VODA A VODNÍ BILANCE Voda § Základní složka živého organismu § Hlavní funkce vody: Ř Prostředí pro životní děje Ř Rozpouštědlo pro živiny Ř Tepelné hospodářství Ř Udržení koloidů v rozpuštěném stavu Ř Reaktant při hydrolytických a hydratačních reakcích Ř Řízení toku energie (oxidace, redukce) Ř Udržuje stálost vnitřního prostředí - homeostázu § Množství vody v těle závisí: Ř Věk Ř Pohlaví Ř Hmotnost Ř Hydratace organismu Ř Individuální rozdíly Rozdělení tělesné vody Rozdělení tělesné vody Složení tělních tekutin Natrium - sodík § Hlavní kationt ECT (140 mmol/l) -- 46% osmot. akt. látek v ECT § Hlavní funkce: Ř Udržuje osmotický tlak a vodní rovnováhu a homeostázu krve Ř Aktivace enzymů, řízení nervových impůlzů, svalová činnost, transport CO2 v krvi § c Na+ - přísně kontrolována: Ř osmotický tlak ECT (Ş vstřebávání Na z potravy => Ş zpětné resorpce vody a Ş exkrece sodíku X větší příjem hypoosmotické tekutiny => Ş zpětné resorpce Na a omezení resorpce vody ledvinami) § Zdroje Na: Ř jedlá sůl (NaCl) v podobě kuchyňské soli Ř Potraviny -- uzeniny, solené ryby, sýry, glutaman sodný, § Doporučený příjem Ř dle WHO 6g soli = 2360 mg Na = 104 mmol Na/den § Deficit Na: Ř Velká ztráta elektrolytů => dehydrataci (>> osmotického tlaku, křeče) § Nadbytek Na: Ř aktuální (přesolování potravin -- hypertenze, vyšší zátěž ledvin, Ca žaludku) Kalium - draslík § Hlavní kationt ICT (140 - 160 mmol/l) § Hlavní funkce: Ř Udržování ABR a stálého osmotického tlaku Ř Svalová aktivita, zejména srdeční sval Ř Součást řady enzymatických systémů § Zdroje v potravě: Ř Rostlinné potraviny -- ořechy, celozrnné cereálie, ovoce a zelenina Ř Živočišné zdroje -- maso, ryby § Doporučený denní příjem : 2,5 -- 4 g § Deficit K: Ř Nedostatečný příjem tekutiny, průjmy, nadměrné pocení, dieta s vysokým obsahem bílkovin (zrychlená činnost srdce, svalová slabost, únava) Ř Snížení příjmu K může snižovat tlak a naopak § Nadbytek K: Ř Dlouhodobý vysoký příjem K např. z minerálních vod, při selhání ledvin při dehydrataci Ř Slabost, ospalost, zpomalení srdeční činnosti, svalová paralýza, ochablost dýchacích svalů Jak zpracování potravy ovlivňuje poměr obsahu Na a K Chlor § Chlor v přírodě se vyskytuje v podobě Cl2 - jedovatý plyn, při reakci s Na či H vzniká Cl- - chloridový iont (esenciální) § Hlavní aniont ECT (103 mmol/l) § Hlavní funkce: Ř udržování ABR Ř Tvorba HCl v žaludku § Zdroj Cl-: Ř obvykle jako NaCl (kuchyňská sůl) nebo KCl Ř potraviny bohaté na NaCl § Denní doporučený příjem: 750 mg § Deficit Cl-: Ř Zvracení (=> alkalóza) Příjem a výdej tělesných tekutin § Příjem Ř GIT -- voda jako nápoj (1000 -- 1500 ml) - voda v potravě (1000 ml) Ř Metabolismus -- voda vznikající při oxidačních pochodech (300 ml, oxidace 100g B-41g, T--107g, S-55g, alkohol -- 117g) § Výdej Ř GIT -- stolicí (100 -- 150 ml) Ř Plíce -- vodní páry (400 - 600 ml) Ř Kůže -- neznatelné pocení (600 -- 800 ml), pocení 0 -- 2 l/hod. Ř Ledviny -- moč (1500 ml) § Voda zapojená do produkce trávicích šťáv 8 - 10 l * Sliny (1500ml), žaludeční šťáva (2500ml), žluč (500ml), pankreatické šťávy (700ml) a střevní šťávy (3000ml) * 90% je absorbováno zpět v tenkém střevě (jejunum 2/3, ileum Ľ) a 10% v tlustém střevě Resorpce vody a minerálních látek § Převážně v jejunu a ileu, méně v tlustém střevě § Pohyby vody přes stěnu střevní -- dle osmotických gradiendů (až o vyrovnání osmolality -- stejná jako v plazmě) § Obsah v duodenu hyper či hypotonický, ale po vstupu do jejuna -- vyrovnání osmolality a je¨jí udržování § Stolice chudá na Na+ a Cl-, vylučuje se min. 1/3 přijatého Ca2+ § K+ je uvolňován v ileu a tlustém střevě (při průjmu vysoké ztráty K+) § Nedostatek vit. D nebo přítomnost látek tvořící komplexy s Ca 2+ => >>resorpce Ca2+ ze střeva § Mg2+ - zcela resorbováno ze střeva § Cl- - aktivní výměna v ileu a tl. střevě za ionty HCO3- poměr 1:1 => udržení alkality § HCO3- - secernovány s pankreatickou šťávou, přebytečné množství -- resorpce v jejunu (průjmy -- ztráta HCO3-) Resorpce vody a minerálních látek § Příjem vody ze střeva poháněn