Přiblížení k tonoucímu - "záchranářský styl" První úkonem při záchraně tonoucího je samotný skok do vody. Rozlišujeme skoky do vody, kterou známe - startovní skoky atd., a do vody, která je nám neznáma - kročný způsob skoku atd.(viz dále). Následná fáze přiblížení k tonoucímu je charakteristická především snahou o překonání vzdálenosti k tonoucímu v co nejkratším časovému úseku. V případě špatné viditelnosti, či v závěrečné fázi přiblížení, je nutný neustálý vizuální kontakt s tonoucím - volíme přiblížení záchranářským stylem. Jedna se o kraulovou techniku s hlavou nad hladinou.