RESUSCITACE PPPOOODDDRRROOOBBBNNNÝÝÝ PPPOOOSSSTTTUUUPPP::: 1)zajistíme bezpečí... pro sebe a postiženého postiženého se snažíme dotýkat v rukavicích nebo jinými improvizovanými bariérovými pomůckami (přes rukáv košile, kabátu, igelitový sáček apod.) Co je bariérová pomůcka? Je jakákoli pomůcka, která zabraňuje přímému dotyku s kůží, sliznicí či krví postiženého; úplně nebo alespoň částečně zabraňuje přenosu infekčních či jiných onemocnění z postiženého na zachránce (žloutenky, tuberkulózy, streptokoková onemocnění, HIV apod.) 2)...zkontrolujeme stav VĚDOMÍ... oslovením bolestivým podnětem pokud není reakce = postižený je v BEZVĚDOMÍ Co je bolestivý podnět? zatřesení za ramena, bolestivý podnět na hrudník, klíční kost, zmáčknutí trapézových svalů apod. 3)...voláme křikem o pomoc okolí..., aby nám šel někdo pomoci Proč voláme o pomoc okolí? v případě, že jsme na místě sami, budeme zcela jistě potřebovat pomoc (např. při otočení postiženého na záda, příp. přinesení AED apod.). V případě, že je na místě přítomno již více osob, již rozdělíme úkoly: kdo bude na náš pokyn volat 155, kdo půjde mávat na ZZS, kdo nám bude pomáhat,..... Je potřeba udělovat stručné, jasné a hlasité příkazy ­ na žádosti a dlouhé vysvětlování nikdo ve stresové situaci nereaguje!!! 4)...otočíme postiženého na záda a uvolníme mu dýchací cesty... záklonem hlavy a zvednutím brady Jak uvolníme dýchací cesty? položíme hranu ruky na čelo a zakláníme hlavu dozadu a povytáhneme bradu. Ponecháme svůj palec a ukazovák volný, pro případ potřeby umělého dýchání, k uzavření nosu. Špičkami svých prstů přizvedneme bradu tak, aby se otevřely dýchací cesty Čeho záklonem hlavy docílíme? tímto jednoduchým manévrem (záklon hlavy, povytažení brady) dojde k oddálení kořene jazyku od zadní stěny nosohltanu a dýchací cesty jsou volné ­ víc volnější po tomto manévru už být nemohou (mimo lékařských postupů) !!!! NIKDY NEVKLÁDÁME SVÉ RUCE (PRSTY) DO ÚST POSTIŽENÉHO !!! 5)...zkontrolujeme přítomnost normálního dýchání... poslechem (ucho) pocitem (tvář) pohledem (oko) Jak vypadá, když postižený ,,nedýchá normálně"? je to přítomnost tzv. lapavých dechů (zatahování, chrčení apod.) nebo velice nepravidelné dýchání (nízká frekvence ­ např. 1x/10 sek.) => ZJEDNODUŠENO: pokud postižený nedýchá pravidelně a dostatečně jako my všichni, znamená to, že ,,nedýchá normálně". sledováním pohybu hrudníku, poslechem zvuku u úst postiženého a vnímáním proudu vydechovaného vzduchu na tváři (nezaměňovat normální dýchání s nepravidelnými lapavými dechy). Přítomnost spontánního dostatečného dýchání vyšetřujeme 8-10 sekund. v případě pochybností , jestli je dýchání normální, raději jednáme, jako když normální není 6)...voláme ZZS ­ tel. 155..., jestliže dýchání není normální Jak volat na 155? jsme sami: pokud nevlastníme mobilní telefon, opustíme oběť, přivoláme z nejbližší tel. budky nebo od kolemjdoucího ZZS, pak se urychleně vrátíme zpět k postiženému POZOR! čas dojezdu ZZS může trvat i 15 min. ­ je to dáno dopravní situací, vzdáleností, klimatickými podmínkami. Je nutné s tímto časovým horizontem počítat a být si vědom toho, že se o postiženého musíme po celou dobu starat. nejsme sami: určíme 1. osobu, která na váš příkaz zavolá ZZS určíme 2. osobu pošleme vyčkávat příjezdu ZZS s poučením, že