu nedodaval vice nez cast sveho podilu a Kongres neochotne dovolil, aby armadni agenti ziskaly zasoby primo od farmaru vymenou za certifikaty slibujici zaplaceni v budoucnu. Aby kongres zaplatil valku, dal vytisknout papirove penize. Pocatkem roku 1775 bylo celkove mnozstvi kovovych a papirovych penez v Americe asi 10 milionu dolaru. V letech 1775 a 1776 staty emitovaly papirove penize o nominalni hodnote $18 mil. Hlavnim zdrojem vsak byly papirove penize emitovane Kongresem -- kontinentaly. Do konce roku 1776 vydal Kongres $25 mil. kontinentalu za ktere obdrzel $21 mil. ve zlate. Jine zpusoby ziskani penez nebyly v te dobe mozne. Kongresu chybela pravomoc (a udajne i snaha) uvalovat dane. Kontinentaly byly kryte jen castecne a Kongres prislibil jejich zpetnou konverzi, resp. ze se v nich bude dat v budoucnu zaplatit dan. Stavaly se tedy jakousi "zalohou na dane"? A pokud ano, jak mohl Kongres dostat svemu slibu, kdyz sam nemel danove pravomoce?
Kontinetaly se zacly znehodnocovat od poloviny roku 1776 a tento proces vicemene probihal az do dubna 1781, kdy prestaly obihat ( vyjimkou byla polovina roku 1778). Pokles hodnoty penez jde ruku v ruce s poklesem duvery verejnosti v Kongres a jeho sliby o budouci konverzi. Tato duvera byla ovlivnena mnoha faktory -- valecne uspechy a neuspechy, Francouzska aliance, indexace uveru.. Kongres reagoval na probihajici znehodnocovani, tim ze pozadoval po statech aby akceptovali kontinentaly jako platbu na statni dane v paru se statnimi penezi. To melo vest ke svazani hodnoty statnich penez a znehodnocujicich se kontinentalu. Dale pozadoval aby staty prestaly emitovat vlastni penize a sve vlastni fiskalni naroky pokryvali zdanenim. Zda tyto kroky vedly ke skutecnemu uspechu je nasnade, zajimavejsi otazkou vsak je proc tomu tak bylo? V prubehu dalsich let se snazil Kongres najit i alternativni zdroje pro kryti valecnych vydaju, vcetne loterie, domaci i zahranicni uvery. Vsechny tyto zdroje vsak byly nedostatecne a emisemi kontinentalu bylo kryto vice jak 40% vydaju. V prubehu roku 1778 doslo k nekolika vyznamnym udalostem: nominalni rust penez o 170%, porazky na jizni "fronte" a indexace uveru k mire emise penez. Otazkou k zamysleni muze byt jaky vliv mely jednotlive faktory na ocekavani a duveru lidi a co to udelalo s kontinentaly? V naslednem roce Kongres zcela zastavil emisi kontinentalu, coz vsak nevedlo k pozastaveni znehodnocovani a proto v roce 1780 provedl redukci svych slibu a nove prislibil smenitelnost na zlato v pomeru 40:1. Staty konfederace vsak odmitly prijimat danove platby v kontinetalech ve stanovenem pomeru a prijimaly je pouze za trzni kurz. Tim se dostavali na uroven soukromych subjektu, cimz kontinentaly ztratily sve "danove kryti" a nadale znehodnocovali, ackoliv jejich nominalni mnozstvi bylo konstantni. V polovne roku 1781 prestaly kontinentaly obihat zcela a nakonec byly smeneny v pomeru priblizne 100:1.
Kohoutkova: Michener: Teorie kryti a meny 18 stoleti v Americe
- Calomiris prehlizi dva dulezite zakladni fakty: 1) rozmery penezni nabidky jsou skutecne chybne ( soustredi se uzce na kontinentalni menu, prehlizejic stejne dulezite slozky papirovych penez, stejne jako specie); 2) neadekvatni pozornost byla venovana rezimu menovych kurzu. Kontinentalni mena zacatkem obihala ve stejne hodnote jako specie. Jak se emise nasobily v letech 1775/1776, specie zmizely z obehu, smenny kurz nemohl byt nadale udrzovan, a kontinentaly zacaly plout oproti jinym menam. Kontinentaly byly typicky emitovany k financovani vladnich vydaju a mely byt kryty z dani. Calomiris udelal tri zasadni chyby v konstrukci jeho grafu nejdulezitejsi je, ze Calomiris vypocital cistou emisi jako 40-ti milionovou, zatimco skutecna cista emise byla jen 8,5 milionova. Dalsim problemem je to, ze Calomiris pouzil cenu specie (ale cena specie neodrazela chovani hlavni cenove urovne.
