Základy správné výstroje
Oblečení
Kvalitní oblečení poznáme především až zaprší. Čím je počasí nepříznivější, tím více oceníme jeho kvalitu. Základním principem dnešního oblékání je tzv. vrstvení. Dnes již neoblékáme 2 silné vrstvy pro aktivní pohyb do přírody nebo pro sport, ale více slabých, protože se s nimi lépe manipuluje a přizpůsobuje prostředí – počasí a vlastnímu zatížení. Z hlediska energetického je výhodné a ekonomické udržovat tělo na dolní hranici tepelného komfortu, což právě umožňuje oblékání do více, někdy až pěti vrstev, z nichž každá má díky moderním materiálům svou zvláštní funkci.
První vrstva : spodní prádlo, ponožky mají základní úkol odvádět vlhkost od pokožky, zajišťovat pocit sucha. Je důležité, aby také zajistily příjemný pocit. Nejčastější materiály používané při výrobě funkčního spodního prádla jsou polyester a polypropylen. V poslední době slaví návrat také tkaniny s příměsí vlny. Specialistou pro spodní vlněné prádlo s příměsí umělých vláken je norská firma s velkou tradicí Devold. Výrobce se přizpůsobil moderní době a tyto tkaniny mají podobné vlastnosti jako syntetické, ale výrazně příjemnější na nošení. Menší nevýhodou je jeho vyšší cena.
Dříve se nosila především bavlna, která ale dlouho schne, a tedy dlouho chladí a studí. Proto v současné době nepatří do moderního systému vrstvení.
Prádlo ze speciálních umělých vláken – od různých firem Craft, Moira, Senzor vyrobené ze syntetických tkanin typu Coolmax, Moira, Senzor Active, Double Face atd. Spodní prádlo by mělo být přiléhavé, těsné. Ze stejného materiálu se vyrábí i čelenky, čepice. Nevýhodou je, že tento typ tkanin může vyvolat u některých jedinců alergické reakce.
Spodní prádlo se vyrábí ve více provedeních. Od tenkých pro letní období až po extrémní (silnější) prádlo do zimních a chladných klimatických podmínek. Takovým zimním prádlem je např. Craft Pro Zero Extreme.
Ponožky, podkolenky – vyrábějí se z podobných materiálů, jsou kombinované s vlnou nebo bavlnou. Mají zesílení na patě,špičce, chodidle a u podkolenek i na holeni. Zašívané ponožky ztrácí své funkce a způsobují odřeniny. Stejně tak se chovají i neprané, propocené ponožky a spodní prádlo, které opět způsobují odřeniny a horší odvod potu a snižují tepelný komfort.
První vrstva, zimní spodní vrstva, ponožky silnější i tenké
Druhá vrstva. Do ní patří různá trika, mikiny, roláky, košile, lehké bundy, kalhoty - lehké , prodyšné, rychle schnoucí. Někdy mohou první nebo třetí vrstvu nahradit (mikro fleece). Musí umožnit odvádění vlhkosti od těla z první vrstvy. Normálně se nechodí v první vrstvě nebo ve třetí, proto je tato druhá brána jako vrstva civilní. Hitem druhé vrstvy je materiál Powerstretch. Je pružný, příjemný na nošení, částečně odolný proti větru, přesto prodyšný, příjemně hřeje. Do druhé vrstvy patří z oblečení kalhoty, trika, bundy, čepice, rukavice. Zvláštní postavení má již od druhé vrstvy oblečení z tzv.Softshellu, které můžeme používat díky jeho vlastnostem pro druhou až pátou vrstvu. O tomto materiálu se více zmiňujeme dále v textu.
Oblečení druhé vrstvy, mikro fleece rolák, kalhoty a doplňky
Třetí vrstva. Její hlavní funkcí je tepelná izolace. Výrobky této vrstvy jsou z tzv. fleece (DuPond, Polartec, Bi Polar atd.). Tento materiál je lehký, tvarově stálý, odvádí dále ven vlhkost, tepelně izoluje, dobře schne, ale není odolný proti větru. Jednotlivé fleeceové výrobky se také od sebe liší gramáží tkaniny. Čím je vyšší, tím je oblečení určeno do nižších teplot. Patří sem i oblečení s doplňkem větru odolných materiálů - Windstoper, Windbloc.
)
Oblečení třetí vrstvy, teplá bunda a kalhoty z tzv. fleece, Windstopperová bunda
Čtvrtá vrstva. Chrání před větrem , měla by být volná, aby se pod ni vešly předcházející 3 vrstvy. Používá se v případě, kdy jako třetí vrstvu nemáme oblečení typu Windstoper nebo Windbloc. Může to být i obyčejná větrovka (šusťák), která ale blokuje odvod vlhkosti, proto jsou lepší bundy z novějších materiálů - Pertex, Tactel. Vítr je nepřítel turisty, odebírá teplo těla. Nepoužívá se v kombinaci s pátou vrstvou.