je nutné při příjezdu již z dálky výrazně mávat oběma rukama, i když jste v okolí sami Při zajišťování ZZS voláme bezplatně na tísňové telefonní číslo 155 ( případně na tísňovou linku 112 ­ možno volat i bez SIM karty) a řídíme se příkazy resp. odpovídáme na dotazy dispečerky zdravotnického operačního střediska. Nebojte se na číslo 155 zavolat ­ neotálejte a volejte ihned třeba i pro radu, dispečerka se vás na vše podstatné sama zeptá a vy budete jen odpovídat. Zejména budeme dotazováni na tyto informace: - místo nehody; případně doplníme nejrychlejší cestu k místu nehody a sdělíme výrazný orientační bod (ne červená střecha, modré auto apod.) - závažnost a počet postižených - akutní příhodu a čas jejího vzniku - možné další nebezpečí (oheň, výbuch atd.) - své jméno, popř. telefonní číslo odkud voláme - pro jistotu, že dispečer(-ka) ZZS nemá další otázky, má volající zavěsit telefon jako poslední ­ až uslyšíme přerušovaný tón!! telefon odkládáme poblíž a nastavíme nejhlasitější zvonění a odposlech; často se stává, že dispečer(-ka) ZZS volá zpět pro ověření informace, konkretizace místa apod. 7)...zahájíme nepřímou srdeční masáž tj. stlačování hrudníku 30 stlačeními... na tvrdé podložce ve středu hrudní kosti oběma rukama hranou dlaně propletenými prsty, propnutými lokty frekvencí 100/min. hloubce 4-5 cm Jak provádět stlačení? Klekneme si vedle postiženého, umístíme hranu dlaně jedné ruky do středu hrudníku (na hrudní kost), položíme hranu dlaně své druhé ruky na hřbet první ruky, propleteme si prsty a přesvědčíme se, že vyvíjíme tlak na hrudní kost, nikoliv na žebra či břicho. Nakloníme se nad hrudník postiženého a s propnutými lokty zatlačíme na hrudní kost, aby došlo ke stlačení o 4-5cm. Kolena máme mírně od sebe kvůli stabilitě, veškerý pohyb vychází z těžiště ­ pánve. Po každém stlačení uvolníme tlak na hrudník bez ztráty kontaktu s hrudní kostí. Opakujeme frekvencí 100 stlačení za minutu (skoro 2 stlačení za sekundu). Stlačení a uvolnění by mělo trvat stejnou dobu (poměr 1:1) po 30 stlačeních .... 8)...provedeme 2 umělé vdechy... při uvolněných dýchacích cestách (záklon, brada) pomalu a plynule 1 sek. normálním výdechem při zacpaném nosu s ohlédnutím na hrudník Jak provádět umělé vdechy? Po 30 stlačeních znovu uvolníme dýchací cesty záklonem hlavy a zvednutím brady, stiskneme nosní křídla ukazovákem a palcem ruky ležící na čele oběti, normálně se nadechneme a svými rty obemkneme těsně ústa oběti, vydechneme normální dechový objem do úst postiženého, asi za 1 sekundu. Vdech má být natolik dostatečný, aby se dosáhlo zvednutí hrudníku. Vdechujeme plynule ­ vyvarujeme se rychlému a prudkému vdechu. Po vdechu vytočíme hlavu a sledujeme pokles hrudníku. Ihned se znovu nadechneme a provedeme bez odkladů další vdech do postiženého (provedeme tak 2 účinné vdechy). Bez čekání na výdech vrátíme ruce do správné polohy na hrudník a .... 