Schweitzer: Statem vydavana mena a podepsani Ustavy
- Klauzule v Ustave zamezila statum emitovat papirove penize. V nekterych castech zeme tato konkretni podoba penez zabirala majoritni podil na penezni zasobe. - Hnuti za tisknuti statnich papirovych penez vice od roku 1785 do roku 1787 je casto chapano jako pokus o navrat k inflaci v obdobi od roku 1779 do 1781 (zastanci penez vyly farmari na venkove nebo v nekterych statech pozemkovy spekulanti). - Papirove penize mely take jine uziti behem kolonialniho obdobi, nez jen financovani vladnich aktivit- predevsim nahrazeni tezkopadnych forem komoditnich penez v ekonomice s rostoucim domacim trhem (predevsim ve statech New York, Pensylvanie, New Jersey, atd.). Prikladem je Pensylvanie, kde nemely problemy s inflaci - po dobu co vydavala penize ve forme pujcek s urokem farmarum se zurodnenou pudou zde byla prirozena kontrola vydavaneho mnozstvi a cena podstatne nerostla.- Pozemkova banka byla nejlepsi zpusob, jak svazat penezni nabidku s rustem zemedelsky orientovane zeme - jak mnozstvi zurodnenych farem stoupalo, tak rostlo mnozstvi pujcek a papriovych penez v obehu, drzic krok s aktualnim eko. rustem v krajine.- Jinymi formami penez v obehu byl tabak (Chasapeak) nebo smenky. - Nekteri eko. historikove argumentuji, ze mnoho kolonialnich emisi papirovych penez drzelo svoji hodnotu v predvalecnem obdobi protoze byly prijatelne v platbach dani, ne protoze byly formalne zakonnym platidlem. - Mezi lety 1779 a 1781 zasahla staty hyperinflace, ktera byla nasledovana rapidni deflaci, ktera zanechala slozitou radu dluhù a majetku nezjistitelne hodnoty. Nektere staty vyresily tento problem efektivneji nez ostatni (Virginia predstavila pozoruhodny vyrovnavaci zakon, dovolujici obcas soudum byt zavreny zatimco venkovsti dluznici se preskupily, jindy prehodnoceni dluhu pres urad na mnohem skutecnejsi castky. Ostatni staty nebyly tak uspesne, zvlaste ty, ktere pozadovaly po veritelich prijimat penize za pevnou sazbu).
Krejskova: Davis: World Currency Expansion During the War and in 1919
Valka zapricinila zmatek ve svetovem bankovnictvi a menach. Dusledkem cehoz byla inflace. Obeh penez se zvysil neumerne zlatyma stribrnym rezervam. Nektere staty opustily zlaty standard a presli na nekonvertibilni menu. Diky tomu vzrostly svetove ceny, porusily se vztahy mezi cenovymi hladinami jednotlivych statu a mezinarodni smena se porusila. Mezinarodni obchod a finance se staly predmetem spekulaci Expanze: rust mnozstvi obeziva v ruznych formach (statovky, zlato, stribro, bankovky, ...) Kontrakce: opak expanze. Inflace: rust mnozstvi obeziva v nepomeru k rustu mnozstvi smenovaneho zbozi a sluzeb. Deflace: opak inflace. Inflace a deflace muze probihat bez odpovidajicich zmen v mnozstvi penez v obehu. Valka > zruseni zl. standardu -> pozastaveni povinnosti smenovat penize za zlato > zhrouceni zlate vazby men. Snaha o mobilizaci zlata -> rust rezerv CB -> vymluva pro tisk papirovych penez v nepomeru ke zlatym rezervam. Dlouho pred ukonceni valky se mnoho evropskych valcicich zemi -- jejich banky dostalo do oslabene pozice a jejich objem meny vzrostl ->pripustili rezim papirovych penez. U neutralnich stran - rust zlate drzby (Amerika, Japonsko, Norsko,Svedsko) hlave diky vydajum evropskych valcicich stran. V ruznych zemich ruzna inflace a ruzna expanze. Neutralove -- posileni bankovni pozice a mala expanze. Nejvetsi expanze byla behem valky v Rakousku-Uhersku, Italii a Francii Porovnavame-li