Na+ (a Cl-) Na--K -- ATPáza 1. Na+ kotransport s Cl- , H+ a HCO3- : Na+ vstupuje po spádu a Cl- proti spádu do buňky. Cl- pak po gradientu opouští buňku . Tak se resorbuje nejvíc Na+ 2. Na+ kotransport s organickými látkami: spolu s Na+ glukóza, AMK, vitaminy, žluč. kyseliny a další látky proti koncentračnímu gradiendu 3. v malém měřítku je Na+ resorbován samostatně kanály membrány 4. resorpčním tokem H2O, který je poháněn 1-3. mechanismy jsou strhávány Na a jiné nízkomolekulární látky Regulace příjmu vody § Mechanismy ovlivňující vodní homeostázu 1. Osmoreceptory a volumoreceptory -- reagují na změnu osmotického tlaku a na změnu objemu tělních tekutin => žízeň § Příjem vody řízen hypotalamem (centrum žízně) -- spustí uvolnění ADH v hypotalamu § Při >>objemu krve, tlaku, koncentrace ECT => uvolnění ADH => stimulace ledvin k reabsorpci vody 2. Renin-angiotensinový systém § Renin => Ş objemu krve (reabsorpce Na + voda) § Angiotensin -- aktivace pomocí reninu, => vasokonstrikci 3. Aldosteron -- aktivace angiotensinem => zadržování Na a tím vody (udržuje normální hladinu Na a K v krvi a udržuje tak ECT) Nedostatek vody v organismu § Nedostatečný příjem § Vysoké ztráty (průjmy, zvracení, úporné pocení) -- ztráta NaCl § Porucha centra pro žízeň -- nedostatek ADH (antidiuretický hormon) § Hormonální poruchy (zadní lalok hypofýzy, kůra nadledvin) § Špatné dietní návyky Dehyratace § Nadměrný úbytek tekutin Ř Hypotonická - >> ECT a Ş ICT Příčiny: ztráta soli (dlouhodobá neslaná dieta, příliš mnoho diuretk) hrazení ztrát tekutin pouze vodou bez minerálů Projevy: pokles TK, nebezpečí rozvoje šoku... Ř Hypertonická - >> ECT i ICT Příčina: malý přísun vody při jejím nedostatku (při sportovní zátěži) ztráty hypotonické tekutiny při horečce, průjmu, cukrovce Projevy: žízeň, pokles tělesné hmotnosti, apatie, neklid, zvýšená tělesná teplota, poruchy vědomí, křeče, hypotenze.. Ř Izotonická - >> ECT , nemění se ICT Příčiny: ztráta tekutin z GIT -- zvracení, průjem, krvácení, velké pocení, popáleniny Projevy: únava, apatie, poruchy vědomí, křeče... Efekt dehydratace Běžné ztráty vody Potřeba tekutin v ml na 1 kg tělesné hmotnosti Procento vody v různých potravinách (%) Nápoje § Nealkoholické Ř voda (pitná voda, kojenecká voda, stolní voda,sodová voda, minerální voda, džusy, slazené nápoje, káva, čaj, kakao, iontové a energetické nápoje § Alkoholické Ř pivo, víno, destiláty Pitný režim § Denně 1,5 -- 2 l tekutin -- běžná populace § Přibližně 40 ml na kg hmotnosti § Pravidelný příjem po celý den § Nejvhodnější Ř voda, neslazené čaje, bylinkové, černé, zelené, různé druhy minerálních vod, ovocné šťávy § Nevhodné Ř cola, káva, alkohol, slazené limonády Potřeba tekutina elektrolytů při sportovním výkonu § Vyšší potřeba tekutin v závislosti na sportovním výkonu (1 -- 1,5 ml/1kcal ztracené energie) § Vyšší výdej vody a minerálů pocením § Sportovní nápoje -- hypotonické, isotonické, hypertonické § Vhodnost používání iontových nápojů -- výkon trvající 4 a více hodin § Prevence dehydratace a přehřátí Ř dostatek tekutin před, při a po sportovním výkonu Ř při únavě odpočívat ve stínu (prevence přehřátí) Ř nosit lehké,vzdušné oblečení, dovolující odpařování potu Potřeba tekutina elektrolytů při sportovním výkonu § Sportovní nápoje mohou obsahovat: Ř Tekutiny - vodu Ř Zdroje energie -- glukóza, polymery glukózy, fruktóza, MCT tuky (vysoko- a nízkoenergetické nápoje) Ř Minerály - Na, K, Mg, Ca, Cl, P.... § Poměr iontů v ve sportovním nápoji: Ř Před výkonem a při výkonu Na:K 3-4:1 Ř Na : K + Mg + Ca 3:1 Ř Po výkonu Na:K 1:3-4 Potřeba tekutina elektrolytů při sportovním výkonu § 2hod před výkonem 500 ml § 15 min. před výkonem 150 -- 200 ml § Každých 15 -- 20 minut během výkonu 125 -- 250 ml § Po výkonu dle snížení hmotnosti ztráta 1 kg = 1 l tekutin Potřeba tekutina elektrolytů při sportovním výkonu § Vhodné nápoje Ř Před výkonem -- pitná voda, ovocný čaj mírně slazený, zelený čaj, černý čaj § Nevhodné nápoje Ř Před výkonem - limonády, perlivé minerálky, pivo,víno, mléčné nápoje, 100% džusy