9)....pokračujeme dále v KPR poměrem 30 stlačení : 2 vdechy až do a) příjezdu ZZS b) znovuobnovení dýchání postiženého c) úplného vyčerpání zachránce Jak pokračovat v KPR? v resuscitaci postiženého pokračujeme až do okamžiku příjezdu posádky ZZS s lékařem. Se stlačováním přestaneme až v okamžiku, kdy se fyzicky ruka záchranáře ZZS dotkne hrudníku NEBO do okamžiku, kdy postižený začne pravidelně dýchat NEBO až do úplného vyčerpání zachránce (v oblastech s těžkou dostupností pro ZZS) od roku 2006 je používán jediný poměr kompreseventilace 30:2 pro jediného záchrance dospělého nebo dítěte. Tento jediný poměr vše zjednodušuje (výuka, zachování dovedností,..), zvýšil se počet provedených kompresí a snížilo se přerušování kompresí. Jakmile je přinesen AED - automatický defibrilátor (pokud je v dosahu a je v dosahu i osoba školená pro jeho použití), je-li potvrzen defibrilovatelný rytmus, je proveden jediný výboj. Bez ohledu na výsledný rytmus, okamžitě po výboji, jsou znovu zahájeny komprese hrudníku a ventilace, aby se minimalizoval čas bez průtoku. Při přerušení kompresí se zastavuje průtok krve ­ při jejich opětovném zahájení trvá několik kompresí (až 10!), než průtok získá předchozí úroveň. Je nutné proto důležité minimalizovat přerušení kompresí hrudníku pokud se bojíme nebo nechceme do postiženého dýchat (úrazy obličeje, zvracení apod.), nemáme po ruce resuscitační roušku či jinou pomůcku, cítímeli se ohroženi přenosem nemoci nebo do postiženého nejde při správném záklonu hlavy vdechnout, můžeme jen nepřetržitě stlačovat hrudník frekvencí 100/min. bez umělého dýchání. Nejdůležitější je správně a dostatečně rychle stačovat hrudník. nepřerušujeme KPR, dokud postižený nezačne normálně dýchat. To může to trvat i 45 min. a déle v případech, že je místo události pro dojezd pozemní ZZS či Letecké záchranné služby těžko dostupné (horský terén, strmé rokle, úzká údolí, lesy, jeskyně apod.). UPOZORNĚNÍ: KPR se řídí jen dle přítomnosti dechu ­ pokud postižený nedýchá nebo nedýchá normálně, RESUSCITUJEME !!! Z úst se nesnažíme nic odstraňovat ­ nebezpečí vážných poranění (ukousnutí prstů). Také se nesnažíme nikdy hmatat tep !!!! Kontrolujeme pouze dýchání ­ ale při záklonu hlavy !!! Při KPR se nesnažíme postiženého zahřívat (přikrývkami, dekami apod.), protože chlad resp. podchlazení organismu zpomaluje metabolismus, spotřebu kyslíku v buňkách a příznivě ovlivňuje šanci na konečnou úspěšnost a výsledek KPR (zejména v zimním období, po dlouhém tonutí ve vodě apod.). Při zahájení KPR resp. nepřímé srdeční masáže (stlačování) může dojít s prvními 4-5 stlačeními k hlasitým ,,křupnutím". Nejde v tomto případě o zlomení žeber, jak se mnoho lidí mylně domnívá, ale dojde k uvolnění chrupavčitých spojení mezi hrudní kostí a jednotlivými žebry. Tento jev není pro postiženého ani zachránce nikterak nebezpečným, jen je z hlediska akustického pro zachránce nepříjemným. Po úvodních několika stačeních hrudní kosti se pak již dále neobjevuje. Co se bude dít nebo co uděláme, když...? 9a) ....přijede posádka ZZS s lékařem se stlačováním hrudníku přestaneme až v okamžiku, kdy se fyzicky ruka záchranáře ZZS dotkne hrudníku. Posádka ZZS bude dále pokračovat v rozšířené KPR pomocí všech dalších specializovaných pomůcek (ambuvakem a kyslíkovým dýchačem, kardiopumpou, defibrilátorem, podáváním léků) až do okamžiku, kdy bude postižený natolik stabilizovaný, že bude schopen transportu. je nutné si uvědomit, že jakýkoli nežádoucí pohyb s postiženým při KPR je velice rizikovým a může zmařit veškeré dosud vykonané výkony. Proto nedojde k okamžitému naložení pacienta do sanity či vrtulníku a odvezení do zdravotnického zařízení, ale pokračuje se v KPR a nezbytných úkonech přímo na místě (třeba i dalších 30-45min.). 