rok 1914 a rok 1918: V Rakousku-Uhersku vzrostl objem bankovek a vkladu 20 krat, v Nemecku 9,2krat a v Italii 5,2krat,ve Francii to bylo 4,9 krat. % celkovych kovovych rezerv z bankovek a vkladu kleslo v Rakousku-Uhersku z 63,1 na 0,6, v Nemecku z 57,3 na 9,8, v Italii z 59,6 na 8,9 a ve Francii z 63,8 na 17,1. Relativne velka zmena v tomto % nastala jeste v Belgii a Finsku. Souhrnne u evropskych neutralu se objem bankovek a vkladu zvysil 4krat a % celkovych kovovych rezerv z bankovek a vkladu vzrostlo z 51 na 55,7 Porovname-li rok 1918 a rok 1919: Podil celkovych rezerv bank na celkovych depozitech a bankovkach v obehu ve Francii a Nemecku nepatrne klesal, zatimco u Anglie a Ameriky v prubehu roku stoupal a ke konci klesl. V Nemecku rychle rostl objem vydavanych penez a podobnym tempem rostl i objem valecnych pujcek; nepatrne klesal objem depozit a drzby zlata a stribra. Ve Francii byl vyvoj podobny, jen tempo rustu bylo podstatne mensi, objem statnich pujcek vetsi a drzba drahych kovu se temer nemenila. V Anglii byl objem bankovek v obehu a vkladu velmi rozkolisany, ale celkove pomalu rostl a drzba kovovych rezerv rostla pomalu a stale. V Italii objem obeziva pomalym tempem rostl, zatimco kovove rezervy klesaly. Po valce nastala ve vetsine zemi velka expanze, ktera se behem roku nezmenila v kontrakci a podle tehdejsich tabulek ani vyvoj nenaznacoval brzkou kontrakci.
Literova: Richards: The Evolution of Paper Money in England
Bednar: Schuler: Argentina's Economic Crisis: Causes and Cures
Argentinsky menovy system tzv. convertibility system sa zrodil v rokoch 1991 - 1992 a ukoncil tak desatrocia trvajuce problemy s inflaciou v Argentine. Tento system mnohymi povazovany za tzv. currency board, teda menovu radu, mal ale podstatne viac zo systemu centralnej banky ( teda nie pevny kurz ale hybrid pevneho kurzu s floatingom ). Okrem toho od roku 1998 sa zacina recesia, ktora chybnou hospodarskou politikou prerasta v depresiu v rokoch 2001 2002.
1.4.1991 pevny kurz medzi argentinskou menou ( austral ) a americkym dolarom 1.1.1992 austral nahradeny pesom, pomer peso/dolar 1:1 1995 - tequila kriza v Mexiku 1998-9 - kriza v Brazilii, brazilska mena taktiez naviazana na dolar devalvuje a zvyhodnuje brazilskych exporterov v Argentine, naopak znevyhodnuje argentinskych exporterov v Brazilii ( peso stale pevne 1:1 naviazane na dolar ), ale ceny v Argentine rastu rychlejsie ako v USA 1.12.1999 novy prezident De La Rua obavy z vysokeho statneho deficitu 10.3.2000 pozicka od IMF Argentine na splatenie statneho dlhu 30.7.2001 ekonomika na pokraji depresie, stat zvysuje dane 1.12.2001 Argentina zmrazila ucty obyvatelstvu 1.1.2002 nastup Duhaldeho k moci, koniec convertibility systemu, konfiskacia 14.,5 miliardy amer.dolarov v depozitach, devalvacia pesa ( 1,4 pesa za dolar ), postupny floating a teda dalsia devalvacia, pesofikacia ( zmena dolarovych depozit za peso v pomeru 1,4:1 a poziciek 1:1 ) pesofikacia obchodnych zmluv ( v pomere 1:1 ) recesia v roku 2001 -5,5%HDP 2002 -10,9%HDP
Temy k diskusii: Bolo peso nadhodnotene ( niektore studie ukazuju, ze ano porovnanie cien, ine nie napr. BigMac Index ) ? Bola chyba v naviazani na dolar ( pevne urceny bol len predajny kurz pesa ) ? Mala sa mena radsej nahradit priamo dolarom? Bolo potrebne zmrazit ucty obyvatelstvu? Bola nutna pesofikacia? Ako riesit podobne problemy s pevnym kurzom a jeho hybridmi? Povolit v casoch menovych kriz vydavanie penazi komercnymi bankami?