L
ehká větrovka
Pátá vrstva. Zajišťuje ochranu před deštěm a velmi mokrým sněhem, tedy promoknutím. Výrobci tvrdí, že umí současně propouštět i vypocené vlhko (jen částečně). Nejsou vhodné igelitové pláštěnky (nepropouští vlhko ven), ale lepší něco než nic. Hodnota nepromokavosti vody se měří a udává výškou sloupce vody, při kterém tkanina pustí první kapku vody. Tato hodnota membrány využitelné při běžné turistice by měla být alespoň 5 000 mm, při náročnějších aktivitách raději 10 000 - 20 000 mm a více. Špičkové membrány dosahují hodnot i přes 40 000 mm. Nepromokavost výrazně snižuje zatížení materiálu, např. klečení a sezení v mokré trávě nebo tlak popruhů batohu.
Tab. 1 Hodnoty vodního sloupce v různých podmínkách (v milimetrech) při různých aktivitách, zdroj magazín Outdoor (2006)
Déšť odpovídající sprše |
300 mm |
Déšť za větrných podmínek |
5 000 mm |
Liják |
11 000 mm |
Liják za vichřice |
20 000 mm |
Sed při váze 80 kg |
5 000 mm |
Klek při váze 80 kg |
12 000 mm |
Popruhy batohu |
15 000 mm |
Prodyšnost se měří množstvím vodní páry, kterou tkanina propustí za časovou jednotku. Míru prodyšnosti ovlivňuje teplota a vlhkost okolního vzduchu. Většinou se hodnota prodyšnosti udává veličinou MVTR (Moisture Vapor Transmission Rat, v gramech na metr čtvereční za 24 hodin). Pro nenáročné outdoorové aktivity se můžeme spokojit s materiálem o prodyšnosti do 10 000, do vlhkých a náročných podmínek několikadenního treku bychom už měli uvažovat o hodnotách okolo 20 000. Nejkvalitnější materiály dosahují v současné době hodnot MVTR přes 20 000. Orientační hodnoty množství páry vyprodukované při různých druzích pohybových aktivit nám ukazuje tabulka 2.
Tab. 2 Hodnoty prodyšnosti (v gramech na metr čtvereční za 24 hodin) při různých aktivitách, zdroj magazín Outdoor (2006)
chůze pomalá |
1 000 |
chůze rychlá |
2 300 |
turistika s malou zátěží |
3 500 |
lyžování, snowboarding |
4 000 |
běh |
více jak 5 000 |
treking se zátěží |
více jak 10 000 |
extrémní námaha |
více jak 20 000 |
Nejznámější technologie jsou membránové - Gore-tex, Sympatex, BlocVent, Gelanots XP, Exel Dry, Supra-Tex, Climatic aj.
Kromě nepromokavého oblečení můžeme proti dešti používat různé typy převleků, nebo přetahů, které jsou vodě odolné. Nejznámější a nejpoužívanější jsou mezi pěšími turisty tzv. ponča. Vyrábí se ve dvou typech, první chrání jen tělo turisty, druhým s větší plochou lze ochránit i batoh. Nehodí se do náročného terénu, kde potřebujeme i paže k pohybu vpřed, při jednoduchém lezení.
Technická pánská bunda z dvouvrstvé membrány Climatic Extreme od firmy Hannah
Na začátku tohoto tisíciletí se objevily snahy skloubit to nejlepší z materiálů vyznačujících se nepromokavostí, větruodolností a hřejivostí a na svět se tak dostal systém, který nazýváme softshell. Softshell je odolný proti větru, částečně nepromokavý, hřeje a je prodyšný. Vyrábí se ve dvou provedeních, jako dvouvrstvý a třívrstvý. Svrchní vrstvu tvoří hustě pletený nylon s úpravou odpuzující vodu. Vnitřní vrstva zajišťuje tepelnou izolaci. Třívrstvý softshell obsahuje navíc membránu (nejčastěji větruodolnou) a je tak odolnější vůči dešti a větru. Výhodou dvouvrstvého softshellu je nižší hmotnost, prodyšnost a v neposlední řadě také nižší cena. Softshell byl vytvořen, aby dostatečně dokázal chránit při 80% klimatických podmínek.
Univerzální Softshellová bunda Latok od firmy Tilak
Někdy hovoříme také o šesté vrstvě. Tu tvoří péřové oblečení určené do nejtvrdších zimních a horských podmínek. Při běžné turistice ho prakticky nevyužijeme, je vhodné pouze pro náročné expedice v podmínkách velmi nízkých teplot pod bodem mrazu. Z peří se dělají především bundy, kalhoty, kombinézy a rukavice. U nás vyrábí špičkové péřové oblečení firma Sir Joseph známého horolezce Jožky Rakoncaje.
Péřová expediční kombinéza Wind face od firmy Sir Joseph