9b) ....postižený začne znovu dýchat v případě, že u postiženého v průběhu KPR ještě před příjezdem ZZS dojde k obnovení pravidelného(!!) dýchání, barva kůže postiženého se začne měnit na růžovou a jsou jasně viditelné a pravidelné dýchací pohyby, uložíme postiženého do tzv. zotavovací polohy (dříve nazývána stabilizovanou). zotavovací poloha je poloha na boku s podloženou hlavou v záklonu ­ poloha udržuje volné dýchací cesty a zabezpečuje případné nežádoucí aspiraci (vdechnutí) zvratků do plic postiženého. od okamžiku, kdy uložíme postiženého do zotavovací polohy, je potřeba zajistit nepřetržité a důkladné sledování přítomnosti pravidelného dýchání postiženého. V případě změny charakteru dýchání ­ nepravidelné dýchání, lapavé dechy či zástava dechu je nutné okamžitě postiženého otočit zpět na záda a pokračovat opět ve stlačování hrudníku - KPR -> viz bod 7) 9b) ....se úplně při KPR vyčerpáme v případě, že jsme na celou KPR sami, odborná či jiná pomoc dosud nedorazila a nejsme již dále schopni fyzicky KPR vykonávat a ,,odpadneme" tzn. dojde k totálnímu vyčerpáni zachránce, jen tehdy můžeme KPR přerušit. V případě, že opět nabudeme dalších sil, budeme v KPR pokračovat. tuto situaci můžeme očekávat zejména v oblastech, kde dostup pro vozidla ZZS či vrtulník Letecké záchranné služby je velice obtížným (horský terén, strmé rokle, úzká údolí, lesy, jeskyně, rozmáčené louky, zimní období apod.) KPR v jednom zachránci je velice fyzicky vyčerpávající činností, kdy průměrně trénovaný jedinec středního věku je schopen KPR sám vydržet jen asi po dobu 10-15 minut(!!). V případě 2 zachránců je postup totožný ­ doporučuje se pravidelně střídat. Oddálení vyčerpání se dá zabránit těmito způsoby: pravidelným střídáním v KPR s ostatními v případě, že nejsem na místě sám pokud již cítím fyzickou únavu, mohu vynechat umělé dýchání a budu pokračovat pouze ve stlačování hrudníku bez umělého dýchání. Přechody k ústům a 2 vdechy jsou velice náročnou činností. Jejím zrušením při KPR ušetříme spoustu sil potřebných na daleko důležitější nepřímou srdeční masáž. RRROOOZZZDDDÍÍÍLLL VVV KKKPPPRRR MMMEEEZZZIII DDDĚĚĚTTTMMMIII AAA DDDOOOSSSPPPĚĚĚLLLÝÝÝMMMIII U dospělých a pubescentů platí při nutnosti KPR za přítomnosti 1 zachránce nejdříve přivolat odbornou pomoc a pak zahájit resuscitaci ­ tj. zavolat okamžitě a pak resuscitovat, aby rozšířená neodkladná resuscitace navázala co nejdříve. U dospělých je totiž nejčastějším důvodem vyžadujícím KPR selhání oběhu, často způsobené fibrilací srdečních komor. Zde je pro úspěch resuscitace nejdůležitější rychle provést elektrickou defibrilaci, a to již vyžaduje přítomnost vyškolených zdravotníků s defibrilátory či zvládnutí obsluhy automatizovaných externích defibrilátorů (AED). Je-li postiženým dítě platí, že resuscitaci zahájíme ihned a odbornou pomoc - ZZS voláme až po 1 minutě KPR (je nezbytné co nejméně oddalovat zahájení KPR). Srdce mladého člověka je obvykle zdravé a funkční ­ KPR dětí je proto nejčastěji zahajována pro dechové selhání - dušení. Výjimkou jsou stavy u dospělého, kdy je příčinou bezvědomí prvotní porucha dýchání (tonutí), pak se má v tomto případě postupovat i u dospělých stejně jako u dětí.